(1) Při interním klinickém auditu v radioterapii osoby pověřené poskytovatelem prověřují a hodnotí

a) soulad počtu zdravotnických pracovníků a jejich kompetencí s místními radiologickými standardy,

b) soulad přístrojového vybavení, věcného a technického vybavení pracoviště a jeho kapacity s místními radiologickými standardy a rozsahem poskytovaných zdravotních služeb,

c) způsob odstranění neshod z posledního externího klinického auditu a posledního interního klinického auditu; pokud k odstranění těchto neshod nedošlo, hodnotí se důvody pro jejich neodstranění a

d) dodržování místních radiologických standardů v klinické praxi v rozsahu

(2) Při interním klinickém auditu v nukleární medicíně osoby pověřené poskytovatelem prověřují a hodnotí

a) soulad počtu zdravotnických pracovníků a jejich kompetencí s místními radiologickými standardy,

b) soulad přístrojového vybavení, věcného a technického vybavení pracoviště a jeho kapacity s místními radiologickými standardy a rozsahem poskytovaných zdravotních služeb,

c) způsob odstranění neshod z posledního externího klinického auditu a posledního interního klinického auditu; pokud k odstranění těchto neshod nedošlo, hodnotí se důvody pro jejich neodstranění a

d) dodržování místních radiologických standardů v klinické praxi v rozsahu

(3) Při interním klinickém auditu v radiodiagnostice, vyjma pracoviště zubní radiodiagnostiky a denzitometrického pracoviště, a na pracovišti, kde se provádí intervenční výkony, osoby pověřené poskytovatelem prověřují a hodnotí

a) soulad počtu zdravotnických pracovníků a jejich kompetencí s místními radiologickými standardy,

b) soulad přístrojového vybavení, věcného a technického vybavení pracoviště a jeho kapacity s místními radiologickými standardy a rozsahem poskytovaných zdravotních služeb,

c) způsob odstranění neshod z posledního externího klinického auditu a posledního interního klinického auditu; pokud k odstranění těchto neshod nedošlo, hodnotí se důvody pro jejich neodstranění a

d) dodržování místních radiologických standardů v klinické praxi v rozsahu

(4) Při interním klinickém auditu v zubní radiodiagnostice osoby pověřené poskytovatelem prověřují a hodnotí, zda se v běžné klinické praxi dodržují pokyny stanovené v aktuálně platné zkoušce dlouhodobé stability nebo přejímací zkoušce.

(5) Při interním klinickém auditu v kostní denzitometrii osoby pověřené poskytovatelem prověřují a hodnotí, zda se v běžné klinické praxi dodržuje vzdálenost pracovníků a dalších osob minimálně 2,5 m od kostního denzitometru, zda je mezi tyto osoby a kostní denzitometr umístěna ochranná stínicí překážka s ekvivalentem min. 0,25 mm olova, nebo zda je zajištěno dodržování dávkové optimalizační meze 0,25 mSv efektivní dávky ročně na radiačního pracovníka pomocí jiných nástrojů optimalizace radiační ochrany.

1. identifikace pacienta a přípravy před výkonem,

2. postupu při odůvodnění lékařského ozáření,

3. informování pacienta,

4. správnosti postupu v případě nezletilých pacientů, těhotných pacientek, pacientek, které kojí, biomedicínského výzkumného programu a při nestandardních výkonech,

5. optimalizace radiační zátěže pacientů, včetně minimalizace ozáření mimo cílový objem,

6. péče o pacienty po ukončení radioterapie a sledování a vyhodnocování léčebných výsledků, včetně komplikací,

7. postupů při hodnocení kvality a klinickém hodnocení lékařského ozáření,

8. vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace,

9. analýzy radiologických událostí a

10. zaznamenávání a hodnocení dávek pacientů.

1. identifikace pacienta a příprava před výkonem,

2. obsahových náležitostí žádanek, postupu při odůvodnění lékařského ozáření a kontrole kontraindikací,

3. informování pacienta,

4. volby radiofarmaka, výpočtu aplikované aktivity a volby akvizičního protokolu,

5. správnosti postupu v případě nezletilých pacientů, těhotných pacientek, pacientek, které kojí, biomedicínského výzkumného programu, pracovnělékařských služeb a nestandardních výkonů,

6. postupů při hodnocení kvality a klinickém hodnocení lékařského ozáření,

7. vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace,

8. analýzy radiologických událostí,

9. optimalizace vyšetřovacích protokolů a

10. zaznamenávání a hodnocení dávek pacientů a používání, stanovení a revize typických hodnot veličin sloužících k posouzení optimalizace pomocí diagnostických referenčních úrovní.

1. identifikace pacienta,

2. obsahu žádanek, postupu při odůvodnění lékařského ozáření, kontroly kontraindikací a frekvence zamítnutí a změn žádanek od indikujících lékařů,

3. informování pacienta a přípravy před výkonem,

5. postupu v případě nezletilých pacientů, těhotných pacientek, biomedicínského výzkumného programu, pracovnělékařských služeb, nelékařského ozáření, výkonů, u nichž byla nutná asistence další osoby, a nestandardních výkonů,

4. volby vyšetřovacího protokolu a dalších parametrů vyšetření,

6. postupu v případě použití kontrastních látek,

7. ochrany radiačních pracovníků v případě, že jsou při výkonech přítomni ve vyšetřovně,

9. postupů při hodnocení kvality a klinickém hodnocení lékařského ozáření,

10. vedení a úplnosti zdravotnické dokumentace,

11. analýzy opakovaných vyšetření a radiologických událostí,

8. postupu v případě překročení prahových hodnot pro sledování vysoké dávky na kůži v případě intervenčních výkonů,

12. optimalizace vyšetřovacích protokolů a

13. zaznamenávání a hodnocení dávek pacientů a používání, stanovení a revize typických hodnot veličin sloužících k posouzení optimalizace pomocí diagnostických referenčních úrovní.