Změna zákona o životním a existenčním minimu

1. § 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Životní minimum jednotlivce
Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 5 500 Kč. Za jednotlivce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami uvedenými v § 4.“.

2. V § 3 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 5 000 Kč.
(3) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně
a) 3 750 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,
b) 3 490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,
c) 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,
d) 2 480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.“.

3. V § 5 odstavec 1 zní:
„(1) Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 3 130 Kč.“.

4. V § 6 odst. 2 se slova „vyplacené v kalendářním měsíci“ nahrazují slovy „za kalendářní měsíc“.

5. § 7 a 8 včetně nadpisů znějí:
㤠7
Započitatelné příjmy
(1) Za započitatelné příjmy se pro účely tohoto zákona považují
a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny,
1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů nezaopatřených dětí,
2. příjmy ze samostatné výdělečné činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů nezaopatřených dětí,
3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů,
4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů,
b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů,
1. příjem stanovený soudem v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu poskytnutého z příjmů osoby, která se pro účely započitatelného příjmu považuje za osobu patřící do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4 s osobou, které toto výživné mělo být plněno,
2. příjem sjednaný dohodou rodičů bez schválení této dohody soudem v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu poskytnutého z příjmů osoby, která se pro účely započitatelného příjmu považuje za osobu patřící do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4 s osobou, které toto výživné mělo být plněno; za tento příjem se považuje na první vyživované dítě 2 500 Kč a na každé další vyživované dítě 1 000 Kč, není-li tento příjem sjednán ve vyšší výši,
3. výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle jiných právních předpisů,
4. příjmy z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, s výjimkou příjmu z úplatného převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu 5 let,
5. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci podle jiného právního předpisu,
6. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle jiných právních předpisů,
7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu,
8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,
9. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle jiných právních předpisů vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,
c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní z příjmů fyzických osob nebo obdobných daní v zahraničí a pojistného podle písmen a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),
f) rodičovský příspěvek, opakující se zaopatřovací příspěvek, odměna pěstouna a příspěvek při pěstounské péči,
g) příjem plynoucí z důvodu péče o jinou fyzickou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, která nepatří do okruhu společně posuzovaných osob podle § 4,
h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval,
i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h).
(2) Příjmy podle odstavce 1 se za započitatelný příjem považují po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů fyzických osob připadající na tyto příjmy.
(3) Do úhrnu započitatelných příjmů se započítává každý z příjmů podle odstavce 1 samostatně a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiný kalendářní měsíc než za kalendářní měsíc, za nějž se příjem zjišťuje. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů daň z příjmů doměřena nebo mu byl vrácen přeplatek na dani z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem podle odstavce 1 se podle této změny daňové povinnosti upraví v tom kalendářním měsíci, v němž k této změně došlo; to platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
(4) Příjmy podle odstavce 1
a) písm. a) bodu 1 a odstavce 1 písm. b) bodů 6 až 9 se započítávají za kalendářní měsíc, v němž byly zúčtovány,
b) písm. b) bodů 1 a 2 se započítávají za kalendářní měsíc, na který jsou stanoveny,
c) písm. b) bodů 3 až 5 a odstavce 1 písm. c), d), f) až h) se započítávají za kalendářní měsíc, v němž byly vyplaceny.
(5) Příjmy ze zahraničí podle odstavce 1 se započtou za kalendářní měsíc, v němž byly vyplaceny.
(6) Je-li příjem podle odstavce 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice pro první den období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem stanoveným pro účely daně z příjmů.
Způsob zápočtu příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, příjmů z nájmu a ostatních příjmů uvedených v zákoně o daních z příjmů
(1) Za započitatelný příjem za kalendářní měsíc se ze samostatné výdělečné činnosti a z příjmů podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4 považuje jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik kalendářních měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako hlavní samostatná výdělečná činnost nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost. Hlavní samostatná výdělečná činnost a vedlejší samostatná výdělečná činnost se posuzují podle zákona o důchodovém pojištění. Za započitatelný příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavní se však vždy považuje nejméně 80 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti vedlejší se vždy považuje jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za předcházející kalendářní rok.
(2) Při započítávání příslušných druhů příjmů se odstavec 1 nepoužije, pokud osoba v kalendářním měsíci, za který se příjmy zjišťují,
a) měla samostatnou výdělečnou činnost přerušenu,
b) měla samostatnou výdělečnou činnost ukončenu, nebo
c) neměla příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4.
(3) Vykonává-li osoba v kalendářním měsíci, za který se příjmy zjišťují, samostatnou výdělečnou činnost nebo má-li příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, avšak v předchozím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, nebo neměla příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, započítává se jí jako příjem z této činnosti za každý kalendářní měsíc, v němž
a) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 50 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,
b) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, částka odpovídající 10 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství,
c) měla příjem podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo 4, částka odpovídající 20 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
(4) Vykonává-li osoba samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu, započítává se jí jako příjem z této činnosti za kalendářní měsíc
a) v pásmu 1 podle zákona o daních z příjmů částka odpovídající průměrné hrubé měsíční mzdě v národním hospodářství,
b) v pásmu 2 podle zákona o daních z příjmů částka odpovídající jedenapůlnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství a
c) v pásmu 3 částka podle zákona o daních z příjmů odpovídající dvojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
(5) Částka průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství se pro každý kalendářní rok stanoví jako jedna dvanáctina ze součtu průměrných hrubých měsíčních mezd v národním hospodářství vyhlášených Českým statistickým úřadem za období od 1. července předminulého kalendářního roku do 30. června minulého kalendářního roku a zaokrouhluje se na celé stokoruny dolů.
(6) Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásí částku uvedenou v odstavci 5 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.“.
Poznámky pod čarou č. 12, 14 a 19 až 31 se zrušují.