(1) Výše náhrady nákladů náležících provozovateli za zajištění předávání veřejné výstrahy se určuje jako součet

a) daňových odpisů nebo účetních odpisů, jedná-li se o náhrady, pro které nejsou stanoveny daňové odpisové skupiny podle právních předpisů upravujících účetnictví, hardwarového a softwarového vybavení provozovatele pro předávání veřejné výstrahy (dále jen „odpisy“) a

b) skutečně vynaložených nákladů na zajištění nepřetržité připravenosti.