Čtvrtá část.

A.
Krmiva.

B.
Výroba krmivových směsí a jejich uvádění do oběhu.

C.
Fosforečno - vápenatá krmiva.

D.
Rozdělování krmiv.

E.
Používání a spotřeba krmiv.

F.
Zpětná dodávka krmiv pěstitelům některých plodin.

G.
Seno a sláma.

sláma: sláma všech obilovin, luštěnin, olejnin a směsek,
a) seno: luční seno, otava, vojtěškové a jetelové seno všeho druhu,

b) všechna krmiva původu rostlinného nebo živočišného, jakož i nerostného, zejména prosné omelky (vyjma prosné slupky), krmné mouky, otruby a šroty všeho druhu, krmné řepy, řepné řízky, sušené bramborové vločky, pokrutiny, sladový květ, denaturovaný cukr ke krmení, melasa ke krmení, melasová krmiva, všeho druhu, čirok, vikev, krmné fazole (boby), peluška, lupina, sušené kvasnice všeho druhu, sušené mláto všeho druhu, sušené výpalky všeho druhu, sušené rybky, kostní moučky, vápno ke krmení, dále směsi. Těmito se rozumějí směsi vyjmenovaných krmiv, nevyjmenovaných krmiv, obilí, luštěnin, nehledíc k tomu, které z těchto druhů zboží a jak jsou dohromady smíchány,

c) též veškeré pomocné látky, které jsou podle své povahy způsobilé k výrobě krmiv, jakož i veškeré krmivové směsi, nehledíc k tomu, zda obsahují krmiva nebo pomocné látky podléhající této vyhlášce.

(1) Krmivové směsi smějí se vyráběti a uváděti do oběhu pouze s písemným povolením Svazu a ve složení, které Svaz určuje.

(2) Výrobci krmivové směsi musí povolení uvedené v odstavci 1 uschovati a předložiti na požádání kontrolním orgánům Svazu nebo jiných úředních míst.

(3) Svaz může uložiti výrobcům krmivových směsí povinnost udržovati stálou zásobu surovin potřebných k výrobě krmivových směsí v množství Svazem stanoveném k jeho disposici.

(1) V žádosti o schválení výroby krmivové směsi musí býti uvedeny veškeré součásti, z nichž má býti krmivová směs vyráběna, poměr, v jakém mají tyto součásti býti dohromady smíchány, postup výroby a zamýšlené pojmenování krmivové směsi. K žádosti musí býti připojena cenová kalkulace ve trojím vyhotovení.

(2) Veškeré údaje uvedené v žádosti musí býti úplné a pravdivé. Na vyzvání musí býti předloženy veškeré potřebné doklady.

(3) Směrnice pro stanovení prodejních cen a prodejních podmínek krmivových směsí jsou stanoveny v příloze č. 7.

(1) Stanovený podíl jednotlivých součástí, z nichž jest složena krmivová směs, musí býti dodržen.

(2) Svaz může u některých krmivových směsí předepsati nejnižší nebo nejvyšší obsah určitých živin.

(3) Svaz si vyhrazuje určiti přípustné výkyvy podílu jednotlivých součástí krmivové směsi, případně obsahu jednotlivých živin.

b) suchary pro psy, jsou-li označovány značkou výrobny nebo jestliže výrobci dal Svaz k tomu zvláštní písemné povolení.

(1) Krmivové směsi smějí býti uváděny do oběhu pouze v uzavřených obalech, které jsou opatřeny plombou předepsanou Svazem, pokud Svaz neustanovil v písemném povolení k výrobě krmivové směsi jinak.
Tento předpis o balení neplatí bez újmy dalších ustanovení o označování pro tato krmiva:

a) krmivové směsi pro zpěvné a ozdobné ptactvo a pro ozdobné rybky, pokud se vydávají v množství pod 50 kg,

(2) Na plombě musí býti uvedeno číslo, které přidělí výrobci krmivové směsi Svaz, pokud toto číslo není s povolením Svazu uvedeno na pytlovce (odstavce 3).

(3) Pokud Svaz jinak neustanoví, musí na každém obalu, po případě pytlovce připevněné k obalu, býti vytištěno:

f) jméno a adresa výrobcova.

e) datum výroby krmivové směsi s udáním dne, měsíce a roku,

d) obsah živin, pokud jej Svaz předepsal podle § 113, odst. 2,

c) složení krmivové směsi uspořádané podle podílu jednotlivých součástí v předepsaném pořadí,

a) označení krmivové směsi podle písemného povolení Svazu,

b) číslo písemného povolení Svazu,

(4) Nejsou-li údaje uvedené v odstavci 3 vytištěny na obalu, musí býti kromě pytlovky připevněné na obalu ještě vložena do každého balení pytlovka se stejnými údaji.

(1) Krmivové směsi v balení pod 25 kg smějí se uváděti do oběhu pouze v drobném balení, jaké Svaz ve svém povolení schválil (§ 111).

(2) Ustanovení pod § 115 o plombování a označování platí i pro drobná balení.

(1) Při převzetí zboží jest rozdělovač oprávněn otevříti nezbytně potřebný počet obalů za účelem zjištění složení a jakosti zboží. Rozdělovač jest povinen vydávati odběratelům nejdříve krmiva z takto otevřených obalů.

(2) Rozdělovač, který při otevření obalu zjistí, že dodané zboží neodpovídá předepsanému složení a jakosti, jest povinen zboží okamžitě písemně pozastaviti výrobci a sděliti to Svazu. Výdej zboží z takové pozastavené dodávky musí býti zastaven až do vysvětlení nebo obdržení souhlasu Svazu. Rozdělovač, který jedná proti těmto ustanovením, jest zodpověden za jakost zboží stejně jako výrobce.

hořčičné pokrutiny,
olivové pecky,
ořech kamenáč, mouka z ořechu kamenáče,
tabákový prach a tabákové semeno,
kakaové slupky a extrahované odpadky z kakaových slupek,
extrakční odpad při výrobě polévkových kostek,
ovocná jádra, pokrutiny z ovocných jader, též extrahované,
plevy všeho druhu a odpadky všeho druhu při mlácení s výjimkou nerozdrcených lněných tobolek a slupek špaldy (prach a smetky),
ricinové odpady nezbavené jedu,
rýžové pluchy,
(1) Ke krmným účelům se nesmějí uváděti do oběhu ať ve stavu zpracovaném či nezpracovaném nebo ve směsi s jinými krmivy zejména tyto látky:
rohy, paznehty a odpadky z nich,
pohankové slupky,
prosné slupky,
datlové pecky,
ořechové slupky všeho druhu,
galalit a galalitové odpadky, umělá rohovina a odpadky z ní,
pluchy a osiny všeho druhu, též rozemleté,
řepné stonky,
kůže a kožené odpadky,
prach řepných řízků s vyšším obsahem popela ve vzduchosuché substanci než 10%, který vykazuje více než pouhé stopy siřičitých kyselin a sirníku.
řepkové lusky,
koukol,
mořská tráva,
kávová usazenina, kávové odpadky a kávové slupky (včetně náhražek),
nečištěné odpady vzniklé při skladování nebo čištění obilí a semen,
zkažená krmiva všeho druhu,

(2) Výrobci krmivových směsí a ostatní podniky opracovávající nebo zpracovávající krmiva a rozdělovači krmiv nesmějí látky uvedené v odstavci 1 opracovávati nebo zpracovávati, skladovati nebo jich ve zpracovaném nebo opracovaném stavu nabývati a je zcizovati.

(3) Odchylkou od ustanovení v odstavcích 1 a 2 smějí některé Svazem výslovně určené podniky nabývati nečištěných odpadů vzniklých při skladování nebo čištění obilí a semen a odpadů po aspiraci a je opracovati nebo zpracovati. Tyto odpady smějí býti po přečištění uváděny do oběhu pouze podle ustanovení Svazu.

(4) Na žádost může Svaz povoliti výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2.

(1) Procipitát ke krmení (dikalciumfosfát) jest střední fosforečňan vápenatý, získaný vyloužením čištěných kostí kyselinou solnou nebo kyselinou siřičitou a srážením rozpuštěné kyseliny fosforečné vápenným mlékem. Do obchodu smí býti uváděn pouze sušený a mletý, prakticky prostý sloučenin fluoru, arsenu, kyseliny siřičité a jiných látek zdraví škodlivých, jichž smí obsahovati pouze stopy.

(2) Jako kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek bílé barvy z odtučněných, vyklížených a pálených kostí.

(3) Jako krmný kostní šrot smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek z odtučněných, nikoliv však vyklížených kostí.

(4) Jako krmná kostní moučka vyklížená smí býti uváděn do obchodu sušený a mletý výrobek z odtučněných a vyklížených kostí.

(1) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, krmný kostní šrot a krmná kostní moučka vyklížená, kterých se používá ke přikrmování, musí odpovídati těmto jakostním podmínkám:

b) kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) musí obsahovati:
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré,

nejvýše 4% tuku,
nejméně 25% hrubého proteinu (při stravitelnosti nejméně 85%),
nejméně 14.6% kyseliny fosforečné veškeré nebo 32% fosforečňanu vápenatého,
nejvýše 2% písku;
nejvýše 10% vody,
c) kostní krmný šrot musí obsahovati:

nejméně 80% rozpustno v citránu podle Petermanna,
nejvýše 10% vody,
nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré, z toho musí býti
a) precipitát ke krmení (dikalciumfosfát) musí obsahovati:
nejvýše 2% písku;

nejvýše 1% tuku,
nejvýše 1% písku.
nejvýše 10% vody,
d) krmná kostní moučka vyklížená musí obsahovati:
nejméně 30% kyseliny fosforečné veškeré nebo 65.5% fosforečňanu vápenatého,

(2) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená musí býti bakterielně nezávadné a technicky prosty chlupů a jiných nečistot.

(3) Míchání přídavkových krmiv uvedených v § 120 navzájem jest nepřípustno.

(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti vyráběny pouze v jemném mletí. Další označování jako „hrubá“ nebo „jemná“ není přípustno.

(2) Kostní šrot krmný smí býti vyráběn v hrubém (zrnitém) a jemném (moučka) mletí. Krmný kostní šrot hrubý nesmí při prosívání 5milimetrovým čtyřhranným sítem zanechati žádných hrubých zbytků.

(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát), kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti uváděny do oběhu pouze v plombovaných pytlích.

b) údaje o obsahu, jak uvedeno v § 124,

(2) Každý pytel musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati:
Mimo to může býti natištěna ochranná známka výrobce. Pouze výrobce jest oprávněn používati ochranné známky na zboží jím vyrobené a do oběhu uváděné.

a) přesné označení zboží,

c) jméno a adresa výrobce,

d) den dodávky z výrobny.

c) mletý vápenec.

b) plavená křída nebo

a) srážený uhličitan vápenatý (CaCO₃),

(1) Jako vápenatá krmiva smějí býti kromě směsí vápenatých krmiv schválených Svazem uváděny do oběhu pouze:
Stupeň jemnosti mletého vápence ke krmení musí býti nejméně takový, aby moučka prošla sítem o světlosti 0.09 mm, což odpovídá 4.900 ok na 1 cm². Zbytek nesmí činiti více než 20% a musí zcela propadnouti sítem o světlosti 0.2 mm, což odpovídá 900 ok na 1 cm².
Obsah písku a hlíny nesmí býti vyšší než 3% dohromady a jeho výše musí býti při prodeji uvedena kromě obsahu uhličitanu vápenatého (CaCO₃).
Obsah uhličitanu vápenatého (CaCO₃) u sráženého uhličitanu vápenatého a plavené křídy musí činiti nejméně 90%, u mletého vápence musí činiti obsah uhličitanů vápenatého a hořečnatého nejméně 90%, z čehož smí činiti obsah uhličitanu hořečnatého nejvýše 15%.

(2) Za vápenaté krmivo ve smyslu odstavce 1 platí také vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit.

(3) Jako chlorid vápenatý (chlorkalcium) ke krmení smí býti uváděn do oběhu jen chlorid vápenatý v pevné (suché) formě. Obsah bezvodého chloridu vápenatého musí býti nejméně 70% a musí býti prakticky prost zdraví škodlivých součástí.

(4) Krmiva uvedená v odstavcích 1—3 smějí býti uváděna do oběhu pouze s tímto přesným označením:
chlorid vápenatý ke krmení.
vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit,
mletý vápenec ke krmení,
plavená křída ke krmení,
srážený uhličitan vápenatý ke krmení,

(1) Srážený uhličitan vápenatý, plavená křída a mletý vápenec smějí býti uváděny do oběhu ke krmným účelům pouze v plombovaných pytlích. Toto ustanovení neplatí pro otevřené zboží vydávané v prodejnách. Také obal chloridu vápenatého musí býti opatřen plombou.

a) jméno a adresa výrobce,

b) přesné označení druhu, jak uvedeno v § 124,

c) označení stupně jemnosti,

(2) Každý obal musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho pytlovkou, která bude vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati tyto údaje:

e) označení obsahu písku a hlíny,

f) váha.

d) označení obsahu uhličitanu vápenatého,

(1) Rozdělování krmiv nezemědělským držitelům tažných zvířat a psů se děje podle vyhlášky o zavedení lístků na krmiva. Jiným držitelům hospodářského zvířectva přiděluíe krmiva Svaz buď přímo (odst. 2) nebo prostřednictvím okresních národních výborů. (okresních správních komisí) (odst. 3), v jejichž obvodu mají držitelé hospodářského zvířectva bydliště (sídlo závodu).

c) státní a zemské hřebčíny a hříbárny,

(2) Do přídělů krmiv prováděných přímo Svazem náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:

a) Československá armáda a spojenecké armády,

b) sbory národní bezpečnosti a pod.,

d) průmyslové podniky, které používají krmiva při výrobě,

j) zemské skupiny chovatelů drůbeže a odborné skupiny chovatelů drobného hospodářského zvířectva při Svazu chovatelů hospodářských zvířat,

i) nemocnice, sanatoria a charitativní instituce,

h) zoologické zahrady,

g) Československý svaz kynologický,

f) Českomoravský Jockey-club a ostatní držitelé závodních a turnajových koní,

e) výzkumné ústavy a držitelé pokusných zvířat,

l) jiní spotřebitelé při zvláštních akcích.

k) cirkusy Letná v Praze a Henry v Brně,

c) držitelé tažných zvířat zaměstnaných odvozem dříví.

b) obchodníci dobytkem a koňmi a karantenní stanice hospodářských zvířat,

a) držitelé hospodářského zvířectva s vlastními statkovými krmivy,

(3) Do přídělu krmiv prováděného prostřednictvím okresních národních výborů (okresních správních komisí) podle směrnic Svazu náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:

(4) Svaz může do skupin držitelů zvířectva uvedených v odstavcích 2 a 3 zařaditi i další držitele zvířectva, po případě přeřaditi držitele zvířectva ze skupiny, v níž jsou uvedeni, do skupiny jiné, nebo je z přídělu krmiv vyloučiti.

(5) Příděl krmiva prováděný držitelům zvířectva způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 provádí Svaz pro určitá časová období. Svaz současně určí druh a množství krmiv, jež budou v tom kterém časovém období vydána.

(6) Krmiva smějí býti dodávána a odebírána jen na předepsané doklady (příkazní listy a disposice Svazu, lístky na krmiva a poukázky na krmiva.

(1) Nezemědělští držitelé tažných zvířat a psů, kterým se vydávají lístky na krmiva, uplatňují svůj nárok na vydání lístků na krmiva u místního národního výboru (místní správní komise) obce, ve které jsou zvířata, pro něž jsou krmiva určena. Při tom musí býti udán počet a druh zvířat, pro která se žádá o vydání lístku na krmiva, po případě jiné údaje nutné k posouzení potřeby krmiv.

(2) Držitelé hospodářského zvířectva jsou povinni potvrditi místnímu národnímu výboru (místní správní komisi) příjem vydaných lístků na krmiva.

(1) Držitelé hospodářského zvířectva a podniky uvedené v § 126, odst. 2, jsou povinni ohlašovati potřebu krmiv u Svazu ve lhůtách a způsobem Svazem stanoveným.

(2) Svaz určí příkazním listem druh a množství přiděleného krmiva a dodavatele, u něhož přidělené krmivo musí býti odebráno, nebo vydá poukázku na krmiva.

(1) Pokud není příděl upraven jinak ve formě všeobecných norem, vydaných ministerstvem výživy nebo Svazem, jsou držitelé hospodářského zvířectva, uvedení v § 126, odst. 3, kteří žádají o příděl krmiv, povinni, podati žádost s udáním potřeby krmiv u místního národního výboru (místní správní komise) politické obce, v níž jest sídlo jejich zemědělského závodu nebo jejich bydliště, a současně předložiti doklady k odůvodnění své žádosti.

(2) Místní národní výbor (místní správní komise) osvědčí přiměřenost potřeby krmiv udané v žádosti a předloží žádost okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) nejpozději osmého dne po podání žádosti.

(3) Okresní národní výbor (okresní správní komise) na základě žádostí, které jim byly předloženy podle odstavce 2 vydá jednotlivým držitelům hospodářských zvířat Poukázky na krmiva. Poukázky na krmiva doručuje okresní národní výbor (okresní správní komise) držitelům hospodářských zvířat prostřednictvím místních národních výborů (místních správních komisí).

(1) Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva může podle svého rozhodnutí zvoliti libovolného rozdělovače, u něhož zamýšlí krmiva odebrati a jest povinen odevzdati dozdělovači krmiv lístek na krmiva nejpozději v době platnosti vyznačené v lístku a poukázku na krmiva nejpozději do 21 dnů ode dne vystavení poukázky. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky může voliti pouze takového rozdělovače, jehož sídlo podniku leží v témž politickém okrese, v němž je zemědělský závod majitele lístku na krmiva nebo poukázky nebo v sousedním politickém okrese. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva jest povinen odebrati celé množství krmiv, na které zní ústřižek lístku na krmiva nebo poukázky u toho rozdělovače krmiv, kterému odevzdal ústřižek lístku na krmiva nebo poukázky, i když výdej krmiv se neděje najednou. Majitel poukázky jest povinen při převzetí krmiv potvrditi v příslušné rubrice poukázky příjem krmiv vlastnoručním podpisem.

(2) Zní-li poukázka na krmiva na dva nebo více měsíců, má majitel poukázky v každém měsíci nárok pouze na výdej množství krmiv, které na tento měsíc připadá. Ve výjimečných případech, na př. je-li přidělené množství malé nebo vzdálenost mezi sídlem rozdělovače a bydlištěm oprávněného odběratele příliš veliká, může býti vydáno větší množství, než které na každý měsíc připadá, po případě celé přidělené množství. Předpokladem jest, že stav zásob rozdělovače zaručuje nerušené zásobování ostatních majitelů poukázek.

(3) Rozdělovači krmiv jsou povinni odevzdati vždy do středy prvního týdne ústřižky lístků na krmiva a poukázek na krmiva v předchozím přídělovém období přijaté okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) za účelem vystavení odběrního listu.

a) v době platnosti vyznačené na ústřižku lístku na krmiva neodevzdal ústřižek lístku na krmiva rozdělovači krmiv,

b) neodebral krmiva nejpozději do konce přídělového období následujícího po přídělovém období, na které mu byl lístek na krmiva vydán.

(1) Majitel lístku na krmiva ztrácí nárok na výdej krmiv, jestliže:

a) do 21 dnů od data vystavení (§ 130, odst. 1) neodevzdal poukázku na krmiva rozdělovači krmiv,

(2) Majitel poukázky na krmiva ztrací nárok na výdej krmiv, jestliže:

b) neodebral krmiva nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po zásobovacím období, pro které mu byla přidělena.

(3) Rozdělovači krmiv nesmějí přijímati lístky na krmiva a poukázky na krmiva, u nichž zanikl nárok na výdej podle odstavce 1 a 2 a vydávati krmiva na takovéto doklady.

(1) Krmiva smějí rozdělovati pouze osoby a podniky (rozdělovači krmiv), kteří byli Svazem pověřeni rozdělováním krmiv a mají pro to Svazem vystavený průkaz.

(2) Mlýny smějí rozdělovati pouze vedlejší mýnské výrobky, po případě také jiná krmiva, která se získávají při opracování nebo zpracování plodin ve mlýně, při čemž musí býti dodržena ustanovení vydaná v části třetí, § 84.

(1) Rozdělovači krmiv nesmějí žádati o krmivo přímo u výrobců, nýbrž výhradně u Svazu. V žádosti musí uvésti množství krmiv odděleně podle těch druhů, na něž jim byly vystaveny odběrní listy (§ 130, odst. 3), jakož i zásobu těchto krmiv, kterou mají na skladě v den objednávky. V objednávce mohou navrhnouti výrobce, od něhož si přejí krmiva odebrati.

(2) Rozdělovači, kteří na základě množství krmiv, na něž zní jim vystavené odběrní listy, nemohou odebrati najednou alespoň jeden celý vagon, jsou povinni dohodnouti se společně o tom, na adresu kterého rozdělovače má býti dodána celovagonová zásilka krmiv. Nedohodnou-li se takoví rozdělovači uvedeným způsobem, určí příjemce sběrného vagonu Svaz se zřetelem na nejvýhodnější železniční stanici.

(4) Jestliže rozdělovač, který jest zúčastněn na zásilce sběrným vagonem, včas na telegrafické nebo telefonické, písemně potvrzené vyzvání krmiva neodebéře nebo s nimi nedisponuje, jest příjemce sběrného vagonu povinen uskladniti zboží na účet takového rozdělovače. V takovém případě jest příjemce sběrného vagonu oprávněn vyúčtovati rozdělovači skutečně vzniklé výlohy, a to paušálními částkami, které jsou stanoveny v příloze č. 8. Uskladnění musí býti okamžitě Svazu oznámeno.

(3) Příjemce sběrného vagonu je povinen co nejrychleji (telefonicky, telegraficky) vyrozuměti všechny rozdělovače zúčastněné na zásilce o příchodu sběrného vagonu včas tak, aby tito byli s to krmiva z vagonu v železniční stanici ihned odebrati. Příjemce sběrného Vagonu jest povinen inkasovati od jednotlivých zúčastněných rozdělovačů před výdejem zboží cenu vyúčtovanou za zboží a poukázati ji odesílajícímu výrobci. Příjemce sběrného vagonu není oprávněn zaúčtovati zúčastněným rozdělovačům jiné částky, než které jsou stanoveny v příloze č. 8.

(5) Ustanovení tohoto paragrafu odst. 2—4 se nevztahují na dodávky krmiv silničními vozidly.

(1) Výrobci krmiv uvedených v § 110, jakož i osoby a podniky, které získávají tato krmiva jako vedlejší výrobky při výrobě jiného zboží nebo jako odpad při výrobě nebo při čištění, smějí pouze podle pokynů Svazu tato krmiva zcizovati a dodávati nebo používati jich ve vlastním hospodářství ať ve stavu původním nebo po dalším opracování nebo zpracování. Toto ustanovení neplatí pro zpětné dodávky melasy ke krmení a řepných řízků pěstitelům řepy, bramborových vloček, pěstitelům, brambor a ohledně dodávky melasy k technickému použití.

(2) Výroba krmiv uvedených v § 110 ve mzdě jest zakázána. Toto ustanovení neplatí pro opracování a zpracování plodin pro pěstitele ve mzdě a pro výrobu ve mzdě těch výrobků, které jsou vhodné ke krmným účelům a jsou obhospodařovány podle ustanovení Svazu pro mléko a tuky, pro řepu a cukr, pro brambory a škrob a pro chmel, slad a pivo.

c) přírodní obilní směsi, které obsahují alespoň 10% chlebového obilí (pšenice, žita),

(1) Jest zakázáno zkrmovati:

b) olejnatá semena,

a) pšenici, žito a sourež,

e) výrobky z plodin uvedených pod a) až c), které jsou způsobilé k lidské výživě.

d) přírodní směsky, jestliže obsahují alespoň 10% chlebového obilí (pšenice, žita),

(2) Ze zákazu uvedeného v odstavci 1 jsou vyňaty zkažené plodiny a výrobky z nich, jejichž jakost neodvratnými vlivy tak utrpěla, že jejich použití k lidské výživě nebo k technickým účelům není už možné, jestliže zkrmení bylo povoleno; povolení vydává na žádost příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise).

(3) Míchati různé druhy plodin, u nichž jest dodávková povinnost, k jiným účelům než k setí, jest zakázáno.

(1) Pěstitelé řepky, řepice a máku mají proti zaplacení ceny stanovené v příloze č. 9 nárok na zpětnou dodávku 0.5 kg pokrutin nebo extrahovaného šrotu takových druhů, jak určí Svaz, za 1 kg řepky nebo řepice o vlhkosti 10% nebo máku o vlhkosti 7%, který dodali vykupovačům nebo jako uznané osivo. Pěstitelé, kteří dodali řepku, řepici nebo mák s vyšší nebo nižší vlhkostí, obdrží větší nebo menší množství pokrutin nebo extrahovaného šrotu než je uvedeno v předchozí větě; toto množství se určí podle poměru sušiny v plodinách dodaných pěstitelem k sušině v řepce a řepici o vlhkosti 10%, po po případě v máku o vlhkosti 7%.

(2) Pěstitelé lnu mají nárok na zpětnou dodávku 0.50 kg pokrutin nebo extrahovaného šrotu takových druhů, jak určí Svaz, za každý 1 kg lněného semene dodaného jimi vykupovačům nebo jako uznané osivo, po odečtení množství osiva odebraného bez protidodávky, proti zaplacení ceny stanovené v příloze č 9.

(1) Pěstitelé smějí odebrati krmiva, na která mají nárok podle § 139, u vykupovače, jemuž dodali plodiny. Pěstitelé uznaného osiva jsou povinni přihlásiti se k odběru krmiv, na která mají nárok podle § 139 u vykupovače, kterého si sami zvolí, a to u řepky a řepice do 31. prosince, u máku a lněného semene do 30. dubna. Nebyla-li přihláška učiněna v předepsané lhůtě, zaniká nárok na výdej zboží.

(2) Krmiva, na která mají pěstitelé nárok podle § 155, musí býti odebrána do 30 dnů po vyzvání vykupovačově. Nebylo-li zboží v této lhůtě odebráno, zaniká nárok na výdej zboží.

(1) Výkup a převzetí sena a slámy na povinnou dodávku provádějí vykupovači určení Svazem. Vykupovač smí prováděti výkup a převzetí sena a slámy na povinnou dodávku pouze v těch obcích, které mu Svaz k tomu účelu přidělil.

(2) Výrobci smějí dodávati seno a slámu na povinnou dodávku jen tomu vykupovači, který byl určen k výkupu sena a slámy v obci, ve které je zemědělský závod (bydliště) výrobce.

(3) Vykupovači jsou povinni vykoupiti a převzíti seno a slámu, odpovídají-li stanoveným jakostním podmínkám.

(1) Držitelé skladišť a lisů na seno a slámu jsou povinni přenechati je nakupovačům k používání na výzvu okresního národního výboru (okresní správní komise).

(2) Prokáží-li držitelé, že skladišť a lisů na seno a slámu sami nutně potřebují, mohou býti zbaveni povinnosti přenechati je k používání.

(3) Za přenechání skladišť a lisů na seno a slámu přísluší držitelům přiměřená náhrada, jejíž výši, nebude-li docíleno dohody, určí okresní národní výbor (okresní správní komise).

a) všichni výrobci v době před provedením rozvrhu dodávkové povinnosti u sena na jednotlivé výrobce v obci (§ 142),

(1) Výrobci sena smějí zcizovati mimo uloženou povinnou dodávku seno pouze s písemným svolením místního národního výboru (místní správní komise) v této době:

b) výrobce, jemuž byla uložena dodávková povinnost u sena, v době před úplným splněním této dodávkové povinnosti.

(2) Povolení podle odstavce 1 smí býti vydáno jen tehdy, není-li ohroženo splnění povinné dodávky sena.

(1) Na každou dodávku sena a slámy v množství nejméně 40 kg musí býti kupujícímu vydán účet. Tento účet musí obsahovati alespoň: datum dodávky, jméno prodávajícího a kupujícího, váhu, druh zboží a cenu, při zásilkách drahou kromě toho odděleně pořizovací cenu, prodejní rozpětí, náhradu a půjčovné za provazy k upevnění plachet, půjčovné za plachty, náhradu za vážení a tárování a skutečně vzniklé železniční a dovozní výlohy, které třeba podrobně uvésti.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro výkup sena a slámy na povinnou dodávku, jestliže byl při výkupu vystaven lístek o převzetí předepsaný Svazem.