68. Za přílohu č. 18 se doplňují přílohy č. 19 až 24, které znějí:
„Příloha č. 19
Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru
1. Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru se vyžaduje u stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4 a které jsou současně vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5.
2. U spalovacích stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 1.1. a 1.2. přílohy č. 2 k zákonu, které jsou vybaveny některou z technologií snižování emisí uvedenou v tabulce v bodě 5, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů, které zjišťují úroveň znečišťování výpočtem a spalovacích stacionárních zdrojů sloužících výhradně k pohonu požárních čerpadel.
3. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje u činností uvedených pod body: 2.1. (kód 9.5.), 4.1. (kód 9.8.), 4.3. (kód 9.10.), 4.7. (kód 9.14.), 8. (9.18.), 9. (kód 9.19.), 10. (kód 9.20.), 13. (kód 9.23.), 14 (kód 9.24.), pokud je celková roční projektovaná spotřeba organických rozpouštědel 5 tun a více.
4. U stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje u činností uvedených pod body:
1.6. (kód 2.8.). 2.2.1. (kód 3.3.), 2.2.2. (kód 3.4.), 2.3.2. (kód 3.5.2.), 2.3.3. (kód 3.5.4.), 2.4.1. (kód 3.6.), 3.1.3. (kód 4.1.3.), 3.1.4. (kód 4.1.4.), 3.2.1. (kód 4.2.1.), 3.3.1. (kód 4.3.1.), 3.3.2. (kód 4.3.2.), 3.3.3. (kód 4.3.3.), 3.3.4. (kód 4.3.4.), 3.3.5. (kód 4.3.5.), 3.3.6. (kód 4.3.6.), 3.5.1. (kód 4.6.1.), 3.5.3. (kód 4.6.3.), 3.5.4. (kód 4.6.4.), 3.5.5. (kód 4.6.5.), 3.5.6. (kód 4.6.6.), 3.5.7. (kód 4.6.7.), 3.6.1. (kód 4.7.), 3.7.1. (kód 4.8.1.), 3.7.2. (kód 4.8.2.), 3.7.4. (kód 4.10.), 3.8.2. (kód 4.12.), 3.8.3. (kód 4.13.), 3.8.6 (kód 4.16.), 4.5 (kód 5.11), 6.6. (kód 7.7) o celkové projektované spotřebě materiálu 1500 m3 za rok a více, 6.7 (kód 7.8), 6.14. (kód 7.16.).
V případě stacionárních zdrojů uvedených pod následujícími body se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru vyžaduje pouze u procesů zahrnujících přímý či nepřímý procesní ohřev, který je realizován záměrně dodanou energií nebo chemickou reakcí:
4.1.1. (kód 5.1.1.), 4.1.2. (kód 5.1.2.), 4.1.3. (kód 5.1.3.), 4.1.4. (kód 5.1.4.), 4.1.5. (kód 5.1.5.), 4.1.6. (kód 5.1.6.), 4.1.7. (kód 5.1.7.), 4.2.1. (kód 5.3.), 4.2.2. (kód 5.3.), 4.2.3. (kód 5.4.), 4.3.1. (kód 5.7.), 4.3.2. (kód 5.8.), 4.3.3. (kód 5.9.), 4.4.1. (kód 5.10.), 4.6. (kód 5.14.), 5.1.4. (kód 6.5.).
V případě stacionárních zdrojů uvedených v tomto bodě se povinnost nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru nevyžaduje na vedlejších výduších technologie, které odvádí emise z jejích dílčích obslužných částí a kterými je současně odváděna emise menší než 1 tuna za rok (jednotlivě) při projektovaných provozních parametrech a při koncentraci na úrovni specifického emisního limitu. Podmínky v tomto odstavci uvedené musí být splněny současně.
5. Seznam technologií ke snižování emisí a příslušných znečišťujících látek a provozních parametrů, které se u zařízení vybavených těmito technologiemi sledují a zaznamenávají
U stacionárních zdrojů, jejichž kódy jsou uvedeny v bodě 2, 3 a 4, které jsou vybaveny některou z následujících technologií ke snižování emisí, musí být v případě povinnosti periodického jednorázového měření uvedených znečišťujících látek současně stanovena povinnost sledování a nepřetržitého zaznamenávání stanoveného provozního parametru, který udává následující tabulka. V případech, kdy tabulka nabízí více možností, je aplikován a v povolení provozu v souladu s § 6 odst. 4 zákona určen vždy minimálně ten parametr, který lépe popisuje řádný provoz daného konkrétního zařízení ke snížení emisí. V případě odlučovací soustavy tvořené více různými zařízeními ke snižování emisí, je provozní parametr nepřetržitě sledován a zaznamenáván na každém z nich, přičemž tato tabulka platí pro každé jednotlivé zařízení ke snižování emisí, není-li v povolení provozu stanoveno jinak. V případě níže uvedených zařízení ke snižování emisí, jejichž řádný provoz a údržbu zajistí sledování a záznam jiného provozního parametru, než který je uveden v tabulce, může krajský úřad v souladu s § 12 odst. 4 písm. b) a § 6 odst. 4 zákona určit jiný provozní parametr.
| Technologie a opatření ke snižování emisí | Znečišťující látka | Provozní parametr |
|---|---|---|
| Tkaninové a textilní filtry | TZL | Tlaková ztráta |
| Keramické filtry | TZL | Tlaková ztráta |
| Elektrostatický odlučovač | TZL | Napětí na elektrodách a protékající elektrický proud každé sekce. Pro posouzení provozní schopnosti je nutné sledovat oba parametry současně u každé sekce elektrostatického odlučovače. |
| Absorpce (Mokrá pračka) | TZL | Výška hladiny nebo nátok pracího média |
| VOC | Teplota nebo výška hladiny | |
| Hladinový odlučovač | TZL | Výška hladiny nebo nátok vody |
| SNCR | NOx | Teplota odpadního plynu a spotřeba činidla za časovou jednotku (g/min, kg/hod apod.) |
| SCR | NOx | Teplota odpadního plynu a spotřeba činidla za časovou jednotku (g/min, kg/hod apod.) |
| Tepelná, katalytická oxidace | TOC/VOC | Teplota oxidace |
| Biofiltr | TOC/VOC | Teplota nebo tlaková ztráta |
| Adsorpce (Aktivní uhlí, zeolity) | TOC/VOC | Hmotnost nebo odezva detektoru VOC |
| Ionizace (UV, plazma, ozonizace atd.) | TOC/VOC | Elektrický proud nebo napětí nebo spotřeba elektrické energie |
| Nastavení stechiometrie (u zdrojů kódu 1.2) | NOx, CO, TZL | λ/koncentrace O2 |
Poznámka:
V případech nuceného odtahu je rovněž nepřetržitě sledován a zaznamenáván příkon ventilátoru či obdobného zařízení zajišťující odsávání technologie a odvod emisí definovaným výduchem nebo komínem s výjimkou případů s kontinuálním sledováním a zaznamenáváním průtoku vzdušiny nebo spalin v měřicím profilu a případů, kdy je nepřetržitě zaznamenávána tlaková ztráta, napětí a protékající proud na elektrodách elektrostatického odlučovače, výška hladiny hladinového odlučovače nebo teplota odpadního plynu u SCR a SNCR.
Minimální vzdálenosti a způsob jejich použití
| Kód stacionárního zdroje podle přílohy č. 2a k zákonu | Název stacionárního zdroje podle přílohy č. 2a k zákonu | Hodnota minimální vzdálenosti v m |
|---|---|---|
| 2.2. | Skládky, které přijímají 10 t odpadu denně a více nebo mají celkovou projektovanou kapacitu 25 000 t a více; nezahrnuje skládky železného a ocelového šrotu | 300 |
| 2.3. | Kompostárny, včetně komunitních kompostáren, nebo zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t a více na jednu zakládku nebo 150 t a více zpracovaného odpadu ročně | 200 |
| 2.6. | Čistírny odpadních vod, deemulgační a neutralizační stanice, které jsou primárně určeny k čištění vod nebo zpracování odpadů v celkovém množství 50 m3 odpadních vod nebo odpadů za den a více | 200 |
| 2.7. | Čistírny odpadních vod s celkovou projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel | 200 |
| 2.8. | Sušení čistírenských kalů, sušení znečištěného skla nebo opalování znečištěných kovů nebo znečištěného skla | 100 |
| 3.6. | Rafinace minerálních nebo pyrolýzních olejů, rafinace plynů, zplyňování nebo pyrolýza uhlí, biomasy, odpadů nebo jiných organických látek (nespadají-li tyto procesy pod kód 2.1.) | 300 |
| 4.6.1. | Slévárny železných kovů; pouze jádrovny a formovny | 200 |
| 5.11. | Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, výroba stavebních hmot nebo betonu nebo recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě 25 m3 za den a více | 200 |
| 5.14. | Obalovny živičných směsí a mísírny živic | 400 |
| 6.5. | Výroba nebo zpracování syntetických polymerů nebo kompozitů, s výjimkou výroby syntetických polymerů a kompozitů uvedených pod jiným kódem, o celkové projektované kapacitě 100 t za rok a více nebo s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více; pouze zdroje, v nichž vznikají emise styrenu | 200 |
| 6. 8. | Zpracování dehtu | 200 |
| 7.1. | Jatka o celkové projektované kapacitě porážky 50 t denně a více | 150 |
| 7.2. | Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin, krmiv nebo osiva z převážně rostlinných surovin o celkové projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a více | 200 |
| 7.3. | Zařízení na úpravu nebo zpracování za účelem výroby potravin nebo krmiv z převážně živočišných surovin (s výjimkou mléka) o celkové projektované kapacitě 25 t hotových výrobků denně a více | 300 |
| 7.6. | Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování 1 t výrobků denně a více | 150 |
| 7.16. | Veterinární asanační zařízení | 500 |
| 7.18. | Výroba lihu, včetně biolihu, o celkové projektované kapacitě 10 000 hl bezvodého lihu za rok a více | 200 |
| 8. | Chovy hospodářských zvířat s celkovou projektovanou roční emisí amoniaku 5 t a více | 200 |
| 9.8. | Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené pod kódy 9.9. až 9.14., s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,6 t za rok a více | 100 |
| 9.19. | Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s celkovou projektovanou spotřebou těkavých organických látek 0,6 t za rok a více | 200 |
| 9.23. | Zpracování kaučuku nebo výroba pryže s celkovou projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 5 t za rok a více, nebo o zpracovatelské kapacitě 50 t za rok a více | 150 |
| 9.24. | Extrakce nebo rafinace rostlinných olejů nebo živočišných tuků | 250 |
Minimální vzdálenosti se použijí vůči následujícím plochám s rozdílným způsobem využití podle jednotného standardu územně plánovací dokumentace:
1. Plochy bydlení podle § 15 vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu.
2. Plochy občanského vybavení veřejného a lázeňského podle § 17 odst. 4 písm. b) a e) vyhlášky č. 157/2024 Sb.
3. Plochy smíšené obytné podle § 20 vyhlášky č. 157/2024 Sb.
4. Plochy městské obytné podle § 32 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 157/2024 Sb.
Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší a náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší
A. Náležitosti časového plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona
| (1) Kód opatření | (2) Název opatření | (3) Gesce | Způsob provádění opatření | (7) Zdroje financování | (8) Termín splnění | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| (4) Aktivita | (5) Dílčí kroky | (6) Interní gesce | |||||
Poznámky:
Časový plán bude zpracován ve strojově čitelné tabelární formě.
Počet řádků tabulky je ilustrativní.
B. Náležitosti hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 4 zákona
| (1) Kód opatření | (2) Název opatření | (3) Gesce | Způsob provádění opatření | (7) Zdroje financování | (8) Termín splnění | (9) Zhodnocení plnění | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| (4) Aktivita | (5) Dílčí kroky | (6) Interní gesce | ||||||
Poznámka:
Náležitosti hlášení o plnění opatření dle § 9 odst. 4 zákona uvedené ve sloupci 1 až 8 odpovídají údajům uvedeným ve schváleném časovém plánu provádění opatření programu zlepšování kvality ovzduší podle § 9 odst. 5 zákona.
Informace uvedené ve sloupci 9 odpovídají skutečnému stavu plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší v době zpracování hlášení.
Hlášení bude zpracováno ve strojově čitelné tabelární formě.
Počet řádků tabulky je ilustrativní.
C. Vysvětlivky k sloupcům v tabulkách podle bodu 1 a 2
1. Kód opatření – kódové označení příslušného opatření uvedené v programu zlepšování kvality ovzduší.
2. Název opatření – úplný název příslušného opatření dle programu zlepšování kvality ovzduší.
3. Gesce – orgán zodpovědný za plnění příslušného opatření určený v programu zlepšování kvality ovzduší.
4. Aktivita – jednotlivé aktivity (resp. úkony), které je nezbytné gestorem provést pro úspěšné splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. U každého opatření programu zlepšování kvality ovzduší bude obvykle nutné vykonat gestorem více aktivit. Aktivitou jsou obvykle míněny větší ucelenější úkony související s daným opatřením např. realizace obchvatu, zavedení nízkoemisní zóny, podpora výměny kotlů v domácnostech apod. Aktivity by měly být řazeny v tabulce chronologicky a měly by jít logicky za sebou tak, jak jsou nezbytné pro splnění příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší. Každá aktivita musí být uvedena na samostatném řádku a být navázána na příslušné opatření programu zlepšování kvality ovzduší.
5. Dílčí kroky – dílčí procesní kroky, které musí gestor nebo jím určený interní gestor vykonat k naplnění dané aktivity (může se jednat např.: sběr dat, analýzy, vyhlášení výběrového řízení, technické konzultace apod.). Každý dílčí krok musí být uveden na samostatný řádek a být jasně navázán na příslušnou aktivitu.
6. Interní gesce – Konkrétní útvar nebo funkce, spadající pod působnost gestora, kterému gestor interně přidělil plnění aktivity nebo dílčího kroku. Konkrétní jména a příjmení se neuvádí.
7. Zdroje financování – zdroj financování aktivity nebo dílčího kroku. Může se jednat o pojmenování zdrojů v dispozici gestora, dotační zdroje, o které gestor hodlá požádat poskytovatele dotace, nebo jiný zdroj financování. Pokud je známa konkrétní částka v Kč, je možné ji zde rovněž uvést.
8. Termín splnění – termín, do kdy má být aktivita nebo dílčí krok gestorem nebo interním gestorem splněn. Termín splnění nesmí být v rozporu s rámcovým časovým harmonogramem stanovým pro příslušné opatření v programu zlepšování kvality ovzduší (tzn. pro jednotlivé aktivity nebo dílčí kroky, nesmí mít stanovený pozdější termín splnění než termín, který stanovuje pro příslušné opatření rámcový časový harmonogram programu zlepšování kvality ovzduší). Termín splnění může být uveden jako konkrétní datum (den, měsíc, rok), případně se může jednat o označení pouze měsíce či kvartálu daného roku. V případě aktivit a dílčích kroků, u kterých nelze oprávněně předvídat konkrétní termín splnění, protože se mají plnit po celou dobu realizace opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebo se jedná o periodicky se opakující úkony, je možné do tabulky uvést termín plnění „průběžně“.
9. Zhodnocení plnění – sloupec je uveden v hlášení o plnění opatření programu zlepšování kvality ovzduší dle § 9 odst. 4 zákona. Jedná se o slovní popis, případně číselné vyjádření (např. procentně), stavu plnění aktivit nebo dílčích kroků v době zpracování hlášení. Pokud popis plnění uvádí, že aktivita nebo dílčí krok není splněn, přestože by podle termínu splnění, který byl uveden v časovém plánu dle § 9 odst. 5, splněn být měl, uvádí se rovněž nápravné řešení, které má zajistit, že realizace příslušného opatření programu zlepšování kvality ovzduší nebude ohrožena a imisního limitu nebo cíle snížení expozice bude dosaženo co nejdříve ve smyslu § 9 odst. 4 zákona.
Struktura řádného a dodatečného poplatkového přiznání
1. Podání poplatku, identifikace provozovatele a provozovny
| Typ podání1): | |
| Název správce poplatku2): | |
| Poplatkové přiznání za rok: | |
| 1a. Údaje o provozovateli | |
| Identifikační číslo osoby (IČO)3): | |
| Název provozovatele (obchodní firma nebo název nebo příjmení a jméno): | |
| Adresa sídla provozovatele: | |
| 1b. Údaje o provozovně4) | |
| Identifikační číslo provozovny (IČP)5): | |
| Územně technická jednotka (ÚTJ)6): | |
| Název provozovny: | |
| Adresa zapsaná v registru územní identifikace7): | |
| Parcela8): | |
| Název kraje9): |
Pokyny:
1) Řádné poplatkové přiznání / Dodatečné poplatkové přiznání.
2) Označení správce poplatku. Místně příslušným správcem poplatku je krajský úřad, na jehož území se nachází stacionární zdroj.
3) Identifikační číslo osoby (IČO), bylo-li přiděleno. Fyzické osoby bez IČO vyplní unikátní identifikátor (ID) přidělený v Integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).
4) Provozovatel zdroje, který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, sečte pro účely stanovení základu poplatku veškeré emise z tohoto zdroje na území kraje.
5) Identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené v ISPOP – označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více stacionárních zdrojů nebo jeden nebo více stacionárních zdrojů s povolením provozu na území kraje.
6) Územně technickou jednotkou (ÚTJ) se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou uvedeny v číselníku, který je součástí statistického metainformačního systému.
7) Adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí podle vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
8) Parcela související s provozem zdroje/zdrojů; nevyplňuje se, pokud je k dispozici adresa evidovaná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Pokyny k výběru parcely určuje provozovatel ISPOP.
9) V případě zdroje uvedeného v pokynu 4), který může být provozován na více místech, a který je povolen k provozu pro celé území kraje, se uvede název kraje, pro jehož území vydal krajský úřad povolení provozu.
2. Výpočet poplatku
2.1. Poplatek za provozovnu bez uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona
| Emise TZL | Součet emisí celé provozovny [t/rok] | Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok] |
| Emise SO2 | Součet emisí celé provozovny [t/rok] | Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok] |
| Emise NOX | Součet emisí celé provozovny [t/rok] | Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok] |
| Emise VOC1) | Součet emisí celé provozovny [t/rok] | Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok] |
| Poplatek2), 3) | Poplatek za provozovnu po zaokrouhlení [Kč/rok] | |
Pokyny:
1) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou.
2) Pokud celková výše poplatků za provozovnu za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč bez využití koeficientů úrovně emisí uvedených v příloze č. 9 bodu 2 k zákonu nebo před uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona, není poplatník dle § 15 odst. 8 zákona povinen řádné poplatkové přiznání dle § 15 odst. 8 zákona podat.
3) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona.
2.2. Poplatek za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona1)
| Emise TZL | Součet emisí celé provozovny [t/rok] | Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok] | Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2) | Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok] |
| Emise SO2 | Součet emisí celé provozovny [t/rok] | Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok] | Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2) | Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok] |
| Emise NOX | Součet emisí celé provozovny [t/rok] | Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok] | Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2) | Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok] |
| Emise VOC3) | Součet emisí celé provozovny [t/rok] | Celkový poplatek za provozovnu [Kč/rok] | Uplatnění nevyměření poplatku nebo koeficientu úrovně emisí2) | Celkový snížený poplatek za provozovnu [Kč/rok] |
| Poplatek4) | Poplatek za provozovnu po uplatnění nevyměření poplatku dle § 15 odst. 6 nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona a po zaokrouhlení [Kč/rok] | |||
Pokyny:
1) Součástí poplatkového přiznání za provozovnu s uplatněním postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona je příloha s podrobným výpočtem množství emisí jednotlivých zdrojů včetně způsobu uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficientu úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona. V případě uplatnění postupu podle § 15 odst. 6 zákona uvede provozovatel kalendářní rok, ke kterému se tento postup vztahuje. Pokyny k formátu přílohy určuje provozovatel ISPOP.
2) Označí se, pokud byl pro jeden nebo více zdrojů uplatněn postup podle § 15 odst. 6 zákona nebo koeficient úrovně emisí podle § 15 odst. 5 zákona.
3) V případě emisí VOC, stanovených jako hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC), se pro účely zpoplatnění provede přepočet TOC na VOC způsobem určeným touto vyhláškou.
4) Pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč, uplatní se osvobození od poplatku podle § 15 odst. 3 zákona.
Rozsah kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně
1. Odborně způsobilá osoba kontroluje údaje podle části A) přílohy č. 18 nejprve u studeného kotle a následně provede provozovatel zatopení a jsou kontrolovány za provozu. Kontrola během zatápění a provozu se neprovádí
a) u spalovacích stacionárních zdrojů, které jsou zcela automatizované, a
b) pokud by teplotní podmínky nevedly k zajištění dostatečného tahu.
I v těchto případech však odborně způsobilá osoba ověřuje, že provozovatel bude postupovat správně.
2. Odborně způsobilá osoba ověřuje, že je provozovatel seznámen s postupem udržování stálého výkonu, regulací výkonu, přikládání a vhodného načasování přikládání a se správným postupem údržby a průběžné kontroly spalovacího stacionárního zdroje.
3. Odborně způsobilá osoba ověří:
a) správnou funkci základních konstrukčních prvků zdroje – přívod spalovacího vzduchu, roštová soustava, spalovací komora, zatápěcí klapka, vstupní a čisticí otvory, přívod paliva, vnější izolace,
b) zajištění dostatečného přívodu vzduchu ke spalovacímu zdroji za všech okolností,
c) správnou funkci regulačních a bezpečnostních prvků spalovacího stacionárního zdroje, pokud jsou přítomny, řídicí jednotka, regulátor množství spalovacího vzduchu, havarijní termostat, zařízení proti přetopení, zařízení zabraňující prohoření paliva do násypky.
4. Odborně způsobilá osoba zjišťuje, jaké palivo je skutečně využíváno, jak je skladováno, zda je splněna maximální vlhkost paliva předepsaná výrobcem zařízení, případně jiné parametry (např. granulometrie). Vlhkost je možné ověřit měřením, případně jiným způsobem.
5. Odborně způsobilá osoba zjišťuje informace o teplovodní soustavě – jak je zajištěna teplota vratné vody, jestli je přítomna akumulační nádoba, jaký je typ soustavy (otevřená/uzavřená).Na základě předložených dokladů o revizi a o kontrole spalinové cesty zjišťuje odborně způsobilá osoba, jak jsou odváděny spaliny a v jakém stavu jsou spalinové cesty, jaké je napojení na spalinové cesty, kdy byla provedena revize spalinových cest, zda jsou spalinové cesty i spalovací zdroj řádně udržovány a čištěny a kdy byla provedena kontrola a čištění spalinových cest i spalovacího zdroje.
6. V návaznosti na uvedený postup stanoví odborně způsobilá osoba výsledek kontroly a soulad s požadavky zákona a s požadavky stanovenými výrobcem zdroje na instalaci a provozováním zdroje.
7. Zjištěný nesoulad s požadavky zákona nebo požadavky stanovenými výrobcem zdroje je uveden do poznámky, pokud není zřejmý z jiných částí dokladu. Uvede se, zda zjištěné porušení požadavků stanovených zákonem nebo výrobcem zdroje má či nemá dopad na znečišťování ovzduší.
8. Odborně způsobilá osoba provozovateli doporučí, jak vhodně spalovací zdroj dále provozovat a poučí ho o správném způsobu zatápění.
9. Závěry kontroly zaznamená odborně způsobilá osoba do dokladu podle části A přílohy. Doplní datum kontroly, podpis odborně způsobilé osoby a podpis provozovatele, že doklad o provedené kontrole převzal. Spolu s dokladem je provozovateli předána také kopie oprávnění odborně způsobilé osoby od výrobce ke kontrole jeho spalovacího zdroje.
Postup prokazování tepelného zpracování odpadu ve spalovacím stacionárním zdroji o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně
1. Pro provádění odběru vzorku je třeba, aby byl kontrolující vybaven potřebnými nástroji:
a) kovová lopatka na odběr vzorku, bez nátěru, aby nebyl vzorek jakkoli kontaminován,
b) vzorkovnice, kterou je kovová nádoba pro uchování vzorku popela, která musí být hermeticky uzavíratelná a nesmí vnitřní povrchovou úpravou kontaminovat vzorek,
c) potřeby pro úklid po odběru,
d) zařízení na pořízení fotografií,
e) měřidlo délky pro fotodokumentaci popela v popelníku s měřítkem,
f) ochranné pomůcky,
g) kovový pohrabáč, bude-li se roštovat popel ve spalovacím prostoru zařízení z důvodu nedostatečného množství popela v popelníku, a
h) lepicí štítky pro zapečetění a označení vzorkovnic s odebranými vzorky popela.
2. Postup odběru vzorku popela u provozovatele
a) Vzorek se odebírá z popelníku spalovacího stacionárního zdroje u provozovatele, a to kovovou lopatkou do kovové hermeticky uzavíratelné nádoby s povrchem. Kovové povrchy lopatky i vzorkovnice musí zamezit kontaminaci vzorku (ideálně bez nátěru).
b) Provedení vizuální kontroly a fotodokumentace spalovacího stacionárního zdroje, jeho okolí a skladu paliva se zaměřením na zbytky paliva nebo jiné materiály. Fotodokumentace popela s měřítkem.
c) Odběr vzorku popela z popelníku je prováděn připravenou lopatkou do vzorkovnice. Buď je proveden odběr veškerého obsahu popelníku, případně je možné provést za účelem získání dalšího popela roštování, nebo je proveden odběr dílčích vzorků rovnoměrně s tím, že popel musí být před odběrem promíchán. Minimální množství odebraného vzorku musí být 0,5 dm3.
d) Kontrolující vyplní „protokol o odběru vzorku popela“, uzavře vzorkovnici a provede zapečetění a označení číslem daného protokolu.
3. Uchování vzorku popela odebraného u provozovatele
Vzorek popela musí být před předáním do laboratoře uchováván v zapečetěné vzorkovnici na suchém místě při teplotě -20 až 40 °C a musí být zabráněno neoprávněné manipulaci s ním a poškození vzorkovnice.
4. Výběr laboratoře a předání vzorku
Analýzy provádí akreditovaná laboratoř. Předání vzorku vybrané zkušební laboratoři se uskuteční v zapečetěné vzorkovnici a vše bude dokumentováno záznamem na předávacím listu nebo protokolu dle obvyklého postupu zavedeného v příslušné laboratoři.
5. Zadání pro laboratoř
a) Rozdělení vzorku popela odebraného u provozovatele
I. úprava a homogenizace vzorku popela (drcení na granulometrii < 3,15 mm)
II. rozdělení na poloviny (vzorek „A“, vzorek „B“)
III. archivace vzorku „A“ (archivní vzorek pro případnou potřebu kontrolního orgánu)
IV. analýza vzorku „B“
b) Požadované analýzy vzorku „B“
K prokázání spalování odpadu prostřednictvím analýzy popela je požadováno stanovení koncentrace těchto kovů – Sb, Cu, Pb, Sn, Zn, Ti a chloridů v sušině (tj. v bezvodém stavu) vzorku popela [mg/kg suš.].
c) Požadované metody analýz
I. kovy:
Rozklad (mineralizace) vzorku popela pomocí lučavky královské nebo pomocí kyseliny fluorovodíkové (HF).
Analytické koncovky:
ICP-OES – emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem
ICP-MS – hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem
AAS – atomová absorpční spektrometrie
II. chloridy (Cl-):
Příprava vodného výluhu z popela v poměru 1:10 vztaženo na sušinu vzorku popela.
Stanovení chloridů ve vodném výluhu pomocí iontové chromatografie (IC) - upřednostněno, případně titračně, spektrofotometricky aj.
6. Posouzení výsledků z laboratoře z pohledu identifikace spalování odpadů ve spalovacích zařízeních – stanovení limitních hodnot
Výsledky provedené analýzy vzorku se porovnávají s níže uvedenými limitními hodnotami jednotlivých ukazatelů. Pro zjednodušení navrženo využití barev jako na semaforu. Vyhodnocení výsledků analýzy je prováděno podle druhu spalovaného paliva pro 6 skupin, z nichž má každá skupina níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku odebraného popela.
a) biomasa (např. dřevo, dřevěné brikety, dřevěné pelety)
b) hnědé uhlí a hnědouhelné brikety
c) černé uhlí
d) hnědé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a hnědého uhlí)
e) černé uhlí + biomasa (např. směsi biomasy a černého uhlí)
f) nespecifikované palivo (např. blíže neurčené směsi biomasy a uhlí)
Každá skupina má níže stanovené limitní hodnoty koncentrace jednotlivých sledovaných látek (ukazatelů) ve vzorku popela po spalování paliva:
| Limitní hodnoty ukazatelů [mg/kg suš.] | Pb | Cu | Zn | Cl | Sb | Sn | Ti |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| biomasa | 55 | 390 | 3 070 | 1 690 | 10 | 10 | 1 835 |
| hnědé uhlí | 35 | 300 | 375 | 2 015 | 5 | 5 | x |
| černé uhlí | 75 | 130 | 145 | 1 690 | 10 | 10 | x |
| hnědé uhlí + biomasa | 55 | 390 | 3 070 | 2 015 | 10 | 10 | x |
| černé uhlí + biomasa | 75 | 390 | 3 070 | 1 690 | 10 | 10 | x |
| nespecifikované palivo | 75 | 390 | 3 070 | 2 015 | 10 | 10 | x |
7. Výpočet „indexu překročení“ a kritéria hodnocení jednotlivých ukazatelů a laboratorních výsledků
Výsledky analýzy vzorku „B“, uvedené v protokolu z laboratoře, budou použity pro výpočet „indexů překročení“ jednotlivých ukazatelů dle následující rovnice a výsledná hodnota bude zaokrouhlena na celé číslo dolů.
Dle výše uvedeného jsou stanoveny tyto typy hodnot:
a) „povolená hodnota“ – „index překročení“ daného ukazatele je menší nebo roven 100 %
b) „výrazně překročená hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 200 %
c) „podezřelá hodnota“ - „index překročení“ daného ukazatele je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %
ČERVENÁ barva = spalování kontaminovaného paliva prokázáno:
dvě a více „výrazně překročené hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 200 %)
ŽLUTÁ = spalování kontaminovaného paliva nelze prokázat ani vyloučit
dvě a více „podezřelé hodnoty“ (minimálně dva „indexy překročení“ jsou větší než 100 % a menší nebo rovny 200 %) nebo jedna „výrazně překročená hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 200 %)
ZELENÁ = spalování kontaminovaného paliva nebylo prokázáno
všechny „povolené hodnoty“ (všechny „indexy překročení“ jsou menší nebo rovny 100 %), maximálně jedna „podezřelá hodnota“ (jeden „index překročení“ je větší než 100 % a menší nebo roven 200 %)
8. Závěr – vyhodnocení výsledků
Kontrolní orgán provede posouzení vzorku popela odebraného u provozovatele spalovacího zařízení (vzorek „B“) dle výše uvedeného postupu. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „zelený“, spalování odpadu nebylo prokázáno, pokud bude vyhodnocen jako „žlutý“, spalování odpadu nebylo prokázáno, nelze ale ani konstatovat, že analýza jednoznačně spalování odpadu vyloučila. Pokud bude vzorek vyhodnocen jako „červený“, bylo prokázáno spalování odpadu.“.