(1) Do domova lze přijmout válečného veterána nebo osobu blízkou válečného veterána, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci, jejichž zdravotní stav nevyžaduje dlouhodobou hospitalizaci v lůžkovém zdravotnickém zařízení a pravidelnou dopomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb a lze předpokládat, že chování válečného veterána nebo jeho osoby blízké z důvodu duševního onemocnění nebo užívání návykových látek nebude závažným způsobem narušovat vzájemné soužití. Podmínky přijetí musí válečný veterán nebo osoba blízká splňovat po celou dobu pobytu v domově.

(2) Poskytuje-li domov celodenní zdravotní péči, lze do něj přijmout i válečného veterána, nebo jeho osobu blízkou, v nepříznivé sociální situaci, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického onemocnění a jejichž stav umožňuje poskytování zdravotních služeb v domácím prostředí.