63. Za § 38ha se vkládají nové § 38hb až 38hj, které včetně nadpisů znějí:
„§ 38hb
Splatnost zálohy
Záloha odváděná plátcem daně je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání hlášení k záloze.
Následné hlášení k záloze
(1) Plátce daně je povinen podat následné hlášení k záloze, pokud zjistí, že poslední známá záloha není ve správné výši.
(2) V následném hlášení k záloze plátce daně uvede nově tvrzenou zálohu.
(3) Následné hlášení k záloze je plátce daně povinen podat i v případě, kdy se nemění poslední známá záloha, ale pouze údaje dříve tvrzené.
(4) Následné hlášení k záloze je možné podat pouze prostřednictvím opravného hlášení podle zákona upravujícího jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele.
(5) Následné hlášení k záloze, ve kterém je tvrzena záloha nižší, než je poslední známá záloha, není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně, ke které se tato záloha vztahuje.
Poslední známá záloha
Poslední známou zálohou se pro účely daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně rozumí záloha ve výši, ve které byla naposledy za příslušný kalendářní měsíc
a) plátcem daně tvrzena v hlášení nebo následném hlášení, nebo
b) správcem daně pravomocně doměřena z moci úřední.
Samovyměření a samodoměření zálohy
(1) Záloha tvrzená plátcem daně v hlášení se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání hlášení, a to ve výši úhrnu tvrzených záloh připadajících na jednotlivé poplatníky.
(2) V případě, že plátce daně nepodá hlášení v zákonem stanovené lhůtě, má se za to, že tvrdil zálohu ve výši 0 Kč. Pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní.
(3) Záloha tvrzená plátcem daně v následném hlášení se považuje za doměřenou dnem podání následného hlášení. Záloha je doměřena ve výši rozdílu mezi poslední známou zálohou a výší úhrnu nově tvrzených záloh připadajících na jednotlivé poplatníky.
(4) Doměření zálohy postupem podle odstavce 3 se nepoužije v případě podání následného hlášení k záloze nižší, než je tato záloha pravomocně doměřená z moci úřední.
(5) Stanovenou zálohu správce daně předepíše do evidence daní.
Doměření zálohy z moci úřední
(1) Zjistí-li správce daně, že poslední známá záloha není ve správné výši, doměří zálohu ve výši rozdílu poslední známé zálohy a částky nově zjištěné.
(2) K doměření daně z moci úřední může dojít pouze na základě výsledku daňové kontroly, na základě postupu k odstranění pochybností, nebo v případě, kdy daňový subjekt nevyhoví výzvě k podání následného hlášení k záloze.
(3) Zvyšuje-li se doměřením záloha, je doměřený rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru.
(4) Doměřenou zálohu správce daně předepíše do evidence daní.
Penále
(1) Plátci daně vzniká povinnost uhradit penále ve výši 20 % z částky zálohy doměřené z moci úřední tak, jak byla doměřena oproti dosavadní poslední známé záloze, dochází-li k jejímu zvýšení.
(2) Penále podle odstavce 1 vzniká ve výši 5 % z částky zálohy doměřené z moci úřední a uvedené v následném hlášení nepřípustně podaném v průběhu doměřovacího řízení do 30 dnů ode dne zahájení tohoto řízení.
(3) Záloha doměřená z moci úřední se v rozsahu, v jakém byla uvedena v nepřípustně podaném následném hlášení podle odstavce 2, považuje za doměřenou na základě tvrzení plátce daně.
Úrok z prodlení
(1) Úrok z prodlení u nedoplatku na záloze se uplatní i po vyměření daně, ke které se tato záloha vztahuje, a je nadále evidován samostatně za každou zálohu.
(2) Úrok z prodlení u nedoplatku na dani samostatně nevzniká a je tvořen úhrnem úroků na záloze na této dani.
Samovyměření a samodoměření daně
(1) Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se považuje za vyměřenou plátci daně dnem 20. března kalendářního roku následujícího po zdaňovacím období. Tímto dnem počne běžet lhůta pro stanovení této daně plátci daně.
(2) Dojde-li po vyměření daně ke změně poslední známé zálohy na tuto daň, považuje se daň za doměřenou plátci daně ke dni této změny.
(3) Daň je podle odstavců 1 a 2 stanovena ve výši úhrnu posledních známých záloh za jednotlivé kalendářní měsíce daného zdaňovacího období.
Zvláštní ustanovení pro správu daně
(1) Ustanovení zákona o povinnosti podat daňové tvrzení za část zdaňovacího období se pro zálohu k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti nepoužijí.
(2) Daňová povinnost na záloze se pro účely vztahu k insolvenčnímu řízení považuje za vzniklou k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém tato povinnost vzniká.“.