ODDÍL II.
Smlouva přepravní.
KAPITOLA PRVNÍ.
Úprava a podmínky přepravní smlouvy.
KAPITOLA II.
Provádění smlouvy přepravní.
KAPITOLA III.
Změna smlouvy přepravní.
KAPITOLA IV.
Zajištění práv železnice.
§ 6
Článek 6.
Obsah a úprava nákladního listu.
§ 1. Odesilatel jest povinen předložiti pro každou mezinárodní zásilku, pro kterou platí tato Úmluva, nákladní list podle vzorce, který je obsažen v Příloze II k Úmluvě.
Tiskopisy nákladního listu musí býti tištěny na psacím papíře bílém, pevném; pro rychlé zboží mají na hořejším i dolejším okraji červenou pásku nejméně 1 cm širokou, na líci i na rubu.
§ 2. Mezinárodní tarify nebo dohody mezi železnicemi ustanovují, v jakém jazyku musí býti vytištěny tiskopisy nákladních listů. Není-li ustanovení tarifních nebo dohod, musí býti tiskopisy vytištěny v jednom z oficiálních jazyků státu odesílacího; musí však kromě toho míti text francouzský nebo německý neb italský a mohou obsahovati překlady, uznané za účelné v jiných jazycích.
Údaje odesilatele v nákladním listu musí býti vždy sepsány v jednom z oficiálních jazyků státu odesílacího. Jaké překlady jsou nutné, určí mezinárodní tarify nebo zvláštní dohody mezi železnicemi. Není-li tomu tak, jest odesilatel povinen připojiti překlad francouzský nebo německý neb italský.
§ 3. Části tiskopisu, orámované silnými čarami, musí vyplniti železnice, ostatní odesilatel. Odesilatel musí přeškrtnouti sloupce, které nevyplní.
§ 4. Volba tiskopisu nákladního listu bílého nebo tiskopisu s červenými páskami naznačuje, zda zboží má býti přepravováno jako zboží nákladní nebo rychlé. Jest nepřípustné žádati, aby byla zásilka přepravována po jedné části trati jako rychlé zboží a po druhé části jako nákladní zboží, leda že by to dovolovala zvláštní dohoda mezi všemi zúčastněnými železnicemi.
§ 5. Nákladní listy, v nichž bylo přepisováno nebo škrabáno, nejsou přípustny. Škrtání je dovoleno jen tehdy, potvrdí-li je odesilatel svým podpisem a, jde-li o počet neb o váhu kusů, zapíše-li opravené množství též slovy.
§ 6. Údaje v nákladním listu musí býti napsány nebo vytištěny nesmazatelně.
Povinné jsou tyto údaje:
Kromě toho může nákladní list obsahovati tyto údaje:
§ 7. Jiná prohlášení v nákladním listu smějí býti uváděna jen tehdy, předpisují-li je zákony a řády některého státu a neodporují-li této Úmluvě.
Jest zakázáno nahrazovati nákladní list jinými listinami nebo připojovati jiné doklady než ty, které tato Úmluva dovoluje. Předpisují-li to však zákony a řády, platné ve stanici odesílací, musí odesilatel kromě nákladního listu sepsati listinu, určenou k tomu, aby železnici zůstala jako důkaz o smlouvě přepravní.
§ 8. Jest zakázáno podati jedním nákladním listem předměty, které nemohou býti naloženy pohromadě bez závady a bez porušení předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo jiných úřadů správních.
§ 9. Zboží, které má nakládati a vykládati odesilatel a příjemce, musí býti podáno zvláštními nákladními listy, v nichž není žádný předmět, jehož nakládání nebo vykládání náleží železnici.
Zvláštními nákladními listy musí rovněž býti podávány předměty, označené v článku 4.
§ 10. Jeden nákladní list smí zníti pouze na náklad jednoho vozu s výhradou předmětů nedělitelných, pro něž je třeba více než jednoho vozu. Toto ustanovení však neplatí, jestliže zvláštní předpisy, jichž jest použíti pro příslušnou přepravu, nebo tarify dovolují vypraviti po celé přepravní cestě několik vozů týmž nákladním listem.
§ 11. Odesilatel smí vepsati dole na rubu nákladního listu, avšak jen jako pouhou zprávu pro příjemce a bez závaznosti a odpovědnosti pro železnici tyto údaje:
„Zásilka N-a“
„Z rozkazu N-a“
„K disposici N-a“
„K další přepravě N-u“
„Pojištěno u N-a“
„Pro loď N.“
„Z lodi N.“
„K vývozu do N.“
Každý z těchto údajů musí se vztahovati na celou zásilku.
a) místo a den sepsání nákladního listu;
b) název odesílací železnice;
c) název železnice určení a stanice určení, se všemi nutnými bližšími údaji, aby bylo zabráněno záměně mezi různými stanicemi téhož místa nebo místa, které má stejné jméno nebo jméno podobné;
d) jméno a bydliště příjemcovo. Jako příjemce lze označiti pouze jedinou osobu, firmu nebo společnost. Označiti stanici nebo přednostu stanice určení jako příjemce jest přípustné jen tehdy, dovoluje-li to výslovně příslušný tarif. Adresy, které neudávají jména příjemcova, jako „na řád ............“ nebo „držiteli duplikátu nákladního listu“ nejsou přípustné;
e) označení obsahu zboží, údaj váhy neb obdobný údaj, podle předpisů železnice odesílací, a mimo to při zásilkách kusových počet, popis obalu, znamení a čísla kusů, a u zásilek, které má nakládati odesilatel, řadu, číslo a vlastnickou značku vozu. Zboží musí býti označeno takto: zboží uvedené v Příloze I. názvem jemu tam daným; zboží jmenované v roztřídění zboží nebo v tarifu, názvem, jímž jest tam označeno; ostatní zboží názvy obchodně obvyklými.
Nestačí-li místo, určené pro označení zboží v nákladním listu, musí býti zboží označeno na vložkách, pečlivě k nákladnímu listu připevněných a odesilatelem podepsaných;
f) podrobný výpočet průvodních listin, vyžadovaných úřady celními, berními, finančními nebo policejními a jinými úřady správními, jež jsou přiloženy k nákladnímu listu nebo jež jsou podle poznámky uloženy v určité stanici;
g) podpis odesilatele jménem nebo firmou, jakož i přesný údaj jeho bydliště a, přeje-li si toho, adresu telegramní a telefonní. Dovolují-li to zákony a řády, platné ve stanici odesílací, může býti podpis vytištěn nebo nahrazen razítkem odesilatelovým. Jako odesilatel smí v nákladním listu býti označena pouze jediná osoba, firma nebo společnost.
h) záznam „na dráze (na přihlášku)“ nebo záznam „dodati do domu“, je-li tento způsob dodání zaveden ve stanici určení (článek 16 § 2.). Látky, které mohou vybuchnouti nebo samozápalné látky (viz Přílohu I) nemohou býti adresovány „na dráze“;
i) žádost za použití tarifů, zejména tarifů speciálních nebo výjimečných podle článku 11, § 10 a článku 34;
k) částku zájmu na dodání, opověděného podle článku 35;
l) údaj poplatků, které odesilatel chce zaplatiti podle ustanovení článku 17;
m) částku dobírky, váznoucí na zboží, a záloh, které by železnice povolila, jak řečeno v článku 19;
n) navrženou přepravní cestu a stanice, kde má býti vykonáno řízení celní nebo berní, jakož i prohlídky, požadované finančními nebo policejními a jinými úřady správními;
o) označení zmocněnce podle článku 15.
§ 7
Článek 7.
Ručení za údaje v nákladním listu. Přirážky k dovoznému. Jak jest si počínati při přetěži.
§ 1. Odesilatel ručí za správnost svých údajů a prohlášení v nákladním listu; stihnou jej všechny důsledky toho, jsou-li tato prohlášení neb údaje nesprávné, nepřesné, neúplné nebo jsou-li napsány jinde, než na místě k tomu určeném.
§ 2. Železnice jest oprávněna kdykoliv přezkoumati, souhlasí-li zásilka s údaji nákladního listu. K přezkoumání budiž pozván odesilatel nebo příjemce, koná-li se ve stanici odesílací nebo ve stanici určení. Nedostaví-li se zájemce, nebo koná-li se přezkoumání na cestě a není-li tu jiných zákonných předpisů nebo řádů v zemi, kde přezkoumání se koná, jest nutné je vykonati v přítomnosti dvou svědků, cizích dráze. Nesouhlasí-li zásilka s údaji nákladního listu, váznou na zboží výdaje, způsobené přezkoumáním, nebyly-li zaplaceny na místě.
§ 3. Zákony a řády každého státu stanoví podmínky, za kterých železnice má právo nebo povinnost zjistiti nebo přezkoumati váhu zboží nebo počet kusů, jakož i skutečnou vlastní váhu vozu.
§ 4. Váží-li se náklady vozové na kolejové váze, určí se váha tak, že se odečte vlastní váha napsaná na voze od celkové váhy naloženého vozu, leda že by převážení prázdného vozu dalo jinou vlastní váhu.
§ 5. Jsou-li údaje nebo prohlášení nesprávné, nepřesné nebo neúplné tak, že mohou způsobiti přijetí předmětů, vyloučených z přepravy podle odstavce 4 článku 3, nižší výpočet dovozného za zásilku nebo překaziti normální použití tarifů, nebo není-li dbáno bezpečnostních předpisů Přílohy I. jakož i byl-li vůz, naložený odesilatelem přetížen, jest zaplatiti přirážku, kromě rozdílu dovozného a podle případu kromě náhrady škody snad vzniklé, nehledě k trestním následkům.
Přirážka k dovoznému je stanovena takto:
Stanoví-li předpisy, platné pro vnitřní přepravu železnice, na které byla závada zjištěna, nižší přirážky, vyberou se tyto.
§ 6. Přirážky, které podle shora uvedeného § 5 mají býti vybrány, váznou na přepravovaném zboží, nehledě k tomu, kde byly zjištěny okolnosti, které k vybrání jich opravňují.
Neuhrazuje-li hodnota zboží částku přirážky, neb odmítne-li příjemce zboží, jest povinen odesilatel zaplatiti neuhrazenou částku pohledávky, vzniklou z přirážek.
§ 7. Přirážku nelze vybírati:
§ 8. Bylo-li přetížení vozu zjištěno stanicí odesílací nebo některou stanicí na cestě, může býti přetěž s vozu sňata i když není důvodu, aby byla vybrána přirážka. Odesilatel budiž, třeba-li, vyzván neprodleně prostřednictvím stanice odesílací, aby oznámil, jak chce naložiti s přetěží.
Za přetěž se počítá dovozné za projetou trať podle sazeb platných pro hlavní náklad, je-li třeba, s přirážkou podle shora uvedeného § 5; byla-li přetěž vyložena, vyberou se poplatky za tento výkon podle tarifu vedlejších poplatků té dráhy, která jej koná.
Přikáže-li odesilatel, aby byla přetěž vrácena neb aby byla znovu podána, jedná se s ní jako se samostatnou zásilkou.
a) při nepřesném údaji váhy, je-li železnice povinna zásilku zvážiti podle ustanovení platných ve stanici odesílací;
a) Bylo-li zboží, které jest z přepravy vyloučeno podle odstavce 4 článku 3 nebo zboží vyjmenované v Příloze I nesprávně, nepřesně nebo neúplně označeno, nebo nebylo-li dbáno bezpečnostních předpisů této Přílohy, činí přirážka:
| u zboží vyloučeného z přepravy podle odstavce 4 článku 3 | 15 | franků |
| u zboží vyjmenovaného v Příloze I | ||
| v třídě I. skupina 1a | 15 | » |
| v třídě I. skupiny 1b, 1c a 1d | 10 | » |
| v třídě I. skupina 1e, a v třídách II. a III. | 5 | » |
| v třídách IV., V. a VI. | 1 | frank |
za kilogram hrubé váhy celého kusu.
b) při nepřesném údaji váhy nebo při přetížení, žádal-li odesilatel v nákladním listu, aby vážila železnice;
b) Byla-li nesprávně, nepřesně nebo neúplně označena zásilka jiného zboží, než které je uvedeno pod písmenem a) tohoto paragrafu, rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným, počítaným ze stanice odesílací až do stanice určení podle nesprávného, nepřesného nebo neúplného označení a dovozným, jež by bylo bývalo vybráno, kdyby bylo označení správné, přesné a úplné.
Tato přirážka musí činiti alespoň 1 frank, a to i když není rozdílu v dovozném. Stanoví-li předpisy, platné pro vnitřní přepravu železnice, na které závada byla zjištěna, nejmenší přirážku nižší, vybere se tato.
c) při přetížení způsobeném za přepravy vlivy povětrnostními, dokáže-li odesilatel, že zachoval, nakládaje vůz, předpisy platné ve stanici odesílací;
c) Byla-li udána menší váha než váha skutečná, rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným za váhu udanou a dovozným za váhu zjištěnou ze stanice odesílací až do stanice určení.
d) přibylo-li na váze za přepravy, aniž nastalo přetížení, dokáže-li odesilatel, že přírůstek na váze vznikl vlivy povětrnostními.
d) Byl-li přetížen vůz, naložený odesilatelem, rovná se přirážka šestinásobnému dovoznému ze stanice odesílací do stanice určení za váhu, která převyšuje mez zatížení. Vůz je přetížen, jestliže náklad vozu překročí mez zatížení, takto stanovenou:
Má-li vůz pouze jediný nápis, označující jeho nosnost, jest jej považovati za normální ložnou váhu; mez zatížení rovná se pak normální ložné váze, zvětšené o 5%.
Má-li vůz dva nápisy, stanoví normální ložnou váhu ten, který udává nižší nosnost; nápis, udávající vyšší nosnost, stanoví mez zatížení.
e) Je-li u téhož vozu udána nižší váha než váha skutečná a je-li tu i přetěž, vyberou se přirážky za obě závady na sobě nezávisle.
§ 8
Článek 8.
Sjednání smlouvy přepravní. Duplikát nákladního listu.
§ 1. Smlouva přepravní je sjednána, jakmile stanice odesílací přijala ku přepravě zboží s nákladním listem. Stanice odesílací stvrdí přijetí tím, že vytiskne na nákladní list své razítko s datem přijetí.
§ 2. Razítko budiž vytištěno hned po podeji celé zásilky, která je uvedena v nákladním listu a po zaplacení poplatků, které odesilatel na se bere. Toto orazítkování musí se státi v přítomnosti odesilatelově, požádá-li o to.
§ 3. Po vytištění razítka je nákladní list důkazem smlouvy přepravní.
§ 4. U zboží, které má nakládati odesilatel podle tarifních ustanovení nebo podle úmluvy s ním sjednané, jsou-li takové úmluvy ve stanici odesílací přípustny, nejsou údaje nákladního listu o váze nebo počtu kusů důkazem proti železnici leč, bylo-li zjištění váhy a počtu kusů železnicí vykonáno a osvědčeno v nákladním listu.
§ 5. Železnice je povinna potvrditi příjem zboží a den jeho přijetí ku přepravě na duplikátu nákladního listu, který jí musí odesilatel předložiti zároveň s nákladním listem.
Tento duplikát nemá povahu ani nákladního listu, který provází zásilku, ani konosement.
§ 9
Článek 9.
Zásady pro výpočet dovozného. Tarify a přepravní cesty.
§ 1. Dovozné a vedlejší poplatky vypočítávají se podle tarifů, které v každém státě jsou pravoplatné a byly řádně uveřejněny. Tyto tarify musí míti všechny údaje nutné pro výpočet dovozného a vedlejších poplatků a stanoviti, je-li třeba, podmínky pro přepočet měn.
§ 2. Z tarifů musí býti zřejmy všechny zvláštní podmínky pro různé přepravy, zejména pak údaj, platí-li pro rychlé zboží či nákladní zboží. Má-li některá železnice pro všechno zboží nebo pro některé jeho druhy nebo pro určité trati tarif pouze pro jeden způsob přepravy, může býti tohoto tarifu použito pro přepravu zásilek jak nákladním listem pro nákladní zboží, tak nákladním listem pro rychlé zboží, při čemž platí pro příslušný způsob přepravy dodací lhůty podle ustanovení článku 6 § 4 a článku 11.
Tarifů musí býti užíváno pro všechny zájemníky stejným způsobem. Jejich ustanovení platí, pokud neodporují této Úmluvě; jinak jsou pokládána za neúčinná a neplatná.
§ 3a) Předepsal-li odesilatel v nákladním listu přepravní cestu, počítá se přepravné po této cestě.
Označení stanic, ve kterých mají býti splněny předpisy celní, berní, finanční nebo policejní a jiných úřadů správních, rovná se předpisu přepravní cesty.
§ 4. Železnice nesmějí vybírati pro sebe kromě dovozného a různých poplatků vedlejších, vyznačených v tarifech, jinou částku než své hotové výdaje, jako cla vývozní nebo dovozní, poplatky neoznačené v tarifu za převoz z jedné stanice do druhé, výdaje za opravu vnějšího nebo vnitřního obalu zboží, nutnou k jeho zachování a jiné podobné výdaje. Tyto výdaje musí býti náležitě zjištěny a zvláště zaúčtovány v nákladním listu, k němuž musí býti připojeny doklady. Je-li zaplacení těchto výdajů věcí odesilatelovou, nevydají se doklady příjemci s nákladním listem, nýbrž se dodají odesilateli s vyúčtováním výdajů, jak jest řečeno v článku 17.
b) Předepsal-li odesilatel v nákladním listu pouze tarify, použije železnice těchto tarifů, pokud předpis tento stačí k určení stanic, mezi kterými má býti žádaných tarifů použito. Železnice vyvolí mezi přepravními cestami, pro něž platí tyto tarify v den sjednání smlouvy přepravní, tu cestu, která se jí zdá pro odesilatele nejvýhodnější.
c) Předepsal-li odesilatel v nákladním listu zaplacení dovozného předem až k některé stanici na cestě za podmínek stanovených v článku 17 § 1, vyvolí železnice mezi přepravními cestami, které vedou zmíněnou stanicí na cestě tu, která se jí zdá pro odesilatele nejvýhodnější. Přepravné se počítá po přepravní cestě zvolené železnicí.
d) Je-li v případech, zmíněných shora pod písmeny a) a c) mezi stanicí odesílací a stanicí určení mezinárodní tarif, platný pro přepravní cestu, žádanou pod písmenem a) nebo mezi stanicí odesílací a stanicí, označenou pod písmenem c), použije se tohoto tarifu, není-li v době vypravení zásilky jeho použití závislé na podmínkách, které by nebyly splněny.
e) Nedostačují-li údaje odesilatelovy k úplnému určení přepravní cesty nebo tarifů, nebo vylučují-li se navzájem některé z těchto údajů, vyvolí železnice přepravní cestu nebo tarify, které se jí zdají pro odesilatele nejvýhodnějšími. Řídí se vždy údaji nákladního listu, pokud se týče stanic, zmíněných pod písmenem a) odstavce 2 a, pokud je možné, i jinými předpisy odesilatelovými.
Je-li však mezi stanicí odesílací a stanicí určení přímý mezinárodní tarif, použije se tohoto tarifu, souhlasí-li přepravní cesta, kterou tento tarif určuje, v daném případě s předpisy nákladního listu pokud se týče stanic, zmíněných pod písmenem a) odstavce 2, a není-li jeho použití závislé na jiných podmínkách, které by nebyly splněny.
f) Ve všech shora zmíněných případech počítají se lhůty po přepravní cestě žádané odesilatelem nebo zvolené železnicí.
g) Železnice nemůže kromě případů, zmíněných v článku 5. § 5 a v článku 23. § 1 provésti přepravu po jiné cestě než po přepravní cestě udané odesilatelem, leč:
1. jestliže dovozné a lhůty dodací nebudou převyšovati dovozné a lhůty dodací, počítané po přepravní cestě, označené odesilatelem;
2. jestliže předpisy celní, berní, finanční nebo policejní a jiných úřadů správních budou splněny vždy ve stanicích, označených odesilatelem.
Odesilateli bude dána zpráva, že se přeprava koná po jiné cestě, než kterou předepsal.
h) V případech, zmíněných pod b), c) a e) (odst. 1.) tohoto paragrafu, neručí železnice za škodu, vzniklou volbou přepravní cesty nebo tarifu leč při zlém úmyslu nebo hrubé nedbalosti.
§ 10
Článek 10.
Zákaz zvláštních úmluv.
Každá zvláštní úmluva, která by měla za účel přiznávati slevu z tarifních sazeb jednomu nebo více odesilatelům, jest výslovně zakázána a neplatná.
Dovoleny jsou však slevy ze sazeb, jsou-li náležitě uveřejněny a všem za týchž podmínek stejně přístupny, jakož i slevy poskytnuté buď ve prospěch služby železniční nebo veřejné správy nebo ve prospěch účelů dobročinných.
§ 11
Článek 11.
Dodací lhůty.
§ 1. Dodací lhůty nesmějí překročiti tuto nejvyšší mez:
§ 2. Prochází-li zásilka několika sítěmi železničními, spojenými kolejemi, počítá se lhůta přepravní podle úhrnné vzdálenosti mezi stanicí odesílací a stanicí určení; lhůta výpravní počítá se pouze jednou, nehledě k počtu zúčastněných železničních sítí.
§ 3. Zákony a řády každého státu určují, pokud železnice, které jsou pod jeho dozorem, mohou stanoviti přirážky ke lhůtám v těchto případech:
§ 4. Přirážky ke lhůtám, odůvodněné shora uvedenými okolnostmi pod písmenem a) § 3 musí býti uvedeny v tarifech.
Přirážky ke lhůtám, zmíněné pod písmenem b) § 3, musí býti uveřejněny a nemohou vstoupiti před uveřejněním v platnost.
§ 5. Lhůta dodací začíná o půlnoci po přijetí zboží ku přepravě podle článku 8 § 1.
§ 6. Lhůta je zachována, je-li před jejím uplynutím zboží dodáno, nebo jeho příchod oznámen buď příjemci neb osobě zmocněné je přijmouti podle řádu železnice dodací. Zákony a řády každého státu stanoví způsob, jakým se zjistí, zda byla zpráva o příchodu dodána.
U zásilek, které nejsou dováženy železnicí do domu a jejichž příchod se nemusí oznamovati, je lhůta dodací zachována, je-li zboží před jejím uplynutím přichystáno pro příjemce ve stanici určení.
§ 7. Lhůty dodací se staví po celou dobu zdržení, způsobeného plněním předpisů celních, berních, finančních nebo policejních a jiných úřadů správních, jakož i po celou dobu provozní poruchy, bránící dočasně přepravu započíti nebo v ní pokračovati a kterou nelze železnici k vině přičísti.
Rovněž se staví lhůty po dobu provádění úkonů, zmíněných v §§ 2 a 3 článku 7, a po dobu zdržení, způsobeného změnou smlouvy přepravní, nařízenou odesilatelem podle článku 21.
Mimo to se staví lhůty dodací při přepravě živých zvířat po dobu:
§ 8. U zásilek nákladního zboží staví se lhůty dodací o nedělích a zákonných dnech svátečních.
U zásilek rychlého zboží, následuje-li po dni, kdy zboží bylo přijato ku přepravě, neděle nebo zákonný den sváteční, počíná lhůta běžeti o den později. Rovněž, je-li poslední den dodací lhůty neděle nebo zákonný den sváteční, uplyne lhůta až dne následujícího. Tato ustanovení však neplatí pro zásilky rychlého zboží, pro které v nedělích a dnech svátečních jsou stanice otevřeny buď v zemi odesílací nebo v zemi určení.
§ 9. Nařizují-li zákony nebo řády jednoho státu v neděli a v určitých zákonných dnech svátečních úplné nebo částečné přerušení přepravy rychlého zboží, prodlužují se vzhledem k tomu lhůty dodací.
§ 10. Mohou-li býti podle zákonů a řádů jednoho státu vydány zvláštní nebo výjimečné tarify se sníženými sazbami a s prodlouženými lhůtami, mohou železnice tohoto státu použíti těchto tarifů s prodlouženými lhůtami i v mezinárodní přepravě.
a) pro zásilky, které jdou:
buď po moři nebo po vodních cestách vnitrozemských po prámu nebo po lodi,
buď po cestě bez kolejí železničních,
buď po určitých připojeních dvou tratí téže sítě nebo různých sítí,
buď po podružné trati,
buď po trati s jiným rozchodem než normálním;
a) pobytu těchto zvířat ve stanicích napájecích;
a) pro rychlé zboží:
| 1. výpravní lhůta | 1 den; |
| 2. přepravní lhůta za každých započatých 250 tarifních kilometrů | 1 den; |
b) za okolností mimořádných, které mohou způsobiti:
buď neobvyklý vzrůst přepravy,
buď neobvyklé obtíže provozní.
Přirážky ke lhůtám musí býti stanoveny v každém případě celými dny.
b) zdržení způsobeného policejním opatřením;
b) pro nákladní zboží:
| 1. výpravní lhůta | 2 dny; |
| 2. přepravní lhůta za každých započatých 250 tarifních kilometrů | 2 dny. |
c) zvěrolékařské prohlídky.
§ 12
Článek 12.
Stav zboží. Obal.
§ 1. Přijímá-li železnice ku přepravě zboží, na němž jsou zřejmé stopy poškození, může žádati, aby byl stav tohoto zboží v nákladním listu zvláště poznamenán.
§ 2. Vyžaduje-li povaha zboží obalu, jest odesilatel povinen je zabaliti takovým způsobem, aby za přepravy bylo chráněno před úplnou nebo částečnou ztrátou a před poškozením, a nehrozilo škodou osobám, provozním prostředkům nebo jinému zboží.
Jinak musí obal vyhovovati tarifním předpisům a řádům železnice odesílací.
§ 3. Nevyhověl-li odesilatel předpisům § 2. může železnice buď odmítnouti zásilku nebo žádati, aby odesilatel uznal v nákladním listu, že obal chybí, nebo že je vadný, s přesným popisem vady.
§ 4. Odesilatel ručí za následky toho, že obal chybí, nebo že je vadný, jak uznáno v nákladním listu, jakož i za zevně neznatelné vady obalu. Všechnu škodu z toho vznikající nese odesilatel, který v daném případě jest povinen odškodniti železnici za škodu, kterou snad utrpěla.
Odesilatel ručí též za zevně znatelné vady obalu, které nejsou uznány v nákladním listu, provede-li železnice důkaz o těchto vadách.
§ 5. Podává-li odesilatel v téže stanici obvykle zboží téhož druhu, vyžadující obalu, a odevzdává je buď nebalené nebo v obalu stejně vadném, může se zhostiti povinnosti, aby učinil zadost předpisům § 3 při každé zásilce tím, že uloží v této stanici všeobecné prohlášení podle vzorce Přílohy III k této Úmluvě. V tomto případě musí býti v nákladním listu poznamenáno, že toto všeobecné prohlášení je uloženo ve stanici odesílací.
§ 6. S výhradou výjimek, které tarify výslovně stanoví, jest odesilatel povinen opatřiti kusové zboží zřetelnými a nesmazatelnými zevními znameními, vylučujícími jakoukoliv záměnu a shodujícími se úplně se značkami, uvedenými v nákladním listu. Kromě toho jest povinen opatřiti každý jednotlivý kus zboží štítkem, označujícím nesmazatelnými písmeny stanici určení. Jméno a adresu příjemce dlužno rovněž napsati, jestliže jest to stanoveno řádem, platným pro dráhu odesílací, buď nezakrytě nebo v záhybu štítku, který bude otevřen jen tehdy, ztratí-li se nákladní list.
Staré nápisy nebo štítky musí odesilatel přeškrtnouti neb odstraniti.
§ 7. S výhradou výjimek, které tarify výslovně stanoví, nejsou přepravovány jinak než ve vozových zásilkách předměty křehké (jako sklo, porculán, hrnčířské zboží), předměty, které by se roztrousily ve vozech (jako ořechy, ovoce, krmivo, kamení), jakož i zboží, které by mohlo jiné kusy znečistiti nebo poškoditi (jako uhlí, vápno, popel, obyčejná prsť, zemitá barva), není-li takové zboží zabaleno nebo svázáno tak, aby se nemohlo rozbíti, ztratiti a nemohlo znečistiti nebo poškoditi jiné kusy.
§ 13
Článek 13.
Listiny nutné ke splnění předpisů celních, berních, finančních, policejních a jiných úřadů správních. Celní závěrka.
§ 1. Odesilatel jest povinen připojiti k nákladnímu listu listiny, jež jsou nutné ke splnění předpisů celních, berních, finančních nebo policejních a jiných úřadů správních před dodáním zboží příjemci. Tyto listiny smějí se týkati jediné zboží, které je uvedeno v témže nákladním listu, leda by předpisy správní nebo tarify jinak stanovily.
Nemohou-li listiny tohoto druhu býti připojeny k nákladnímu listu, ježto jsou uloženy v některé stanici pohraniční, musí býti přesně označeno v nákladním listu místo, kde jsou uloženy.
§ 2. Železnice není povinna zkoumati, jsou-li připojené listiny přesné a dostatečné.
Odesilatel ručí železnici za všechny škody, jež by mohly vzniknouti z toho, že tyto listiny chybějí, že jsou nedostatečné nebo nesprávné, leda že by vinu měla železnice.
Železnice ručí podle ustanovení oddílu III za následky ztráty listin, poznamenaných v nákladním listu a k němu připojených, jak řečeno v článku 6. § 6. písmeno f.
§ 3. Odesilatel jest povinen vyhověti předpisům celním o obalu a přikrytí zboží. Železnice může odmítnouti zásilky, jejichž celní závěrka je poškozená nebo vadná.
§ 14
Článek 14.
Podej zboží ku přepravě a jeho nakládání.
§ 1. Podej zboží ku přepravě řídí se zákony a řády platnými ve stanici odesílací.
§ 2. Zboží nakládá buď železnice neb odesilatel podle předpisů, platných ve stanici odesílací, pokud v této Úmluvě nejsou jiná ustanovení nebo pokud v nákladním listu není poznámka o zvláštní dohodě, sjednané mezi odesilatelem a železnicí.
§ 3. Zboží má býti přepravováno podle ustanovení přímých mezinárodních tarifů, buď ve vozech krytých, buď ve vozech otevřených, buď ve vozech zvláště zařízených nebo ve vozech otevřených, přikrytých plachtou, pokud v této Úmluvě nejsou jiná ustanovení. Není-li přímých mezinárodních tarifů nebo nemají-li o tom žádných ustanovení, jsou předpisy, platné ve stanici odesílací, směrodatnými pro celou přepravní trať.
§ 15
Článek 15.
Předpisy celní, berní, finanční nebo policejní a jiných úřadů správních.
§ 1. Dokud je zboží na cestě, splňuje železnice předpisy celní, berní, finanční nebo policejní a jiných úřadů správních. Železnici jest dáno na vůli pověřiti na svou vlastní odpovědnost tímto úkolem komisionáře, nebo může jej sama na se vzíti. V obou případech má železnice povinnosti komisionáře.
Odesilatel může se však buď sám nebo svým zmocněncem, označeným v nákladním listu, zúčastniti řízení, zmíněného v hořejším odstavci, aby podal nutná vysvětlení a sdělení, aniž by proň z toho vzcházelo právo vzíti zboží v držbu nebo vykonati řízení, o něž jde.
Předepsal-li odesilatel nepřípustný postup pro splnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo jiných úřadů správních, učiní železnice, co uzná v zájmu oprávněného příkazce za nejvhodnější a zpraví odesilatele o opatřeních, jež učinila.
§ 2. Je-li ve stanici určení celní úřad a nákladní list předpisuje vyclení při příchodu, nebo není-li takového předpisu a zboží přijde do stanice určení nevyclené, má příjemce právo provésti celní řízení ve stanici určení. Užije-li toho práva, musí dříve vyplatiti nákladní list.
Neprovedl-li řízení celní ani příjemce ani zmocněnec odesilatelův ve lhůtě, stanovené předpisy platnými ve stanici určení, může železnice postupovati, pokud nebyl nákladní list příjemcem vyplacen, jak řečeno v § 1.
§ 16
Článek 16.
Dodání.
§ 1. Železnice je povinna vydati příjemci ve stanici určení, označené odesilatelem, nákladní list a zboží na potvrzení a po zaplacení pohledávek, vyplývajících z nákladního listu.
Přijetí zboží a nákladního listu zavazuje příjemce, aby zaplatil železnici pohledávky vyplývající z nákladního listu.
§ 2. O dodání zboží, jakož i o případném závazku železnice dodati zboží příjemci do domu, buď v místě, kde je stanice určení, nebo v jiném místě, platí zákony a řády železnice dodací.
§ 3. Po příchodu zboží do stanice určení má příjemce právo žádati na železnici, aby mu odevzdala nákladní list a vydala zboží. Nepřišlo-li zboží ve lhůtě stanovené v článku 30, § 1, jest příjemce oprávněn, ať jedná ve svém vlastním zájmu nebo v cizím, po uplynutí této lhůty, uplatniti vlastním jménem proti železnici práva ze smlouvy přepravní, když byl dříve splnil závazky, jež mu tato smlouva ukládá.
§ 17
Článek 17.
Placení přepravného.
§ 1. Dovozné a ostatní poplatky, které nevzal odesilatel na se podle nákladního listu, jsou považovány za poukázané na příjemce. Odesilatel může zaplatiti buď určitě stanovené poplatky nebo dovozné až ke kterékoli hranici nebo pohraniční stanici podle použitých tarifů; výjimečně mohou tarify nebo dohody mezi železnicemi připustiti zaplacení do určitých stanic, jež nejsou stanicemi pohraničními.
Odesilatel musí označiti v nákladním listu, ve sloupci k tomu určeném, poplatky, které bere na se tímto způsobem:
§ 2. Železnice odesílací může žádati zaplacení přepravného předem u zásilek, které podle jejího úsudku rychle se kazí nebo které vzhledem ke své nepatrné hodnotě nebo své povaze jí dostatečně nezaručují přepravné.
§ 3. Bere-li odesilatel na se veškeré poplatky nebo jejich část a nemůže-li býti jejich výše přesně určena při podeji ku přepravě, může železnice žádati jako jistotu na stvrzenku zálohu jisté částky v přibližné výši poplatků. Přelistovací stanice zapíší postupně tyto poplatky do výplatního účtu, který provází zásilku až do místa určení a který se vrátí stanici odesílací do dvou měsíců po uplynutí dodací lhůty.
Jakmile se vrátí výplatní účet, vykoná se vyúčtování a stvrzenka o záloze nahradí se účtem poplatků podle údajů výplatního účtu.
Výplatní účet sepisuje se podle vzorce Přílohy IV. této Úmluvy.
§ 4. Stanice odesílací musí přesně označiti jak v duplikátu tak v nákladním listu poplatky, které jí byly zaplaceny.
a) bere-li odesilatel na svůj vrub dovozné, jakož i všechny ostatní poplatky, které podle řádu a tarifu může zaúčtovati stanice odesílací, čítajíc v to, je-li třeba, i poplatky za opověď zájmu na dodání podle článku 35 níže uvedeného a poplatky za zálohy a dobírky, vyjádří to slovem „vyplaceno“;
b) bere-li odesilatel na se jiné než shora pod písmenem a) uvedené poplatky, vyjádří to slovy „vyplaceno dovozné a ....... (přesné označení poplatku nebo poplatků, které chce zaplatiti)“.
Záznam „vyplaceno clo“ značí, že odesilatel zaplatí clo a poplatky, které vybírají celní úřady, jakož i poplatky za vyclení, které vybírá železnice;
c) bere-li odesilatel na se všechny poplatky, a to i ty, které vzniknou po přijetí zboží ku přepravě, vyjádří to slovy „vyplaceno se všemi poplatky“;
d) vezme-li odesilatel na se jen jeden nebo jen několik poplatků, uvedených shora pod písmenem a), vyjádří to slovy „vyplaceno ... (přesné označení poplatku nebo poplatků, které chce zaplatiti)“;
e) bere-li odesilatel na se dovozné až ke hranici nebo do pohraniční stanice nebo výjimečně až do označené jiné stanice než pohraniční, vyjádří to slovy „vyplaceno až ke hranici X“ nebo „vyplaceno až do X“.
Je dovoleno zapsati do nákladního listu najednou více platebních záznamů, které se vzájemně doplňují, na příklad „vyplaceno dovozné a vyplaceno clo“, nebo „vyplaceno až ke hranici X a vyplaceno clo“.
§ 18
Článek 18.
Nesprávné užití tarifu.
§ 1. Bylo-li tarifu užito nesprávně, nebo stala-li se chyba při výpočtu dovozného a různých poplatků, musí býti přeplacený nebo nedoplacený rozdíl nahrazen.
§ 2. Přeplatky, zjištěné železnicí, přesahují-li 0.50 fr. za nákladní list, musí býti oznámeny z úředního podnětu zúčastněnému a vyrovnány co nejdříve.
§ 3. Nedoplatky zaplatí železnici odesilatel, nebyl-li nákladní list vyplacen. Přijal-li příjemce nákladní list, jest odesilatel povinen zaplatiti nedoplatek jen pokud se týče poplatků, které vzal na se podle platebního záznamu, zapsaného jím do nákladního listu; zbytek jde na vrub příjemcův.
§ 4. Částky dlužné podle tohoto článku zúročí se 6%, přesahují-li deset franků při jednom nákladním listu. Tyto úroky počítají se ode dne reklamace, zmíněné v článku 40 nebo, nebylo-li reklamace, ode dne podání žaloby.
§ 19
Článek 19.
Dobírky a zálohy.
§ 1. Odesilatel může zatížiti zásilku dobírkou až do výše její hodnoty. Suma dobírky musí býti vyjádřena ve měně státu odesílacího; tarify mohou stanoviti výjimky.
§ 2. Železnice není povinna vyplatiti dobírku odesilateli, dokud dobírka nebyla příjemcem zaplacena. Tato částka musí býti odesilateli přichystána do tří měsíců od zaplacení; při prodlení přísluší 6% úroky po uplynutí lhůty.
§ 3. Bylo-li zboží příjemci vydáno, aniž by dříve dobírka byla vybrána, je železnice povinna zaplatiti odesilateli částku škody až do výše dobírky, s výhradou svého nároku proti příjemci.
§ 4. Při zásilkách na dobírku vybírá se poplatek, stanovený tarify; tento poplatek jest zaplatiti i když byla dobírka zrušena nebo snížena změnou smlouvy přepravní (článek 21, § 1).
§ 5. Zálohy nejsou přípustny, leč podle ustanovení platných ve stanici odesílací.
§ 20
Článek 20.
Povinnosti železnice určení.
Železnice určení jest povinna vybrati všechny pohledávky vyplývající ze smlouvy přepravní, zejména dovozné, různé poplatky, poplatky celní, dobírky a jiné výdaje, váznoucí na zboží. Tyto poplatky vybírá jak na svůj účet, tak na účet předcházejících železnic a jiných zájemníků.
§ 21
Článek 21.
Právo pozměniti smlouvu přepravní.
§ 1. Pouze odesilatel má právo pozměniti smlouvu přepravní, buď tím, že vezme zboží zpět ve stanici odesílací, nebo že je zadrží na cestě, neb oddálí jeho dodání, nebo dá je vydati v místě určení nebo v kterémkoli jiném místě, ležícím před místem určení nebo za ním, příjemci, uvedenému v nákladním listu, nebo jiné osobě, nebo posléze tím, že přikáže, aby zboží bylo vráceno do stanice odesílací.
Železnice má na vůli kromě toho přijmouti na žádost odesilatelovu změny smlouvy směřující k uložení, zvýšení, snížení nebo zrušení dobírky nebo k vyplacení zásilek; tyto změny připouští železnice bez veškeré záruky, že budou vykonány.
Jiné změny, než ty, které jsou shora vypočítány, nejsou v žádném případě připuštěny.
Změny smlouvy přepravní nesmějí nikdy míti v zápětí rozdělení zásilky.
§ 2. Změny smlouvy, shora zmíněné, musí býti učiněny písemným prohlášením, podepsaným odesilatelem podle vzorce, jenž jest v Příloze V. této Úmluvy.
Toto prohlášení musí býti opakováno na duplikátu nákladního listu, zároveň železnici předloženém, který železnice vrátí odesilateli. Vykoná-li železnice příkaz odesilatelův, aniž si vyžádala předložení duplikátu, ručí za škodu tím vzešlou příjemci, byl-li mu duplikát odesilatelem odevzdán.
Žádá-li odesilatel zvýšení, snížení nebo zrušení dobírky, musí předložiti doklad, který mu byl původně vydán. Zvyšuje-li nebo snižuje-li se dobírka, vrátí se opravený doklad zúčastněnému, zruší-li se dobírka, odejme se mu.
Změna smlouvy, přikázaná odesilatelem v jiné formě, než jak shora předepsáno, jest neúčinná a neplatná.
§ 3. Železnice vyhoví příkazům odesilatelovým na změny smlouvy, jestliže jí došly prostřednictvím stanice odesílací.
Žádá-li toho odesilatel, budiž stanice určení nebo stanice, kde zásilka má býti zadržena, zpravena na jeho útraty telegramem, odeslaným ze stanice odesílací a potvrzeným písemným prohlášením. V tom případě nesmí stanice určení nebo stanice, kde byla zásilka zadržena, ani odevzdati nákladní list, ani vydati zboží příjemci, ani zásilku dále poslati, dokud nedostala písemné prohlášení.
§ 4. Právo měniti smlouvu přepravní zaniká, i když odesilatel má duplikát nákladního listu, jakmile nákladní list byl odevzdán příjemci nebo jakmile tento uplatní právo vyplývající ze smlouvy přepravní podle článku 16, § 3. Od toho okamžiku musí se železnice podříditi příkazům příjemcovým, jinak mu ručí za následky neprovedení podle podmínek stanovených v oddílu III.
§ 22
Článek 22.
Provedení změn smlouvy přepravní.
§ 1. Železnice nesmí odmítnouti, oddáliti nebo změniti provedení příkazů, zmíněných v prvním odstavci § 1 článku 21, leč v případech, když:
§ 2. Přikázal-li odesilatel, aby bylo zboží vydáno v některé stanici na cestě, vybere se dovozné až do této stanice podle tarifů, platných mezi stanicí odesílací a jmenovanou stanicí na cestě.
Přikázal-li odesilatel, aby byla zásilka vrácena do stanice odesílací, počítá se dovozné: 1. až do stanice, kde byla zásilka zadržena, podle tarifů platných mezi stanicí odesílací a touto stanicí; 2. z této stanice až do stanice odesílací podle tarifů, platných pro tuto trať.
Přikázal-li odesilatel další přepravu do jiné stanice, počítá se dovozné: 1. až do stanice, kde zásilka byla zadržena, podle tarifů platných mezi stanicí odesílací a touto stanicí; 2. z této stanice až do nové stanice určení podle tarifů, platných mezi těmito stanicemi.
§ 3. Železnice má nárok na náhradu výdajů, vzniklých provedením příkazů zmíněných v § 1 článku 21, nebyly-li tyto výdaje způsobeny jejím zaviněním.
a) provedení není již možné v okamžiku, kdy příkazy dojdou železnice;
b) provedením byla by rušena pravidelná služba provozní;
c) provedení odporuje, jde-li o změnu stanice určení, zákonům a řádům platným ve státech na přepravě zúčastněných, zejména pokud se týče předpisů celních, berních, finančních nebo policejních a jiných úřadů správních;
d) hodnota zboží nezaručuje pravděpodobně, jde-li o změnu stanice určení celé přepravné, jež bude váznouti na tomto zboží po příchodu na nové místo určení, leda že by toto přepravné bylo hned zaplaceno nebo zajištěno.
V případech shora uvedených budiž odesilatel co možná nejdříve zpraven o překážkách, které brání provésti jeho příkazy.
Nemůže-li železnice předvídati tyto překážky, nese odesilatel všechny důsledky vyplývající z toho, že počala prováděti jeho příkazy.
§ 23
Článek 23.
Přepravní překážky.
§ 1. Nelze-li s přepravou pro překážku započíti nebo byla-li přeprava přerušena, jest na železnici, aby rozhodla, je-li v zájmu odesilatelově vyžádati si jeho příkazů nebo je-li výhodnější přepraviti zboží z úředního podnětu po jiné cestě přepravní. Železnice jest oprávněna požadovati dovozné po této jiné cestě a užije příslušných lhůt i jsou-li delší než po původní cestě přepravní, pokud nelze přičísti vinu železnici.
§ 2. Není-li jiné cesty přepravní, vyžádá si železnice příkazů odesilatelových; železnice není však povinna tak učiniti, jde-li o dočasnou překážku, vzniklou z okolností, uvedených v článku 5. § 5.
§ 3. Odesilatel zpravený o přepravní překážce může smlouvu zrušiti, zaplatí-li železnici, v daném případě, buď dovozné za trať již projetou nebo výdaje vzniklé přípravou ku přepravě, jakož i všechny poplatky stanovené tarify, pokud nelze přičísti vinu železnici.
§ 4. Nemá-li odesilatel duplikát nákladního listu, nemohou příkazy, které dává v případech, uvedených v tomto článku, měniti ani označení příjemce ani místo určení.
§ 5. Vykonány nebudou:
§ 6. Nedá-li odesilatel, zpravený o překážce přepravní, v přiměřené lhůtě vykonatelné příkazy, bude postupováno podle ustanovení o překážkách při dodání, která platí na železnici, na které bylo zboží zadrženo.
§ 7. Pomine-li přepravní překážka dříve než dojdou příkazy odesilatelovy, odešle se zboží, kam jest určeno, aniž se vyčká těchto příkazů, o čemž jest odesilatele co možná nejrychleji zpraviti.
a) příkazy odesilatelovy, které nedojdou prostřednictvím stanice odesílací;
b) příkazy, aby bylo vráceno zboží, jehož hodnota neuhradí pravděpodobně výdaje s tím spojené, leda by tyto poplatky byly hned zaplaceny nebo zajištěny.
§ 24
Článek 24.
Překážky při dodání.
§ 1. Vzniknou-li překážky při dodání zboží, musí stanice určení bez odkladu zpraviti o tom odesilatele prostřednictvím stanice odesílací a vyžádati si jeho příkazů. Bylo-li o to požádáno v nákladním listu, musí býti tato zpráva dána hned telegraficky. Výdaje za tuto zprávu váznou na zboží.
Odmítne-li příjemce zboží, má odesilatel právo naložiti se zbožím, i když nemůže předložiti duplikát nákladního listu.
Jestliže příjemce odmítnuv zboží dodatečně si pro ně přijde, bude mu vydáno, neobdržela-li zatím stanice určení opačné příkazy odesilatelovy. Zpráva o vydání zboží musí býti dána hned odesilateli doporučeným dopisem, jehož výdaje váznou na zboží.
V žádném případě nesmí býti zboží vráceno odesilateli bez jeho výslovného souhlasu.
§ 2. Pokud není nic stanoveno v § 1 tohoto článku a s výhradou ustanovení článku 43, určují zákony a řády platné pro dodací železnici způsob, jak postupovati, je-li překážka při dodání.
§ 25
Článek 25.
Zástavní právo železnice.
§ 1. Železnice má na zboží právo zástavního věřitele pro veškeré pohledávky uvedené v článku 20. Toto právo trvá, pokud zboží jest v držení železnice neb osoby třetí, která je drží za ni.
§ 2. Účinky práva zástavního řídí se zákony a řády státu, v němž se dodání vykoná.