§ 2

Ustanovení § 5, odst. 2 zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. a § 201, odst. 2 vládního nařízení ze dne 17. července 1928, č. 124 Sb. se mění a zní:
Ustanovení o povinnosti duchovních platiti pensijní příspěvek se zrušuje pro duchovní, na které se použije tohoto dekretu.
Platový přídavek podle předchozího paragrafu jest splatný měsíčně zároveň s kongruou a není součástí pensijní základny. Vyměřuje se z něho pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.
„Tato dotace, která jest splatná ve čtvrtletních lhůtách předem, má se k souhrnu veškerých kongruových doplňků a odpočivných a zaopatřovacích platů všemu kongruálnímu duchovenstvu ze státní pokladny skutečně v předchozím správním roce vyplacených, zmenšenému o vlastní příjmy Náboženské matice, o úhrnnou sumu výchovného, jakož i vdovských a sirotčích zaopatřovacích platů tak, jako počet příslušníků jednotlivých církví a náboženských společností nekongruálních k úhrnnému počtu příslušníků všech církví a náboženských společností kongruálních dohromady, jak se příslušná čísla jeví podle výsledků posledního úředního sčítání lidu.“