(3) Poskytovatel regulované služby, který je poskytovatelem regulované služby uvedené v odstavci 1, s výjimkou služby vytvářející důvěru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁸), a který má umístěnu hlavní provozovnu v jiném členském státě Evropské unie nebo ve smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „jiný členský stát“) nebo má v jiném členském státě ustanoveného zástupce, je povinen ve vztahu k této regulované službě plnit povinnosti stanovené tímto zákonem pouze v rozsahu odstavce 1. Povinnosti uložené rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy Úřadu na základě tohoto zákona jsou pro poskytovatele regulované služby podle věty první závazné pouze v případě, že tak Úřad v rozhodnutí nebo opatření obecné povahy výslovně stanoví.