71. V části první hlava IV včetně nadpisu zní:
„HLAVA IV
Přezkum rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany soudem
Pro řízení je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu byl účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany v den doručení napadeného rozhodnutí ministerstva hlášen k pobytu.
Lhůta pro podání žaloby
(1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva lze podat ve lhůtě
a) 10 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí,
1. jde-li o rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti jako nepřípustné, mlčky vzaté zpět, zjevně nedůvodné nebo v azylovém řízení na hranicích,
2. má-li být žalobce vydán, předán nebo vyhoštěn [§ 33h odst. 1 písm. a)],
3. je-li žalobce zajištěn [§ 33h odst. 1 písm. b)],
4. jde-li o rozhodnutí o přemístění [§ 33h odst. 1 písm. c)], nebo
b) 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení v ostatních případech.
(2) Neobsahuje-li rozhodnutí ministerstva poučení o možnosti podat žalobu, o lhůtě pro její podání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo je-li toto poučení nesprávné nebo neúplné, lze žalobu proti rozhodnutí ministerstva podat ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
Odkladný účinek žaloby a předběžné opatření
(1) Podání žaloby má odkladný účinek, ledaže jde o žalobu
a) proti rozhodnutí ministerstva uvedenému v čl. 68 odst. 3 azylového procedurálního nařízení, nebo
b) proti rozhodnutí o přemístění.
(2) Nemá-li podání žaloby odkladný účinek, může být žalobě odkladný účinek přiznán rozhodnutím soudu.
Návrh na přiznání odkladného účinku a návrh na nařízení předběžného opatření lze podat pouze spolu s žalobou.
(1) V řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva uvedenému v čl. 68 odst. 3 azylového procedurálního nařízení soud přizná žalobě odkladný účinek i bez návrhu, jestliže by výkon nebo jiné právní následky žalobou napadeného rozhodnutí ministerstva mohly představovat významný zásah do základních práv žalobce a jestliže jeho přiznání neohrozí veřejný zájem zejména v oblasti veřejného pořádku.
(2) O přiznání odkladného účinku podle odstavce 1 soud rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 týdne ode dne podání žaloby; není přitom povinen vyžádat si vyjádření účastníků řízení.
Doručování
(1) Doručuje-li soud písemnost účastníkovi řízení ve věci mezinárodní ochrany prostřednictvím doručujícího orgánu, doručuje se pouze na místě jeho posledního hlášeného pobytu. Pro účely doručování platí, že účastník řízení se zdržuje na adrese, kterou ministerstvo naposledy evidovalo jako místo jeho hlášeného pobytu.
(2) Při doručování písemností soudem účastníkovi řízení ve věci mezinárodní ochrany postupuje doručující orgán podle § 24 odst. 2 a 3.
(3) Doručujícím orgánem je také
a) provozovatel zařízení pro zajištění cizinců, jde-li o doručování účastníkovi řízení ve věci mezinárodní ochrany zde zajištěnému, nebo
b) provozovatel přijímacího střediska, jde-li o účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany,
1. jehož místo posledního hlášeného pobytu je toto přijímací středisko, nebo
2. který je zde zajištěn nebo je povinen se zde zdržovat.
Je-li účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany zastoupen, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy bylo doručeno zástupci; to platí i pro doručení usnesení o ustanovení zástupce účastníkovi řízení ve věci mezinárodní ochrany.
Zastavení řízení
Soud řízení zastaví, a to i když je účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany zastoupen, jestliže účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany
a) v průběhu řízení zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,
b) v průběhu řízení nabyl občanství Evropské unie, nebo
c) se nezdržuje v místě posledního hlášeného pobytu.
(1) Soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu je v době jeho rozhodnutí.
(2) K novým skutečnostem uvedeným v žalobě nebo v průběhu soudního řízení soud přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které žalobce nemohl bez své viny uplatnit dříve; tím není dotčena zásada nenavracení.
(1) Soud posuzuje žalobu podle obsahu.
(2) Při svém rozhodování o žalobě soud není vázán žalobními body. Tím není dotčena povinnost účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany vymezit v žalobě žalobní body.
(1) Soud vyzve ministerstvo k předložení správního spisu, a to bez zbytečného odkladu, jakmile je žaloba prostá vad a má všechny náležitosti.
(2) Výjimečně může ministerstvo předložit správní spis soudu k soudnímu řízení i bez předchozí výzvy soudu.
Není-li listinný důkaz opatřen úředním překladem do českého jazyka, může soud opatřit pouze strojový překlad, kterým se rozumí překlad pomocí elektronických nástrojů.
Zruší-li soud napadené rozhodnutí ministerstva, rozhodne o žádosti účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany, lze-li o žádosti rozhodnout na základě skutkového stavu, který tu je v době jeho rozhodnutí a který soud, je-li to nezbytné, vlastním dokazováním nikoli v zásadních směrech doplnil.
Lhůty pro rozhodnutí soudu
(1) Soud projedná žalobu a rozhodne o ní ve lhůtě
a) 5 týdnů, jde-li o žalobu proti rozhodnutí vydanému ministerstvem v azylovém řízení na hranicích,
b) 4 měsíců, jde-li o žalobu proti rozhodnutí vydanému ministerstvem o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné nebo jako mlčky vzaté zpět,
c) 6 měsíců, jde-li o žalobu, jejíž podání má odkladný účinek nebo jíž byl odkladný účinek přiznán, a nejde-li o žalobu uvedenou v písmenech a) a b), nebo
d) 12 měsíců v ostatních případech.
(2) Lhůta podle odstavce 1 písm. a) počíná běžet ode dne zahájení řízení o žalobě. Lhůta podle odstavce 1 písm. b) až d) počíná běžet ode dne, kdy správní orgán předloží soudu správní spis vedený k řízení, ve kterém bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí.
(1) Lhůta podle § 33f odst. 1 písm. a) se prodlužuje o 2 týdny, je-li postupováno podle krizového nařízení.
(2) Lhůtu podle § 33f odst. 1 písm. b) až d) může soud výjimečně prodloužit až o jednu polovinu, pokud
a) jde o skutkově nebo právně složitý případ, nebo
b) je současně podán velký počet žalob podle tohoto zákona.
(1) Přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději ve lhůtě 2 měsíců, nestanoví-li § 33f lhůtu kratší, soud projedná žalobu a rozhodne o ní, jde-li o žalobu proti rozhodnutí ministerstva o
a) žádosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, kterému byl uložen trest vyhoštění nebo o jehož vydání do cizího státu k trestnímu stíhání, k výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody nebo předání do jiného členského státu na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo zatýkacího rozkazu je vedeno řízení nebo již bylo o tomto rozhodnuto nebo udělen souhlas, je-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany stále přítomen na území České republiky,
b) žádosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zajištěn na území České republiky, nebo
c) přemístění.
(2) Lhůta podle odstavce 1 počíná běžet ode dne zahájení řízení o žalobě. Tato lhůta neběží po dobu, po kterou běží lhůta stanovená soudem k odstranění vad žaloby nebo lhůta stanovená soudem k předložení správního spisu.
(3) Jde-li o žalobu proti rozhodnutí ministerstva o žádosti uvedené v odstavci 1 písm. a), počíná lhůta podle odstavce 1 běžet ode dne, kdy správní orgán předloží soudu správní spis vedený k řízení, ve kterém bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí nebo ode dne, kdy se po zahájení řízení soud dozvěděl o uložení trestu vyhoštění, o řízení nebo rozhodnutí o vydání nebo předání na základě evropského zatýkacího rozkazu.
Zvláštní ustanovení pro některá řízení
(1) Žaloba uvedená v § 33f odst. 1 písm. a) a v § 33h odst. 1 písm. b) a c) se soudu podává zpravidla prostřednictvím ministerstva. Ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby ministerstvu. Řízení je zahájeno dnem, kdy byla žaloba podána ministerstvu.
(2) Je-li žaloba uvedená v § 33f odst. 1 písm. a) a v § 33h odst. 1 písm. b) a c) podána přímo u soudu, předloží ministerstvo soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy soudu k vyjádření k žalobě.
(3) Je-li postupováno podle krizového nařízení, prodlužuje se lhůta uvedená v odstavcích 1 a 2 pro předložení žaloby uvedené v § 33f odst. 1 písm. a), vyjádření k ní a správního spisu na 10 dnů.
(4) Vyjádření k žalobě uvedené v § 33f odst. 1 písm. a) a v § 33h odst. 1 písm. b) a c) zašle ministerstvo ve lhůtě podle předchozích odstavců i účastníkovi řízení ve věci mezinárodní ochrany; postupuje přitom podle § 24 a 24a.
(1) V řízení o žalobě uvedené v § 33f odst. 1 písm. a) a v § 33h odst. 1 soud nařídí k projednání věci samé jednání,
a) navrhne-li to účastník řízení, nebo
b) nelze-li o žalobě rozhodnout bez nařízení jednání.
(2) Návrh na nařízení jednání k projednání věci samé podle odstavce 1 může podat
a) účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany pouze ve lhůtě pro podání žaloby, nebo
b) ministerstvo pouze ve lhůtě pro vyjádření k žalobě.
(3) Podle odstavců 1 a 2 lze postupovat pouze tehdy, byl-li o tom žadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen.
(1) Rozhodne-li soud o žalobě uvedené v § 33f odst. 1 písm. a) a v § 33h odst. 1, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku. Stejně tak soud vyrozumí bezodkladně ministerstvo o nabytí právní moci rozsudku.
(2) Nebyl-li stejnopis vyhotovení rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o žalobě uvedené v § 33f odst. 1 písm. a), doručen při skončení jednání, je třeba jej účastníkům, popřípadě jejich zástupcům, odeslat ve lhůtě 1 týdne ode dne vyhlášení rozsudku. Tuto lhůtu nelze prodloužit.
Kasační stížnost a řízení o ní
Kasační stížnost je nepřípustná proti rozhodnutí krajského soudu, jímž bylo rozhodnuto o žalobě proti rozhodnutí ministerstva
a) vydaného v azylovém řízení na hranicích, nebo
b) o další opakované žádosti účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany.
(1) Podání kasační stížnosti má odkladný účinek, jde-li o rozhodnutí o
a) odnětí azylu nebo doplňkové ochrany, nebo
b) neprodloužení azylu nebo doplňkové ochrany.
(2) Nemá-li podání kasační stížnosti odkladný účinek, může být kasační stížnosti odkladný účinek přiznán rozhodnutím Nejvyššího správního soudu.
Návrh na přiznání odkladného účinku a návrh na nařízení předběžného opatření lze podat pouze spolu s kasační stížností.
(1) Přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději ve lhůtě 2 měsíců, projedná Nejvyšší správní soud kasační stížnost a rozhodne o ní, jde-li o kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o žalobě uvedené v § 33h odst. 1, je-li účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany stále na území České republiky a přiznal-li Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek nebo nařídil-li Nejvyšší správní soud usnesením předběžné opatření, kterým bylo rozhodnuto o setrvání účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany na území České republiky.
(2) Lhůta podle odstavce 1 počíná běžet ode dne, kdy je podaná kasační stížnost prostá vad a má všechny náležitosti, nebo ode dne, kdy se po případném odstranění vad nebo doplnění všech náležitostí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud dozvěděl o uložení trestu vyhoštění nebo o řízení nebo rozhodnutí o vydání, nebo o předání na základě evropského zatýkacího rozkazu.
(3) Má-li podání kasační stížnosti odkladný účinek nebo byl-li kasační stížnosti odkladný účinek přiznán Nejvyšším správním soudem anebo nařídil-li Nejvyšší správní soud usnesením předběžné opatření, kterým bylo rozhodnuto o setrvání účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany na území České republiky, použijí se § 33i až 33k pro řízení o kasační stížnosti uvedené v odstavci 1 přiměřeně.
Společná ustanovení
(1) Otázky neupravené přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo v této hlavě se řídí obecnou úpravou soudního řízení správního.
(2) Lhůty pro rozhodnutí soudu stanovené tímto zákonem se pro účely soudního řádu správního považují za lhůty počítané na dny.
Právo účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany setrvat na území České republiky zaniká a běží doba k vycestování
a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského soudu o žalobě, jde-li o žalobu, jejíž podání má odkladný účinek, nebo které byl odkladný účinek přiznán,
b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského soudu, kterým nebylo vyhověno návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, jde-li o žalobu, jejíž podání nemá odkladný účinek, nebo
c) dnem marného uplynutí lhůty pro přiznání odkladného účinku žalobě soudem bez návrhu, jde-li o žalobu, jejíž podání nemá odkladný účinek.“.