Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob
25 5404 MFin 5404 Řádek /položka/sloupec	Specifikace položky/údaje
Záhlaví
	Finančnímu úřadu pro / Specializovanému finančnímu úřadu
	Územnímu pracovišti v, ve, pro
01	Daňové identifikační číslo
02	Identifikační číslo
03	Daňové přiznání
	Důvody pro podání dodatečného daňového přiznání zjištěny dne
04	Kód rozlišení typu přiznání (typ daňového přiznání/ typ poplatníka)
	Základní investiční fond podle § 17b zákona
	Zdaňovací období podle § 21a písm.
	Počet příloh II. Oddílu
	Počet zvláštních příloh
	Počet samostatných příloh
	Zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání od - do
I. Oddíl - údaje o poplatníkovi
05	Název poplatníka
06	Sídlo
	a) ulice a číslo orientační, část obce a číslo popisné
	b) obec
	c) PSČ
	d) stát /kód státu
	e) číslo telefonu
07	Kategorie účetní jednotky
08	Přiznání podal poradce
09	Zákonná povinnost sestavení účetní závěrky dle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie
10	Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem
11	Účetní závěrka sestavená daňovým subjektem nebo přehledy o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích, přiloženy
12	Transakce uskutečněné se spojenými osobami
13	Hlavní (převažující) činnost
II. Oddíl - daň z příjmu právnických osob (dále jen "daň")
10	Výsledek hospodaření (zisk +, ztráta -) 3) nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji 3) ke dni
20	Částky neoprávněně zkracující příjmy (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 1 zákona), a hodnota nepeněžních příjmů (§ 23 odst. 6 zákona), pokud nejsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji na ř. 10
30	Částky, o které se podle § 23 odst. 3 písm. a) zákona, s výjimkou § 23 odst. 3 písm. a) bodů 1 a 2 zákona, zvyšuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji na ř. 10
40	Výdaje (náklady) neuznávané za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 25 nebo 24 zákona), pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji na ř. 10
50	Rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle § 26 až 33 zákona
61	Úprava základu daně podle § 23 odst. 8 zákona v případě zrušení poplatníka s likvidací
62
63	Částky, o které se podle § 23e, § 23g, § 23h a § 38fa zákona zvyšuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10)
65	Částka kursových rozdílů, o kterou se podle § 23i zákona zvyšuje výsledek hospodaření (ř. 10)
70	Mezisoučet (ř. 20 + 30 + 40 + 50 + 61 + 62 + 63 + 65)
100	Příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 18 odst. 2 zákona a podle § 38fa zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10)
101	Příjmy, jež u veřejně prospěšných poplatníků nejsou předmětem daně podle § 18a odst. 1 zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10)
109	Příjmy osvobozené od daně podle § 19 zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10)
110	Příjmy osvobozené od daně podle § 19b zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10)
111	Částky, o které se podle § 23 odst. 3 písm. b) zákona snižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10)
112	Částky, o které lze podle § 23 odst. 3 písm. c) zákona snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10)
120	Příjmy nezahrnované do základu daně podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona
130	Příjmy nezahrnované do základu daně podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona
140	Příjmy a částky podle § 23 odst. 4 zákona, s výjimkou příjmů podle § 23 odst. 4 písm. a) a b) zákona, nezahrnované do základu daně
150	Rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku stanovené podle § 26 až 33 zákona převyšují odpisy tohoto majetku uplatněné v účetnictví
160	Souhrn jednotlivých rozdílů, o které částky výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů převyšují náklady uplatněné v účetnictví
161	Úprava základu daně podle § 23 odst. 8 zákona v případě zrušení poplatníka s likvidací
162
163	Částky, o které se podle § 23e, § 23g a § 38fa zákona snižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10)
165	Částka kursových rozdílů, o kterou se podle § 23i zákona snižuje výsledek hospodaření (ř. 10)
170	Mezisoučet (ř. 100 + 101 + 109 + 110 + 111 + 112 + 120 + 130+ 140+ 150+ 160+ 161 + 162 + 163 + 165)
200	Základ daně před úpravou o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, a před snížením o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 nebo odst. 8 zákona, nebo daňová ztráta před úpravou o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí (ř. 10 + 70 - 170)
201	Část základu daně nebo daňové ztráty připadající na komplementáře
210	Úhrn vyňatých příjmů (základů daně a daňových ztrát) podléhajících zdanění v zahraničí
220	Základ daně po úpravě o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, před snížením o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 nebo odst. 8 zákona nebo daňová ztráta po úpravě o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí (ř. 200 - 201 - 210)
230	Odečet daňové ztráty podle § 34 odst. 1 zákona
240
241
242	Odečet nároku na odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 a § 34a až § 34e zákona
243	Odečet nároku na odpočet na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h zákona
250	Základ daně po úpravě o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížený o položky podle § 34, před snížením o položky podle § 20 odst. 7 nebo odst. 8 zákona (ř. 220 - 230 - 240 - 241 - 242 - 243)
251	Částka podle § 20 odst. 7 zákona, o níž mohou veřejně prospěšní poplatníci (§ 17a zákona) dále snížit základ daně uvedený na ř. 250
260	Odečet bezúplatných plnění podle § 20 odst. 8 zákona (nejvýše 10% z částky na ř. 250)
270	Základ daně po úpravě o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížený o položky podle § 34 a částky podle § 20 odst. 7 nebo 8 zákona, zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů5) (ř. 250 - 251 - 260)
280	Sazba daně (v %) podle § 21 odst. 1 nebo odst. 2 anebo odst. 3 zákona, ve spojení s § 21 odst. 7 zákona
290	Daň (ř. 270 x ř. 280) / 100
300	Slevy na dani podle § 35 odst. 1 a 4 a § 35a nebo § 35b zákona (nejvýše do částky na ř. 290)
301
310	Daň upravená o položky uvedené na ř. 300 a 301 (ř. 290 - 300 ± 301)
319	Snížení daně podle § 38fa odst. 9 zákona
319a	Snížení daně podle § 38fa odst. 10 zákona
320	Zápočet daně zaplacené v zahraničí na daň uvedenou na ř. 310 (nejvýše do částky uvedené na ř. 310 po snížení daně na ř. 319 a ř. 319a)
330	Daň po snížení na ř. 319, ř. 319a a po zápočtu na ř. 320 (ř. 310 - 319 - 319a - 320), zaokrouhlená na celé Kč nahoru
331	Samostatný základ daně podle § 20b zákona, zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů
332	Sazba daně (v %) podle § 21 odst. 4 zákona, ve spojení s § 21 odst. 7 zákona
333	Daň ze samostatného základu daně (ř. 331 x ř. 332)/100, zaokrouhlená na celé Kč nahoru
334	Snížení daně podle § 38fa odst. 9 zákona a zápočet daně zaplacené v zahraničí na daň ze samostatného základu daně (nejvýše do částky uvedené na ř. 333)
335	Daň ze samostatného základu daně po snížení daně a po zápočtu (ř. 333 - 334), zaokrouhlená na celé Kč nahoru
340	Celková daň (ř. 330 + 335)
360	Poslední známá daň pro účely stanovení výše a periodicity záloh podle § 38a odst. 1 zákona (ř. 340 - 335 = ř. 330)
III. Oddíl - neobsazeno
IV. Oddíl - dodatečné daňové přiznání
1	Poslední známá daň
2	Nově zjištěná daň (ř. 340 II. oddílu)
3	Zvýšení (+), snížení (-) daně (ř. 2 - ř. 1)
4	Poslední známá daňová ztráta
5	Nově zjištěná daňová ztráta (ř. 220 II. oddílu)
6	Zvýšení (+), snížení (-) daňové ztráty (ř. 5 - ř. 4)
V. oddíl - placení daně
1	Na zálohách (§ 38a zákona) zaplaceno
2	Na zajištění daně sraženo plátcem (§ 38e zákona)
3	Uplatňovaný zápočet daně vybrané srážkou (§ 36 odst. 7 zákona)
4	Nedoplatek (-) (ř. 1 + ř. 2 + ř. 3 - ř. 340 II. oddílu) < 0
	Přeplatek (+) (ř. 1 + ř. 2 + ř. 3 - ř. 340 II. oddílu) > 0
Údaje o podepisující osobě
	Kód podepisující osoby
	Jméno(a) a příjmení / Název právnické osoby
	Datum narození / Evidenční číslo osvědčení daňového poradce / IČ právnické osoby
Fyzická osoba oprávněná k podpisu s uvedením vztahu k právnické osobě
	Jméno(a) a příjmení / vztah k právnické osobě
Osoba oprávněná k podpisu
	Datum
	Otisk razítka
	Vlastnoruční podpis osoby oprávněné k podpisu
Žádost o vrácení přeplatku
	Výše přeplatku na dani z příjmů právnických osob
	Účet vedený u banky
	Předčíslí - číslo účtu
	Kód banky
	vlastník účtu
	Měna, ve které je účet veden
	Měna, ve které je účet veden
	Datum
	Podpis daňového subjektu (podepisující osoby)
Příloha č. 1 II. Oddílu
Záhlaví
	Identifikační číslo
	Daňové identifikační číslo
A. Rozdělení výdajů (nákladů), které se neuznávají za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uvedených na řádku 40 podle účtových skupin účtové třídy - náklady
sl. 1 ř. 1 - 12	Název účtové skupiny (včetně číselného označení)
13	Celkem
B. Odpisy hmotného a nehmotného majetku
a) Daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku uplatněné jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona
1	Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 1
2	(neobsazeno)
3	Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 2
4	Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 3
5	Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 4
6	Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 5
7	Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 6
8	Odpisy hmotného majetku podle § 30 odst. 4 zákona, ve znění účinném do 31. prosince 2007
9	Odpisy hmotného majetku podle § 30 odst. 4 až 6 a § 30b zákona
10	Odpisy nehmotného majetku podle § 32a zákona, ve znění účinném do 31. prosince 2020
11	Daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku celkem
b) Účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku uplatněné jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona
12	Účetní odpisy, s výjimkou uvedenou v §25 odst. 1 písm. zg) zákona, u hmotného majetku, který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek, a nehmotného majetku, který se neodepisuje podle tohoto zákona, uplatněné podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona jako výdaj (náklad) k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pro nehmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka do 31. prosince 2000 se použije zákon ve znění platném do uvedeného data, a to až do doby jeho vyřazení z majetku poplatníka
C. Odpis pohledávek zahrnovaný do výdajů (nákladů) k dosažení, zajištění a udržení příjmů a zákonné rezervy a zákonné opravné položky vytvářené podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o rezervách")
a) Odpis neuhrazených pohledávek zahrnovaný do daňových výdajů (nákladů) a zákonné opravné položky k pohledávkám, mimo opravných položek podle § 5 a § 5a zákona o rezervách - vyplňují všichni poplatníci
1	(neobsazeno)
2	(neobsazeno)
3	Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení vytvořené podle § 8 zákona o rezervách v daném období, za které se podává daňové přiznání
4	Stav zákonných opravných položek k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 8 zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání
5	Stav nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994, k nimž lze tvořit zákonné opravné položky (§ 8a zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání
6	Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vytvořené podle § 8a zákona o rezervách v daném období, za které se podává daňové přiznání
7	Stav zákonných opravných položek k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 (§ 8a zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání
8	Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh vytvořené podle § 8b zákona o rezervách v daném období, za které se podává daňové přiznání
9	Stav zákonných opravných položek k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh (§ 8b zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání
10	Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, vytvořené podle § 8c zákona o rezervách v daném období, za které se podává daňové přiznání
11	Stav zákonných opravných položek k nepromlčeným pohledávkám vytvořených podle § 8c zákona o rezervách ke konci období, za které se podává daňové přiznání
12	Úhrn hodnot pohledávek nebo pořizovacích cen pohledávek nabytých postoupením, uplatněných v daném zdaňovacím období, za které se podává daňové přiznání jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 2 písm. y) zákona
b) Bankovní rezervy a opravné položky podle § 5 zákona o rezervách - vyplňují pouze banky
13	Průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona o rezervách
14	Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů, vytvořené podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona o rezervách za dané zdaňovací období
15	Stav zákonných opravných položek k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů (§ 5 odst. 2 písm. a) zákona o rezervách) ke konci zdaňovacího období
16	Průměrný stav poskytnutých bankovních záruk za úvěry podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona o rezervách
17	Rezervy na poskytnuté bankovní záruky za úvěry, vytvořené podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona o rezervách za dané zdaňovací období
18	Stav zákonných rezerv na poskytnuté bankovní záruky za úvěry (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona o rezervách) ke konci zdaňovacího období
c) Opravné položky podle § 5a zákona o rezervách - vyplňují pouze spořitelní a úvěrní družstva a ostatní finanční instituce
19	Průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů poskytnutých fyzickým osobám na základě smlouvy o úvěru, bez příslušenství, v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené (§ 5a odst. 3 zákona o rezervách)
20	Výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období (§ 5a odst. 4 zákona o rezervách)
21	Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů poskytnutých fyzickým osobám na základě smlouvy o úvěru, vytvořené podle § 5a odst. 4 zákona o rezervách za dané zdaňovací období
22	Stav zákonných opravných položek k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů poskytnutých fyzickým osobám na základě smlouvy o úvěru (§ 5a odst. 4 zákona o rezervách) ke konci zdaňovacího období
d) Rezervy v pojišťovnictví - vyplňují pouze pojišťovny
23	Rozdíl mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví na konci období, za které se podává daňové přiznání a výší upravených rezerv v pojišťovnictví na začátku období, za které se podává daňové přiznání (§ 6 zákona o rezervách)
24	Stav upravených rezerv v pojišťovnictví (§ 6 zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání
e) Rezerva na opravy hmotného majetku - vyplňují všichni poplatníci
25	Rezerva na opravy hmotného majetku vytvořená podle § 7 zákona o rezervách v daném zdaňovacím období
26	Stav rezerv na opravy hmotného majetku § 7 zákona o rezervách) ke konci zdaňovacího období
f) Ostatní zákonné rezervy - vyplňují pouze poplatníci oprávnění k jejich tvorbě a použití
27	Rezerva na pěstební činnost vytvořená podle § 9 zákona o rezervách v daném období, za které se podává daňové přiznání
28	Stav rezervy na pěstební činnost (§ 9 zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání
29	Ostatní rezervy vytvořené podle § 10 zákona o rezervách v daném zdaňovacím období
g) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů - vyplňují pouze poplatníci oprávněni k její tvorbě a použití
30	Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů vytvořená podle § 11a až 11c zákona o rezervách v daném období, za které se podává daňové přiznání
31	Stav rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů (§ 11a až 11c zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání
D. (neobsazeno)
E. Odečet daňové ztráty od základu daně podle § 34 odst. 1 až 3 zákona
sl. 1 ř. 1 - 8	Zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za které byla daňová ztráta pravomocně stanovena od - do
sl. 2 ř. 1- 8	Celková výše daňové ztráty pravomocně stanovené za období uvedené ve sl. 1
sl. 3 ř. 1 - 8	Část daňové ztráty ze sl. 2 již odečtená
sl. 4 ř. 1 - 8	Část daňové ztráty ze sl. 2 odečtená v daném zdaňovacím období
sl. 5 ř. 1 - 8	Část daňové ztráty ze sl. 2 kterou lze odečíst
sl. 6 ř. 1 - 8	Identifikační číslo obchodní korporace, od které je daňová ztráta dle § 23a a § 23c zákona převzata
sl. 4	Část daňové ztráty ze sl. 2 odečtená v daném zdaňovacím období, celkem
sl. 5	Část daňové ztráty ze sl. 2 kterou lze odečíst, celkem
F. Odpočty podle § 34 odst. 4 zákona
a) (neobsazeno)
b) Uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje od základu daně podle § 34 odst. 4 a § 34a až § 34e zákona
sl. 1 ř. 1 - 4	Zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, v němž vznikl nárok na odpočet podle § 34 odst. 4 a§ 34a až § 34e zákona od - do
sl. 2 ř. 1- 4	Celková výše nároku na odpočet na podporu výzkumu a vývoje vzniklá v období uvedeném ve sl. 1
sl. 3 ř. 1 - 4	Část nároku na odpočet ze sl.2 odečtená v předcházejících obdobích
sl. 4 ř. 1- 4	Část nároku na odpočet ze sl. 2 odečtená v daném období
sl. 5 ř. 1 - 4	Část nároku na odpočet ze sl. 2 kterou lze odečíst v následujících obdobích
sl. 4	Část nároku na odpočet ze sl. 2 odečtená v daném období, celkem
sl. 5	Část nároku na odpočet ze sl. 2 kterou lze odečíst v následujících obdobích, celkem
c) Uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně podle § 34 odst. 4 a § 34a až § 34e zákona
sl. 1 ř. 1 - 4	Zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, v němž vznikl nárok na odpočet podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h zákona od - do
sl. 2 ř. 1- 4	Celková výše nároku na odpočet na podporu odborného vzdělávání vzniklá v období uvedeném ve sl. 1
sl. 3 ř. 1 - 4	Část nároku na odpočet ze sl. 2 odečtená v předcházejících obdobích
sl. 4 ř. 1- 4	Část nároku na odpočet ze sl. 2 odečtená v daném období
sl. 5 ř. 1 - 4	Část nároku na odpočet ze sl. 2 kterou lze odečíst v následujících obdobích
sl. 4	Část nároku na odpočet ze sl. 2 odečtená v daném období, celkem
sl. 5	Část nároku na odpočet ze sl. 2 kterou lze odečíst v následujících obdobích, celkem
G. Celková hodnota bezúplatných plnění, kterou lze podle § 20 odst. 8 zákona uplatnit jako odečet od základu daně sníženého podle § 34 zákona
1	Celková hodnota bezúplatných plnění poskytnutých na účely vymezené v § 20 odst. 8 zákona pro odečet ze základu daně sníženého podle § 34 zákona
2	(neobsazeno)
H. Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani (§ 35 odst. 1 a 4 a § 35b zákona), který lze uplatnit na ř. 300)
1	Sleva podle § 35 odst. 1 písm. a) zákona
2	Sleva podle § 35 odst. 1 písm. b) zákona
3	Sleva podle § 35 odst. 4 zákona
4	Úhrn slev podle § 35 zákona (ř.1 + 2 + 3)
5	Sleva podle § 35a nebo 35b zákona
I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí
	Počet samostatných příloh
1	Úhrn daní zaplacených v zahraničí, o které lze snížit daňovou povinnost metodou úplného zápočtu
2	Úhrn daní zaplacených v zahraničí, u nichž lze uplatnit metodu prostého zápočtu (úhrn částek z ř. 3 samostatných příloh k tabulce I)
3	Úhrn částek daní zaplacených v zahraničí, o které lze snížit daňovou povinnost metodou prostého zápočtu (úhrn částek z ř. 7 samostatných příloh k tabulce I)
4	Výše daní zaplacených v zahraničí, kterou lze započíst metodou úplného a prostého zápočtu (součet částek z ř. 1 a 3)
5	Výše daní zaplacených v zahraničí, kterou nelze započíst (kladný rozdíl mezi částkami na ř. 2 a 3, zvýšený o kladný rozdíl mezi částkami na ř. 4 a na ř. 320 II. oddílu)
J. Rozdělení některých položek v případě komanditní společnosti
1	Základ daně nebo daňová ztráta z ř. 200 (ř. 201) - Částka připadající na komplementáře
1	Základ daně nebo daňová ztráta z ř. 200 (ř. 201) - Částka připadající na komanditisty
1	Základ daně nebo daňová ztráta z ř. 200 (ř. 201) - Částka za komanditní společnost jako celek (sl. 2 + 3)
2	Úhrn vyňatých příjmů (základů daně a daňových ztrát) podléhajících zdanění v zahraničí (ř. 210) - Částka připadající na komplementáře
2	Úhrn vyňatých příjmů (základů daně a daňových ztrát) podléhajících zdanění v zahraničí (ř. 210) - Částka připadající na komanditisty
2	Úhrn vyňatých příjmů (základů daně a daňových ztrát) podléhajících zdanění v zahraničí (ř. 210) - Částka za komanditní společnost jako celek (sl. 2 + 3)
3	Nárok na odečet podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h zákona (příslušný řádek sl. 2 tabulky F/c) - Částka připadající na komplementáře
3	Nárok na odečet podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h zákona (příslušný řádek sl. 2 tabulky F/c) - Částka připadající na komanditisty
3	Nárok na odečet podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h zákona (příslušný řádek sl. 2 tabulky F/c) - Částka za komanditní společnost jako celek (sl. 2 + 3)
4	Nárok na odečet podle § 34 odst. 4 a § 34a až § 34e zákona (příslušný řádek sl. 2 tabulky F/b) - Částka připadající na komplementáře
4	Nárok na odečet podle § 34 odst. 4 a § 34a až § 34e zákona (příslušný řádek sl. 2 tabulky F/b) - Částka připadající na komanditisty
4	Nárok na odečet podle § 34 odst. 4 a § 34a až § 34e zákona (příslušný řádek sl. 2 tabulky F/b) - Částka za komanditní společnost jako celek (sl. 2 + 3)
5	Hodnota bezúplatných plnění poskytnutých na účely vymezené v § 20 odst. 8 zákona (ř. 1 tabulky G) - Částka připadající na komplementáře
5	Hodnota bezúplatných plnění poskytnutých na účely vymezené v § 20 odst. 8 zákona (ř. 1 tabulky G) - Částka připadající na komanditisty
5	Hodnota bezúplatných plnění poskytnutých na účely vymezené v § 20 odst. 8 zákona (ř. 1 tabulky G) - Částka za komanditní společnost jako celek (sl. 2 + 3)
6	(neobsazeno)
7	Celkový nárok na slevy na dani podle § 35 odst. 1 zákona (ř. 4 tabulky H) - Částka připadající na komplementáře
7	Celkový nárok na slevy na dani podle § 35 odst. 1 zákona (ř. 4 tabulky H) - Částka připadající na komanditisty
7	Celkový nárok na slevy na dani podle § 35 odst. 1 zákona (ř. 4 tabulky H) - Částka za komanditní společnost jako celek (sl. 2 + 3)
8	(neobsazeno)
9	Úhrn daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započíst metodou úplného a prostého zápočtu (ř. 4 tabulky I) - Částka připadající na komplementáře
9	Úhrn daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započíst metodou úplného a prostého zápočtu (ř. 4 tabulky I) - Částka připadající na komanditisty
9	Úhrn daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započíst metodou úplného a prostého zápočtu (ř. 4 tabulky I) - Částka za komanditní společnost jako celek (sl. 2 + 3)
K. Vybrané ukazatele hospodaření
1	Roční úhrn čistého obratu - Měrná jednotka
1	Roční úhrn čistého obratu
2	Průměrný přepočtený počet zaměstnanců, zaokrouhlený na celé číslo
Příloha č. 2 II. Oddílu
25 5404/B MFin 5404/B
Záhlaví
	Identifikační číslo
	Část zdaňovacího období, ve které byl poplatník daně z příjmu právnických osob základním investičním fondem (§ 20a písm. a) zákona) od - do
	Počet kalendářních dnů
tabulka
271	Část základu daně podle § 20a písm. a) zákona (ř. 270 II. oddílu x počet dnů podle § 20a písm. a) zákona) / (počet dnů trvání zdaňovacího období)
272	Část základu daně podle § 20a písm. a) zákona ze ř. 271, zaokrouhlená na celé tisíce Kč dolů
273	Část základu daně podle § 20a písm. b) zákona (ř. 270 II. oddílu - ř. 271)
274	Část základu daně podle § 20a písm. b) zákona ze ř. 273, zaokrouhlená na celé tisíce Kč dolů
282	Sazba daně (v %) podle § 21 odst. 2 zákona
284	Sazba daně (v %) podle § 21 odst. 1 zákona
286	Část daně připadající na dobu činnosti základního investičního fondu (ř. 272 x ř. 282) / 100
288	Část daně připadající na zbývající část zdaňovacího období (ř. 274 x ř. 284) / 100
290	Daň (ř. 286 + 288)
Příloha č. 3 II. Oddílu
25 5404/F MFin 5404/F
Záhlaví
	Identifikační číslo
A. Rozčlenění částek zvyšujících výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvedených na řádku 63
1	Kladný rozdíl mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů (§ 23e odst. 1 zákona)
2	Zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23g odst. 1 zákona při přemístění majetku bez změny vlastnictví do států podle § 38zg odst. 1 zákona
3	Zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23g odst. 1 zákona při přemístění majetku bez změny vlastnictví mimo státy podle § 38zg odst. 1 zákona
4	Zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23g odst. 5 zákona při přeřazení majetku bez změny vlastnictví do České republiky
5	Zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23h zákona v důsledku rozdílné právní kvalifikace
6	Zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v případě zdanění ovládané zahraniční společnosti podle § 38fa odst. 1 nebo 2 a 8 zákona
7	Celkem
B. Rozčlenění částek snižujících výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvedených na řádku 163
1	Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji o částku, o kterou byl za předcházející zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, podle § 23e odst. 1 zákona výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen, nejvýše však do částky kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů a nadměrnými výpůjčními výdaji za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání (§ 23e odst. 7 zákona)
2	Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23g odst. 1 zákona při přemístění majetku bez změny vlastnictví do států podle § 38zg odst. 1 zákona
3	Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23g odst. 1 zákona při přemístění majetku bez změny vlastnictví mimo státy podle § 38zg odst. 1 zákona
4	Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23g odst. 5 zákona při přeřazení majetku bez změny vlastnictví do České republiky
5	Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 zákona v případě zdanění ovládané zahraniční společnosti
6	Celkem
I. Přehled úpravy výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23e zákona
sl. 1 ř. 1	Částka zvýšení výsledku hospodaření podle § 23e odst. 1 zákona za předcházející zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, celkem
sl. 2 ř. 1	Část ze sl. 1, o kterou byl snížen výsledek hospodaření za předcházející zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, celkem
sl. 3 ř. 1	Část ze sl. 1, o kterou byl snížen výsledek hospodaření v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání
sl. 4 ř. 1	Částka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání
sl. 5 ř. 1	Částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření v následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání
II. Rozčlenění celkové částky úpravy výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji vyplývající z přemístění majetku bez změny vlastnictví do států dle § 38zg odst. 1 zákona
ř. 1 sl. 2	Hmotný majetek cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 1 sl. 3	Hmotný majetek výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 1 sl. 4	Hmotný majetek rozdíl
ř. 2 sl. 2	Nehmotný majetek cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 2 sl. 3	Nehmotný majetek výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 2 sl. 4	Nehmotný majetek rozdíl
ř. 3 sl. 2	Finanční majetek cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 3 sl. 3	Finanční majetek výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 3 sl. 4	Finanční majetek rozdíl
ř. 4 sl. 2	Pohledávky cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 4 sl. 3	Pohledávky výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 4 sl. 4	Pohledávky rozdíl
ř. 5 sl. 2	Zásoby cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 5 sl. 3	Zásoby výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 5 sl. 4	Zásoby rozdíl
ř. 6 sl. 2	Ostatní cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 6 sl. 3	Ostatní výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 6 sl. 4	Ostatní rozdíl
ř. 7 sl. 2	Celkem cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 7 sl. 3	Celkem výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 7 sl. 4	Celkem rozdíl
III. Rozčlenění celkové částky úpravy výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji vyplývající z přemístění majetku bez změny vlastnictví mimo státy dle § 38zg odst. 1 zákona
ř. 1 sl. 2	Hmotný majetek cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 1 sl. 3	Hmotný majetek výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 1 sl. 4	Hmotný majetek rozdíl
ř. 2 sl. 2	Nehmotný majetek cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 2 sl. 3	Nehmotný majetek výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 2 sl. 4	Nehmotný majetek rozdíl
ř. 3 sl. 2	Finanční majetek cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 3 sl. 3	Finanční majetek výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 3 sl. 4	Finanční majetek rozdíl
ř. 4 sl. 2	Pohledávky cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 4 sl. 3	Pohledávky výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 4 sl. 4	Pohledávky rozdíl
ř. 5 sl. 2	Zásoby cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 5 sl. 3	Zásoby výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 5 sl. 4	Zásoby rozdíl
ř. 6 sl. 2	Ostatní cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 6 sl. 3	Ostatní výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 6 sl. 4	Ostatní rozdíl
ř. 7 sl. 2	Celkem cena podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 7 sl. 3	Celkem výdaj podle § 23g odst. 1 zákona
ř. 7 sl. 4	Celkem rozdíl
IV. Rozčlenění celkové částky zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 1 nebo 2 a 8 zákona
sl. 1 ř. 1 - 5	Název ovládané zahraniční společnosti
sl. 2 ř. 1 - 5	Identifikační číslo
sl. 3 ř. 1 - 5	Stát (kód)
sl. 4 ř. 1 - 5	Částka
sl. 4	Částka celkem
V. Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 zákona
	Počet samostatných příloh
1	Úhrn částek, o které byl snížen výsledek hospodaření v daném zdaňovacím období
2	Úhrn částek, o které lze snížit výsledek hospodaření v následujících zdaňovacích obdobích
Samostatná příloha k tabulce V. Přílohy č. 3 II. Oddílu
25 5404/H MFin 5404/H
Záhlaví
	Identifikační číslo
	Název ovládané zahraniční společnosti
	Identifikační číslo ovládané zahraniční společnosti
	Stát / kód
Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 zákona
sl. 1 ř. 1 - 7	Zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, v němž vznikl nárok na budoucí snížení výsledku hospodaření od - do
sl. 2 ř. 1 - 7	Celková výše nároku na snížení výsledku hospodaření vzniklá v období uvedeném ve sl. 1
sl. 3 ř. 1 - 7	Část nároku ze sl. 2 o kterou byl snížen výsledek hospodaření v předcházejících zdaňovacích obdobích
sl. 4 ř. 1 - 7	Část nároku ze sl. 2 o kterou byl snížen výsledek hospodaření v daném zdaňovacím období
sl. 5 ř. 1 - 7	Část nároku ze sl. 2 o kterou lze snížit výsledek hospodaření v následujících zdaňovacích obdobích
sl. 4 ř. 8	Část nároku ze sl. 2 o kterou byl snížen výsledek hospodaření v daném zdaňovacím období - celkem
sl. 5 ř. 8	Část nároku ze sl. 2 o kterou lze snížit výsledek hospodaření v následujících zdaňovacích obdobích - celkem
Samostatná příloha k ř. 319 II. Oddílu
25 5404/G MFin 5404/G
Záhlaví
	Identifikační číslo
	Stát/ kód
Snížení daně podle § 38fa odst. 9 zákona
1	Celková daň poplatníka z celosvětových příjmů včetně příjmů podle § 38fa odst. 1 nebo 2 zákona (ř. 310 II. oddílu)
2	Základ daně z ř. 220 II. oddílu
3	Daň zaplacená v zahraničí společností dle § 38fa odst. 9 písm. a), b) a c) zákona z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které byl použit § 38fa odst. 1 nebo 2 zákona
4	Příjmy z činností a nakládání s majetkem, na které byl uplatněn § 38fa odst. 1 nebo 2 zákona
5	Výdaje související s příjmy z činností a nakládání s majetkem, na které byl uplatněn § 38fa odst. 1 nebo 2 zákona
6	Příjmy (rozdíl mezi příjmy a souvisejícími výdaji) podléhající zdanění dle § 38fa zákona (ř. 4 - ř. 5)
7	Částka daně, o níž lze snížit daň ovládající společnosti podle § 38fa odst. 9 zákona, nejvýše však částka z ř. 3 (ř. 1 x (ř. 6 / ř. 2))
Příloha k položce 11 I. Oddílu - Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku
25 5404/I MFin 5404/I
	Identifikační číslo
01	Rozvaha
02	Výkaz zisku a ztráty
03	Příloha účetní závěrky
04	Přehled o změnách vlastního kapitálu
05	Přehled o peněžních tocích
06	Účetní závěrka sestavená dle mezinárodních účetních standardů
	Žádám tímto správce daně z příjmů, aby mi na uvedený e-mail zaslal informaci o předání účetní závěrky:
Samostatná příloha k tabulce I přílohy č. 1 II. Oddílu
25 5404/D MFin 5404/D
Záhlaví
	Identifikační číslo
	Stát zdroje příjmu, z nichž je podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění uplatňován zápočet daně zaplacené v tomto státě / Kód
I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí metodou prostého zápočtu
1	Celková daň, která se vztahuje k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí (ř. 310 II. oddílu)
2	Základ daně před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně (ř. 220 II. oddílu)
3	Daň zaplacená z příjmů ve státě zdroje
4	Celkové příjmy dosažené ve státě jejich zdroje
5	Výdaje související s celkovými příjmy dosaženými ve státě jejich zdroje
6	Příjmy podléhající zdanění ve státě jejich zdroje podle § 38f odst. 3 zákona (ř. 4 - ř. 5)
7	Částka daně zaplacené ve státě zdroje příjmů, o niž lze snížit daňovou povinnost metodou prostého zápočtu, zaokrouhlená na celé Kč nahoru, nejvýše však částka ze ř. 3 (ř.1 x (ř. 6 / ř. 2))
Samostatná příloha k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. Oddílu
25 5404/C MFin 5404/C
Záhlaví
	Identifikační číslo
	Zdaňovací období od - do
	číslo rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne
	Výskyt skutečností podle § 35a odst. 7 nebo 8 anebo 9 zákona ve shora uvedeném zdaňovacím období
I. Výpočet slevy podle § 35a zákona
1	Základ daně po úpravě o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížený o položky podle § 34 a částky podle § 20 odst. 8 zákona (ř. 250 II. Oddílu - 260 II. oddílu = ř. 270 II. oddílu, před zaokrouhlením na celé tisícikoruny dolů)
2	Rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 zákona převyšují s nimi související výdaje (náklady)
,3	Základ pro výpočet částky S1 (ř. 1 - 2)
4	Sazba daně (v %) podle § 21 odst. 1, ve spojení s § 21 odst. 7 zákona (ze ř. 280 II. oddílu)
5	Sleva na dani podle § 35a odst. 1 zákona, zaokrouhlená na celé Kč dolů (§ 35a odst. 5 zákona) (ř. 3 x ř. 4)/100
6	Část změny základu daně sníženého o položky podle § 20 odst. 8 a § 34 zákona (ř.1), vzniklá porušením podmínky podle § 35a odst. 2 písm. a) a d) zákona
7	Částka snížení nároku na slevu podle § 35a odst. 6 zákona, zaokrouhlená na celé Kč dolů (ř. 6 x ř. 4)/100
8	Výsledná sleva na dani podle § 35a zákona (ř.5 - 7)
Uplatňování slev podle § 35a odst. 4 zákona
Sl. 0	První zdaňovací období podle § 35a odst. 3 zákona
Sl. 1	Nepřekročitelný souhrn slev na dani za období podle § 35a odst. 3 zákona, stanovený podle § 35a odst. 4 zákona
Sl. 2	Částka slev uplatněných v předcházejících zdaňovacích obdobích
Sl. 3	Částka slev, kterou lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích (sl. 1 - sl. 2)
Sl. 4	Částka slevy uplatněná v daném zdaňovacím období (max. částka ze sl. 3)
II. Výpočet slevy podle § 35 zákona
1	Částka S1 (§ 35b odst. 1 písm. a) zákona)
2	Upravená částka S2 (§ 35b odst. 1 písm. b), s přihlédnutím k § 35b odst. 3 zákona)
3	Sleva na dani podle § 35b zákona (ř. 1 - 2)
4	Část změny základu daně sníženého o položky podle § 20 odst. 8 a § 34 zákona [ř. 1 dílčí tabulky a)], vzniklá porušením podmínky podle § 35a odst. 2 písm. a) a d) zákona
5	Částka snížení nároku na slevu podle § 35b odst. 7 zákona, zaokrouhlená na celé Kč dolů (ř. 4 x ř. dílčí tabulky a))/100
6	Výsledná sleva na dani podle § 35b zákona (ř.3 - 5)
a) výpočet částky S1 podle § 35b odst. 1 písm. a) zákona
1	Základ daně po úpravě o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížený o položky podle § 34 a částky podle § 20 odst. 8 zákona (ř. 250 II. Oddílu - 260 II. oddílu = ř. 270 II. oddílu, před zaokrouhlením na celé tisícikoruny dolů, za běžné zdaňovací období)
2	Rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 zákona převyšují s nimi související výdaje (náklady)
3	Základ pro výpočet částky S1 (ř. 1 - 2)
4	Sazba daně (v %) podle § 21 odst. 1 zákona, ve spojení s § 21 odst. 7 zákona (ze ř. 280 II. oddílu)
5	Částka S1 podle § 35b odst. 1 písm. a) zákona, zaokrouhlená na celé Kč dolů (§ 35b odst. 6, ve spojení s § 35a odst. 5 zákona) (ř. 3 x ř. 4)/100
b) výpočet částky S2 podle § 35b odst. 1 písm. b) zákona
1	Výchozí částka S2 podle § 35b odst. 1 písm. b) zákona, před úpravou o hodnoty meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, zaokrouhlená na celé Kč dolů (§ 35b odst. 6, ve spojení s § 35a odst. 6 zákona)
2	Hodnota jednotlivých meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, stanovená počínaje indexem vztahujícím se ke zdaňovacímu období, za které byla vypočtena částka daně, nebo u rozhodnutí o příslibu vydaného v řízení zahájeném počínaje dnem nabytí účinnosti zákona č. 84/2015 Sb., k poslednímu zdaňovacímu období z těch, za která byl vypočten aritmetický průměr částek daně
3	Upravená částka S2 podle § 35b odst. 1 písm. b) zákona, zaokrouhlená na celé Kč dolů (§ 35b odst. 6, ve spojení s § 35a odst. 5 zákona) (ř. 1 x ř. 2)/100
Uplatňování slev podle § 35b odst. 5 zákona
Sl. 0	První zdaňovací období podle § 35b odst. 4 zákona
Sl. 1	Nepřekročitelný souhrn slev na dani za období podle § 35b odst. 4 zákona, stanovený podle § 35b odst. 5 zákona
Sl. 2	Částka slev uplatněných v předcházejících zdaňovacích obdobích
Sl. 3	Částka slev, kterou lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích (sl. 1 - sl. 2)
Sl. 4	Částka slevy uplatněná v daném zdaňovacím období (max. částka ze sl. 3)
Samostatná příloha k položce 12 I. oddílu - Přehled transakcí se spojenými osobami
25 5404/E MFin 5404/E
Záhlaví
	Identifikační číslo
01	Název spojené osoby
02	Identifikační číslo spojené osoby
03	stát /kód státu
A Transakce se spojenou osobou
1	Dlouhodobý nehmotný majetek - Výnos (prodej)
1	Dlouhodobý nehmotný majetek - Pořizovací cena (nákup)
2	Dlouhodobý hmotný majetek - Výnos (prodej)
2	Dlouhodobý hmotný majetek - Pořizovací cena (nákup)
3	Dlouhodobý finanční majetek - Výnos (prodej)
3	Dlouhodobý finanční majetek - Pořizovací cena (nákup)
4	Zásoby materiálu, výrobků a zboží - Výnos (prodej)
4	Zásoby materiálu, výrobků a zboží - Pořizovací cena (nákup)
B Transakce se spojenou osobou
1	Služby - Výnos
1	Služby - Náklad
2	Licenční poplatek (vč. Software) - Výnos
2	Licenční poplatek (vč. Software) - Náklad
3	Úroky - Výnos
3	Úroky - Náklad
4	Nájem - Výnos
4	Nájem - Náklad
5	Celkový objem ostatních transakcí - Výnos
5	Celkový objem ostatních transakcí - Náklad
C Transakce se spojenou osobou
1	Úvěrové finanční nástroje - Přijaté
1	Úvěrové finanční nástroje - Vyplacené
2	Podíly na zisku - Přijaté
2	Podíly na zisku - Vyplacené
3	Ostatní složky vlastního kapitálu - Zvýšení
3	Ostatní složky vlastního kapitálu - Snížení
4	Poskytnutí bezúplatného plnění
5	Přijetí bezúplatného plnění
6	Využití cash-poolingu
7	Finanční a bankovní záruky - přijaté
8	Finanční a bankovní záruky - poskytnuté
D Závazky a pohledávky za spojenou osobou bez úvěrových finančních nástrojů
1	Dlouhodobé pohledávky - Stav ke konci aktuálního období
1	Dlouhodobé pohledávky - Stav ke konci minulého období
2	Dlouhodobé závazky - Stav ke konci aktuálního období
2	Dlouhodobé závazky - Stav ke konci minulého období
3	Krátkodobé pohledávky - Stav ke konci aktuálního období
3	Krátkodobé pohledávky - Stav ke konci minulého období
4	Krátkodobé závazky - Stav ke konci aktuálního období
4	Krátkodobé závazky - Stav ke konci minulého období

POKYNY k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob
25 5404/1 MFin 5404/1
Všeobecně
1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob (dále v těchto pokynech jen „daň“) jsou právnické osoby, organizační složky státu, fondy penzijních společností, podílové fondy a podfondy investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, fond ve správě Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, svěřenské fondy podle občanského zákoníku a jednotky, které jsou podle právního řádu státu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, poplatníkem (§ 17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále v těchto pokynech jen „zákon“). Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, anebo období, za které se podává daňové přiznání a vyměřuje se daň, podat daňové přiznání, a to i v případě, že vykáže základ daně ve výši nula nebo vykáže daňovou ztrátu. Přiznání se předkládá územnímu pracovišti místně příslušného finančního úřadu, kde je umístěn spis daňového subjektu k dani z příjmů právnických osob (§ 13 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o Finanční správě České republiky“). Veřejně prospěšný poplatník (§ 17a zákona) nemá povinnost podat daňové přiznání, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené (§ 19 a § 19b zákona) nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona), a nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 8 zákona. Dále se tato povinnost nevztahuje na společenství vlastníků jednotek, pokud má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně; tím však není dotčena jejich povinnost podat daňové přiznání, pokud je k tomu podle § 135 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“), vyzve správce daně. Povinnost podat daňové přiznání nemá též zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku a veřejná obchodní společnost.
2) Daňové tvrzení (řádné, dodatečné, opravné daňové přiznání) včetně příloh, které jsou jeho součástí, jsou pro účely správy daní formulářovým podáním (§ 72 odst. 1 DŘ).
3) Zdaňovacím obdobím podle § 21a zákona je:
Daňové přiznání
4) Daňové přiznání se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (§ 136 odst. 1 DŘ, ve spojení s § 38m odst. 2 zákona). Lhůta pro podání daňového přiznání podle § 136 odst. 1 DŘ se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem¹ uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce (§ 136 odst. 2 DŘ). Připadne-li poslední den lhůty pro podání daňového přiznání na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 33 odst. 4 DŘ).
5) Správce daně může na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až o tři měsíce. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období (§ 36 odst. 4 DŘ). Žádá-li daňový subjekt o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle § 36 DŘ a současně hodlá využít prodloužení této lhůty podle § 136 odst. 2 písm. a), nebo písm. b) bodu 2 DŘ uvede v žádosti tuto skutečnost, jinak se při posouzení žádosti o prodloužení lhůty zohlední délka lhůty podle § 136 odst. 1 DŘ. Uvede-li daňový subjekt v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá využít prodloužení lhůty podle § 136 odst. 2 DŘ, a následně nedodrží podmínky pro toto prodloužení, nárok na prodloužení lhůty podle § 36 DŘ zaniká (§ 136 odst. 6 DŘ).
6) Na poplatníky registrované k dani z příjmů právnických osob, kterým k této dani ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost, se nevztahuje povinnost podle § 136 odst. 5 DŘ, tj. sdělit tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání, a to s ohledem na ustanovení § 4 DŘ, podle něhož se tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak. Zákon v § 38m odst. 1 stanoví poplatníkům daně z příjmů právnických osob povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Výjimky z této povinnosti stanoví zákon v § 38mb a současně pak v § 38mc vyjímá veřejně prospěšné poplatníky a společenství vlastníků jednotek z oznamovací povinnosti, pokud jim nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob.
7) Při zrušení právnické osoby bez likvidace je její právní nástupce povinen podat do 30 dnů ode dne jejího zániku daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jejího zániku (§ 240a DŘ). Při zániku právnické osoby při přeměně nemá povinnost podat daňové přiznání podle § 240a DŘ zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku (§ 38mb písm. d) zákona).
8) Dojde-li ke zrušení právnické osoby s likvidací, trvá povinnost podávat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání až do dne zániku poplatníka (§ 240c odst. 1 DŘ), a to v zákonných lhůtách pro podání daňového přiznání za zdaňovací období (§ 136 odst. 1 nebo 2 DŘ).
9) Za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem vstupu do likvidace, je poplatník povinen podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace (§ 240c odst. 2 DŘ).
10) Do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku je poplatník povinen podat daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu; tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 240c odst. 3 DŘ).
Daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání anebo opravné daňové přiznání, lze podat pouze v listinné podobě na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na obdobném tištěném výstupu, , nebo elektronicky s využitím dálkového přístupu ve stanoveném formátu a požadované datové struktuře. V elektronické podobě je tiskopis daňového přiznání k dispozici na webových stránkách Finanční správy České republiky https://www.financnisprava.cz v nabídce Daňové tiskopisy nebo na adrese www.mojedane.cz
Daňové přiznání, včetně jeho příloh, lze dle § 71 odst. 1 DŘ podat i elektronicky, a to pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo prostřednictvím daňové informační schránky. Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, jaká podání lze učinit výše uvedeným způsobem podle § 71 odst. 1 písm. b), c) nebo d) DŘ.
Účinky podání učiněného elektronicky má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití jiné datové zprávy, než podle § 71 odst. 1 DŘ, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ. Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání učinit pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ. Přílohou daňového přiznání poplatníků, kteří vedou účetnictví, je účetní závěrka podle § 18 odst. 1 a 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“); uspořádání a obsahové vymezení položek rozvahy (bilance), výkazu zisku a ztráty a obsahové vymezení přílohy stanoví příslušné vyhlášky, kterými se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Poplatníci, účetní jednotky, které použijí pro účtování a sestavování účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy (§ 19a zákona o účetnictví), přikládají k daňovému přiznání účetní závěrku sestavenou podle Mezinárodních účetních standardů.
Poplatníci, účetní jednotky vymezené v § 1f zákona o účetnictví, kteří mohou vést jednoduché účetnictví podle § 13b zákona o účetnictví, přikládají přehledy podle §13b odst. 3 zákona o účetnictví, jejichž označení a obsahové vymezení je stanoveno přílohou č. 1 a přílohou č. 2 k vyhlášce č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví.
11) Dojde-li k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na orgán, jemuž přísluší s tímto privatizovaným majetkem hospodařit, je státní podnik povinen podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne tohoto převodu, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem převodu; tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 240d DŘ).
12) Dojde-li k ukončení správy svěřenského fondu, trvá povinnost svěřenského správce podávat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání až do dne zániku svěřenského fondu (§ 240e odst. 1 DŘ), a to v zákonných lhůtách pro podání za zdaňovací období (§ 136 odst. 1 nebo 2 DŘ).
13) Do 15 dnů ode dne ukončení správy svěřenského fondu, je svěřenský správce povinen podat daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem tohoto ukončení (§ 240e odst. 2 DŘ).
14) Do 15 dnů ode dne zániku svěřenského fondu, je svěřenský správce povinen podat daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem zániku (§ 240e odst. 3 DŘ).
15) Při insolvenčním řízení² je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou dosud nebylo přiznání podáno; tuto lhůtu nelze prodloužit. Zjistí-li insolvenční správce nedostatečnost podkladů, pro kterou nelze povinnost podat daňové přiznání splnit, tato povinnost mu zaniká; insolvenční správce o tom ve stejné lhůtě vyrozumí správce daně a poskytne mu nezbytnou součinnost ke stanovení daně podle pomůcek (§ 244 odst. 1 DŘ).
16) Daňové přiznání se podává i v průběhu insolvenčního řízení (§ 244 odst. 2 DŘ), a to za období ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do konce zdaňovacího období, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a v dalším průběhu řízení o úpadku, za každé ukončené období shodné se zdaňovacím obdobím kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to v zákonných lhůtách pro podání daňového přiznání za zdaňovací období (§ 136 odst. 1 nebo 2 DŘ).
17) Daňový subjekt je povinen zpracovat daňové přiznání též ke dni předložení konečné zprávy, a to za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud přiznání podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu (§ 244 odst. 3 DŘ), a podat je do 15 dnů ode dne, ke kterému mělo dojít k jeho zpracování (§ 244 odst. 4 DŘ).
18) Ve lhůtách podle bodů 7, 9 až 11, 13 až 15 a bodu 17 vzniká povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období, jestliže původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula (§ 245 DŘ). Pro účely posouzení podmínky neuplynutí lhůty pro podání daňového přizná za předcházející zdaňovací období činí lhůta pro podání daňového přiznání 6 měsíců po uplynutí tohoto zdaňovacího období (§ 245 odst. 2 DŘ).
– předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, anebo předcházející změně ve vymezení hospodářského roku, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, pokud je kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b),
– předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) zákona),
– předcházející dni zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem za zanikajícího poplatníka, který je obchodní společností, jedná-li se o převod jmění obchodní společnosti na společníka, který je fyzickou osobou, a nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. f) a odst. 2 písm. b) zákona),
– od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. (e) a odst. 2 písm. b) zákona),
– předcházející dni, od kterého poplatník změnil daňové rezidenství z České republiky do zahraničí, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává (§ 38ma odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. b) zákona),
– den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává, pokud není podle písmene a) stanoven jiný den (§ 38ma odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) zákona),
– u obchodní korporace den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o fúzi, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace, pokud je tento den dnem pozdějším rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku (§ 38ma odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) zákona), nebo
– předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku, a to nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce, do kterého spadá
19) Daňové přiznání se dále podává také za období
20) Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně (§ 135 odst. 2 DŘ). Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání (§ 135 odst. 3 DŘ).
21) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každé zdaňovací období zvlášť (§ 134 odst. 2 DŘ).
22) Nebude-li podáno daňové přiznání, vyzve správce daně poplatníka k jeho podání a stanoví mu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně vyměřit daň podle pomůcek nebo předpokládat, že poplatník tvrdil v daňovém přiznání daň ve výši 0 Kč (§ 145 odst. 1 DŘ).
Dodatečné daňové přiznání
23) Zjistí-li poplatník, že jeho daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečně daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit (§ 141 odst. 1 a 7 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění (§ 141 odst. 5 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání lze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 zákona a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 zákona. Poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání též při zjištění, že jeho daňová ztráta má být nižší než poslední známá daňová ztráta, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil (§ 38n odst. 2 zákona, ve spojení s § 141 odst. 1 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé daňové ztrátě a den jeho zjištění (§ 141 odst. 5 DŘ).
Dodatečné přiznání na daň nižší než poslední známá daň nebo na daňovou ztrátu vyšší, než poslední známá daňová ztráta není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně (§ 141 odst. 3 DŘ).
24) Poplatník je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla pravomocně stanovena v nesprávné výši, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil (§ 141 odst. 2 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl oproti poslední známé dani, den jeho zjištění a důvody pro jeho podání (§ 141 odst. 5 DŘ).
Za stejných podmínek je poplatník oprávněn podat dodatečné daňové přiznání též při zjištění, že jeho daňová ztráta má být vyšší než poslední známá daňová ztráta (§ 38n odst. 2 zákona, ve spojení s § 141 odst. 2 DŘ).
25) Poplatník je oprávněn podat též dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň nebo poslední známá daňová ztráta, ale pouze údaje jím dříve tvrzené, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém změny údajů zjistil (§ 141 odst. 4 DŘ). V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede důvody pro jeho podání a den zjištění změn v údajích jím dříve tvrzených (§ 141 odst. 5 DŘ).
26) Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání podle § 141 odst. 1 DŘ věty první neběží po dobu, kdy není přípustné podat dodatečné daňové přiznání (§ 141 odst. 6 DŘ).
27) Podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení či v průběhu řízení o mimořádném opravném prostředku nebo dozorčím prostředku proti rozhodnutí o stanovení daně, není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném daňovém tvrzení se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje (§ 145a DŘ).
Dodatečné daňové přiznání se podává na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí, v jehož záhlaví (položka 03) bude označeno jako „dodatečné“. Současně se u položky 03 uvede den, kdy byly zjištěny důvody zakládající povinnost nebo právo podat dodatečné daňové přiznání.
Údaje v příslušných řádcích II. oddílu se vyplní v celkových částkách, nikoli pouze rozdíly oproti původním částkám měněných údajů. Rozdíly proti poslední známé dani nebo poslední známé daňové ztrátě se v dodatečném daňovém přiznání vyznačí pouze ve IV. oddílu, a to podle dílčího pokynu k jeho vyplnění.
28) Poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání též na další daňovou povinnost, pokud mu vznikne po dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku. Tato daňová povinnost se považuje za daňovou povinnost vzniklou do dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku (§ 240c odst. 4 DŘ).
29) Pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat poplatníka k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může správce daně doměřit daň podle pomůcek (§ 145 odst. 2 DŘ).
Opravná daňová přiznání
30) Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může poplatník nahradit již podané daňové přiznání opravným daňovým přiznáním (§ 138 odst. 1 DŘ). Daňové přiznání podané po uplynutí tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 DŘ lze nahradit opravným daňovým přiznáním pouze, jsou-li obě tato daňová přiznání podána elektronicky v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ, nebo jsou-li podána poradcem v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2 DŘ, nebo ve lhůtě, která byla prodloužena pouze podle § 36 DŘ (§ 138 odst. 3 DŘ). V řízení se dále postupuje podle opravného daňového přiznání a k předchozímu daňovému přiznání se nepřihlíží. Takto lze nahradit i dodatečná daňová přiznání nebo již podaná opravná daňová přiznání (§ 138 odst. 2 DŘ). Údaje v příslušných řádcích II. oddílu se v opravném daňovém přiznání vyplní v celkových částkách, nikoli pouze v částkách rozdílů oproti původním částkám měněných údajů.
Daňové nedoplatky, úrok z prodlení a penále
31) Nedoplatek je částka daně, která není uhrazena, a již uplynul den splatnosti této daně (§ 153 odst. 1 DŘ).
32) Základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena. Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku (§ 252 DŘ). Úrok z prodlení u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně (§ 251b odst. 4 DŘ).
33) Úrok z prodlení se nepředepíše a poplatníkovi nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu za jedno zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 1 000 Kč (§ 251a odst. 2 DŘ).
34) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši 20 %, je-li daň zvyšována, nebo 1 %, je-li snižována daňová ztráta.
Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte (§ 251 odst. 3 DŘ). Pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 zákona (§ 38p zákona). Povinnost uhradit penále nevzniká z dané dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání, na jehož základě došlo k doměření daně. To neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebylo přípustné (§ 251 odst. 4 DŘ).
Pokuta za opožděné tvrzení daně
Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč (§ 250 odst. 5 DŘ). Základem pro výpočet pokuty je výše daně nebo daňové ztráty stanovená ve vyměřovacím nebo doměřovacím řízení, která souvisejí s opožděně podaným daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým přiznáním. Pokud by takto vypočtená částka pokuty byla nižší než 1 000 Kč, nepředepíše se a poplatníkovi nevzniká povinnost ji uhradit (§ 250 odst. 3 DŘ). Nepodá-li však poplatník daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato přiznání trvá, použije se při výpočtu částky pokuty podle § 250 odst. 1 DŘ stanovená horní hranice; výše pokuty v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč (§ 250 odst. 4 DŘ).
Výše pokuty je poloviční, pokud poplatník podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí nebo možnost lhůty pro jeho podání a v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení (§ 250 odst. 7 DŘ).
Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, kterým správce daně rozhodne o povinnosti platit pokutu za opožděné tvrzení daně (§ 250 odst. 6 DŘ).
0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty (§ 250 odst. 1 DŘ).
35) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši
0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
¹ Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
² Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
Tiskopis Přiznání k dani z příjmů právnických osob
Tiskopis je členěn do pěti oddílů (I–V).
Nedílnou součástí tiskopisu je Příloha č. 1 II. oddílu (dále jen "Příloha").
Nedílnou součástí tiskopisu přiznání je též Samostatná příloha k tabulce I Přílohy č. 1 II. oddílu, Příloha č. 2 II. oddílu, Samostatná příloha k řádku 5 tabulky H Přílohy č. 1 II. oddílu, Samostatná příloha k položce 12 I. oddílu, Příloha č. 3 II. oddílu, Samostatná příloha k tabulce V. Přílohy č. 3 II. oddílu, Samostatná příloha k ř. 319 II. oddílu a Žádost o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku, pokud povinnost, nebo možnost k jejich vyplnění vyplývá z následující části těchto pokynů.
Tiskopis pro přiznání k dani (dále jen „tiskopis“) použijí i poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty (§ 17 odst. 4 zákona), jestliže jim plynou příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně umístěné na území ČR.
Jsou-li v tomto formulářovém podání požadovány údaje, jejichž obsah nebo forma jsou stanoveny jiným právním předpisem, uvádějí se tyto údaje s tímto obsahem a v této formě, není-li stanoveno jinak.
Částky v jednotlivých položkách a v přílohách tiskopisu se uvádějí v české měně zaokrouhlené na celé koruny, pokud v náplni příslušné položky není uvedeno jinak.
Přepočet cizí měny na českou měnu jedná-li se o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje provádí poplatník kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání (§ 38 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona). Poplatník, jehož měnou účetnictví je cizí měna provede přepočet položky pro výpočet daně, o které se účtuje, která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání (§ 38 odst. 8 písm. b) zákona).
Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou (§ 38 odst. 5 zákona).
Majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, evidují v měně účetnictví (§ 38ba odst. 1 zákona).
Kritérium uvedené v české měně v zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, nebo k majetku, dluhu, rezervě vytvářené pro daňové účely nebo jiné položce evidované v měně účetnictví, se v případě, že je měnou účetnictví poplatníka cizí měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Takto přepočtená částka se zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny, v ostatních případech se nezaokrouhluje (§ 38bb zákona).
Výše zákonem definované přenositelné daňové položky (§ 38bc odst. 1 zákona), která vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizím měna, odpovídá pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, výši této přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně poslední den tohoto období (§ 38bc odst. 2 zákona).
Záhlaví tiskopisu
V editovatelném poli s označením Finančnímu úřadu pro / Specializovanému finančnímu úřadu doplní poplatník zbývající část oficiálního názvu svého místně příslušného finančního úřadu (např. – pro hlavní město Prahu – pro Jihočeský kraj, apod.). Bude-li poplatník vybraným subjektem podle § 11 odst. 2 zákona o Finanční správě České republiky, doplní údaj slovy Specializovanému finančnímu úřadu.
V editovatelném poli Územní pracoviště v, ve, pro bude uvedeno územní pracoviště, kde je umístěn spis daňového subjektu k dani z příjmů právnických osob (§ 13 zákona o Finanční správě České republiky).
1 – ostatní
Y – daňové přiznání v průběhu vypořádání majetku svěřenského fondu
H – daňové přiznání za období předcházející dni zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku
– první místo zleva označující typ poplatníka
T – daňové přiznání ke dni předložení konečné zprávy
V – daňové přiznání při ukončení správy svěřenského fondu
J – daňové přiznání za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, zápisu přeměny obchodní společnosti do obchodního rejstříku přejímajícím společníkem, fyzickou osobou, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku
7 – poplatník, který byl po část zdaňovacího období základním investičním fondem (§ 20a zákona)
2 – daňový nerezident (§ 17 odst. 4 zákona)
Upozornění: Pro označení daňových přiznání typů B, C, D, G, H, J, K, O, P, R, T, V, Y a Z se vyjmenovaná velká písmena abecedy použijí i tehdy, rozhodne-li se poplatník v postavení účetní jednotky pro možnost uplatnění postupu podle § 3 odst. 4 písm. c) a d) zákona o účetnictví, tzn. že bude podáváno daňové přiznání za účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.
6 – instituce penzijního pojištění nebo penzijní společnost, vč. fondů penzijní společnosti (§ 17 odst. 1 písm. e) zákona)
K – daňové přiznání za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní korporaci a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným či družstva na veřejnou obchodní společnost nebo na komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno
L – daňové přiznání za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno; tento typ označení daňového přiznání se použije i tehdy, bude-li uvedené období delší než dvanáct měsíců
M – daňové přiznání za období počínající dnem vzniku poplatníka, bez ohledu na to, zda je toto období kratší nebo delší než dvanáct měsíců
5 – investiční společnost, vč. obhospodařovaných podílových fondů
4 – investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy vyjma podílových fondů
3 – veřejně prospěšný poplatník (§ 17a zákona)
V případě připojení „krátkého účetního období“ v trvání nejvýše tří měsíců k účetnímu období kalendářního nebo hospodářského roku, je vhodné zvážit důsledky tohoto postupu z pohledu vlivu na stanovený základ daně (daňovou ztrátu), mj. v souvislosti s uplatňováním daňových odpisů hmotného a nehmotného majetku, popř. s omezeními při tvorbě daňových rezerv a opravných položek.
Dále bude v předtištěných polích záhlaví uveden počet příloh II. oddílu a počet zvláštních a samostatných příloh. Zvláštní přílohy, které rozvádějí věcnou náplň vykázané částky, nebo její propočet, a jejichž forma není předepsána, musí být označeny otiskem razítka poplatníka, včetně podpisu oprávněné osoby, a musí na nich být uvedeno DIČ poplatníka.
01 Daňové identifikační číslo – za předtištěným kódem CZ se uvede kmenová část přiděleného DIČ (§ 130 odst. 1 DŘ).
02 Identifikační číslo – bude uvedeno přidělené identifikační číslo (ve smyslu zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů). Podílové fondy, podfondy investičních fondů podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy a fondy penzijní společnosti tento údaj nevyplňují.
A – daňové přiznání za zdaňovací období (§ 21a zákona) nebo daňové přiznání nespadající do typů uvedených pod symboly B až T
03 Daňové přiznání – přeškrtnutím nehodících se možností vyznačte, zda se jedná o řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, či opravné daňové přiznání, kterým je možno před uplynutím zákonných lhůt pro podání daňového přiznání nahradit řádné nebo dodatečné anebo již podané opravné daňové přiznání.
Z – daňové za období předcházející dni zániku svěřenského fondu
– druhé místo zleva označující typ daňového přiznání
Při podání opravného daňového přiznání zůstane nepřeškrtnuto též označení daňového přiznání, které je jím nahrazováno, např. u opravného daňového přiznání nahrazujícího dodatečné daňové přiznání zůstanou nepřeškrtnuta označení „dodatečné“ a „opravné“, tzn. že přeškrtnuto bude pouze označení „řádné“. V případě opravného daňového přiznání nahrazujícího předchozí opravné daňové přiznání bude použita kombinace nepřeškrtnutého označení „opravné“ a nepřeškrtnutého označení výchozího daňového přiznání, které bylo předchozím opravným daňovým přiznáním nahrazováno, např. u opravného daňového přiznání nahrazujícího opravné daňové přiznání nahrazující řádné daňové přiznání, zůstanou nepřeškrtnuta označení „řádné“ a „opravné“, a přeškrtnuto bude pouze označení „dodatečné“.
B – daňové přiznání při vstupu do likvidace
9 – nositel příslibu investiční pobídky ve formě slevy na dani podle § 35a zákona 8 – nositel příslibu investiční pobídky v daňové oblasti podle usnesení vlády
U dodatečného daňového přiznání se uvede den, kdy byly zjištěny důvody k jeho podání. V případech dodatečného daňového přiznání podávaného podle § 38u zákona se uvede den, kdy byl dar vydán zpět nebo byla zaplacena jeho obvyklá cena. Při podávání dodatečného daňového přiznání podle § 141 odst. 2 nebo 4 daňového řádu anebo § 38u zákona, budou na zvláštní příloze uvedeny důvody pro jeho podání.
04 Kód rozlišení typu přiznání – vyplňte s použitím těchto symbolů:
O – daňové přiznání za období předcházející dni, od kterého poplatník změnil daňové rezidenství z České republiky do zahraničí, nebylo-li dosud za toto období daňové přiznání podáno
C – daňové přiznání v průběhu likvidace
Poznámka: Typ A daňového přiznání se použije též pro období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku za zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci nebo za její část, u které je právním nástupcem poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a který nemá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku stálou provozovnu na území České republiky.
D – daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období předcházející dni zániku subjektu při zrušení bez provedení likvidace
Typy daňových přiznání vážící se k přeměnám obchodních korporací se použijí též pro poplatníky, kteří nejsou obchodními korporacemi (§ 37e odst. 1 zákona).
Typy R a T se použijí též pro označení daňových přiznání za období, která následují po prohlášení konkursu podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
0 – nositel příslibu investiční pobídky ve formě slevy na dani podle § 35b zákona
G – daňové přiznání při ukončení činnosti v rámci privatizace v případě stanoveném zvláštním zákonem
P – daňové přiznání ke dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, bez ohledu na způsob jeho řešení
R – daňové přiznání v průběhu insolvenčního řízení, bez ohledu na způsob řešení úpadku
Základní investiční fond podle § 17b zákona – poplatník typu 4 uvede, zda je základním investičním fondem podle § 17b zákona.
Zdaňovací období – poplatníci podávající daňové přiznání typu A uvedou ve volném rámečku příslušné písmeno § 21a zákona. Poplatníci, kteří podávají daňová přiznání typu B až T, uvedou v tomto rámečku, s použitím odkazu na příslušné písmeno § 21a zákona, informaci o zdaňovacím období, do něhož spadal poslední den období, za které je podáváno daňové přiznání; bude-li některé z těchto období delší než dvanáct měsíců, uvede se odkaz na písm. d) § 21a zákona.
Příklady:
Například:
1) Společnost s ručením omezeným, jejíž účetní období se na základě oznámení správci daně mění z kalendářního roku na hospodářský rok
V označení tiskopisu se v předtištěných rámečcích uvede první a poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Při elektronickém podání se v aplikaci pro Elektronická podání pro finanční správu ve vybraných případech typu daňového přiznání a zdaňovacího období podle § 21a písm. b) zákona uvede i datum počátku zdaňovacího období hospodářského roku, za které nebo za jehož část je podáváno daňové přiznání.
2) Akciová společnost, uplatňující zdaňovací období kalendářního roku, vstupuje dnem 26. března 2026 do likvidace a rozhodne se
4) Společnost s ručením omezeným, uplatňující zdaňovací období kalendářního roku, která nemá zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ani jí daňové přiznání nepodává poradce, se zúčastní fúze sloučením s další společností s ručením omezeným. Rozhodný den fúze byl rozhodnutím společníků zúčastněných společností ze dne 15. února 2026 stanoven na 1. duben 2026. Společnost se rozhodla
3) Akciová společnost, uplatňující zdaňovací období kalendářního roku, která je na základě rozhodnutí, které nabylo účinnosti dne 28. února 2026, v úpadku, se rozhodne
Příloha č. 1 II. oddílu
Vyplňují se pouze ty tabulky přílohy, pro něž má poplatník věcnou náplň.
Výsledná částka na řádku 13 tabulky musí být shodná s částkou na ř. 40 II. oddílu.
Poplatníci, kteří vedou účetnictví v plném rozsahu, vyplní tabulku s použitím analytických účtů, vytvořených pro účely zjištění základu daně z příjmů k příslušným syntetickým účtům účtové třídy – Náklady. Poplatníci, kteří vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a využili možnost sestavit účtový rozvrh pouze s uvedením účtových skupin, vycházejí při vyplnění tabulky z vlastní analytické evidence, z níž lze prokázat skutečnosti rozhodné pro splnění povinnosti zvýšit výsledek hospodaření podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 2, ve spojení s § 24 odst. 1 zákona. V tabulce bude zahrnuta též hodnota veškerých bezúplatných plnění poskytnutých poplatníkem ve zdaňovacím období nebo v období, za které je podáváno daňové přiznání. Do tabulky se na samostatný řádek uvedou i náklady stanovené v § 25 zákona, které nelze jednoznačně podřadit pod konkrétní účtovou třídu (např. § 25 odst. 1 písm. zk) zákona – nepřímé náklady související s majetkovou držbou).
V této tabulce se neuvádí rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku (§ 26 a § 32a zákona) uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle § 26 až 33 zákona.
K tabulce A. Rozdělení výdajů (nákladů), které se neuznávají za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uvedených na řádku 40 podle účtových skupin účtové třídy náklady
Na příslušných řádcích 1, 3 a 4 budou uvedeny též dosud neuplatněné daňové odpisy nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka do 31. prosince 2000. Daňové odpisy nehmotného majetku zaevidovaného do majetku poplatníka ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004 a později, budou uvedeny na ř. 10.
Pro nehmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka do 31. prosince 2000 a v době od 1. ledna 2001 do konce zdaňovacího období započatého v roce 2003 se použije zákon v příslušném platném znění, a to až do doby jeho vyřazení z majetku poplatníka.
Na ř. 12 v části b) tabulky uvede poplatník účetní odpisy, s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg) zákona, u hmotného majetku, který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek, a nehmotného majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona, uplatněné jako výdaj (náklad) k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, podle § 24 odst. 2 písm. v) zákona.
Na ř. 10 uvede poplatník odpisy nehmotného majetku podle § 32a zákona, ve znění účinném do 31. prosince 2020. Na nehmotný majetek pořízený před 1. lednem 2021 a na technické zhodnocení tohoto majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od 1. ledna 2021 se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění do 31. prosince 2020 (bod 10 ČI. XII. přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb.). Na nehmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2021; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek a na technické zhodnocení tohoto majetku zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2021, ve všech následujících zdaňovacích obdobích (bod 11 ČI. XII. přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb.). Na nehmotný majetek pořízený od 1. ledna 2021 se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2021 (bod 12 ČI. XII. přechodných ustanovení zákona č. 609/2020 Sb.).
K tabulce B. Odpisy hmotného a nehmotného majetku
Poplatník uvede na řádcích 1 až 9 části a) tabulky uplatněné daňové odpisy hmotného majetku, stanovené podle § 26 až 33 a přechodných ustanovení zákona. V případech stanovených v § 26 odst. 7 zákona lze uplatnit daňový odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 zákona; to se týká též případů, kdy je daňové přiznání podáváno za období, které není zdaňovacím obdobím (§ 26 odst. 7 písm. a) bod 3 a § 26 odst. 7 písm. c) zákona) nebo za zdaňovací období, pokud je kratší než 12 měsíců (§ 26 odst. 7 písm. d) zákona).
Na ř. 9 budou uvedeny též uplatněné daňové odpisy hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření podle § 30b zákona. Vždy budou uvedeny daňové odpisy hmotného majetku, u kterého bylo odpisování podle § 30b zákona zahájeno před 1. 7. 2024 a daňové odpisy hmotného majetku, u kterého bylo odpisování podle § 30b zahájeno po 30. 6. 2024 a poplatník se rozhodl v souladu s přechodným ustanovením pokračovat v postupu odpisování podle § 30b zákona, ve znění před 1. 8. 2025.
K tabulce C. Odpis pohledávek zahrnovaný do výdajů (nákladů) k dosažení, zajištění a udržení příjmů a zákonné rezervy a zákonné opravné položky vytvářené podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o rezervách")
Upozornění: Částky vytvořených opravných položek na ř. 3, 6, 8, 10, 14 a 21 a částky vytvořených rezerv na ř. 17, 25, 27 a 29 se týkají pouze jejich tvorby, která se účtuje na vrub příslušného účtu účtové třídy Náklady. Proto nemohou tyto částky nabývat záporných hodnot.
Poplatníci, jimž Česká národní banka udělila bankovní licenci podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, uvedou na ř. 14 a 17 dílčí tabulky b), tj. Bankovní rezervy a opravné položky podle § 5 zákona o rezervách, částky tvorby opravných položek k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů (§ 5 odst. 2 písm. a) zákona o rezervách) a rezerv na poskytnuté bankovní záruky za úvěry (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona o rezervách) za dané zdaňovací období, pouze do výše zákonného nároku.
Položky na ř. 13 až 22 a ř. 25, 26 a 29 se vyplňují, bude-li pro ně věcná náplň, s výjimkou případů, kdy zákonná úprava tvorbu zákonných opravných položek nebo zákonných rezerv nepřipouští, pouze v daňovém přiznání za zdaňovací období vymezená v § 3 odst. 1 zákona o rezervách, tj. za zdaňovací období podle § 21a zákona, pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze, nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace. Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na ř. 21 a 29 se rozvede na zvláštní příloze.
Postup při vyplňování tabulky vyplývá z vymezení věcné náplně jednotlivých řádků. Položky na ř. 3 až 12, ř. 23 a 24, ř. 27 a 28 a ř. 30 a 31 se vyplňují, pokud pro ně bude věcná náplň, ve všech daňových přiznáních, tj. jak za zdaňovací období (§ 21a zákona) a období v průběhu likvidace nebo insolvenčního řízení shodná se zdaňovacím obdobím kalendářního roku nebo hospodářského roku (§ 240c nebo § 244 odst. 2 DŘ), tak za část zdaňovacího období (§ 38ma odst. 1 zákona nebo § 240a, § 240c a § 240d DŘ anebo § 244 odst. 1 a 3 DŘ).
Ve sl. 6 se uvede identifikační číslo převádějící, zaniklé nebo rozdělené obchodní korporace, od které byla podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b) zákona uplatňovaná daňová ztráta převzata.
K tabulce E. Odečet daňové ztráty od základu daně podle § 34 odst. 1 až 3 zákona
Tabulku vyplňuje poplatník, který za dané zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, uplatňuje odečet daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně podle § 34 odst. 1 zákona.
Ve sl. 1 tabulky se v předepsaném tvaru uvede sestupně časové vymezení zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání, za které byla daňová ztráta, kterou poplatník uplatňuje, stanovena.
Ve sl. 3 až 5 se podle stanoveného algoritmu uvedou částky odečtu vztahující se k daňové ztrátě uvedené ve sl. 2.
Ve sl. 2 se uvede celková výše daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které bylo podáno daňové přiznání, uvedené ve sl. 1.
Zdaňovacím obdobím nebo obdobím, za které se podává daňové přiznání, započatým v roce 2025, uplyne lhůta pro uplatnění daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2020, jako položky odčitatelné od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích. Zdaňovacím obdobím nebo obdobím, za které se podává daňové přiznání, započatým v roce 2025, uplyne lhůta pro uplatnění (formou dodatečného daňového přiznání) daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2027, jako položky odčitatelné od základu daně v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích.
Uplatnění daňové ztráty je limitováno pěti následujícími zdaňovacími obdobími, respektive dvěma předcházejícími zdaňovacími obdobími, která jsou definována v § 21a zákona. K částem období, za která se podávají daňová přiznání ve stanovených případech, pokud se nacházejí mezi těmito pěti zdaňovacími obdobími následujícími po období, za které byla daňová ztráta pravomocně stanovena, nebo mezi dvěma zdaňovacími obdobími předcházejícími období, za které byla daňová ztráta pravomocně stanovena, se v rámci aplikace časového omezení převoditelnosti daňové ztráty nepřihlíží; přitom v těchto daňových přiznáních lze daňovou ztrátu rovněž odečíst, aniž by tím byl ovlivněn celkový počet zdaňovacích období, po která lze daňovou ztrátu uplatňovat.
Pravomocně stanovené a neuplatněné daňové ztráty nebo jejich část, které nebylo možné odečíst od základu daně za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, budou uvedeny ve sl. 5. V případech, kdy ve zdaňovacím období nebo období, za které bude podáváno daňové přiznání, již nebude možné v důsledku uplynutí zákonné lhůty pravomocně stanovenou a neuplatněnou daňovou ztrátu od základu daně odečíst, uvede se na příslušném řádku ve sl. 5 nula (0).
Pokud nedostačuje počet předtištěných řádků k zapsání všech zdaňovacích období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za které byla daňová ztráta, kterou poplatník uplatňuje, stanovena, uvedou se na zvláštní příloze s tím, že údaje ze sloupce 4 a 5 budou započítány do hodnoty těchto sloupců na řádku celkem. Hodnota celkem uvedená ve sl. 4 musí být shodná s částkou odečtu uvedenou na ř. 230 II. oddílu.
U poplatníka, který je komanditní společností, se nárok na odpočet rozděluje na komplementáře a komanditní společnost. Poplatník uvede ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, část tohoto nároku na odpočet, zjištěnou za komanditní společnost, sníženou o poměrnou část nároku připadající na komplementáře. Rozčlenění nároku se uvede na ř. 4 tabulky J.
Pokud je poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, bude částka uvedená ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, zahrnovat i poměrnou část nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona, zjištěného za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. Poměrná část nároku odpočtu u společníků veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. Na zvláštní příloze se pak uvede její rozčlenění na část vztahující se k odečtu za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka.
U poplatníka, který je komanditní společností, se nárok na odpočet rozděluje na komplementáře a komanditní společnost. Poplatník uvede ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, část tohoto nároku na odpočet, zjištěnou za komanditní společnost, sníženou o poměrnou část nároku připadající na komplementáře. Rozčlenění nároku se uvede na ř. 3 tabulky J.
Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech obdobích po období, kdy odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, se do doby uvedené v § 34 odst. 5 zákona započítávají jak zdaňovací období, tak období, za která se podává daňové přiznání. Do třech období, která následují po období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, lze odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo jeho část přenést a poté uplatnit pouze za podmínky, že v období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, poplatník nevykáže dostatečný základ daně.
Ve sl. 5 se na ř. 5 uvede celková částka nevyužitého nároku na odečet od základu daně, který lze za podmínek stanovených v § 34 odst. 5 zákona uplatnit v následujících obdobích po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.
Ve sl. 4 se na ř. 5 uvede celková částka uplatňovaná k odečtu od základu daně, která se musí rovnat částce vykázané na ř. 243 II. oddílu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.
Sl. 3 až 5 – podle stanoveného postupu se uvede průběh uplatňování nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona od základu daně. V případech, kdy v následujícím období již nebude možné v důsledku uplynutí zákonné lhůty vzniklý a neuplatněný odpočet na podporu odborného vzdělávání odečíst od základu daně, uvede se na příslušném řádku ve sl. 5 nula (0).
Sl. 2 – ve využitých řádcích se uvede celková výše nároku na odpočet na podporu odborného vzdělávání, ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, uvedených ve sl. 1.
Sl. 1 – na jednotlivých řádcích se v předepsaném tvaru uvede sestupně časové vymezení zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání, v nichž vznikl nárok na odpočet na podporu odborného vzdělávání. Na posledním využitém řádku bude uvedeno nejstarší zdaňovací období nebo období, za které bylo podáno daňové přiznání, v němž vznikl nárok na odečet podle § 34 odst. 4 zákona a zároveň nezanikla možnost jeho uplatnění podle § 34 odst. 5 zákona, na ř. 1 dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání.
K tabulce F. Odečet podle § 34 odst. 4 zákona
F b) Uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje od základu daně podle § 34 odst. 4 a § 34a až 34e zákona
Tabulku vyplňuje poplatník, kterému v daném nebo v předchozích, nejvýše však třech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, vznikl nárok na odpočet na podporu výzkumu a vývoje, který lze podle § 34 odst. 4 zákona uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
Sl. 1 – na jednotlivých řádcích se v předepsaném tvaru uvede sestupně časové vymezení zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání, v nichž vznikl nárok na odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Na posledním využitém řádku bude uvedeno nejstarší zdaňovací období nebo období, za které bylo podáno daňové přiznání, v němž vznikl nárok na odečet podle § 34 odst. 4 zákona a zároveň nezanikla možnost jeho uplatnění podle § 34 odst. 5 zákona, na ř. 1 dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání.
Tabulku vyplňuje poplatník, kterému v daném nebo v předchozích, nejvýše však třech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, vznikl nárok na odpočet na podporu odborného vzdělávání, který lze podle § 34 odst. 4 zákona uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně.
K tabulce F c) Uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h zákona
Pokud je poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, bude částka uvedená ve sl. 2 na řádku, na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, zahrnovat i poměrnou část nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona, zjištěného za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. Poměrná část nároku odpočtu u společníků veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. Na zvláštní příloze se pak uvede její rozčlenění na část vztahující se k odečtu za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka.
Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech obdobích (§ 34 odst. 5 zákona) se pro účely lhůty počítají i období, za která se podává daňové přiznání, ale která nejsou obdobími zdaňovacími (dle § 34a odst. 3 zákona se obdobím rozumí jak zdaňovací období, tak i období, které sice není obdobím zdaňovacím, ale podává se za něj daňové přiznání). Pokud poplatník v období, kdy vznikl nárok na odpočet, vykáže základ daně z příjmů (ř. 270 daňového přiznání) dostatečně vysoký a odpočet na podporu výzkumu a vývoje neuplatní nebo ho neuplatní v celkové možné výši, nelze tento odpočet nebo jeho část přenášet do dalších období.
Ve sl. 5 se na ř. 5 uvede celková částka nevyužitého nároku na odečet od základu daně, který lze za podmínek stanovených v § 34 odst. 5 zákona uplatnit v následujících obdobích po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.
Ve sl. 4 se na ř. 5 uvede celková částka uplatňovaná k odečtu od základu daně, která se musí rovnat částce vykázané na ř. 242 II. oddílu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.
Sl. 2 – ve využitých řádcích se uvede celková výše nároku na odpočet na podporu výzkumu a vývoje ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, uvedených ve sl. 1.
Sl. 3 až 5 – podle stanoveného postupu se uvede průběh uplatňování nároku na odečet podle § 34 odst. 4 zákona od základu daně. V případech, kdy v následujícím období již nebude možné v důsledku uplynutí zákonné lhůty vzniklý a neuplatněný odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně, uvede se na příslušném řádku ve sl. 5 nula (0).
Na ř. 1 tabulky se uvede celková hodnota bezúplatných plnění poskytnutých poplatníkem na účely vymezené v § 20 odst. 8 zákona, a to i tehdy, bude-li úhrnná částka těchto bezúplatných plnění vyšší než základ daně vykázaný na ř. 250, nejméně však 2 000 Kč, jako minimální zákonná hodnota poskytnutého bezúplatného plnění. Poplatníci k daňovému přiznání přikládají doklad, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota, předmět bezúplatného plnění a účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí bezúplatného plnění.
K tabulce G. Celková hodnota poskytnutých bezúplatných plnění, kterou lze podle § 20 odst. 8 zákona uplatnit jako odečet od základu daně sníženého podle § 34 zákona
Odečet lze uplatnit též za část zdaňovacího období, za něž je podáváno daňové přiznání.
U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti je součástí hodnoty bezúplatných plnění, kterou lze odečíst od základu daně, i část hodnoty bezúplatných plnění poskytnutých veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností na zákonem vymezené účely, stanovená podle § 20 odst. 9 nebo 10 zákona, jejíž výpočet se uvede na zvláštní příloze.
Je-li poplatníkem komanditní společnost, může z celkové hodnoty jí poskytnutých bezúplatných plnění uplatnit pro účely odečtu nejvýše částku připadající na komanditisty (§ 20 odst. 10 zákona), vypočtenou na ř. 5 ve sloupci 3 tabulky J.
Bude-li daňové přiznání podáváno za zdaňovací období delší než dvanáct měsíců nebo za zdaňovací období hospodářského roku nebo za část zdaňovacího období, jejichž začátek a konec spadají do různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek slev, vypočtených samostatně za každou z částí zdaňovacího období spadajících do různých kalendářních roků. Při výpočtu dílčích částek slev se postupuje podle § 35 odst. 2 zákona s tím, že za každý kalendářní rok nebo část kalendářního roku, které spadají do období, za něž se podává daňové přiznání, se jako dělitel, popřípadě jmenovatel u zlomku, použije plný roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy příslušného kalendářního roku.
K ř. 1 a 2 Pro výpočet nároku na slevu podle § 35 odst. 1 písm. a) zákona je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením bez zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, ve zdaňovacím období, zaokrouhlený na dvě platná desetinná místa (§ 146 odst. 3 DŘ).
Na ř. 1 až 4 tabulky se uvede specifikace zákonného nároku na uplatnění slev podle § 35 odst. 1 a 4 zákona, a to i tehdy, bude-li na ř. 220 vykázána daňová ztráta, nebo nebude možné tento nárok plně využít, s ohledem na výši daně vykázané na ř. 290 II. oddílu.
K tabulce H. Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani (§ 35 odst. 1 a 4 a § 35a nebo § 35b zákona), který lze uplatnit na ř. 300
Poplatníci, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, popřípadě komanditních společností, uplatní příslušnou slevu pouze v částce, která odpovídá poměru, v jakém byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.
Příklad výpočtu částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením:

	počet hodin vyplývající zaměstnancům se ZP bez TZP z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru, snížený o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za niž nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění
Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se ZP bez TZP	=
		celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance, pracujícího na plnou pracovní dobu, stanovenou zvláštními právními předpisy
	=	4 664/2 008= 2,322 zaokrouhleno 12,32 zaměstnance

Výpočet slevy za zaměstnávání zaměstnanců s TZP: 1,16 x 60 000 =

K ř. 3	Uvede se sleva za zastavené exekuce, jejíž výše odpovídá výši náhrady, respektive náhrad, které přizná exekutor při zastavení exekuce (§ 35 odst. 4 zákona). O přiznání náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce (bod 21 ČI. IV přechodných ustanovení zákona č. 286/2021 Sb.).
K ř. 5	Řádek vyplňují pouze poplatníci, jimž byla poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani podle § 1a odst. 1 písm. a) zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, kteří na tomto řádku uvedou částku této slevy, uplatněné za zdaňovací období.
	Poplatník typu 9 přenese do tohoto řádku částku slevy vykázanou ve sl. 4 dílčí tabulky Uplatňování slev podle § 35a odst. 4 zákona, která je součástí Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H Přílohy č. 1 II. oddílu (tiskopis 25 5404/C MFin 5404/C).
	Poplatník typu 0 přenese do tohoto řádku částku slevy vykázanou ve sl. 4 dílčí tabulky Uplatňování slev podle § 35b odst. 5 zákona, která je součástí Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H Přílohy č. 1 II. oddílu (tiskopis 25 5404/C MFin 5404/C).

	počet hodin vyplývající zaměstnancům s TZP z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru, snížený o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za niž nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců s TZP	=
		celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance, pracujícího na plnou pracovní dobu, stanovenou zvláštními právními předpisy
	=	2 334/2 008= 1,162 zaokrouhleno

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců s TZP:
Zaměstnavatel, na jehož pracovištích je stanovena 40hodinová týdenní pracovní doba, zaměstnával v průběhu zdaňovacího období kalendářního roku 2025, v němž roční fond pracovní doby připadající na plnou pracovní dobu činil při 251 pracovních dnech 2 008 pracovních hodin, 3 zaměstnance (A, B, C) se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení (se ZP bez TZP) a 2 zaměstnance (D, E) s těžším zdravotním postižením (s TZP), s následujícím využitím fondu pracovní doby.
Výpočet slevy za zaměstnávání zaměstnanců se ZP bez TZP: 2,32 x 18 000 =
**) Se zaměstnancem D byla sjednána 35hodinová týdenní pracovní doba.
*) Se zaměstnanci A, B a C byla sjednána 40hodinová týdenní pracovní doba; se zaměstnancem C byl pracovní poměr uzavřen dne 1. července 2025.

Zaměstnanec	se ZP bez TZP				s TZP
	A*)	B*)	C*)	D**)	E***)
Počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby nebo individuálně sjednané pracovní doby a délky trvání pracovního poměru; z nich do délky trvání pracovního poměru nezapočteno z důvodu	2 008	2 008	1 016	1 757	1 255
– mateřské nebo rodičovské dovolené	0	0	0	0	0
– dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce	0	0	0	483	0
Neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci	0	0	16	0	0
Neodpracované hodiny v důsledku nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů	296	0	0	0	0
Hodiny neodpracované v důsledku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za niž nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění	0	56	0	0	195
Upravený počet hodin	1 712	1 952	1 000	1 274	1 060

***) Se zaměstnancem E byla sjednána 25hodinová týdenní pracovní doba.
Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZP bez TZP:
Pro výpočet nároku na slevu podle § 35 odst. 1 písm. b) zákona je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců s těžším zdravotním postižením ve zdaňovacím období, zaokrouhlený na dvě platná desetinná místa (§ 146 odst. 3 DŘ). Slevy na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) zákona lze uplatnit též za období, za něž je podáváno daňové přiznání; při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením podle § 35 odst. 2 zákona se jako dělitel, popřípadě jmenovatel u zlomku, použije plný roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, a to i tehdy, bude-li období, za něž je podáváno daňové přiznání, kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.
Ve sl. 3 se uvede úhrn částek souvisejících daňových výdajů, který zákon umožňuje uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů při prodeji majetku přemístěného v souladu s ustanovením § 23g odst. 1 zákona. Na ř. 7 se uvede součet řádků 1 až 6.
V tabulce uvede poplatník údaje o majetku přemístěném v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí dle § 23g odst. 1 zákona, a to souhrnně za všechny státy, u kterých nelze požádat o rozložení úhrady daně na splátky podle § 38zg odst. 1 zákona, v členění na jednotlivé skupiny majetku.
K tabulce III. Rozčlenění celkové částky úpravy výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji vyplývající z přemístění majetku bez změny vlastnictví mimo státy dle § 38zg odst. 1 zákona
Kladná hodnota na ř. 7 ze sl. 4 se přenese na ř. 2 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu. Záporná hodnota na ř. 7 ze sl. 4 se přenese na ř. 2 tabulky B Přílohy č. 3 II. oddílu, a to bez znaménka minus (-).
Ve sl. 4 tabulky se uvede rozdíl údajů ve sl. 2 a sl. 3. Hodnota uvedená na ř. 7 ve sl. 4 se musí rovnat rozdílu hodnot ve sl. 2 a sl. 3 uvedených na ř. 7, přičemž tato hodnota musí zároveň odpovídat součtu řádků 1 až 6 uvedených ve sl. 4. Kladná hodnota se uvede jako kladné číslo, záporná hodnota se uvede jako číslo se znaménkem minus (-).
Ve sl. 3 se uvede úhrn částek souvisejících daňových výdajů, který zákon umožňuje uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů při prodeji majetku přemístěného v souladu s ustanovením § 23g odst. 1 zákona. Na ř. 7 se uvede součet řádků 1 až 6.
Ve sl. 2 se uvede úhrn částek tržních cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek při přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí v souladu s ustanovením § 23g odst. 1 zákona. Na ř. 7 se uvede součet řádků 1 až 6.
V tabulce uvede poplatník údaje o majetku přemístěném v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí dle § 23g odst. 1 zákona, a to souhrnně za všechny státy, u kterých lze požádat o rozložení úhrady daně na splátky podle § 38zg odst. 1 zákona, v členění na jednotlivé skupiny majetku.
K tabulce II. Rozčlenění celkové částky úpravy výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji vyplývající z přemístění majetku bez změny vlastnictví do států dle § 38zg odst. 1 zákona
Pokud poplatník za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nezvyšuje ani nesnižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e zákona a současně již zcela vyčerpal částku, o kterou bylo možno v následujících zdaňovacích obdobích výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížit, není povinen vyplňovat sl. 1 a sl. 2 tabulky I. Přílohy č. 3 II. oddílu. Pokud poplatníkovi v některém z následujících zdaňovacích období nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, vznikne povinnost postupovat podle § 23e odst. 1 zákona, uvede ve sl. 1 a ve sl. 2 celkové částky včetně těch, které vykázal v předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání.
Ve sl. 5 se uvede souhrnná částka, o kterou lze snížit v následujících zdaňovacích obdobích nebo období, za která se podává daňové přiznání, výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e odst. 6 zákona. Tato částka odpovídá algoritmu výpočtu: sl. 1 – sl. 2 – sl. 3 + sl. 4. Uplatnění snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji není limitováno počtem zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání.
Ve sl. 3 a 4 se podle uvedeného algoritmu uvedou částky zvýšení nebo snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Částka ve sl. 3 musí odpovídat částce uvedené na ř. 1 tabulky B Přílohy č. 3 II. oddílu a částka ve sl. 4 musí odpovídat částce uvedené na ř. 1 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu. Nelze současně vyplnit sl. 3 a 4.
Identifikační číslo – uvede se identifikační číslo (identifikátor pro daňové účely) ovládané zahraniční společností, pokud jí bylo přiděleno.
Ve sl. 2 se uvede součet všech částek, o které byl v předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji. Částka spolu s částkou ve sl. 3 nemůže být vyšší než částka ve sl. 1.
Tato částka se pro účely daní z příjmů považuje za přenositelnou daňovou položku (§ 38bc odst. 1 písm. a) zákona). Pokud vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pak její výše pro účely uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá její výši v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně (§ 38 odst. 5 zákona) pro poslední den tohoto období (§ 38bc odst. 2 zákona).
Ve sl. 1 se uvede součet všech částek, o které byl v předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji.
Tabulku vyplňuje poplatník, který za dané zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání je povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku kladného rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, nebo který snižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku kladného rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, která zvýšila výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za které je podáváno daňové přiznání. Zároveň tuto tabulku vyplňuje i poplatník, který je v následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání oprávněn snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku kladného rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, která zvýšila výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která je podáváno daňové přiznání.
K tabulce I. Přehled úpravy výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23e zákona
Z tabulek I. až V. se vyplňují pouze ty tabulky, pro něž má poplatník ve vazbě na tabulku A nebo B věcnou náplň.
Výsledná částka na ř. 6 tabulky musí být shodná s částkou na ř. 163 II. oddílu. Částky v tabulce B nemohou nabývat záporných hodnot.

K ř. 1	Na tomto řádku se podle § 23e odst. 7 zákona uvede částka snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, o kterou byl za předcházející zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, podle § 23e odst. 1 zákona výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen, nejvýše však do částky kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů a nadměrnými výpůjčními výdaji. Částka snížení musí být shodná s částkou uvedenou ve sl. 3 tabulky I. Přílohy č. 3 II. oddílu a nemůže spolu s dříve využitým snížením převýšit částku uvedenou ve sl. 1 tabulky I. Přílohy č. 3 II. oddílu.
K ř. 2	Na řádku se uvede částka snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí podle § 23g odst. 1 zákona, a to do států dle § 38zg odst. 1 zákona.
	Přemístění majetku bez změny vlastnictví se pro účely daní z příjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Uvedené platí shodně i pro ř. 3.
	Částka se musí rovnat záporné hodnotě vykázané na ř. 7 sl. 4 tabulky II. Přílohy č. 3 II. oddílu, přičemž částka snížení se uvádí bez záporného znaménka.
	Příklad uvedení částky na tomto řádku:
	ř. 7 sl. 4 tabulky II. Přílohy č. 3 II. oddílu…………… -30 000 Kč
	ř. 2 tabulky B Přílohy č. 3 II. oddílu…………………… 30 000 Kč
K ř. 3	Na řádku se uvede částka snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí podle § 23g odst. 1 zákona mimo státy dle § 38zg odst. 1 zákona. Částka se musí rovnat záporné hodnotě vykázané na ř. 7 sl. 4 tabulky III. Přílohy č. 3 II. oddílu, přičemž částka snížení se uvádí bez záporného znaménka.
K ř. 4	Na řádku se uvede snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23g odst. 5 zákona v důsledku přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské unie do České republiky, kdy toto přeřazení podléhá v tomto státě zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví.
K ř. 5	Částka snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji na tomto řádku podle § 38fa odst. 8 zákona nesmí být vyšší než částka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji za dané zdaňovací období na ř. 6 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu a současně se musí shodovat s hodnotou uvedenou na ř. 1 tabulky V. Přílohy č. 3 II. oddílu. Zvýšení a snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji se posuzuje vždy jednotlivě za každou ovládanou zahraniční společnost.

K tabulce B. Rozčlenění částek snižujících výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvedených na řádku 163

K ř. 1	Na řádku se uvede podle § 23e odst. 1 zákona částka kladného rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, kterým je vyšší hodnota z částky odpovídající 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy (§ 23e odst. 6 zákona), nebo částky 80 000 000 Kč. Limit pro omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů se použije pro zdaňovací období i pro období, za které se podává daňové přiznání. Částka zvýšení musí být shodná s částkou uvedenou ve sl. 4 tabulky I. Přílohy č. 3 II. oddílu.
K ř. 2	Na řádku se uvede částka zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí podle § 23g odst. 1 zákona, a to do států dle § 38zg odst. 1 zákona
	Přemístění majetku bez změny vlastnictví se pro účely daní z příjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Uvedené platí shodně i pro ř. 3.
	Částka zvýšení musí být shodná s kladnou částkou uvedenou na ř. 7 sl. 4 tabulky II. Přílohy č. 3 II. oddílu.
K ř. 3	Na řádku se uvede částka zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí podle § 23g odst. 1 zákona mimo státy dle § 38zg odst. 1 zákona. Částka zvýšení musí být shodná s kladnou částkou uvedenou na ř. 7 sl. 4 tabulky III. Přílohy č. 3 II. oddílu.
K ř. 4	Na řádku se uvede zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 23g odst. 5 zákona v důsledku přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské unie do České republiky, kdy toto přeřazení podléhá v tomto státě zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví.
K ř. 5	Na řádku se uvede částka, o kterou je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23h zákona v důsledku rozdílné právní kvalifikace.
K ř. 6	Na řádku se uvede částka zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 1 nebo 2 a 8 zákona v důsledku zdanění zahrnovaných příjmů z činnosti ovládané zahraniční společnosti (§ 38fa odst. 4 zákona). Na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou zahrnované příjmy (§ 38fa odst. 6 zákona), se pro účely daní z příjmů při naplnění podmínek podle § 38fa odst. 1 písm. a) a b) zákona hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností (§ 38fa odst. 3 zákona) na území České republiky. Na činnost ovládané zahraniční společnosti, která je k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu uvedeného na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo stálou provozovnou umístěnou v takovém státě, a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou v daném zdaňovacím období příjmy, se podle § 38fa odst. 2 zákona pro účely daní z příjmů hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky. Státy, které jsou na tomto seznamu uvedeny, uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji. Částka musí být shodná s hodnotou vykázanou na řádku Celkem v tabulce IV. Přílohy č. 3 II. oddílu za všechny ovládané zahraniční společnosti.
Výsledná částka na ř. 7 tabulky musí být shodná s částkou na ř. 63 II. oddílu. Částky v tabulce A nemohou nabývat záporných hodnot.

K tabulce A. Rozčlenění částek zvyšujících výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvedených na řádku 63
Přílohu č. 3 II. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob vyplňuje poplatník za předpokladu, že se na něj vztahuje možnost nebo povinnost postupovat podle ustanovení § 23e, § 23g, § 23h nebo § 38fa zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
25 5404/F/1 MFin 5404/F/1
POKYNY k vyplnění Přílohy č. 3 II. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob
Stát (kód) – kód státu se vyplňuje podle Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb., o vydání číselníku zemí (CZEM) v aktuálním znění, (viz též Seznam kódů států na webové adrese https://financnisprava.gov.cz/, použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy).
Tiskopis 25 5404 MFin 5404 - vzor č. 36 se použije i pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za části zdaňovacích období započatých v roce 2026, za které lhůta pro podání daňového přiznání uplyne do 31. prosince 2026, tj. před vydáním nového vzoru č. 37. O případných změnách věcné náplně položek tiskopisu 25 5404 MFin 5404 - vzor č. 35, k nimž dojde na základě novel zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, budou poplatníci daně z příjmů právnických osob informováni na webových stránkách Finanční správy České republiky prostřednictvím Upozornění k uvedenému tiskopisu.
Upozornění:
Tento údaj není povinný pro poplatníky, kteří vedou jednoduché účetnictví.
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zaokrouhluje na celá čísla. Pokud se průměrný přepočtený počet zaměstnanců zaokrouhlí na nulu, nebo poplatník neměl žádného zaměstnance uvede se na řádku hodnota nula (0).
Částkou se rozumí celkové zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji za každou jednotlivou ovládanou zahraniční společnost v příslušném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, v souladu s ustanovením § 38fa odst. 1 nebo 2 a 8 zákona, a to s výjimkou zahrnovaného příjmu podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, který podléhá u ovládající společnosti zdanění v samostatném základu daně podle § 20b zákona, pokud není od daně z příjmů osvobozen.
Poplatníci, účetní jednotky vymezené v § 2 vyhlášky č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, v platném znění, a v § 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, v platném znění, (t.j. územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace, státní fondy, Pozemkový fond České republiky a organizační složky státu), v platném znění, jimž zmíněné vyhlášky nestanoví povinnost uvádět celkový průměrný přepočtený počet zaměstnanců v příloze účetní závěrky, uvedou tento údaj za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, jen pokud mají zpravodajskou povinnost ke statistickým výkazům podle vyhlášky č. 316/2023 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2025, jejichž součástí je ukazatel o počtu zaměstnanců (např. P 3-04, Zdp 3-04, Práce 2-04).

K ř. 1	Údaj vyplňují všichni poplatníci podávající přiznání za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, kteří na tomto řádku uvedou roční úhrn čistého obratu, vypočtený v měně účetnictví podle § 1d odst. 2 věty druhé zákona o účetnictví. V položce Měrná jednotka se uvede příslušná měna účetnictví, kterou podle § 24a zákona o účetnictví může být česká koruna (CZK), euro (EUR, americký dolar (USD) nebo britská libra (GBP). Veřejně prospěšní poplatníci (§ 17a zákona), uvedou roční úhrn čistého obratu z celkové činnosti, tj. z hlavní i hospodářské činnosti.
Poplatníci, kteří vedou jednoduché účetnictví, uvedou součet všech příjmů dosažených za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání.
K ř. 2	Na tomto řádku se uvede celkový průměrný přepočtený počet zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu během zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, který je u poplatníků v postavení účetních jednotek součástí údajů uváděných v příloze účetní závěrky podle
	a)	§ 39 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění,
	b)	§ 54 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, v platném znění,
	c)	§ 22 odst. 2 písm. k) vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, v platném znění,
	d)	§ 30 odst. 1 písm. p) vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění.

Hodnota „Celkem“ se musí rovnat hodnotě na ř. 6 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu. Hodnoty uvedené ve sloupci „Částka“ nemohou nabývat záporných hodnot.
K tabulce K. Vybrané ukazatele hospodaření
V případech, kdy příjmy ze zdrojů v zahraničí plynou komanditní společnosti ze státu, s nímž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, uvede se na ř. 9 sl. 4 částka daně, již lze započíst na daň metodou úplného a prostého zápočtu (v rozdělení na komplementáře a komanditisty), pouze do výše, která může být ve státě zdroje příjmů vybrána v souladu s příslušným ustanovením této smlouvy.
Částka na ř. 4 ve sl. 3 se musí rovnat částce ve sl. 2 na řádku tabulky F/b, a částka na ř. 3 ve sl. 3 částce ve sl. 2 na řádku tabulky F/c na němž je vykázán nárok na odečet za dané zdaňovací období, nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, částka na ř. 5 ve sl. 3 částce na ř. 1 tabulky G, částka na ř. 7 ve sl. 3 částce na ř. 4 tabulky H a částka na ř. 9 ve sl. 3 částce na ř. 4 tabulky I.
V případě vykázání daňové ztráty se částky na ř. 1 a 2 uvedou se znaménkem minus (–). Ze ř. 1 se do ř. 201 II. oddílu přenese částka vykázaná ve sl. 2. U ostatních řádků se přenos týká částek vykázaných ve sl. 3. Na řádcích 3, 4, 5, 7 a 9 ve sl. 3 se uvedou částky připadající na komanditisty z celkového nároku za komanditní společnost, a to i tehdy, nebude-li možné uplatnit tyto částky v plné výši při stanovení základu daně (ř. 242, 243 a 260) nebo daně (ř. 300 a 320).
K tabulce J. Rozdělení některých položek v případě komanditní společnosti
U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, bude součástí celkové částky na řádcích 1, 2 a 3 též poměrná část daně, připadající na něho z celkové částky daně za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost.

K ř. 1	Na tomto řádku se uvede úhrnná částka daní zaplacených v zahraničí, které lze v souladu s příslušnými ustanoveními smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána, uplatnit k zápočtu na daň metodou úplného zápočtu. Její rozčlenění podle smluvních států musí být doloženo seznamem potvrzení zahraničních správců daně (§ 38f odst. 10 zákona) nebo, půjde-li o ojedinělý příjem ze zdrojů v zahraničí, potvrzením zahraničního správce daně (§ 38f odst. 5 zákona). Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na tomto řádku se rozvede na zvláštní příloze.
K ř. 2	Uvede se úhrn částek daní zaplacených v zahraničí, které lze v souladu s příslušnými ustanoveními smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána, uplatnit k zápočtu na daň metodou prostého zápočtu, vykázaných na ř. 3 všech vyplněných samostatných příloh k tabulce I.
K ř. 3	Uvede se úhrn částek vypočtených na ř. 7 všech samostatných příloh k tabulce I.
K ř. 4	Částka z tohoto řádku se přenese do ř. 320 II. oddílu, maximálně však do výše částky vykázané na ř. 310 II. oddílu.
K ř. 5	Částku vykázanou na tomto řádku lze za podmínek daných § 24 odst. 2 písm. ch) zákona uplatnit jako výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů v následujícím zdaňovacím období nebo období, za něž bude podáváno daňové přiznání. To platí pouze za předpokladu, že z úhrnných částek uvedených na ř. 1 a 2 budou vyloučeny ty částky daně zaplacené v zahraničí, které byly vyměřeny a zaplaceny nad rámec daně stanovené podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění či nad rámec vnitrostátních předpisů země zdroje příjmů. Jako výdaj (náklad) vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 odst. 2 písm. ch), s přihlédnutím k § 25 odst. 1 písm. s) zákona, lze uplatnit též daň zaplacenou v zahraničí z příjmů se zdrojem ve státě, s nímž dosud nemá Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění nebo jestliže již uzavřená smlouva dosud nenabyla účinnosti.

Pokud nedostačuje počet předtištěných řádků k zapsání všech ovládaných zahraničních společností, uvedou se na zvláštní příloze s tím, že údaje ze sloupce „Částka“ budou započítány do hodnoty „Celkem“.
K tabulce V. Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 zákona
Při vyplňování řádků 2 a 3 tabulky se vychází z údajů Samostatné přílohy k tabulce I Přílohy č. 1 II. oddílu (tiskopis 25 5404/D MFin 5404/D), která se vyplňuje samostatně za každý stát, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, v němž byl ve zdaňovacím období, nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, zdroj příjmů, z nichž zaplacenou daň lze podle této smlouvy uplatnit k zápočtu na daň metodou prostého zápočtu (§ 38f odst. 2, ve spojení s § 38f odst. 7 zákona).
Při vyplňování řádků této tabulky se vychází z údajů Samostatné přílohy k tabulce V. Přílohy č. 3 II. oddílu (tiskopis 25 5404/H MFin 5404/H), která se vyplňuje zvlášť za každou ovládanou zahraniční společnost.
K tabulce I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí

K ř. 1	Na tomto řádku se uvede úhrn částek, o které byl snížen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, uvedených ve sloupci 4 na řádku 8 jednotlivých samostatných příloh.
K ř. 2	Uvede se úhrn částek, o které lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, uvedených ve sloupci 5 na řádku 8 jednotlivých samostatných příloh.

Pokyny k vyplnění Samostatné přílohy k tabulce V. Snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 zákona
25 5404/H MFin 5404/H
Název ovládané zahraniční společnosti – uvede se obchodní firma právnické osoby zapsaná do veřejných rejstříků, včetně dodatku označujícího její právní formu, popřípadě též dovětku „v likvidaci“. U právnických osob, které se nezapisují do veřejných rejstříků, se uvede název, pod kterým byly založeny nebo zřízeny, a u ostatních subjektů název, pod nímž vystupují vůči třetím osobám. Pokud rozsah řádku nestačí k zapsání celého názvu obchodní firmy nebo názvu poplatníka, uvede se pouze jejich zkrácený tvar s tím, že na zvláštní příloze se pak vyznačí celý název obchodní firmy, případně název poplatníka.
Poplatník uvede údaje o zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v souladu s ustanovením § 38fa odst. 1 nebo 2 a odst. 8 zákona, a to jednotlivě za každou ovládanou zahraniční společnost.
K tabulce IV. Rozčlenění celkové částky zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 1 nebo 2 a 8 zákona
Kladná hodnota na ř. 7 ze sl. 4 se přenese na ř. 3 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu. Záporná hodnota na ř. 7 ze sl. 4 se přenese na ř. 3 tabulky B Přílohy č. 3 II. oddílu, a to bez znaménka minus (-).
Ve sl. 4 tabulky se uvede rozdíl údajů ve sl. 2 a sl. 3. Hodnota uvedená na ř. 7 ve sl. 4 se musí rovnat rozdílu hodnot ve sl. 2 a sl. 3 uvedených na ř. 7, přičemž tato hodnota musí zároveň odpovídat součtu řádků 1 až 6 uvedených ve sl. 4. Kladná hodnota se uvede jako kladné číslo, záporná hodnota se uvede jako číslo se znaménkem minus (-).
Ve sl. 2 se uvede úhrn částek tržních cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek při přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí v souladu s ustanovením § 23g odst. 1 zákona. Na ř. 7 se uvede součet řádků 1 až 6.
Pokyny k vyplnění Samostatné přílohy k ř. 319 II. oddílu
Částka ze sl. 5 na ř. 8 ze všech samostatných příloh se musí rovnat hodnotě na ř. 2 tabulky V. Přílohy č. 3 II. oddílu. Částka ze sl. 4 na ř. 8 ze všech samostatných příloh se musí rovnat hodnotě na ř. 1 tabulky V. Přílohy č. 3 II. oddílu.
K částem období, za která se podávají daňová přiznání ve stanovených případech, pokud se nacházejí mezi těmito třemi zdaňovacími obdobími následujícími po období, ve kterém vznikl nárok na snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji se v rámci aplikace časového omezení převoditelnosti tohoto snížení nepřihlíží; přitom v těchto daňových přiznáních lze snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji rovněž uplatnit, aniž by tím byl ovlivněn celkový počet zdaňovacích období, po která lze snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji uplatňovat.
Ve sl. 1 tabulky se v předepsaném tvaru uvede sestupně vymezení zdaňovacích období nebo období, za která se podává daňové přiznání, ve kterých nebyla podle § 38fa odst. 8 zákona provedena úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, protože by vedla k jeho snížení.
Uplatnění snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji je limitováno uplynutím tří zdaňovacích období definovaných v § 21 a zákona Nárok na snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji vykázaný ve zdaňovacím období započatém v roce 2025 lze proto uplatnit naposledy ve zdaňovacím období započatém v roce 2028.
Ve sl. 2 se uvede celková částka nároku na snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji vzniklého za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznáni, uvedené ve sl. 1. Částkou nároku se rozumí částka zahrnovaných příjmů (rozdíl mezi příjmy a souvisejícími výdaji) z činnosti ovládané zahraniční společnosti přičítaných poplatníkovi — ovládající společnosti podle § 38fa odst. 1 a 8 zákona, za předpokladu, že by tato částka vedla ke snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji (§ 38fa Odst. 8 zákona), a to s výjimkou zahrnovaného příjmu podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, který podléhá u ovládající společnosti zdanění v samostatném základu daně podle § 20b zákona, pokud není od daně z příjmů osvobozen.
Ve sl. 5 se na ř. 8 uvede celková částka nevyužitého nároku na snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, který lze za podmínek stanovených v § 38fa odst. 8 zákona uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích nebo období, za která se podává daňové přiznání.
Tato částka se pro účely daní z příjmů považuje za přenositelnou daňovou položku (§ 38bc odst. 1 písm. b) zákona). Pokud vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pak její výše pro účely uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá její výši v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně (§ 38 odst. 5 zákona) pro poslední den tohoto období (§ 38bc odst. 2 zákona).
Ve sl. 3 až 5 se podle stanoveného postupu uvede průběh uplatnění snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 zákona V případech, kdy v následujícím zdaňovacím období nebo období, za které bude podáváno daňové přiznání, již nebude možné v důsledku uplynutí zákonné lhůty vzniklý a neuplatněný nárok na snížení výsledku hospodaření uplatnit, uvede se na příslušném řádku ve sl. 5 nula (0).
Ve sl. 4 se na ř. 8 uvede celková částka uplatňovaného snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, která nesmí převýšit hodnotu vzniklého a dosud neuplatněného nároku za předcházející tři zdaňovací období nebo období, za která se podává daňové přiznání a současně nesmí být vyšší než-li částka zvýšení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku zdanění stejné ovládané zahraniční společnosti podle § 38fa odst. 1 zákona za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání uvedené v tabulce IV Přílohy č. 3 II. oddílu, zahrnutá do ř. 6 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu.
Samostatná příloha se vyplňuje zvlášť za každou ovládanou zahraniční společnost (§ 38fa odst. 4 zákona) a vyplňuje ji poplatník, kterému v daném nebo v některém z nejvýše třech předcházejících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, vznikl nárok na snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8 zákona.
Název ovládané zahraniční společnosti — uvede se obchodní firma právnické osoby zapsaná do veřejných rejstříků, včetně dodatku označujícího její právní formu, popřípadě též dovětku „v likvidaci". U právnických osob, které se nezapisují do veřejných rejstříků, se uvede název, pod kterým byly Založeny nebo Zřízeny, a u Ostatních subjektů název, pod nimž vystupují vůči třetím osobám. Pokud rozsah řádku nestačí k zapsání celého názvu obchodní firmy nebo názvu poplatníka, uvede se pouze jejich zkrácený tvar s tím, že na zvláštní příloze se pak vyznačí celý název obchodní firmy, případně název poplatníka.
Identifikační číslo ovládané zahraniční společnosti — uvede se identifikační číslo (identifikátor pro daňové účely) ovládané zahraniční společnosti, pokud ji bylo přiděleno.
Stát (kód) — kód státu se vyplňuje podle Sděleni Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb., o vydání číselníku zemí (CZEM) v aktuálním zněni, (viz též Seznam kódů států na webové adrese http://www.financnisprava.cz, použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy).
Samostatnou přílohu k ř. 319 II. oddílu přiznání vyplňuje poplatník za každý stát, v němž má sídlo jím ovládaná zahraniční společnost definovaná v ustanovení § 38fa odst. 4 zákona, zvlášť. Pokud má v daném státě více ovládaných zahraničních společností, vyplňuje poplatník pouze jednu samostatnou přílohu za daný stát, a to souhrnně za všechny ovládané zahraniční společnosti se sídlem v daném státě.
25 5404/G MFin 5404/G
25 5404/D MFin 5404/D
Samostatná příloha se vyplňuje zvlášť za každý stát, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, v němž byl ve zdaňovacím období, za které je podáváno daňové přiznání, zdroj zdaněných příjmů, u nichž se podle uvedené smlouvy uplatňuje metoda prostého zápočtu (§ 38f odst. 8 zákona). Kód státu se vyplňuje podle Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb., o vydání číselníku zemí (CZEM), v aktuálním znění, (viz též Seznam kódů států na webové adrese http://www.financnisprava.cz; použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy).

K ř. 1	Uvede se daň vztahující se k příjmům plynoucím ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí, která se převezme z řádku 310 II. oddílu přiznání.
K ř. 2	Na tomto řádku bude uveden základ daně před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně, který se převezme z řádku 220 II. oddílu přiznání.
K ř. 3	Na tomto řádku se uvede částka daně zaplacená ve státě zdroje zdaněných příjmů, a to pouze do výše, která mohla být v tomto státě vybrána v souladu s příslušnými ustanoveními smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Částka daně uplatňovaná k zápočtu musí být doložena seznamem potvrzení zahraničních správců daně (§ 38f odst. 10 zákona) nebo, půjde-li o ojedinělý příjem ze zdrojů v zahraničí, potvrzením zahraničního správce daně (§ 38f odst. 5 zákona). Částka vykázaná na tomto řádku se zahrne do celkové částky na ř. 2 tabulky I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí. Při přepočtu daně zaplacené v zahraničí na Kč se pro účely jejího zápočtu používají kursy devizového trhu vyhlášené ČNB, uplatňované v účetnictví poplatníka (§ 38 odst. 1 zákona).
K ř. 4	Uvede se úhrn hrubých příjmů zdaněných ve státě zdroje.
	Při přepočtu příjmů ze zdrojů v daném státě na Kč se pro účely zápočtu používají kursy devizového trhu vyhlášené ČNB, uplatňované v účetnictví poplatníka (§ 38 odst. 1 zákona).
K ř. 5	Na tomto řádku bude uveden úhrn výdajů stanovených podle tuzemského zákona o daních z příjmů, souvisejících s celkovými hrubými příjmy na ř. 4. Při stanovení příjmu podléhajícího zdanění ve státě jejich zdroje, uváděného na ř. 6, nelze použít odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů.
	Při přepočtu souvisejících zahraničních výdajů na Kč se pro účely zápočtu používají kursy devizového trhu vyhlášené ČNB, uplatňované v účetnictví poplatníka (§ 38 odst. 1 zákona).
	Nelze-li u některých výdajů prokazatelně stanovit, zda souvisí s příjmy plynoucími ze zdrojů vdaném státě, považuje se za související výdaje jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje připadají na celosvětové příjmy (§ 38f odst. 3 zákona).
K ř. 6	Uvede se příjem podléhající zdanění ve státě zdroje (§ 38f odst. 3 zákona). Bude-li na tomto řádku vykázáno záporné číslo (daňová ztráta), následující řádek 7 se nevyplňuje.
K ř. 7	Částka vypočtená na tomto řádku se zahrne do celkové částky na ř. 3 tabulky I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí.

Při přepočtu daně zaplacené ze zahrnovaných příjmů v zahraničí na Kč se použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB uplatňovaný ovládající společností v účetnictví k poslednímu dni zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti.
Na řádku 3 se uvede částka daně obdobné dani z příjmů právnických osob zaplacená z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem v zahraničí (ve státě sídla ovládané zahraniční společnosti), kterou lze započítat na daňovou povinnost ovládající společnosti. Započítat tuto daň lze pouze v rozsahu, ve kterém byla tato daň stanovena z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, které byly přičteny poplatníkovi (ovládající osobě). Příjmy z činnosti, na které se použije postup podle § 38fa odst. 1 nebo 2 zákona, se rozumí příjmy ovládající společnosti skutečně přičítané, tedy v rozsahu určeném podle § 38fa odst. 7 zákona, tj. v poměrné části vypočítané podle podílu ovládající společnosti na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti.
Poplatník, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, zahrne do částky na ř. 1 též na něho připadající poměrnou část daně zaplacené v tomto státě vztahující se k veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, na ř. 2 poměrnou část příjmů ze zdrojů v daném státě a na ř. 3 poměrnou část s nimi souvisejících výdajů. Tento poplatník vyplňuje samostatnou přílohu i při uplatnění nároku na zápočet daně, kterou ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zaplatila pouze veřejná obchodní společnost, jejímž je společníkem, nebo komanditní společnost, jejímž je komplementářem. V tomto případě na těchto řádcích uvede jen na něho připadající poměrné části daně zaplacené v daném státě příjmů, ze zdrojů v tomto státě a s nimi souvisejících výdajů.
Na řádek 2 se uvede hodnota z řádku 220 II. oddílu přiznání.
Na řádek 1 se uvede hodnota z řádku 310 II. oddílu přiznání.
Kód státu se vyplňuje podle Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb., o vydání číselníku zemí (CZEM) v aktuálním znění, (viz též Seznam kódů států na webové adrese http://www.financnisprava.cz, použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy).
POKYNY k vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob nositeli investičních pobídek a k vyplnění samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob
Na řádku 4 se uvedou celkové zahrnované příjmy za daný stát, tj. součet zahrnovaných příjmů za všechny ovládané zahraniční společnosti se sídlem v daném státě, a to s výjimkou zahrnovaného příjmu podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, který podléhá u ovládající společnosti zdanění v samostatném základu daně podle § 20b zákona, pokud není od daně z příjmů osvobozen. Při přepočtu příjmů zahrnovaných do základu daně ovládající společnosti na Kč se použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB uplatňovaný ovládající společností v účetnictví k poslednímu dni zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti.
Na řádku 5 se uvede úhrn částek daňových výdajů, stanovených podle tuzemského zákona o daních z příjmů, souvisejících se zahrnovanými příjmy uvedenými na řádku 4. Při přepočtu souvisejících zahraničních výdajů na Kč se použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB uplatňovaný ovládající společností v účetnictví k poslednímu dni zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti.
Na řádku 6 se vypočítá rozdíl údajů řádku 4 a řádku 5. V této tabulce se uvádí pouze kladné hodnoty výše uvedeného rozdílu. Kumulovaný součet hodnot řádku 6 všech samostatných příloh k ř. 319 II. oddílu přiznání se rovná částce uvedené v řádku celkem tabulky IV. Přílohy č. 3 II. oddílu.
Na řádku 7 se vypočítá daň, kterou lze uznat k zápočtu postupem pro aplikaci zápočtu prostého dle § 38f odst. 2 zákona. Částka vypočtená na řádku 7 se přenese na ř. 319 II. oddílu přiznání. Pokud je více samostatných příloh k řádku 319 II. oddílu přiznání, přenese se kumulovaná hodnota z řádku 7 všech těchto příloh na řádek 319 II. oddílu přiznání, avšak nejvýše do hodnoty ř. 310 II. oddílu přiznání.
Obdobná možnost odečtení od daňové povinnosti poplatníka je upravena v § 38fa odst. 9 písm. c) zákona i pro daně zaplacené z těchto příjmů daňovým nerezidentem, jehož prostřednictvím drží český daňový rezident – poplatník daně z příjmů právnických osob – podíl na ovládané zahraniční společnosti, jejíž příjmy již byly zahrnuty do základu daně tohoto nerezidenta z důvodu, že ve státě jeho daňové rezidence jsou taktéž uplatňována pravidla obdobná § 38fa zákona.
Pokyny k vyplnění samostatné přílohy k tabulce I. Zápočet daně zaplacené v zahraničí
8 – nositel investiční pobídky v daňové oblasti podle usnesení vlády,
Nositelé příslibů investičních pobídek uvádějí v kódu rozlišení daňového přiznání (první místo zleva položky 04 záhlaví tiskopisu) příslušný specifický typ poplatníka, a to
Všeobecně
25 5404/C/1 MFin 5404/C/1
Samostatná příloha k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu přiznání k dani z příjmů právnických osob
Tuto samostatnou přílohu vyplňují pouze poplatníci typu
9 – nositel investiční pobídky ve formě slevy na dani podle § 35a zákona a
Výše skutečně vynaložených způsobilých nákladů za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání pro účely slevy na dani podle § 35a nebo § 35b zákona, výše uplatnění této slevy za toto období a částky daně pro účely výpočtu S2 se pro účely daní z příjmů považují za přenositelnou daňovou položku (§ 38bc odst. 1 písm. c) zákona).
0 – nositel investiční pobídky ve formě slevy na dani podle § 35b zákona,
a to počínaje zdaňovacím obdobím, v němž lze slevu uplatnit poprvé (§ 35a odst. 3, resp. § 35b odst. 4 zákona).
Zdaňovací období podle § 35a odst. 3, resp. § 35b odst. 4 zákona, které je poplatníkem zvoleno jako první zdaňovací období v rámci desetiletého období, po které lze uplatňovat slevu na dani, se uvede do příslušného sloupce ř. 1 tabulky „Uplatňování slev podle § 35a odst. 4 zákona“, resp. „Uplatňování slev podle § 35b odst. 5 zákona“.
Postup výpočtu částek uvedených druhů slev a jejich uplatňování je dán uspořádáním a věcnou náplní příslušných řádků a sloupců tiskopisu. Věcná náplň nebo propočet částek vykázaných na ř. 6 tabulky I. Výpočet slevy podle § 35a zákona, respektive ř. 4 tabulky II. Výpočet slevy podle § 35b zákona, a ř. 1 dílčí části b) tabulky II. se rozvede na zvláštní příloze. Výpočet slevy se neprovádí, pokud byla na ř. 220 II. oddílu přiznání za zdaňovací období vykázána daňová ztráta. Poplatník, jemuž bylo poskytnuto více příslibů investičních pobídek pro stejný typ investiční akce, může slevu na dani za zdaňovací období uplatnit pouze podle jednoho z těchto příslibů. Uplatní-li slevu na dani podle později poskytnutého příslibu, nemůže za všechna následující zdaňovací období uplatnit slevu na dani podle dříve vydaných příslibů pro stejný typ investiční akce (§ 35a odst. 2 písm. f) a § 35b odst. 6 zákona).
Při stanovení nepřekročitelného souhrnu slev na dani od počátku období, za které lze tyto slevy uplatňovat (§ 35a odst. 3, resp. § 35b odst. 4 zákona), se postupuje podle algoritmu vyplývajícího z věcné náplně řádků následujících tabulek:
Výpočet nepřekročitelného souhrnu slev na dani za uplynulou část doby podle § 35a odst. 3 nebo § 35b odst. 4 zákona (dále jen „hodnocené období“)
Výše přenositelné daňové položky, která vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá výši přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně (§ 38 odst. 5 zákona) pro poslední den tohoto období (§ 38bc odst. 2 zákona).
U poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, se pro posouzení splnění kritérií uvedených v české měně v rozhodnutí orgánu veřejné moci pro účely uplatnění slevy na dani podle § 35 anebo § 35b zákona, přepočtou posuzované položky na českou měnu kurzem pro přepočet daně (§ 38 odst. 5 zákona) pro poslední den zdaňovacího období, období, za které s podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, ve kterých má být sleva uplatněna.
Nositelé investičních pobídek ve formě slevy na dani podle § 35a zákona (specifický typ poplatníka 9) nebo § 35b zákona o daních z příjmů (specifický typ poplatníka 0) začnou uvádět příslušný specifický typ poplatníka počínaje zdaňovacím obdobím, v němž bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o investičních pobídkách“ nebo „ZIP“).
Nositelé příslibů investičních pobídek v daňové oblasti, schválených příslušným usnesením vlády České republiky, uvedou specifický typ poplatníka 8 jen jestliže to bude situace vyžadovat.
Údaj o specifickém typu poplatníka 9 bude naposledy uveden v daňovém přiznání za zdaňovací období, na které připadne konec lhůty pro uplatnění nároku na slevu na dani podle § 35a odst. 3 zákona nebo v němž nastane některá ze situací uvedených v § 35a odst. 7 až 9 zákona, popřípadě za zdaňovací období, v němž dojde k zániku nároku na slevu na dani podle § 35a odst. 6 zákona. Specifickým symbolem poplatníka 9 budou označena též případná dodatečná daňová přiznání podle § 35a odst. 6 zákona.
0 – nositel investiční pobídky ve formě slevy na dani podle § 35b zákona.
Údaj o specifickém typu poplatníka 0 bude naposledy uveden v daňovém přiznání za zdaňovací období, na které připadne konec lhůty pro uplatnění nároku na slevu na dani podle § 35b odst. 4 zákona nebo v němž nastane některá ze situací uvedených v § 35a odst. 7 až 9 zákona, popřípadě za zdaňovací období, v němž dojde k zániku nároku na slevu na dani podle § 35b odst. 7 zákona. Specifickým symbolem poplatníka 0 budou označena též případná dodatečná daňová přiznání podle § 35b odst. 7 zákona.
9 – nositel investiční pobídky ve formě slevy na dani podle § 35a zákona,
Na řádcích 1 až 3 se uvede celkový objem všech transakcí daného typu tak, jak jsou zachyceny v účetnictví podle toho, zda se u daňového subjektu jedná o jejich přijetí či vyplacení.
Pokyny k vyplnění samostatné přílohy k položce 12 I. oddílu
25 5404/E MFin 5404/E
Samostatná příloha k položce 12 I. oddílu se vyplňuje v celých tisících Kč za každou spojenou osobu (§ 23 odst. 7 písm. a) a b) zákona) zvlášť, pokud za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, byly se spojenou osobou uskutečněny transakce a jsou splněny dále uvedené podmínky.
Přehled transakcí se spojenými osobami vyplní poplatník, který splní alespoň jedno z těchto kritérií:
Povinnost vyplnit Samostatnou přílohu k položce 12 I. oddílu se nevztahuje na stálé provozovny daňových nerezidentů. Daňové subjekty vymezené v§ 11 odst. 2 písm. b) až g) zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nevyplňují řádek č. 4 v Tabulce A, řádek č. 6 v Tabulce C a řádky č. 3 a 4 v Tabulce D.
01 Název spojené osoby – uvede se obchodní firma právnické osoby zapsaná do veřejných rejstříků, včetně dodatku označujícího její právní formu, popřípadě též dovětku „v likvidaci“. U právnických osob, které se nezapisují do veřejných rejstříků, se uvede název, pod kterým byly založeny nebo zřízeny, a u ostatních subjektů název, pod nímž vystupují vůči třetím osobám. Pokud rozsah předtištěných políček položky 01 nestačí k zapsání celého názvu obchodní firmy nebo názvu poplatníka, uvede se pouze jejich zkrácený tvar s tím, že na zvláštní příloze se pak vyznačí celý název obchodní firmy, případně název poplatníka. Je-li spojenou osobou fyzická osoba, uvede se současné jméno a příjmení včetně získaných vědeckých a akademických titulů.
02 Identifikační číslo spojené osoby – uvede se identifikační číslo (identifikátor pro daňové účely) spojené osoby, pokud jí bylo přiděleno.
03 Stát, ve kterém má spojená osoba sídlo – kód státu se vyplňuje podle Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb., o vydání číselníku zemí (CZEM) v aktuální znění, (viz též Seznam kódů států na webové adrese http://www.financnisprava.cz, použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy).
K tabulce A Transakce se spojenou osobou
Na jednotlivých řádcích tabulky se uvede celkový objem všech transakcí daného typu tak, jak jsou zachyceny v účetnictví podle toho, zda se jedná u daňového subjektu o nákup či prodej. Sloupec Výnos (prodej) a Pořizovací cena (nákup) nemají na sebe přímou návaznost, v případě tzv. přeprodeje se uvede pouze ta část transakce, která je provedena se spojenou osobou.

K řádku 1	Dlouhodobý nehmotný majetek – ve sloupci Výnos (prodej) se uvede úhrn částek výnosů z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku, které ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání. ve sloupci Pořizovací cena (nákup) se uvede úhrn částek pořizovacích cen dlouhodobého nehmotného majetku nakoupeného od spojené osoby. Uvede se zde také částka technického zhodnocení od spojené osoby provedeného na majetku již uvedeném do užívání ve smyslu právních předpisů upravujících účetnictví. Nehmotným majetkem se rozumí dlouhodobý nehmotný majetek podle právních předpisů upravujících účetnictví v závislosti na typu poplatníka.1)
K řádku 2	Dlouhodobý hmotný majetek – ve sloupci Výnos (prodej) se uvede úhrn částek výnosů z prodeje dlouhodobého hmotného majetku, které ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání. ve sloupci Pořizovací cena (nákup) se uvede úhrn částek pořizovacích cen dlouhodobého hmotného majetku nakoupeného od spojené osoby. Uvede se zde také částka technického zhodnocení od spojené osoby provedeného na majetku již uvedeném do užívání ve smyslu právních předpisů upravujících účetnictví. Hmotným majetkem se rozumí dlouhodobý hmotný majetek dle právních předpisů upravujících účetnictví v závislosti na typu poplatníka.1)
K řádku 3	Dlouhodobý finanční majetek – ve sloupci Výnos (prodej) se uvede úhrn částek výnosů z prodeje dlouhodobého finančního majetku, které ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání. ve sloupci Pořizovací cena (nákup) se uvede úhrn částek pořizovacích cen dlouhodobého finančního majetku nakoupeného od spojené osoby. Finančním majetkem se rozumí dlouhodobý finanční majetek dle právních předpisů upravujících účetnictví v závislosti na typu poplatníka.1)
K řádku 4	Zásoby materiálu, výrobků a zboží – ve sloupci Výnos (prodej) se uvede úhrn částek výnosů z prodeje zásob materiálu, výrobků a zboží, které ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání. ve sloupci Pořizovací cena (nákup) se uvede úhrn částek pořizovacích cen zásob materiálu, výrobků a zboží nakoupených od spojené osoby. Rozumí se zásoby dle právních předpisů upravujících účetnictví v závislosti na typu poplatníka.1)

K tabulce B Transakce se spojenou osobou
Na řádcích 1 až 4 se uvede celkový objem všech transakcí daného typu tak, jak jsou zachyceny v účetnictví podle toho, zda se u daňového subjektu jedná o výnos či náklad. Údaje se uvádí v celých tisících Kč.

K řádku 1	Služby – ve sloupci Výnos se uvede úhrn částek výnosů z prodeje služeb, které ovlivnily výši výsledku hospodaření vykázaného na řádku 10 daňového přiznání. ve sloupci Náklad se uvede úhrn částek nákladů na nákup služeb, které ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání. Rozumí se služby dle právních předpisů upravujících účetnictví v závislosti na typu poplatníka.1)
K řádku 2	Licenční poplatek (vč. software) – ve sloupci Výnos se uvede úhrn částek výnosů z poskytnutých licenčních práv, které ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání. ve sloupci Náklad se uvede úhrn částek nákladů na přijatá licenční práva, které ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání. Rozumí se licenční poplatky dle § 19 odst. 7 zákona.
K řádku 3	Úroky – ve sloupci Výnos se uvede úhrn částek výnosových úroků z poskytnutých úvěrových finančních nástrojů, které ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání. ve sloupci Náklad se uvede úhrn částek nákladových úroků z přijatých úvěrových finančních nástrojů, které ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání. Výplní se i nákladové a výnosové úroky plynoucí z cash poolingu. U poplatníků vymezených v § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, vě znění pozdějších předpisů, se nevyplňují úroky z nostro/loro účtů, tj. běžných účtů, které vede banka bance v zahraničí pro účely zajištění platebního styku.
K řádku 4	Nájem – ve sloupci Výnos se uvede úhrn částek výnosů z nájmů, které ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání. ve sloupci Náklad se uvede úhrn částek nákladů na nájem, které ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání. Pojmem nájem se rozumí nájem dle Části čtvrté, Hlavy II, Dílu 2, Oddílu 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Typ nájmu dle § 19 odst. 7 zákona se zde neuvádí, neboť se uvádí v řádku Licenční poplatek.
K řádku 5	Celkový objem ostatních transakcí – uvede se úhrn částek všech výnosů a nákladů ve vztahu k dané spojené osobě, které nejsou uvedeny na ostatních řádcích této přílohy a ovlivnily výsledek hospodaření uvedený na řádku 10 daňového přiznání.

K tabulce C Transakce se spojenou osobou

K řádku 1	Úvěrové finanční nástroje – ve sloupci Přijaté se uvede stav přijatých úvěrových finančních nástrojů k poslednímu dni zdaňovacího období, z nichž byly v daném zdaňovacím období placeny úroky. ve sloupci Vyplacené se uvede stav poskytnutých úvěrových finančních nástrojů k poslednímu dni zdaňovacího období, z nichž byly v daném zdaňovacím období přijaty úroky. Uvedou se i ty úvěrové finanční nástroje, u nichž byl sjednaný úrok jiný než kladný. Neuvádějí se cash-poolingové operace.
K řádku 2	Podíly na zisku – ve sloupci Přijaté se uvede částka přijatého podílu na zisku. ve sloupci Vyplacené se uvede částka vyplaceného podílu na zisku. Rozumí se podíly na zisku dle § 34 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), a to včetně záloh na výplatu podílu na zisku.
K řádku 3	Ostatní složky vlastního kapitálu – ve sloupci Zvýšení se uvede částka představující zvýšení ostatních složek vlastního kapitálu. ve sloupci Snížení se uvede částka představující snížení ostatních složek vlastního kapitálu.
K řádku 4	Poskytnutí bezúplatného plnění – uvede se, zda byla uskutečněna se spojenou osobou transakce poskytnutí bezúplatného plnění. za bezúplatné plnění se nepovažují reklamní a propagační předměty dle § 25 odst. 1 písm. t) zákona.
K řádku 5	Přijetí bezúplatného plnění – uvede se, zda byla uskutečněna se spojenou osobou transakce přijetí bezúplatného plnění. za bezúplatné plnění se nepovažují reklamní a propagační předměty dle § 25 odst. 1 písm. t) zákona.
K řádku 6	Využití cash-poolingu (vnitroskupinové sdružování finančních prostředků) – uvede se, zda daňový subjekt využívá cash-pooling.
K řádku 7	Finanční a bankovní záruky – přijaté – uvede se, zda daňový subjekt přijal záruku nebo je v platnosti přijatá záruka od spojené osoby. Rozumí se jak finanční tak bankovní záruky podle ustanovení § 2029 až § 2039 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
K řádku 8	Finanční a bankovní záruky – poskytnuté – uvede se, zda daňový subjekt poskytl záruku nebo je v platnosti poskytnutá záruka spojené osobě. Rozumí se jak finanční tak bankovní záruky podle ustanovení § 2029 až § 2039 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vě znění pozdějších předpisů.

K tabulce D Závazky a pohledávky za spojenou osobou bez úvěrových finančních nástrojů
Na řádcích 1 až 4 tabulky se vyplní celkový objem všech závazků a pohledávek daného typu vč. cash-poolingu tak, jak jsou zachyceny v účetnictví ke konci minulého a aktuálního období. Uvádí se údaj za období, za něž se podává daňové přiznání a jemu bezprostředně předcházející období. Rozumí se závazky a pohledávky dle právních předpisů upravujících účetnictví v závislosti na typu poplatníka.¹⁾Údaje se uvádí v celých tisících Kč.
¹) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky

a) kalendářní rok

b) hospodářský rok,

c) období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými,

d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: zdaňovací období podle § 21a písm. zákona
f) Daňové přiznání poplatníka, s výjimkou poplatníků označených symboly 2 až 0, uplatňujícího účetní období kalendářního roku, který se rozhodne využít možnost uplatnění účetního období delšího než dvanáct měsíců, nejvýše v trvání patnácti měsíců, podle § 3 odst. 4 písm. d) zákona o účetnictví, do dne předcházejícího rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace, a podává tudíž daňové přiznání za zdaňovací období účetního období, které je delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: zdaňovací období podle § 21a písm. zákona
a) Daňové přiznání poplatníka, s výjimkou typu poplatníků označených symboly 2 až 0, za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok.

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: zdaňovací období podle § 21a písm. zákona
b) Daňové přiznání poplatníka typu 4, tj. investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy vyjma podílových fondů za zdaňovací období kalendářního roku.

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: zdaňovací období podle § 21a písm. zákona
c) Daňové přiznání poplatníka, s výjimkou poplatníků označených symboly 2 až 0, za část zdaňovacího období, kterým je kalendářní rok, do dne vstupu do likvidace.

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: zdaňovací období podle § 21a písm. zákona
d) Daňové přiznání poplatníka, s výjimkou poplatníků označených symboly 2 až 0, uplatňujícího účetní období kalendářního roku, který se rozhodne využít možnost uplatnění účetního období delšího než dvanáct měsíců, nejvýše v trvání patnácti měsíců, podle § 3 odst. 4 písm. d) zákona o účetnictví, do dne předcházejícího dni vstupu do likvidace, a podává daňové přiznání za zdaňovací období účetního období, které je delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

Údaj 04 – Kód rozlišení typu přiznání se vyplní takto: zdaňovací období podle § 21a písm. zákona
e) Daňové přiznání poplatníka, s výjimkou poplatníků označených symboly 2 až 0, uplatňujícího účetní období hospodářského roku, který se rozhodne využít možnost uplatnění účetního období delšího než dvanáct měsíců, nejvýše v trvání patnácti měsíců, podle § 3 odst. 4 písm. d) zákona o účetnictví, do dne předcházejícího dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, a podává tudíž daňové přiznání za zdaňovací období účetního období, které je delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

a) ke dni 1. července 2026, a podává daňové přiznání za období od 1. ledna 2025 do 30. června 2026 podle § 21a písm. d) zákona, vyplní kód rozlišení daňového přiznání , zdaňovací období podle § 21a písm. a zdaňovací období od do ,

a) využít možnost uplatnění účetního období delšího než dvanáct měsíců, nejvýše v trvání patnácti měsíců, podle § 3 odst. 4 písm. d) zákona o účetnictví, podává daňové přiznání za zdaňovací období od 1. ledna 2025 do 25. března 2026 podle § 21a písm. d) zákona, vyplní kód rozlišení daňového přiznání , zdaňovací období podle § 21a písm.
a zdaňovací období od do ;
daňové přiznání se i v tomto případě podává ve lhůtě podle § 240c odst. 2 DŘ, tj. do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace,

– vyplní kód rozlišení daňového přiznání ,
daňové přiznání se i v tomto případě podává ve lhůtě podle § 244 odst. 1 DŘ, tj. do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku,
a zdaňovací období od do ;
a) využít možnost uplatnění účetního období delšího než dvanáct měsíců, nejvýše v trvání patnácti měsíců, podle § 3 odst. 4 písm. d) zákona o účetnictví, podává daňové přiznání za zdaňovací období od 1. ledna 2025 do 27. února 2026 podle § 21a písm. d) zákona,
– zdaňovací období podle § 21a písm.

daňové přiznání se v tomto případě podává ve lhůtě podle § 136 odst. 1 DŘ, tj. nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (v případě podání daňového přiznání elektronicky po uplynutí této lhůty lze daňové přiznání podat v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ)
a) využít možnost uplatnění účetního období delšího než dvanáct měsíců, nejvýše v trvání patnácti měsíců, podle § 3 odst. 4 písm. d) zákona o účetnictví, a podává daňové přiznání za zdaňovací období od 1. ledna 2025 do 31. března 2026 podle § 21a písm. d) zákona,
– vyplní kód rozlišení daňového přiznání , zdaňovací období podle § 21a písm.
– a zdaňovací období od do ;

b) ke dni 1. července 2026, a podává daňové přiznání za období od 1. ledna 2026 do 30. června 2026 podle § 38ma odst. 1 písm. c) zákona, vyplní kód rozlišení daňového přiznání , zdaňovací období podle § 21a písm. a období, za které se podává daňové přiznání, od do .

– kód rozlišení daňového přiznání , zdaňovací období podle § 21a písm.
– období, za které se podává daňové přiznání od do , obě daňová přiznání ve lhůtě podle § 240c odst. 2 DŘ, tj. do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace, neboť na daňové přiznání za kalendářní rok 2025 se vztahuje ustanovení § 245 DŘ o sjednocení lhůt.
– kód rozlišení daňového přiznání , část zdaňovacího období podle § 21a písm.
– zdaňovací období od do ; a za část zdaňovacího období kalendářního roku 2026
b) nevyužít možnost uplatnění účetního období delšího než dvanáct měsíců, nejvýše v trvání patnácti měsíců, podle § 3 odst. 4 písm. d) zákona o účetnictví, a proto podává dvě daňová přiznání, a to za zdaňovací období kalendářního roku 2025

– kód rozlišení daňového přiznání , zdaňovací období podle § 21a písm.
obě daňová přiznání ve lhůtě podle § 244 odst. 1 DŘ, tj. do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, neboť na daňové přiznání za kalendářní rok 2025 dopadá sjednocení lhůt podle § 245 DŘ.
– období, za které se podává daňové přiznání od do ;
– kód rozlišení daňového přiznání , část zdaňovacího období podle § 21a písm.
– zdaňovací období od do a za část zdaňovacího období kalendářního roku 2026
b) nevyužít možnost uplatnění účetního období delšího než dvanáct měsíců, nejvýše v trvání patnácti měsíců, podle § 3 odst. 4 písm. d) zákona o účetnictví, a proto podává dvě daňová přiznání, a to za zdaňovací období kalendářního roku 2025

– období, za které se podává daňové přiznání od do ,
– zdaňovací období od do ; a za část zdaňovacího období kalendářního roku 2026
daňové přiznání za zdaňovací období kalendářního roku 2025 bude podáno ve lhůtě podle § 136 odst. 1 DŘ (v případě podání daňového přiznání elektronicky po uplynutí této lhůty lze daňové přiznání podat v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a) DŘ), daňové přiznání za období od 1. ledna 2026 do 31. března 2026 ve lhůtě podle § 38ma odst. 2 písm. b) zákona, tj. nejpozději do 3 měsíců od konce měsíce do kterého spadá den předcházející rozhodnému dni fúze.
– kód rozlišení daňového přiznání , zdaňovací období podle § 21a písm.
b) nevyužít možnost uplatnění účetního období delšího než dvanáct měsíců, nejvýše v trvání patnácti měsíců, podle § 3 odst. 4 písm. d) zákona o účetnictví, a proto podává dvě daňová přiznání, a to za zdaňovací období kalendářního roku 2025
– kód rozlišení daňového přiznání , část zdaňovacího období podle § 21a písm.

11 Účetní závěrka nebo přehledy o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích, přiloženy – poplatníci, kteří vedou účetnictví, přikládají k daňovému přiznání účetní závěrku v rozsahu vymezeném v § 18 odst. 1 a 2 zákona o účetnictví, a to v měně účetnictví, kterou může podle § 24a zákona o účetnictví být česká měna (CZK), euro (EUR), americký dolar (USD), nebo britská libra (GBP), pokud je funkční měnou účetní jednotky; poplatníci, účetní jednotky uvedené v § 19a zákona o účetnictví, účetní závěrku sestavenou podle Mezinárodních účetních standardů.
I. oddíl – údaje o poplatníkovi
05 Název poplatníka – uvede se obchodní firma právnické osoby zapsaná do veřejných rejstříků, včetně dodatku označujícího její právní formu, popřípadě též dovětku „v likvidaci“. II právnických osob, které se nezapisují do veřejných rejstříků, se uvede název, pod kterým byly založeny nebo zřízeny, a u ostatních subjektů název, pod nímž vystupují vůči třetím osobám. Pokud rozsah předtištěných políček položky 05 nestačí k zapsání celého názvu obchodní firmy nebo názvu poplatníka, uvede se pouze jejich zkrácený tvar s tím, že na zvláštní příloze se pak vyznačí celý název obchodní firmy, případně název poplatníka.
06 Sídlo – poplatník vyplní adresu sídla tak, jak byla zapsána do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem stanoveného rejstříku nebo adresu místa vedení. Dle § 17 odst. 3 zákona se sídlem rozumí i místo svého vedení (viz též Sdělení MF k problematice pojmů „místo vedení“ a „skutečný vlastník“, č. j. 251/122867/2000, vydáno ve FZ 1/2001), Údaj d) vyplňují pouze zahraniční právnické osoby (§ 3024 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), které pod písm. a), b), c) a d) uvedou svoji úplnou zahraniční adresu a na zvláštní příloze adresu (umístění) své organizační složky, popřípadě stálé provozovny, pokud není současně organizační složkou, a adresu svého zmocněnce pro doručování. Kód státu se vyplňuje podle Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 č. 489/2003 Sb. o vydání číselníku zemí (CZEM) v aktuálním znění (viz též Seznam kódů států na webové adrese https://www.financnisprava.cz, použije se pouze dvoumístný kód vymezený velkými písmeny abecedy). Údaj e) číslo telefonu je nepovinný údaj.
07 Kategorie účetní jednotky – poplatník uvede, do jaké kategorie účetní jednotky podle § 1b zákona o účetnictví je zařazen, a to s použitím uvedených kódů:
M – mikro účetní jednotka
L – malá účetní jednotka
S – střední účetní jednotka
V – velká účetní jednota.
Tento údaj není povinný pro poplatníky, kteří vedou jednoduché účetnictví. Pro zařazení do kategorie účetní jednotky podle § 1b zákona o účetnictví postupuje účetní jednotka podle § 1e zákona o účetnictví. V prvním účetním období po svém vzniku postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetní jednotky, u níž důvodně předpokládá, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období. Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty podle § 1b zákona o účetnictví, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky (§ 1e odst. 2 zákona o účetnictví).Účetní kritérium uvedené v zákoně o účetnictví v české měně se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.
08 Přiznání podal poradce – uvede se, zda daňové přiznání podává poradce (§ 29 odst. 2 DŘ) na základě plné moci k zastupování, pokud ano, je povinen na poslední straně tiskopisu vyplnit a podepsat předepsané údaje.
09 Zákonná povinnost sestavení účetní závěrky dle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie – uveďte, zda máte zákonnou povinnost sestavení účetní závěrky dle mezinárodních účetních standardů dle § 19a zákona o účetnictví
10 Zákonná povinnost ověření účetní závěrky auditorem – uveďte, zda máte zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem.
Při elektronickém podání daňového přiznání se účetní závěrkou poplatníků, účetních jednotek, které nejsou povinny používat pro účtování a sestavování účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy, rozumí elektronické přílohy Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty, popřípadě Přehled o změnách vlastního kapitálu a Přehled o peněžních tocích, vyplňované s využitím údajů z Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty, popřípadě Přehledu o změnách vlastního kapitálu a Přehledu o peněžních tocích, a Příloha účetní závěrky, vkládaná jako samostatný soubor typu .doc, .docx, .xls, .xlsx, .pdf, .jpg, .txt nebo .rtf, s použitím tzv. E-přílohy. Poplatníci, účetní jednotky, jimž zatím nejsou v programovém vybavení aplikace Elektronická podání pro finanční správu k dispozici elektronické přílohy nahrazující účetní závěrku se závazně stanoveným uspořádáním údajů, mohou tyto elektronické přílohy účinně nahradit elektronickými kopiemi Rozvahy, Výkazu zisku a ztráty, popřípadě Přehledu o změnách vlastního kapitálu, Přehledu o peněžních tocích a Přílohy účetní závěrky, vkládanými prostřednictvím E-příloh.
Poplatníci, účetní jednotky, které jsou povinny používat pro účtování a sestavování účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy, mohou při elektronickém podání daňového přiznání účinně nahradit účetní závěrku elektronickými kopiemi jejích jednotlivých složek, vkládanými s použitím E-příloh. Jako E-přílohu lze podat též zvláštní přílohu se specifikací a kvantifikací vlivů, z nichž vyplývá rozdíl mezi výsledkem hospodaření zjištěným podle Mezinárodních účetních standardů a výsledkem hospodaření zjištěným podle českých právních předpisů (§ 23 odst. 2 písm. a) zákona). Stejně mohou postupovat poplatníci, konsolidující účetní jednotky, jestliže využijí možnost podle § 23a odst. 2 zákona o účetnictví, a pro sestavení konsolidované účetní závěrky použijí Mezinárodní účetní standardy.
Poplatníci, kteří vedou jednoduché účetnictví, přikládají přehledy podle § 13b odst. 3 zákona o účetnictví, jejichž označení a obsahové vymezení je stanoveno přílohou č. 1 a přílohou č. 2 k vyhlášce č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví. Při elektronickém podání daňového přiznání se těmito přehledy rozumí elektronické přílohy Přehled o majetku a závazcích a Přehled o příjmech a výdajích.
Účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi a které nepředávají účetní závěrku do sbírky listin prostřednictvím České národní banky, mohou podle § 21b zákona o účetnictví předat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím podání u příslušného správce daně z příjmů, které musí obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu. Podání se činí prostřednictvím tiskopisu Žádosti o předání účetní závěrky do sbírky listin veřejného rejstříku (25 5404/I MFin 5404/I), která je přílohou daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, podaného v elektronické podobě a ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů.
12 Transakce uskutečněné se spojenými osobami – poplatník uvede, zda uskutečnil či neuskutečnil transakce s osobou kapitálově spojenou (§ 23 odst. 7 písm. a) zákona) či jinak spojenou (§ 23 odst. 7 písm. b) zákona), a to s použitím uvedených kódů:
T – transakce uskutečněné s tuzemskou spojenou osobou
Z – transakce uskutečněné se zahraniční spojenou osobou
A – transakce uskutečněné s tuzemskou i zahraniční spojenou osobou
N – žádné uskutečněné transakce se spojenou osobou.
Samostatná příloha k položce 12 I. oddílu na tiskopise 25 5404/E MFin 5404/E se vyplňuje vždy, pokud byly se spojenou osobou uskutečněny transakce a současně, jsou splněny podmínky uvedené v dílčích pokynech pro její vyplnění.
13 Hlavní (převažující) činnost – uvede se slovní označení předmětu činnosti vykonávané poplatníkem (hlavní činnost). Pokud bylo vykonáváno více činností, uvedou se maximálně dvě činnosti, z nichž dosažené výnosy (příjmy) byly v daném zdaňovacím období nejvyšší (převažující činnost). Neuvádějí se činnosti vykonávané pro vlastní potřebu poplatníka, které podmiňují výkon hlavní (převažující) činnosti. Při vyplnění tohoto údaje se použije Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která je přílohou sdělení Českého statistického úřadu č. 400/2024 Sb.

g) daňoví nerezidenti uplatní podle druhu činnosti vykonávané na území České republiky postup týkající se tuzemských poplatníků uvedených pod písmeny a) až c), s týmž nebo obdobným předmětem činnosti.

V případech, kdy poplatník na základě právních předpisů upravujících účetnictví postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účetní výkaznictví leasingů, se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018. Specifikaci a kvantifikaci rozdílu mezi výsledkem hospodaření zjištěným podle právních předpisů upravujících účetnictví a výsledkem hospodaření zjištěným podle § 23 odst. 20 zákona uvede poplatník na zvláštní příloze k řádku 10.
b) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v § 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, v platném znění, součet částek vykázaných ve Výkazu zisku a ztráty v položce 19. „Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním“ a v položce 22. „Zisk nebo ztráta za účetní období z mimořádné činnosti před zdaněním“ podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 501/2002 Sb., v platném znění, kterou se stanoví uspořádání položek výkazu zisku a ztráty a jejich označování, před jejich zaokrouhlením.

Pokud daňový nerezident, jehož zdroj příjmů je na území České republiky, zjišťuje základ daně z účetnictví, vyplňuje řádky 10, 20 až 70, 100 až 170, 200 až 310, 340 a 360, včetně příslušných příloh. Jestliže je pro stanovení základu daně použito jiných metod podle § 23 odst. 11 zákona, vyplní poplatník řádek 10, s propočtem na zvláštní příloze, a řádky 200 až 310, 340 a 360.
Vykonává-li daňový nerezident na území České republiky činnost, u níž základ daně zjišťuje z účetnictví, a současně vykonává činnost podléhající stanovení základu daně jiným způsobem podle § 23 odst. 11 zákona, uvede na ř. 10 součet uvedených dílčích základů daně. Řádky 20 až 70 a 100 až 170 vyplní pouze za činnost, u níž je dílčí základ daně zjišťován z účetnictví. Řádky 200 až 310 a 340 se vyplní kumulované za oba dílčí základy daně.
Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v zákoně o daních z příjmů stanoveno jinak.
Daňoví nerezidenti použijí řádek 10 též pro případ stanovení základu daně nebo jeho části jinými metodami podle § 23 odst. 11 zákona. V tomto případě bude na zvláštní příloze uveden propočet vykázané částky.
Jestliže poplatník vedl jednoduché účetnictví, uvede na tomto řádku rozdíl mezi příjmy a výdaji (kladný nebo záporný).
Komanditní společnost uvede na tomto řádku výsledek hospodaření před úpravou o převod podílů na výsledku hospodaření komplementářům komanditní společnosti; tato úprava se provede na řádku 201.
Pokud účetní jednotka sestavuje účetní závěrku v měně účetnictví odlišné od české měny, postupuje se pro přepočet měny pro výpočet daně z příjmů podle § 38 zákona.
Rozdílem mezi příjmy a výdaji
Z výsledku hospodaření před zdaněním nebo z rozdílu mezi příjmy a výdaji se vychází pro zjištění základu daně (§ 23 odst. 2 zákona) za zdaňovací období nebo za období, za něž se podává daňové přiznání.
II. oddíl – daň z příjmů právnických osob
se u poplatníků, vedoucích jednoduché účetnictví podle § 13b zákona o účetnictví, rozumí částka vykázaná v Přehledu o příjmech a výdajích v položce 99 „Rozdíl příjmů a výdajů“, podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 325/2015 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví, kterou se stanoví uspořádání a označování položek v přehledu o příjmech a výdajích, před jejím zaokrouhlením na celé tisíce Kč.
K řádkům 20 až 70
Postup daňových nerezidentů

K ř. 200	U poplatníka, jenž je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně, popřípadě daňové ztráty i na něho připadající poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti. Tento poměr u společníka veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti, u komplementáře komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.
K ř. 201	Uvede se část základu daně nebo daňové ztráty ze ř. 200, připadající komplementářům.
K ř. 210	Uvede se souhrn příjmů ze zdrojů v zahraničí, u nichž se podle uzavřených mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda úplného vynětí ze základu daně (daňové ztráty), pokud jsou součástí celosvětového základu daně (daňové ztráty) na ř. 200. Rozčlenění částky vykázané na tomto řádku podle jednotlivých smluvních států, v nichž byl zdroj vyjímaných příjmů, musí být doloženo seznamem potvrzení zahraničních správců daně (§ 38f odst. 10 zákona) nebo, půjde-li o ojedinělý příjem ze zdrojů v zahraničí, potvrzením zahraničního správce daně (§ 38f odst. 5 zákona). Pokud poplatníkem je společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, bude částka uvedená na tomto řádku obsahovat i na něho připadající poměrnou část příjmů ze zdrojů v zahraničí plynoucí veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění vyjímají ze zdanění, zahrnutou v základu daně uvedeném na ř. 200. Tento poměr u společníka veřejné obchodní společnosti odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti u komplementáře komanditní společnosti odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti. Na zvláštní příloze se pak uvede rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na část vztahující se k veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka.
	Upozornění:
	Pod pojmem „příjmy ze zdrojů v zahraničí“ se pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů rozumí příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou, snížené o související výdaje stanovené podle tuzemského zákona o daních z příjmů. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Při použití metody úplného vynětí se příjmy ze zdrojů v zahraničí vyjímají ze základu daně před uplatněním částek odčitatelných od základu daně (ř. 230, 240, 241, 242, 243, 251 a 260). Nelze-li u některých výdajů prokazatelně stanovit, zda souvisejí s příjmy plynoucími ze zdrojů v zahraničí, považuje se za související výdaje jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje připadají na celosvětové příjmy.
	Částky jednotlivých příjmů ze zdrojů v zahraničí se pro účely jejich vynětí ze zdanění přepočtou na Kč s použitím kursů devizového trhu vyhlášených ČNB, uplatňovaných v účetnictví poplatníka (§ 38 odst. 1 zákona). Pro přepočet měn neuváděných v kursovním lístku ČNB se použije přepočet přes třetí měnu.
	Poplatníci, kteří vedou jednoduché účetnictví, mohou přepočítat částky jednotlivých příjmů ze zdrojů v zahraničí pro účely jejich vynětí ze zdanění na Kč s použitím jednotného kursu, vymezeného v § 38 odst. 1 zákona, nevyužijí-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních předpisů o účetnictví.
K ř. 220	Bude-li na tomto řádku vykázána daňová ztráta, následující řádky 230 až 330 se nevyplňují ani neproškrtávají. Daňovou ztrátu, která bude pravomocně stanovena za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2025, lze podle § 34 odst. 1 zákona uplatňovat jako položku odčitatelnou od základu daně nejdéle v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Pravomocně stanovenou daňovou ztrátu za zdaňovací období, které skončilo ode dne 30. června 2020, lze uplatnit i ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících, nejvýše však do výše 30 mil. Kč v úhrnu za obě předcházející zdaňovací období. Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, a to oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, přičemž vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty nelze vzít zpět (§ 34 odst. 1 zákona).
	Příklad výpočtu částky uvedené na tomto řádku při vykázání záporných čísel na ř. 200, 201 a 210:
	ř. 200 ……………… –200 000 Kč
	ř. 201 ……………… –50 000 Kč
	ř. 210 ……………… –30 000 Kč
	ř. 220 = –200 000 – (–50 000) – (–30 000) = –120 000 Kč
K ř. 230	Částka odečtu daňové ztráty, uplatněná na tomto řádku podle § 34 odst. 1 zákona, s omezením podle § 38na zákona, nesmí být vyšší než částka základu daně upraveného o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a sníženého o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, uvedená na ř. 220, a současně musí být shodná s částkou uvedenou na ř. celkem ve sl. 4 tabulky E přílohy č. 1 II. oddílu. V daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání uvádí poplatník zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla daňová ztráta, kterou uplatňuje, stanovena, a výši v jaké ji uplatňuje (§ 34 odst. 1 zákona).
	Za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2025, lze jako položku odčitatelnou od základu v pěti následujících zdaňovacích obdobích daně naposledy uplatnit zbývající část daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2020. Za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2025 lze jako položku odčitatelnou od základu daně ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích naposledy formou dodatečného daňového přiznání uplatnit zbývající část daňové ztráty pravomocně stanovené za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započaté v roce 2027.
K ř. 240	Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na tomto řádku se rozvede na zvláštní příloze. Na tomto řádku se uvede uplatnění odečtu podle § 34 odst. 3 až 10 a 12 zákona, ve znění platném do 31. prosince 2004, uplatněním odečtu nelze vykázat daňovou ztrátu, pro jejíž stanovení platí ustanovení § 23 až 33, § 38n a § 38na zákona. Proto částka na tomto řádku nesmí být vyšší než základ daně uvedený na ř. 220, snížený o případné odečty daňové ztráty podle § 34 odst. 1 zákona (ř. 230) a odečty na podporu výzkumu a vývoje nebo odečty na podporu odborného vzdělávání (ř. 242 a 243).
K ř. 241	Tento řádek se nevyplňuje. Jeho využití je možné jen tehdy, jestliže zákon vymezí nové skutečnosti, které budou důvodem k dalším úpravám částky základu daně.
K ř. 242	Na tomto řádku se uvede odečet na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 a § 34a až § 34e zákona. Částka odečtu se musí rovnat částce vykázané na ř. 5 ve sl. 4 v dílčí tabulce b) tabulky F přílohy č. 1 II. oddílu. Uplatněním odečtu na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 zákona nelze vykázat daňovou ztrátu, proto částka na tomto řádku nesmí být vyšší než základ daně uvedený na ř. 220, snížený o případné částky odečtů uplatněné na ř. 230, 240 a 243.
	Pokud poplatníkem je společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, bude částka uvedená na tomto řádku obsahovat i poměrnou část odečtu podle § 34 odst. 4 zákona zjištěného za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, přičemž tato poměrná část se stanoví v souladu s § 34d odst. 1 a 2 zákona. Na zvláštní příloze se pak uvede rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na část vztahující se k odečtu za veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost a na část vztahující se k vlastní podnikatelské činnosti poplatníka. Obdobně se u těchto poplatníků postupuje i v případě položek uvedených na řádcích 243, 260 a 300.
K ř. 243	Na tomto řádku se uvede odečet na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 a § 34f až § 34h zákona. Částka odečtu se musí rovnat částce vykázané na ř. 5 ve sl. 4 v dílčí tabulce c) tabulky F Přílohy č. 1 II. oddílu. Uplatněním odečtu na podporu odborného vzdělávání podle § 34 odst. 4 zákona nelze vykázat daňovou ztrátu, proto částka na tomto řádku nesmí být vyšší než základ daně uvedený na ř. 220, snížený o případné částky odečtů uplatněné na ř. 230, 240 a 242.
K ř. 250	Částka uvedená na tomto řádku nemůže nabývat záporných hodnot. To platí i pro řádky 270, 310, 330, 340 a 360.
K ř. 251	Tento řádek vyplňují pouze veřejně prospěšní poplatníci (§ 17a zákona), kterým zákon umožňuje uplatnění snížení základu daně podle § 20 odst. 7 zákona.
K ř. 260	Uvede se skutečně uplatněná částka odečtu hodnoty bezúplatných plnění, poskytnutých ve zdaňovacím období na zákonem vymezené účely (§ 20 odst. 8 zákona) z tabulky G Přílohy č. 1 II. oddílu, nejvýše však do 10 % z částky na ř. 250; to neplatí pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2022 do 28. 2. 2027 (zákon č. 128/2022 Sb.), za která lze v úhrnu odečíst nejvýše 30% základu daně sníženého podle § 34 zákona.
K ř. 280	Uvede se sazba daně podle § 21 odst. 1 nebo odst. 2 anebo odst. 3 zákona, účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. V roce 2025 činí sazba podle § 21 odst. 1 zákona 21 %, sazba podle § 21 odst. 2 zákona 5 % a sazba podle § 21 odst. 3 zákona 0 %.
K ř. 290	Poplatník, který byl jen po část zdaňovacího období základním investičním fondem (§ 20a zákona) použije pro výpočet částky daně na ř. 290 II. oddílu tiskopis Příloha č. 2 II. oddílu (25 5404/B MFin 5404/B).
K ř. 300	Uvede se úhrn skutečně uplatněných slev na dani podle § 35 odst. 1 a 4 a § 35a nebo § 35b zákona, nejvýše v částce na ř. 290. Jejich specifikace se provede v tabulce H Přílohy č. 1 II. oddílu, přičemž nárok na slevy podle § 35 odst. 1 a 4 zákona se vyčíslí i tehdy, bude-li na ř. 220 vykázána daňová ztráta, nebo jestliže jej nebude možné s ohledem na částku vykázanou na ř. 290 plně využít.
K ř. 301	Tento řádek se nevyplňuje. Jeho využití je možné jen tehdy, jestliže kromě slev na dani zákon vymezí nové skutečnosti, které budou důvodem k dalším úpravám částky daně.
K ř. 319	Uvede se daň zaplacená v zahraničí, o níž lze podle § 38fa odst. 9 zákona snížit daň, nejvýše však do částky uvedené na ř. 310. Při snížení daně se postupuje obdobně jako při použití metody prostého zápočtu podle § 38f zákona. Při výpočtu daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započíst na daň za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, se vychází z údajů Samostatné přílohy k ř. 319 II. oddílu (tiskopis 25 5404/G MFin 5404/G), která se vyplňuje samostatně za každý stát. Celková částka na ř. 319 nesmí být vyšší než součet ř. 7 všech Samostatných příloh k ř. 319 II. oddílu.
K ř. 319a	Uvede se daň, o kterou lze snížit daň ovládající společnosti podle § 38fa odst. 10 zákona, zaplacená z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které ovládající společnost použila ustanovení § 38fa odst. 1 nebo 2 zákona, základním investičním fondem, který je ovládající společností stejné ovládané zahraniční společnosti a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu této ovládané zahraniční společnosti, nejvýše však do částky uvedené na ř. 310 po případném snížení daně na ř. 319.
K ř. 320	Uvede se daň zaplacená v zahraničí, o niž lze podle smluv o zamezení dvojího zdanění snížit daň, nejvýše však do částky uvedené na ř. 310 snížené o částku na ř. 319 a ř. 319a. Při výpočtu výše daně zaplacené v zahraničí, kterou lze započíst na daň za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, se postupuje podle tabulky I přílohy č. 1 II. oddílu.
K ř. 330	Částka vykázaná na tomto řádku je součástí celkové daně (ř. 340).
Pokud bude na ř. 220 vykázána daňová ztráta, ř. 230 až 330 se nevyplňují ani neproškrtávají.
K ř. 331	Na tomto řádku se uvede úhrn příjmů před zdaněním (základů daně), které podle § 20b zákona vstupují do samostatného základu daně. Uvede se též zahrnovaný příjem podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, pokud není u ovládající společnosti osvobozen od daně z příjmů.
	Specifikace jednotlivých příjmů uplatněných na ř. 331 se uvede na zvláštní příloze. K příjmům z vypořádacích podílů, z podílů na likvidačním zůstatku nebo z obdobných plnění budou v této zvláštní příloze přiřazeny s nimi související nabývací ceny podílů na obchodní korporaci.
	Částka na tomto řádku nesmí nabývat záporných hodnot.
K ř. 332	Uvede se sazba daně podle § 21 odst. 4 zákona, účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. V roce 2025 činí sazba podle § 21 odst. 4 zákona 15 %.
K ř. 334	Zde se uvede úhrnná částka daní zaplacených v zahraničí z příjmů zahrnovaných do samostatného základu daně. Specifikace jednotlivých zaplacených daní s přiřazením ke konkrétním zdaněným příjmům bude součástí zvláštní přílohy k ř. 331. U zahrnovaného příjmu podle § 38fa odst. 6 písm. c) zákona, pokud není u ovládající společnosti osvobozen od daně z příjmů, se uplatní institut snížení daně dle § 38fa odst. 9 zákona. K zápočtu dle § 38f zákona lze uplatnit pouze takovou částku daně, která byla v zahraničí u jednotlivých konkrétních příjmů vybrána v souladu s právními předpisy státu, v němž byl zdroj příjmu, nejvýše však do částky tuzemské daně z příjmů připadající na daný příjem, a pokud se jedná o příjem ze státu, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, nejvýše částku daně, která může být v tomto státě vybrána v souladu s uzavřenou smlouvou. Částky daně zaplacené v zahraničí musí být doloženy seznamem potvrzení zahraničních správců daně (§ 38f odst. 10 zákona) nebo, půjde-li o ojedinělé příjmy ze zdrojů v zahraničí, potvrzeními zahraničních správců daně (§ 38f odst. 5 zákona).
K ř. 340	Celková daň na tomto řádku se vyměřuje a je základem pro případné stanovení pokuty za opožděné tvrzení daně (§ 250 DŘ).
	Bude-li pro použití ř. 331 až 340 věcná náplň, vyplní se i tehdy, vykáže-li poplatník na ř. 220 daňovou ztrátu.
K ř. 360	Částka na tomto řádku je poslední známou daní pro stanovení periodicity a výše záloh podle § 38a odst. 1 zákona. Tato částka nesmí nabývat záporných hodnot.

II. oddíl slouží k transformaci výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji na základ daně nebo na daňovou ztrátu, a následný výpočet daně.
Tento oddíl vyplňují všichni poplatníci daně z příjmů právnických osob.
K řádkům 200 až 360

K ř. 109	Příjmy osvobozené od daně podle § 19b zákona se na tomto řádku vyloučí pouze tehdy, jestliže jsou tyto příjmy zahrnuty ve výsledku hospodaření na ř. 10.
K ř. 110	Příjmy osvobozené od daně podle § 19 zákona se na tomto řádku vyloučí pouze tehdy, jestliže jsou tyto příjmy zahrnuty ve výsledku hospodaření na ř. 10. Věcná náplň nebo propočet částek vykázaných na řádcích 109 a 110 se rozvede na zvláštní příloze.
K ř. 111	Úhrnná částka uvedená na tomto řádku se na zvláštní příloze rozčlení podle jednotlivých bodů § 23 odst. 3 písm. b) zákona.
K ř. 112	Úhrnná částka uvedená na tomto řádku se na zvláštní příloze rozčlení podle jednotlivých bodů § 23 odst. 3 písm. c) zákona.
K ř. 120	Na tomto řádku uvedou poplatníci se sídlem na území České republiky a stálé provozovny úhrn příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
K ř. 130	Zde se uvede úhrn příjmů zdaňovaných sazbou daně podle § 21 odst. 4 zákona, které nejsou osvobozeny od daně, zaúčtovaných ve prospěch výnosů.
K ř. 140	Uvede se souhrnná částka příjmů a částek nezahrnovaných do základu daně podle § 23 odst. 4 zákona, s výjimkou příjmů podle § 23 odst. 4 písm. a) a b) zákona, uvedených na ř. 120 a 130. Na zvláštní příloze se uvede rozčlenění souhrnné částky na tomto řádku podle zbývajících položek § 23 odst. 4 zákona. Částky podle § 23 odst. 4 písm. d) zákona může uplatnit též právní nástupce poplatníka.
K ř. 150	Uvede se celkový rozdíl, o který souhrn odpisů hmotného a nehmotného majetku (§ 26 zákona) stanovených podle § 26 až 33 zákona převyšuje souhrn odpisů tohoto majetku uplatněných v účetnictví. V opačném případě se použije ř. 50.
K ř. 160	Na tomto řádku se v návaznosti na ustanovení § 24 zákona uvede souhrn rozdílů, o které částky daňových výdajů převyšují účetní náklady, např. při prodeji hmotného a nehmotného majetku rozdíl, o který daňová zůstatková cena (§ 29 zákona) převyšuje účetní zůstatkovou cenu.
	Na zvláštní příloze se pak uvede rozdělení této souhrnné částky podle účtových skupin účtové třídy – náklady.
K ř. 161	Tento řádek vyplňují pouze poplatníci vstupující do likvidace, u nichž § 23 zákona stanoví povinnost úpravy výsledku hospodaření za část zdaňovacího období do dne vstupu do likvidace. U poplatníků, kteří vedou účetnictví, bude částka na tomto řádku zahrnovat zůstatky příjmů příštích období a nákladů příštích období (včetně komplexních nákladů příštích období), které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace, a to za předpokladu, že tato úprava již není promítnuta ve výsledku hospodaření na ř. 10. Na zvláštní příloze je pak třeba uvést rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na jednotlivé položky.
K ř. 162	Využití tohoto řádku se týká případů neuvedených na ř. 109 až 161, 163 a 165, kdy zákon pro účely stanovení základu daně umožňuje snížit výsledek hospodaření uvedený na ř. 10. Na tomto řádku se uvede např. částka uplatněných paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem (§ 24 odst. 2 písm. zt) zákona). Řádek se využije i v případě snížení výsledku hospodaření podle § 23 odst. 19 zákona. Věcná náplň částky vykázané na tomto řádku se uvede buď přímo v nepředtištěném názvu položky tohoto řádku, nebo, pokud zahrnuje více položek, na zvláštní příloze.
K ř. 163	Na tomto řádku se uvede úhrn částek, o které se snižuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle ustanovení § 23e odst. 7 zákona, § 23g odst. 1 a 5 zákona a § 38fa odst. 8 zákona. Celková částka na ř. 163 musí být shodná s částkou na ř. 6 tabulky B Přílohy č. 3 II. oddílu.
	Upozornění: Částky na řádcích 20 až 170 nemohou nabývat záporných hodnot.

Výsledkem hospodaření před zdaněním, z něhož se vychází pro zjištění základu daně (dále jen „výsledek hospodaření“), se rozumí:
Na řádcích 100 až 170 se uvedou částky snižující zisk, resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10). Pokud by byla výsledkem hospodaření ztráta nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji byl záporný, uvedou se na těchto řádcích částky zvyšující ztrátu, resp. záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji (dále v textu pokynů jen „částky snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji“).
Částky v jednotlivých položkách II. oddílu se uvádějí v české měně a zaokrouhlené na celé koruny, pokud v náplni příslušné položky není uvedeno jinak.
K řádkům 100 až 170

K ř. 20	Na tomto řádku se uvede úhrn částek neoprávněně zkracujících příjmy a hodnota nepeněžních příjmů, které je nutné zahrnout do základu daně, jestliže nejsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji na ř. 10. Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na tomto řádku se rozvede na zvláštní příloze.
K ř. 30	Úhrnná částka uvedená na tomto řádku se na zvláštní příloze rozčlení podle jednotlivých bodů § 23 odst. 3 písm. a) zákona, s výjimkou příjmů zahrnutých do částky na ř. 20 a výdajů (nákladů) zahrnutých do částky na řádku 40. Věcná náplň nebo propočet částky vykázané na tomto řádku se rozvede na zvláštní příloze.
K ř. 40	Na tomto řádku se uvede souhrn rozdílů, o které náklady uplatněné v účetnictví (viz účtová třída – náklady) převyšují výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmu (dále jen daňové výdaje) podle § 24 a 25 zákona, s výjimkou rozdílu, o který účetní odpisy převyšují daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku, jenž se uvede samostatně na ř. 50.
	Celková částka na ř. 40 musí být shodná s částkou na ř. 13 tabulky A Přílohy č. 1 II. oddílu.
K ř. 50	Uvede se celkový rozdíl, o který souhrn odpisů hmotného a nehmotného majetku (§ 26 zákona) uplatněných v účetnictví převyšuje souhrn odpisů tohoto majetku stanovených podle § 26 až 33 zákona. V opačném případě se použije ř. 150.
K ř. 61	Tento řádek vyplňují pouze poplatníci vstupující do likvidace, u nichž § 23 zákona stanoví povinnost úpravy výsledku hospodaření za část zdaňovacího období do dne vstupu do likvidace. U poplatníků, kteří vedou účetnictví, bude částka na tomto řádku zahrnovat zůstatky vytvořených zákonných rezerv a opravných položek (tzn. rezerv a opravných položek, jejichž tvorba byla uznána za daňový výdaj), zůstatky výnosů příštích období a výdajů příštích období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace, a to za předpokladu, že tato úprava již není promítnuta ve výsledku hospodaření na ř. 10. Na zvláštní příloze je pak třeba uvést rozčlenění souhrnné částky z tohoto řádku na jednotlivé položky.
K ř. 62	Tohoto řádku lze využít v ostatních případech, neuvedených na ř. 20 až 61, 63 a 65, kdy je nutné pro správné stanovení základu daně zvýšit výsledek hospodaření na ř. 10. Věcnou náplň částky vykázané na tomto řádku je třeba uvést buď přímo v nepředtištěném názvu položky tohoto řádku, nebo, zahrnuje-li více položek, na zvláštní příloze. Např. v návaznosti na ustanovení § 20 odst. 5 a 6 zákona zde poplatník, jenž je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, uvede rozdíl mezi jeho podílem na výsledku hospodaření a podílem na základu daně, popřípadě na daňové ztrátě, veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, bude-li tento rozdíl kladný (částka zvyšující výsledek hospodaření). Jestliže bude tento rozdíl záporný, uvede se na ř. 162 (částka snižující výsledek hospodaření). Řádek se využije i v případě zvýšení výsledku hospodaření podle § 23 odst. 19 zákona.
K ř. 63	Na tomto řádku se uvede úhrn částek, o které se zvyšuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle ustanovení § 23e odst. 1 zákona, § 23g odst. 1 a 5 zákona, § 23h zákona a § 38fa odst. 1 nebo 2 a 8 zákona. Celková částka na ř. 63 musí být shodná s částkou na ř. 7 tabulky A Přílohy č. 3 II. oddílu.
K ř. 65	Tento řádek vyplňují poplatníci, kteří jsou v režimu vylučování kursových rozdílů a vznikne jim povinnost upravit základ daně, respektive výsledek hospodaření o kursové rozdíly podle § 23i odst. 1 a § 23i odst. 4 zákona. Na řádku se uvede úhrn nerealizovaných kursových ztrát, které se podle § 23i odst. 1 zákona nezahrnují do základu daně a kladné hodnoty vyplývající z výpočtu kumulovaných kursových rozdílů vypočtených podle § 23i odst. 4 zákona při realizaci kursového rozdílu. Pro uvedení úhrnu kursových zisků, které se podle § 23i odst. 1zákona nezahrnují do základu daně a záporné hodnoty vyplývající z výpočtu kumulovaných kursových rozdílů vypočtených podle § 23i odst. 4 zákona při realizaci kursového rozdílu se použije ř. 165.

K řádku 10
Na řádku 10 uvedou poplatníci daně z příjmů právnických osob výsledek hospodaření před zdaněním (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji.
Poplatníci, kteří sestavují účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů, použijí ke zjištění výsledku hospodaření
Na řádcích 20 až 70 se uvedou částky zvyšující zisk, resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 10). Pokud by výsledkem hospodaření byla ztráta, nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji byl záporný, uvedou se na těchto řádcích částky snižující ztrátu, resp. záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji (dále v textu pokynů jen „částky zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji“).
– vyhlášku č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, v platném znění, a to podle působnosti vymezené v § 2 uvedených vyhlášek. Tito poplatníci uvedou na zvláštní příloze specifikaci a kvantifikaci vlivů, z nichž vyplývá rozdíl mezi výsledkem hospodaření zjištěným podle Mezinárodních účetních standardů a výsledkem hospodaření zjištěným podle příslušné, shora uvedené vyhlášky a na ni navazujících Českých účetních standardů (§ 23 odst. 2 písm. a) zákona). Namísto této zvláštní přílohy lze předložit Výkaz zisku a ztráty a Rozvahu, popřípadě. Přehled o změnách vlastního kapitálu, sestavené podle shora uvedených vyhlášek.
– vyhlášku č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, v platném znění, anebo
– vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění, nebo

a) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v § 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění, částka vykázaná ve Výkazu zisku a ztráty – druhové členění, sestavovaného v plném nebo ve zkráceném rozsahu podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 500/2002 Sb., v platném znění, kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění, popřípadě ve Výkazu zisku a ztráty – účelové členění, sestavovaného v plném nebo ve zkráceném rozsahu podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 500/2002 Sb., v platném znění, kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty – druhové členění, ve výpočtové položce „**Výsledek hospodaření před zdaněním“, před jejím zaokrouhlením.

d) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v § 2 vyhlášky č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, v platném znění, částka vykázaná ve Výkazu zisku a ztráty v položce II. 12. Hospodářský výsledek za účetní období, neupravená o částku v položce II. 7. Daň z příjmů, podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 503/2002 Sb., v platném znění, kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty, před jejím zaokrouhlením.

e) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v § 2 vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění, součet částek za hlavní a hospodářskou činnost, vykázaných ve Výkazu zisku a ztráty v položce C Výsledek hospodaření před zdaněním, podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 504/2002 Sb., v platném znění, kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty, před jejich zaokrouhlením.

c) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v § 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, v platném znění, částka vykázaná ve Výkazu zisku a ztráty v položce III. 16. Zisk nebo ztráta za účetní období, neupravená o částky v položkách III. 9. Daň z příjmů z běžné činnosti a III. 14. Daň z příjmů z mimořádné činnosti, podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 502/2002 Sb., v platném znění, kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty, před jejím zaokrouhlením.

f) u poplatníků, účetních jednotek vymezených v § 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, v platném znění, (t.j. územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace, státní fondy, Pozemkový fond České republiky a organizační složky státu), částka vykázaná ve Výkazu zisku a ztráty v položce C.1. Výsledek hospodaření před zdaněním, podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 410/2009 Sb., v platném znění, kterou se stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty, před jejím zaokrouhlením.

K ř. 1	Uvede se poslední známá částka daně vztahující se k danému zdaňovacímu období, a to i tehdy, bude-li na ř. 4 vykázána poslední známá daňová ztráta z příjmů zahrnovaných do obecného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne.
K ř. 2	Na tomto řádku se uvede částka daně ze ř. 340 II. oddílu, a to i tehdy, bude-li na ř. 5 vykázána daňová ztráta z příjmů zahrnovaných do obecného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne.
K ř. 3	Tento řádek bude vyplněn současně se ř. 6, přechází-li poslední známá částka daně do daňové ztráty (v tomto případě se na ř. 3 uvede částka ze ř. 1 se znaménkem minus (–)) nebo naopak z poslední známé daňové ztráty do částky daně (v tomto případě se na ř. 3 uvede částka ze ř. 2 se znaménkem Plus (+)).
K ř. 4	Uvede se poslední známá daňová ztráta vztahující se k danému zdaňovacímu období, a to i tehdy, bude-li na ř. 1 vykázána poslední známá částka daně z příjmů zahrnovaných do samostatného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne.
K ř. 5	Na tomto řádku se uvede daňová ztráta ze ř. 220 II. oddílu, a to i tehdy, bude-li na ř. 2 vykázána částka daně z příjmů zahrnovaných do samostatného základu daně. Jinak se tento řádek proškrtne.
K ř. 6	Tento řádek bude vyplněn současně se ř. 3, přechází-li poslední známá daňová ztráta do částky daně (v tomto případě se na ř. 6 uvede částka ze ř. 4 se znaménkem minus (–)) nebo naopak z poslední známé částky daně do daňové ztráty (v tomto případě se na ř. 6 uvede částka ze ř. 5 se znaménkem Plus (+)).

Tento oddíl se vyplňuje pouze tehdy, je-li podáváno dodatečné daňové přiznání nebo opravné daňové přiznání nahrazující dodatečné daňové přiznání anebo již podané opravné daňové přiznání nahrazující dodatečné daňové přiznání. Částky daňové ztráty na ř. 4 a 5 se uvádějí v absolutních hodnotách, tj. bez znaménka minus (–).
IV. oddíl – dodatečné daňové přiznání

K vyplňování údajů o podepisující osobě
Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů právnických osob – údaje vyplňte, pokud žádáte o vrácení přeplatku podle § 154 a § 155b daňového řádu. Upozorňujeme, že případná plná moc pro zmocněnce na podání daňového přiznání neopravňuje tohoto zástupce k podepsání žádosti o vrácení přeplatku na dani. Žádost o vrácení přeplatku je možné podat samostatně mimo formulář daňového přiznání. Správce daně vratitelný přeplatek nižší než 200 Kč vrátí jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti (§ 155 odst. 4 daňového řádu). Pokud chcete vratitelný přeplatek převést na účet do zahraničí (nebo na účet v ČR vedený v cizí měně), použijte číslo účtu ve formátu IBAN. Podrobnější informace o IBAN naleznete na internetových stránkách ČNB (www.cnb.cz) v sekci Platební styk/IBAN. Dále je nezbytné uvést BIC kód (swiftový kód) banky a její adresu, rovněž uveďte přesné označení vlastníka účtu a jeho adresu a mezinárodní kód měny, ve které je účet veden.
Vlastnoruční podpis osoby oprávněné k podpisu (uvádí se pouze v listinné podobě tohoto formuláře): podání bude opatřeno vlastnoručním podpisem fyzické osoby oprávněné podepsat podání za daňový subjekt – právnickou osobu. V případě podání v elektronické podobě se vlastnoruční podpis nahradí příslušným způsobem autorizace podání (např. identitou občana, uznávaným elektronickým podpisem apod.). Je-li podepisující osobou právnická osoba odlišná od daňového subjektu, podání podepisuje fyzická osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby.
Otisk razítka (uvádí se pouze v listinné podobě tohoto formuláře): lze připojit otisk razítka.
Fyzická osoba oprávněná k podpisu (je-li daňový subjekt či podepisující osoba právnickou osobou), s uvedením vztahu k právnické osobě (např. jednatel, pověřený pracovník apod.): tyto údaje budou vyplňovány pouze v případech, kdy je podání podáváno právnickou osobou, včetně případů, kdy je právnická osoba v postavení podepisující osoby odlišné od daňového subjektu.
Datum narození / Evidenční číslo osvědčení daňového poradce / IČ právnické osoby: bude vyplněno datum narození podepisující osoby – fyzické osoby, nebo evidenční číslo osvědčení daňového poradce – fyzické osoby, nebo identifikační číslo právnické osoby odlišné od daňového subjektu.
Pozn. kód 7b má přednost před obecnými druhy zastoupení s nižšími čísly kódů
7b – zástupce právního nástupce právnické osoby
7a – právní nástupce právnické osoby
4c – právnická osoba vykonávající daňové poradenství;
4b – fyzická osoba daňový poradce nebo advokát;
4a – obecný zmocněnec – fyzická osoba i právnická osoba;
3 – společný zástupce, společný zmocněnec;
2 – ustanovený zástupce;
1 – zákonný zástupce nebo opatrovník;
Kód podepisující osoby: bude vyplněn číselný kód podle níže uvedených typů podepisujících osob:
Údaje o podepisující osobě: tyto údaje budou vyplňovány pouze v případech, kdy je podání zpracováváno a podáváno osobou odlišnou od daňového subjektu, tzn. v případech, kdy daňový subjekt činí podání sám za sebe, tuto část nevyplňuje.

K ř. 1	Uvede se celková částka zaplacených záloh, splatných v průběhu zdaňovacího období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání. Ze záloh splatných ve zdaňovacím období nebo v období, za které je podáváno daňové přiznání, u nichž došlo k prodlení s placením, lze do úhrnu na ř. 1 zahrnout pouze ty zálohy, které byly zaplaceny do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání.
K ř. 2	Daňoví nerezidenti (§ 17 odst. 4 zákona), kteří nejsou rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, uvedou na tomto řádku celkovou částku zajištění daně, sraženého jim všemi plátci z příjmů podle § 38e odst. 2 zákona, které jsou součástí základu daně za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání; její rozčlenění podle jednotlivých plátců se provede na zvláštní příloze. Pokud jsou tito poplatníci společníky veřejných obchodních společností nebo komplementáři komanditních společností, bude částka vykázaná na tomto řádku zahrnovat též zajištění daně sražené jim veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností podle § 38e odst. 3 písm. b) zákona za zdaňovací období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.
K ř. 3	Daňoví nerezidenti (§ 17 odst. 4 zákona), kteří jsou rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, uvedou na tomto řádku celkovou částku daně, která jim byla vybrána srážkou všemi plátci z příjmů podle § 22 odst. 1 písm. b), c), d), f) a g) bodů 1, 2, 4, 5, 6, 12 až 14, h) a i) zákona, kterou uplatňují k zápočtu na celkovou daň vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání. Rozčlenění celkové částky podle jednotlivých plátců se provede na zvláštní příloze.
K ř. 4	Bude-li na ř. 340 II. oddílu vykázána částka ≤ 200 Kč (viz § 38b zákona), použije se pro výpočet částky na tomto řádku zkrácený algoritmus ve tvaru (ř. 1 + ř. 2 + ř. 3).
	V případě vratitelného přeplatku může poplatník požádat správce daně o jeho vrácení, nebo o použití na úhradu nedoplatku jiného daňového subjektu u téhož nebo jiného správce daně, na úhradu zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky, anebo o jeho převod na jiný osobní daňový účet u téhož nebo jiného správce daně (§ 155 odst. 1 DŘ).
	Pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání (§ 38zf zákona).
Jestliže bude podáváno dodatečné daňové přiznání, tento oddíl se nevyplňuje.

V. oddíl – placení daně

c) Kontrola dodržení celkové maximální míry veřejné podpory podle § 6a odst. 1 ZIP od počátku běhu lhůty pro uplatňování slevy na dani podle § 35a odst. 4, resp. s § 35b odst. 5 zákona

12	Souhrnná částka slev na dani z příjmů (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 1. ZIP), skutečně uplatněných do konce hodnoceného období, max. částka ze ř. 11**)
134)	Míra veřejné podpory všech forem, investiční pobídky skutečně dosažená do konce hodnoceného období (v %)
	$\frac{\text{(ř. 6 + ř. 7 + ř. 9 + ř. 10 + ř. 12)}\text{ x 100}}{\text{ř. 4}}$

**) Na ř. 12 bude ve sloupci „nominální hodnota“ uveden součet částek ze sloupců 2 a 4 na řádku 1 dílčí tabulky "Uplatňování slev podle § 35a odst. 4 zákona”, resp. „Uplatňování slev podle § 35b odst. 5 zákona”, které jsou součástí "Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu” přiznání k dani z příjmů právnických osob; ve sloupci „čistá současná hodnota“ bude uveden součet čistých současných hodnot částek slev uplatněných v předcházejících zdaňovacích obdobích a čisté současné hodnoty částky slevy, jež má být uplatněna v daném zdaňovacím období.
¹) Hodnoty budou převzaty z rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, pokud čistá současná hodnota nebude v rozhodnutí uvedena, zůstane tento údaj nevyplněn.
²) Konkretizace způsobilých nákladů podle § 6a odst. 1 ZIP se provede v editovatelném poli doplněním odkazu na příslušné písmeno tohoto ustanovení.
³) Pro přepočet nominální hodnoty částek způsobilých nákladů (ř. 4) a částek čerpání jednotlivých druhů investičních pobídek (ř. 6 až 10 a 12) v průběhu hodnoceného období na jejich čistou současnou hodnotu, se použije Tabulka diskontování pro příjemce IP, dostupná na webové adrese Ministerstva průmyslu a obchodu: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/investicni-pobidky-a-prumyslove-zony/investicni-pobidky/diskontovani-v-systemu-investicnich-pobidek--223103/.
⁴) Pokud by výsledná hodnota v kterémkoliv ze sloupců převýšila % ze ř. 1, je nutné snížit částku slevy, kterou lze v hodnoceném zdaňovacím období uplatnit.

I. v režimu platném do 30. dubna 2004

II. v režimu platném od 1. května 2004

III. v režimu platném od 12. července 2012

IV. v režimu platném od 1. května 2015

Stanovení výchozí částky S2 podle § 35b odst. 1 písm. b) zákona, v platném znění, před její úpravou o hodnoty meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem (vyplňuje se v celých Kč)
V. v režimu platném od 6. září 2019

a) aktiva celkem více než 40 mil. Kč, kdy se aktivy celkem rozumí úhrn zjištěný z rozvahy podle ustanovení § 1d odst. 1 zákona o účetnictví, nebo

b) roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. Kč, vypočtený podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví, nebo

2) vykázal na ř. 200 daňovou ztrátu, a současně uskutečnil transakci se spojenou osobou, a to zahraniční a/nebo tuzemskou. Přílohu vyplní ve vztahu ke všem spojeným osobám, nebo
1) uskutečnil transakci se spojenou osobou se sídlem v zahraničí. Přílohu vyplní pouze ve vztahu k těmto zahraničním spojeným osobám, nebo
3) je příjemcem investiční pobídky formou slevy na dani v souladu se zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, a současně uskutečnil transakci se spojenou osobou, a to zahraniční a/nebo tuzemskou. Přílohu vyplní ve vztahu ke všem spojeným osobám.
c) průměrný přepočtený počet zaměstnanců více než 50, kterým se rozumí údaj uvedený dle dílčích pokynů na řádku 2 tabulky k daňového přiznání, za předpokladu, že:

a) Výchozí podmínky stanovené rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Řádek	Ukazatel					Poplatník
1	Objem nákladů vhodných na poskytnutí podpory, vztahujících se k investičnímu projektu, stanovený rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 6 odst. 3 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře (v celých Kč)
2	Míra veřejné podpory stanovená rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 6 odst. 3 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře (v %)
3	Maximální celková hodnota veřejné podpory stanovená rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 6 odst. 3 zákona č. 9/2000 Sb., o veřejné podpoře (v celých Kč)				$\frac{\text{ř. 1 x ř. 2}}{\text{100}}$

b) Čerpání jednotlivých druhů veřejné podpory od počátku běhu lhůty podle § 5 odst. 5 ZIP
*) Částka na ř. 9 se přenese do druhého sloupce řádku 1 tabulky „Uplatňování slev podle § 35a odst. 4 zákona“, resp. „Uplatňování slev podle § 35b odst. 5 zákona“, které jsou součástí „Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu“ přiznání k dani z příjmů právnických osob

4	Úhrnný objem investic do vhodných nákladů, vymezených rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 6 odst. 3 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, skutečně vynaložený do konce hodnoceného období, maximálně do částky na ř. 1 (v celých Kč)
5	Maximální celková hodnota veřejné podpory stanovená rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 6 odst. 3 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, uplatnitelná do konce hodnoceného období (v celých Kč)				$\frac{\text{ř. 4 x ř. 2}}{\text{100}}$
6	Skutečná částka zvýhodnění při převodu technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu (§ 1 odst. 2 písm. b) ZIP) nebo při převodu pozemků (§ 1 odst. 2 písm. e) ZIP), odpovídající rozdílu mezi cenou stanovenou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, a cenou skutečně zaplacenou do konce hodnoceného období (v celých Kč)
7	Skutečné čerpání hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst (§ 1 odst. 2 písm. c) ZIP) do konce hodnoceného období (v celých Kč)
8	Skutečné čerpání hmotné podpory rekvalifikace (§ 1 odst. 2 písm. c) ZIP) do konce hodnoceného období (v celých Kč), pokud musí být na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zahrnuta do celkové výše veřejné podpory
9	Nepřekročitelný souhrn slev na dani (§ 1 odst. 2 písm. a) ZIP) do konce hodnoceného období, stanovený podle § 35a odst. 4 nebo § 35b odst. 5 zákona: (ř. 5 – 6 – 7 – 8) > 0*)

Řádek	Ukazatel					Poplatník
1	Náklady, které mohou být podpořeny (§ 3 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 6a odst. 1 ZIP) (v celých Kč)
2	Přípustná míra veřejné podpory podle § 5 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 6 odst. 1 ZIP (v %)
3	Přípustná hodnota veřejné podpory podle § 6 odst. 2 ZIP (v celých Kč)				$\frac{\text{ř. 1 x ř. 2}}{\text{100}}$

a) Výchozí podmínky stanovené rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu

b) Čerpání jednotlivých druhů veřejné podpory od počátku běhu lhůty podle § 5 odst. 5 ZIP
*) Částka na ř. 8 se přenese do druhého sloupce řádku 1 tabulky „Uplatňování slev podle § 35a odst. 4 zákona“, resp. „Uplatňování slev podle § 35b odst. 5 zákona“, které jsou součástí „Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu“ přiznání k dani z příjmů právnických osob.

4	Úhrnný objem investic do vhodných nákladů, skutečně vynaložený do konce hodnoceného období, maximálně do částky na ř. 1 (v celých Kč)
5	Maximální přípustná hodnota veřejné podpory uplatnitelná do konce hodnoceného období (v celých Kč)				$\frac{\text{ř. 4 x ř. 2}}{\text{100}}$
6	Skutečná částka zvýhodnění při převodu technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu (§ 1 odst. 2 písm. b) ZIP) nebo při převodu pozemků (§ 1 odst. 2 písm. e) ZIP), odpovídající rozdílu mezi cenou stanovenou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, a cenou skutečně zaplacenou do konce hodnoceného období (v celých Kč)
7	Skutečné čerpání hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst (§ 1 odst. 2 písm. c) ZIP) do konce hodnoceného období (v celých Kč)
8	Nepřekročitelný souhrn slev na dani (§ 1 odst. 1 písm. a) ZIP) do konce hodnoceného období, stanovený podle § 35a odst. 4 nebo § 35b odst. 5 zákona (ř. 5 – 6 – 7) > 0*)

Řádek	Ukazatel	Poplatník
1	Maximální míra veřejné podpory podle § 5 odst. 5 písm. d), ve spojení s § 6 odst. 1 ZIP (v %)
2	Maximální výše veřejné podpory podle § 5 odst. 5 písm. d), ve spojení s § 6 odst. 2 ZIP (v celých Kč)

a) Výchozí podmínky stanovené rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu

31)	Způsobilé náklady (§ 6a odst. 1 písm. ), bod ZIP), vynaložené do konce hodnoceného období (v celých Kč)
4	Maximální výše veřejné podpory uplatnitelná do konce hodnoceného období, nejvýše do částky na ř. 2 (v celých Kč)					$\frac{\text{ř. 3 x ř. 1}}{\text{100}}$
5	Skutečná částka cenového zvýhodnění při převodu pozemků včetně související infrastruktury (§ 1a odst. 1 písm. a) bodu 2) ZIP), poskytnutého do konce hodnoceného období (v celých Kč)
6	Skutečné čerpání hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst (§ 1a odst. 1 písm. a) bodu 3 ZIP) do konce hodnoceného období (v celých Kč)
7	Částka hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 4, ve spojení s § 2 odst. 8 ZIP), uhrazované do konce hodnoceného období samostatně vedle investičních pobídek podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 až 3 a 5 ZIP (v celých Kč)
8	Skutečné čerpání hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 5 ZIP), do konce hodnoceného období (v celých Kč)
9	Nepřekročitelný souhrn slev na dani (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 1. ZIP) do konce hodnoceného období, stanovený podle § 35a odst. 4 nebo § 35b odst. 5 zákona (ř. 4 - 5 - 6 - 7 - 8) > 0*)

b) Čerpání jednotlivých druhů veřejné podpory od počátku běhu lhůty podle § 6a odst. 1 ZIP
¹) Konkretizace způsobilých nákladů podle § 6a odst. 1 ZIP se provede v editovatelném poli doplněním odkazu na příslušné písmeno tohoto ustanovení. V případě investiční akce v oblasti technologických center nebo v oblasti center strategických služeb budou způsobilé náklady podle § 6a odst. 1 písm. b) zvolené žadatelem podrobněji konkretizovány v druhém editovatelném poli doplněním číslovky příslušného bodu § 6a odst. 1 písm. b) ZIP; v případě způsobilých nákladů podle § 6a odst. 1 písm. a) ZIP se toto editovatelné pole proškrtne.
*) Částka na ř. 9 se přenese do druhého sloupce řádku 1 tabulky „Uplatňování slev podle § 35a odst. 4 zákona“, resp. „Uplatňování slev podle § 35b odst. 5 zákona“, které jsou součástí „Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu“ přiznání k dani z příjmů právnických osob.

a) Výchozí podmínky stanovené rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu

Řádek	Ukazatel	Poplatník
		nominální hodnota	čistá současná hodnota
11)	Maximální míra veřejné podpory podle § 5 odst. 5 písm. d), ve spojení s § 6 odst. 1 ZIP (v %)
21)	Maximální výše veřejné podpory podle § 5 odst. 5 písm. d), ve spojení s § 6 odst. 2 ZIP (v celých Kč)
3	Diskontní sazba platná při poskytnutí veřejné podpory, tj. k datu vydání příslibu investiční pobídky nebo k datu podpisu investiční smlouvy (v %)

b) Čerpání jednotlivých druhů veřejné podpory od počátku běhu lhůty podle § 6a odst. 1 ZIP, ve spojení s § 5a odst. 4, resp. s § 35b odst. 5 zákona
*) Částka ze ř. 11 ve sloupci „nominální hodnota“ se přenese do sloupce 1 řádku 1 tabulky „Uplatňování slev podle § 35a odst. 4 zákona”, resp. „Uplatňování slev podle § 35b odst. 5 zákona”, které jsou součástí „Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu” přiznání k dani z příjmů právnických osob; sloupec „čistá současná hodnota“ je informativní a slouží pro kontrolu, a nikoliv pro stanovení výše slevy.

Řádek	Ukazatel						Poplatník
							nominální hodnota	čistá současná hodnota3)
42)	Způsobilé náklady (§ 6a odst. 1 písm. ), bod . ZIP), vynaložené do konce hodnoceného období (v celých Kč)
5	Maximální výše veřejné podpory uplatnitelná do konce hodnoceného období, nejvýše do částky na ř. 2 (v celých Kč)					$\frac{\text{ř. 4 x ř. 1}}{100}$
6	Skutečná částka cenového zvýhodnění při převodu pozemků včetně související infrastruktury (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 2 ZIP), poskytnutého do konce hodnoceného období (v celých Kč)
7	Skutečná částka čerpání hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 3. ZIP) do konce hodnoceného období (v celých Kč)
8	Skutečná částka hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 4., ve spojení s § 2 odst. 8 ZIP), uhrazená samostatně vedle investičních pobídek podle § 1a odst. 1 písm. a) bodů 1. až 3. a 5. a 6. ZIP, do konce hodnoceného období (v celých Kč)
9	Skutečná částka čerpání hmotné podpory na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 5. ZIP), do konce hodnoceného období (v celých Kč)
10	Skutečná částka osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 6. ZIP), poskytnutého do konce hodnoceného období (v celých Kč)
11	Nepřekročitelný souhrn slev na dani z příjmů (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 1. ZIP) do konce hodnoceného období, stanovený podle § 35a odst. 4 nebo § 35b odst. 5 zákona: (ř. 5 – 6 – 7 – 8 – 9 – 10) > 0*)

c) Kontrola dodržení celkové maximální míry veřejné podpory podle § 6a odst. 1 ZIP od počátku běhu lhůty pro uplatňování slevy na dani podle § 35a odst. 4, resp. s § 35b odst. 5 zákona
**) Na ř. 12 bude ve sloupci „nominální hodnota“ uveden součet částek ze sloupců 2 a 4 na řádku 1 dílčí tabulky "Uplatňování slev podle § 35a odst. 4 zákona”, resp. „Uplatňování slev podle § 35b odst. 5 zákona”, které jsou součástí "Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu” přiznání k dani z příjmů právnických osob; ve sloupci „čistá současná hodnota“ bude uveden součet čistých současných hodnot částek slev uplatněných v předcházejících zdaňovacích obdobích a čisté současné hodnoty částky slevy, jež má být uplatněna v daném zdaňovacím období.¹) Hodnoty budou převzaty z rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, pokud čistá současná hodnota nebude v rozhodnutí uvedena, zůstane tento údaj nevyplněn.
²) Konkretizace způsobilých nákladů podle § 6a odst. 1 ZIP se provede v editovatelném poli doplněním odkazu na příslušné písmeno tohoto ustanovení. V případě investiční akce v oblasti technologických center nebo v oblasti center strategických služeb budou způsobilé náklady podle § 6a odst. 1 písm. b) zvolené žadatelem podrobněji konkretizovány v druhém editovatelném poli doplněním číslovky příslušného bodu § 6a odst. 1 písm. b) ZIP; v případě způsobilých nákladů podle § 6a odst. 1 písm. a) ZIP se toto editovatelné pole proškrtne.
⁴) Pokud by výsledná hodnota v kterémkoliv ze sloupců převýšila % ze ř. 1, je nutné snížit částku slevy, kterou lze v hodnoceném zdaňovacím období uplatnit.
³) Pro přepočet nominální hodnoty částek způsobilých nákladů (ř. 4) a částek čerpání jednotlivých druhů investičních pobídek (ř. 6 až 10 a 12) v průběhu hodnoceného období na jejich čistou současnou hodnotu, se použije Tabulka diskontování pro příjemce IP, dostupná na webové adrese Ministerstva průmyslu a obchodu: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/investicni-pobidky-a-prumyslove-zony/investicni-pobidky/diskontovani-v-systemu-investicnich-pobidek--223103/.

12	Souhrnná částka slev na dani z příjmů (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 1. ZIP), skutečně uplatněných do konce hodnoceného období, max. částka ze ř. 11**)
134)	Míra veřejné podpory všech forem investiční pobídky skutečně dosažená do konce hodnoceného období (v%)
	$\frac{\text{(ř. 6 + ř. 7 + ř. 9 + ř. 10 + ř. 12) x 100}}{\text{ř. 4}}$

a) Výchozí podmínky stanovené rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu

Řádek	Ukazatel	Poplatník
		nominální hodnota	čistá současná hodnota
11)	Maximální míra veřejné podpory podle § 5 odst. 5 písm. d), ve spojení s § 6 odst. 1 ZIP (v %)
21)	Maximální výše veřejné podpory podle § 5 odst. 5 písm. d), ve spojení s § 6 odst. 2 ZIP (v celých Kč)
3	Diskontní sazba platná při poskytnutí veřejné podpory, t.j. k datu vydání příslibu investiční pobídky nebo k datu podpisu investiční smlouvy (v %)

*) Vyšší z částek daně vypočtených na ř. 5 bude přenesena na ř. 1 dílčí tabulky b) výpočet částky S2 podle § 35b odst. 1 písm. b) zákona, jako výchozí částka S2
a) výpočet výchozích údajů pro stanovení částky S2 podle § 35b odst. 1 písm. b), ve spojení s § 35b odst. 3 zákona, ve znění účinném do 30. 4. 2015

Řádek	Název položky			Zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé (§ 35b odst. 1 písm. b) zákona)
				první od dd.mm.rrrr do dd.mm.rrrr	druhé od dd.mm.rrrr do dd.mm.rrrr
0	1			2	3
1	Základ daně po úpravě o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížený o položky podle § 34 a částky podle § 20 odst. 8 zákona (ř. 270 II. oddílu, před zaokrouhlením na celé tisícikoruny dolů)
2	Rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 zákona, převyšují s nimi související výdaje (náklady)
3	Základ daně pro výpočet výchozí částky S2 (ř. 1 – ř. 2)
4	Sazba daně (v %)
5*)	Částka daně; údaj zůstane nevyplněn bude-li na ř. 3 vykázána částka ≤ 0		$\frac{\text{ř. 3 x ř. 4}}{100}$

Řádek	Ukazatel					Poplatník
						nominální hodnota	čistá současná hodnota3)
42)	Způsobilé náklady (§ 6a odst. 1 písm. ) ZIP), vynaložené do konce hodnoceného období (v celých Kč)
5	Maximální výše veřejné podpory uplatnitelná do konce hodnoceného období, nejvýše do částky na ř. 2 (v celých Kč)				$\frac{\text{ř. 4 x ř. 1}}{100}$
6	Skutečná částka cenového zvýhodnění při převodu pozemků včetně související infrastruktury (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 2 ZIP), poskytnutého do konce hodnoceného období (v celých Kč)
7	Skutečná částka čerpání hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 3. ZIP) do konce hodnoceného období (v celých Kč)
8	Skutečná částka hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 4., ve spojení s § 2 odst. 6 ZIP), uhrazená samostatně vedle investičních pobídek podle § 1a odst. 1 písm. a) bodů 1. až 3. a 5. a 6. ZIP, do konce hodnoceného období (v celých Kč)
9	Skutečná částka čerpání hmotné podpory na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 5. ZIP), do konce hodnoceného období (v celých Kč)
10	Skutečná částka osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 6. ZIP), poskytnutého do konce hodnoceného období (v celých Kč)
11	Nepřekročitelný souhrn slev na dani z příjmů (§ 1a odst. 1 písm. a) bod 1. ZIP) do konce hodnoceného období, stanovený podle § 35a odst. 4 nebo § 35b odst. 5 zákona: (ř. 5 – 6 – 7 – 8 – 9 – 10) > 0*)

b) Čerpání jednotlivých druhů veřejné podpory od počátku běhu lhůty podle § 6a odst. 1 ZIP, ve spojení s § 35a odst. 4, resp. s § 35b odst. 5 zákona
*) Částka ze ř. 11 ve sloupci „nominální hodnota“ se přenese do sloupce 1 řádku 1 tabulky „Uplatňování slev podle § 35a odst. 4 zákona”, resp. „Uplatňování slev podle § 35b odst. 5 zákona”, které jsou součástí „Samostatné přílohy k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu” přiznání k dani z příjmů právnických osob; sloupec „čistá současná hodnota“ je informativní a slouží pro kontrolu, a nikoliv pro stanovení výše slevy.

Řádek	Název položky		Zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé (§ 35b odst. 1 písm. b) zákona) **)
			první od dd.mm.rrrr do dd.mm.rrrr	druhé od dd.mm.rrrr do dd.mm.rrrr	Třetí od dd.mm.rrrr do dd.mm.rrrr
0	1		2	3	4
1	Základ daně po úpravě o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížený o položky podle § 34 a částky podle § 20 odst. 8 zákona (ř. 270 II. oddílu, před zaokrouhlením na celé tisícikoruny dolů)
2	Rozdíl, o který úrokové příjmy zahrnované do základu daně podle § 20 odst. 1 zákona, převyšují s nimi související výdaje (náklady)
3	Základ daně po úpravě o částku na ř. 2 (ř. 1 – ř. 2)
4	Sazba daně (v %)
5	Částka daně nebo nulová hodnota, bude-li na ř. 3 vykázána částka ≤ 0	$\frac{\text{ř. 3 x ř. 4}}{100}$
6	Trvání zdaňovacího období v měsících
7	Částka daně přepočtená na období 12 měsíců	$\frac{\text{ř. 5 x 12}}{\text{ř. 6}}$
8	Úhrn částek daně ze ř. 7, za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé
9*)	Aritmetický průměr z úhrnné částky daně na ř. 8, vypočtený za všechna, nejvýše tři zdaňovací období bezprostředně předcházejí zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé

b) výpočet výchozích údajů pro stanovení částky S2 podle § 35b odst. 1 písm. b), ve spojení s § 35b odst. 3 zákona, ve znění účinném od 1. 5. 2015, s přihlédnutím k přechodnému ustanovení podle čl. IV části druhé zákona č. 84/2015 Sb.
**) Poplatník, od jehož registrace k dani z příjmů uplynula doba kratší než tři zdaňovací období, vyplní údaje pouze za zdaňovací období, za která podal daňová přiznání.
*) Částka uvedená na ř. 9 bude přenesena na ř. 1 dílčí tabulky b) výpočet částky S2 podle § 35b odst. 1 písm. b) zákona, jako výchozí částka S2.