§ 22
Článek 22.
Provedení změn smlouvy přepravní.
§ 1. Železnice nesmí odmítnouti, oddáliti nebo změniti provedení příkazů, zmíněných v prvním odstavci § 1 článku 21, leč v případech, když:
§ 2. Přikázal-li odesilatel, aby bylo zboží vydáno v některé stanici na cestě, vybere se dovozné až do této stanice podle tarifů, platných mezi stanicí odesílací a jmenovanou stanicí na cestě.
Přikázal-li odesilatel, aby byla zásilka vrácena do stanice odesílací, počítá se dovozné: 1. až do stanice, kde byla zásilka zadržena, podle tarifů platných mezi stanicí odesílací a touto stanicí; 2. z této stanice až do stanice odesílací podle tarifů, platných pro tuto trať.
Přikázal-li odesilatel další přepravu do jiné stanice, počítá se dovozné: 1. až do stanice, kde zásilka byla zadržena, podle tarifů platných mezi stanicí odesílací a touto stanicí; 2. z této stanice až do nové stanice určení podle tarifů, platných mezi těmito stanicemi.
§ 3. Železnice má nárok na náhradu výdajů, vzniklých provedením příkazů zmíněných v § 1 článku 21, nebyly-li tyto výdaje způsobeny jejím zaviněním.
a) provedení není již možné v okamžiku, kdy příkazy dojdou železnice;
b) provedením byla by rušena pravidelná služba provozní;
c) provedení odporuje, jde-li o změnu stanice určení, zákonům a řádům platným ve státech na přepravě zúčastněných, zejména pokud se týče předpisů celních, berních, finančních nebo policejních a jiných úřadů správních;
d) hodnota zboží nezaručuje pravděpodobně, jde-li o změnu stanice určení celé přepravné, jež bude váznouti na tomto zboží po příchodu na nové místo určení, leda že by toto přepravné bylo hned zaplaceno nebo zajištěno.
V případech shora uvedených budiž odesilatel co možná nejdříve zpraven o překážkách, které brání provésti jeho příkazy.
Nemůže-li železnice předvídati tyto překážky, nese odesilatel všechny důsledky vyplývající z toho, že počala prováděti jeho příkazy.