II. oddíl – daň z neočekávaných zisků (dále jen „daň“)
Tento oddíl slouží k výpočtu daně. Částky v jednotlivých položkách II. oddílu se uvádějí zaokrouhlené na celé koruny. Je-li podáváno dodatečné daňové přiznání, údaje v příslušných řádcích II. oddílu se vyplní v celkových částkách, nikoliv pouze rozdíly oproti původním částkám měněných údajů. Rozdíly proti poslední známé dani se v dodatečném daňovém přiznání vyznačí pouze ve III. oddílu.
K ř. 1 Uvede se vypočtená částka srovnávaného základu daně podle § 20bb zákona, kterým se rozumí základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně (§ 20 zákona) a položek odčitatelných od základu daně (§ 34 zákona) nebo daňová ztráta (§ 38n zákona). Do srovnávaného základu daně se nezahrnují příjmy ze zdrojů v zahraničí, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje (§ 38f zákona). Je-li poplatník komanditní společností, nezahrnuje se část srovnávaného základu daně připadající na komplementáře (§ 20bb odst. 2 zákona).
Pokud je daňové přiznání podáváno za období, které jen částečně spadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků nebo pokud je poplatník součástí skupiny pouze po část období uplatnění daně z neočekávaných zisků, považuje se za srovnávaný základ daně jen jeho poměrná část připadající na část zdaňovacího období, která spadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, nebo po které je poplatník součástí skupiny.
Pokud je srovnávaný základ daně záporný, považuje se za nulový (§ 20bb odst. 1 zákona), proto pokud by částka srovnávaného základu daně dosahovala záporné hodnoty uvede se na ř. 1 nula.
K ř. 2 Uvede se částka vypočtená jako aritmetický průměr upravených srovnávacích základů daně zjištěných postupem podle § 20bc zákona, přitom srovnávacím základem daně se rozumí základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně (§ 20 zákona) a položek odčitatelných od základu daně (§ 34 zákona) nebo daňová ztráta (§ 38n zákona) za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, započatá od 1. ledna 2018 a skončená do 31. prosince 2021. Do srovnávacího základu daně se nezahrnují příjmy ze zdrojů v zahraniční, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí, a s nimi související výdaje (38f zákona). U poplatníka, který je komanditní společností, se nezahrnuje také jeho část připadající na komplementáře (§ 20bc odst. 2 zákona).
Upraveným srovnávacím základem daně se rozumí srovnávací základ daně zjištěný za každé zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání zvýšený o absolutní hodnotu 20 % z tohoto základu (§ 20bc odst. 6 zákona).
Příklad výpočtu zvýšení o absolutní hodnotu:
Srovnávací základ daně ve výši 200 se zvýší o 20 %, tj. o 40, na 240 (200 + 40).
Srovnávací základ daně ve výši -200 se zvýší (daňová ztráta sníží) o 20 %, tj. o 40 na -160 (-200 + 40).
Pokud je průměr upravených srovnávacích základů daně záporný, považuje se za nulový (§ 20bd odst. 1 zákona), proto se v tomto případě uvede na řádku nula.
Příklad stanovení průměru upravených srovnávacích základů daně poplatníka, který má zdaňovací období kalendářní rok a nenastal důvod pro jinou délku zdaňovacího období, nebo nenastalo období, za které se podává daňové přiznání:

Zdaňovací období, za které je určen srovnávací základ daně	Srovnávací základ daně (§ 20bc odst. 1 zákona) *	Absolutní hodnota 20 %	Upravený srovnávací základ daně (§ 20bc odst. 6 zákona)
1.1.2018 – 31.12.2018	1 200 000 000 Kč	240 000 000	1 440 000 000 Kč
1.1.2019 – 31.12.2019	800 000 000 Kč	160 000 000	960 000 000 Kč
1.1.2020 – 31.12.2020	-1 300 000 000 Kč	260 000 000	-1 040 000 000 Kč
1.1.2021 – 31.12.2021	760 000 000 Kč	152 000 000	912 000 000 Kč
Celkem			2 272 000 000 Kč
Průměr upravených srovnávacích základů daně (§ 20bd odst. 1 zákona)			568 000 000 Kč (2 272 000 000/4)

*) řádek 220 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob snížený o příjmy ze zahraniční, u nichž je uplatňován na základě mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění zápočet, a s nimi související výdaje (ř. 6 samostatných příloh k tabulce I přílohy č. 1 II. oddílu).
Příklad stanovení průměru upravených srovnávacích základů daně poplatníka, který má zdaňovací období hospodářský rok vymezený od 1.4. do 31.3. a nenastal důvod pro jinou délku zdaňovacího období, nebo nenastalo období, za které se podává daňové přiznání:

Zdaňovací období, za které je určen srovnávací základ daně	Srovnávací základ daně (§ 20bc odst. 1 zákona) *	Absolutní hodnota 20 %	Upravený srovnávací základ daně (§ 20bc odst. 6 zákona)
1.4.2018 – 31.3.2019	1 200 000 000 Kč	240 000 000	1 440 000 000 Kč
1.4.2019 – 31.3.2020	800 000 000 Kč	160 000 000	960 000 000 Kč
1.4.2020 – 31.3.2021	-1 300 000 000 Kč	260 000 000	-1 040 000 000 Kč
Celkem			1 360 000 000 Kč
Průměr upravených srovnávacích základů daně (§ 20bd odst. 1 zákona)			453 333 333 Kč (1 360 000 000/3)

*) řádek 220 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob snížený o příjmy ze zahraniční, u nichž je uplatňován na základě mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění zápočet, a s nimi související výdaje (ř. 6 samostatných příloh k tabulce I přílohy č. 1 II. oddílu).
Pokud je na ř. 1 uvedena nulová hodnota, nemusí na řádku 2. uvádět hodnotu průměru upravených srovnávacích základů daně poplatník, který není součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky podle § 17c odst. 3 zákona, nebo součástí takové skupiny podniků je, ale není zapojen do postupu přesouvání průměrů upravených srovnávacích základů daně mezi poplatníky stejné skupiny podniků s neočekávanými zisky. Poplatník pak postupuje ve vyplnění daňového přiznání až na ř. 4 – základ daně z neočekávaných zisků, kde uvede hodnotu nula. Shodně se postupuje i v případě částky uváděné na ř. 3.
K ř. 3 Uvede se částka průměru upravených srovnávacích základů daně po jeho zvýšení nebo snížení podle § 20bd odst. 2 zákona. O shodnou částku lze u jednoho poplatníka zvýšit a u druhého snížit průměr upravených srovnávacích základů daně pouze tehdy, jde-li o poplatníky, kteří jsou součástí stejné skupiny podniků s neočekávanými zisky a kteří mají shodné období, za které se určuje srovnávaný základ daně. Postup nesmí využít poplatník, který je součástí více skupin podniků s neočekávanými zisky, nebo neměl za první účetní období skončené od 1. 1. 2021 rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 mil Kč. Pro přesun musí být splněny podmínky podle § 20bd odst. 2 písm. a) až c) zákona, podle kterých zvýšení průměru u prvního poplatníka vede k tomu, že daň z neočekávaných zisků tohoto prvního poplatníka je nižší, než kdyby k přesunu průměru nedošlo a snížení průměru u druhého poplatníka nevede k tomu, že daň z neočekávaných zisků tohoto druhého poplatníka je vyšší, než kdyby k přesunu průměru nedošlo, a současně je podáno oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny podniků s neočekávanými zisky.
Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně se podává na formuláři č. 25 5261 MFin 5261 - vzor č. 1 (dále jen „Oznámení“) a podává jej zastupující poplatník (§ 20bd odst. 9 zákona) Specializovanému finančnímu úřadu, a to do uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků poplatníka, který se přesunu průměru upravených srovnávacích základů daně účastní a kterému tato lhůta uplyne jako první (§ 20bd odst. 6 zákona). Oznámení podané po lhůtě je neúčinné a tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav (§ 20bd odst. 8 zákona).
Pokud je uvedena hodnota na ř. 2 a postup podle § 20bd odst. 2 zákona není nebo nemůže být využit, uvede se na ř. 3 hodnota průměru upravených srovnávacích základů daně shodná s ř. 2.
K ř. 4 Uvede se základ daně z neočekávaných zisků vypočítaný jako rozdíl mezi srovnávaným základem daně (§ 20bb zákona) a průměrem upravených srovnávacích základů daně (§ 20bd zákona). Základ daně se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů (§ 21 odst. 5 zákona). Pokud je rozdíl záporný uvede se nula (§ 20ba odst. 2 zákona).
K ř. 5 Uvede se sazba daně dle § 21 odst. 5 zákona, která pro základ daně z neočekávaných zisků činí 60 %.
K ř. 6 Daň z neočekávaných zisků se vypočte jako součin základu daně z neočekávaných zisků zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů (ř. 4) a sazby daně pro tento základ (ř. 5). Daň je samostatnou daní z příjmů právnických osob. Na daň z neočekávaných zisků nelze uplatnit slevu na dani podle § 35, § 35a ani § 35b zákona. Daň z neočekávaných zisků se nezahrnuje do daňové povinnosti pro účely použití metody zápočtu. Zaplacenou daň z neočekávaných zisků nelze podle § 25 odst. 1 písm. s) zákona uznat jako daňově uznatelný výdaj, neboť se jedná o daň z příjmů právnických osob.
Částka daně na ř. 6 je poslední známou daní pro stanovení periodicity a výše záloh podle § 38aa zákona ve spojení s § 38a zákona. Zálohy neplatí poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč (§ 38a odst. 2 zákona). Jestliže se poslední známá daňová povinnost týká jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období kratšího či delšího než 12 měsíců, je poplatník povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Přepočet se provede tak, že se poslední známá daňová povinnost vydělí počtem měsíců a vynásobí se 12 (§ 38a odst. 6 zákona). Je-li daňové přiznání označeno jako Oznámení o fiktivní dani, je částka uvedená na tomto řádku poslední známou povinností podle § 38ab odst. 2písm. a) zákona.