c) V případě bivalentního zdroje, kdy není samostatně měřena spotřeba elektřiny pro elektrokotel a samostatně pro tepelné čerpadlo, se skutečné množství tepelné energie na výstupu ze zdroje zjišťuje z jeho spotřeby elektřiny v MWh podle výpočtu:
$Q=\frac{q_{ČK}\times e_{TČ}}{2–b}\times \text{3,6 , kde}$

Q	je množství tepelné energie v GJ;
qČK	je spotřeba elektřiny tepelného čerpadla, včetně elektrokotle v MWh;
eTč	je průměrný roční topný faktor tepelného čerpadla, který u nových zařízení udává projektant, resp. výrobce tepelného čerpadla, jako střední hodnotu za celoroční provoz tepelného čerpadla, v ostatních případech se dosadí hodnoty z tabulky v písm. a);
b	je podíl tepelného čerpadla na celkové dodávce tepelné energie bivalentního zdroje, který u nových zařízení udává projektant, resp. výrobce tepelného čerpadla, v ostatních případech se dosadí následující hodnoty:

Poměr výkonu elektrokotle a tepelného čerpadla			Kombinovaný provoz vytápění (příprava teplé vody)		Pouze pro vytápění
			Vzduch/voda B	Země/voda B	Vzduch/voda b	Země/voda B
2,00			0,79	0,72	0,76	0,68
1,00			0,94	0,90	0,93	0,89
0,75			0,97	0,94	0,96	0,94
0,50			0,99	0,97	0,98	0,97
Pozn.:	Poměrem výkonu elektrokotle a tepelného čerpadla se rozumí jměnovitý výkon elektrokotle dělený jmenovitým výkonem tepelného čerpadla při venkovní teplotě 0°C. Jmenovitý výkon elektrokotle je navržený projektantem či výrobcem tak, aby pokryl spolu s výkonem tepelného čerpadla tepelné ztráty pro výpočtovou teplotu venkovního vzduchu.