SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVCE

Nárok na dávku a její výplatu

Povinnosti příjemce dávky a člena domácnosti

Pracovní neschopnost pro účely dávky

Organizace a výkon veřejné služby

Informační systém o dávce státní sociální pomoci a předávání údajů

Povinnosti orgánů veřejné moci a právnických a fyzických osob

Přeplatky

(1) Členové domácnosti, kteří splní všechny podmínky nároku na dávku, mají společně nárok na jednu dávku. Osoba má nárok na dávku pouze v jedné domácnosti.

(2) Pokud je po vzniku nároku na výplatu dávky na základě změny rozhodných příjmů stanovena výše dávky 0 Kč, zjišťuje Úřad práce údaje o rozhodných příjmech pro následující rozhodné období z úřední povinnosti. Pokud je dávka stanovena ve 4 po sobě jdoucích kalendářních měsících ve výši 0 Kč, nárok na dávku zaniká k poslednímu dni třetího kalendářního měsíce s nulovým nárokem na dávku.

(3) Pokud člen domácnosti nemá nárok na dávku podle § 17 a znovu o dávku požádá před uplynutím 3 kalendářních měsíců od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, od kterého byl zamítnut nárok na dávku nebo od kterého byla dávka odejmuta, nárok na dávku nevznikne.

(1) Dávka náleží ve výši, v jaké by náležela za celý kalendářní měsíc, také pokud jsou podmínky nároku na dávku splněny jen po část kalendářního měsíce.

(2) Náleží-li po část kalendářního měsíce nárok na dávku v nižší částce a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na dávku ve vyšší částce, dávka za kalendářní měsíc náleží ve výši odpovídající vyšší částce dávky.

(1) Změní-li se po vzniku nároku na výplatu dávky složení členů domácnosti nebo jiná rozhodná skutečnost, posoudí Úřad práce nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo; to neplatí, jde-li o změny rozhodného příjmu a rozhodných nákladů na bydlení, které se posuzují vždy po uplynutí 3 měsíců od předchozího posouzení.

(2) Došlo-li k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši podle odstavce 1, Úřad práce dávku

a) zvýší, a to ode dne, kdy zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy o nové posouzení nároku na dávku nebo její výši bylo požádáno, nebo

b) odejme, její výplatu zastaví nebo její výši sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena.

(1) Příjemcem dávky je člen domácnosti určený podle § 78.

(2) Úřad práce může namísto příjemce dávky rozhodnutím z moci úřední ustanovit zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky příjemci dávky zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy členů domácnosti, anebo nemůže-li příjemce dávky výplatu přijímat. Úřad práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

(3) Zvláštní příjemce je povinen dávku použít ve prospěch členů domácnosti.

(1) Dávka se vyplácí měsíčně v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po měsíci, za který náležela. Nedosahuje-li výše dávky částku 300 Kč za kalendářní měsíc, vyplatí se až poté, co součet částek náležejících za jednotlivé kalendářní měsíce dosáhne částku 300 Kč, nejpozději však do konce dvanáctého kalendářního měsíce od kalendářního měsíce, který byl prvním, v němž výše dávky za kalendářní měsíc nedosáhla částku 300 Kč.

(2) Dávku vyplácí Úřad práce v české měně převodem na platební účet příjemce dávky u banky a jiné obdobné instituce nebo na účet jeho manžela nebo partnera, má-li příjemce dávky v době, kdy tento způsob výplaty určí, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu, nebo poštovním poukazem na jméno příjemce. V případě výplaty poštovním poukazem se výplata dávky provede na náklady příjemce dávky.

(3) Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky nebo změnu účtu podle odstavce 2, je Úřad práce povinen provést změnu způsobu výplaty dávky nebo změnu účtu od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo o změnu způsobu výplaty nebo změnu účtu podle odstavce 2 požádáno.

(4) Dávka se nevyplácí do ciziny, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak³).

(1) Zjistí-li Úřad práce, že členům domácnosti, kterým vznikl nárok na dávku, hrozí ztráta bydlení, může rozhodnout z moci úřední o přímé úhradě jejich nákladů na bydlení, a to až do výše dávky.

(2) Přímou úhradu nákladů na bydlení Úřad práce poukazuje na účet osoby poskytující bydlení, služby související s bydlením nebo energie.

(3) Přímou úhradu nákladů na bydlení stanoví Úřad práce na dobu neurčitou. Pokud Úřad práce zjistí, že členům domácnosti již nehrozí ztráta bydlení, rozhodne z moci úřední o skončení přímé úhrady nákladů na bydlení.

(1) Člen domácnosti je povinen ohlásit Úřadu práce změny ve skutečnostech, které doložil nebo uvedl v řízení o dávce, a to do 8 dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.

(2) Příjemce dávky nebo jiný člen domácnosti je povinen nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po posledním kalendářním měsíci předchozího rozhodného období pro zjišťování rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení Úřadu práce doložit výši

a) rozhodných příjmů, s výjimkou příjmů, které poskytne zaměstnavatel podle § 59 nebo 60, příjmů osob samostatně výdělečně činných, příjmů z nájmů a příjmů podle § 4 odst. 1, které vyplácí Úřad práce nebo Česká správa sociálního zabezpečení,

b) nákladů na bydlení, s výjimkou výše nákladů na bydlení, které sdělí dodavatel energií podle § 59 nebo 61, jde-li o domácnosti s rozhodným příjmem ve výši do 1,43násobku částky životního minima domácnosti.

(3) Nesplní-li příjemce dávky nebo jiný člen domácnosti povinnost podle odstavce 2, zastaví Úřad práce výplatu dávky od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce bylo třeba stanovenou povinnost splnit. Nesplní-li příjemce dávky nebo jiný člen domácnosti povinnost podle odstavce 2 do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po posledním kalendářním měsíci předchozího rozhodného období pro zjišťování rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení, nárok na dávku zaniká.

(4) Byl-li člen domácnosti vyzván orgánem státní sociální pomoci, aby osvědčil rozhodné skutečnosti, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální pomoci delší lhůtu. Neučiní-li tak tento nebo jiný člen domácnosti v určené lhůtě, Úřad práce žádost o dávku zamítne, dávku odejme nebo sníží její výši, jestliže byl člen domácnosti ve výzvě na tento následek upozorněn.

(5) Je-li výše dávky podmíněna nepříznivým zdravotním stavem člena domácnosti, je tento člen domácnosti povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je-li k tomu orgánem státní sociální pomoci vyzván, a to ve lhůtě, kterou orgán státní sociální pomoci stanoví. Jestliže se člen domácnosti, jehož zdravotní stav je třeba posoudit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, Úřad práce žádost o dávku zamítne, dávku odejme nebo sníží její výši, jestliže byl člen domácnosti ve výzvě na tento následek upozorněn. Náklady poskytovatele zdravotních služeb spojené s posouzením zdravotního stavu a vydáním potvrzení o zdravotním stavu hradí Úřad práce.

(1) Členu domácnosti, který není uchazečem o zaměstnání a z důvodu nemoci nebo úrazu není schopen vykonávat pracovní aktivitu, vydá registrující poskytovatel zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který členu domácnosti poskytuje zdravotní péči, na jeho žádost potvrzení o pracovní neschopnosti pro účely dávky.

(2) V potvrzení o pracovní neschopnosti pro účely dávky se uvedou

a) místo pobytu člena domácnosti v době pracovní neschopnosti pro účely dávky,

b) rozsah a doba povolených vycházek a

c) údaje o vzniku a trvání pracovní neschopnosti pro účely dávky.

(3) Pro stanovení rozsahu a doby povolených vycházek podle odstavce 2 písm. b) se použije § 56 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění obdobně.

(4) Členu domácnosti, kterému bylo vydáno potvrzení podle odstavce 1, vydá na jeho žádost registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který provedl ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, potvrzení o ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení.

(5) Potvrzení podle odstavců 1 a 4 se vydává na formuláři, který je stanoven vyhláškou č. 346/2017 Sb., o závazném vzoru potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a o závazném vzoru potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení.

(6) Náklady poskytovatele zdravotních služeb spojené s vydáním potvrzení podle odstavců 1 a 4 hradí Úřad práce.

(1) Za účelem vydání potvrzení k doložení skutečností podle § 14 odst. 2 písm. b) je člen domácnosti povinen podrobit se na výzvu Úřadu práce vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb určeného Úřadem práce.

(2) Potvrzení vydané pro účely pracovní neschopnosti pro účely dávky poskytovatelem zdravotních služeb je člen domácnosti povinen odeslat Úřadu práce nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne jeho vydání.

(3) Člen domácnosti, který doložil pracovní neschopnost pro účely dávky, je povinen zdržovat se v místě pobytu uvedeném v potvrzení o pracovní neschopnosti pro účely dávky a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.

(1) Úřad práce může ověřovat dodržování povinností souvisejících s pracovní neschopností člena domácnosti, který doložil pracovní neschopnost pro účely dávky. Zjistí-li Úřad práce porušení povinnosti uvedené v § 53, vyhotoví o tom písemný záznam; stejnopis tohoto záznamu doručí Úřad práce členu domácnosti, který povinnost porušil, a registrujícímu poskytovateli nebo jinému poskytovateli zdravotních služeb, který poskytuje tomuto členu domácnosti zdravotní péči v případě nemoci nebo úrazu.

(2) Úřad práce může po uplynutí 380 kalendářních dní ověřit trvání skutečností podle § 52 a za tím účelem vyzvat člena domácnosti dokládajícího uvedené skutečnosti, aby se podrobil vyšetření lékařem plnícím úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu nebo u jiného poskytovatele zdravotních služeb určeného Úřadem práce. Náklady poskytovatele zdravotních služeb spojené s posouzením zdravotního stavu a vydáním potvrzení hradí Úřad práce.

b) není zranitelnou osobou a je členem domácnosti, jejíž členové mají nárok na dávku, jejíž součástí je složka na živobytí.

(1) Veřejná služba může být vykonávána členem domácnosti, který má problémy s nalezením odpovídajícího zaměstnání a

a) je uchazečem o zaměstnání, který nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo

(2) Veřejná služba může být součástí individuálního akčního plánu, který vypracovává Úřad práce podle zákona o zaměstnanosti.

(3) Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.

(1) Veřejná služba je vykonávána na základě písemné smlouvy, která obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt člena domácnosti, který bude vykonávat veřejnou službu, místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby, uzavřené s Úřadem práce, případně v dohodě s obcí nebo další osobou.

(2) Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné služby použijí pracovněprávní předpisy obdobně.

(3) V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby Úřad práce uzavře pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou člen domácnosti vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která mu bude způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími osobami nedohodne jinak.

d) uzavírá pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena.

(4) Úřad práce, pokud se s obcemi nebo dalšími osobami nedohodne jinak,

a) vede evidenci osob vykonávajících veřejnou službu, která obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt těchto osob, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a hodnocení,

b) uděluje závazné pokyny při výkonu veřejné služby a zabezpečuje kontrolu výkonu veřejné služby,

c) uzavírá smlouvu o výkonu veřejné služby s přihlédnutím k dosaženému vzdělání a profesní praxi a

c) způsob zajištění ochranných prostředků a pracovních pomůcek.

(5) Úřad práce může s obcí nebo dalšími osobami uzavřít písemnou smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby obcí nebo dalšími osobami. Smlouva uzavřená podle věty první obsahuje

b) zabezpečování kontroly výkonu veřejné služby a

a) podmínky vedení evidence osob vykonávajících veřejnou službu obsahující základní údaje o těchto osobách, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a její hodnocení, udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby,

(6) Úřad práce poskytne organizátorovi veřejné služby příspěvek na ochranné pomůcky a pracovní prostředky na jednu osobu vykonávající veřejnou službu, a to ve výši nákladů, nejvýše však 1 000 Kč.

(1) Pro účely dávky ministerstvo zřídí, vede a spravuje Informační systém o dávce státní sociální pomoci (dále jen „informační systém dávky“), který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí podle zákona o Úřadu práce České republiky.

(2) Součástí informačního systému dávky jsou datové zdroje a komunikační infrastruktura.

(1) Orgány veřejné moci, právnické osoby a fyzické osoby, nejde-li o členy domácnosti, (dále jen „povinná osoba“) jsou povinny na výzvu orgánu státní sociální pomoci sdělit bezplatně údaje, které jsou podle tohoto zákona rozhodné pro stanovení, trvání nebo ověření nároku na dávku, její výši, její výplatu, a to i v případech, kdy nejsou bez souhlasu dotčené osoby oprávněny uvedené údaje sdělovat.

(2) Poskytnutí údajů podle odstavce 1 správcem daně z příjmů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.

(3) Poskytnutí údajů podle odstavce 1 držitelem licence podle energetického zákona není porušením povinnosti mlčenlivosti podle energetického zákona.

(1) Orgán státní sociální pomoci může činit výzvy podle § 58 vůči povinné osobě prostřednictvím informačního systému dávky jen v případě, že tak sjednalo ministerstvo s povinnou osobou v písemné smlouvě. Povinná osoba je pak povinna sdělovat požadované rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému dávky.

(2) Výzva orgánu státní sociální pomoci ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému dávky je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému dávky přihlásí povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému dávky se považuje i automatizovaný přístup do informačního systému dávky technickými prostředky povinné osoby.

(3) Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba ve lhůtě 3 pracovních dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty.

(4) Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému dávky, neurčil-li orgán státní sociální pomoci delší lhůtu.

a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů,

(5) Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat

b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému dávky.

(1) Jestliže je podle § 58 vyzván zaměstnavatel, který nemá s ministerstvem uzavřenu smlouvu podle § 59 odst. 1, k zaslání potvrzení o výši příjmu uvedeného v § 4 žadatele o dávku, příjemce dávky nebo člena jeho domácnosti v rozhodném období, je povinen zaslat toto potvrzení orgánu státní sociální pomoci do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální pomoci delší lhůtu.

(2) Má-li zaměstnavatel podle odstavce 1 zpřístupněnu datovou schránku, je povinen potvrzení o výši příjmu zaslat do datové schránky určené orgánem státní sociální pomoci nebo s využitím informačního systému dávky.

(3) Zaměstnavatel je povinen zaslat potvrzení podle odstavce 2 podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální pomoci a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Banky a jiné obdobné instituce jsou povinny sdělit orgánu státní sociální pomoci na jeho výzvu údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i členů jejich domácností nebo jejich jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o stavu těchto účtů.

(2) Nemá-li banka a jiná obdobná instituce uzavřenu s ministerstvem smlouvu podle § 59 odst. 1, zasílají si orgán státní sociální pomoci výzvu podle § 58 a banka a jiná obdobná instituce rozhodné skutečnosti elektronicky datovým souborem. Ministerstvo stanoví vyhláškou specifikaci komunikace mezi orgánem státní sociální pomoci a bankou a jinou obdobnou institucí a formát, obsah a strukturu datového souboru.

(1) Zaměstnanci orgánů státní sociální pomoci, držitele poštovní licence, pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a újezdních úřadů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální pomoci nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto osoby zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Nestanoví-li zákon jinak, lze údaj týkající se příjemce dávky, člena jeho domácnosti nebo jiné osoby, který se orgán státní sociální pomoci dozvěděl při své činnosti, sdělit jen se souhlasem této osoby.

i) veřejnému ochránci práv a ochránci práv dětí informace, které si vyžádají v souvislosti se svým šetřením.

(3) Orgány státní sociální pomoci jsou povinny na výzvu poskytovat

a) orgánům sociálního zabezpečení a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a údaje o nezaopatřenosti dítěte,

b) obecním úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, pověřeným obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí,

c) správcům daně údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

d) zdravotním pojišťovnám údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

e) orgánům činným v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení,

f) zpravodajským službám údaje v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu v jejich působnosti,

g) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení, správní řízení soudní, správní řízení a řízení před Ústavním soudem,

h) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu údaje potřebné k provádění kontroly činnosti orgánů státní sociální pomoci,

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální pomoci získají při své činnosti, lze bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívat při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(5) Úřad práce je povinen pro účely prokázání nároku na stipendium poskytované v případě tíživé sociální situace studenta podle zákona o vysokých školách příjemci dávky nebo členu domácnosti, kteří pobírají dávku, jejíž součástí je bonus na dítě, písemně sdělit, že rozhodný příjem domácnosti v rozhodném období, jehož součástí je měsíc září, nepřevýšil součin částky životního minima domácnosti a koeficientu 1,5.

(1) Jestliže příjemce dávky nebo člen domácnosti nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je příjemce dávky povinen jej vrátit.

(2) Povinnost vrátit přeplatek na dávce nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 300 Kč.

(3) O povinnosti vrátit přeplatek na dávce podle odstavce 1 rozhoduje Úřad práce. Toto rozhodnutí lze vydat nejpozději do 3 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tato lhůta se nevztahuje na možnost vydání nového rozhodnutí v téže věci. Přeplatky na dávce vybírá Úřad práce.

(1) Ten, kdo nepředložil na výzvu orgánu státní sociální pomoci údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo předložil nesprávné údaje, s výjimkou členů domácnosti, a v důsledku toho byla dávka vyplacena ve vyšší výši, je povinen zaplatit Úřadu práce regresní náhradu ve výši rozdílu mezi výší dávky, která byla vyplacena, a výší dávky, která měla být vyplacena.

(2) Jestliže vznik nároku na regresní náhradu podle odstavce 1 zavinilo více osob, odpovídají Úřadu práce společně a nerozdílně.

(3) Úřad práce stanoví regresní náhradu ve výši podle odstavce 1. Povinnost uhradit regresní náhradu nevzniká, pokud její výše nedosahuje částky 300 Kč; tato regresní náhrada se odepíše k tíži Úřadu práce.

(4) Povinnost k zaplacení regresní náhrady vzniká na základě rozhodnutí Úřadu práce o povinnosti zaplatit tuto náhradu. Úřad práce může rozhodnout o prominutí povinnosti zaplatit regresní náhradu nebo může rozhodnout o snížení její výše.

(5) Nárok na zaplacení regresní náhrady zaniká uplynutím 7 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena.