(1) Za bezúhonného podle tohoto zákona se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za

(2) Byl-li úmyslný trestný čin spáchán násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy anebo v souvislosti s nakládáním s municí, pyrotechnickým průzkumem nebo zacházením s neaktivním muničním předmětem nebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem nebo výbušninou, doba, po kterou se osoba nepovažuje za bezúhonnou, činí

(3) Za bezúhonného se dále nepovažuje ten, kdo byl v cizině pravomocně odsouzen za čin, jehož znaky odpovídají znakům některého z trestných činů uvedených v odstavci 1. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně.

(4) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle jiného právního předpisu, ani k jiným případům, v nichž nastává účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

a) trestný čin, za jehož spáchání trestní zákoník umožňuje uložení výjimečného trestu,

b) úmyslný trestný čin neuvedený v písmenu a), pokud byl za jeho spáchání fyzické osobě uložen

2. trest odnětí svobody převyšující 2 roky a nepřevyšující 5 let a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 10 let,

3. trest odnětí svobody nepřevyšující 2 roky a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 5 let,

1. trest odnětí svobody převyšující 5 let a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 20 let,

5. jiný trest než trest odnětí svobody a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí neuplynuly alespoň 3 roky, nebo

4. trest odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen nebo podmíněně odložen s dohledem, a neuplynuly alespoň 3 roky od uplynutí zkušební doby, bylo-li rozhodnuto, že se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo má-li se za to, že se osvědčil, nebo

c) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s nakládáním s municí, pyrotechnickým průzkumem nebo zacházením s neaktivním muničním předmětem anebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem nebo výbušninou, jestliže neuplynuly alespoň 3 roky od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí anebo od uplynutí zkušební doby, bylo-li rozhodnuto, že se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo má-li se za to, že se osvědčil.

a) 30 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 20 let,

b) 15 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 10 let, nebo

c) 10 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu nižší než 10 let.