§ 19

<var>Článek 19.</var>

Kdyby při provádění této úmluvy nastaly mezi smluvními státy různosti mínění, zřídí se zvláštní rozhodčí soud, nedojde-li do té doby k ustavení se stálého a všeobecného rozhodčího soudu pro vyřizování neshod mezi různými státy.
Tento soud bude utvořen z jednoho člena delegovaného republikou Rakouskou a z jednoho člena, jenž bude jmenován po společné dohodě ostatními smluvními státy. Oba tito členové zvolí si předsedu, který musí náležeti smluvnímu státu, jenž nemá dosud člena v rozhodčím soudu.
V případě, že by oba rozhodčí soudcové nemohli se shodnouti na volbě předsedy, bude předseda zvolen většinou hlasů všemi smluvními státy.
Sídlem rozhodčího soudu jest Vídeň.
Smluvní státy se zavazují poskytnouti rozhodčímu soudu veškerou podporu potřebnou k vykonávání jeho úřadu.
Náklady rozhodčího soudu ponesou zúčastněné státy v poměru případů k rozhodnutí předložených. Podíly těchto nákladů, vypadající na jednotlivé účastníky, budou stanoveny rozhodčím soudem od případu k případu.
Rozhodčí soud svolá se na žádost kteréhokoli ze smluvních států a rozhoduje většinou hlasů. Předseda hlasuje naposled.
Rozhodnutí rozhodčího soudu je pro zúčastněné státy závazné a z jeho rozhodnutí není odvolání.