96. Za § 46a se vkládají nové § 46b až 46f, které včetně nadpisu znějí:
㤠46b
(1) Pro účely tohoto zákona se útěkem rozumí jednání žadatele o udělení mezinárodní ochrany, kdy nezůstává k dispozici ministerstvu nebo policii zejména pro účely vedení řízení podle tohoto zákona nebo zákona o pobytu cizinců na území České republiky.
(2) Rizikem útěku se pro účely tohoto zákona rozumí existence skutečností, na základě kterých je možné se domnívat, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany může utéct, zejména pokud
a) neoprávněně vstoupil na území jiného členského státu nebo se o to pokusil, a to i překročením hranic se třetími státy,
b) se vyhnul již dříve přemístění nebo návratu,
c) se pokusil o útěk,
d) vyjádřil úmysl nerespektovat rozhodnutí o přemístění nebo rozhodnutí o návratu, anebo je takový úmysl zjevný z jeho jednání,
e) bylo mu jiným státem vydáno rozhodnutí o návratu,
f) nerespektuje nebo v minulosti nerespektoval rozhodnutí o návratu se stanovenou dobou k vycestování, nebo zákaz vstupu,
g) nespolupracuje nebo nespolupracoval během řízení souvisejících s jeho neoprávněným pobytem na území nebo během řízení ve věci mezinárodní ochrany, včetně řízení o žalobě,
h) používá nebo v minulosti použil padělané nebo pozměněné cestovní doklady, povolení k pobytu, víza nebo jiné doklady osvědčující podmínky vstupu, nebo cestovní doklady, povolení k pobytu, víza nebo jiné doklady osvědčující podmínky vstupu zničil,
i) používá nebo v minulosti používal jiná jména a příjmení s úmyslem uvést orgány veřejné moci v omyl nebo poskytl další nepravdivé informace, nebo
j) odmítl poskytnout biometrické údaje.
(1) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění zkoumá, zda důvody zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany trvají.
(2) Pomine-li důvod zajištění, ale jsou-li v průběhu dosavadního zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá ministerstvo nové rozhodnutí o zajištění. Oznámením nového rozhodnutí o zajištění, o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se dosavadní rozhodnutí o zajištění ruší. Oznámením nového rozhodnutí o zajištění se doba zajištění nepřerušuje ani nestaví.
(3) Zajištění podle tohoto zákona musí být bez zbytečného odkladu bez rozhodnutí ukončeno a platnost rozhodnutí, na základě kterého je cizinec zajištěn, zaniká,
a) zanikl-li důvod zajištění a není-li vydáno nové rozhodnutí o zajištění podle odstavce 2,
b) uplynula-li lhůta stanovená v rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení zajištění,
c) nerozhodne-li soud o žalobě proti rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění ve lhůtách podle § 46e odst. 3,
d) rozhodne-li soud o zrušení rozhodnutí o zajištění v plném rozsahu nebo rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění; povinnost propustit žadatele o udělení mezinárodní ochrany vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku, nebo
e) byla-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělena mezinárodní ochrana.
(1) Pro účely zajištění se osoba zajištěná podle § 46a považuje za žadatele o udělení mezinárodní ochrany i po
a) uplynutí lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, a to do okamžiku, než bude ministerstvem zjištěno, zda žaloba proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, popřípadě i s návrhem na přiznání odkladného účinku, byla podána, avšak nejdéle 10 pracovních dnů, nebo
b) rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo o nepřiznání odkladného účinku žaloby do doby, než policie rozhodne o případném zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, avšak nejdéle 5 pracovních dnů.
(2) Pro účely zajištění podle § 46a odst. 1 písm. d) a § 46a odst. 2 písm. b) se osoba, která má být přemístěna, považuje za žadatele o udělení mezinárodní ochrany až do provedení přemístění.
(1) Proti rozhodnutí ministerstva o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu, a to zpravidla prostřednictvím ministerstva, nebo u krajského soudu, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu.
(2) Je-li žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby. Je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis a vyjádření k žalobě a informuje ministerstvo o datu podání žaloby. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení vyžádání a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo jeho zástupci.
(3) Soud o žalobě rozhodne do 15 dnů, a ve výjimečných případech do 21 dnů, ode dne zahájení řízení podle soudního řádu správního. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne zahájení řízení nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku. Namísto zrušení rozhodnutí o zajištění, o prodloužení doby trvání zajištění nebo o nepropuštění ze zajištění může soud i bez návrhu zkrátit dobu trvání zajištění a není při tom vázán žalobními body.
Žádost o propuštění ze zajištění
(1) Ministerstvo při předání rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany poučí o jeho právu požádat o propuštění ze zajištění. Žádost o propuštění ze zajištění je žadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat ministerstvu nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ministerstva nebo soudu týkajícího se zajištění, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o propuštění ze zajištění. Podá-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany žádost o propuštění ze zajištění dříve, než je oprávněn, začíná lhůta pro rozhodnutí ministerstva běžet až první den, kdy by žádost mohla být podána. Je-li podán jiný podnět na propuštění ze zajištění, má se za to, že jde o žádost o propuštění za zajištění.
(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je v žádosti o propuštění ze zajištění povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se dovolává, a označit důkazy. Ministerstvo nevyzývá k odstranění vad žádosti. Ministerstvo zkoumá, zda trvají důvody, pro které byl žadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěn, popřípadě pro které byla doba zajištění prodloužena, nebo zda jsou splněny podmínky pro uložení zvláštního opatření za účelem vycestování. O žádosti ministerstvo rozhodne do 10 pracovních dní.
(3) Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. Ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany poučí o právu podat žalobu proti rozhodnutí o nepropuštění ze zajištění; ustanovení § 22, 24 a 24a se použijí obdobně.
(4) Proti rozhodnutí ministerstva o nepropuštění ze zajištění lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu, a to prostřednictvím ministerstva, nebo u krajského soudu, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu.
(5) Je-li žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 7 pracovních dnů ode dne doručení žaloby. Je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis a vyjádření k žalobě a informuje ministerstvo o datu podání žaloby. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 7 pracovních dnů ode dne doručení vyžádání a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo jeho zástupci.
(6) Soud o žalobě rozhodne do 21 dnů ode dne zahájení řízení podle soudního řádu správního. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne zahájení řízení nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku. Soud může i bez návrhu rozhodnout i o zkrácení doby trvání zajištění a není při tom vázán žalobními body.“.