§ 30

Článek 30.
Domněnka o ztrátě zboží. Jeho nalezení.
§ 1. Oprávněný příkazce může bez dalších důkazů považovati zboží za ztracené, nebylo-li dodáno příjemci nebo pro něho přichystáno ve třiceti dnech po uplynutí lhůt počítaných podle článku 11.
K těmto třiceti dnům jest přidati tolikrát po deseti dnech, nejvíce však třicet dnů, kolika státy zásilka prošla kromě státu odesílacího a určení.
§ 2. Oprávněný příkazce může, přijímaje náhradu za ztracené zboží, vyhraditi si ve stvrzence, že žádá, aby byl ihned zpraven, bude-li zboží nalezeno do čtyř měsíců po vyplacení náhrady.
O této žádosti bude mu vydáno písemné osvědčení.
§ 3. Po obdržení této zprávy může oprávněný příkazce ve lhůtě třicetidenní žádati, aby mu bylo zboží vydáno zdarma podle vlastní volby ve stanici odesílací nebo ve stanici určení, označené v nákladním listu, vrátí-li náhradu, kterou obdržel, s výhradou všech nároků na náhradu pro opoždění, stanovenou podle článku 33 a případně článku 35, § 3, níže uvedených
§ 4. Není-li ve stvrzence výhrady zmíněné shora v § 2, nebo nebyly-li ve lhůtě třicetidenní dány příkazy podle § 3, nebo bylo-li zboží nalezeno teprve po čtyřech měsících po zaplacení náhrady, naloží železnice se zbožím podle zákonů a řádů svého státu.