II. Zrušení dosavadních úřadův a korporací.
2. zemskému sněmu a zemskému (správnímu) výboru naproti zemským ústavům pro celou zemi zřízeným nebo v komisích, v nichž země měla zastoupení.
§ 9
Dosavadní okresy zastupitelské v Čechách, silniční okresy na Moravě a v Slezsku a župy na Slovensku a všechny orgány těchto korporací, zejména okresní zastupitelstva a výbory v Čechách, silniční výbory na Moravě a v Slezsku, správní výbory, župní i slúžnovské úřady na Slovensku, dále zemské a okresní politické správy v Čechách, na Moravě a v Slezsku se zrušují a zastavují svou činnost (čl. 2.). Rovněž jako právnické osoby se všemi svými orgány pomíjejí země česká, moravská a slezská.
Jmění, fondy i závazky země české, moravské a slezské, dále dosavadních okresních zastupitelstev, okresů silničních a žup přecházejí s výhradou práv třetím osobám na nich váznoucích a s výhradou určení a zachování účelu do vlastnictví státu a do správy státní, kterou provádí příslušné ministerstvo. Toto ministerstvo jest však v dohodě s ministerstvem vnitra a financí jménem státu oprávněno jmění to, zejména takové, jež jest určitým účelům věnováno (jako školy, ústavy, komunikace, dráhy, nadace a pod.), odevzdati vzhledem k úkolům, jež župní zastupitelstva a okresní výbory podle tohoto zákona obstarávají, do správy nebo vlastnictví oněm župním zastupitelstvům nebo okresním výborům, v jichž obvodu jmění to jest, neb účelům jeho bylo nebo má býti věnováno. Při tom dluhy jednoho zastupitelského nebo silničního okresu mohou býti přeneseny jen na ten okres, do jehož obvodu zrušený zastupitelský nebo silniční okres náleží.
Bližší předpisy o zjištění jmění samosprávných korporací a jeho odevzdání budou ustanoveny nařízením.
Stejné zásady platí, pokud jde o další vedení správy samostatných fondů, nadací atd., jež jsou ve správě zrušených korporací.
§ 10
Úředníci a zřízenci autonomních korporací, jež se tímto zákonem zrušují, přecházejí dnem, kdy korporace ty se zrušují, se všemi nabytými právy do služby státní, pokud práva ta nepřevyšují míry jednotlivých druhů práv a nárokův, jež v den přestupu úředníkům a zřízencům státním stejné nebo rovnocenné kategorie příslušejí. Při tom jsou u úředníkův a zřízencův okresních zastupitelstev a silničních výborů rozhodny minimální nároky stanovené v zákonech ze dne 23. července 1919, čís. 444 Sb. z. a n., ze dne 30. září 1919, čís. 536 Sb. z. a n., a ze dne 17. prosince 1919, čís. 17 Sb. z. a n. z r. 1920.
Podrobnější předpisy o převzetí a o zařazení budou vydány nařízením.
Jsou-li dosavadní stálé požitky (služné, příbytečné nebo místní přídavek jako náhrada za příbytečné), jež převzatým zaměstnancům z jejich služebního poměru podle úprav nejpozději dnem 28. února 1920 usnesených příslušejí, vyšší nežli stálé požitky u státních zaměstnancův, budiž jim ona částka, o kterou požitky ty překročují stálé požitky státních zaměstnancův, placena, pokud jde o zaměstnance zemské, z prostředků dotčeného zemského župního svazu, pokud jde o zaměstnance ostatních zrušených korporací, z prostředkův onoho okresu, do jehož území zrušená korporace náleží.
U zaměstnanců, kteří za trvání republiky Československé do služeb zrušených autonomních korporací buď přestoupili ze služby státní nebo nově nastoupili, buď postupováno podle stejných zásad, jako by byli zůstali, anebo byli ustanoveni ve službě státní.
Úředníci a zřízenci zrušených autonomních korporací, kteří vstoupili na odpočinek po 28. únoru 1920, posuzují se co do svých nároků zaopatřovacích od toho dne, kdy korporace byly zrušeny, podle pravidel všeobecně pro státní zaměstnance platných. Ustanovení odstavce 3. má platnost i co do nároků zaopatřovacích.
Úředníci, kteří ve službách zrušených autonomních korporací dokonali aspoň 5 let služby s dobrou kvalifikací, sprošťují se povinnosti skládati odborné zkoušky, předepsané k nabytí místa toho druhu ve službě státní.