2.5. Solární kolektory
V případě, že je zdrojem tepelné energie solární kolektor, se skutečné množství tepelné energie na výstupu ze zdroje zjišťuje z plochy apertury (tj. průhledný kryt umožňující průchod záření) a měrné roční dodávky v kWh/m² podle výpočtu:
$Q=\left(q_{Sk}\right)\times A\times \text{0,0036 , kde}$

Q	je množství tepelné energie v GJ;
A	je plocha apertury instalovaných kolektorů v m2;
qSk	je měrná roční dodávka tepelné energie slunečního kolektoru v kWh/m2, kterou u nových zařízení udává projektant jako střední hodnotu za celoroční provoz solárního kolektoru, v ostatních případech se dosadí hodnoty v následující tabulce vycházející z těchto předpokladů:
	-	jižní orientace kolektorů (s odchylkou max. 15°),
	-	sklon kolektorů od vodorovné roviny 45° (s odchylkou max. 15°),
	-	použití kolektorů k ohřevu teplé vody případně vytápění či ohřevu bazénu, běžný denní provoz,
	-	objem akumulačního zásobníku v rozsahu 50-100 1/m2 kolektoru.

Typ kolektoru	Typ absorpčního povrchu	Rok výroby	qSk
Plochý	Neselektivní	do 1990	300
Plochý	Neselektivní	po 1990	380
Plochý	Selektivní	po 1990	430
Vakuovaný	Selektivní	po 1994	530