Změna trestního řádu

1. V § 2 se doplňuje odstavec 16, který zní:
„(16) Orgány činné v trestním řízení dbají v průběhu celého řízení na to, aby byly ve vhodných případech vytvářeny podmínky pro dobrovolnou a aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů zasažených trestným činem.“.

2. V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „zvířat“ vkládají slova „ , zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, zákazu přijímání dotací a subvencí“.

3. V § 11 odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní:
„m) jde-li o agenta, stanoví-li tak tento zákon,“.
Dosavadní písmena m) a n) se označují jako písmena n) a o).

4. V § 11 odst. 2 písm. b) bodě 4 se text „m)“ nahrazuje textem „n)“.

5. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní:
㤠35a
Ochrana důvěrnosti komunikace obviněného s obhájcem
(1) Orgány činné v trestním řízení jsou povinny zachovávat důvěrnost informací sdělovaných mezi obviněným a obhájcem jakýmkoli způsobem, zejména ústně, elektronicky nebo v listinné podobě, ať již přenášených nebo uchovávaných v soukromí (dále jen „důvěrnost komunikace“). Ochrana důvěrnosti komunikace se ve stejném rozsahu vztahuje také na komunikaci mezi podezřelým a jeho advokátem v trestní věci. Pokud osoby uvedené ve větě první a druhé nebo jiné osoby, kterým byly informace uvedené ve větě první a druhé poskytnuty, uchovávají takové informace, jsou povinny je výslovně označit tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o informace, na které se vztahuje ochrana důvěrnosti komunikace.
(2) Ochrana důvěrnosti komunikace podle odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy obsahem komunikace není poskytování právních služeb.
(3) Informace získaná porušením důvěrnosti komunikace nesmí být v trestním řízení použita, s výjimkou případu, kdy se použití takové informace v trestním řízení dovolává sám podezřelý nebo obviněný.“.

6. V § 50 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud si poškozený nebo zúčastněná osoba sama zmocněnce nezvolí nebo jí nebyl ustanoven, může práva a povinnosti, která přiznává tento zákon zmocněnci, vykonávat i opatrovník poškozeného nebo zúčastněné osoby, který je advokátem, oznámí-li to orgánu činnému v trestním řízení.“.

7. V § 51a odst. 4 se za větu první vkládá věta „Pokud je opatrovníkem poškozeného advokát, ustanoví zmocněncem tohoto advokáta.“.

8. V § 51a odst. 4 větě poslední se slova „to možné nebo účelné“ nahrazují slovy „postup podle věty první nebo druhé možný nebo účelný“.

9. V § 57 odst. 2 větě první se slova „písařských chyb“ nahrazují slovy „chyb v psaní a počtech“.

10. V § 73a odst. 1 se slova „nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy“ nahrazují slovy „neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, s rostlinami nebo houbami je obsahujícími nebo s jedy“.

11. Za § 73a se vkládá nový § 73aa, který včetně nadpisu zní:
㤠73aa
Trvání opatření nahrazujícího vazbu
Opatření nahrazující vazbu může trvat jen po dobu nezbytně nutnou, po kterou trvají důvody vazby a je ho zapotřebí k jejímu nahrazení. Celková doba trvání opatření nahrazujícího vazbu, nestanoví-li zákon jinak, nesmí překročit jedenapůlnásobek doby stanovené pro trvání vazby.“.

12. V § 77b odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.

13. V § 77b odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) je předmětem mezinárodní sankce, nebo“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

14. V § 77b odst. 1 písm. e) se slova „a c)“ nahrazují slovy „až d)“.

15. V § 78 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Jsou-li věcí, která může sloužit pro důkazní účely, data uchovávaná v elektronické podobě, může být ten, kdo uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, vyzván k tomu, aby místo vydání hmotného nosiče, na kterém jsou uchovávaná nebo jsou z něj přístupná, umožnil pořízení jejich kopie, nebo aby poskytl jinou potřebnou součinnost k jejich zpřístupnění.“.

16. V § 79 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Jsou-li věcí, která může sloužit pro důkazní účely, data uchovávaná v elektronické podobě, lze místo odnětí hmotného nosiče, na kterém jsou uchovávaná nebo jsou z něj přístupná, pořídit jejich kopii. Za účelem pořízení jejich kopie je orgán činný v trestním řízení oprávněn zjednat si k datům přístup; s jejich obsahem se může seznámit pouze za podmínek uvedených v § 113a.“.

17. V části první hlavě čtvrté oddílu čtvrtém nadpis pododdílu 3 zní:
„Zajištění věcí důležitých pro trestní řízení nesloužících pro důkazní účely“.

18. V nadpisu § 79a se slova „a výnosů z trestné činnosti“ nahrazují slovy „ , výnosů z trestné činnosti a předmětů mezinárodní sankce“.

19. V § 79a odst. 1 větě první, § 79g odst. 1 větě první, § 146a odst. 1 písm. c) a v § 146a odst. 2 větě první se slova „nebo výnosem z trestné činnosti“ nahrazují slovy „ , výnosem z trestné činnosti nebo předmětem mezinárodní sankce“.

20. V § 88 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větou „Soud a v přípravném řízení státní zástupce souhlas neudělí, pokud byl podán mimořádný opravný prostředek nebo ústavní stížnost; v takovém případě policejní orgán zničí záznam po konečném vyřízení věci.“.

21. V § 88 odst. 7 větě poslední se slovo „prvého“ nahrazuje slovem „prvního“.

22. V § 88 odstavec 8 zní:
„(8) Jde-li o záznam telekomunikačního provozu uvedený v odstavci 6 větě první, státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa a nejde-li o osobu, která měla možnost se tuto informaci dozvědět z trestního spisu a namítat nezákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho provedení v řízení před soudem. Informace obsahuje spisovou značku trestní věci, označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, dobu trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho provedení. Informaci podá
a) předseda senátu soudu prvního stupně do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla věc skončena, nebo ode dne, od kterého se má za to, že se obviněný osvědčil ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání, anebo, pokud soud prvního stupně nemá v této době spis k dispozici, ode dne doručení spisu,
b) státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro přezkoumání rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a, přichází-li takový přezkum v úvahu, jinak do 30 dnů ode dne nabytí právní moci takového rozhodnutí nebo ode dne, od kterého se má za to, že se obviněný osvědčil ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo
c) policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e).“.

23. V § 88 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9) Jde-li o záznam telekomunikačního provozu uvedený v odstavci 7, policejní orgán, který záznam označil, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa; odstavec 8 věty druhá a třetí se použijí obdobně. Byla-li věc pravomocně skončena policejním orgánem, policejní orgán podá informaci ve lhůtě uvedené v odstavci 8 písm. c), jinak do 30 dnů poté, co mu soud nebo státní zástupce doručil své rozhodnutí, kterým byla věc pravomocně skončena.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.

24. V § 88 odst. 10 se slova „odstavce 8“ nahrazují slovy „odstavců 8 a 9“ a na konci odstavce se doplňují věty „Předseda senátu, státní zástupce nebo policejní orgán je povinen průběžně zkoumat, zda důvod pro nepodání informace, který může pominout, stále trvá; pokud pominul, informuje osobu uvedenou v odstavci 8 nebo 9 neprodleně poté, co tuto skutečnost zjistí. Informaci nepodá, pokud důvod pro její nepodání nepominul ani po uplynutí 10 let ode dne vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.“.

25. V § 88 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11) Osoba uvedená v odstavcích 8 a 9 má právo podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho provedení. Návrh se podává u orgánu, který osobě podal informaci podle odstavce 8 nebo 9, do 30 dnů ode dne doručení této informace dotčené osobě. Tento orgán přezkoumá, zda byl návrh podán oprávněnou osobou a ve stanovené lhůtě, a spolu se svým vyjádřením k těmto otázkám a informací podanou dotčené osobě jej předloží Nejvyššímu soudu. Orgán uvedený v odstavci 8 k návrhu připojí též spisy.“.

26. V § 88a odst. 1 se za slova „roky, pro trestný čin“ vkládají slova „poškození cizích práv podle § 181 odst. 2 trestního zákoníku, pro trestný čin“ a za slova „(§ 182 trestního zákoníku),“ se vkládají slova „pro trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření (§ 191a trestního zákoníku),“.

27. V § 88a odstavec 2 zní:
„(2) Osoba uvedená v odstavci 1 větě poslední, pokud je známa a nejde-li o osobu, která měla možnost se tuto informaci dozvědět z trestního spisu a namítat nezákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu v řízení před soudem, má právo na informaci o vydání takového příkazu, nejsou-li dány důvody pro nepodání takové informace, a právo podat návrh na přezkoumání zákonnosti takového příkazu a jeho provedení. Ustanovení § 88 odst. 8 až 11 se použijí obdobně.“.

28. V § 88a se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

30. V § 105 odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „Pokud orgán činný v trestním řízení přibírá znalce ke znaleckému zkoumání dat uvedených v § 113a odst. 1, postupuje obdobně podle § 113a; zjistí-li znalec takovou skutečnost až v průběhu znaleckého zkoumání, informuje o tom orgán činný v trestním řízení.“.

31. Za § 113 se vkládá nový § 113a, který včetně nadpisu zní:
㤠113a
Ohledání obsahu zařízení
(1) Ohledáním obsahu zařízení se rozumí ohledání dat uchovávaných v elektronické podobě v zajištěném přenosném zařízení nebo jeho části zabezpečených uživatelem takového zařízení, pokud toto zařízení umožnuje oboustrannou komunikaci mezi koncovými uživateli, včetně ohledání dat, která jsou uložena na vzdáleném úložišti, pokud jsou tato data přístupná ze zajištěného přenosného zařízení bez překonání dalšího zabezpečení.
(2) Ohledání obsahu zařízení je možné provést pouze tehdy, pokud lze důvodně předpokládat, že jím lze zjistit skutečnosti důležité pro trestní řízení a sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak nebo by jinak bylo jeho dosažení podstatně ztížené. Při ohledání obsahu zařízení je orgán činný v trestním řízení oprávněn zjednat si k datům přístup.
(3) Ohledání obsahu zařízení podle odstavce 1 povoluje předseda senátu a v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce; v neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu bylo zařízení zajištěno. Povolení musí být vydáno písemně a musí být odůvodněno. Povolení se doručí oprávněnému uživateli, je-li znám, bez zbytečného odkladu po provedení ohledání obsahu zařízení, s výjimkou případu, kdy by tím byl ohrožen účel trestního řízení. V takovém případě doručí povolení orgán, který vede řízení, až poté, co tento důvod pomine.
(4) Bez předchozího povolení podle odstavce 3 lze ohledání obsahu zařízení provést, pokud vydání povolení nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu, policejní orgán je však povinen si bezodkladně dodatečně vyžádat souhlas orgánu oprávněného k vydání povolení; v přípravném řízení tak činí prostřednictvím státního zástupce. Pokud oprávněný orgán souhlas dodatečně neudělí, nelze výsledek ohledání obsahu zařízení použít v dalším řízení jako důkaz a kopie dat uvedených v odstavci 1, byly-li pořízeny, je třeba zničit. Protokol o zničení policejní orgán založí do spisu.
(5) Bez povolení lze ohledání obsahu zařízení provést, pokud
a) oprávněný uživatel zařízení souhlasí s jeho ohledáním,
b) zařízení bylo zajištěno při domovní prohlídce nebo prohlídce jiných prostor a pozemků,
c) není známo, kdo je oprávněným uživatelem zařízení, nebo
d) jde o zařízení, které bylo nalezeno na místě, kde byl trestný čin spáchán, nebo u osoby, na které byl spáchán, pokud tato osoba v důsledku trestného činu zemřela nebo není schopna poskytnout potřebnou součinnost pro účely ohledání jeho obsahu.
(6) Obdobně podle odstavců 1 až 5 se postupuje, pokud je předmětem ohledání namísto zajištěného zařízení z něj pořízená kopie dat uvedených v odstavci 1.“.

35. V § 128 odstavec 3 zní:
„(3) Pokud je popis skutku rozsáhlý, obsahuje řadu technických údajů nebo ústní vyhlášení plného výroku, jímž se obviněný uznává vinným nebo jímž se obžaloby zprošťuje, není z jiných obdobných důvodů vhodné, předseda senátu vyhlásí výrok tak, že uvede podstatné skutkové okolnosti a označení trestného činu, jehož se výrok o vině týká, a to jeho zákonným pojmenováním a uvedením příslušného zákonného ustanovení, včetně skutečnosti, zda jde o zločin nebo přečin; ve zbytku odkáže na písemné znění výroku rozsudku, jež bezprostředně po vyhlášení předá stranám. Považuje-li to za vhodné, může předseda senátu písemné znění výroku rozsudku také promítnout nebo jinak zpřístupnit veřejnosti.“.

36. V § 128 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Rozsudek se vyhlásí zpravidla ihned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo. Není-li to možné pro rozsáhlost nebo odbornou náročnost věci, lze za účelem vyhlášení rozsudku odročit jednání ve vazebních věcech na dobu nejdéle 5 dnů a v ostatních věcech nejdéle na dobu 10 dnů.“.

37. V § 129 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Pokud byl rozsudek vyhlášen způsobem uvedeným v § 128 odst. 3, vyhotovení rozsudku musí být ve shodě s obsahem rozsudku tak, jak byl ústně vyhlášen a s písemným zněním výroku rozsudku, které bylo předáno stranám. Tím není dotčena možnost opravy vyhotovení rozsudku.“.

38. V § 131 odst. 1 větě první se slova „písařské chyby“ nahrazují slovy „chyby v psaní a počtech“ a slova „ , tak, aby vyhotovení bylo v naprosté shodě s obsahem rozsudku, jak byl vyhlášen“ se zrušují.

39. V § 131 odst. 4 se za slovo „byly“ vkládají slova „v listinné podobě“.

40. V § 158e odst. 4 větě třetí se za slovo „použit“ vkládají slova „ , která nesmí být delší než šest měsíců“.

41. V § 158e odst. 4 se na konci textu věty poslední doplňují slova „ , vždy nejdéle na dobu šesti měsíců“.

42. V § 158e se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Agent při své činnosti nesmí vzbudit u jiné osoby úmysl spáchat trestný čin a nesmí svým jednáním ovlivnit okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby.“.

43. V § 158e se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7) Trestní stíhání pro trestný čin spáchaný agentem při jeho činnosti nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, dopustil-li se agent takového činu s cílem odhalit pachatele trestné činnosti uvedené v odstavci 1 nebo spáchání takové trestné činnosti předejít; to neplatí, pokud agent
a) spáchá trestný čin mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149 trestního zákoníku), znásilnění (§ 185 trestního zákoníku), sexuálního útoku (§ 185a trestního zákoníku), sexuálního nátlaku (§ 186 trestního zákoníku), pohlavního zneužití (§ 187 trestního zákoníku), svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290 trestního zákoníku), ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla (§ 291 trestního zákoníku), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292 trestního zákoníku), vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku), sabotáže (§ 314 trestního zákoníku), vyzvědačství (§ 316 trestního zákoníku) nebo neoprávněné činnosti pro cizí moc (§ 318a trestního zákoníku),
b) jedná zjevně nepřiměřeně, zejména způsobí-li takovým činem smrt, těžkou újmu na zdraví nebo jiný zvlášť závažný následek,
c) spáchání takového činu zosnoval, nebo
d) založil nebo zosnoval organizovanou zločineckou skupinu, organizovanou skupinu nebo teroristickou skupinu nebo působil jako její vedoucí činitel nebo představitel.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

44. V § 158e se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:
„(9) V jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo použití agenta povoleno, lze informace získané agentem použít jako důkaz jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu uvedeném v odstavci 1 nebo souhlasí-li s tím osoba, do jejíchž práv a svobod bylo použitím agenta zasahováno.
(10) Při získávání poznatků o trestné činnosti agenta a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že agent spáchal trestný čin, se postupuje tak, aby nedošlo k odhalení jeho totožnosti a podoby.“.

45. V § 159b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Policejní orgán se souhlasem státního zástupce vrchního státního zastupitelství, evropského pověřeného žalobce nebo evropského žalobce, který podal návrh na použití agenta, dočasně odloží zahájení trestního stíhání osoby též v případě, kdy tato osoba působí jako agent.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

46. V § 160 odst. 1 větě první se slova „1, 3 a 4“ nahrazují slovy „1 a 3 až 5“.

47. V § 163 odst. 1 se za slova „§ 186 odst. 1 trestního zákoníku,“ vkládají slova „zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření (§ 191a trestního zákoníku),“.

48. V § 172 odst. 2 písm. b) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou.

49. V § 172 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku.“.

50. V § 172 odst. 4 větě první se za slova „odstavci 2“ vkládají slova „písm. a) až c)“.

56. V § 179b odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

57. V § 179g odst. 2 písm. a) a v § 307 odst. 2 písm. a) se slova „ , která může spočívat i v držení a chovu zvířat a péči o ně“ zrušují.

58. V § 179g na začátek odstavce 4 a v § 307 na začátek odstavce 5 se vkládá věta „Závazek zdržet se určité činnosti podle odstavce 2 písm. a) může spočívat též v závazku zdržet se držení a chovu zvířat a péče o ně, uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek, účasti v zadávacích řízeních nebo veřejných soutěžích nebo ucházení se o dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory a zdržet se jejich přijímání.“.

59. V § 188 odst. 1 písm. f) a v § 314p odst. 3 písm. e) se text „odst. 1“ zrušuje.

60. V § 188 na konci textu odstavce 2, § 223 na konci textu odstavce 2, § 314c odst. 1 na konci textu písmene b) a v § 314p na konci textu odstavce 4 se doplňují slova „písm. a) až c)“.

63. V § 206 odstavec 1 zní:
„(1) Po provedení úkonů uvedených v § 205 předseda senátu vyzve státního zástupce, aby přednesl podstatné body obžaloby a uvedl, které skutečnosti považuje za nesporné a zda po jejím podání nastala nějaká skutečnost významná z hlediska dalšího řízení. Ve zbytku státní zástupce odkáže na písemné vyhotovení obžaloby.“.

67. Za § 206d se vkládá nový § 206e, který zní:
㤠206e
Sjednat dohodu o vině a trestu podle § 206b, prohlásit vinu podle § 206c nebo označit některé skutečnosti za nesporné podle § 206a je možné pouze do zahájení dokazování podle § 207.“.

68. V § 223a odst. 1 a v § 257 odst. 1 písm. d) se slova „nebo § 309 odst. 1“ nahrazují slovy „anebo § 309 odst. 1 nebo 2“.

69. V § 225 odst. 2 větě první se slova „přísnějšího ustanovení“ nahrazují slovy „jiného ustanovení“ a slova „tohoto přísnějšího posuzování“ se nahrazují slovy „jiného posouzení“.

70. V § 227 se za text „§ 172 odst. 2“ vkládají slova „písm. a) až c)“.

82. V § 265r se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9.

83. V § 265r odst. 9 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.

84. V § 274a se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

85. V § 274a odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.

86. § 309 zní:
㤠309
(1) V řízení o přečinu může se souhlasem obviněného a poškozeného soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání, jestliže obviněný
a) prohlásil, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,
b) nahradil, případně jinak odčinil, poškozenému škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou přečinem nebo učinil jiné potřebné úkony k její náhradě nebo odčinění anebo nahradil alespoň 30 % způsobené škody nebo nemajetkové újmy a zbytek se zavázal poškozenému nahradit v dohodnuté době ve splátkách, není-li tento závazek v rozporu s právními předpisy, a
c) vydal bezdůvodné obohacení nebo učinil jiné potřebné úkony k jeho vydání, nebo vydal alespoň 30 % bezdůvodného obohacení a zbytek se zavázal poškozenému vydat v dohodnuté době ve splátkách, není-li tento závazek v rozporu s právními předpisy,
a takový způsob vyřízení věci lze vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu, k míře, jakou byl přečinem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho poměrům považovat za dostačující.
(2) Je-li to odůvodněno povahou a závažností spáchaného přečinu, okolnostmi jeho spáchání nebo poměry obviněného, soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodne o schválení narovnání pouze tehdy, pokud obviněný splní podmínky uvedené v odstavci 1, složí na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle zákona o obětech trestných činů a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti přečinu, přičemž takový způsob vyřízení věci lze vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu, k míře, jakou byl přečinem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho poměrům považovat za dostačující.“.

87. § 310 se zrušuje.

88. § 311 zní:
㤠311
(1) Rozhodnutí o schválení narovnání musí obsahovat:
a) popis skutku, jehož se narovnání týká, a jeho právní posouzení,
b) obsah narovnání zahrnující výši nahrazené nebo jinak odčiněné škody nebo nemajetkové újmy anebo škody nebo nemajetkové újmy, k jejíž náhradě nebo jinému odčinění byly učiněny potřebné úkony,
c) rozsah bezdůvodného obohacení, které bylo vydáno nebo k jehož vydání byly učiněny potřebné úkony,
d) povinnost obviněného nahradit poškozenému zbytek škody nebo nemajetkové újmy anebo vydat poškozenému zbytek bezdůvodného obohacení, výši splátek a podmínky splatnosti, pokud byl mezi obviněným a poškozeným tento závazek sjednán, a
e) výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován přečin, jehož se narovnání týká.
(2) Rozhodnutí o schválení narovnání má ve vztahu k povinnosti obviněného uvedené v odstavci 1 písm. d) účinky pravomocného rozsudku.
(3) Rozhodnutí o schválení narovnání podle § 309 odst. 2 musí obsahovat též výši peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti složené na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství.
(4) Proti rozhodnutí o schválení narovnání může obviněný podat stížnost, která má odkladný účinek. Rozhodne-li o schválení narovnání soud, má toto právo též státní zástupce. Poškozený může proti tomuto rozhodnutí podat stížnost jen v případě, že rozhodnutí není v souladu s dohodou o narovnání, kterou uzavřel s obviněným.“.

90. V § 314e odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) nepodmíněný trest odnětí svobody do šesti měsíců,“.
Dosavadní písmena a) až j) se označují jako písmena b) až k).

91. V § 314e odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „do pěti let“.

92. V § 314e odst. 2 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí:
„f) trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži do pěti let,
g) trest zákazu přijímání dotací a subvencí do pěti let,“.
Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena i) až m).

93. V § 314e odstavec 3 zní:
„(3) Trest obecně prospěšných prací a povinnost vykonat práce ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací při uložení trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu mohou být trestním příkazem uloženy pouze po předchozím vyžádání si zprávy probačního úředníka obsahující zjištění o možnostech výkonu tohoto trestu nebo této povinnosti a o zdravotní způsobilosti obviněného, včetně stanoviska obviněného k uložení tohoto druhu trestu nebo této povinnosti. Trest obecně prospěšných prací a povinnost vykonat práce ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací při uložení trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu lze uložit jen s přihlédnutím k této zprávě.“.

94. V § 314e odst. 5 se slova „dvojnásobek počtu“ nahrazují slovem „počet“.

96. V § 314f odst. 3 větě první se slova „písařské chyby“ nahrazují slovy „chyby v psaní a počtech“.

97. V § 314l odst. 1 se za číslo „8“ vkládají slova „a 9“.

98. V § 314l se na konci textu odstavců 1 a 2 doplňují slova „a jeho provedení v rozsahu, v jakém nebyla přezkoumána v řízení před soudem ve věci samé“.

106. V § 314q odst. 2 se slovo „návrh“ nahrazuje slovy „podstatné body návrhu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ve zbytku státní zástupce odkáže na písemné vyhotovení návrhu.“.

112. V § 314r odst. 2 se za větu první vkládá věta „Soud neschválí dohodu o vině a trestu také v případě, že v řízení před soudem vyjde najevo, že státní zástupce nebo obviněný nesouhlasí s jejím schválením.“.

113. V § 314r odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ ; obdobně postupuje, vyjádří-li se státní zástupce a obviněný, že mají zájem jednat o novém znění dohody o vině a trestu“.

116. V § 314r odst. 5 větě první se slova „a 2“ nahrazují slovy „ , § 172 odst. 2 písm. a) až c)“ a text „§ 309 odst. 1“ se nahrazuje textem „§ 309“.

117. V části třetí se za nadpis hlavy dvacáté první vkládá označení a nadpis oddílu prvního, které znějí:
„Oddíl první
Obecná ustanovení“.

118. § 316 zní:
㤠316
(1) Odsuzující rozsudek za trestný čin, který odsouzený spáchal ve zkušební době stanovené v jiném trestním řízení nebo v průběhu výkonu trestu domácího vězení nebo obecně prospěšných prací uložených v jiném trestním řízení, zašle předseda senátu neprodleně soudu nebo státnímu zástupci, který v tomto jiném trestním řízení rozhodl o stanovení zkušební doby nebo uložení tohoto druhu trestu.
(2) Soud a státní zástupce, kterému byl podle odstavce 1 zaslán odsuzující rozsudek, bez zbytečného odkladu učiní úkony směřující k rozhodnutí o důsledcích toho, že odsouzený spáchal ve zkušební době nebo v průběhu výkonu trestu domácího vězení nebo obecně prospěšných prací další trestný čin; za tím účelem zejména nařídí veřejné zasedání, pokud se o těchto důsledcích ve veřejném zasedání rozhoduje.“.

119. V § 329 odstavec 2 zní:
„(2) Jestliže bylo rozhodnuto o podmíněném odsouzení za současného rozhodnutí, aby
a) se podmíněně odsouzený zdržoval ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, použijí se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně § 334b až 334e,
b) podmíněně odsouzený v průběhu zkušební doby vykonal práce ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací, použijí se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně § 336 až 338 a § 339.“.

120. V § 330 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K rozhodnutí o návrhu na ponechání podmíněného odsouzení v platnosti nebo na vykonání trestu předseda senátu bez zbytečného odkladu nařídí veřejné zasedání.“.

121. V § 330a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Pokud byla podmíněně odsouzenému, u něhož byl vysloven dohled, uložena zároveň povinnost vykonat práce ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací, použijí se na postup při výkonu této povinnosti přiměřeně § 336 až 338 a § 339.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

122. V § 331 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.

123. V § 331a odst. 1 písm. d) se slova „až 339,“ nahrazují slovy „až 338 a § 339.“.

124. V § 331a odst. 1 se písmeno e) zrušuje.

125. V § 333 odst. 3 větě první se za text „odst. 2“ vkládají slova „nebo 3“.

126. V § 334g odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; k rozhodnutí o návrhu na výkon náhradního trestu odnětí svobody nebo na ponechání trestu domácího vězení v platnosti předseda senátu bez zbytečného odkladu nařídí veřejné zasedání“.

127. V § 340b odst. 1 se za větu první vkládá věta „K rozhodnutí o návrhu na přeměnu trestu obecně prospěšných prací nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody nebo na ponechání trestu obecně prospěšných prací v platnosti předseda senátu bez zbytečného odkladu nařídí veřejné zasedání.“.

128. V § 343 odstavec 2 zní:
„(2) Vymáhání peněžitého trestu předseda senátu nenařídí, postačují-li na jeho zaplacení prostředky z peněžité záruky nebo zajištěné pro účely výkonu peněžitého trestu, anebo je-li zřejmé, že by jeho vymáhání mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné. Pokud prostředky uvedené ve větě první postačují na zaplacení peněžitého trestu jen zčásti, předseda senátu nařídí vymáhání jeho zbytku.“.

129. Nadpis § 350 zní:
„Výkon trestu zákazu činnosti, trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a trestu zákazu přijímání dotací a subvencí“.

130. V § 350 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Na výkon trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a trestu zákazu přijímání dotací a subvencí se použijí obdobně odstavce 1 až 5.“.

131. V § 350k se na konci odstavce 5 doplňuje věta „K rozhodnutí o návrhu na přeměnu trestu nebo jeho zbytku, výkon náhradního trestu odnětí svobody, nařízení výkonu trestu nebo jeho zbytku anebo na uložení trestu odsouzenému, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, předseda senátu bez zbytečného odkladu nařídí veřejné zasedání.“.

132. V § 350l se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K rozhodnutí o návrhu na přeměnu trestu nebo jeho zbytku, nařízení výkonu trestu nebo jeho zbytku anebo na uložení trestu odsouzenému, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, předseda senátu bez zbytečného odkladu nařídí veřejné zasedání.“.

133. V § 364a písm. a) a b) se slova „evidenci Rejstříku“ nahrazují slovem „rejstříku“.

134. V § 364a písm. a) se slova „ , nebo na které se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu podle zvláštního právního předpisu hledí jako na odsouzení soudem České republiky“ zrušují.

135. V § 365 odst. 1 se slova „orgán, který vede rejstřík trestů“ nahrazují slovy „Ministerstvo spravedlnosti“.

137. V části čtvrté nadpisu hlavy dvacáté třetí se doplňují slova „a poskytování informací důležitých pro zohlednění nebo započítání vazby nebo trestu“.

138. V části čtvrté se za nadpis hlavy dvacáté třetí vkládá označení a nadpis dílu prvního, které znějí:
„Díl první
Udělení milosti a použití amnestie“.

139. Za § 370 se vkládá nový díl druhý, který včetně nadpisu zní:
„Díl druhý
Poskytování informací důležitých pro zohlednění nebo započítání vazby nebo trestu
(1) Pokud bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, kterým skončilo trestní stíhání, ve kterém byl obviněný ve vazbě, vyrozumí o tom státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu bez zbytečného odkladu Vězeňskou službu České republiky. Při tom ji i vyrozumí, kdy výrok takového rozhodnutí rozhodný pro zohlednění nebo započítání vazby nabyl právní moci a zda je možné vykonanou vazbu zohlednit nebo započítat v jiném trestním řízení o jiném skutku nebo, skončilo-li trestní stíhání odsuzujícím rozsudkem, zda bude rozhodovat o započítání vazby do uloženého trestu.
(2) Pokud byl vydán odsuzující rozsudek vůči obviněnému, který byl ve vazbě v jiném trestním řízení pro jiný skutek, a tímto rozsudkem byla tato vazba zohledněna nebo byl uložen trest, který umožňuje její započítání, vyrozumí o tom předseda senátu bez zbytečného odkladu Vězeňskou službu České republiky. Předseda senátu vyrozumí Vězeňskou službu České republiky také o tom, zda proti výroku takového rozhodnutí o vině nebo trestu bylo podáno odvolání a jak o něm bylo rozhodnuto. Pokud výrok o trestu nabyl právní moci, předseda senátu vyrozumí Vězeňskou službu České republiky o tom, kdy se tak stalo, a vyrozumí ji i o tom, zda bude rozhodovat o započítání vazby do uloženého trestu.
(3) Pokud bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o započítání vazby, vyrozumí předseda senátu bez zbytečného odkladu Vězeňskou službu České republiky o tom, v jakém rozsahu vykonanou vazbu do uloženého trestu započítal.
(4) Pokud byl zrušen výrok pravomocného rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 nebo 2, jímž byla zohledněna vazba, nebo na jehož základě došlo k jejímu započítání, státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu o tom vyrozumí Vězeňskou službu České republiky a uvede, zda trestní řízení pokračuje; to neplatí v případě zrušení výroku v důsledku uložení souhrnného nebo společného trestu. Obdobně podle věty první postupuje předseda senátu, pokud bylo zrušeno pouze rozhodnutí uvedené v odstavci 3. Státní zástupce informuje Vězeňskou službu České republiky také o tom, že jím vydané pravomocné rozhodnutí bylo zrušeno nejvyšším státním zástupcem.
(1) Pokud byl zrušen trest odnětí svobody, který již obviněný nastoupil, předseda senátu o tom informuje Vězeňskou službu České republiky.
(2) Státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu informuje Vězeňskou službu České republiky o pravomocném rozhodnutí, kterým trestní stíhání po zrušení trestu podle odstavce 1 skončilo, a zda je možné vykonaný trest nebo jeho část zohlednit nebo započítat v jiném trestním řízení o jiném skutku nebo, skončilo-li trestní stíhání odsuzujícím rozsudkem, zda bude rozhodovat o započítání vykonaného trestu nebo jeho části do uloženého trestu.
(3) Předseda senátu vyrozumí Vězeňskou službu České republiky o tom, že vydal odsuzující rozsudek, ve kterém zohlednil vykonaný trest uvedený v odstavci 1 nebo jeho část, nebo který umožňuje započítání takového vykonaného trestu nebo jeho části. Předseda senátu vyrozumí Vězeňskou službu České republiky také o tom, zda proti výroku takového rozhodnutí o vině nebo trestu bylo podáno odvolání a jak o něm bylo rozhodnuto. Pokud výrok o trestu nabyl právní moci, předseda senátu vyrozumí Vězeňskou službu České republiky o tom, kdy se tak stalo, a vyrozumí ji i o tom, zda bude rozhodovat o započítání vykonaného trestu nebo jeho části do uloženého trestu.
(4) Předseda senátu bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým došlo k započítání vykonaného trestu uvedeného v odstavci 1 nebo jeho části do uloženého trestu, vyrozumí Vězeňskou službu České republiky o tom, v jakém rozsahu vykonaný trest nebo jeho část započítal.
(5) Pokud byl zrušen výrok pravomocného rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 nebo 3, kterým byl zohledněn dříve vykonaný trest nebo jeho část anebo na jehož základě došlo k jeho započítání, předseda senátu o tom vyrozumí Vězeňskou službu České republiky a uvede, zda trestní řízení pokračuje; to neplatí v případě zrušení výroku v důsledku uložení souhrnného nebo společného trestu. Obdobně podle věty první postupuje předseda senátu, pokud bylo zrušeno pouze rozhodnutí uvedené v odstavci 4.
(1) Informační povinnost podle § 370a a 370b plní státní zástupce a předseda senátu soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni.
(2) Pravomocným rozhodnutím, kterým skončilo trestní stíhání, se pro účely tohoto dílu rozumí i případ, kdy nastaly účinky zastavení trestního stíhání, neboť nebylo v zákonné lhůtě rozhodnuto o tom, zda se obviněný, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, osvědčil.“.

1. Jestliže bylo do 31. prosince 2025 rozhodnuto o podmíněném propuštění za současného rozhodnutí, aby podmíněně propuštěný složil na účet soudu částku určenou na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, použije se § 331a odst. 1 písm. e) zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2025, i po 1. lednu 2026.

2. Ustanovení § 364a písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2026, se vztahuje i na odsouzení, na která se hledí jako na odsouzení soudem České republiky na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2024.

3. Ustanovení § 370a zákona č. 141/1961 Sb. se použije na trestní řízení, v němž byl obviněný ve vazbě, které pravomocně skončilo po 1. lednu 2026, není-li dále stanoveno jinak.

4. Ustanovení § 370b zákona č. 141/1961 Sb. se použije na trest odnětí svobody, který byl zrušen po 1. lednu 2026, není-li dále stanoveno jinak.

5. Ustanovení § 370a odst. 2 věta třetí, § 370a odst. 3 a 4, § 370b odst. 3 věta třetí, § 370b odst. 4 a 5 a § 370c odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb. se použijí i na trestní řízení, v němž obviněný podal návrh na zohlednění nebo započítání vazby, která byla vykonána v trestním řízení, jež pravomocně skončilo v období ode dne 1. ledna 2016 do dne 1. ledna 2026, nebo návrh na zohlednění nebo započítání trestu odnětí svobody nebo jeho části, který byl pravomocně zrušen v období ode dne 1. ledna 2016 do dne 1. ledna 2026. Tento návrh je obviněný povinen podat soudu, který rozhoduje ve věci v prvním stupni, nejpozději do vydání rozhodnutí ve věci.

6. Pokud soud rozhodl o zohlednění vazby nebo trestu podle bodu 5, předseda senátu vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti o skutečnostech uvedených v § 370a odst. 2 věta třetí, § 370a odst. 3 a 4, § 370b odst. 3 věta třetí a § 370b odst. 4 a 5 zákona č. 141/1961 Sb.