19. V příloze č. 3 část A zní:
„ČÁST A
Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity
1. Přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc a pro respirabilní frakci prachu PELr. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků podle české technické normy ČSN EN 1540 Expozice pracoviště - Terminologie.
2. Přípustný expoziční limit směsi prachů (PELs) s různými přípustnými expozičními limity se stanoví výpočtem z přípustného expozičního limitu jednotlivých prachů podle vzorce:
kde
PELs je PEL směsi,
PEL1 až PELn je přípustný expoziční limit jednotlivých látek 1 až n,
% x1 až % xn je hmotnostní podíl jednotlivých látek 1 až n v procentech.
3. Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se přípustný expoziční limit podle hodnoty platné pro látku s nejnižším přípustným expozičním limitem.
V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v poletavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PELs podle hodnoty platné pro látku s nejnižším přípustným expozičním limitem.
4. Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka, musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky. Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1 % fibrogenní složky, nesmí její PELr překračovat hodnoty uvedené v tabulce č 1. Za dodržení přípustného expozičního limitu se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PELr pro fibrogenní složku, tak i PELc pro daný druh prachu.
5. Pokud prach obsahuje méně než 1 % krystalického SiO2 a neobsahuje azbest, považuje se za prach s převážně nespecifickým účinkem.
6. Pro prach s převážně nespecifickým účinkem platí PELc = 10 mg.m-3.
7. Přípustný expoziční limit nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému obsahu mikroorganismů v prachu.
Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem a)
| látka | PELr (mg.m-3) respirabilní frakce (Fr) | PELc (mg.m-3) celková koncentrace | |
|---|---|---|---|
| Fr = 100 % b) | |||
| respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého (všechny krystalografické formy) | 0,1 | - | |
| gama-oxid hlinitý | 0,1 | - | |
| Fr ≤ 5 % d) | Fr > 5 %d) | ||
| dinas | 2,0 | 10 : Fr | 10 |
| grafit | 2,0 | 10 : Fr | 10 |
| prach černouhelných dolů | 2,0 | 10 : Fr | 10 |
| koks | 2,0 | 10 : Fr | 10 |
| slída | 2,0 | 10 : Fr | 10 |
| talek | 2,0 | 10 : Fr | 10 |
| ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu) | 2,0 | 10 : Fr | 10 |
| šamot | 2,0 | 10 : Fr | 10 |
| horninové prachy c) | 2,0 | 10 : Fr | 10 |
| slévárenský prach | 2,0 | 10 : Fr | 10 |
Vysvětlivky k tabulce č. 1:
a) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1% fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.
b) Fr = obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v procentech, položka respirabilní prach krystalického SiO2 a gama-oxid hlinitý se považují za 100 % fibrogenní prach.
c) Za přítomnosti vláken respirabilních rozměrů v prachu musí být dodržen PEL pro azbest.
d) Hodnotí se podle obsahu fibrogenní složky (respirabilního SiO2).
Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem
| Chemická látka | PELc (mg.m-3) | |
|---|---|---|
| 1 | amorfní SiO2 | 4,0 |
| 2 | svářečské dýmya),b) | 5,0 |
| 3 | bentonit | 6,0 |
Vysvětlivky k tabulce č. 2:
a) Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu, materiálu, jímž se svařuje, svařovacím proudu. Tyto okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice svářečským dýmem.
b) Zároveň platí, že obsah toxických kovů (například CrVI nebo Mn) ve svářečských dýmech stanovený chemickými metodami nesmí překračovat hodnoty PEL pro tyto kovy podle Přílohy č. 2, části A (Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace).
Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem
| Chemická látka | PELc (mg.m-3) |
|---|---|
| Prachy s převážně nespecifickým účinkem (vyjma prachů níže vyjmenovaných) | 10,0 |
| baryt | 10,0 |
| cement | 10,0 |
| čedič tavený | 10,0 |
| dolomit | 10,0 |
| železo a jeho slitinya) | 10,0 |
| hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3) | 10,0 |
| hnědé uhlí a lignit | 10,0 |
| magnezit | 10,0 |
| ocelárenská struska | 10,0 |
| ledek amonný | 10,0 |
| oxidy železa | 10,0 |
| popílek | 10,0 |
| prach z umělého brusivá (karborundum, elektrit) | 10,0 |
| půdní prachy | 10,0 |
| sádra | 10,0 |
| saze komínové | 2,0 |
| siderit | 10,0 |
| škvára | 10,0 |
| vápenec, mramor | 10,0 |
| vysokopecní struska | 10,0 |
| amorfní uhlík (Carbon Black) | 10,0 |
Vysvětlivka k tabulce č. 3:
a) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny přípustným expozičním limitem, posuzuje se prašnost i podle přípustného expozičního limitu těchto kovů. Za dodržení přípustného expozičního limitu se považuje stav, kdy je dodržen jak PELC pro slitinu železa, tak i přípustný expoziční limit pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom limit, jehož přípustný expoziční limit je nejnižší. Slitiny jiných kovů, než železa se posuzují po stránce prašnosti podle přípustného expozičního limitu jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž přípustný expoziční limit je nejnižší.
Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem
| Chemická látka | PELc (mg.m-3) | |
|---|---|---|
| 1 | textilní prachy | |
| 2 | bavlna | 2,0 |
| 3 | len | 2,0 |
| 4 | konopí | 2,0 |
| 5 | hedvábí | 2,0 |
| 6 | syntetická vlákna textilní | 4,0 |
| 7 | sisal | 6,0 |
| 8 | juta | 6,0 |
| 9 | živočišné prachy | |
| 10 | peří | 4,0 |
| 11 | vlna | 6,0 |
| 12 | srst | 6,0 |
| 13 | ostatní živočišné prachy | 6,0 |
| 14 | rostlinné prachy | |
| 15 | mouka | 4,0 |
| 16 | tabák | 4,0 |
| 17 | čaj | 4,0 |
| 18 | káva zelená | 2,0 |
| 19 | koření | 2,0 |
| 20 | prach obilní | 6,0 |
| 21 | prach zc) | |
| 22 | - toxických a výrazně senzibilizujících (exotických) dřevina) | 1,0 |
| 23 | - tvrdých (karcinogenních a senzibilizujících) dřevinb) | 2,0 |
| 24 | - ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin | 5,0 |
| 25 | ostatní rostlinné prachy | 6,0 |
| 26 | jiné prachy s dráždivým účinkem | |
| 27 | prach dusičnanu sodného | 6,0 |
| 28 | prach z chromu | 0,5 |
| 29 | prach fenolformaldehydových pryskyřic | 5,0 |
| 30 | prach PVC | 5,0 |
| 31 | prach z broušení pneumatik | 3,0 |
| 32 | prach epoxidových pryskyřic | 2,0 |
| 33 | prach papíru | 6,0 |
| 34 | prach polyakrylátových pryskyřic | 5,0 |
| 35 | prach polyesterových pryskyřic | 5,0 |
| 36 | prach polyethylenu | 5,0 |
| 37 | prach polypropylenu | 5,0 |
| 38 | prach polymerních materiálů | 5,0 |
| 39 | prach polystyrenu | 5,0 |
| 40 | prach siřičitanu vápenatého | 5,0 |
| 41 | prach sklolaminátů | 5,0 |
| 42 | prach škrobu | 4,0 |
| 43 | kyselina citrónová | 4,0 |
| 44 | prach dřevotřískových a MDF desek | 5,0 |
| 45 | prach z laminátových/laminovaných OSB desek | 5,0 |
Vysvětlivky k tabulce č. 4:
a) Mezi prachy toxických a výrazně senzibilizujících dřevin patří například: akácie (Acacia melanoxylon), brya (Brya ebenus), dalbergie (Dalbergia), grevilea (Grevillea rubusta), iroko (Chlorophora excelsa), Khaya anthotheca, Machaerium scleroxylon, mansonie (Mansonia altissima), Paratecoma peroba, teak (Tectona grandis), vrcholák (Terminalia superba), zerav obrovský (Thuja plicata), Triplochiton scleroxylon.
b) Mezi prachy tvrdých dřev patří například: akát (Robinia), bříza (Betula), buk (Fagus), dub (Quercus), habr (Carpinus), jasan (Fraxinus), javor (Acer), jilm (Ulmus), kaštanovník (Castanea), lípa (Tilia), olše (Alnus), ořechovec (Carya), ořešák (Juglans), slivoň (Prunus, podrod Padus), třešeň (Prunus, podrod Cerasus), vrba (Salix), platan (Platanus), tomel (Diospyros), topol (Populus), brya (Brya), perčovník (Palaquium), afrormosia (Pericopsis elata), dalbergie - (například palisandr, brazilské růžové dřevo, africký eben (Afričan Ebony)), damarovník (Shorea), africký mahagon (Khaya), kokosovník (Cocos), kanárník (Canarium), damaroň jižní syn. Kauri (Agathis australis), teak (Tectona grandis), svietenie (Swietenia), vrcholák (Terminalia).
c) Vdechnutelný díl; v případě směsi prachů dřev s různými limitními hodnotami se limitní hodnota této směsi nastavuje podle složky s nejnižší limitní hodnotou.
Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy
| Typ vláken | PEL |
|---|---|
| početní koncentrace (počet respirabilních vláken/cm3) | |
| azbestová respirabilní vlákna všech azbestů | 0,01, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí2) |
| 0,001, pro pracovní prostředí a práce, které nejsou uvedeny v § 8 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy2) | |
| žáruvzdorná keramická vlákna a) | 0,3 |
| umělá minerální vlákna (čedičová, skleněná, strusková a jiné) | 1,0 |
| hmotnostní koncentrace (mg/m-3) | |
| umělá minerální vlákna b) (vlákna všech rozměrů) | 4 |
Vysvětlivky k tabulce č. 5:
a) Splňují-li kritéria pro klasifikaci podle § 16 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.
b) Pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.“.