7. Přílohy č. 1 až 7 znějí:
„Příloha č. 1
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg na 1 kg sušiny
| Pořad. číslo | Ukazatel | Limitní hodnoty |
|---|---|---|
| 1 | As | 30 |
| 2 | Be | 5 |
| 3 | Cd | 1 |
| 4 | Co | 30 |
| 5 | Cr | 200 |
| 6 | Cu | 100 |
| 7 | Hg1) | 0,8 |
| 8 | Ni | 80 |
| 9 | Pb | 100 |
| 10 | V | 180 |
| 11 | Zn | 300 |
| 12 | PAU2) | 6 |
| 13 | uhlovodíky C10-C40 | 300 |
| 14 | PCB3) | 0,2 |
Vysvětlivky:
1) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou.
2) PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky [suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu].
3) PCB – polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180).
Limitní hodnoty obsahu skeletu v sedimentu
| Ukazatel | Limitní hodnoty |
|---|---|
| Obsah skeletu 2 – 4 mm | max. 30 % |
| Obsah skeletu nad 4 mm | max. 3 % |
Seznam povinně sledovaných rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit
As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn, PCB1), PAU2), DDT.
Vysvětlivky:
1) PCB – polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 153, 180).
2) PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky [suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(ghi)perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu].
Kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1
Tabulka č. 1
Ekotoxikologické testy pro testování sedimentů
| Zkušební organismus | Doba působení | Limitní hodnoty |
|---|---|---|
| Bakterie Aliivibrio fischeri | 15 minut a 30 minut | neprokáže se ve zkoušce inhibice světelné emise bakterií větší než 50 % při expozici 15 minut ani při expozici 30 minut |
| Perloočka Daphnia magna Straus | 48 hodin | procento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 50 % |
| Řasa Desmodesmus subspicatus | 72 hodin | neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 50 % ve srovnání s kontrolou |
| Salát Lactuca sativa | 120 hodin | neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu kořene salátu větší než 50 % ve srovnání s kontrolou |
Tabulka č. 2
Sledování indikátorových mikroorganismů
| Indikátorový organismus | Jednotky | Počet zkoušených vzorků | Limitní hodnota (nález / KTJ1)) | |
|---|---|---|---|---|
| Salmonella | Nález v 50 g | 5 | Negativní | |
| Escherischia coli nebo Enterokoky2) | KTJ v 1 g | 5 | 4 | < 103 |
| 1 | < 5.103 | |||
Vysvětlivky:
1) KTJ – kolonie tvořící jednotku.
2) Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům.
Maximální aplikační dávka sedimentu na 1 ha zemědělské půdy v tunách sušiny
| Textura sedimentu1) a dávka (t/ha) | ||||
|---|---|---|---|---|
| písčitohlinitý | hlinitý | jílovitohlinitý | jílovitý | |
| těžké půdy2) | 600 | 900 | 1100 | 1100 |
| středně těžké půdy3) | 1100 | 1100 | 900 | 600 |
| lehké půdy4) | 1100 | 900 | 900 | 450 |
Vysvětlivky:
1) Textura sedimentu se stanoví formou stanovení zrnitostního složení podle normy ISO 11277 Kvalita půdy.
2) Těžké půdy: půdy jílovitohlinité, jílovité a jíly s obsahem jílnatých částic (menších než 0,01 mm) vyšším než 45 %; jsou řazeny k půdám běžným.
3) Středně těžké půdy: půdy písčitohlinité a hlinité s obsahem jílnatých částic (menších než 0,01 mm) vyšším než 20 % a maximálně 45 %; jsou řazeny k půdám běžným.
4) Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou sorpční kapacitou.
“.