Změna zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury

1. Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„¹⁰) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724.“.

2. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovy „a postup při přijímání rozhodnutí o určení oblasti jako údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise.“

3. V § 1 odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c) stavba výrobny elektřiny z plynu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, včetně dalších staveb nacházejících se uvnitř i vně areálu této stavby souvisejících s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou této stavby a s jejím připojením do elektrizační a plynárenské soustavy včetně staveb s tímto připojením souvisejících,
d) stavba výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 15 MW a více, včetně staveb jejího připojení do elektrizační soustavy a s tímto připojením souvisejících; stavba výrobny elektřiny využívající energii větru se považuje za stavbu pro energetickou bezpečnost i jako součást souboru staveb výroben nebo zdrojů elektřiny využívajících energii větru, pokud soubor staveb v celkovém součtu překračuje hodnotu instalovaného výkonu podle části věty před středníkem.“.

4. V § 1 se doplňují odstavce 14 a 15, které znějí:
„(14) Technologiemi pro nulové čisté emise se rozumí technologie uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie, pokud se jedná o konečné produkty, konkrétní součásti nebo konkrétní strojní zařízení používané především k výrobě těchto produktů.
(15) Údolím pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise se rozumí geograficky vymezená oblast na území České republiky v zastavitelných nebo transformačních plochách uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, která byla jako údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise určena vládou v souladu s podmínkami tohoto zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie.“.

5. V § 2c odst. 3 se slova „postupuje se podle správního řádu“ nahrazují slovy „předloží stavební úřad do 14 dnů zprávu o průběhu dohodovacího řízení spolu s návrhy k řešení vládě²⁹), která rozhodne bezodkladně“.
Poznámka pod čarou č. 29 zní:
„²⁹) § 136 odst. 6 správního řádu.“.

6. V § 2d odstavec 2 zní:
„(2) V řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost správní orgány projednávají a rozhodují věc přednostně před jinými stavbami energetické infrastruktury. To neplatí pro stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d).“.

7. V § 2d se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Správní orgán, který v souvislosti se záměrem stavby pro energetickou bezpečnost vydává rozhodnutí v řízeních podle § 1, není oprávněn prodloužit lhůtu pro jeho vydání.
(4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost vydá vyjádření nebo závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 20 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem. Jednotné environmentální stanovisko²⁶) k záměru stavby pro energetickou bezpečnost uvedené v § 1 odst. 5 písm. c) vydá příslušný orgán bezodkladně, nejpozději však do 40 dnů ode dne, kdy byl o vydání jednotného environmentálního stanoviska požádán. Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska ani dotčený orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost není oprávněn prodloužit lhůtu pro jejich vydání; to neplatí, jde-li o vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování záměru prováděného na území České republiky podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ustanovení § 178 odst. 3 a 4 stavebního zákona není dotčeno.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8.

8. V § 2d se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 až 18, které znějí:
„(8) Řízení podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost se vždy považuje za řízení s velkým počtem účastníků.
(9) Povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost podle stavebního zákona platí 5 let ode dne nabytí právní moci.
(10) Účastník řízení v řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví, nejpozději však při prvním úkonu účastníka řízení v řízení nebo při prvním úkonu účastníka řízení následujícím po prvním úkonu úřední osoby v řízení. K později uplatněným námitkám nebo námitkám neobsahujícím odůvodnění se nepřihlíží.
(11) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost nesmí být lhůta pro uplatnění námitky podle § 191 odst. 2 stavebního zákona delší než 1 měsíc.
(12) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost v území, ve kterém byl vydán územní plán, stavební úřad nenařizuje veřejné ústní jednání.
(13) Lhůty pro vydání rozhodnutí v řízeních podle § 1 a lhůty pro vydání vyjádření, závazného stanoviska nebo jednotného environmentálního stanoviska ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost z důvodu doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti na základě výzvy správního orgánu se staví do doby, než dojde k doplnění žádosti nebo k odstranění vad žádosti. Postup podle § 65 odst. 1 věty čtvrté správního řádu se nepoužije.
(14) Platnost jednotného environmentálního stanoviska²⁶) ve věci záměrů staveb pro energetickou bezpečnost je 7 let ode dne jeho vydání. Ustanovení § 7 odst. 1 vět druhé a třetí zákona o jednotném environmentálním stanovisku tím nejsou dotčena.
(15) Proti rozhodnutí příslušného úřadu o tom, že záměr stavby pro energetickou bezpečnost nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona o posouzení vlivů na životní prostředí, není přípustné odvolání.
(16) Je-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vyžadováno vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu podle jiného právního předpisu a není-li součástí žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí nebo žádosti o změnu záměru před jeho dokončením podle stavebního zákona, stavební úřad si je vyžádá u dotčeného orgánu. Ustanovení § 184 odst. 3 a 4 stavebního zákona se použijí obdobně.
(17) Bylo-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nepoužije se § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody krajiny.
(18) Záměry staveb pro energetickou bezpečnost lze vyloučit územně plánovací dokumentací postupem podle § 122 odst. 3 stavebního zákona jen z důvodu jiného veřejného zájmu.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 19.

9. V § 2d odst. 19 se číslo „5“ nahrazuje číslem „18“.

10. V § 2e odst. 1 se za slovo „bezpečnost“ vkládají slova „ , s výjimkou staveb pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d),“.

11. V § 3 odst. 9 se za slovo „zákonu“ vkládají slova „nebo pro uskutečnění záměru stavby pro energetickou bezpečnost“.

12. V § 4b se za slova „jedná o“ vkládají slova „stavby pro energetickou bezpečnost, stavby a zařízení přenosové soustavy,“ a číslo „40“ se nahrazuje číslem „85“.

13. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která zní:
„ČÁST ČTVRTÁ
ÚDOLÍ PRO URYCHLENÍ ZAVÁDĚNÍ TECHNOLOGIÍ PRO NULOVÉ ČISTÉ EMISE
(1) Jako údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise (dále jen „údolí“) mohou být na území České republiky v zastavitelných nebo transformačních plochách uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu určeny oblasti, které
a) jsou klíčovými centry pro podporu výrobních kapacit technologií pro nulové čisté emise a jejich integraci do energetického systému a poskytují potenciál rozšíření, reindustrializace nebo vytvoření průmyslových klastrů, nebo
b) významně přispívají k plnění cílů dekarbonizace průmyslových odvětví, regionální udržitelnosti a spravedlivé transformaci.
(2) Oblasti určené jako údolí stanoví vláda nařízením, kde stanoví hranice těchto oblastí a pro každou z nich uvede zejména:
a) název oblasti, její geografickou polohu včetně mapového zobrazení a její rozlohu,
b) technologický rozsah oblasti,
c) konkrétní opatření ke zvýšení atraktivity oblasti jako místa pro výrobní činnosti,
d) strategické přínosy oblasti,
e) jednotné kontaktní místo oblasti.
(3) Přijetí rozhodnutí o určení oblasti jako údolí může být učiněno pouze v případě, že byly splněny podmínky uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie.“.
Následující části se přečíslují.

1. Řízení a jiné postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru staveb pro energetickou bezpečnost na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném do 31. března 2015, nebo závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném od 1. dubna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož platnost již byla před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, prodloužena na dobu, která má uplynout dříve než 31. prosince 2029, se považuje za platné do 31. prosince 2029.