a) Pro ty legionáře, kteří byli již před svým vstupem do legií ve státní službě, nebo kteří do dne vyhlášení zákona byli do ní přijati, vstupují v platnost výhody podle tohoto zákona co do doby do 31. srpna 1919 v legiích ztrávené dnem vyhlášení tohoto zákona, t. j. dnem 7. srpna 1919. Doba legionářská po 31. srpnu 1919 započítatelná dle tohoto zákona vpočítá se dnem skončení jejich legionářské služby dle postupových předpisů té doby pro státní zaměstnance platných.
Legionářům, kteří mají nárok na připočtení válečných půlletí podle zákona ze dne 23. července 1919, čís. 457 Sb. z. a n., odečte se pro postup do vyšších požitků z trojnásobku služby v legiích, spadající do téhož kalendářního roku, za který jim bylo připočteno válečné půlletí, jedna polovina z každého započítatelného měsíce, takže služba legionářská pro týž válečný rok se jim započítává pouze dva a půlkrát, t. j. ke skutečné službě se připočte pouze jeden a půlkrát. Obdobně legionářům, kteří mají nárok na připočtení válečného roku pro vyměření požitků pensijních podle nařízení ministerstva zeměbrany ze dne 10. prosince 1915, čís. 362 ř. z., započte se v témže kalendářním roce jejich služba v legiích pouze dvakrát (tedy připočte se pouze jednou).