Změna zákona o nemocenském pojištění

1. V § 19 odstavec 3 zní:
„(3) U pojištěnky, které za trvání téže pojištěné činnosti vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z této pojištěné činnosti v období do 4 let ode dne porodu předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný u bezprostředně předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný u další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy stanovené podle § 18 až 20, které se následně upravují způsobem podle § 21. Věta první se použije obdobně, vznikl-li pojištěnce nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z jiné pojištěné činnosti, než ze které vznikl nárok na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc v mateřství, v období do 4 let ode dne porodu předchozího dítěte, pokud pojištěnka splnila podmínku účasti na pojištění podle § 32 odst. 2, jde-li o zaměstnankyni, nebo § 32 odst. 2 a 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo zahraniční zaměstnankyni, přede dnem nástupu na další peněžitou pomoc v mateřství.“.

2. V části třetí hlavě IV se za díl 3 vkládá nový díl 4, který včetně nadpisu zní:
„Díl 4
Zvláštní ustanovení o peněžité pomoci v mateřství
Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství ve zvláštních případech
(1) Nesplňuje-li pojištěnka v období do 4 let ode dne porodu dítěte, s nímž je spojen nárok na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc v mateřství, podmínku nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 odst. 2, jde-li o zaměstnankyni, nebo podle § 32 odst. 2 a 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo zahraniční zaměstnankyni, z žádné pojištěné činnosti nebo není-li účastna pojištění, vzniká jí v tomto období nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 odst. 1 písm. a), pokud byla účastna pojištění alespoň po dobu 540 kalendářních dní v posledních 4 letech přede dnem nástupu na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc v mateřství, na kterou jí vznikl nárok podle § 32 odst. 1 písm. a).
(2) Vykonává-li pojištěnka jednu nebo více souběžných pojištěných činností, v nichž není splněna podmínka nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 odst. 2, jde-li o zaměstnankyni, nebo podle § 32 odst. 2 a 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo zahraniční zaměstnankyni, nemá se vznikem nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství podle odstavce 1 nárok na výplatu nemocenského v souvislosti s porodem dítěte z žádné pojištěné činnosti.
(3) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavce 1 vzniká jen jednou.
(4) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle odstavce 1 nevzniká, pokud pojištěnce z důvodu téhož porodu vznikl nárok na obdobnou dávku podle právních předpisů jiného státu.
Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 37a se započítává též doba podle § 32 odst. 4. Pro splnění podmínky účasti na pojištění podle § 37a se započtou doby účasti na pojištění z předchozích pojištění obdobně podle § 32 odst. 5 s tím, že doba účasti na pojištění se zjišťuje v období 4 let přede dnem nástupu na bezprostředně předchozí peněžitou pomoc v mateřství.
Stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ve zvláštních případech
U pojištěnky, které vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 37a, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ u bezprostředně předchozí peněžité pomoci v mateřství, stanovený podle § 18 až 20, který se následně upraví způsobem podle § 21.“.
Dosavadní díl 4 se označuje jako díl 5.

3. V § 83 odst. 2 písm. c) se za slova „nebo b),“ vkládají slova „nebo jde-li o pojištěnku podle § 37a, která není účastna pojištění,“.

4. V § 109 odst. 1 písm. b) bodu 1 se za slova „u zaměstnance“ vkládají slova „účastného nemocenského pojištění“.

5. V § 109 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který zní:
„3. u pojištěnky podle § 37a, která není účastna pojištění, předepsaný tiskopis podepsaný touto pojištěnkou s uvedením, že u ní nastala skutečnost, která zakládá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, se sdělením, že žádá o peněžitou pomoc v mateřství, a sdělením identifikátoru předepsaného tiskopisu. Pojištěnka podle § 37a, která není účastna pojištění, podává žádost o výplatu dávky elektronicky způsobem podle § 162 odst. 2 písm. a) nebo v listinné podobě způsobem podle § 162 odst. 2 písm. b).“.

6. V § 109 odst. 2 písm. b) bodu 2 se za slovo „zanikl,“ vkládají slova „o pojištěnku podle § 37a, která není účastna pojištění,“.

1. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 37a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2026, pojištěnce vzniká, nastoupí-li na peněžitou pomoc v mateřství podle § 34 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2026, nejdříve dnem 1. července 2026.

2. Porovnání denních vyměřovacích základů podle § 19 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2026, se provede tehdy, nastoupí-li pojištěnka na peněžitou pomoc v mateřství, při níž se denní vyměřovací základ zjištěný u této peněžité pomoci v mateřství porovná s denním vyměřovacím základem zjištěným u bezprostředně předchozí peněžité pomoci v mateřství, nejdříve dnem 1. července 2026.