9. §§ 135 až 137 znějí:
Odbytné.
(1) Zemřel-li pojištěnec dříve, než uplynula čekací doba, mají jeho pozůstalí nárok na odbytné, které se určí podle třídy, v níž byl pojištěnec zařaděn v den úmrtí nebo naposledy před tímto dnem.
(2) Zemřel-li pojištěnec po uplynutí čekací doby, nebo zemřel-li provisionista, který požívá hornické (hornické plné) provise, a není-li nároku na výplatu vdovské provise, mají jeho pozůstalí nárok na odbytné ve výši dvojnásobku roční provise, která by jinak příslušela vdově.
(3) Pozůstalými podle předchozích odstavců rozumějí se manžel, nebylo-li manželství z jeho vlastní nebo oboustranné viny soudně rozvedeno, děti do osmnácti let (§ 119), rodiče, jakož i děd a bába zemřelého. Při tom má manžel přednost před dětmi, pokud o ně pečuje, děti před rodiči a tito před dědem a bábou. Rodiče, jakož i děd a bába mají nárok na odbytné jen tehdy, byli-li výživou převážně odkázáni na pojištěnce (provisionistu).
(4) Dětem starším osmnácti let a sourozencům se přizná v případech zřetele hodných odbytné, byli-li výživou převážně odkázáni na pojištěnce (provisionistu).
Odbytné činí:

Ve třídě:	Kčs:
1.	600.–
2.	700.–
3.	800.–
4.	900.–
5.	1.000.–
6.	1.100.–
7.	1.200.–
8.	1.300.–
9.	1.400.–
10.	1.500.–
11.	1.600.–
12.	1.800.–
13.	2.000.–
14.	2.200.–
15.	2.400.–
16.	2.600.–

Nárok na odbytné zaniká, nebyl-li uplatněn do dvou let po úmrtí pojištěnce (provisionisty).