Zásady činnosti ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

(1) Při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jsou příjemce a partner povinni dodržovat etiku výzkumu a zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe. Poskytovatel v oblasti své působnosti podporuje dodržování etiky výzkumu a zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe.

(2) Příjemce institucionální podpory a příjemce systémové podpory jsou povinni zavést a udržovat vnitřní systém pro ochranu etiky výzkumu, vědecké integrity a dobré vědecké praxe, jehož prostřednictvím bude zajištěno, že v rámci činnosti příjemce nebude docházet k

a) padělání, pozměňování nebo plagiátorství údajů z výzkumu nebo výsledků, neodůvodněného připisování nebo nepřiznání autorství nebo původcovství k výsledku, a to v kterékoli fázi procesu výzkumné, vývojové nebo inovační práce od záměru až ke zveřejnění výsledků,

b) zatajení výsledků nebo selektivního nakládání s výsledky a

c) zničení údajů z výzkumu nebo materiálů s úmyslem zabránit vyšetření pochybení při provádění výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

(3) V rámci vnitřního systému pro ochranu etiky výzkumu, vědecké integrity a dobré vědecké praxe je příjemce institucionální podpory a příjemce systémové podpory povinen zřídit jednu nebo více etických komisí a stanovit pravidla pro její jednání, včetně pravidel řešení podjatosti, nebo zajistit výkon činností etické komise prostřednictvím etické komise jiného příjemce.

(4) Příjemce zajistí posouzení etickou komisí u výzkumu na člověku nebo na biologickém materiálu lidského původu, projektů zahrnujících práci s pokusnými zvířaty nebo práci s geneticky modifikovanými organismy.

(1) Příjemce institucionální podpory je povinen zajistit institucionální odolnost proti vlivovému působení cizí moci, kybernetickou a informační bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany duševního vlastnictví, mezinárodních kontrolních režimů a mezinárodních sankcí, a to v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné.

(2) Příjemce institucionální podpory je povinen zpracovat a naplňovat bezpečnostní a krizovou koncepci. Bezpečnostní a krizová koncepce musí zohledňovat rizika související s nelegitimním ovlivňováním v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, ochranu bezpečnostních zájmů státu a zájem na rozvoji Evropského výzkumného prostoru.

(3) Bezpečnostní a krizová koncepce, jejíž součástí je systém řízení rizik, musí obsahovat

c) opatření v oblasti ochrany výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a údajů z výzkumu v souvislosti s jejich zveřejňováním a ochranou před neoprávněným přístupem k nim nebo nakládání s nimi,

a) rizika narušení výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, a opatření k jejich eliminaci,

b) opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti,

d) hodnocení rizik u partnerů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a

e) opatření za účelem rozvoje povědomí o bezpečnosti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, vnitřních hrozbách a o řízení potenciálních rizik spojených s výzkumem, vývojem, inovacemi, transferem znalostí, šířením informací a s výzkumnou spoluprací.

(4) Příjemce institucionální podpory je povinen nejméně jednou za 3 roky vyhodnotit systém řízení rizik a v případě potřeby jej aktualizovat.

(1) Za účelem zajištění ochrany bezpečnostních zájmů státu lze pro utajení činnosti zpravodajských služeb použít zvláštní postupy při plnění povinností stanovených tímto zákonem. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením.

(2) V programech bezpečnostního nebo obranného výzkumu může Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany

a) stanovit omezující podmínky vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nebo účasti v projektech a

b) stanovit, že se neuplatní povinnosti podle § 82 a 83.