Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
§ 17
<var>Čl. XVII</var>
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 285/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 242/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb. a zákona č. 78/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 9 větě druhé se slova „mimosoudního smírčího nebo mediačního jednání“ nahrazují slovy „mediace podle zákona o mediaci“.
2. V § 273 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí:
„h) pohledávky na úhradu úplaty za postupované pohledávky výživného,
i) pohledávky výživného, které byly postoupeny,“.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena j) a k).
3. V § 378 se slova „a o úpravě práv a povinností k tomuto společnému dítěti, které není plně svéprávné“ zrušují.
4. V § 383 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Mají-li manželé společné nezletilé dítě, je pro řízení příslušný soud, který je příslušný podle § 467.“.
5. V § 384 odst. 1 se slova „ , navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství“ zrušují.
6. V § 389 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo pokud souhlas manželů s rozvodem manželství a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývají z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti“.
7. V § 389 odstavec 2 zní:
„(2) Je-li to s přihlédnutím k okolnostem případu účelné, soud usiluje o smíření manželů, kteří jsou při jednání přítomni.“.
8. V § 395 se slova „společnému návrhu na rozvod manželství vyhověno“ nahrazují slovy „rozhodnuto o rozvodu manželství na základě souhlasu manželů“.
9. Za § 398 se vkládá nový § 398a, který včetně nadpisu zní:
„§ 398a
Spojení řízení
(1) Mají-li manželé společné nezletilé dítě, je řízení o rozvod manželství spojeno s řízením, v němž má být rozhodnuto o úpravě jeho poměrů pro dobu po rozvodu, ledaže o úpravě těchto poměrů již bylo soudem prvního stupně vyhlášeno rozhodnutí ve věci samé. Není-li spojení řízení vhodné, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení.
(2) Dosáhnou-li manželé o úpravě poměrů nezletilého dítěte dohody při jiném soudním roku podle § 468b, není třeba k rozhodnutí o rozvodu manželství nařizovat jednání. Soud manžele vyslechne při jiném soudním roku. Ustanovení § 389 odst. 1 věta druhá a § 389 odst. 2 se použijí obdobně.
(3) Právní moc rozsudku, jímž bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, nastane nejdříve s právní mocí rozhodnutí o úpravě poměrů jejich nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu.“.
10. § 422 se včetně nadpisu zrušuje.
11. V § 435 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) O předání dítěte do péče budoucího osvojitele může soud rozhodnout i prozatímním rozhodnutím.“.
12. V části druhé hlavě V dílu 1 oddílu 5 se v nadpisu pododdílu 1 za slovo „předběžné“ vkládají slova „a prozatímní“.
13. V § 452 se odstavec 3 zrušuje.
14. V § 453 se na konci odstavce 1 doplňují věty „K rozhodnutí o předběžném opatření, které má být nařízeno bez návrhu, je příslušný obecný soud dítěte. Není-li příslušný soud znám nebo nemůže-li včas zakročit, zakročí soud, v jehož obvodu se nezletilý zdržuje.“.
15. V § 454 odstavec 1 zní:
„(1) Předběžné opatření může soud nařídit jen na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Předběžné opatření, jímž má být nařízeno umístění dítěte do péče rodičů nebo do péče osoby dítěti příbuzné nebo blízké, může soud nařídit i bez návrhu.“.
16. V § 457 větě první se slova „návrhu vyhověno“ nahrazují slovy „předběžné opatření nařízeno“.
17. V § 461 větě první se slova „Byl-li podán návrh na vydání předběžného“ nahrazují slovy „Bylo-li zahájeno řízení o předběžném“.
18. V nadpisu § 462 se slovo „Zrušení“ nahrazuje slovy „Změna a zrušení“.
19. V § 462 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Rozhodnutí o změně nebo zrušení předběžného opatření, na jehož základě bude dítě umístěno mimo péči rodičů nebo péči osoby dítěti příbuzné nebo blízké, může soud vydat jen na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí.“.
20. V § 462 odst. 1 větě druhé se za slovo „mohou“ vkládají slova „v ostatních případech“.
21. V § 465 odst. 1 se slova „návrhu na nařízení předběžného“ nahrazují slovem „předběžném“.
22. Za § 465 se vkládají nové § 465a až 465j, které včetně nadpisu znějí:
„Prozatímní úprava poměrů dítěte
(1) Nevyžaduje-li situace nezletilého dítěte zásah do jeho poměrů postupem podle § 452, avšak je v zájmu dítěte, aby do jeho poměrů bylo zatímně zasaženo, vydá soud příslušný podle § 467 o poměrech dítěte prozatímní rozhodnutí. V prozatímním rozhodnutí soud zohlední dohodu rodičů.
(2) Na základě prozatímního rozhodnutí nelze dítě umístit mimo péči rodičů nebo osoby dítěti příbuzné nebo blízké, s výjimkou předání dítěte do péče budoucího osvojitele a svěření dítěte do předpěstounské péče.
(3) Pro zastoupení dítěte v řízení o vydání prozatímního rozhodnutí se § 469 použije obdobně.
(1) Prozatímní rozhodnutí lze vydat v průběhu řízení ve věci samé nebo i před jeho zahájením. Řízení o prozatímní úpravě poměrů dítěte lze zahájit i bez návrhu, lze-li zahájit bez návrhu i řízení ve věci samé. Je-li vydáno prozatímní rozhodnutí před zahájením řízení, stanoví soud navrhovateli lhůtu k podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé nebo toto zahájí i bez návrhu.
(2) Prozatímní rozhodnutí lze vydat, jen byla-li všem účastníkům, včetně nezletilého, poskytnuta možnost se vyjádřit.
(1) Návrh na vydání prozatímního rozhodnutí musí kromě obecných náležitostí návrhu na zahájení řízení obsahovat též údaje podle § 468 odst. 3, vylíčení skutečností odůvodňujících prozatímní rozhodnutí a dále informace o komunikaci mezi rodiči nebo jinými osobami, jež se toho, co má být předmětem úpravy poměrů dítěte, týkala, nebo důvody, pro které tato komunikace neproběhla. Návrh musí obsahovat i informaci o tom, zda byli ostatní účastníci řízení o vydání prozatímního rozhodnutí vyrozuměni o úmyslu podat tento návrh, popřípadě uvedení důvodů, pro které toto vyrozumění nebylo učiněno.
(2) Navrhovatel je povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává.
(3) Neobsahuje-li návrh všechny stanovené náležitosti nebo je neurčitý nebo nesrozumitelný a pro tyto nedostatky není možné v řízení pokračovat, soud návrh odmítne. Ustanovení § 454 odst. 2 věty poslední se použije obdobně.
(1) Je-li návrh na vydání prozatímního rozhodnutí zjevně bezdůvodný, zejména proto, že se jedná o návrh, který je zjevně svévolným nebo bezúspěšným uplatňováním práva, soud návrh bez jednání a jiného soudního roku odmítne.
(2) Byl-li návrh na vydání prozatímního rozhodnutí odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost nebo zamítnut, může jej navrhovatel, požaduje-li ve věci týchž účastníků z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou prozatímní úpravu poměrů, opakovat až po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci odmítavého nebo zamítavého rozhodnutí. K návrhu podanému před uplynutím této doby se nepřihlíží. O tom, že se k návrhu nepřihlíží, vyrozumí soud navrhovatele usnesením, proti němuž není opravný prostředek přípustný.
(3) Není-li návrh zjevně bezdůvodný ani nejde-li o návrh, k němuž se nepřihlíží, posoudí soud podle povahy věci, zda je ve věci účelné o návrhu na prozatímní rozhodnutí rozhodnout po svolání jiného soudního roku postupem podle § 465e, po projednání věci na nadcházejícím jednání nebo na základě písemných vyjádření účastníků.
(1) Má-li být vydání prozatímního rozhodnutí projednáno na jiném soudním roku, nebo při jednání, při kterém má být projednána i věc sama, soud při určení data jeho konání, nebylo-li jednání před zahájením řízení o vydání prozatímního rozhodnutí již nařízeno, vychází z údajů získaných od účastníků řízení.
(2) K jinému soudnímu roku nebo jednání musí být účastníci přizváni nebo předvoláni nejméně 5 dnů předem. Informaci o jiném soudním roku nebo skutečnosti, že předmětem jednání bude i projednání vydání prozatímního rozhodnutí, lze podat i telefonicky nebo elektronicky na e-mailovou adresu poskytnutou přímo osobou, která je předvolávána. Informaci podanou telefonicky potvrdí soud do spisu. Vyplývá-li ze spisu, že ostatní účastníci neměli možnost se doposud seznámit s návrhem na zahájení řízení o vydání prozatímního rozhodnutí, doručí jim soud i tento návrh. Návrh lze zaslat i na e-mailovou adresu, kterou účastník, jemuž má být návrh jinak doručen, výslovně soudu za tímto účelem sdělí.
(3) Odročit svolaný jiný soudní rok nebo jednání, při kterém má být projednáno i vydání prozatímního rozhodnutí, je možné zcela výjimečně pouze z důvodu na straně soudu nebo z důvodů na straně účastníka, jež mu prokazatelně s přihlédnutím ke všem okolnostem brání se nejen účastnit jiného soudního roku nebo jednání, ale též se k věci vyjádřit alespoň písemně.
(4) Neúčastní-li se jiného soudního roku nebo jednání některý z řádně přizvaných nebo předvolaných účastníků, jedná soud v jeho nepřítomnosti.
(5) I pokud soud svolal k projednání vydání prozatímního rozhodnutí jiný soudní rok, je možné od konání jiného soudního roku upustit, pokud jsou soudu stanoviska všech účastníků včetně případného názoru nezletilého k vydání prozatímního rozhodnutí již známa s přihlédnutím k jejich zaslanému písemnému vyjádření, proběhlým jednáním nebo jiným soudním rokům v probíhajícím řízení ve věci samé a dalšímu obsahu spisu.
(6) Při jiném soudním roku lze provést dokazování potřebné pro rozhodnutí.
Pro rozhodnutí je rozhodující stav v době jeho vyhlášení nebo vydání. Je-li předmětem řízení o vydání prozatímního rozhodnutí úprava péče rodičů o nezletilé dítě nebo styk s dítětem, rozhodne soud tak, aby byl s přihlédnutím k okolnostem případu zachován v nejvyšší možné míře kontakt nezletilého dítěte s oběma rodiči. Úprava poměrů prozatímním rozhodnutím může být, pokud to odpovídá okolnostem případu, shodná s úpravou poměrů ve výroku ve věci samé, její povaha je však vždy jen zatímní na dobu trvání prozatímního rozhodnutí podle § 465g odst. 3.
(1) O prozatímní úpravě poměrů dítěte soud rozhodne bez zbytečného odkladu po zahájení řízení o vydání prozatímního rozhodnutí, nejpozději však do 3 měsíců.
(2) Prozatímní rozhodnutí je vykonatelné vyhlášením, nebo, nedošlo-li k vyhlášení, vydáním, není-li určen pozdější okamžik.
(3) V prozatímním rozhodnutí určí soud trvání prozatímního rozhodnutí na dobu nezbytně nutnou, která nesmí přesahovat 3 měsíce od jeho vykonatelnosti. Pro prodloužení doby trvání se § 460 použije obdobně.
(4) Proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na vydání prozatímního rozhodnutí, není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o prodloužení doby jeho trvání, je odvolání přípustné. Pro řízení před odvolacím soudem se § 465f použije obdobně.
Prozatímní rozhodnutí pozbývá účinků, pokud
a) navrhovateli byla uložena povinnost podat návrh na zahájení řízení a řízení ve lhůtě k tomu soudem určené nebylo zahájeno,
b) uplynula určená doba, po kterou mělo trvat, nebo
c) se rozhodnutí ve věci samé stalo vykonatelným.
(1) Prozatímní rozhodnutí je možné změnit nebo zrušit, změní-li se poměry.
(2) Návrh na změnu nebo zrušení prozatímního rozhodnutí soud odmítne pro zjevnou bezdůvodnost za podmínek podle § 465d odst. 1. Byl-li tento návrh odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost nebo zamítnut, nemůže jej navrhovatel, neuvede-li v něm jiné důvody, po dobu trvání prozatímního rozhodnutí opakovat. K návrhu podanému před uplynutím doby trvání prozatímního rozhodnutí se nepřihlíží. O tom, že se k návrhu nepřihlíží, vyrozumí soud navrhovatele usnesením, proti němuž není opravný prostředek přípustný.
(3) Proti rozhodnutí o změně nebo zrušení prozatímního rozhodnutí je odvolání přípustné.
Společné ustanovení
Předběžná a prozatímní úprava poměrů dítěte předběžným opatřením podle občanského soudního řádu je vyloučena. Na prozatímní úpravu poměrů dítěte se ustanovení občanského soudního řádu o předběžném opatření vedle ustanovení tohoto zákona nepoužijí.“.
23. V § 468 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Návrh na zahájení řízení musí obsahovat též kontaktní telefonní číslo nebo e-mailovou adresu účastníků řízení, jsou-li navrhovateli známy.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
24. V § 468a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) S řízením, v němž má být rozhodnuto o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu, je spojeno řízení o rozvod manželství jeho rodičů zahájené do vyhlášení rozhodnutí ve věci, jímž se řízení před soudem prvního stupně, v němž má být rozhodnuto o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu, končí.“.
25. § 468b zní:
„§ 468b
(1) Při určení data konání jednání nebo jiného soudního roku soud vychází z údajů získaných od účastníků řízení.
(2) Je-li to účelné, může soud doporučit rodičům též využití odborného poradenství, účast na mediaci podle zákona o mediaci, rodinnou terapii nebo setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie.
(3) Účastník může o odročení jednání nebo jiného soudního roku z vážných důvodů, které musí být soudu alespoň osvědčeny, žádat, nejsou-li zde okolnosti zvláštního zřetele hodné vycházející zejména ze závažného zdravotního stavu účastníka, pouze jednou.
(4) Na jednání nebo jiném soudním roku vede soud účastníky řízení ke smírnému řešení věci. Za tímto účelem věc s účastníky probere, sdělí jim svůj předběžný názor na ni, upozorní je na právní úpravu a stanoviska Nejvyššího soudu, rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a rozhodnutí Ústavního soudu.
(5) Není-li věc možné rozhodnout při prvním jednání nebo jiném soudním roku postupem podle § 471 odst. 3, zjistí soud při jednání, zda je třeba poměry nezletilého dítěte na dobu nezbytně nutnou, nejdéle do vykonatelnosti rozhodnutí ve věci samé, upravit prozatímním rozhodnutím. Na potřebu prozatímního rozhodnutí poukazuje, je-li o úpravě poměrů nezletilého dítěte do doby rozhodnutí ve věci samé výslovná neshoda jeho rodičů.
(6) Není-li věc možné rozhodnout při prvním jednání nebo jiném soudním roku postupem podle § 471 odst. 3, může soud účastníkům nařídit využití odborného poradenství, účasti na prvním setkání se zapsaným mediátorem, rodinné terapii nebo setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména s odborníkem v oboru pedopsychologie. Povinnosti uložené soudem podle věty první nelze vynucovat uložením pořádkové pokuty.“.
26. Za § 468b se vkládá nový § 468c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zní:
„§ 468c
Přenesení příslušnosti na soud jiného členského státu Evropské unie
Soud může řízení přerušit, jestliže dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k přenesení příslušnosti na soud jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie9).
9) Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.“.
27. V § 469 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro řízení, která byla rodiči zahájena podle obsahu návrhu a k němu přiloženého stanoviska druhého rodiče ve vzájemné shodě o obsahu dohody o úpravě poměrů nezletilého. V těchto řízeních je dítě zastoupeno zákonným zástupcem, a jsou-li jimi rodiče, pak oběma rodiči nebo podle jejich volby jedním z nich. Soud však jmenuje dítěti opatrovníka podle odstavce 1, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodičem a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů, anebo pokud o to dítě požádá; o právu jmenovat dítěti opatrovníka musí být dítě rodiči poučeno.“.
28. V § 471 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Dosáhnou-li účastníci na jiném soudním roku podle § 468b dohody, nařídí soud jednání pouze za účelem vyhlášení rozsudku, kterým tuto dohodu schválí.
(4) Nebylo-li dítě v řízení zastoupeno opatrovníkem, může soud návrhu vyhovět, jen bylo-li mu osvědčeno, že rodiče splnili svou povinnost podle § 20 odst. 4 a § 469 odst. 4. Tím není dotčeno právo dítěte být v řízení slyšeno.“.
29. V § 473 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Povinnost k plnění nedoplatků na výživném je třeba splnit do 15 dnů od doručení rozsudku podle odstavce 1 písm. a). Soud může určit delší lhůtu běžící od doručení rozsudku nebo stanovit, že může být plněno ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.“.
30. V § 474 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
31. V § 475 odst. 1 se slova „ , může soud změnit rozhodnutí týkající se“ nahrazují slovy „a nedohodnou-li se rodiče o“, slovo „rozhodnutí“ za slovem „nebo“ se zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , rozhodne o tom soud i bez návrhu“.
32. Na konci § 476 se doplňuje věta „Právo podat odvolání nemá v takovém případě ani dítě, nebylo-li v tomto řízení zastoupeno opatrovníkem.“.
33. V § 487 odst. 3 se slova „předběžným opatřením“ nahrazují slovy „prozatímním rozhodnutím“.
34. V § 502 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Pro rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí není třeba jednání nařizovat. Soud může jednání nařídit zejména, je-li třeba ve věci provádět dokazování k zjištění příčin, pro které není rozhodnutí plněno.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
35. V § 502 odst. 3 se slova „ , jen je-li to účelné“ zrušují a za slova „jednotlivé pokuty“ se vkládají slova „nesmí být nižší než 5 000 Kč a“.
36. V § 502 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) O nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje soud bezodkladně, zpravidla nejpozději do 2 měsíců od zahájení řízení.“.
37. V § 503 odst. 1 písm. a) se slova „s mediátorem“ nahrazují slovy „se zapsaným mediátorem“.
38. V § 503 odst. 1 písm. b) se za slovo „oprávněnou“ vkládají slova „k péči o něj nebo“.
39. V § 503 odst. 1 písm. c) se slova „má být styk realizován, styk“ nahrazují slovy „mají být péče nebo styk realizovány,“ a za slovo „vykonávat“ se vkládá slovo „je“.
40. V § 503 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) tomu, kdo dobrovolně neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit, aby umožnil oprávněnému náhradní péči o dítě nebo styk s ním ve zmařeném rozsahu v důsledku neplnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody nebo aby uhradil účelně vynaložené náklady spojené s takto zmařenou péčí nebo stykem.“.
41. V § 504 se slova „komu bylo“ nahrazují slovy „u koho má“ a slova „svěřeno nebo má být navráceno“ se nahrazují slovem „být“.
42. V § 507 odst. 1 se slova „k náhradě vynaložených a prokázaných nákladů, slouží-li“ zrušují.
§ 18
<var>Čl. XVIII</var>
Přechodné ustanovení
Řízení o předběžném opatření podle § 76 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve věcech péče soudu o nezletilé zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně změny nebo zrušení takto nařízeného předběžného opatření, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.