16. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 3 až 10 znějí:
㤠6a
Kritéria udržitelnosti zemědělské biomasy
(1) Zemědělská biomasa splňuje kritéria udržitelnosti, pokud nepochází z půdy, která měla ke dni 1. ledna 2008 nebo později jeden z uvedených statusů:
a) původní les a jiná zalesněná plocha s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy, a prales, jak je definován v zemi, kde se prales nachází,
b) vysoce biologicky rozmanitý les a jiná zalesněná plocha, která je druhově bohatá a neznehodnocená a byla příslušným orgánem daného státu označena jako vysoce biologicky rozmanitá, pokud není prokázáno, že získávání biomasy nezasahovalo do ochrany přírody,
c) oblast stanovená
1. právním předpisem³) nebo příslušným orgánem v daném státě k účelu ochrany přírody, pokud pěstování biomasy zasahuje do tohoto účelu, ledaže se prokáže, že produkce této suroviny nezasahovala do ochrany přírody, nebo
2. rozhodnutím Evropské komise podle čl. 30 odst. 4 ve spojení s čl. 29 odst. 3 písm. c) bodem ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů“), za účelem ochrany vzácného nebo ohroženého ekosystému nebo druhu, pokud pěstování biomasy zasahuje do uvedeného účelu ochrany přírody,
d) vysoce biologicky rozmanitý travní porost určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie stanovujícího kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů⁴) o rozloze větší než 1 hektar, a to
1. původní travní porost, který by bez lidského zásahu zůstal zachován jako takový a který stále vykazuje přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo
2. travní porost, který by bez lidského zásahu nezůstal zachován jako travní porost a který je druhově bohatý a neznehodnocený a považuje se za vysoce biologicky rozmanitý podle odstavce 2, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitého travního porostu, nebo
e) vřesoviště.
(2) Travní porost podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nacházející se
a) na území České republiky se považuje za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že je předmětem písemné dohody o provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny⁵) nebo je na něm vymezen nadstavbový titul podopatření ošetřování travních porostů v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření nebo navazujících opatření⁶), nebo
b) mimo území České republiky se považuje za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že je příslušným orgánem v daném státě nebo právním předpisem daného státu označen jako vysoce biologicky rozmanitý.
(3) Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008
a) půdou pokrytou nebo nasycenou vodou trvale nebo po významnou část roku,
b) plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, nebo
c) plochou o rozloze větší než 1 hektar se stromy vyššími než 5 metrů a pokryvem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů v daném místě, pokud není prokázáno, že při uplatnění způsobu výpočtu podle § 6c je zásoba uhlíku v oblasti předtím, než došlo k přeměně půdy, a po její přeměně taková, že by podmínky podle § 6 byly splněny.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, má-li půda stále status uvedený v odstavci 3 písm. a), b) nebo c) nebo jej měla v době, kdy byla biomasa získána.
(5) Zemědělská biomasa splňující kritéria udržitelnosti nesmí pocházet z půdy, která byla ke dni 1. ledna 2008 rašeliništěm, pokud není prokázáno, že její pěstování a získávání nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.
Kritéria udržitelnosti lesní biomasy
(1) Lesní biomasa splňující kritéria udržitelnosti musí být vytěžena na území státu, jehož právní předpisy zajišťují
a) legalitu provádění těžby a její vymáhání,
b) obnovu lesa ve vytěžených oblastech,
c) ochranu oblastí, které jsou mezinárodní smlouvou, vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem daného státu určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů, travních porostů, vřesovišť a rašelinišť, v zájmu zachování biologické rozmanitosti a s cílem zabránit ničení stanovišť,
d) provádění těžby způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti podle zásad udržitelného obhospodařování lesů s cílem předejít nepříznivému dopadu tak, aby se zabránilo těžbě pařezů a kořenů, degradaci původních lesů a pralesů, jak jsou definovány v zemi, kde se les nachází, nebo jejich přeměně na pěstované lesy a těžbě na citlivých půdách; při těžbě se dodržují mezní hodnoty, které jsou stanoveny v zemi, kde se les nachází, pro rozsáhlé holoseče a místně a ekologicky vhodné prahové hodnoty pro těžbu mrtvé dřevní hmoty, a těžba splňuje požadavky na používání systémů těžby dřeva, které minimalizují nepříznivý dopad na kvalitu půdy, včetně zhutňování půdy, a na prvky biologické rozmanitosti a stanoviště,
e) provádění těžby způsobem, který zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa,
f) stanovení lesů, v nichž se těží lesní biomasa a které nerostou na půdě, která má status uvedený v § 6a odst. 1 písm. a), b), d) a e), § 6a odst. 3 písm. a) a § 6a odst. 5, přičemž pro určení statusu půdy platí stejná pravidla, která jsou uvedena v těchto ustanoveních.
(2) Provozovatel zařízení vyrábějící biokapaliny a paliva z biomasy na bázi lesní biomasy a původce lesní biomasy vydávají na základě používání vlastních interních postupů prohlášení, jímž pro účely auditů prováděných podle čl. 30 odst. 3 směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů prokazují, že lesní biomasa není získávána z půdy uvedené v odstavci 1 písm. f) nebo není smíchávána s jinou biomasou, přičemž první sběrné místo je určeno podle čl. 2 bodu 12 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/996 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy⁷).
(3) Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavců 1 a 2, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření, který zajišťuje plnění požadavků uvedených v odstavci 1. Splnění požadavku podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit prokázáním skutečnosti, že těžba není v rozporu s účely ochrany přírody, včetně ochrany mokřadů, travních porostů, vřesovišť a rašelinišť, v zájmu zachování biologické rozmanitosti a s cílem zabránit ničení stanovišť.
(4) Vedle plnění požadavků podle odstavce 1 a 2 nebo 3 musí být stát, na jehož území byla lesní biomasa vytěžena, smluvní stranou Pařížské dohody⁸) a současně
a) předložil sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu⁹) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku daného státu ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo
b) přijal v souladu s čl. 5 Pařížské dohody⁸) na celostátní nebo nižší úrovni právní předpisy použitelné v oblasti těžby lesní biomasy, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, a poskytl důkaz o tom, že vykazované emise odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví nepřekračují pohlcení.
(5) Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavce 4, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření zajišťující, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese.
(6) Paliva z lesní biomasy nesmí být získávána z půdy, která má status uvedený v § 6a odst.1 písm. a), b), d) a e), § 6a odst. 3 písm. a) a v § 6a odst. 5. Podmínka podle věty první je v České republice splněna.
Výpočet úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny, paliva z biomasy, obnovitelná paliva nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku
(1) Výpočet úspory skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biokapaliny, paliva z biomasy, obnovitelného paliva nebiologického původu a recyklovaného paliva s obsahem uhlíku oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva se stanoví podle příloh III, V, VI a VIII směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) k tomuto stanovených⁷)’¹⁰).
(2) Pro výpočet úspory emisí skleníkových plynů se jako hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva EC_F použije
a) k výrobě elektřiny hodnota EC_F(el) ve výši 183 g CO₂eq/MJ elektřiny, nebo ve výši 212 g CO₂eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony podle čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,
b) k výrobě užitečného tepla, jakožto i k výrobě tepla nebo chlazení hodnota EC_F(h) ve výši 80 g CO₂eq/MJ tepla,
c) k výrobě tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, hodnota EC_F(h) ve výši 124 g CO₂eq/MJ tepla,
d) v odvětví dopravy hodnota EC_F(t) ve výši 94 g CO₂eq/MJ; v případě biometanu používaného jako stlačený biometan coby palivo využívané v odvětví dopravy se přičte k typizovaným hodnotám hodnota 3,3 g CO₂eq/MJ biometanu a ke standardizovaným hodnotám hodnota 4,6 g CO₂eq/MJ biometanu.
³) Například § 4 odst. 1 a 2, § 6 odst. 1, § 13 až 15, § 45a a 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
⁴) Nařízení Komise (EU) č. 1307/2014 ze dne 8. prosince 2014, kterým se stanoví kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů pro účely čl. 7b odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a čl. 17 odst. 3 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
⁵) § 68 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
⁶) Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.
⁷) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/996 ze dne 14. června 2022 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, v platném znění.
⁸) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie.
⁹) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášená pod č. 80/2005 Sb. m. s.
¹⁰) Nařízení Komise (EU) 2023/1185 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku.“.