Organizační opatření

a) stanoví cíle systému řízení bezpečnosti informací směřující k zajištění kybernetické bezpečnosti regulované služby,

b) řídí rizika podle § 8,

c) zavede a provádí přiměřená bezpečnostní opatření směřující k zajištění kybernetické bezpečnosti regulované služby na základě cílů systému řízení bezpečnosti informací, bezpečnostních potřeb a řízení rizik,

d) stanoví bezpečnostní politiku a bezpečnostní dokumentaci ve vztahu k řízení kybernetické bezpečnosti, která obsahuje hlavní zásady, cíle systému řízení bezpečnosti informací, bezpečnostní potřeby, práva a povinnosti ve vztahu k řízení bezpečnosti informací, a na základě bezpečnostních potřeb a výsledků hodnocení rizik stanoví bezpečnostní politiku a bezpečnostní dokumentaci v dalších oblastech podle § 6,

e) zajistí provedení auditu kybernetické bezpečnosti podle § 16,

f) zajistí alespoň jednou ročně vyhodnocení účinnosti systému řízení bezpečnosti informací, které obsahuje

1. vyhodnocení cílů systému řízení bezpečnosti informací směřujících k zajištění kybernetické bezpečnosti regulované služby,

2. posouzení naplňování plánu zvládání rizik zpracovaného podle § 8 odst. 1 písm. g),

3. hodnocení stavu systému řízení bezpečnosti informací včetně revize hodnocení rizik,

4. posouzení výsledků provedených auditů kybernetické bezpečnosti a kontrol v oblasti kybernetické bezpečnosti,

5. výsledky předchozího hodnocení účinnosti systému řízení bezpečnosti informací provedených podle tohoto písmene,

6. posouzení dopadů kybernetických bezpečnostních incidentů na oblast kybernetické bezpečnosti a na poskytované služby podle § 15 a

7. posouzení významných změn podle § 11,

g) zpracuje zprávu o přezkoumání systému řízení bezpečnosti informací na základě vyhodnocení účinnosti systému řízení bezpečnosti informací podle písmene f),

h) aktualizuje systém řízení bezpečnosti informací a relevantní dokumentaci na základě

1. zjištění z auditů kybernetické bezpečnosti a kontrol v oblasti kybernetické bezpečnosti,

2. výsledků vyhodnocení účinnosti systému řízení bezpečnosti informací,

3. dopadů kybernetických bezpečnostních incidentů na poskytované služby a

4. prováděných významných změn,

i) řídí provoz a zdroje systému řízení bezpečnosti informací a zaznamenává činnosti spojené se systémem řízení bezpečnosti informací a řízením rizik a

j) stanoví proces řízení výjimek z pravidel stanovených v bezpečnostní politice podle písmene d).

(1) Statutární orgán povinné osoby nebo jiná osoba anebo skupina osob v obdobném řídícím postavení u povinné osoby (dále jen „vrcholné vedení“) s ohledem na systém řízení bezpečnosti informací

a) prokazatelně absolvuje školení podle § 10 odst. 3 písm. a),

b) zajistí stanovení bezpečnostní politiky a cílů systému řízení bezpečnosti informací podle § 3, slučitelných se strategickým směřováním povinné osoby,

c) zajistí integraci systému řízení bezpečnosti informací do procesů povinné osoby,

d) zajistí dostupnost zdrojů potřebných pro systém řízení bezpečnosti informací,

e) informuje zaměstnance a všechny dotčené osoby o významu systému řízení bezpečnosti informací a významu dosažení shody s jeho požadavky,

f) zajistí podporu k dosažení cílů systému řízení bezpečnosti informací,

g) vede a podporuje zaměstnance k rozvíjení efektivity systému řízení bezpečnosti informací,

h) se podílí na vypracování analýzy dopadů podle § 15,

i) zajistí testování plánů kontinuity činností, plánů obnovy a procesů spojených se zvládáním kybernetických bezpečnostních incidentů,

j) prosazuje neustálé zlepšování systému řízení bezpečnosti informací,

k) podporuje osoby zastávající bezpečnostní role při prosazování kybernetické bezpečnosti v oblastech jejich odpovědnosti,

l) zajistí stanovení pravidel pro určení administrátorů a osob, které budou zastávat bezpečnostní role,

m) zajistí, aby byla zachována mlčenlivost všech relevantních osob zejména administrátorů, osob zastávajících bezpečnostní role a dodavatelů, a

n) zajistí pro osoby zastávající bezpečnostní role pravomoci potřebné pro naplňování jejich rolí a zdroje, včetně rozpočtových prostředků k naplňování jejich rolí a plnění souvisejících úkolů.

(2) Vrcholné vedení se prokazatelně seznamuje

a) se zprávou o přezkoumání systému řízení bezpečnosti informací,

b) se zprávou o hodnocení rizik,

c) s plánem zvládání rizik,

d) s výsledky analýzy dopadů a

e) s výsledky auditů kybernetické bezpečnosti a kontrol v oblasti kybernetické bezpečnosti.

(3) Vrcholné vedení zřídí výbor pro řízení kybernetické bezpečnosti a určí jeho členy, přičemž

a) zajistí, že členem výboru pro řízení kybernetické bezpečnosti bude alespoň 1 člen vrcholného vedení nebo jím pověřená osoba a manažer kybernetické bezpečnosti,

b) určí práva a povinnosti výboru pro řízení kybernetické bezpečnosti a jeho členů, související se systémem řízení bezpečnosti informací,

c) zajistí konání pravidelných jednání výboru pro řízení kybernetické bezpečnosti alespoň jednou ročně,

d) zajistí vyhotovení záznamu o průběhu jednání výboru pro řízení kybernetické bezpečnosti a

e) zajistí, že výbor pro řízení kybernetické bezpečnosti je složen z osob s pravomocemi a odbornou způsobilostí pro celkové řízení a rozvoj systému řízení bezpečnosti informací a osob významně se podílejících na řízení a koordinaci činností spojených s kybernetickou bezpečností.

(4) Vrcholné vedení určí osoby, včetně vymezení jejich práv a povinností souvisejících se systémem řízení bezpečnosti informací, které budou zastávat bezpečnostní role

a) manažera kybernetické bezpečnosti,

b) architekta kybernetické bezpečnosti,

c) garanta aktiva a

d) auditora kybernetické bezpečnosti.

(5) Vrcholné vedení zajistí zastupitelnost bezpečnostních rolí uvedených v odstavci 4 písm. a) a b).

(1) Manažer kybernetické bezpečnosti

a) je pověřen řízením systému řízení bezpečnosti informací, přičemž výkonem této role může být pověřena osoba, která je pro tuto činnost vyškolena a prokáže odbornou způsobilost praxí s řízením kybernetické bezpečnosti nebo s řízením bezpečnosti informací po dobu alespoň 3 let,

b) odpovídá za pravidelné informování vrcholného vedení o

1. činnostech vyplývajících z rozsahu jeho odpovědnosti a

2. stavu systému řízení bezpečnosti informací,

c) nesmí být pověřen výkonem rolí odpovědných za provoz technických aktiv regulované služby.

(2) Architekt kybernetické bezpečnosti je pověřen k zajištění návrhu implementace bezpečnostních opatření tak, aby byla zajištěna bezpečná architektura regulované služby, přičemž výkonem této role může být pověřena osoba, která je pro tuto činnost vyškolena a prokáže odbornou způsobilost praxí s navrhováním implementace bezpečnostních opatření a zajišťováním bezpečné architektury v délce alespoň 3 let.

(3) Garant aktiva je pověřen k zajištění rozvoje, použití a bezpečnost aktiva.

(4) Auditor kybernetické bezpečnosti

a) je pověřen prováděním auditu kybernetické bezpečnosti, přičemž výkonem této role může být pověřena osoba, která je pro tuto činnost vyškolena a prokáže odbornou způsobilost praxí s prováděním auditů kybernetické bezpečnosti nebo auditů systému řízení bezpečnosti informací v délce alespoň 3 let,

b) zaručuje, že provedení auditu kybernetické bezpečnosti je nestranné, a

c) nesmí být pověřen výkonem jiných bezpečnostních rolí.

(1) Povinná osoba stanoví bezpečnostní politiku ve vztahu k řízení kybernetické bezpečnosti a vede bezpečnostní politiku a bezpečnostní dokumentaci k relevantním bezpečnostním opatřením uvedeným v § 3 až 27.

(2) Povinná osoba dodržuje pravidla a postupy stanovené v bezpečnostní politice a bezpečnostní dokumentaci podle odstavce 1.

(3) Povinná osoba pravidelně přezkoumává bezpečnostní politiku a bezpečnostní dokumentaci, zajišťuje jejich aktuálnost a jejich relevantní oblasti zahrnuje do provozní dokumentace, pravidel a postupů.

(4) Povinná osoba určí osobu odpovědnou za pravidelný přezkum a aktualizaci bezpečnostní politiky a bezpečnostní dokumentace podle odstavce 3.

(5) Bezpečnostní politika a bezpečnostní dokumentace musí být řízeny tak, aby byly

a) dostupné v elektronické nebo listinné podobě,

b) dotčené osoby v rámci povinné osoby informovány o právech, povinnostech a postupech v nich obsažených,

c) přiměřeně dostupné dotčeným osobám,

d) chráněny z pohledu důvěrnosti, integrity a dostupnosti a

e) informace v nich obsažené úplné, čitelné, snadno identifikovatelné a vyhledatelné.

a) stanoví metodiku pro určování aktiv,

b) stanoví metodiku pro hodnocení aktiv včetně stanovení úrovní aktiv, alespoň v rozsahu uvedeném v příloze č. 1 k této vyhlášce,

c) eviduje garanty aktiv podle § 4 odst. 4 písm. c),

d) hodnotí primární aktiva z hlediska důvěrnosti, integrity a dostupnosti a zařadí je do jednotlivých úrovní podle písmene b),

e) posuzuje při hodnocení primárních aktiv alespoň oblasti uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,

f) určuje a eviduje vazby mezi aktivy, která mají vliv na bezpečnost regulované služby,

g) hodnotí podpůrná aktiva a vychází přitom zejména z určených vazeb na primární aktiva a

h) pro jednotlivé úrovně aktiv podle písmene b) stanovuje a zavádí pravidla ochrany nutná pro zabezpečení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti, která obsahují alespoň

1. přípustné způsoby používání aktiv,

2. pravidla pro manipulaci s aktivy, včetně pravidel pro bezpečné elektronické sdílení a fyzické přenášení aktiv,

3. pravidla pro klasifikaci informací,

4. pravidla pro označování aktiv,

5. pravidla správy výměnných médií a

6. pravidla pro určení způsobu likvidace informací a dat a jejich kopií a likvidace technických aktiv, která jsou nosiči informací a dat s ohledem na úroveň aktiv v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce.

(1) Povinná osoba při řízení rizik v návaznosti na § 7

a) stanoví metodiku pro určování a hodnocení rizik, včetně stanovení kritérií pro akceptovatelnost rizik,

b) při určování rizik s ohledem na aktiva určuje relevantní hrozby a zranitelnosti; přitom zvažuje alespoň kategorie hrozeb a zranitelností uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce,

c) provádí hodnocení rizik v pravidelných intervalech alespoň jednou ročně a při významných změnách určených podle § 11 odst. 1 písm. c), při kterém zohlední

1. relevantní hrozby a zranitelnosti podle písmene b) a posoudí možné dopady na aktiva, přičemž vychází z hodnocení aktiv podle § 7,

2. významné změny,

3. změny stanoveného rozsahu podle § 12 zákona,

4. protiopatření podle § 20 zákona,

5. kybernetické bezpečnostní incidenty, včetně dříve řešených,

6. výsledky auditů kybernetické bezpečnosti a kontrol v oblasti kybernetické bezpečnosti,

7. výsledky penetračního testování a skenování zranitelností a

8. výsledky vyhodnocení účinnosti systému řízení bezpečnosti informací,

d) při hodnocení rizik postupuje alespoň v rozsahu přílohy č. 4 k této vyhlášce,

e) na základě provedeného hodnocení rizik podle písmene c) zpracuje zprávu o hodnocení rizik,

f) zpracuje na základě bezpečnostních potřeb a výsledků hodnocení rizik prohlášení o aplikovatelnosti, které obsahuje přehled všech bezpečnostních opatření požadovaných touto vyhláškou, která

1. nebyla aplikována, včetně odůvodnění a uvedení případných přijatých náhradních bezpečnostních opatření, a

2. byla aplikována, včetně způsobu plnění,

g) na základě provedeného hodnocení rizik podle písmene c) a v souladu se stanovenými kritérii pro akceptovatelnost rizik zpracuje plán zvládání rizik, který obsahuje

1. popis bezpečnostních opatření pro zvládání rizik,

2. cíle a přínosy bezpečnostních opatření pro zvládání rizik,

3. určení osoby zajišťující zavedení bezpečnostních opatření pro zvládání rizik,

4. předpokládané lidské, finanční a technické zdroje pro zavedení bezpečnostních opatření,

5. požadovaný termín zavedení bezpečnostních opatření,

6. popis vazeb mezi riziky a příslušnými bezpečnostními opatřeními a

7. konkrétní způsob realizace bezpečnostních opatření.

(2) Povinná osoba v souladu s plánem zvládání rizik zavádí bezpečnostní opatření.

(3) Hodnocení rizik může být zajištěno i jinými způsoby, než jak je stanoveno v odstavci 1 písm. c), pokud povinná osoba zajistí stejnou nebo vyšší úroveň procesu hodnocení rizik a postupuje v souladu s odstavcem 5 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

(4) Povinná osoba nemusí uplatňovat některá bezpečnostní opatření stanovená touto vyhláškou pouze na základě provedeného řízení rizik.

(1) Povinná osoba při řízení dodavatelů

a) stanoví pravidla pro dodavatele, která zohledňují požadavky systému řízení bezpečnosti informací,

b) prokazatelně seznamuje své dodavatele s pravidly podle písmene a) a vyžaduje plnění těchto pravidel,

c) řídí rizika spojená s dodavateli,

d) identifikuje a eviduje své významné dodavatele ve smyslu § 2 písm. h),

e) prokazatelně písemně informuje své významné dodavatele o jejich evidenci podle písmene d),

f) zajistí v souvislosti s řízením rizik spojených s významnými dodavateli, aby smlouvy uzavírané s významnými dodavateli obsahovaly relevantní ustanovení uvedená v příloze č. 5 k této vyhlášce, a

g) pravidelně přezkoumává plnění smluv s významnými dodavateli z hlediska systému řízení bezpečnosti informací.

(2) Povinná osoba u významných dodavatelů dále

a) provádí v rámci výběrového řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek²) nebo před uzavřením smlouvy hodnocení rizik souvisejících s plněním podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,

b) stanoví v rámci uzavíraných smluvních vztahů způsoby a úrovně realizace bezpečnostních opatření a smluvně určí obsah vzájemné odpovědnosti za zavedení a kontrolu bezpečnostních opatření,

c) provádí pravidelné hodnocení rizik a pravidelnou kontrolu zavedených bezpečnostních opatření u poskytovaných plnění pomocí vlastních zdrojů nebo pomocí třetí strany a

d) zajistí v reakci na rizika a zjištěné nedostatky jejich řešení, která budou přijata bez zbytečného odkladu.

(3) Náležitosti prokazatelného informování podle odstavce 1 písm. e) jsou

a) identifikační údaje povinné osoby, včetně uvedení, že povinná osoba je poskytovatelem regulované služby v režimu vyšších povinností,

b) název regulované služby povinné osoby,

c) identifikační údaje významného dodavatele a

d) prohlášení, že dodavatel je pro povinnou osobu významným dodavatelem.

(1) Povinná osoba v rámci bezpečnosti lidských zdrojů s ohledem na stav a potřeby systému řízení bezpečnosti informací stanoví plán rozvoje bezpečnostního povědomí, jehož cílem je zajistit odpovídající vzdělávání a zlepšování bezpečnostního povědomí včetně formy, obsahu a rozsahu poučení a školení podle odstavce 2.

(2) Povinná osoba zahrne do plánu rozvoje bezpečnostního povědomí

a) poučení vrcholného vedení o jeho povinnostech a bezpečnostní politice, zejména v oblastech systému řízení bezpečnosti informací a řízení rizik,

b) poučení uživatelů, administrátorů a osob zastávajících bezpečnostní role o jejich povinnostech a o bezpečnostní politice,

c) potřebná teoretická i praktická školení uživatelů, administrátorů a osob zastávajících bezpečnostní role,

d) pravidla tvorby bezpečných hesel v souladu s § 19 a

e) relevantní témata uvedená v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Povinná osoba v rámci bezpečnostního povědomí zajistí

a) poučení vrcholného vedení o jeho povinnostech, o bezpečnostní politice zejména v oblasti systému řízení bezpečnosti informací, řízení rizik a řízení kontinuity činností formou vstupních a pravidelných školení k získání znalostí a dovedností vedoucích k určování rizik a posouzení vhodnosti zvolených postupů při řízení rizik a jejich dopadů na regulovanou službu,

b) poučení uživatelů, administrátorů a osob zastávajících bezpečnostní role o jejich povinnostech a o bezpečnostní politice formou vstupních a pravidelných školení,

c) pravidelná odborná školení osobám zastávajícím bezpečnostní role, přičemž vychází z aktuálních potřeb povinné osoby v oblasti kybernetické bezpečnosti, a

d) pravidelná školení a ověřování bezpečnostního povědomí zaměstnanců v souladu s jejich pracovní náplní nebo služebním zařazením.

(4) Povinná osoba v rámci bezpečnosti lidských zdrojů

a) určí osoby odpovědné za realizaci jednotlivých činností, které jsou v plánu rozvoje bezpečnostního povědomí uvedeny,

b) zajistí v souladu s plánem rozvoje bezpečnostního povědomí provedení poučení a školení podle odstavce 3,

c) pravidelně hodnotí účinnost plánu rozvoje bezpečnostního povědomí, provedených poučení, školení a dalších činností spojených se zlepšováním bezpečnostního povědomí,

d) zajistí kontrolu dodržování bezpečnostní politiky ze strany uživatelů, administrátorů a osob zastávajících bezpečnostní role,

e) určí pravidla a postupy pro řešení případů porušení stanovených bezpečnostních pravidel ze strany uživatelů, administrátorů a osob zastávajících bezpečnostní role a

f) zajistí plynulost výkonu činností v případě ukončení nebo změny smluvního vztahu s administrátory a osobami zastávajícími bezpečnostní role.

(5) Povinná osoba vede o poučení a školení podle odstavce 3 přehledy, které obsahují předmět poučení a školení včetně seznamu osob, které poučení a školení absolvovaly.

(1) Povinná osoba při řízení změn u aktiv

a) stanoví pravidla, postupy a kritéria pro určení významných změn,

b) určí změny, které mají nebo mohou mít vliv na kybernetickou bezpečnost,

c) určuje u změn určených podle písmene b) významné změny v souladu se stanovenými pravidly, postupy a kritérii pro určení významných změn podle písmene a).

(2) Povinná osoba u významných změn

a) dokumentuje jejich řízení,

b) řídí rizika spojená s významnými změnami,

c) přijímá bezpečnostní opatření za účelem snížení všech nepříznivých dopadů spojených s významnými změnami,

d) aktualizuje bezpečnostní a provozní dokumentaci,

e) zajistí jejich testování před uvedením do provozu a

f) zajistí možnost navrácení do původního stavu.

(3) Povinná osoba na základě výsledků řízení rizik podle odstavce 2 písm. b) rozhoduje o provedení penetračního testování; pokud rozhodne o provedení penetračního testování, postupuje podle § 24 odst. 5.

(1) Povinná osoba v souvislosti s plánovanou akvizicí, vývojem a údržbou aktiv

a) řídí rizika,

b) řídí významné změny podle § 11,

c) stanoví bezpečnostní požadavky, které zohlední i relevantní bezpečnostní opatření stanovená touto vyhláškou,

d) zahrne bezpečnostní požadavky stanovené podle písmene c) do plánované akvizice, vývoje a údržby a

e) zajistí oddělení provozního, zálohovacího, vývojového, testovacího, administrátorského a jiného specifického prostředí, a zajistí ochranu informací a dat, které se v něm vyskytují.

(2) Povinná osoba zajistí při provedení akvizice nebo vývoje technického aktiva

a) využívajícího autentizační mechanismus, zejména za účelem ověření identity uživatelů nebo administrátorů, plnění požadavků podle § 19 odst. 2,

b) využívajícího kryptografické algoritmy, plnění požadavku podle § 25 odst. 1 písm. a) a § 25 odst. 3 písm. a) a

c) dostupnost bezpečnostních aktualizací po dobu jeho životního cyklu.

(1) Povinná osoba na základě bezpečnostních a provozních potřeb řídí přístup k aktivům a přijímá bezpečnostní opatření, která slouží k zajištění ochrany přístupových a autentizačních údajů, které jsou používány pro ověření identity podle § 19 a 20.

(2) Povinná osoba dále při řízení přístupu k aktivům

a) řídí přístup na základě skupin nebo rolí,

b) přidělí každému uživateli a administrátorovi přistupujícímu k aktivům přístupová práva a oprávnění na úroveň nezbytně nutnou k výkonu práce a jedinečný identifikátor daného typu účtu, přičemž odděluje uživatelské a administrátorské účty jedné osoby,

c) řídí identifikátory, přístupová práva a oprávnění účtů technických aktiv,

d) zavádí v souladu s písmenem c) bezpečnostní opatření pro řízení přístupu technických aktiv,

e) zavádí bezpečnostní opatření potřebná pro bezpečné používání mobilních zařízení a jiných obdobných technických aktiv, popřípadě i bezpečnostní opatření spojená s využitím technických aktiv, která povinná osoba nemá ve své správě,

f) omezí a kontroluje používání programových prostředků a vybavení, které mohou být schopné překonat systémové nebo aplikační kontroly,

g) přiděluje a odebírá přístupová práva a oprávnění v souladu s politikou řízení přístupu,

h) provádí pravidelné přezkoumání veškerých přístupových práv a oprávnění včetně rozdělení do skupin a rolí,

i) zajistí bezodkladné odebrání nebo změnu přístupových práv a oprávnění při změně pozice nebo zařazení na základě skupin a rolí,

j) zajistí deaktivaci účtů a bezodkladné odebrání nebo změnu přístupových práv a oprávnění při ukončení nebo změně smluvního vztahu, na základě kterého došlo ke zřízení přístupu k aktivům,

k) dokumentuje přidělování a odebírání přístupových práv a oprávnění a

l) využívá nástroj pro správu a ověřování identity podle § 19 a nástroj pro řízení přístupových práv a oprávnění podle § 20.

(1) Povinná osoba při zvládání kybernetických bezpečnostních událostí a incidentů

a) zavede procesy, pravidla a postupy pro detekci, zaznamenávání a vyhodnocování kybernetických bezpečnostních událostí v souladu s § 21 až 23,

b) zavede procesy, pravidla a postupy pro koordinaci a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů,

c) přidělí odpovědnosti pro

1. detekci, zaznamenávání a vyhodnocování kybernetických bezpečnostních událostí a

2. koordinaci a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů,

d) definuje a dodržuje pravidla a postupy pro identifikaci, sběr, získání a uchování věrohodných podkladů potřebných pro analýzu kybernetického bezpečnostního incidentu,

e) zajistí detekci kybernetických bezpečnostních událostí podle § 21,

f) zajistí, že uživatelé, administrátoři, osoby zastávající bezpečnostní role, další zaměstnanci a dodavatelé budou oznamovat neobvyklé chování technických aktiv a podezření na zranitelnosti,

g) zajistí posuzování kybernetických bezpečnostních událostí, při kterých musí být rozhodnuto, zda mají být klasifikovány jako kybernetické bezpečnostní incidenty,

h) zajistí zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů podle stanovených postupů,

i) přijímá bezpečnostní opatření pro odvrácení a zmírnění dopadu kybernetického bezpečnostního incidentu,

j) zajistí hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů podle § 15 zákona,

k) prošetří a určí příčiny kybernetického bezpečnostního incidentu,

l) vede záznamy o kybernetických bezpečnostních incidentech a o jejich zvládání,

m) zajistí vytvoření závěrečné zprávy o vyřešení kybernetického bezpečnostního incidentu s významným dopadem podle § 16 zákona, včetně popisu příčiny vzniku kybernetického bezpečnostního incidentu s významným dopadem, pokud je známa, a

n) vyhodnotí účinnost řešení kybernetického bezpečnostního incidentu a na základě vyhodnocení stanoví nutná bezpečnostní opatření k zamezení opakování řešeného kybernetického bezpečnostního incidentu, popřípadě aktualizuje stávající bezpečnostní opatření.

(2) Povinná osoba dále při detekci a vyhodnocování kybernetických bezpečnostních událostí používá nástroje podle § 21 a 23.

a) stanoví metodiku pro provedení analýzy dopadů,

b) provádí analýzu dopadů, vyhodnocuje a dokumentuje možné dopady kybernetických bezpečnostních incidentů a zohlední hodnocení rizik podle § 8,

c) na základě výstupů analýzy dopadů a hodnocení rizik podle písmene b) stanoví cíle řízení kontinuity činností formou určení

1. minimální úrovně poskytovaných služeb, která je přijatelná pro užívání, provoz a správu regulované služby,

2. doby obnovení chodu, během které bude po kybernetickém bezpečnostním incidentu obnovena minimální úroveň poskytovaných služeb regulované služby, a

3. bodu obnovení dat jako časové období, za které musí být zpětně obnovena data po kybernetickém bezpečnostním incidentu nebo po selhání technického aktiva,

d) stanoví politiku řízení kontinuity činností, která obsahuje naplnění cílů podle písmene c), a stanoví práva a povinnosti administrátorů a osob zastávajících bezpečnostní role,

e) vypracuje, aktualizuje a pravidelně testuje plány kontinuity činností a plány obnovy související s poskytováním regulované služby a

f) realizuje bezpečnostní opatření pro zvýšení odolnosti podle § 26.

(1) Povinná osoba stanoví plán provádění auditu kybernetické bezpečnosti.

(2) Povinná osoba při auditu kybernetické bezpečnosti

a) posuzuje, zda byla zavedena bezpečnostní opatření požadovaná zákonem a touto vyhláškou,

b) posuzuje soulad zavedených bezpečnostních opatření s právními předpisy, vnitřními předpisy, smluvními závazky a nejlepší praxí a

c) provádí a dokumentuje audit dodržování pravidel a postupů stanovených v bezpečnostní politice, včetně přezkoumání technické shody a dříve stanovených nápravných opatření podle odstavce 3 písm. b).

(3) Povinná osoba

a) zahrne výsledky auditu kybernetické bezpečnosti podle odstavce 2 do

1. plánu rozvoje bezpečnostního povědomí,

2. řízení rizik a

b) stanoví na základě výsledku auditu kybernetické bezpečnosti podle odstavce 2 případná nápravná opatření, která budou přijata bez zbytečného odkladu.

(4) Audit kybernetické bezpečnosti podle odstavce 2 je prováděn

a) při významných změnách, a to v rámci jejich rozsahu,

b) v pravidelných intervalech alespoň jednou za 2 roky a

c) v souladu s plánem auditu kybernetické bezpečnosti.

(5) Není-li v odůvodněných případech možné provést audit v celém rozsahu podle odstavce 2 ve lhůtě podle odstavce 4 písm. b), je možné audit kybernetické bezpečnosti provádět průběžně po systematických celcích tak, aby byl naplněn celý rozsah auditu podle odstavce 2 alespoň jednou za 5 let.

(6) Audit kybernetické bezpečnosti musí být prováděn osobou vyhovující podmínkám stanoveným v § 5 odst. 4, která nezávisle hodnotí správnost a účinnost zavedených bezpečnostních opatření.