Základní ustanovení

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a stanoví

a) působnost státních orgánů v oblasti zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,

b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob k zajištění poskytování základních služeb,

c) opatření ke zvyšování a zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury.

(2) Zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury je součástí krizového řízení podle krizového zákona.

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) základní službou služba, která je nezbytná pro zachování základních funkcí státu, hospodářských činností, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo životního prostředí, poskytovaná v odvětvích nebo pododvětvích podle přílohy tohoto zákona,

b) poskytovatelem základní služby každý, kdo poskytuje alespoň 1 základní službu na území České republiky a splňuje kritérium významnosti,

c) kritickou infrastrukturou aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém anebo jejich část, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby,

d) subjektem kritické infrastruktury poskytovatel základní služby, jehož kritická infrastruktura se nachází na území České republiky a je zařazen na seznam subjektů kritické infrastruktury,

e) subjektem evropské kritické infrastruktury subjekt kritické infrastruktury, který poskytuje stejnou nebo podobnou základní službu nejméně v 6 členských státech Evropské unie a byl vyrozuměn o tom, že byl označen Evropskou komisí za kritický subjekt zvláštního evropského významu,

f) incidentem událost, která může významně narušit nebo která narušuje poskytování základní služby,

g) rizikem možnost narušení poskytování základní služby v důsledku incidentu, vyjádřená jako kombinace rozsahu takového narušení a pravděpodobnosti vzniku incidentu,

k) kritickým pracovníkem pracovník, který je nezbytný pro zajištění poskytování základní služby,

l) kritickým dodavatelem osoba, která jako dodavatel vstoupila do právního vztahu se subjektem kritické infrastruktury a na základě toho poskytuje zboží nebo služby, které jsou nezbytné pro zajištění poskytování základní služby.

h) posouzením rizik subjektu kritické infrastruktury celkový postup určení povahy a rozsahu rizika identifikací a analýzou možných relevantních hrozeb, zranitelných míst a nebezpečí, které by mohly vést k incidentu, a hodnocením možného narušení poskytování základní služby způsobené tímto incidentem,

i) odolností subjektu kritické infrastruktury schopnost subjektu kritické infrastruktury předcházet incidentům, chránit se před těmito incidenty, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat jejich následky a přijímat opatření k jejich předcházení,

j) pracovníkem fyzická osoba, která je v pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo jiném obdobném vztahu se subjektem kritické infrastruktury nebo s jeho kritickým dodavatelem,

(2) Pro účely tohoto zákona se členským státem Evropské unie rozumí také smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru.