ČÁST 1
A. Provádění obchodních úkolů.
I.
Základní ustanovení.
II.
Výkup a dodávky plodin.
III.
Společná ustanovení pro skladování a opatrování plodin na skladech vykupovačů a na odlehčovacích skladech.
IV.
Skladování plodin na odlehčovacích skladech.
I.
Základní ustanovení.
II.
Výkup a dodávky plodin.
III.
Společná ustanovení pro skladování a opatrování plodin na skladech vykupovačů a na odlehčovacích skladech.
IV.
Skladování plodin na odlehčovacích skladech.
§ 1
Obchodní úkoly.
(1) Obchodní úkoly vyplývající z činnosti Svazu provádí Výsadní obilní společnost, v dalším Společnost, a to sama nebo prostřednictvím jiných osob nebo podniků.
(2) Společnost jest povinna pověřiti prováděním určitých obchodních úkolů jiné osoby nebo podniky, rozhodne-li tak Svaz se souhlasem ministerstva výživy.
§ 2
Vykupovači.
(1) Pověřeni opravňující k výkupu, skladování a dodávkám plodin, spadajících do hospodaření Svazu, mají vykupovači, jimiž jsou:
Pověření podle odst. a), b) a c) může býti uděleno jen se schválením Svazu. Pověření podle odst. b) a c) mimo to pouze na návrh příslušného hlavního komisionáře.
Pověření podle odst. a), b) a c) může býti uděleno jen se schválením Svazu. Pověření podle odst. b) a c) mimo to pouze na návrh příslušného hlavního komisionáře.
a) hlavní komisionáři Společnosti, pokud od Společnosti obdrželi oprávnění vykupovati plodiny přímo,
b) osoby, jež obdržely od společnosti oprávnění vykupovati, skladovati a dodávati plodiny,
c) mlýny s přidělovacím číslem pro obchodní mletí.
(2) Vykupovači uvedení v odstavci 1, písmeno a) a b) provádějí:
a) výkup obilí, luštěnin a olejnatých semen jako komisionáři Společnosti, t. j. vlastním jménem, avšak na účet Společnosti;
b) výkup jiných plodin (čekanky, sena a slámy a jiných krmiv) vlastním jménem a na vlastní účet.
(3) Vykupovači-mlýny smějí vykupovati pouze pšenici, žito a směsi těchto druhů obilí. Ječmen průmyslový smějí vykupovati pouze ty mlýny, které se zabývají též výrobou krup, a proso pouze ty mlýny, které se zabývají opracováním prosa na jáhly. Ostatní druhy plodin nesmějí vykupovači-mlýny vykupovati. Při tom vykupovači-mlýny provádějí výkup vždy vlastním jménem a na vlastní účet.
(4) Svaz může určiti druh a množství plodin, jež jednotliví vykupovači smějí nejvýše vykoupiti.
(5) a) Obilím se rozuměji všechny druhy vymlácené a nevymlácené pšenice, žita, ječmene, ovsa, pohanky a prosa, všechny druhy vyluštěné nebo nevyluštěné (dozrálé) kukuřice a směsi dvou nebo několika druhů obilí.
b) Luštěninami se rozumí suchý hrách, čočka, jedlé fazole a směsi těchto luštěnin.
c) Olejnatými semeny se rozumí řepka, řepice, hořčice, lněné semeno, konopné semeno, mák, semeno slunečnice a soja.
§ 3
Průkazy.
(1) Vykupovačům sena, slámy, jiných krmiv a čekanky vydává Svaz průkaz. Vykupovačům ostatních plodin vydává průkaz Společnost. V tomto průkaze musí býti vždy uvedeno, na které druhy plodin se oprávnění vztahuje a zda vykupovač provádí činnost vlastním jménem na účet Společnosti či na účet vlastní. Vykupovač nesmí zahájiti činnost před doručením průkazu.
§ 4
Dozor hlavních komisionářů.
Hlavní komisionáři jsou povinni vykonávati dozor nad činností osob, jež jejich prostřednictvím obdržely od Společnosti pověření k provádění obchodních úkolů. Zejména jsou povinni:
a) vyrozumívati své vykupovače o všech opatřeních, jež se jich dotýkají, pokud tak Svaz neučiní sám,
b) kontrolovati hlášení a jiné doklady vykupovačů o vykoupených, dodaných a skladovaných plodinách, zejména pokud jde o doklady, podle nichž se provádí vyúčtování a potvrzovati jejich úplnost a správnost podle pokynů Svazu.
§ 5
Zánik vykupovačského oprávnění.
Vykupovačské oprávnění zaniká:
Hlavní komisionáři a vykupovači mohou býti okamžitě zbaveni oprávnění k výkupu a skladování plodin, zejména:
Z odnětí práva výkupu a skladování plodin nenáleží hlavním komisionářům a vykupovačům nárok na jakoukoliv náhradu.
a) vzdáním se vykupovače, bylo-li Společností, po případě Svazem schváleno,
b) odnětím vykupovačského oprávnění Společností, po případě Svazem.
1. stanou-li se podle bursovních zvyklostí tuzemské plodinové bursy insolventní,
2. proviní-li se hrubě nebo opětovně proti ustanovením tohoto řádu,
3. jestliže do 14 dnů po výzvě nezaplatí dlužné částky, jež jsou povinni odváděti Svazu.
§ 6
Ustanovení nakupovačů.
(1) Nakupovačem jest ten, kdo podle pověření uděleného vykupovačem jest oprávněn a povinen vykupovati plodiny, přejímati je co do množství a jakosti, vystavovati předepsané doklady o výkupu a prováděti předepsané zápisy. Osoby, které vykonávají pouze některou z uvedených činností, nebo jsou pověřeny vyřizovati u pěstitelů plodin jiné úkoly související s výkupem plodin, jsou pomocníky vykupovačů nebo nakupovačů.
(2) Vykupovačům-mlýnům jest zakázáno používati k výkupu nakupovačů a pomocníků.
(3) Vykupovači vydají nakupovačům a pomocníkům průkaz podle vzoru Společností stanoveného.
(4) Zjedná-li si vykupovač nakupovače k výkupu, jest vykupovač povinen takového nakupovače neprodleně oznámiti Společnosti prostřednictvím svého hlavního komisionáře. Vykupovači jsou povinni kdykoliv na vyzvání Společnosti okamžitě s nakupovačem rozvázati nakupovačský poměr. Vykupovači platí nakupovače ze svého a ručí za škody nakupovačem způsobené. Nakupovači nesmějí býti osoby nebo podniky zpracující plodiny, které patří do hospodaření Svazu.
§ 7
Výkup obilí.
(1) Pěstitelé chlebového obilí (pšenice, žita a soureže) smějí až do splnění podmínek pro jeho volný prodej podle § 4, odst. 2, vyhlášky ministra výživy a ministra zemědělství ze dne 9. srpna 1945, (běž. č. 145, Ú. l. č. 71/1945) zcizovati chlebové obilí výhradně Společnosti, po případě osobám, které Společnost pověřila výkupem těchto plodin. Toto ustanovení neplatí pro poskytování deputátů a výměnků podle platných předpisů o samozásobení obilím a pro výměnu chlebového obilí mezi pěstiteli pro získání vhodného osiva.
(2) Pěstitelé ječmene, ovsa, olejnatých semen a luštěnin smějí tyto plodiny zcizovati výhradně Společností anebo osobám, které Společnost pověřila výkupem těchto plodin. Toto ustanovení neplatí pro plnění deputátu a výměnků, pokud tím nebude ohroženo splnění dodávkových kontingentů, a pro výměnu za týž nebo jiný druh krmného obilí nebo krmných luštěnin mezi pěstiteli.
Pěstitelé ječmene a ovsa, kteří splnili svůj dodávkový kontingent ječmene i dodávkový kontingent ovsa a ponechali si potřebné množství na osev a krmení, smějí po úplném dodání celkového množství ječmene a ovsa, předepsaného k dodávce z celé obce, volně nakládati se zbývajícím množstvím těchto plodin.
Pěstitelé ječmene a ovsa, kteří splnili svůj dodávkový kontingent ječmene i dodávkový kontingent ovsa a ponechali si potřebné množství na osev a krmení, smějí po úplném dodání celkového množství ječmene a ovsa, předepsaného k dodávce z celé obce, volně nakládati se zbývajícím množstvím těchto plodin.
(3) Osoby, které získaly obilí, luštěniny a mák od pěstitelů (jako deputát, výměnek a pod.), smějí tyto plodiny zcizovati výhradně Společnosti, případně osobám, které Společnost pověřila výkupem těchto plodin.
(4) Plodiny, které se smějí dodávati výhradně Společnosti je dovoleno kupovati jen od Společnosti nebo od osob, které je od Společnosti nabyly nebo které Společnost k prodeji zmocnila.
(5) Dovozci obilí, luštěnin a olejnatých semen jsou povinni prodávati a dodávati tyto plodiny jen podle pokynů Svazu.
§ 8
Obilní a mlecí výkazy.
(1) Pěstitelé obilí nebo olejnatých semen, kteří obhospodařují 2 ha nebo více orné půdy a pěstitelé, jimž byl stanoven dodávkový kontingent chlebového nebo krmného obilí nebo sena a slámy, i když obhospodařují méně než 2 ha orné půdy, jsou povinni vésti obilní výkaz vydaný Svazem.
(2) Osoby, které nejsou povinny míti obilní výkaz, avšak dávají si zpracovati chlebové obilí ve mzdě, jsou povinny míti mlecí výkaz vydaný Svazem.
(3) Obilní výkazy a mlecí výkazy vydané Svazem, doručuje pěstitelům a osobám jmenovaným v odstavcích 1 a 2 místní národní výbor (místní správní komise) příslušný podle sídla závodu, u nezemědělců podle jejich bydliště.
§ 9
Každý, kdo prodává zemědělské výrobky obhospodařované Svazem vykupovači Společnosti, jest povinen dáti si dodávku tímto potvrditi. Vykupovač zboží jest povinen potvrditi každou dodávku zapsáním do obilního výkazu nebo do mlecího výkazu.
§ 10
Úprava odběrů zemědělských výrobků.
Zemědělské výrobky vykoupené vykupovači smějí býti prodávány a dodávány pouze na příkaz Svazu.
§ 11
Poměr vykupovačů k třetím osobám a opatření potřebných prostředků.
(1) Z jednání s třetími osobami jsou hlavní komisionáři a vykupovači jediné oprávněni a zavázáni.
(2) Všechny prostředky potřebné ke splnění povinností vyplývajících z této vyhlášky, zejména k zaplacení výkupních cen, jsou hlavní komisionáři a vykupovači povinni opatřiti si sami.
§ 12
Výkup plodin na účet Společnosti.
(1) Vykupovači kromě vykupovačů-mlýnů vykupují plodiny uvedené v § 2, odst. 2 a), s výjimkou uznaného osiva těchto plodin, výhradně na účet Společnosti; jsou povinni sjednati se Společností, že tyto plodiny se stávají okamžikem výkupu vlastnictvím Společnosti.
(2) K plodinám, jež jsou vlastnictvím Společnosti, nepřísluší vykupovačům a hlavním komisionářům zástavní ani retenční právo, a to ani tehdy, kdyby měli za Společností pohledávky jakéhokoliv druhu. Vykupovači s hlavní komisionáři nesmějí k vykoupeným plodinám zřizovati zástavní právo.
(3) Společnost jest oprávněna zříditi na vykoupené a dosud neprodané obilí zástavní právo podle zákona ze dne 28. června 1933, Sb. č. 107, o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích ve znění předpisů tento zákon pozměňujících. Totéž právo přísluší vykupovačům Společnosti ohledně obilí jimi vykoupeného a dosud neprodaného, jakož i osobám, které skladují obilí pro Společnost; tito jsou oprávněni vystavením obilního zástavního listu sjednati ve vlastním jméně a na vlastní účet, a to na množství nejméně 25 q téhož druhu, peněžní zápůjčku a zříditi pro ní věřiteli zástavní právo.
§ 13
Jakost a výkupní ceny plodin.
(1) Vykupovači jsou povinni při posuzování jakosti plodin postupovati podle platných ustanovení o výkupních cenách a výkupních podmínkách.
Vykupovači jsou povinni zaplatiti za plodiny do 8 dnů po jejich výkupu stanovenou výkupní cenu.
Vykupovači jsou povinni zaplatiti za plodiny do 8 dnů po jejich výkupu stanovenou výkupní cenu.
(2) Vykupovači a jejích nakupovači jsou povinni na přístupném místě ve svých kancelářích a ve svých skladech vyvěsiti přehlednou tabulku o výkupních cenách. Správnost cen na této tabulce potvrdí hlavní komisionář.
(3) Nevymlácené (nevyluštěné) plodiny nesmějí vykupovači vykupovati bez zvláštního souhlasu společnosti.
§ 14
Sjednání platebních podmínek.
(1) Vykupovači a hlavní komisionáři mohou podle okolností případu ujednati s kupujícím takové platební podmínky, aby neutrpěli ztrátu. Mohou požadovati i zaplacení předem, něbo zřízení akreditivu nebo bankovní záruky, jestliže jest oprávněna pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Nesplní-li kupující stanovené platební podmínky, nejsou vykupovači a hlavní komisionáři povinni dodati kupujícímu plodiny, jež mu byly přiděleny. Dodávka nesmí býti odepřena z toho důvodu, že obilí bylo dáno do zástavy za úvěr na obilní zástavní listy. Za zaplacení prodejní ceny plodin Svaz ani Společnost neručí.
(2) Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni sjednati závěrku a dodati plodiny v určené lhůtě. Storno uzávěrky kromě případů uvedených v odstavci 1 bude uznáno pouze v případech insolvence kupujícího nebo zkázy podniku, který plodiny koupil.
(3) Vykupovači a hlavní komisionáři jsou oprávněni postupovati pohledávky za prodané a dodané plodiny.
§ 15
Přejímání plodin do úschovy.
Vykupovači a hlavní komisionáři nejsou oprávněni přijímati plodiny do úschovy od osob, u nichž přísluší Společnosti výhradní právo k výkupu, pokud Svaz nerozhodne jinak. Vykupovači a hlavní komisionáři nesmějí skladovati plodiny v podnicích zpracujících některý nebo některé druhy plodin, pokud Svaz nepovolí výjimku nebo pokud Společnost nepovolí v takovém podniku sklad.
§ 16
Vyhotovování tiskopisů při výkupu a při dodávkách plodin domácího původu.
(1) Vykupovači jsou povinni u plodin domácího původu vystaviti při každém výkupu lístek o převzetí a při každé dodávce plodin dodací lístek na předepsaném vzoru podle pokynů, v nichž bude určen počet vyhotovení, způsob vyplňování a doručení.
(2) Hlavní komisionáři jsou povinni vystaviti při dodávce plodin z odlehčovacího skladu dodací lístek na předepsaném vzoru.
§ 17
Evidenční místa.
Vedením evidence dodávkových povinností a jejich plnění jsou pověřeny okresní národní výbory (okresní správní komise) a místní národní výbory (místní správní komise). Tato místa vedou evidenci podle směrnic vydaných zemskými národními výbory po dohodě se Svazem.
§ 18
Ručení za způsobilost skladiště, opatrování plodin a jejich pojištění.
(1) Vykupovač jest povinen skladovati, hlídati a opatrovati plodiny jako řádný obchodník a jest plně zodpovědný za vhodnost, způsobilost a únosnost jím používaných skladovacích prostorů. Jest povinen učiniti veškerá opatření k zachování dobré jakosti plodin. Zanedbá-li vykupovač tuto povinnost, jest Společnost oprávněna na jeho účet učiniti potřebná opatření k zachování dobré jakosti plodin. Vykupovač jest zejména povinen po vyprázdnění skladu postarati se na své útraty o řádné vyčištění a desinfekci skladiště, zejména od pilousů, roztočů a jiných škůdců dříve, než do skladiště počne uskladňovati plodiny.
(2) Plodiny uložené ve skladišti musí býti pojištěny na útraty vykupovače proti požáru u československé pojišťovny ve výkupní ceně, je-li vyšší než cena prodejní, jinak v ceně prodejní.
V případě požáru jest vykupovač povinen učiniti vše, čeho jest potřebí, aby byly zachovány veškeré nároky proti pojišťovně a jest povinen vyrozuměti Společnost o požáru do 24 hodin telegraficky a písemně.
V případě požáru jest vykupovač povinen učiniti vše, čeho jest potřebí, aby byly zachovány veškeré nároky proti pojišťovně a jest povinen vyrozuměti Společnost o požáru do 24 hodin telegraficky a písemně.
(3) Skladiště vykupovačů musí býti vybavena potřebnými teploměry.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí též pro hlavní komisionáře skladující plodiny na odlehčovacích skladech.
(5) Hlavní komisionář jest povinen v každém skladě odlehčovacím vésti samostatný kontrolní deník, v němž jest povinen zapisovati manipulační úkony s obilím ve skladě uloženým. Tyto zápisy nutno vésti odděleně podle jednotlivých druhů obilí a nutno v nich označiti den, kterého byla manipulace provedena, způsob manipulace, počet osob při manipulaci zaměstnaných, dobu trvání manipulace a množství obilí podle jednotlivých partií, které bylo manipulováno. Do tohoto kontrolního deníku jest zapisovati podle potřeby denní teplotu vzduchu ve skladišti a teplotu jednotlivých partií ve skladišti uložených.
§ 19
Čištění a třídění plodin.
Vykupovači a hlavní komisionáři smějí čistiti a tříditi plodiny za účelem získání zboží lepší jakosti (kategorie, jakostní váhy atd.) pouze se svolením Společnosti a podle směrnic a podmínek Společností stanovených.
§ 20
Ohrožení jakosti.
Jestliže by skladované plodiny mohly utrpěti při dalším skladování na jakosti, jest vykupovač, po případě hlavní komisionář povinen Společnosti to oznámiti; Společnost učiní vhodná opatření.
§ 21
Schvalování skladů.
(1) Vykupovači smějí skladovati plodiny pouze v těch skladech, které Společnost předem schválila. Společnost schválí zásadně pouze takové sklady, u nichž jest zajištěno, že nájemní smlouva nemůže býti vypověděna do konce kalendářního roku, v němž končí ten který hospodářský rok.
(2) Schválení skladu Společností nemá vliv na ručení vykupovače za jakost plodin, za vhodnost, způsobilost a únosnost schváleného skladu.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí též pro hlavní komisionáře, pokud jde o odlehčovací sklady.
§ 22
Převoz plodin na sklad odlehčovací.
Za převozy obilí, u něhož hlavní komisionář v žádosti o povolení k převozu nevyznačil, že jde o obilí horší jakosti než jest popsána v příloze č. 1, A, bod 1. nehradí Svaz výlohy převozu. Rovněž Svaz nehradí u takových převozů výlohy uskladnění, vyskladnění, ani jakékoliv jiné výlohy spojené se skladováním ode dne, kterého bylo obilí převzato na odlehčovací sklad.
(1) Nemá-li vykupovač možnost skladovati vykoupené plodiny, požádá svého hlavního komisionáře o převzetí plodin na odlehčovací sklad. Zjistí-li hlavní komisionář důvodnost žádosti vykupovače, požádá Společnost o povolení převézti plodiny na odlehčovací sklad. Žádost jest podati na vzorci stanoveném Společností. Prováděti převozy obilí bez předchozího souhlasu Společnosti jest zakázáno.
(2) Na odlehčovací sklad mají býti zásadně převáženy jen plodiny způsobilé k dlouhodobému skladování. V žádostech o povolení k převozu plodin jest, vyznačiti, jde-li o plodiny jakosti popsané v bodě 1 přílohy č. 1 nebo o plodiny horší jakosti. Žádá-li hlavní komisionář o povolení převozu na odlehčovací sklad u plodin horší jakosti než jest popsána v bodě 1 přílohy č. 1, jest v žádosti o povolení převozu na tuto horší jakost upozorniti; Společnost oddisponuje takové plodiny přímo z vykupovačova skladu. Kdyby Společnost do 14 dnů od doručení žádosti potřebné nezařídila, jest míti za to, že povolila převzetí takových plodin na odlehčovací sklad. Takové plodiny musí býti skladovány odděleně od ostatních plodin. Převoz plodin může býti proveden pouze v době, která v povolení jest vyznačena, jinak pouze do 30 dnů od data povolení k převozu.
(3) Výlohy převozu pšenice, žita, ječmene a ovsa ze skladů vykupovačů na sklad odlehčovací hradí Svaz (příloha č. 1), pokud Společnost tyto převozy schválila podle ustanovení odst. 1.
§ 23
Náhrady za skladování.
(1) Náhrady skladného, manka a úroků u pšenice, žita, ječmene, ovsa a obilní směsi skladovaných na skladech vykupovačů a hlavních komisionářů, úroková míra pro kontokorentní styk, výlohy, spojené s uskladněním a vyskladněním obilí na odlehčovacích skladech, náhrady za fukarování a mimořádné přehazování obilí na odlehčovacích skladech a jiné další náhrady hradí Svaz podle ustanovení přílohy č. 1 a podle šesté části této vyhlášky.
(2) U zboží nevyjmenovaného v odstavci 1 se neplatí náhrady uvedené v odstavci 1.
(3) Placení náhrad uvedených v odstavci 1 odpadá, bude-li zjištěno, že hlavní komisionář skladuje na odlehčovacím skladě obilí (odst. 1), které se jeho vinou zkazilo tak, že by nemuselo býti převzato ani při doložce o nižší ceně.
§ 24
Hlášení vývažků.
Vývažky na skladech vykupovačů a na odlehčovacích skladech jest hlásiti způsobem Společností předepsaným.
§ 25
Jiné předpisy platné pro činnost vykupovačů a hlavních komisionářů.
(1) Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni při své činnosti dodržovati všechny platné předpisy a opatření vydaná k jejich provedení. Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni zejména vyhověti příkazům a směrnicím, jež vydají Svaz nebo Společnost, a jsou povinni zaříditi vše, aby shora zmíněné platné předpisy, směrnice a příkazy byly splněny. Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni učiniti veškerá potřebná opatření, aby ustanovení této vyhlášky byla přesně zachovávána též jejich zaměstnanci a nakupovači
(2) Hlavní komisionáři a vykupovači jsou povinni při své výkupní a prodejní činnosti dodržovati přesně všechna platná cenová ustanovení.
§ 26
Soudní příslušnost v případě sporu.
Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni podrobiti se ve vzájemných sporech o nárocích z jednání nebo opominutí proti ustanovením této vyhlášky a prováděcích předpisů k nim vydaných příslušnosti rozhodčího soudu tuzemské plodinové bursy. Pokud se strany jinak nedohodnou, řídí se příslušnost tohoto soudu bydlištěm (sídlem) strany žalované, při čemž rozhodčí soud Pražské plodinové bursy jest příslušným pro Čechy, rozhodčí soud Plodinové bursy v Brně pro zemi Moravskoslezskou.
B Dovoz a přemisťování zboží.
§ 27
Dovoz.
(1) Opracovatelé, zpracovatelé a výrobci zboží obhospodařovaného Svazem s výjimkou olejnatých semen, jakož i obchodníci s tímto zbožím a obchodníci s kávou a čajem jsou povinni při odběru tohoto zboží z území Slovenska a jeho dovozu z ciziny hlásiti neprodleně písemně Svazu pro hospodaření obilím, Praha II., Senovážná ul. č. 3:
a) po uzavření koupě: druh, množství a dodací lhůtu zboží,
(2) O hlášení dovozu olejnatých semen z ciziny, po případě jejich odběru z území Slovenska, platí zvláštní předpisy.
§ 28
Zbožím odebraným a dovezeným podle § 27 lze nakládati jen podle směrnic Svazu.
Směrnice udílí Svaz po obdržení hlášení podle § 27.
C. Velkorozdělovači a zprostředkovatelé.
§ 29
(1) Mlýnské výrobky z pšenice a ze žita, určené k lidské výživě, kroupy, těstoviny, ovesné vločky, jedlé luštěniny, jáhly, pohanková krupice, rýže, mák, kávoviny, káva a čaj smějí býti za velkorozdělovačské ceny dodávány pouze podnikům, které mají od Svazu velkorozdělovačský průkaz na toto zboží.
(2) Zprostředkovati prodeje výrobků uvedených v odstavci 1 smějí pouze osoby a podniky (zprostředkovatelé) opatřené průkazem Svazu.
§ 30
(1) Svaz vydá průkaz uvedený v § 29 jen těm osobám a podnikům, jichž jest z důvodů zásobovacích potřebí k rozdělování zboží uvedeného v § 29.
(2) Žadatel o průkaz jest povinen předložiti na požádání Svazu doklady a prokázati skutečnosti Svazem označené.
§ 31
Svaz může zrušiti platnost průkazu, odpadne-li důvod, pro který byl průkaz vydán, nebo dopustí-li se majitel průkazu přestupku proti ustanovením o cenách a rozdělování zboží uvedeného v § 29.
D. Vracení pytlů.
§ 32
Kupující, kterým bylo zboží dodáno v lepených papírových pytlích, jsou povinni podle platných předpisů vrátiti pytle po jejich vyprázdnění v použivatelném stavu za náhradu prodávajícímu. Výše náhrady se musí říditi podle jakosti vrácených pytlů a nesmí překročiti cenu v tu dobu platnou pro nové lepené papírové pytle: výlohy doručení nese prodávající. Při dodávkách zboží v lepených papírových pytlích nesmí prodávající požadovati jistotu a půjčovné.
(1) Každý kupující výrobků, které se dodávají podle platných ustanovení netto bez pytlů, je povinen vrátiti prodávajícímu bez zaviněného prodlení tkaninové pytle, které prodávající kupujícímu dodal nebo stejný počet tkaninových pytlů téhož druhu a jakosti. Jestliže byly podle zvláštního ujednání mlýnské výrobky dodány v nových označených tkaninových pytlích, musí býti vždy vráceny tytéž pytle. Ohledně pytlů zaslaných k plnění a ohledně pytlů dodaných při dodávce obilí nebo luštěnin platí zvláštní ustanovení v §§ 37 a 38.
(2) Kupující jest povinen doručiti pytle prodávajícímu pokud se prodávající smluvně nezavázal je odebrati. Výlohy doručení nese vždy kupující. Jestliže na žádost mlýna kupující zašle mlýnu své pytle, nese výlohy doručení mlýn. Dodávající mlýny jsou povinny nahraditi velkorozdělovačům mouky za shromáždění prázdných pytlů částku K 0.30 za každý pytel.
(3) Pro případ, že pytle nebudou vráceny prodávajícímu do 2 měsíců po odeslání zboží, musí býti při vystavení účtu zaúčtována vrácením povinnému za každý pytel, který nebude vrácen včas, částka K 60.—. Tato částka musí býti zaplacena bez vyzvání ihned po uplynutí uvedené lhůty; nestane-li se tak, je prodávající povinen řádně ji vymáhati. Při dodávce velkorozdělovači počíná uvedená dvouměsíční lhůta prvním dnem měsíce následujícího po měsíci dodávky. Jestliže předepsaná lhůta byla překročena výlučně pro nepředvídané zdržení v dopravě, jest lhůta zachována, jestliže pytle byly prokazatelně odeslány tak včas, že v době odeslání mohlo býti počítáno s tím, že dojdou prodávajícímu ve lhůtě. Jestliže zboží musí býti podle úředního příkazu skladováno delší dobu, takže kupujícímu není možno vrátiti včas prázdné pytle, počíná lhůta teprve dnem uvolnění zboží k prodeji. Kupující musí tuto okolnost prokázati prodávajícímu potvrzením místa, které skladování nařídilo.
(4) Příjemcova povinnost vrátiti pytle trvá, i když musí býti pro nedodržení lhůty (odst. 3) zaplacena částka K 60.— za každý pytel stanovená v odstavci 3. Jestliže pytle byly dodatečně vráceny do měsíce po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3, snižuje se částka stanovená v odstavci 3 z K 60.— na K 30.—. Bylo-li překročení lhůty způsobeno prokazatelně okolnostmi, které kupující nezavinil, může prodavač pokládati lhůtu za dodrženou, jestliže uzná důvody oznámené kupujícím.
(5) Při dodávkách v lepených papírových pytlích (netto včetně pytle) předchozí ustanovení neplatí. V těchto případech jest účtovati kupujícímu za každý pytel příplatek K 1.50.
§ 33
(1) S pytli musí býti nakládáno pečlivě, zejména při otvírání jest postupovati tak, aby se zabránilo poškození.
(2) Používání pytlů, které opatřil při dodávce zboží prodávající, v podniku kupujícího jest zakázáno.
§ 34
Každý mlýn, který se zabývá obchodním mletím, musí náležitě pečovati o obnovu své zásoby pytlů, aby tím bylo zajištěno dodávání mlýnských výrobků v dobře upotřebitelných pytlích.
§ 35
Předcházející ustanovení neplatí pro drobná balení. Za drobná balení ve smyslu těchto předpisů se považují, pokud není výslovně jinak stanoveno, všechna balení pod 25 kg.
§ 36
Podniky, které jsou povinny vybrati nebo již vybraly částku K 60.—, případně K 30.— pro nedodržení lhůty stanovené v § 32, jsou povinny ohlásiti to Svazu vždy k 30. červnu za uplynulý hospodářský rok. Současně musí býti Svazu odvedena částka K 45.— za pytel, za každou vybranou částku ve výši K 60.— jako vyrovnávací částka. Jestliže byla vybrána částka K 30.—, jest odvésti jako vyrovnávací částku K 15.—.
§ 37
Oběh půjčených pytlů.
Jestliže při dodávce obilí nebo luštěnin dodá pytle prodávající, musí býti v každém případě vráceny dodané pytle a nikoliv jiné pytle. Jinak platí obdobně předpisy o vracení pytlů (§ 32). Pytle musí býti opatřeny tímto nápisem:
„Zapůjčený pytel . . . . . . . .
(přesné označení firmy.)
Nezcizitelný majetek“.
§ 38
Pytle zaslané k plnění.
(1) Předcházející ustanovení platí pro vracení pytlů, které kupující zaslal prodávajícímu k plnění, obdobně s tím, že pro ně jinak platí zvláštní úprava stanovená v odstavci 2.
(2) Jestliže při koupi obilí nebo luštěnin dodá kupující pěstiteli pytle k plnění, musí býti dodané pytle vráceny již ve lhůtě 6 týdnů od dodání. Kupující musí za dodání pytlů vybrati počínajíc 3. týdnem od dodání pytle — nejdříve však od 8. dne od doby sjednané pro dodávku zboží — až do uplynutí lhůty pro vrácení půjčovné 3 haléře za den a pytel. Po marném uplynutí lhůty pro vrácení musí býti vybráno vedle splatné částky K 60.— za další dobu až nejdéle do 4 týdnů půjčovné 50 haléřů za den a pytel.
E. Úprava samozásobení.
§ 39
Mlecí povolení.
(1) Pšenice, žito a sourež (směs pšenice a žita) se smí zpracovávati na mlýnské výrobky pro lidskou výživu pro samozásobení pouze na základě mlecího povolení.
(2) Mlecí povolení vystavuje na žádost místní národní výbor (místní správní komise) podle pokynů Svazu a na tiskopisech vydaných Svazem. Povolení musí obsahovati zejména tyto údaje:
a) jméno osoby, pro kterou bylo povolení vystaveno,
b) množství plodin odděleně podle druhů, které smí býti zpracováno na základě povolení,
c) spotřební doba.
(3) Pro vystavení mlecího povolení jest příslušným místní národní výbor (místní správní komise), v jehož obvodě jest sídlo zemědělského podniku žadatelova, u nezemědělců jejich bydliště.
(4) Jestliže se žadatel přistěhoval z jiné obce, vystaví mu místní nár. výbor (místní správní komise) nového bydliště mlecí povolení jen na úřední potvrzení místního národního výboru (místní správní komise) dřívějšího bydliště o tom, na jakou dobu tento místní národní výbor (místní správní komise) žadateli mlecí povolení již vydal.
§ 40
Spotřební doba.
(1) Mlecí povolení se vydává pouze na spotřební dobu, která není kratší než 4 týdny a delší než 12 týdnů, při čemž spotřební doba musí končiti vždy posledním dnem některého přídělového období.
(2) Spotřební doba začíná vždy tím dnem, který následuje po posledním dnu spotřební doby uvedené v předchozím mlecím povolení.
(3) Mlecí povolení platí po celou spotřební dobu v něm vyznačenou. V této době musí býti obilí předáno mlýnu ke zpracování a mlýnské výrobky mlýnem vydány.
§ 41
Stanovení dnů pro styk se samozásobiteli.
Okresní národní výbory (okresní správní komise) jsou zmocněny, aby v dohodě s okresní organisací Jednotného svazu českých zemědělců stanovily k zajištění plynulého provádění mletí ve mzdě, že samozásobitelé té které obce smějí semílati obilí pouze v určitém mlýně, jakož i určily v dohodě s mlýny v obvodu své působnosti, v které dny budou mlýny přijímati od samozásobitelů obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati získané mlýnské výrobky.
§ 42
Doprava obilí do mlýna a výdej mlýnských výrobků.
(1) Kdo dopravuje chlebové obilí do mlýna ke zpracování ve mzdě nebo kdo dopravuje výrobky získané zpracováním tohoto obilí musí míti u sebe platné mlecí povolení a obilní výkaz nebo mlecí výkaz.
(2) Na mlecí povolení nesmí býti dopravováno více obilí, než je uvedeno v mlecím povolení.
(3) Osoba přejímající mlýnské výrobky potvrdí mlýnu jejich výdej v předepsané knize pro námezdní semílání.
§ 43
Evidence vydaných povolení.
(1) Samozásobitel je povinen vrátiti mlecí povolení místnímu národnímu výboru (místní správní komisi), který povolení vydal nejpozději 3 dny po odvezení mlýnských výrobků.
(2) Místní národní výbor (místní správní komise) povede v patrnosti v seznamu vydaných mlecích povolení zvlášť pro každého samozásobitele data o množství obilí, jež mu bylo postupně jednotlivými mlecími povoleními uvolněno k semletí, a o spotřební době, na kterou mlecí povolení bylo vydáno.
§ 44
šrotování ke krmným účelům.
Okresní národní výbory (okresní správní komise), po případě s jejich zmocněním místní národní výbory (místní správní komise) mohou k zajištění splnění dodávkových kontingentů po dohodě s příslušnou organisací Jednotného svazu českých zemědělců upraviti šrotování ječmene a ovsa ke krmným účelům. Z toho důvodu mohou zejména zavésti pro zpracování ječmene a ovsa šrotovací povolení a upraviti používání domácích šrotovníků.
§ 45
Uznané osivo.
Ustanovení této části se nevztahují na uznané osivo.
ČÁST 2
A. Obilí.
I.
Prodejní ceny a prodejní podmínky pro obilí domácího původu.
II.
Přidělování obilí.
Prodejní ceny se rozumějí ze oves zdravý, suchý, nikoliv silně pomoklý, ne s větším množstvím přísad než 3% podle váhy (včetně znečištěnin) neobsahuje-li více než 2% ječmene nebo vikve podle váhy nebo 4% vzrostlých zrn podle počtu, při čemž 2% vzrostlých zrn se rovnají 1% ječmene nebo vikve.
Prodejní ceny ovsa podle popisu uvedeného v předešlé větě, který je silně pomoklý a tmavý se slabým pachem a ne s větším množstvím spařených zrn než 1% podle počtu, jsou proti uvedeným výkupním cenám ovsa o K 2.— nižší. Převyšuje-li vzrůst u ovsa 4% podle počtu, smí se sraziti za každé další procento vzrůstu K 0.80 za každých 100 kg.
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva a při dodávkách zemědělcům se souhlasem nebo na příkaz Svazu, případně Společnosti bez nároku na zpětnou dodávku jsou prodejními cenami ovsa výkupní ceny ovsa té které cenové skupiny stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945 (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), zvýšené o K 3.— při 100 kg.
při čemž ječmen v obilní směsi nebo ve směsce se hodnotí jako ječmen krmný.
I.
Prodejní ceny a prodejní podmínky pro obilí domácího původu.
II.
Přidělování obilí.
§ 46
Pšenice a žito.
(1) Pšenice:
Prodejní ceny pšenice činí při dodávkách mlýnským podnikům za 100 kg
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami pšenice výkupní ceny pšenice té které cenové skupiny stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945, (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), zvýšené o K 3.— při 100 kg.
Prodejní ceny pšenice činí při dodávkách mlýnským podnikům za 100 kg
| při jakostní váze 79 kg a vyšší | K 202.—, |
| při jakostní váze 76 kg až 78 kg | K 198.—, |
| při jakostní váze 75 Kg a nižší | K 194.—. |
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami pšenice výkupní ceny pšenice té které cenové skupiny stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945, (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), zvýšené o K 3.— při 100 kg.
(2) Žito:
Prodejní ceny žita činí za 100 kg
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami žita výkupní ceny žita té které cenové skupiny stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945, (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), zvýšené o K 3.— při 100 kg.
Prodejní ceny žita činí za 100 kg
| a) | při dodávkách mlýnským podnikům | |
| při jakostní váze 69 kg a vyšší | K 170.—, | |
| při jakostní váze 68 kg a nižší | K 165.—, | |
| b) | při dodávkách ke zpracování na jiné výrobky než mlýnské výrobky | |
| při jakostní váze 69 kg a vyšší | K 300.—, | |
| při jakostní váze 68 kg a nižší | K 295.—. |
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami žita výkupní ceny žita té které cenové skupiny stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945, (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), zvýšené o K 3.— při 100 kg.
(3) U pšenice jsou přípustny 3%, u žita 2% na vady vzrůstu, přísad, zlomků, slabých a nevyvinutých zrn (včetně snětivosti). Jestliže méněcennost za tyto vady převyšuje u pšenice 3%, u žita 2%, smí se sraziti za každé další procento K 1.— za 100 kg. Nezávisle na tom smí množství poškozených a nahlodaných zrn u pšenice a u žita činiti nejvýše 3%. Zjištění vzrůstu, přísady, zlomků a slabých zrn se děje způsobem v obchodě obvyklým. Procenta se zjišťují u vzrůstu podle počtu zrn, jinak vážením. Jakost sklizeného obilí nesmí býti měněna přimícháváním jiného druhu.
§ 47
Ječmen.
(1) Prodejní ceny krmného ječmene činí za 100 kg
Tyto ceny se rozumějí za zdravý, suchý ječmen, ne s větším množstvím znečištěnin než 4% podle váhy a ne s větším množstvím porostlých zrn než 2½ % podle počtu.
| a) | ke krmným účelům a výrobě melasového krmiva | K 214.—, |
| b) | k výrobě zeleného sladu | K 206.— |
Tyto ceny se rozumějí za zdravý, suchý ječmen, ne s větším množstvím znečištěnin než 4% podle váhy a ne s větším množstvím porostlých zrn než 2½ % podle počtu.
(2) Prodejní ceny průmyslového ječmene činí za 100 kg
Tyto ceny se rozumějí za ječmemn průmyslový (ječnen podle popisu v odstavci 1 hodící se k průmyslovému zpracování).
| a) | při dodávkách k výrobě krup | |
| při jakostní váze 66 kg a vyšší | K 195.50, | |
| b) | při dodávkách výrobě obilné kávy | |
| při, jakostní váze 66 kg a vyšší | K 300.—, | |
| pří jakostní váže 60—65 kg | K. 296.—, | |
| c) | při dodávkách k výrobě zeleného sladu | |
| při jakostní váze 66 kg a vyšší | K 206.—, | |
| při jakostní váze 60—65 kg | K 202.— | |
| d) | při dodávkách k jiným průmyslovým účelům | |
| při jakostní váze 66 kg a vyšší | K 234.—, | |
| při jakostní váze 60—65 kg | K 230.—. |
Tyto ceny se rozumějí za ječmemn průmyslový (ječnen podle popisu v odstavci 1 hodící se k průmyslovému zpracování).
(3) Prodejní ceny ječmene sladovnického činí za 100 kg
Tyto ceny se rozumějí za ječmen sladovnický od 66 kg jakostní váhy (hodící se ke sladování). Prodejní cena stanovená pro sladovnický ječmen smí býti požadována pouze tehdy, když dodávaný sladovnický ječmen má normální klíčivost ročníku a když neobsahuje podle váhy více než 1% nečistot a 2% zlomků a mechanicky poškozených zrn a celkový odpad pod sítem 2.2 mm nečiní více než 4% podle váhy.
| a) | při dodávkách k výrobě pro pivovarské účely | K 260.—, |
| b) | při dodávkách k výrobě krup | K 199.50, |
| c) | při dodávkách k výrobě obilné kávy | K 300.—, |
| d) | při dodávkách k výrobě zeleného sladu | K 206.—, |
| e) | při dodávkách k jiným průmyslovým účelům | K 269.50. |
Tyto ceny se rozumějí za ječmen sladovnický od 66 kg jakostní váhy (hodící se ke sladování). Prodejní cena stanovená pro sladovnický ječmen smí býti požadována pouze tehdy, když dodávaný sladovnický ječmen má normální klíčivost ročníku a když neobsahuje podle váhy více než 1% nečistot a 2% zlomků a mechanicky poškozených zrn a celkový odpad pod sítem 2.2 mm nečiní více než 4% podle váhy.
(4) Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva a při dodávkách zemědělcům se souhlasem nebo na příkaz Svazu, případně Společnosti bez nároku na zpětnou dodávku jsou prodejními cenami ječmene výkupní ceny ječmene té které cenové skupiny a té které kategorie stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945 (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), zvýšené o K 3.— při 100 kg.
(5) Při protidodávce pěstitelům za každých 100 kg sladovnického ječmene, dodaných po splnění dodávkového kontingentu sladovnickým ječmenem (§ 8, odst. 2, vyhlášky ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945 (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), jsou prodejními cenami ceny výkupní ječmene té které cenové skupiny a té které kategorie stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945 (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945).
§ 48
Oves.
Prodejní ceny ovsa činí za 100 kg
| a) | při dodávkách ke krmným účelům | |
| při jakostní váze 50 kg a vyšší | K 223.—, | |
| při jakostní váze 49 kg a nižší | K 219.—, | |
| b) | při dodávkám mlýnským podnikům k výrobě ovesných vloček | |
| při jakostní váze 50 kg a vyšší | K 187.—, | |
| při jakostní váze 49 kg a nižší | K 185.—. |
Prodejní ceny se rozumějí ze oves zdravý, suchý, nikoliv silně pomoklý, ne s větším množstvím přísad než 3% podle váhy (včetně znečištěnin) neobsahuje-li více než 2% ječmene nebo vikve podle váhy nebo 4% vzrostlých zrn podle počtu, při čemž 2% vzrostlých zrn se rovnají 1% ječmene nebo vikve.
Prodejní ceny ovsa podle popisu uvedeného v předešlé větě, který je silně pomoklý a tmavý se slabým pachem a ne s větším množstvím spařených zrn než 1% podle počtu, jsou proti uvedeným výkupním cenám ovsa o K 2.— nižší. Převyšuje-li vzrůst u ovsa 4% podle počtu, smí se sraziti za každé další procento vzrůstu K 0.80 za každých 100 kg.
Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva a při dodávkách zemědělcům se souhlasem nebo na příkaz Svazu, případně Společnosti bez nároku na zpětnou dodávku jsou prodejními cenami ovsa výkupní ceny ovsa té které cenové skupiny stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945 (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), zvýšené o K 3.— při 100 kg.
§ 49
Pohanka a proso.
| (1) Prodejní cena pohanky zdravé, suché, čištěné, vyzrálé a nevzrostlé činí za 100 kg | K 263.—. |
| (2) Prodejní cena prosa zdravého, suchého, pročištěného, vyzrálého a bez snětivých zrn činí za 100 kg | K 283.—. |
§ 50
Obilní směsi a směsky.
Prodejní ceny různých druhů/obilí se řídí podle poměru jednotlivých druhů obilí ve směsi nebo směsce obsažených. Prodejní ceny jednotlivých druhů obilí obsažených v obilní směsi nebo ve směsce se stanoví bez ohledu na skutečnou jakostní váhu dodávané plodiny na základě těchto jakostních vah:
| u pšenice | 76 kg až 78 kg, |
| u žita | 69 kg, |
| u ječmene | 59 kg, |
| u ovsa | 50 kg, |
při čemž ječmen v obilní směsi nebo ve směsce se hodnotí jako ječmen krmný.
§ 51
Prodejní podmínky.
(1) Pokud není jinak stanoveno, rozumějí se prodejní ceny shora uvedené za obilí vymlácené, zdravé, suché, pročištěné a dobré jakosti.
(2) Při stanovení cen nepřihlíží se ke kilogramovým zlomkům jakostní váhy.
(3) Prodejní ceny jsou pevné, ve všech nakládacích stanicích stejné a rozumějí se včetně daně z obratu za zboží volně sypané, bez záhražek, nebo zboží pytlované bez pytlů, při celovagonových dodávkách, naložené do vagonu v nejbližší železniční (lodní) stanici prodávajícího.
Prodejní ceny pšenice, žita, ječmene a ovsa ke zpracování v mlýnských podnicích na výrobky určené pro lidskou výživu se rozumějí franko vagon stanice mlýna (krupárny, loupárny, vločkárny), resp. franko člun překladiště mlýna, pokud vzdálenost mlýna od překladiště není větší než od jeho nakládací stanice. Je-li tato vzdálenost větší, přísluší mlýnu za tuto větší vzdálenost náhrada dovozného podle přílohy č. 2.
Prodejní ceny pšenice, žita, ječmene a ovsa ke zpracování v mlýnských podnicích na výrobky určené pro lidskou výživu se rozumějí franko vagon stanice mlýna (krupárny, loupárny, vločkárny), resp. franko člun překladiště mlýna, pokud vzdálenost mlýna od překladiště není větší než od jeho nakládací stanice. Je-li tato vzdálenost větší, přísluší mlýnu za tuto větší vzdálenost náhrada dovozného podle přílohy č. 2.
(4) a) Dodávky chlebového obilí a ječmene od vykupovačů a hlavních komisionářů Společnosti mlýnům na vzdálenost nepřesahující 20 km od skladu, z něhož se obilí dodává, do mlýna, kterému se obilí dodává, musí býti provedeny po nápravě (povozem, autem).
Dodávati obilí na tuto vzdálenost železnicí jest dovoleno pouze s výslovným souhlasem Společnosti.
Dodává-li se chlebové obilí a ječmen mlýnu, jehož nakládací stanice jest totožná s nakládací stanicí skladu, z něhož se dodávka provádí, jest mlýn povinen odvésti obilí ze skladu vlastním povozem, nesjednal-li se svým dodavatelem, že dodavatel obstará dopravu sám.
Společnost může v jednotlivých případech dodávajícího vykupovače nebo hlavního komisionáře zprostiti povinnosti uvedené v předešlém odstavci a povoliti dopravu drahou nebo přenésti tuto povinnost na kupující mlýn.
Provádí-li se doprava chlebového obilí a ječmene ze skladu, jehož nejbližší nakládací stanice není totožná s nakládací stanicí mlýna, do mlýna vlastním dopravním prostředkem dodavatele nebo mlýna, nahradí Svaz na dopravních výlohách částku uvedenou v příloze č. 2 pro příslušnou vzdálenost na dopravované množství obilí, při čemž se vzdálenost počítá po nejkratší cestě ze skladu, z něhož se obilí dodává, do přejímacího mlýna.
Provádí-li se doprava chlebového obilí a ječmene po nápravě ze skladu, jehož nejbližší nakládací stanice není totožná s nakládací stanicí mlýna, dopravcem (selským povozem), nahradí Svaz na dopravních výlohách dovozné, které bylo dopravci zaplaceno podle platných předpisů.
Dodávati obilí na tuto vzdálenost železnicí jest dovoleno pouze s výslovným souhlasem Společnosti.
Dodává-li se chlebové obilí a ječmen mlýnu, jehož nakládací stanice jest totožná s nakládací stanicí skladu, z něhož se dodávka provádí, jest mlýn povinen odvésti obilí ze skladu vlastním povozem, nesjednal-li se svým dodavatelem, že dodavatel obstará dopravu sám.
Společnost může v jednotlivých případech dodávajícího vykupovače nebo hlavního komisionáře zprostiti povinnosti uvedené v předešlém odstavci a povoliti dopravu drahou nebo přenésti tuto povinnost na kupující mlýn.
Provádí-li se doprava chlebového obilí a ječmene ze skladu, jehož nejbližší nakládací stanice není totožná s nakládací stanicí mlýna, do mlýna vlastním dopravním prostředkem dodavatele nebo mlýna, nahradí Svaz na dopravních výlohách částku uvedenou v příloze č. 2 pro příslušnou vzdálenost na dopravované množství obilí, při čemž se vzdálenost počítá po nejkratší cestě ze skladu, z něhož se obilí dodává, do přejímacího mlýna.
Provádí-li se doprava chlebového obilí a ječmene po nápravě ze skladu, jehož nejbližší nakládací stanice není totožná s nakládací stanicí mlýna, dopravcem (selským povozem), nahradí Svaz na dopravních výlohách dovozné, které bylo dopravci zaplaceno podle platných předpisů.
b) Odveze-li si mlýn obilí po nápravě (povozem, autem) ze skladu, jehož nakládací stanice je táž jako nakládací stanice mlýna, jdou výlohy převozu na útraty mlýna, jestliže sklad, z něhož mlýn obilí odebírá, neleží ve větší vzdálenosti od mlýna než nakládací stanice mlýna. Při odvozech na větší vzdálenost obdrží mlýn za tuto větší vzdálenost náhradu na dovozném K 0.25 za kilometr a 100 kg. Tato náhrada jde při dodávkách ze skladu vykupovače k tíži vykupovače; při dodávkách z odlehčovacích skladů k tíži hlavního komisionáře.
c) Dodává-li se chlebové obilí a ječmen mlýnu po nápravě (povozem, autem) ze skladu, jehož nejbližší nakládací stanice není totožná s nakládací stanicí mlýna, jest dodávající vykupovač nebo hlavní komisionář povinen dodati chlebové obilí a ječmen mlýnu vlastním dopravním prostředkem, nesjednal-li s mlýnem, že mlýn si obstará dopravu po nápravě sám. Není-li doprava vlastními dopravními prostředky dodavatele nebo mlýna možná, jest dodavatel povinen obstarati jí dopravcem. Mlýn jest povinen pomoci mu při obstarávání dopravního prostředku.
d) Pokud Svaz hradí při dodávkách pšenice, žita, ječmene a ovsa ke zpracování v mlýnských podnicích dovozné, nahradí též příslušnou část dovozného připadající na taru pytlů, v nichž se uvedené obilí dodává kupujícímu. Pokud se hradí při dodávkách po nápravě (povozem, autem) dovozné, nahradí se též příslušné dovozné za skutečnou váhu pytlů, v nichž se dodávané obilí zasílá kupujícímu, nejvýše však
dovozného čisté váhy dodávaného obilí. Dovazné z prázdných pytlů zaslaných k provedení dodávky nebo vrácených po provedené dodávce Svaz nehradí.
| u pšenice | 1%, |
| u žita | 1.10%, |
| u ječmene | 1.10%, |
| u ovsa | 1.50%, |
| u směsí | 1.10% |
dovozného čisté váhy dodávaného obilí. Dovazné z prázdných pytlů zaslaných k provedení dodávky nebo vrácených po provedené dodávce Svaz nehradí.
(5) prodejní ceny žita a ječmene k výrobě obilné kávy se rozumějí franko vagon stanice výrobny. Ustanovení odst. 3 a 4 platí zde obdobně.
(6) Prodejní ceny pšenice, žita, ječmene a ovsa dodávaného k jiným účelům než uvedeno v odstavcích 3 a 5 se rozumějí franko vagon nakládací stanice prodávajícího.
(7) Při dodávkách volně sypaného obilí, při kterých bylo použito vlastních záhražek prodávajícího, jest kupující povinen vrátiti záhražky prodávajícímu vyplaceně do nakládací stanice, ze které bylo obilí odesláno, a to neprodleně, nejpozději však do 14 dnů ode dne dodávky (převzetí) obilí, pakliže si prodávající mezitím své záhražky neodebral. V tomto případě se nesmí kupujícímu účtovati dovozné. Použil-li prodávající při dodávce volně sypaného zboží vlastních záhražek, jest oprávněn účtovati částku K 200.— za každý jednotlivý vagon jako záruku. Nevrátí-li odběratel záhražky ve lhůtě shora určené, jest částka K 200.— splatna do 8 dnů bez újmy nároku prodávajícího na vrácení záhražek.
§ 52
Zjišťování jakostní váhy.
(1) Jakostní váha se zjišťuje podle „Srovnávacích tabulek pro obilní zkoušeče výrobních druhů až do 1937“, vydaných Ústředním inspektorátem pro službu cejchovní v Praze.
(2) Jakostní váha zboží musí býti zjištěna u každé dodávky a zapsána na dodacím lístku.
(3) Při dodávkách obilí po železnici jest dodávající vykupovač povinen zapsati do nákladního listu jakostní váhu dodávaného obilí. Nesplní-li dodávající vykupovač tuto povinnost, jest kupující oprávněn odebrati vzorky a předložiti je plodinové burse příslušné podle místa odebrání vzorků. Výlohy spojené s úředním vzorkováním, jakož i se zjištěním hektolitrové váhy provedeným bursou nese v takovém případě vždy dodávající vykupovač bez ohledu na výsledek provedeného zjištění váhy.
§ 53
Vystavování příkazních listů.
(1) Všechny mlýny, které mají přidělovací číslo pro obchodní mletí a obchodním mletím se zabývají, jsou povinny požádati u Svazu o příděl obilí, kterého se jim k splnění mlecích poukazů nedostává, na objednacím listě vyhotoveném podle přílohy č. 3. Tento objednací list musí býti Svazu doručen nejpozději 5. dne každého měsíce.
Vyplněný objednací list jest doručiti i tehdy, jestliže mlýn nežádá o příděl obilí ke splnění mlecích poukazů.
Bližší předpisy k vyplňování objednacích listů vydá Svaz.
Vyplněný objednací list jest doručiti i tehdy, jestliže mlýn nežádá o příděl obilí ke splnění mlecích poukazů.
Bližší předpisy k vyplňování objednacích listů vydá Svaz.
(2) Krupárny a výrobci ovesných vloček jsou povinni požádati o příděl obilí u Svazu ve lhůtě, kterou Svaz vždy určí.
(3) O příděl obilí k výrobě obilné kávy a k technickým účelům jsou povinni výrobci požádati u Svazu.
(4) Výrobci sladu jsou povinni požádati o příděl ječmene u Svazu pro chmel, slad a pivo podle směrnic stanovených tímto Svazem.
(5) Příkazní listy na dodávky obilí přiděleného podle odstavců 1 až 3 vystavuje Svaz. Svaz doručí po jednom vyhotovení příkazního listu podniku, který požádal o příděl a vykupovači, z jehož skladu se obilí přiděluje.
§ 54
Provádění dodávek obilí podle příkazního listu.
Kupující nesmí odepříti převzetí zboží proto, že nebylo naloženo v jeho pytlích nebo že dodavatel nevyčkal s naložením déle než 25 dnů od vydání příkazního listu. Jestliže dodavateli byly přistaveny vagony k provedení určité dodávky dříve než mu došly od kupujícího pytle k plnění, jest dodavatel povinen naložiti a odevzdati k dopravě zboží volně sypané bez jakéhokoliv prodlení, třebas ještě neuplynula stanovená 25-denní lhůta. Ani v tomto případě nesmí kupující odepříti převzetí zboží proto, že nebylo naloženo v jeho pytlích nebo že dodavatel nevyčkal s naložením až dodá pytle. Jinak jest obilí odevzdati k dopravě volně sypané.
(1) Pro dodávky obilí z vykupovačských a odlehčovacích skladů, pokud v příkazním listě není stanovena dodací lhůta jiná, platí dodací lhůta jednoho kalendářního měsíce ode dne vystavení příkazního listu. Den vystavení příkazního listu se nepočítá do dodací lhůty.
(2) Pokud uzávěrka na dodávku obilí podle příkazního listu nebude sjednána, jsou osoby (podniky), jimž bylo obilí přiděleno, povinny vrátiti příkazní list Svazu nejpozději do 8 dnů od data vystavení příkazního listu s oznámením důvodů, pro které uzávěrka nemohla býti sjednána. Ze sjednaných uzávěrek jsou jediné oprávněny a zavázány smluvní strany.
(3) Jestliže kupující žádá, aby dodávka obilí, která má býti provedena drahou, byla provedena v jeho pytlích a jestliže pytle nedojdou dodávajícímu vykupovači nebo hlavnímu komisionáři do 25 dnů ode dne vystavení příkazního listu, nesmí dodávající vykupovač nebo hlavní komisionář čekati s objednávkou vagonu na dojití pytlů od kupujícího, nýbrž jest povinen vagon včas objednati, aby zásilka mohla býti odevzdána dopravě nejpozději posledního dne platnosti příkazního listu. Jestliže pytle sice dojdou později než 25. dne po dni vystavení příkazního listu dodávajícímu vykupovači nebo hlavnímu komisionáři, avšak tak, že zboží může býti do nich napytlováno vzhledem k přistavení objednaného vagonu, odešle dodávající vykupovač nebo hlavní komisionář obilí v pytlích kupujícího, pokud již není napytlováno v pytlích prodávajícího.
§ 55
Nesplnění dodávek obilí podle příkazního listu.
Podniky, jimž bylo obilí přiděleno příkazním listem a které na základě tohoto příkazního listu sjednaly dodávku, jimž však obilí nebylo dodáno, jsou povinny oznámiti tuto okolnost neprodleně Svazu a uvésti, pokud jsou s to tak učiniti, důvod nesplnění dodávky.
§ 56
Ztráta nároku na příděl obilí.
Svaz může vysloviti ztrátu nároku na příděl obilí bez újmy trestního stíhání podle platných předpisů, jestliže podnik:
a) zcizil v nezpracovaném stavu obilí (kromě odpadu), které mu bylo přiděleno nebo které vykoupil na základě svého výkupního oprávnění,
b) opětovně nepodal řádně a včas hlášení předepsaná Svazem,
c) odepřel splnění nebo zaviněně oddálil splnění příkazů Svazu k dodávce obilí nebo výrobků z obilí,
d) nesplnil mlecí poukaz daný Svazem,
e) nezaplatil ani po upomínce částky dluhující Svazu nebo Společnosti,
f) nevrátil do 14 dnů ode dne dodávky (převzetí) obilí prodávajícímu jeho záhražky.
§ 57
Závěrečná ustanoveni.
Ustanovení tohoto dílu platí též pro obilí z dřívějších sklizní.
B. Luštěniny.
§ 58
Prodejní ceny jedlých luštěnin.
(1) Nejvyšší prodejní ceny jedlých luštěnin činí
| u vykupovače a dovozce | u velkorozdělovače | u malorozdělovače | ||
|---|---|---|---|---|
| (cena pro spotřebitele) | ||||
| za 100 kg | za 100 kg | za 1 kg | ||
| K | K | K | ||
| 1. | Hrách jedlý: | |||
| a) | velkozrnný (Viktoria) žlutý | 520.— | 570.— | 6.90 |
| velkozrnný (Viktoria) zelený | 545.— | 595.— | 7.20 | |
| b) | drobnozrnný žlutý | 465.— | 515.— | 6.40 |
| drobnozrnný zelený | 490.— | 540.— | 6.60 | |
| 2. | Čočka: | |||
| a) | velkozrnná | 650.— | 700.—- | 8.20 |
| b) | drobnozrnná | 590.— | 640.— | 7.60 |
| 3. | Fazole: | |||
| a) | jedlé | 500.— | 550.— | 6.70 |
| b) | druh Flagiolette | 550.— | 600.— | 7.20 |
(2) Dodávají-li vykupovači nebo velkorozdělovači luštěniny nemocnicím, zaopatřovacím a veřejným ústavům a uznaným závodním kuchyním, platí ceny stanovené u velkorozdělovače, zvýšené o K 15.— za 100 kg.
(3) Při dodávkách luštěnin výrobcům polévkových kostek a polévkového koření platí ceny stanovené u velkorozdělovače.
(4) Prodejní ceny se rozumějí za tyto jakosti:
hrách jedlý žlutý a zelený:
vyzrálý, zdravý, suchý, pročištěný, jednotný, vařivý a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše K 35.— za 100 kg. Hrách velkozrnný je ten, jehož zrno jest kulaté a z něhož propadá sítem s kruhovitými otvory o průměru 5 mm nejvýše 20% podle váhy. Hrách, z něhož uvedeným sítem propadá více než 20% podle váhy, považuje se za drobnozrnný;
čočka:
vyzrálá, netříděná (přírodní), zdravá, suchá, pročištěná, jednotná a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše K 36.— za 100 kg. čočka velkozrnná je ta, z níž propadá sítem s kruhovitými otvory v průměru 6 mm nejvýše 20% podle váhy. Čočka, z níž uvedeným sítem propadá více než 20 % podle váhy, považuje se za drobnozrnnou;
fazole jedlé a fazole druhu Flagiolette:
zdravé, suché a pročištěné.
hrách jedlý žlutý a zelený:
vyzrálý, zdravý, suchý, pročištěný, jednotný, vařivý a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše K 35.— za 100 kg. Hrách velkozrnný je ten, jehož zrno jest kulaté a z něhož propadá sítem s kruhovitými otvory o průměru 5 mm nejvýše 20% podle váhy. Hrách, z něhož uvedeným sítem propadá více než 20% podle váhy, považuje se za drobnozrnný;
čočka:
vyzrálá, netříděná (přírodní), zdravá, suchá, pročištěná, jednotná a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše K 36.— za 100 kg. čočka velkozrnná je ta, z níž propadá sítem s kruhovitými otvory v průměru 6 mm nejvýše 20% podle váhy. Čočka, z níž uvedeným sítem propadá více než 20 % podle váhy, považuje se za drobnozrnnou;
fazole jedlé a fazole druhu Flagiolette:
zdravé, suché a pročištěné.
§ 59
Prodejní ceny krmných luštěnin.
(1) Nejvyšší prodejní ceny krmných luštěnin činí za 100 kg:
| krmný hrách | K 255.—, | |||||
| krmné fazole | K 255.—, | |||||
| krmná vikev | K 255.—, | |||||
| peluška | K 255.—, | |||||
| lupina | a) sladká | K 285.—, | ||||
| b) hořká | K 245.—, | |||||
| koňský bob | K 255.—. | |||||
(2) Prodejní ceny se rozumějí za tyto jakosti:
krmný hrách:
zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 1% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna hrachu jiné barvy se nepočítají do znečištění;
krmné fazole:
zdravé, suché. jež nesmějí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 2% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna jiné barvy se nepočítají do znečištění;
krmná vikev:
netříděná (přírodní), zdravá. suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy. z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy;
peluška:
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy. Do znečištění se nepočítají semena kulturních plodin do 10% podle váhy;
lupina:
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy;
koňský bob:
netříděný (přírodní), zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy.
krmný hrách:
zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 1% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna hrachu jiné barvy se nepočítají do znečištění;
krmné fazole:
zdravé, suché. jež nesmějí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 2% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna jiné barvy se nepočítají do znečištění;
krmná vikev:
netříděná (přírodní), zdravá. suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy. z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy;
peluška:
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy. Do znečištění se nepočítají semena kulturních plodin do 10% podle váhy;
lupina:
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy;
koňský bob:
netříděný (přírodní), zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy.
§ 60
Prodejní podmínky.
(1) Prodejní ceny jedlých luštěnin u vykupovače, dovozce a velkorozdělovače se rozumějí za vyluštěné zboží, čistou váhu, s daní z obratu, bez pytlů a bez záhražek, a to při prodeji:
a) velkorozdělovači:
franko přijímací stanice určená Svazem; u domácího zboží jdou dopravní výlohy z nakládací stanice do přijímací stanice na vrub Svazu, avšak jen do výše, rovnající se dopravním výlohám dráhy z nakládací stanice do stanice přijímací;
franko přijímací stanice určená Svazem; u domácího zboží jdou dopravní výlohy z nakládací stanice do přijímací stanice na vrub Svazu, avšak jen do výše, rovnající se dopravním výlohám dráhy z nakládací stanice do stanice přijímací;
b) malorozdělovači:
franko dům kupujícího (příjemce);
franko dům kupujícího (příjemce);
c) loupárně hrachu k výrobě výrobků získaných při loupání hrachu:
franko přijímací stanice.
franko přijímací stanice.
(2) Prodejní ceny u malorozdělovače (ceny pro spotřebitele) se rozumějí brutto za netto, s daní z obratu a s papírovým sáčkem.
(3) Dal-li kupující příkaz k dodávce menšího množství než 50 kg, zvyšuje se prodejní cena u vykupovače, dovozce nebo u velkorozdělovače o příplatek K 10.— za 100 kg; tento příplatek jde na vrub obchodního rozpětí toho rozdělovače, který dal příkaz k dodávce menšího množství než 50 kg.
(4) Srážky učiněné při výkupu (nákupu) za horší jakost nutno poskytnouti v plném rozsahu při dalším prodeji, pokud se zboží téže horší jakosti dodává dále.
(5) Prodejní ceny krmných luštěnin se rozumějí za vyluštěné zboží, čistou váhu, bez pytlů a bez záhražek, s naložením do vagonu v kterékoliv nakládací stanici.
(6) Při prodeji krmných luštěnin spotřebiteli platí ustanovení přílohy č. 8 k čtvrté části.
(7) Vykupovači, dovozci, velkorozdělovači a malorozdělovači jsou povinni vyznačovati na účtech, cenících a pod. vždy také druh jedlých luštěnin [na př. velkozrnný (Viktoria) žlutý hrách].
C. Olejnatá semena.
§ 61
Prodejní ceny.
Pokud nebylo nic jiného ujednáno, jest vzíti vzorky při místních obchodech v místě převzetí, při distančních obchodech ve stanici přijímací. Výlohy spojené se vzetím vzorků a se zjištěním vlhkosti platí strany na polovic.
(1) Prodejní ceny olejnatých semen činí za 100 kg:
| řepka a řepice | K | 616.—, |
| hořčice | K | 620.—, |
| lněné semeno | K | 525.—, |
| mák | K | 1.021.—, |
| slunečnice | K | 411.50, |
| konopné semeno | K | 525.—, |
| soja | K | 711.50. |
(2) Ceny stanovené v odstavci 1 se zvyšují o příplatek za skladování, který činí za každých dodaných 100 kg:
a) za řepku a řepici dále dodanou v době od 16. srpna do 30. června K 2.— za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 16. srpna do dne dodávky),
b) za hořčici dále dodanou v době od 1. října do 30. června K 2.— za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 1. října až do dne dodávky).
c) za lněné semeno dále dodané v době od 1. prosince do 30. června K 2.— za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 1. prosince až do dne dodávky),
d) za mák dále dodaný v době od 1. října do 30. června K 3.— za každý započatý půlměsíc (počínajíc vždy od 1. října až do dne dodávky).
(3) Příplatek za skladování nahrazuje ztrátu na úrocích a výdaje za skladování a udržování zboží v dobré jakosti. Při dodávkách provedených před dobou nebo po době shora pod a) až d) uvedené příplatek za skladování nepřísluší.
(4) Prodejní ceny se rozumějí vždy za tyto jakosti:
řepka a řepice:
zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejvýše 12.5%, pročištěná, bez plísně a pachu, neobsahující více než 3% přísad (cizích semen, plodin a pod.). Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼ % obsahu vlhkosti K 1.50 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼ % se nepřihlíží:
hořčice:
zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%. Smí míti nejvýše 4% znečištění podle váhy, z toho ½% podle váhy zemin. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne, k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 1.50 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
lněné semeno.
zdravé, suché, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%, pročistěné. Smí míti nejvýše 5% znečistění podle váhy a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li však obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 1.30 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
mák:
zdravý, suchý, pročištěný, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 2.40 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíži;
semeno slunečnice:
zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 9% podle váhy znečištěnin včetně hluchých zrn;
konopné semeno:
zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 5% podle váhy znečištěnin a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků;
soja:
zdravá, suchá, pročištěná, která smí obsahovati nejvýše 3% podle váhy znečištěnin a mimo to nejvýše 10% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než 14%, jest nutno učiniti s ceny srážku po případě poskytnouti k ceně příplatek. Tato srážka po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 1.50 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží.
řepka a řepice:
zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejvýše 12.5%, pročištěná, bez plísně a pachu, neobsahující více než 3% přísad (cizích semen, plodin a pod.). Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼ % obsahu vlhkosti K 1.50 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼ % se nepřihlíží:
hořčice:
zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%. Smí míti nejvýše 4% znečištění podle váhy, z toho ½% podle váhy zemin. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne, k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 1.50 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
lněné semeno.
zdravé, suché, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%, pročistěné. Smí míti nejvýše 5% znečistění podle váhy a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li však obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 1.30 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
mák:
zdravý, suchý, pročištěný, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 2.40 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíži;
semeno slunečnice:
zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 9% podle váhy znečištěnin včetně hluchých zrn;
konopné semeno:
zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 5% podle váhy znečištěnin a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků;
soja:
zdravá, suchá, pročištěná, která smí obsahovati nejvýše 3% podle váhy znečištěnin a mimo to nejvýše 10% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než 14%, jest nutno učiniti s ceny srážku po případě poskytnouti k ceně příplatek. Tato srážka po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 1.50 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží.
(5) Vlhkost při prodeji vykupovače olejárně určí Ústav pro zkoušení semen Praha X., Královská tř. č. 1, pokud místo, v němž byly vzaty vzorky, jest v Čechách, aneb Oddělení pro zkoušení semen Zemských výzkumných ústavů zemědělských, Brno, Květná ul. č. 19, pokud místo, v němž byly vzaty vzorky jest v zemi Moravskoslezské, nedohodnou-li se strany o jiném způsobu zjištění vlhkosti.
§ 62
Prodejní podmínky.
Stanovené prodejní ceny jsou cenami nejvyššími a rozumějí se za zboží vymlácené, způsobilé k dopravě, jakosti popsané v § 61, za čistou váhu, včetně daně z obratu, bez pytlů a bez záhražek, naložené do vagonu ve stanici vykupovače.
§ 63
Účet a závěrečný list.
Na každou dodávku podnikům zpracujícím toto zboží je vykupovač povinen vydati účet obsahující údaje o jménu a bydlišti kupujícího a o dodaném množství zboží, prodejní cenu za 100 kg a za celé dodané množství, jakož i den dodávky. Zboží s různou vlhkostí jest nutno účtovati zvláštními položkami. Závěrečný list jest vyhotoviti a podepsati jen tehdy, jestliže si to některá ze smluvních stran přeje.
ČÁST 3
A. Mlýnský tržní řad.
I.
Všeobecná ustanovení.
II.
Předpisy o výrobě a ustanovení o jakosti.
III.
Ustanovení pro obchodní mletí.
IV.
Zpracování ve mzdě pro samozásobení.
I.
Všeobecná ustanovení.
II.
Předpisy o výrobě a ustanovení o jakosti.
III.
Ustanovení pro obchodní mletí.
IV.
Zpracování ve mzdě pro samozásobení.
§ 64
Vymezení pojmů.
Podle tohoto řádu se rozumí:
a) mlýnem: každý podnik, který se zabývá opracováním nebo zpracováním obilí, luštěnin a soji na mlýnské výrobky, t. j. mouka, krupice, kroupy, krupky, vločky, jáhly, loupané obilí, loupaný hrách a pohanková krupice, šrot a otruby. Sem nespadá výrobna, která jest zařízena výhradně na drcení obilí, hrachu, prosa, pohanky a bobů ke krmným účelům (šrotovníky) pro spotřebu vlastního hospodářství,
b) obilím: pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice, pohanka, proso a směsi dvou nebo více druhů těchto plodin,
§ 65
Zpracování obilí.
Z obilí smějí býti k lidské výživě nebo k technickým účelům obchodně nebo pro samozásobení ve mzdě vyráběny a do oběhu uváděny jen mlýnské výrobky, které jsou uvedeny v příloze č. 4.
§ 66
Definice pšeničné krupice a pšeničné mouky hrubé.
Za typy pro výrobu pšeničných krupic a pšeničné mouky hrubé se pokládají tyto výrobky:
(1) pšeničná krupice polévková, jestliže
a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 24,
b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábím na krupici čís. 40 činí více než 50% celkového množství a
c) mlýnským hedvábím na mouku čís. 7 + + + propadne nejvýše 5% celkového množství;
(2) pšeničná krupice dětská, jestliže
a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č 40,
b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici čís. 54 činí více než 50% celkového množství a
c) mlýnským hedvábím na mouku čís. 7 + + + propadne nejvýše 10% celkového množství;
(3) pšeničná mouka hrubá, jestliže
a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 40,
b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici čís. 54 je menší než 25% celkového množství,
c) mlýnským hedvábím na mouku čís. 10 + + + propadne nejvýše 10% celkového množství.
(4) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a který je potažen mlýnským hedvábím na krupici nebo na mouku, potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.
(5) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1 ½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku je vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.
(6) Zkouška má v každém případě začíti na sítu, které jest opatřeno nejjemnějším hedvábím, určeným pro příslušnou hrubost (zrnění). Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sítem určeným pro největší hrubost (zrnění) a potom středním sítem.
(7) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky, vyskytující se při každém jednotlivém prosívání, jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%).
§ 67
Definice žitné mouky typ 1370.
Za žitnou mouku typu 1370 jest pokládati výrobek, který pokud možno plně propadá mlýnským hedvábím na krupici čís. 46 a jehož propadne mlýnským hedvábím na mouku 5 + + + nejméně 60%, nejvýše však 80% celkového množství.
(1) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a jež jsou potažena mlýnským hedvábím na krupici a mouku potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.
(2) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku jest vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.
(3) Zkouška má v každém případě začíti na sítu opatřeném mlýnským hedvábím na mouku 5 + + +. Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sít opatřeným mlýnským hedvábím na krupici čís. 46.
(4) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky vyskytující se při každém jednotlivém prosívání jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%), případně se nepokládá za závadu zbytek na zkušebním sítě opatřeném mlýnským hedvábím na krupici 46 až do 5%.
§ 68
Jakostní podmínky pro zpracování ječmene na kroupy a krupky.
Ječmen určený k výrobě krup a krupek musí býti zdravý, suchý a prostý pachu.
Na kroupy a krupky se ječmen o hektolitrové váze 68 kg zpracuje tak, aby úhrnný měsíční podíl vedlejších výrobků (t. j. ječných otrub, které musí obsahovati všechny vedlejší výrobky, vznikající při výrobě krup a krupek) činil nejméně 34%, nejvýše 38% podle váhy včetně promelku na váhu zpracovaného ječmene. Při zpracování ječmene o vyšší hektolitrové váze než 68 kg může býti výtěžek krup a krupek zvýšen o 2% za každý 1 kg, resp. může býti o 2% podíl vedlejších výrobků snížen.
§ 69
Vymezení pojmu krup a krupek.
(1) Kroupy jsou výrobky z ječných obílek, zbavených všech znečištěnin, velmi pečlivě oloupaných a obroušených na tvar co možná zaoblený.
(2) Krupky (trhané krupky, lámanka) jsou rozřezané kroupy.
(3) Kroupy a krupky smějí obsahovati nejvýše 2% znečištěnin (příměsí) podle váhy, z čehož smí býti nejvýše 0.1% volných pluch a slupek, dále musí býti stejnoměrně dobře oloupané (nejvyšší přípustné množství nedostatečně oloupaných ječných obilek smí činiti 0.2% podle váhy) a prakticky mouky prosté, zdravé, nezávadného pachu a chuti a nesmí býti ani mastkované ani sířené nebo jinak upravené (krášlené a pod.).
§ 70
Velikost a číslování krup.
§ 71
Velikost krupek.
U krupek nesmí býti při prosévací zkoušce podle § 73 žádný přepad (zbytek) na sítě z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.25 mm a obsah propadu na sítě děrovaného plechu o průměru otvoru 2 mm smí činiti nejvýše 10% podle váhy.
§ 72
Znečištěniny.
Znečištěniny se stanoví jako aritmetický průměr z výsledků tří zkoušek; ke každé zkoušce se naváží 50 g krup nebo krupek. Výsledek se vyjádří v procentech váhových.
K znečištěninám (příměsím) se počítají:
Neoloupaná (případně jen obroušená) celá zrna ječmene se k znečištěninám nepočítají a zjišťují se zvlášť. Za „nedostatečně oloupané“ ječné obilky se pokládají obilky, oloupané méně než z poloviny.
a) cizí obilky,
b) plevely, luštěniny a pod.,
c) vlastní (ječné) i cizí pluchy a volné slupky, klasová vřeténka, úlomky stébel a pod.,
d) hrudky hlíny, kaménky, kovové částice a pod.
§ 73
Prosévací zkouška.
K zjištění, zda zrnitost krup nebo krupek odpovídá předpisům, se použije prosévací zkoušky, jak je uvedeno dále v odstavcích a) až c).
a) Prosévá se jednoduchými pravoúhlými síty z děrovaného plechu, jejichž dřevěný rám jest dlouhý 22 cm, 15 cm široký a 5 cm vysoký a na tento rám jest připevněn děrovaný plech, nejlépe ocelový (na obou stranách hlazený), tloušťky 1 mm se stejnoměrnými kruhovými otvory velikosti předepsané pro kroupy nebo krupky. K zachycení propadu při prosévání se použije podložky připevněné pod plechem.
b) Při prosévání se uchopí plechové síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty se jím za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky jednak vodorovně krouží, jednak natřásá a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosévání se provede dvakrát s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. K zjištění výsledku jest vždy třeba zvážiti jak zbytek (přepad), který zůstal na zkušebním sítě, tak i propad; z hodnoty takto zjištěné se potom vypočte aritmetický průměr a vyjádří se v procentech podle váhy.
c) Hodnoty v definici stanovené jest pokládati za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Při každém jednotlivém stanovení (prosévání) jsou přípustné odchylky do 2 g (4%) jako možná chyba.
§ 74
Poživatiny z ovsa: ovesná rýže, ovesné vločky.
Při zachování výrobního postupu obvyklého v tomto průmyslovém odvětví, t. j. mimo jiné co nejpečlivějšího čištění, loupání, paření a sušení, musí býti poživatiny z ovsa vyráběny a dodávány v bezvadné jakosti. Ovesné vločky musí býti prosty pluch až na nejnižší přípustné množství, jehož se při této výrobě technicky nelze vyvarovati. Nejvyšší přípustný obsah pluch smí činiti u ovesných vloček k lidské výživě 0.1%.
§ 75
Jáhly.
(1) Proso určené k výrobě jahel k lidské výživě musí býti suché, zdravé, čisté, náležitě vyzrálé a bez snětivých zrn.
(2) Jáhly určené k lidské výživě nesmějí míti po uvaření cizí (zejména stuchlý) pach ani cizí (půdní, skladištní, zatuchlou, hořkou, palčivou a pod.) chuť. Množství znečištěnin nemá u dobrého zboží přesahovati 0.6% podle váhy a nesmí v žádném případě činiti více než 1.5% podle váhy.
§ 76
Předpisy o výrobě a odbytu poživatin.
Výroba preparovaných poživatin jest přípustná pouze se souhlasem Svazu.
§ 77
Zvláštní výrobky.
(1) Výrobky ze žita nebo z pšenice, které neodpovídají výše uvedeným ustanovením, smějí býti vyráběny, do oběhu uváděny, zpracovány nebo jinak používány pouze se zvláštním svolením Svazu.
(2) Výroba a uvádění do oběhu zvláštních výrobků (mlýnské výrobky, které se získávají zvláštním výrobním procesem, jímž nabývají zvýšené výživně-fysiologické hodnoty nebo jsou vyráběny za částečného použití jiných surovin, nebo mlýnské výrobky s přísadami jakéhokoliv druhu) jest přípustna — bez újmy všeobecných předpisů o povolování zřízení nových podniků — jen se zvláštním svolením Svazu. Tento předpis se nevztahuje na výrobky, které nejsou určeny k výrobě chleba, jiných druhů pečiva nebo těstovin (poživatin).
§ 78
Kontrola obsahu popela.
Mlýny jsou povinny kontrolovati běžně obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků. Pokud nejsou s to prováděti samy běžnou kontrolu a prokazovati výsledky kontroly řádnými záznamy, jsou povinny dáti alespoň jednou čtvrtletně na vlastní útraty odborně přezkoušeti obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků u místa určeného Svazem. Dobrozdání míst, která provedla přezkoušení, musí býti uschovávána a předložena úředním kontrolním orgánům.
Právo úředních kontrolních orgánů bráti vzorky za účelem zjištění obsahu popela tím není dotčeno.
§ 79
Mlecí poukaz.
(1) Po dobu veřejného hospodaření se řídí zpracování obilí ve mlýnech mlecími poukazy Svazu, při čemž zásadně zůstávají v platnosti dosavadní přidělovací čísla mlýnů. Až do jiné úpravy rozsahu zpracování platí dosavadní přidělovací čísla v souvislosti s množstvím uvolněným pro to které období ke zpracování jako mlecí poukaz podle těchto ustanovení. Pro mlýny v pohraničním území Čech, Moravy a Slezska, platí až na další jako přidělovací čísla pro obchodní mletí jejich základní množství obchodního mletí ověřené podle vládního nařízení č. 168/1935 ze dne 20. července 1935.
(2) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí zaříditi všeobecně nebo v jednotlivých případech změnu mlecích poukazů. Semílání ve mlýnech musí se díti podle mlecích poukazů a podle jinak platných ustanovení; zejména jsou mlýny povinny zpracovati množství obilí, které má býti zpracováno podle uděleného mlecího poukazu, úplně ve stanovené lhůtě. Svaz může v jednotlivém případě mlýn úplně zprostiti od povinnosti splniti udělený mlecí poukaz nebo prodloužiti lhůtu ku splnění uděleného mlecího poukazu. V těchto případech není nárok na odškodnění.
(3) Přidělování obilí mlýnům provádí Svaz pro určitá období Svazem stanovená. Výši celkového přídělu určuje Svaz.
§ 80
Označování, nabízení a uzavírání.
(1) Mlýnské výrobky z pšenice, žita, ječmene a ovsa s výjimkou vedlejších výrobků pro krmné účely smějí býti uváděny do oběhu pouze s označením:
a) výrobku z obilí (na př. pšeničná mouka, kroupy, ovesné vločky),
b) typu, u krup čísla,
c) čisté váhy,
d) jména adresy mlýna,
e) dne, kterého bylo zboží po dohotovení napytlováno k odeslání, nebo čísla zámelu.
(2) Označení jest provésti zřetelně u každého pytle pytlovkou, která musí býti připevněna bezprostředně za uzlem motouzu, kterým se uzavírá pytel. Označení musí býti provedeno před vyklizením ze mlýna. Rozdělení nebo oddělené uvádění jednotlivých údajů je nepřípustné.
(3) Rozdělovač smí přidati k označení svoji firmu na zvláštní pytlovce, při drobném balení též na obalu.
(4) Osoby, které mlýnské výrobky z otevřených pytlů prodávají, zpracují nebo spotřebují, smějí odstraniti označení (pytlovku) teprve bezprostředně před prodejem, zpracováním nebo spotřebováním.
(5) Předpisů o označování jest použíti obdobně na tištěné i psané nabídky všeho druhu.
(6) K uzavření obalu se smí použíti pouze motouzu z jediného kusu, nenavazovaného ani jinak nastavovaného. Obal musí býti motouzem tak pevně uzavřen, aby nebylo možno motouz přetáhnouti.
§ 81
Dodávka mlýnských výrobků — přejímání odběrních listů.
(1) Mlýnské výrobky smějí býti dodávány a odebírány pouze na předepsané doklady.
(2) Rozdělování mlýnských výrobků pro lidskou výživu a technické účely se děje podle těchto ustanovení:
a) mlýn smí převzíti odběrní listy jen na takové množství mlýnských výrobků, které může v době platnosti odběrních listů postupně dodati ze svých pohotových zásob a ze své běžné výroby, pokud Svaz o těchto mlýnských výrobcích neurčil jinak,
b) velkorozdělovač mlýnských výrobků smí převzíti odběrní listy jen na takové množství mlýnských výrobků, které může dodati ze svých pohotových zásob a z přídělů prováděných v dosavadní výši.
(3) Mlýny a velkorozdělovači jsou povinni sjednávati prodej mlýnských výrobků k lidské výživě velkorozdělovačům a průmyslovým zpracovatelským podnikům na závěrečném listě vyhotoveném podle přílohy č. 6. Pro tyto obchody jsou závazné podmínky uvedené v příloze č. 6.
§ 82
Předkládání hromadných odběrních listů.
Velkorozdělovači mlýnských výrobků jsou povinni předkládati hromadné odběrní listy na mlýnské výrobky z obilí Svazu. K předložení jest použíti výhradně krycích listů předepsaných Svazem. Svaz určí, kdo má provésti dodávku.
§ 83
Přednostní splnění.
(1) Mlýny a velkorozdělovači jsou povinni vyznačiti na každém převzatém dokladu, opravňujícím k výdeji zboží, den převzetí. Mlýny i velkorozdělovači dodávají mlýnské výrobky zpravidla v tom pořadí, v jakém jim byly odběrní listy předloženy.
(2) Stanoví-li okresní národní výbor (okresní správní komise) nebo Svaz s ohledem na veřejné zásobování, že určité odběrní listy nebo disposice Svazu mají býti splněny v určité době, jsou mlýny nebo velkorozdělovači povinni splniti dodávku ve stanovené lhůtě.
(3) Mlýn ani velkorozdělovač mlýnských výrobků nesmí odepříti převzetí a splnění odběrního listu, jestliže splnění odběrního listu je v době jeho platnosti možné.
(4) Jestliže mlýn nebo velkorozdělovač po převzetí dokladů opravňujících k výdeji zboží zjistí, že včasná dodávka se stala pro vyšší moc nemožnou, je povinen tuto okolnost odběrateli písemně neprodleně po zjištění překážky oznámiti, potvrditi mu nemožnost splnění a vrátiti mu převzané doklady.
§ 84
Výdej mlýnských výrobků ve mlýnech.
(1) Mlýnům je zakázáno vydávati mlýnské výrobky k lidské výživě spotřebitelům. Svaz může povoliti na žádost mlýna výjimky z tohoto zákazu pro mlýny, které vydávají uvedené mlýnské výrobky v prodejnách oddělených od mlýna, vedou-li o těchto prodejnách zvláštní účtování.
§ 85
Odbytové oblasti mlýnů a velkorozdělovačů.
Bez zvláštního povolení Svazu smějí mlýny a velkorozdělovači dodávati mlýnské výrobky na odběrní listy jim předložené zásadně jen v okruhu až do 30 km od stanoviště mlýna, po případě od přijímací stanice sídla velkorozdělovače. Místní potřeba tohoto okruhu má býti v prvé řadě kryta mlýny majícími provozovny v tomto okruhu. Z důvodů zásobovacích a dopravních může Svaz předepsati mlýnům určité odbytové oblasti. Dodávky na větší vzdálenosti než 30 km smějí býti prováděny pouze s předchozím povolením Svazu. Toto povolení se udělí pro jednotlivé případy nebo všeobecně na určitou dobu. S žádostí o individuální povolení musí býti Svazu předložen odběrní list. Jestliže Svaz povolení neudělí, určí zároveň, kdo má dodávku provésti.
§ 86
Stálá zásoba mlýnských výrobků.
Svaz může uložiti mlýnům a velkorozdělovačům povinnost udržovati stálou zásobu mlýnských výrobků v množství a typu Svazem stanoveném k jeho disposici.
§ 87
Náhrada vyššího dovozného.
Jestliže při dodávce mlýnských výrobků z pšenice, žita a ječmene, s výjimkou krup a krupek, provedené na základě disposice Svazu, převyšuje povinně zaplacené dovozné částku K 7.— za 100 kg, nahradí se mlýnu dovozné nad tuto částku.
§ 88
Dodací lístek.
(1) Osoby, které odvážejí od mlýnů nebo od rozdělovačů mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin povozem nebo autem, jsou povinny míti u sebe řádně vyplněný a dodavatelem podepsaný dodací lístek, který musí obsahovati alespoň tyto údaje:
a) jméno a adresu dodavatele,
b) jméno a adresu příjemce,
c) druh a množství mlýnských výrobků,
d) datum dodávky a způsob dopravy,
e) prohlášení dodavatele tohoto znění:
„Prohlašuji (Prohlašujeme), že dodávka se děje na doklady opravňující podle platných předpisů k odběru shora uvedeného zboží“,
„Prohlašuji (Prohlašujeme), že dodávka se děje na doklady opravňující podle platných předpisů k odběru shora uvedeného zboží“,
f) razítko a podpis dodavatele.
(2) Pokud dodací lístek podle odstavce 1 nahrazuje řádný účet, jsou mlýny a velkorozdělovači povinni vyznačiti v dodacím lístku vedle údajů uvedených v odstavci 1 také ještě cenu dodaných mlýnských výrobků s podotknutím, zda mlýn nebo velkorozdělovač dodal mouku sám franko stanice příjemce nebo sklad kupujícího, či zda si příjemce odvezl mouku ze mlýna.
(3) Tiskopisy dodacích lístků jest obstarati výhradně tam, kde Svaz určí.
§ 89
Vystavování dodacích lístků.
(1) Každý dodavatel musí vystavené dodací lístky označovati běžnými pořadovými čísly.
(2) Dodavatelé jsou povinni vyhotovovati dodací lístky trojmo. Příjemce zboží potvrdí na jednom vyhotovení svým podpisem příjem zboží a toto vyhotovení vrátí dodavateli, druhé vyhotovení si ponechá, třetí vyhotovení zůstává u dodavatele. Dodavatel i příjemce zboží jsou povinni dodací lístky uschovávati k účelům kontrolním.
§ 90
Dovoz mlýnských výrobků z dráhy.
Osoby, které dovážejí z dráhy mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin, jsou povinny míti u sebe nákladní listy týkající se dodávky.
§ 91
Skladovací povinnost mlýnů.
Svaz může uložiti mlýnům povinnost skladovati pšenici a žito, po případě pšenici nebo žito v množstvích Svazem určených. Bližší předpisy o této povinnosti vydá Svaz.
§ 92
Námezdní kontingenty.
Námezdní kontingenty určené mlýnům Společností, zůstávají v platnosti pokud Svaz neurčí jinak.
§ 93
Styk s mlýnem.
Pokud okresní národní výbor (okresní správní komise) použil zmocnění podle § 41, smí mlýn přijímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati výrobky z něho pouze v určených dnech a pouze od osob, jež mu byly mletím přiděleny.
§ 94
Mlecí povolení.
Chlebové obilí se smí zpracovávati na mlýnské výrobky pro lidskou výživu ve mzdě pro samozásobení pouze na základě mlecího povolení a pouze v množství na něm vyznačeném.
§ 95
Převzetí ve mlýně.
(1) Mlýn smí přijmouti chlebové obilí ke zpracování ve mzdě jen tehdy, jestliže osoba, která dává obilí zpracovati ve mzdě odevzdá zároveň platné mlecí povolení a obilní výkaz nebo mlecí výkaz. Mlýn nesmí přijmouti více chlebového obilí ke zpracování ve mzdě, než kolik je uvedeno v mlecím povolení.
(2) Převzaté množství potvrdí mlýn ihned po převzetí odděleně podle druhů v obilním výkaze nebo v mlecích výkazech v rubrikách určených pro námezdní mletí a v mlecím povolení. Pokud mlýn nevydává výrobky z obilí odevzdaného mu ke zpracování ve mzdě ihned po převzetí tohoto zboží, musí mlecí povolení zůstati ve mlýně až do vydání výrobků získaných zpracováním přijatého zboží.
(3) Mlýn jest oprávněn odepříti převzetí takového obilí, které není způsobilé ke zpracování na mlýnské výrobky určené k lidské výživě. Jestliže nechce převzíti obilí pro špatnou jakost, jest povinen tuto skutečnost poznamenati na mlecím povolení.
(4) Uschovávati ve mlýnech pro jiného obilí a výrobky z něho, které nejsou doloženy mlecím povolením, je zakázáno. Obilí a výrobky z něho, které jsou skladovány ve mlýně z vlastní sklizně nebo pro vlastní hospodářství, musí býti odděleně uloženy a vedeny v evidenci ve skladní knize na zvláštním listě.
(5) Mlýn smí přijímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati výrobky z něho pouze v mlýnské budově. Jest tudíž zakázáno přejímati obilí ke zpracování a vydávati mlýnské výrobky z něho jinde než ve mlýně, zejména jest zakázáno přejímati obilí a vydávati mlýnské výrobky prostřednictvím třetích osob nebo ke zpracování ve mzdě svážeti (dáti svážeti) obilí od zemědělců a rozvážeti (dáti rozvážeti) jim mlýnské výrobky. Tento zákaz se nevztahuje pouze na záměrnou činnost rázu pravidelného. Nevztahuje se na případy přivážení obilí nebo odvoz mlýnských výrobků provedený ojediněle jako na př sousedská výpomoc.
§ 96
Výdej výrobků ve mlýně.
(1) Veškeré výrobky, které byly získány nebo se obvykle získávají zpracováním odevzdaného zboží, musí býti vydány najednou.
(2) Při výdeji výrobků potvrdí mlýn na mlecím povolení, že výrobky byly vydány a vydaná množství výrobků zapíše do obilního výkazu nebo do mlecího výkazu v rubrikách určených pro zápisy o zpracování obilí ve mzdě. Povolení a obilní výkaz nebo mlecí výkaz odevzdá mlýn mleči, který mu potvrdí výdej výrobků v předepsané knize o námezdním mletí.
§ 97
Zvláštní způsob mletí pro samozásobitele.
Semílati obilí ve mzdě pod zodpovědností jiných osob než provozovatele mlýna, t. j. dáti mlýn k disposici samozásobitelům, aby si sami obilí semílali, jest zakázáno.
B. Tržní řád pro mouku.
franco přijímací stanice, u hrachové mouky franco vagon stanice výrobny.
§ 98
Základní mlýnské ceny a vyrovnávací částky na dovozné.
Stanovené základní mlýnské ceny mlýnských výrobků I. lidské výživě, v dalším textu mlýnské výrobky, jsou uvedeny v příloze č. 5 a. Tyto ceny platí za 100 kg netto, i s daní z obratu, bez pytlů; při dodávce v lepených papírových pytlích netto, pytle v to, s příplatkem K 1.50 za každý pytel, při čemž se připočítávají tyto vyrovnávací částky na dovozné za každých 100 kg:
| u mlýnských výrobků z pšenice, žita a ječmene (s výjimkou krup a krupek) | K | 5.—, |
| u krup a krupek | K | 10.—, |
| u ovesných vloček a ovesné rýže | K | 15.—, |
franco přijímací stanice, u hrachové mouky franco vagon stanice výrobny.
§ 99
Ustanovení o cenách pro velkorozdělovače.
(1) Pro prodeje velkorozdělovačům, t. j. podnikům a osobám, které mají velkorozdělovačský průkaz vydaný Svazem, platí ceny stanovené podle § 98, bude-li objednáno a odebráno najednou vcelku:
| a) | ovesných vloček a ovesné rýže dohromady nejméně | 25 q, |
| b) | krup a krupek dohromady, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu nejméně | 50 q, |
| c) | jiných mlýnských výrobků dohromady nejméně | 100 q. |
(2) Dodávkou vcelku nebo odběrem vcelku se rozumí dodávka nebo odběr:
a) při nichž zboží objednané najednou je v jednom kalendářním dnu odebráno kupujícím v jednom místě převzetí nebo dodáno do jednoho místa převzetí;
b) při nichž je zboží objednané najednou dodáno povozem nebo autem v jednom kalendářním dnu. Jestliže je dodávka prováděna těmito dopravními prostředky bez viny smluvních stran ve více dnech, jest jí pokládati přesto za dodávku vcelku;
c) při nichž mlýn dodá najednou méně než množství uvedená v odstavci 1, ačkoliv měl podle uzávěrky mezi ním a velkorozdělovačem a podle disposice velkorozdělovače dodati nejméně minimální množství uvedená v odstavci 1. Velkorozdělovač je však povinen podati důkaz, že cena byla oprávněná, a to tím, že uschová při účtu závěrečný list a propis dopisu, kterým byla disposice potvrzena.
(3) a) Odebírá-li velkorozdělovač méně než 100 q mlýnských výrobků s výjimkou krup, krupek, ovesných vloček, ovesné rýže, jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu, avšak alespoň 50 q najednou, je povinen nahraditi dodavateli
| aa) | u mlýnských výrobků ze žita | 1 K, |
| bb) | u mlýnských výrobků z pšenice | 2 K |
| za každých 100 kg jako příplatek a vyšší dovozné způsobené menším odběrem. | ||
b) Odebírá-li velkorozdělovač najednou krup a krupek dohromady nebo loupaného hrachu méně než 50 q, avšak alespoň 10 q, jahel nebo pohankové krupice méně než 50 q, avšak alespoň 5 q, ovesných vloček a ovesné rýže dohromady méně než 25 q, avšak alespoň 5 q
zvyšuje se cena stanovená pro 100 kg přiměřeně o vyšší dovozné způsobené menším odběrem.
zvyšuje se cena stanovená pro 100 kg přiměřeně o vyšší dovozné způsobené menším odběrem.
c) Odebírá-li velkorozdělovač najednou krup a krupek dohromady nebo loupaného hrachu méně než 100 q, ovesných vloček a ovesné rýže dohromady nebo jahel nebo, pohankové krupice méně než 5 q, jiných mlýnských výrobků z obilí dohromady méně než 50 q, platí pro dodávky těchto množství prodejní ceny a prodejní podmínky pro malorozdělovače (§ 101).
(4) Dodávku pro velkorozdělovače je provésti zásadně franko přijímací stanice, určené Svazem v příkazním listě. Pouze na přání kupujícího může býti sjednáno, že dodávka bude provedena franko sklad kupujícího nebo že si velkorozdělovač sám odveze mlýnské výrobky ze mlýna nebo ze skladu mlýna, při čemž musí býti dodrženy stanovené ceny.
(5) Pro sjednání podle odstavce 4 platí tato ustanovení:
a) Je-li mlýn nebo sklad mlýna v témže místě, v kterém je sklad velkorozdělovače, a byla-li dodávka ujednána franko sklad kupujícího, nesmí mlýn účtovati za dovoz mlýnských výrobků k dříve stanoveným cenám (odstavec 4) žádnou přirážku. Dodá-li mlýn mlýnské výrobky franko sklad velkorozdělovače, který je mimo sídlo mlýna nebo mimo sklad mlýna, může mlýn k dříve stanoveným cenám (odstavec 4) účtovati sjednanou přirážku za dovoz, nejvýše však K 2.— za 100 kg mlýnských výrobků.
b) Bylo-li smluvními stranami dohodnuto, že si velkorozdělovač (kupující) sám obstará odvoz zboží, musí mu mlýn s cen stanovených podle odstavce 4 poskytnouti tyto srážky za každých 100 kg:
aa) Odveze-li si mlýnské výrobky z místního mlýna nebo z místního skladu mlýna K 2.—,
bb) odveze-li si zboží do místa, které leží mimo mlýn nebo mlýnský sklad, činí srážky se stanovených cen (podle odstavce 4) 100% železničního dopravného pro kryté vozy, vypočítaného podle nejkratší vzdálenosti po silnici od prodávajícího ke kupujícímu, při čemž třeba bráti za základ dopravní sazby za 10tunový náklad, nejméně však K 2.—.
(6) Ceny pro velkorozdělovače platí též pro průmyslové podniky vyrábějící těstoviny a trvanlivé pečivo.
(7) Ceny a podmínky, platné pro velkorozdělovače, platí i pro dodávky mlýna jinému mlýnu, jestliže jsou prováděny z rozhodnutí Svazu.
§ 100
Ustanovení o cenách pro podniky zpracovávající mlýnské, výrobky.
(1) Při dodávkách prováděných mlýnem nebo velkorozdělovačem podnikům zpracovávajícím mlýnské výrobky, na př. pekařům, pekárnám, výrobcům dětské moučky a pod. (vyjma ty, které jsou uvedeny pod § 99, odst. 6) platí ceny stanovené podle § 98, k nimž je připočísti obchodní rozpětí:
K 16.50 za každých 100 kg pšeničné mouky hladké (typ 1050),
K 13.— za každých 100 kg žitné mouky (typ 1370).
K 16.50 za každých 100 kg pšeničné mouky hladké (typ 1050),
K 13.— za každých 100 kg žitné mouky (typ 1370).
(2) Tyto ceny se rozumějí za netto, s daní z obratu, bez pytlů, franko sklad kupujícího, bylo-li odebráno mlýnských výrobků všech druhů dohromady méně než 100 q.
(3) Dodavatelé (mlýny nebo velkorozdělovači) jsou povinni poskytnouti při odběru vcelku nejméně 100 q všech mlýnských výrobků dohromady za každých 100 kg tyto slevy z cen podle odstavce 1:
a) K 7.50 u pšeničné mouky hladké (typ 1050),
b) K 7.— u žitné mouky (typ 1370).
(4) Ceny stanovené podle odstavce 3 se rozumějí franko přijímací stanice. Bude-li však dohodnuta dodávka franko sklad kupujícího, platí obdobně ustanovení pod § 99, odstavec 5, písmeno a).
(5) Odveze-li si kupující zboží sám ze skladu prodávajícího — pokud je sklad prodávajícího v témže místě, v kterém je sklad kupujícího — nebo odveze-li si je sám ve stanici přijímací (z nádraží na svůj sklad), musejí mu býti nahrazeny K 2.— za každých 100 kg. Odveze-li si kupující sám mlýnské výrobky ze mlýna nebo ze skladu prodávajícího, které leží mimo místo kupujícího, je dodávající povinen poskytnouti kupujícímu slevu uvedenou pod § 99, odstavec 5, písmeno b), bb).
(6) O odběru vcelku platí zde obdobně ustanovení pod § 99, odstavec 2.
§ 101
Ustanovení o cenách při výdeji mlýnských výrobků malorozdělovačům a velkospotřebitelům.
(1) Dodávky prováděné mlýny nebo velkorozdělovači malorozdělovačům a velkospotřebitelům (t. j. hostincům, restauracím, kavárnám, bufetům, cukrárnám, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům a podobným podnikům a ústavům) je prováděti za ceny stanovené podle § 98 (s připočtením vyrovnávací částky na dovozné), k nimž je připočísti obchodní rozpětí:
| a) | K 19.80 | za každých 100 kg pšeničné krupice (typ 550), |
| b) | K 18.— | za každých 100 kg pšeničné mouky, hrubé (typ 550), pšeničné mouky hladké (typ 1050), |
| c) | K 15.— | za každých 100 kg žitné mouky (typ 1370), |
| d) | K 37.— | za každých 100 kg krup a krupek, |
| e) | K 40.— | za každých 100 kg ovesných vloček a ovesné rýže volně sypaných, |
| f) | nejvýše | K 50.— při dodávkách malorozdělovačům za každých 100 kg jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu, |
| g) | nejvýše | K 65.— při dodávkách nemocnicím, zaopatřovacím a veřejným ústavům a uznaným závodním kuchyním za každých 100 kg jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu. |
(2) Tyto ceny se rozumějí za netto, s daní z obratu, bez pytlů, franko sklad kupujícího, při odběru méně než 25 q ovesných vloček a ovesné rýže dohromady, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu, nebo méně než 50 q krup a krupek dohromady, nebo méně než 100 q jiných mlýnských výrobků dohromady.
(3) Dodavatelé podle odstavce 1 jsou povinni poskytnouti při odběru vcelku (§ 99, odstavec 2) nejméně 25 q ovesných vloček a ovesné rýže dohromady, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu, nebo nejméně 50 q krup a krupek dohromady, nebo nejméně 100 q jiných mlýnských výrobků dohromady za každých 100 kg tyto slevy s cen podle cit. odstavce:
| při prodeji malorozdělovačům | při prodeji velkospotřebitelům | ||
|---|---|---|---|
| K | K | ||
| a) | u žitné mouky (typ 1370) | 7.50 | 5.—, |
| b) | u pšeničné krupice (typ 550), pšeničné mouky hrubé (typ 550), pšeničné mouky hladké (typ 1050) | 9. — | 7.50, |
| c) | u krup, krupek, ovesných vloček, ovesné rýže, jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu | 17.50 | 16. —. |
(4) Ceny stanovené podle odstavce 3 se rozumějí franko přijímací stanice kupujícího, Bude-li však dohodnuta dodávka franko sklad kupujícího, platí obdobně ustanovení pod § 99, odstavec 5, písm. a). Pro odvoz kupujícím platí zde obdobně ustanovení pod § 100, odstavec 5.
(5) Ceny pro malorozdělovače platí i pro taková množství mlýnských výrobků, která odebírají podniky zpracovávající mlýnské výrobky za účelem dalšího prodeje spotřebitelům.
§ 102
Ceny pro spotřebitele.
(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za 1 kg:
| a) | pšeničné krupice (typ 550) | K 4.20, |
| b) | pšeničné mouky hrubé (typ 550) | K 4.15, |
| c) | pšeničné mouky hladké (typ 1050) | K 3.70, |
| d) | žitné mouky (typ 1370) | K 3.—, |
| e) | krup č. 10 | K 4.20, |
| f) | krup č. 7 a krupek | K 4.40, |
| g) | ovesných vloček (volně sypaných) | K 6.—, |
| h) | ovesné rýže (k lidské výživě) | K 5.20, |
| i) | jahel k jídlu | K 6.20, |
| j) | pohankové krupice | K 6.20, |
| k) | loupaného hrachu (zrna celá i zlomky) | K 8.50. |
(2) Ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto s papírovým sáčkem a s daní z obratu.
§ 103
Pevné a nejvyšší ceny.
(1) Základní mlýnské ceny (§ 98, příloha č. 5a), ceny pro velkorozdělovače (§ 99), ceny pro podniky zpracovávající mlýnské výrobky (§ 100) a ceny pro malorozdělovače a velkospotřebitele (§ 101) jsou ceny pevné s výjimkou cen za jáhly, pohankovou krupicí a loupaný hrách, kteréžto ceny jsou nejvyšší.
(2) Ceny pro spotřebitele jsou ceny nejvyšší.
§ 104
Příplatky za množství a za drobné balení.
(1) Mlýny a velkorozdělovači, kteří jsou se zřetelem k objednaným množstvím mlýnských výrobků podle odběrních a hromadných odběrních listů nuceni odbaviti zásilku tak, že vedle nebo místo originálních pytlů musí určité množství mlýnských výrobků z plného originálního pytle vybrati, zvlášť baliti a tímto množstvím dodávku plných pytlů na plné objednané množství doplniti (při čemž při každé zásilce jednoho a téhož druhu mlýnských výrobků se může vyskytnouti nejvýše jedno balení menší než je balení originální), mohou účtovati tyto příplatky za drobné balení
| při množství pod 75 kg až do 50 kg v to 1 K za každé balení | |
| při množství pod 50 kg až do 25 kg v to | K 1.50 za každé balení, |
| při množství pod 25 kg avšak více než 5 kg | K 2.— za každé balení, |
| při množství od 5 kg do 2½ kg v to | K 0.10 za 1 kg. |
| při množství pod 2½ kg avšak více než 1 kg | K 0.20 za 1 kg, |
| při množství nejvýše 1 kg avšak více než ½ kg | K 0.45 za 1 kg, |
| při množství ½ kg nebo méně | K 0.60 za 1 kg. |
(2) Cena pro spotřebitele nesmí býti zvýšena o příplatky za drobné balení.
(3) Mlýny a velkorozdělovači nesmějí snižovati dosavadní ustálené originální balení proto, aby mohli účtovati zmíněné příplatky na drobné balení.
(4) Tytéž příplatky za drobné balení mohou býti mlýnem nebo velkorozdělovačem účtovány kupujícímu, požaduje-li výslovně jiné než originální balení, t. j. drobné balení.
§ 105
Provise za zprostředkování.
Zprostředkovací výlohy (provise nebo jiné náhrady) platí výhradně prodávající. Zprostředkovateli se zakazuje přijímati od kupujícího jakékoliv odměny.
§ 106
Platební podmínky.
Zaplacení dodaných mlýnských výrobků pro lidskou výživu se má státi zásadně v hotovosti ihned při převzetí zboží; platí-li se peněžním ústavem nebo poštovní spořitelnou musí býti celá částka složena u peněžního ústavu nebo u poštovního úřadu nejpozději druhého všedního dne po převzetí zboží. Přípustný je úvěr na dobu nejdéle 14 dnů za pevnou náhradu úroků v částce 50 haléřů za každých 100 kg dodaných mlýnských výrobků. Poskytování úvěru za jiných podmínek, zejména poskytování úvěru na delší dobu než 14 dnů, je pokládati za neoprávněnou výhodu poskytnutou proti ustanovením pod § 107. Požadovati placení předem je přípustné, jestliže je oprávněná pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Platí-li se předem, musí býti zboží odesláno do 4 všedních dnů po dni, kdy se prodávající o zaplacení dozvěděl nebo dozvěděti musel.
§ 107
Cenové výhody.
(1) Je zakázáno slibovati, poskytovati, žádati nebo přijímati při prodeji a dodávkách mlýnských výrobků cenové výhody odporující této vyhlášce nebo jiné výhody jakéhokoliv druhu.
(2) Pro porušení tohoto ustanovení může Svaz dotčeným mlýnům zastaviti na určitou dobu příděly a velkorozdělovačům a zprostředkovatelům odníti průkaz na přechodnou dobu nebo na trvalo.
§ 108
Účet.
(1) Na každou dodávku vystaví prodávající účet s datem dne dodávky a označením způsobu dodávky (§ 88, odst. 2). Při dodávkách velkorozdělovačům je v účtě uvésti číslo a datum příkazního listu Svazu. Účet může býti nahrazen dodacím lístkem. V tom případě musí dodací lístek obsahovati údaje uvedené v odstavci 3.
(2) Pokud účet za zboží dodávané rozdělovačem má náležitosti dodacího lístku [§ 88, litera a) až f)], nahrazuje tento účet dodací lístek.
(3) Děje-li se prodej a dodávka téhož dne nebo ve dvou všedních dnech následujících po sjednání prodeje v menších množstvích, nahrazuje účet závěrečný list (§ 81, odstavec 3), obsahuje-li alespoň tyto údaje:
a) jméno a bydliště kupujícího a prodávajícího,
b) den uzávěrky a dodávky,
c) druh a množství prodaných a dodaných mlýnských výrobků,
d) prodejní cenu za 100 kg a úhrnnou částku,
e) způsob dodávky.
§ 109
Vyvěšení cenové tabulky.
Osoby a podniky, které prodávají mlýnské výrobky spotřebitelům, jsou bez újmy jiných předpisů povinny vyvěsiti v prodejních místnostech na místě spotřebiteli dobře viditelném cenovou tabulku, na které musejí býti uvedeny ceny pro spotřebitele, platné pro veškeré mlýnské výrobky z obilí, které tyto osoby nebo podniky prodávají.
ČÁST 4
A. Krmiva.
§ 110
Vymezení pojmů.
Krmivy se rozumějí tato krmiva:
a) seno: luční seno, otava, vojtěškové a jetelové seno všeho druhu,
sláma: sláma všech obilovin, luštěnin, olejnin a směsek,
sláma: sláma všech obilovin, luštěnin, olejnin a směsek,
b) všechna krmiva původu rostlinného nebo živočišného, jakož i nerostného, zejména prosné omelky (vyjma prosné slupky), krmné mouky, otruby a šroty všeho druhu, krmné řepy, řepné řízky, sušené bramborové vločky, pokrutiny, sladový květ, denaturovaný cukr ke krmení, melasa ke krmení, melasová krmiva, všeho druhu, čirok, vikev, krmné fazole (boby), peluška, lupina, sušené kvasnice všeho druhu, sušené mláto všeho druhu, sušené výpalky všeho druhu, sušené rybky, kostní moučky, vápno ke krmení, dále směsi. Těmito se rozumějí směsi vyjmenovaných krmiv, nevyjmenovaných krmiv, obilí, luštěnin, nehledíc k tomu, které z těchto druhů zboží a jak jsou dohromady smíchány,
c) též veškeré pomocné látky, které jsou podle své povahy způsobilé k výrobě krmiv, jakož i veškeré krmivové směsi, nehledíc k tomu, zda obsahují krmiva nebo pomocné látky podléhající této vyhlášce.
B. Výroba krmivových směsí a jejich uvádění do oběhu.
§ 111
Povolování výroby.
(1) Krmivové směsi smějí se vyráběti a uváděti do oběhu pouze s písemným povolením Svazu a ve složení, které Svaz určuje.
(2) Výrobci krmivové směsi musí povolení uvedené v odstavci 1 uschovati a předložiti na požádání kontrolním orgánům Svazu nebo jiných úředních míst.
(3) Svaz může uložiti výrobcům krmivových směsí povinnost udržovati stálou zásobu surovin potřebných k výrobě krmivových směsí v množství Svazem stanoveném k jeho disposici.
§ 112
Žádost o povolení výroby.
(1) V žádosti o schválení výroby krmivové směsi musí býti uvedeny veškeré součásti, z nichž má býti krmivová směs vyráběna, poměr, v jakém mají tyto součásti býti dohromady smíchány, postup výroby a zamýšlené pojmenování krmivové směsi. K žádosti musí býti připojena cenová kalkulace ve trojím vyhotovení.
(2) Veškeré údaje uvedené v žádosti musí býti úplné a pravdivé. Na vyzvání musí býti předloženy veškeré potřebné doklady.
(3) Směrnice pro stanovení prodejních cen a prodejních podmínek krmivových směsí jsou stanoveny v příloze č. 7.
§ 113
Složení.
(1) Stanovený podíl jednotlivých součástí, z nichž jest složena krmivová směs, musí býti dodržen.
(2) Svaz může u některých krmivových směsí předepsati nejnižší nebo nejvyšší obsah určitých živin.
(3) Svaz si vyhrazuje určiti přípustné výkyvy podílu jednotlivých součástí krmivové směsi, případně obsahu jednotlivých živin.
§ 114
Změna ve složení.
Má-li býti složení krmivové směsi schválené Svazem změněno, musí výrobce krmivové směsi požádati Svaz o schválení změny ve složení krmivové směsi. O této žádosti platí obdobně ustanovení pod § 112. K žádosti musí býti připojeno původní písemné povolení Svazu ke znehodnocení. Znehodnocené písemné povolení se vrátí výrobci krmivové směsi, který je musí uschovati a na žádost předložiti kontrolním orgánům Svazu nebo jiných úředních míst.
§ 115
Balení a označování.
(1) Krmivové směsi smějí býti uváděny do oběhu pouze v uzavřených obalech, které jsou opatřeny plombou předepsanou Svazem, pokud Svaz neustanovil v písemném povolení k výrobě krmivové směsi jinak.
Tento předpis o balení neplatí bez újmy dalších ustanovení o označování pro tato krmiva:
Tento předpis o balení neplatí bez újmy dalších ustanovení o označování pro tato krmiva:
a) krmivové směsi pro zpěvné a ozdobné ptactvo a pro ozdobné rybky, pokud se vydávají v množství pod 50 kg,
b) suchary pro psy, jsou-li označovány značkou výrobny nebo jestliže výrobci dal Svaz k tomu zvláštní písemné povolení.
(2) Na plombě musí býti uvedeno číslo, které přidělí výrobci krmivové směsi Svaz, pokud toto číslo není s povolením Svazu uvedeno na pytlovce (odstavce 3).
(3) Pokud Svaz jinak neustanoví, musí na každém obalu, po případě pytlovce připevněné k obalu, býti vytištěno:
a) označení krmivové směsi podle písemného povolení Svazu,
b) číslo písemného povolení Svazu,
c) složení krmivové směsi uspořádané podle podílu jednotlivých součástí v předepsaném pořadí,
d) obsah živin, pokud jej Svaz předepsal podle § 113, odst. 2,
e) datum výroby krmivové směsi s udáním dne, měsíce a roku,
f) jméno a adresa výrobcova.
(4) Nejsou-li údaje uvedené v odstavci 3 vytištěny na obalu, musí býti kromě pytlovky připevněné na obalu ještě vložena do každého balení pytlovka se stejnými údaji.
§ 116
Drobná balení.
§ 117
Výdej krmivových směsí spotřebitelům.
Krmivové směsi smějí býti vydávány spotřebitelům vždy jen z jednoho otevřeného balení, vyjma případy uvedené v § 118, odstavec 1. Všechna ostatní balení musí býti skladována neporušena a v původním stavu. Pytlovky otevřeného balení musí býti připevněny na obal a na požádání předloženy kupujícímu. Jinak jest bez zvláštního povolení Svazu přebalování nebo přesypávání zboží, trhání nebo otvírání původního balení, odstraňování pytlovek, plomb nebo označení vytištěného na obalu výrobci i rozdělovači zakázáno; pro výrobce platí tento zákaz teprve od okamžiku, kdy zboží bylo vyklizeno z výrobny a uvedeno do oběhu.
§ 118
Zjištění jakosti krmivových směsí rozdělovačem krmiv.
(1) Při převzetí zboží jest rozdělovač oprávněn otevříti nezbytně potřebný počet obalů za účelem zjištění složení a jakosti zboží. Rozdělovač jest povinen vydávati odběratelům nejdříve krmiva z takto otevřených obalů.
(2) Rozdělovač, který při otevření obalu zjistí, že dodané zboží neodpovídá předepsanému složení a jakosti, jest povinen zboží okamžitě písemně pozastaviti výrobci a sděliti to Svazu. Výdej zboží z takové pozastavené dodávky musí býti zastaven až do vysvětlení nebo obdržení souhlasu Svazu. Rozdělovač, který jedná proti těmto ustanovením, jest zodpověden za jakost zboží stejně jako výrobce.
§ 119
Látky, které se nesmějí uváděti do oběhu ke krmným účelům.
(1) Ke krmným účelům se nesmějí uváděti do oběhu ať ve stavu zpracovaném či nezpracovaném nebo ve směsi s jinými krmivy zejména tyto látky:
nečištěné odpady vzniklé při skladování nebo čištění obilí a semen,
kůže a kožené odpadky,
rohy, paznehty a odpadky z nich,
pohankové slupky,
prosné slupky,
datlové pecky,
ořechové slupky všeho druhu,
galalit a galalitové odpadky, umělá rohovina a odpadky z ní,
pluchy a osiny všeho druhu, též rozemleté,
kávová usazenina, kávové odpadky a kávové slupky (včetně náhražek),
kakaové slupky a extrahované odpadky z kakaových slupek,
ovocná jádra, pokrutiny z ovocných jader, též extrahované,
olivové pecky,
koukol,
řepkové lusky,
rýžové pluchy,
ricinové odpady nezbavené jedu,
řepné stonky,
mořská tráva,
hořčičné pokrutiny,
plevy všeho druhu a odpadky všeho druhu při mlácení s výjimkou nerozdrcených lněných tobolek a slupek špaldy (prach a smetky),
extrakční odpad při výrobě polévkových kostek,
tabákový prach a tabákové semeno,
ořech kamenáč, mouka z ořechu kamenáče,
zkažená krmiva všeho druhu,
prach řepných řízků s vyšším obsahem popela ve vzduchosuché substanci než 10%, který vykazuje více než pouhé stopy siřičitých kyselin a sirníku.
nečištěné odpady vzniklé při skladování nebo čištění obilí a semen,
kůže a kožené odpadky,
rohy, paznehty a odpadky z nich,
pohankové slupky,
prosné slupky,
datlové pecky,
ořechové slupky všeho druhu,
galalit a galalitové odpadky, umělá rohovina a odpadky z ní,
pluchy a osiny všeho druhu, též rozemleté,
kávová usazenina, kávové odpadky a kávové slupky (včetně náhražek),
kakaové slupky a extrahované odpadky z kakaových slupek,
ovocná jádra, pokrutiny z ovocných jader, též extrahované,
olivové pecky,
koukol,
řepkové lusky,
rýžové pluchy,
ricinové odpady nezbavené jedu,
řepné stonky,
mořská tráva,
hořčičné pokrutiny,
plevy všeho druhu a odpadky všeho druhu při mlácení s výjimkou nerozdrcených lněných tobolek a slupek špaldy (prach a smetky),
extrakční odpad při výrobě polévkových kostek,
tabákový prach a tabákové semeno,
ořech kamenáč, mouka z ořechu kamenáče,
zkažená krmiva všeho druhu,
prach řepných řízků s vyšším obsahem popela ve vzduchosuché substanci než 10%, který vykazuje více než pouhé stopy siřičitých kyselin a sirníku.
(2) Výrobci krmivových směsí a ostatní podniky opracovávající nebo zpracovávající krmiva a rozdělovači krmiv nesmějí látky uvedené v odstavci 1 opracovávati nebo zpracovávati, skladovati nebo jich ve zpracovaném nebo opracovaném stavu nabývati a je zcizovati.
(3) Odchylkou od ustanovení v odstavcích 1 a 2 smějí některé Svazem výslovně určené podniky nabývati nečištěných odpadů vzniklých při skladování nebo čištění obilí a semen a odpadů po aspiraci a je opracovati nebo zpracovati. Tyto odpady smějí býti po přečištění uváděny do oběhu pouze podle ustanovení Svazu.
(4) Na žádost může Svaz povoliti výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2.
C. Fosforečno - vápenatá krmiva.
§ 120
Vymezení pojmů.
Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, krmný kostní šrot a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti uváděny do obchodu jediné pod tímto přesným označením.
(1) Procipitát ke krmení (dikalciumfosfát) jest střední fosforečňan vápenatý, získaný vyloužením čištěných kostí kyselinou solnou nebo kyselinou siřičitou a srážením rozpuštěné kyseliny fosforečné vápenným mlékem. Do obchodu smí býti uváděn pouze sušený a mletý, prakticky prostý sloučenin fluoru, arsenu, kyseliny siřičité a jiných látek zdraví škodlivých, jichž smí obsahovati pouze stopy.
(2) Jako kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek bílé barvy z odtučněných, vyklížených a pálených kostí.
(3) Jako krmný kostní šrot smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek z odtučněných, nikoliv však vyklížených kostí.
(4) Jako krmná kostní moučka vyklížená smí býti uváděn do obchodu sušený a mletý výrobek z odtučněných a vyklížených kostí.
§ 121
Jakostní podmínky.
(1) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, krmný kostní šrot a krmná kostní moučka vyklížená, kterých se používá ke přikrmování, musí odpovídati těmto jakostním podmínkám:
a) precipitát ke krmení (dikalciumfosfát) musí obsahovati:
nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré, z toho musí býti
nejméně 80% rozpustno v citránu podle Petermanna,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré, z toho musí býti
nejméně 80% rozpustno v citránu podle Petermanna,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
b) kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) musí obsahovati:
nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
nejméně 38% kyseliny fosforečné veškeré,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
c) kostní krmný šrot musí obsahovati:
nejméně 25% hrubého proteinu (při stravitelnosti nejméně 85%),
nejméně 14.6% kyseliny fosforečné veškeré nebo 32% fosforečňanu vápenatého,
nejvýše 4% tuku,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
nejméně 25% hrubého proteinu (při stravitelnosti nejméně 85%),
nejméně 14.6% kyseliny fosforečné veškeré nebo 32% fosforečňanu vápenatého,
nejvýše 4% tuku,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 2% písku;
d) krmná kostní moučka vyklížená musí obsahovati:
nejméně 30% kyseliny fosforečné veškeré nebo 65.5% fosforečňanu vápenatého,
nejvýše 1% tuku,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 1% písku.
nejméně 30% kyseliny fosforečné veškeré nebo 65.5% fosforečňanu vápenatého,
nejvýše 1% tuku,
nejvýše 10% vody,
nejvýše 1% písku.
(2) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená musí býti bakterielně nezávadné a technicky prosty chlupů a jiných nečistot.
§ 122
Výroba.
Při dalším prosetí 2milimetrovým čtyřhranným sítem nesmí odpadávati více než 2% jemných součástek. Krmný kostní šrot hrubý musí býti prost štěpin a nesmí míti ostré hrany. Krmný kostní šrot jemný smí při prosívání 1.5milimetrovým čtyřhranným sítem zanechati nejvýše 10% zbytků, které však musí projíti sítem 2milimetrovým beze zbytků.
(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti vyráběny pouze v jemném mletí. Další označování jako „hrubá“ nebo „jemná“ není přípustno.
(2) Kostní šrot krmný smí býti vyráběn v hrubém (zrnitém) a jemném (moučka) mletí. Krmný kostní šrot hrubý nesmí při prosívání 5milimetrovým čtyřhranným sítem zanechati žádných hrubých zbytků.
§ 123
Balení, plombování a označování.
(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát), kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti uváděny do oběhu pouze v plombovaných pytlích.
(2) Každý pytel musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati:
Mimo to může býti natištěna ochranná známka výrobce. Pouze výrobce jest oprávněn používati ochranné známky na zboží jím vyrobené a do oběhu uváděné.
Mimo to může býti natištěna ochranná známka výrobce. Pouze výrobce jest oprávněn používati ochranné známky na zboží jím vyrobené a do oběhu uváděné.
a) přesné označení zboží,
c) jméno a adresa výrobce,
d) den dodávky z výrobny.
§ 124
Vápenatá krmiva.
(1) Jako vápenatá krmiva smějí býti kromě směsí vápenatých krmiv schválených Svazem uváděny do oběhu pouze:
Obsah uhličitanu vápenatého (CaCO3) u sráženého uhličitanu vápenatého a plavené křídy musí činiti nejméně 90%, u mletého vápence musí činiti obsah uhličitanů vápenatého a hořečnatého nejméně 90%, z čehož smí činiti obsah uhličitanu hořečnatého nejvýše 15%.
Obsah písku a hlíny nesmí býti vyšší než 3% dohromady a jeho výše musí býti při prodeji uvedena kromě obsahu uhličitanu vápenatého (CaCO3).
Stupeň jemnosti mletého vápence ke krmení musí býti nejméně takový, aby moučka prošla sítem o světlosti 0.09 mm, což odpovídá 4.900 ok na 1 cm2. Zbytek nesmí činiti více než 20% a musí zcela propadnouti sítem o světlosti 0.2 mm, což odpovídá 900 ok na 1 cm2.
Obsah uhličitanu vápenatého (CaCO3) u sráženého uhličitanu vápenatého a plavené křídy musí činiti nejméně 90%, u mletého vápence musí činiti obsah uhličitanů vápenatého a hořečnatého nejméně 90%, z čehož smí činiti obsah uhličitanu hořečnatého nejvýše 15%.
Obsah písku a hlíny nesmí býti vyšší než 3% dohromady a jeho výše musí býti při prodeji uvedena kromě obsahu uhličitanu vápenatého (CaCO3).
Stupeň jemnosti mletého vápence ke krmení musí býti nejméně takový, aby moučka prošla sítem o světlosti 0.09 mm, což odpovídá 4.900 ok na 1 cm2. Zbytek nesmí činiti více než 20% a musí zcela propadnouti sítem o světlosti 0.2 mm, což odpovídá 900 ok na 1 cm2.
a) srážený uhličitan vápenatý (CaCO3),
b) plavená křída nebo
c) mletý vápenec.
(2) Za vápenaté krmivo ve smyslu odstavce 1 platí také vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit.
(3) Jako chlorid vápenatý (chlorkalcium) ke krmení smí býti uváděn do oběhu jen chlorid vápenatý v pevné (suché) formě. Obsah bezvodého chloridu vápenatého musí býti nejméně 70% a musí býti prakticky prost zdraví škodlivých součástí.
(4) Krmiva uvedená v odstavcích 1—3 smějí býti uváděna do oběhu pouze s tímto přesným označením:
srážený uhličitan vápenatý ke krmení,
plavená křída ke krmení,
mletý vápenec ke krmení,
vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit,
chlorid vápenatý ke krmení.
srážený uhličitan vápenatý ke krmení,
plavená křída ke krmení,
mletý vápenec ke krmení,
vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit,
chlorid vápenatý ke krmení.
§ 125
(1) Srážený uhličitan vápenatý, plavená křída a mletý vápenec smějí býti uváděny do oběhu ke krmným účelům pouze v plombovaných pytlích. Toto ustanovení neplatí pro otevřené zboží vydávané v prodejnách. Také obal chloridu vápenatého musí býti opatřen plombou.
(2) Každý obal musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho pytlovkou, která bude vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati tyto údaje:
a) jméno a adresa výrobce,
c) označení stupně jemnosti,
d) označení obsahu uhličitanu vápenatého,
e) označení obsahu písku a hlíny,
f) váha.
D. Rozdělování krmiv.
§ 126
Příděl krmiv.
(1) Rozdělování krmiv nezemědělským držitelům tažných zvířat a psů se děje podle vyhlášky o zavedení lístků na krmiva. Jiným držitelům hospodářského zvířectva přiděluíe krmiva Svaz buď přímo (odst. 2) nebo prostřednictvím okresních národních výborů. (okresních správních komisí) (odst. 3), v jejichž obvodu mají držitelé hospodářského zvířectva bydliště (sídlo závodu).
(2) Do přídělů krmiv prováděných přímo Svazem náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:
a) Československá armáda a spojenecké armády,
b) sbory národní bezpečnosti a pod.,
c) státní a zemské hřebčíny a hříbárny,
d) průmyslové podniky, které používají krmiva při výrobě,
e) výzkumné ústavy a držitelé pokusných zvířat,
f) Českomoravský Jockey-club a ostatní držitelé závodních a turnajových koní,
g) Československý svaz kynologický,
h) zoologické zahrady,
i) nemocnice, sanatoria a charitativní instituce,
j) zemské skupiny chovatelů drůbeže a odborné skupiny chovatelů drobného hospodářského zvířectva při Svazu chovatelů hospodářských zvířat,
k) cirkusy Letná v Praze a Henry v Brně,
l) jiní spotřebitelé při zvláštních akcích.
(3) Do přídělu krmiv prováděného prostřednictvím okresních národních výborů (okresních správních komisí) podle směrnic Svazu náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:
a) držitelé hospodářského zvířectva s vlastními statkovými krmivy,
b) obchodníci dobytkem a koňmi a karantenní stanice hospodářských zvířat,
c) držitelé tažných zvířat zaměstnaných odvozem dříví.
(4) Svaz může do skupin držitelů zvířectva uvedených v odstavcích 2 a 3 zařaditi i další držitele zvířectva, po případě přeřaditi držitele zvířectva ze skupiny, v níž jsou uvedeni, do skupiny jiné, nebo je z přídělu krmiv vyloučiti.
(5) Příděl krmiva prováděný držitelům zvířectva způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 provádí Svaz pro určitá časová období. Svaz současně určí druh a množství krmiv, jež budou v tom kterém časovém období vydána.
(6) Krmiva smějí býti dodávána a odebírána jen na předepsané doklady (příkazní listy a disposice Svazu, lístky na krmiva a poukázky na krmiva.
§ 127
Výdej lístků na krmiva.
(1) Nezemědělští držitelé tažných zvířat a psů, kterým se vydávají lístky na krmiva, uplatňují svůj nárok na vydání lístků na krmiva u místního národního výboru (místní správní komise) obce, ve které jsou zvířata, pro něž jsou krmiva určena. Při tom musí býti udán počet a druh zvířat, pro která se žádá o vydání lístku na krmiva, po případě jiné údaje nutné k posouzení potřeby krmiv.
(2) Držitelé hospodářského zvířectva jsou povinni potvrditi místnímu národnímu výboru (místní správní komisi) příjem vydaných lístků na krmiva.
§ 128
Přidělování krmiv Svazem.
(1) Držitelé hospodářského zvířectva a podniky uvedené v § 126, odst. 2, jsou povinni ohlašovati potřebu krmiv u Svazu ve lhůtách a způsobem Svazem stanoveným.
(2) Svaz určí příkazním listem druh a množství přiděleného krmiva a dodavatele, u něhož přidělené krmivo musí býti odebráno, nebo vydá poukázku na krmiva.
§ 129
Rozdělování krmiv okresním národním výborem (okresní správní komisí).
Držitel hospodářských zvířat je povinen potvrditi místnímu národnímu výboru (místní správní komisi) příjem poukázek na krmiva.
(1) Pokud není příděl upraven jinak ve formě všeobecných norem, vydaných ministerstvem výživy nebo Svazem, jsou držitelé hospodářského zvířectva, uvedení v § 126, odst. 3, kteří žádají o příděl krmiv, povinni, podati žádost s udáním potřeby krmiv u místního národního výboru (místní správní komise) politické obce, v níž jest sídlo jejich zemědělského závodu nebo jejich bydliště, a současně předložiti doklady k odůvodnění své žádosti.
(2) Místní národní výbor (místní správní komise) osvědčí přiměřenost potřeby krmiv udané v žádosti a předloží žádost okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) nejpozději osmého dne po podání žádosti.
(3) Okresní národní výbor (okresní správní komise) na základě žádostí, které jim byly předloženy podle odstavce 2 vydá jednotlivým držitelům hospodářských zvířat Poukázky na krmiva. Poukázky na krmiva doručuje okresní národní výbor (okresní správní komise) držitelům hospodářských zvířat prostřednictvím místních národních výborů (místních správních komisí).
§ 130
Výdej krmiv.
(1) Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva může podle svého rozhodnutí zvoliti libovolného rozdělovače, u něhož zamýšlí krmiva odebrati a jest povinen odevzdati dozdělovači krmiv lístek na krmiva nejpozději v době platnosti vyznačené v lístku a poukázku na krmiva nejpozději do 21 dnů ode dne vystavení poukázky. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky může voliti pouze takového rozdělovače, jehož sídlo podniku leží v témž politickém okrese, v němž je zemědělský závod majitele lístku na krmiva nebo poukázky nebo v sousedním politickém okrese. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva jest povinen odebrati celé množství krmiv, na které zní ústřižek lístku na krmiva nebo poukázky u toho rozdělovače krmiv, kterému odevzdal ústřižek lístku na krmiva nebo poukázky, i když výdej krmiv se neděje najednou. Majitel poukázky jest povinen při převzetí krmiv potvrditi v příslušné rubrice poukázky příjem krmiv vlastnoručním podpisem.
(2) Zní-li poukázka na krmiva na dva nebo více měsíců, má majitel poukázky v každém měsíci nárok pouze na výdej množství krmiv, které na tento měsíc připadá. Ve výjimečných případech, na př. je-li přidělené množství malé nebo vzdálenost mezi sídlem rozdělovače a bydlištěm oprávněného odběratele příliš veliká, může býti vydáno větší množství, než které na každý měsíc připadá, po případě celé přidělené množství. Předpokladem jest, že stav zásob rozdělovače zaručuje nerušené zásobování ostatních majitelů poukázek.
(3) Rozdělovači krmiv jsou povinni odevzdati vždy do středy prvního týdne ústřižky lístků na krmiva a poukázek na krmiva v předchozím přídělovém období přijaté okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) za účelem vystavení odběrního listu.
§ 131
Ztráta nároku na výdej krmiv.
(1) Majitel lístku na krmiva ztrácí nárok na výdej krmiv, jestliže:
a) v době platnosti vyznačené na ústřižku lístku na krmiva neodevzdal ústřižek lístku na krmiva rozdělovači krmiv,
b) neodebral krmiva nejpozději do konce přídělového období následujícího po přídělovém období, na které mu byl lístek na krmiva vydán.
(2) Majitel poukázky na krmiva ztrací nárok na výdej krmiv, jestliže:
a) do 21 dnů od data vystavení (§ 130, odst. 1) neodevzdal poukázku na krmiva rozdělovači krmiv,
b) neodebral krmiva nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po zásobovacím období, pro které mu byla přidělena.
(3) Rozdělovači krmiv nesmějí přijímati lístky na krmiva a poukázky na krmiva, u nichž zanikl nárok na výdej podle odstavce 1 a 2 a vydávati krmiva na takovéto doklady.
§ 132
Zákaz zcizení lístků na krmiva a poukázek na krmiva, jakož i krmiv, která byla na ně vydána.
Majitelé lístků na krmiva a poukázek na krmiva smějí spotřebovati krmiva převzatá na tyto doklady pouze ve vlastním hospodářství. Zcizování lístků na krmiva a poukázek na krmiva, jakož i krmiv vydaných na tyto doklady jest zakázáno.
§ 133
Rozdělovači krmiv.
(1) Krmiva smějí rozdělovati pouze osoby a podniky (rozdělovači krmiv), kteří byli Svazem pověřeni rozdělováním krmiv a mají pro to Svazem vystavený průkaz.
§ 134
Žádost o krmiva u Svazu a rozdělování krmiv ze sběrných vagonů.
(1) Rozdělovači krmiv nesmějí žádati o krmivo přímo u výrobců, nýbrž výhradně u Svazu. V žádosti musí uvésti množství krmiv odděleně podle těch druhů, na něž jim byly vystaveny odběrní listy (§ 130, odst. 3), jakož i zásobu těchto krmiv, kterou mají na skladě v den objednávky. V objednávce mohou navrhnouti výrobce, od něhož si přejí krmiva odebrati.
(2) Rozdělovači, kteří na základě množství krmiv, na něž zní jim vystavené odběrní listy, nemohou odebrati najednou alespoň jeden celý vagon, jsou povinni dohodnouti se společně o tom, na adresu kterého rozdělovače má býti dodána celovagonová zásilka krmiv. Nedohodnou-li se takoví rozdělovači uvedeným způsobem, určí příjemce sběrného vagonu Svaz se zřetelem na nejvýhodnější železniční stanici.
(3) Příjemce sběrného vagonu je povinen co nejrychleji (telefonicky, telegraficky) vyrozuměti všechny rozdělovače zúčastněné na zásilce o příchodu sběrného vagonu včas tak, aby tito byli s to krmiva z vagonu v železniční stanici ihned odebrati. Příjemce sběrného Vagonu jest povinen inkasovati od jednotlivých zúčastněných rozdělovačů před výdejem zboží cenu vyúčtovanou za zboží a poukázati ji odesílajícímu výrobci. Příjemce sběrného vagonu není oprávněn zaúčtovati zúčastněným rozdělovačům jiné částky, než které jsou stanoveny v příloze č. 8.
(4) Jestliže rozdělovač, který jest zúčastněn na zásilce sběrným vagonem, včas na telegrafické nebo telefonické, písemně potvrzené vyzvání krmiva neodebéře nebo s nimi nedisponuje, jest příjemce sběrného vagonu povinen uskladniti zboží na účet takového rozdělovače. V takovém případě jest příjemce sběrného vagonu oprávněn vyúčtovati rozdělovači skutečně vzniklé výlohy, a to paušálními částkami, které jsou stanoveny v příloze č. 8. Uskladnění musí býti okamžitě Svazu oznámeno.
§ 135
Cenová ustanovení.
Nejvyšší obchodní rozpětí a náhrady pro rozdělovače krmiv jsou stanoveny v příloze č. 8, ceny některých krmiv v příloze č. 9.
§ 136
Zcizování krmiv, jejich výroba ve mzdě a používání.
(1) Výrobci krmiv uvedených v § 110, jakož i osoby a podniky, které získávají tato krmiva jako vedlejší výrobky při výrobě jiného zboží nebo jako odpad při výrobě nebo při čištění, smějí pouze podle pokynů Svazu tato krmiva zcizovati a dodávati nebo používati jich ve vlastním hospodářství ať ve stavu původním nebo po dalším opracování nebo zpracování. Toto ustanovení neplatí pro zpětné dodávky melasy ke krmení a řepných řízků pěstitelům řepy, bramborových vloček, pěstitelům, brambor a ohledně dodávky melasy k technickému použití.
(2) Výroba krmiv uvedených v § 110 ve mzdě jest zakázána. Toto ustanovení neplatí pro opracování a zpracování plodin pro pěstitele ve mzdě a pro výrobu ve mzdě těch výrobků, které jsou vhodné ke krmným účelům a jsou obhospodařovány podle ustanovení Svazu pro mléko a tuky, pro řepu a cukr, pro brambory a škrob a pro chmel, slad a pivo.
E. Používání a spotřeba krmiv.
§ 137
Zákaz zkrmování.
(1) Jest zakázáno zkrmovati:
a) pšenici, žito a sourež,
b) olejnatá semena,
c) přírodní obilní směsi, které obsahují alespoň 10% chlebového obilí (pšenice, žita),
d) přírodní směsky, jestliže obsahují alespoň 10% chlebového obilí (pšenice, žita),
e) výrobky z plodin uvedených pod a) až c), které jsou způsobilé k lidské výživě.
(2) Ze zákazu uvedeného v odstavci 1 jsou vyňaty zkažené plodiny a výrobky z nich, jejichž jakost neodvratnými vlivy tak utrpěla, že jejich použití k lidské výživě nebo k technickým účelům není už možné, jestliže zkrmení bylo povoleno; povolení vydává na žádost příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise).
(3) Míchati různé druhy plodin, u nichž jest dodávková povinnost, k jiným účelům než k setí, jest zakázáno.
§ 138
Spotřeba krmného obilí.
Pěstitelé nejsou při zkrmování krmného obilí vázáni žádným nejvyšším spotřebním množstvím; dodávkový kontingent krmného obilí, uložený pěstiteli, musí však býti bezpodmínečně splněn.
F. Zpětná dodávka krmiv pěstitelům některých plodin.
§ 139
(1) Pěstitelé řepky, řepice a máku mají proti zaplacení ceny stanovené v příloze č. 9 nárok na zpětnou dodávku 0.5 kg pokrutin nebo extrahovaného šrotu takových druhů, jak určí Svaz, za 1 kg řepky nebo řepice o vlhkosti 10% nebo máku o vlhkosti 7%, který dodali vykupovačům nebo jako uznané osivo. Pěstitelé, kteří dodali řepku, řepici nebo mák s vyšší nebo nižší vlhkostí, obdrží větší nebo menší množství pokrutin nebo extrahovaného šrotu než je uvedeno v předchozí větě; toto množství se určí podle poměru sušiny v plodinách dodaných pěstitelem k sušině v řepce a řepici o vlhkosti 10%, po po případě v máku o vlhkosti 7%.
(2) Pěstitelé lnu mají nárok na zpětnou dodávku 0.50 kg pokrutin nebo extrahovaného šrotu takových druhů, jak určí Svaz, za každý 1 kg lněného semene dodaného jimi vykupovačům nebo jako uznané osivo, po odečtení množství osiva odebraného bez protidodávky, proti zaplacení ceny stanovené v příloze č 9.
§ 140
(1) Pěstitelé smějí odebrati krmiva, na která mají nárok podle § 139, u vykupovače, jemuž dodali plodiny. Pěstitelé uznaného osiva jsou povinni přihlásiti se k odběru krmiv, na která mají nárok podle § 139 u vykupovače, kterého si sami zvolí, a to u řepky a řepice do 31. prosince, u máku a lněného semene do 30. dubna. Nebyla-li přihláška učiněna v předepsané lhůtě, zaniká nárok na výdej zboží.
§ 141
Pěstitelé smějí použíti zbytků po zpracování plodin, které jim byly dodány podle § 139, výlučně pro potřebu ve vlastním hospodářství a nesmějí je zcizovati.
G. Seno a sláma.
§ 142
Dodávková povinnost.
Rozsah dodávkové povinnosti je určen ve vyhlášce ministrů výživy a zemědělství ze dne 9. srpna 1945 (běž. č. 145 Ú. l. č. 71/1945) o dodávce obilí, luštěnin a olejnatých semen, jakož i sena a slámy ze sklizně 1945.
§ 143
Vykupovači.
(1) Výkup a převzetí sena a slámy na povinnou dodávku provádějí vykupovači určení Svazem. Vykupovač smí prováděti výkup a převzetí sena a slámy na povinnou dodávku pouze v těch obcích, které mu Svaz k tomu účelu přidělil.
(2) Výrobci smějí dodávati seno a slámu na povinnou dodávku jen tomu vykupovači, který byl určen k výkupu sena a slámy v obci, ve které je zemědělský závod (bydliště) výrobce.
(3) Vykupovači jsou povinni vykoupiti a převzíti seno a slámu, odpovídají-li stanoveným jakostním podmínkám.
§ 144
Povinnosti výrobcovy.
Seno a slámu, určené pro povinnou dodávku, jsou výrobci povinni opatrovati s péčí řádného hospodáře a dodati je do určeného místa ve stanovené době, po případě dodati je do uschovy do skladu určeného místním národním výborem (místní správní komisí) podle vyhlášky ministrů výživy a zemědělství ze dne 9. srpna 1945.
§ 145
Nucené odnětí.
Nesplní-li výrobce povinnou dodávku sena nebo slámy, bude mu nuceně odňata na příkaz okresního národního výboru (okresní správní komise).
§ 146
Přenechání skladišť.
(1) Držitelé skladišť a lisů na seno a slámu jsou povinni přenechati je nakupovačům k používání na výzvu okresního národního výboru (okresní správní komise).
(2) Prokáží-li držitelé, že skladišť a lisů na seno a slámu sami nutně potřebují, mohou býti zbaveni povinnosti přenechati je k používání.
(3) Za přenechání skladišť a lisů na seno a slámu přísluší držitelům přiměřená náhrada, jejíž výši, nebude-li docíleno dohody, určí okresní národní výbor (okresní správní komise).
§ 147
Používání sena.
Používati sena k jiným účelům než ke krmení se zakazuje.
§ 148
Zcizování sena.
(1) Výrobci sena smějí zcizovati mimo uloženou povinnou dodávku seno pouze s písemným svolením místního národního výboru (místní správní komise) v této době:
a) všichni výrobci v době před provedením rozvrhu dodávkové povinnosti u sena na jednotlivé výrobce v obci (§ 142),
b) výrobce, jemuž byla uložena dodávková povinnost u sena, v době před úplným splněním této dodávkové povinnosti.
(2) Povolení podle odstavce 1 smí býti vydáno jen tehdy, není-li ohroženo splnění povinné dodávky sena.
§ 149
Cenová úprava.
Výkupní a prodejní ceny a výkupní a prodejní podmínky jsou stanoveny v příloze č. 10.
§ 150
Vydávání účtů.
(1) Na každou dodávku sena a slámy v množství nejméně 40 kg musí býti kupujícímu vydán účet. Tento účet musí obsahovati alespoň: datum dodávky, jméno prodávajícího a kupujícího, váhu, druh zboží a cenu, při zásilkách drahou kromě toho odděleně pořizovací cenu, prodejní rozpětí, náhradu a půjčovné za provazy k upevnění plachet, půjčovné za plachty, náhradu za vážení a tárování a skutečně vzniklé železniční a dovozní výlohy, které třeba podrobně uvésti.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro výkup sena a slámy na povinnou dodávku, jestliže byl při výkupu vystaven lístek o převzetí předepsaný Svazem.
ČÁST 5
A. Všeobecné předpisy o vedení knih.
§ 151
Vedení knih.
(1) Ve všech podnicích, které
musí býti vedeny řádně a přehledně dále uvedené knihy, z nichž musí býti kdykoliv patrny veškeré obchodní úkony podle množství a hodnoty, zejména podrobnosti nabytí, skladování (odděleně podle vlastních a cizích zásob), opracování a zpracování, přimíchávání, výroby, zcizení a zprostředkování vyjmenovaného zboží. Knihy musí býti uzavřeny sečtením na konci každého kalendářního měsíce. U skladních knih musí býti zásoby na konci každého měsíce přeneseny.
musí býti vedeny řádně a přehledně dále uvedené knihy, z nichž musí býti kdykoliv patrny veškeré obchodní úkony podle množství a hodnoty, zejména podrobnosti nabytí, skladování (odděleně podle vlastních a cizích zásob), opracování a zpracování, přimíchávání, výroby, zcizení a zprostředkování vyjmenovaného zboží. Knihy musí býti uzavřeny sečtením na konci každého kalendářního měsíce. U skladních knih musí býti zásoby na konci každého měsíce přeneseny.
a) obilí, rýži nebo luštěniny opracovávají nebo výrobky z obilí, rýže nebo luštěnin vyrábějí nebo obilí, rýži nebo luštěniny nebo výrobky z obilí, rýže nebo luštěnin skladují,
b) chléb, jiné pečivo nebo těstoviny vyrábějí,
c) čekanku opracovávají nebo kávoviny vyrábějí nebo skladují,
d) krmiva vyrábějí nebo krmiva (včetně sena) opracovávají nebo zpracovávají nebo krmiva (včetně sena) a slámu skladují,
e) obilí, rýži nebo luštěniny, mlýnské výrobky z obilí, rýže nebo luštěnin, chléb, jiné pečivo, těstoviny, olejnatá semena, kávové náhražky, kávu, čaj, krmiva (včetně sena) nebo slámu rozdělují nebo koupě tohoto zboží zprostředkují,
(3) Od povinnosti vésti zvláštní knihy jsou osvobozeny:
a) podniky se řádným obchodním a podnikovým účetnictvím, pokud z něho jsou alespoň předepsané údaje kdykoliv nesporně a přehledně patrny,
b) podniky, které prodávají zboží uvedené v odstavci 1 výhradně přímo spotřebitelům, pokud jsou povinny vésti o příjmu a výdeji zboží rovnocenné knihy a pokud je řádně vedou.
B. Zvláštní knihy.
§ 152
Kniha o příjmu.
(1) Kdo přijímá zboží uvedené v § 151 za účelem dalšího zcizení, uskladnění, opracování nebo zpracování, jest povinen vésti knihu o příjmu došlého zboží, z níž jsou patrny odděleně pro jednotlivé druhy zboží tyto údaje:
1. běžné číslo,
2. den příjmu,
3. jméno, příjmení a bydliště prodávajícího,
4. číslo a datum dokladu, na základě něhož bylo zboží přijato (příkazní list, disposice, odběrní list, hromadný odběrní list a pod.),
5. číslo dodacího listu, číslo vagonu,
6. druh a množství zboží,
7. hektolitrová váha (pouze u obilí),
8. způsob dodávky,
9. druh a výše srážek a příplatků za 100 kg,
10. zaplacená nákupní cena za 100 kg,
11. úhrnná cena,
12. zaplacené dovozné a vedlejší výlohy,
13. odkaz na běžnou položku skladní knihy, nebo u zboží, které neprochází skladem, knihy o výdeji,
14. den sjednání koupě.
(2) Zápis údajů pod 5, 7, 8, 9, 10, 12 a 14 odstavce 1 nemusí býti proveden, jestliže tyto údaje jsou nesporně patrny z přejímacích lístků a došlých účtů. V tomto případě musí býti přejímací lístky a došlé účty opatřené pořadovými čísly uschovány ve svazcích. V knize o příjmu musí býti odkaz na číslo svazku.
(3) Zápisy do knihy o příjmu musejí býti provedeny i tehdy, když zboží neprochází skladem.
§ 153
Kniha o výdeji.
(1) Kdo prodává zboží uvedené v § 151, jest povinen vésti knihu o výdeji, z níž jsou patrny odděleně pro jednotlivé druhy zboží tyto údaje:
1. běžné číslo,
2. den výdeje,
3. jméno, příjmení a bydliště kupujícího,
4. doklady opravňující k dodávce (odběrní listy, hromadné odběrní listy, disposice, příkazní listy a pod.) s těmito údaji:
a) běžné číslo, pod nímž byl doklad přijat,
b) den převzetí dokladu,
c) den vystavení a číslo dokladu,
d) množství zboží, na které doklad zní,
5. číslo dodacího listu, číslo vagonu,
6. druh a množství vydaného zboží,
7. hektolitrová váha (pouze u obilí),
8. způsob dodávky,
9. druh a výše srážek a příplatků za 100 kg,
10. prodejní cena za 100 kg,
11. úhrnná cena,
12. zaplacené dovozné a vedlejší výlohy,
13. odkaz na běžnou položku skladní knihy nebo knihy o příjmu, pokud zboží neprošlo skladem,
14. den sjednání prodeje.
(2) Zápis výdajů pod 5, 7, 8, 9, 10, 12 a 14 odstavce 1 nemusí býti proveden, jestliže tyto údaje jsou nesporně patrny z propisů vydaných účtů. V tomto případě musí býti tyto propisy, opatřené pořadovými čísly, uschovány ve svazcích. V knize o výdeji musí býti odkaz na číslo svazku.
(3) Výdeje zboží spotřebitelům v množství pod 50 kg lze zapisovati týdně jednou položkou bez uvedení jména a adresy kupujícího.
(4) Zápisy do knihy o výdeji nutno provésti bez ohledu na to, zda se zboží vydává z vlastního skladu či nikoliv.
(5) Jestliže se nevydává najednou to množství zboží, na které zní odběrní doklad (odst. 1, č. 4), musí býti veden pro každého odběratele zvláštní účet odběrních dokladů podle jednotlivých druhů zboží. V tomto účtě jest uvésti:
odvolání na položku knihy o výdeji, pod kterou jest odběrní doklad zapsán, množství zboží, na které odběrní doklad zní, datum výdeje, vydané množství zboží, odvolání na položky knihy o výdeji.
odvolání na položku knihy o výdeji, pod kterou jest odběrní doklad zapsán, množství zboží, na které odběrní doklad zní, datum výdeje, vydané množství zboží, odvolání na položky knihy o výdeji.
§ 154
Skladní kniha
Jestliže zboží druhů vyjmenovaných v § 1 vyhlášky ministra zemědělství Sb. č. 13/1941, prochází skladem, jest kupující povinen zapsati příjem a výdej do skladní knihy, která musí obsahovati tyto údaje:
1. den příjmu a výdeje,
2. druh a množství zboží,
§ 155
Kniha o zpracování.
(1) Mlýny, které zpracovávají pšenici, žito, ječmen nebo oves obchodně nebo ve mzdě a krupárny jsou povinny vésti zámelovou knihu s těmito údaji:
1. běžné číslo zámelu,
2. den násypu,
3. množství a bližší označení druhu obilí daného do zámelu a odkaz na skladní knihu,
4. jakost meliva (hektolitrová váha, vlhkost, teplota),
5. odpady při čištění,
6. množství a bližší označení druhu přimíchané mouky anebo jiné příměsi a odkaz na skladní knihu,
7. množství a bližší označení druhu z toho získaných výrobků a odkaz na skladní knihu,
8. promelek.
(2) Výrobci ovesných vloček, loupárny luštěnin a prosa, výrobci kávových náhražek a přísad, výrobků z pohanky nebo těstovin a sušárny čekanky jsou povinni vésti zvláštní knihu, z níž jsou patrny odděleně pro jednotlivé druhy výrobků tyto údaje:
1. běžné číslo,
2. den započetí a skončení výroby,
3. množství a bližší označení zboží daného do výroby s odkazem na skladní knihu,
4. množství a bližší označení druhu z toho získaných výrobků s odkazem na skladní knihu.
(3) Podniky vyrábějící krmivové směsi jsou povinny vésti knihu o míchání, z níž musejí býti patrny tyto údaje:
1. běžné číslo míchané partie,
2. označení krmivové směsi, číslo povolení Svazu a údaje o schváleném složení krmivové směsi (poměr jednotlivých součástí směsi),
3. den započetí a skončení výroby jednotlivé míchané partie,
4. množství a druh jednotlivých součástí směsi zpracovaných v míchané partii a odkaz na stránky skladních kont, z nichž byly jednotlivé součástky směsi vzaty,
5. množství získané krmivové směsi,
6. odkaz na stránku skladní knihy, na níž jest zaknihován příjem krmivové směsi.
(4) Pekařské podniky jsou povinny zaznamenávati denně vyrobené množství chleba všeho druhu a žitného pečiva v kg. Tento záznam musí býti uzavřen posledního dne každého přídělového období.
§ 156
Kniha o mletí ve mzdě.
Mlýny, které zpracovávají obilí ve mzdě pro samozásobitele, jsou povinny zapisovati jednotlivé obchodní úkony odděleně podle druhů obilí do knihy s těmito údaji:
1. běžné číslo,
2. den dodání obilí ke zpracování ve mzdě,
3. jméno, příjmení a bydliště samozásobitele,
4. číslo mlecího nebo šrotovacího povolení,
5. druh a množství obilí odděleně ke zpracování pro lidskou výživu a odděleně ke šrotování ke krmným účelům,
6. přijatá odměna za zpracování (melné),
7. druh a množství vydaných mlýnských výrobků,
8. den výdeje mlýnských výrobků,
9. podpis samozásobitele nebo jeho zástupce.
§ 157
Kniha o výměně chleba a pečiva.
(1) Kdo vyměňuje chléb nebo pečivo za mouku, jest povinen vésti o této výměně knihu, která musí obsahovati tyto údaje:
1. běžné číslo,
2. den provedení výměny, případně den převzetí mouky k postupné výměně,
3. jméno, příjmení a bydliště dodavatele,
4. druh a množství mouky,
5. druh a množství výrobků, které se vydávají dodavateli protidodávkou za tuto mouku,
6. výše odměny.
(2) Výměnu mouky za chléb a pečivo v množství, které v jednotlivých případech nepřesahuje 10 kg lze zapisovati týdně úhrnem bez uvedení jména a adresy dodavatelovy.
§ 158
Kniha zprostředkovatelů.
Kdo zprostředkuje nákup a prodej zboží uvedeného v § 151 jest povinen vésti knihu o uzávěrkách s těmito údaji:
1. běžné číslo,
2. den uzávěrky,
3. jméno, příjmení a bydliště prodávajícího a kupujícího s udáním, kdo z nich je příkazcem,
4. druh a množství zboží,
5. sjednaná cena za 100 kg,
6. sjednaný základ pro výpočet dovozného,
7. sjednaná dodací lhůta,
8. sjednaná odměna za zprostředkování.
§ 159
Evidence dodávkových povinností a jejich plnění.
O vedení evidence platí ustanovení § 17.
C. Hlášení.
§ 160
Hlášení mlýnů.
(1) Mlýny (s výjimkou mlýnů uvedených v odstavci 3) a krupárny jsou povinny doručovati Svazu na předepsaném vzoru „O“ hlášení o příjmu, výdeji a zásobách obilí, mouky a mlýnských výrobků z obchodního mletí a hlášení o příjmu, výdeji a zásobách obilí určeného k mletí ve mzdě pro samozásobitele a o příjmu, výdeji a zásobách mouky a mlýnských výrobků z tohoto mletí, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
(2) Mlýny, jejichž přidělovací číslo pšenice a žita pro obchodní mletí činí dohromady nejméně 3000 q jsou povinny podávati hlášení o zásobách pšenice, žita a ječmene a mlýnských výrobků z pšenice, žita a ječmene vždy podle stavu v sobotu ve 12 hodin v poledne na předepsaném vzoru tak, aby hlášení bylo ještě v sobotu, ke které se hlášení podává, odevzdáno k poštovní dopravě.
(3) Mlýny s pouhým námezdním kontingentem a šrotovníky jsou povinny doručovati Svazu na předepsaném vzoru „N“ hlášení o příjmu, výdeji a zásobách obilí určeného k mletí ve mzdě pro samozásobitele a o příjmu, výdeji a zásobách mouky a mlýnských výrobků z tohoto mletí, a to vždy do 10. listopadu, 10. února, 10. května a 10. srpna za uplynulé tři měsíce.
(4) Výrobci ovesných vloček jsou povinni podávati hlášení o zásobách ovsa a ovesných vloček vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí na předepsaném vzoru „VI“.
§ 161
Hlášení loupáren.
Loupárny luštěnin a prosa jsou povinny doručovati Svazu na předepsaném vzoru „L“ hlášení o příjmu, výdeji a zásobách luštěnin a prosa a výrobků z nich získaných, a to vždy do 10. ledna, 10. dubna, 10. července a 10. října za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
§ 162
Hlášení výrobců těstovin.
Výrobci těstovin jsou povinni doručovati Svazu hlášení o zásobách a odbytu mlýnských výrobků a těstovin na předepsaném vzoru „T“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
§ 163
Hlášení výrobců kávovin.
Výrobci kávovin jsou povinni doručovati Svazu hlášení o zásobách a zpracování surovin na předepsaném vzoru „Ka“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
§ 164
Hlášení sušáren čekanky a řepy.
Sušárny čekanky a řepy jsou v době od počátku kampaně až do vyskladnění veškerých zásob surové i sušené čekanky a řepy povinny doručovati Svazu hlášení o příjmu, zpracování, výdeji a zásobách surové i sušené čekanky a řepy na předepsaném vzoru „S“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
§ 165
Hlášení výrobců krmiv a krmivových směsí.
(1) Výrobci krmných mouček živočišného původu jsou povinni doručovati Svazu hlášení o výrobě, dodávkách a zásobách krmných mouček živočišného původu na předepsaném vzoru „KM“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
(2) Výrobci krmivových směsí jsou povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách surovin použitých k výrobě a množství vyrobených krmivových směsí, jejich výdeji a zásobách odděleně podle druhů vyrobených krmivových směsí na předepsaném vzoru „KS“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
§ 166
Hlášení rozdělovačů krmiv.
Rozdělovači krmiv jsou povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách krmiv na předepsaném vzoru „KR“, a to vždy do 10. ledna, 10. dubna, 10. července a 10. října za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
§ 167
Hlášení velkorozdělovačů a dovozců.
(1) Velkorozdělovači mlýnských výrobků k lidské výživě, těstovin, jedlých luštěnin, rýže a kávových náhražek jsou povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách tohoto zboží na předepsaném vzoru „V“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.
(2) Dovozci zboží uvedeného v § 151, odstavec 1, s výjimkou olejnatých semen jsou bez újmy povinnosti hlášení stanovené v prvé části § 27, povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách tohoto zboží na předepsaném vzoru „D“, a to vždy do 10. ledna a 10. července za uplynulé kalendářní pololetí.
§ 168
Hlášení vykupovačů.
(1) a) Vykupovači obilí, luštěnin a olejnatých semen jsou povinni doručovati vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí svému hlavnímu komisionáři dvojmo sestavení o převzetí na vzoru KOM 2 a sestavení o dodávkách na vzoru KOM 4. K sestavení o převzetí musí býti připojeny příslušné první propisy lístku o převzetí. K sestavení o dodávkách musí býti připojeny první propisy dodacího lístku a u dodávek provedených drahou ještě duplikáty nákladních listů.
b) Hlavní komisionáři jsou povinni doručiti Svazu vždy do 25. dne každého měsíce za měsíc předchozí dvojmo úhrnné sestavení převzetí a dodávek na vzoru KOM 5, a to pro každý druh plodiny zvláště. K úhrnnému sestavení převzetí a dodávek musí býti přiloženo jedno vyhotovení sestavení o převzetí na vzoru KOM 2 a jedno vyhotovení sestavení o dodávkách na vzoru KOM 4 a propisy dodacího lístku a duplikáty nákladních listů, které byly hlavnímu komisionáři doručeny od jeho vykupovačů podle odstavce 1 a).
(2) Vykupovači včetně hlavních komisionářů jsou povinni doručovati Svazu v jednom vyhotovení hlášení
a to nikoliv za každý jednotlivý sklad, nýbrž toliko každý sklad, který samostatně monopolně účtuje. Hlášení jest vyhotoviti podle konečného stavu zásob 15. a posledního dne každého měsíce a doručiti Svazu nejpozději do 20. dne měsíce, resp. do 5. dne měsíce následujícího.
a to nikoliv za každý jednotlivý sklad, nýbrž toliko každý sklad, který samostatně monopolně účtuje. Hlášení jest vyhotoviti podle konečného stavu zásob 15. a posledního dne každého měsíce a doručiti Svazu nejpozději do 20. dne měsíce, resp. do 5. dne měsíce následujícího.
a) zásob obilí (pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice, obilních směsí a směsek) na vzoru KOM 9,
b) neprodaných zásob luštěnin na vzoru KOM 12,
c) neprodaných zásob olejnatých semen, pohanky a prosa na vzorku KOM 13,
(3) Podrobné pokyny a vzory pro hlášení předepsaná v odstavcích 1 a 2 vydá Společnost se souhlasem Svazu.
§ 169
Hlášení vykupovačů sena a slámy.
Vykupovači sena a slámy jsou povinni doručiti Svazu vždy do 5. dne každého měsíce prostřednictvím svého hlavního komisionáře hlášení o výkupu, zásobách a dodávkách sena a slámy, a to v jednom vyhotovení na předepsaném vzoru „S“.
§ 170
Všeobecná ustanoveni o hlášeních.
(1) Kdo provozuje dva nebo více podniků, je povinen podávati předepsaná hlášení pro každý jednotlivý podnik zvláště.
(2) Předepsaná hlášení jest vyhotovovati průpisem. Prvopis a pokud je tak nařízeno, předepsaný počet průpisů, musí býti odeslán tak, aby byl doručen ve stanovených lhůtách. Jeden propis musí býti uložen v podniku po dobu 5 let ke kontrolním účelům.
(3) Předepsaná hlášení musí býti úplná a správná.
(4) Předepsaná hlášení není třeba podávati, jestliže provoz podniku, za který má býti hlášení podáno, byl zastaven na dobu delší 3 měsíců, pokud zastavení podniku bylo Svazu ohlášeno a v podniku nejsou zásoby zboží, kterých se hlášení týká.
(5) Tiskopisy hlášení, předepsaných pod §§ 160— 167 se objednávají u Svazu, tiskopisy hlášení předepsaných pod § 168 u hlavních komisionářů.
D. Společná ustanovení.
§ 171
Vydávání účtů.
(1) Podniky vyjmenované pod § 151, odstavec 1, jsou povinny vydati na každou dodávku zboží tam uvedeného druhu (s výjimkou výdeje při prodeji v drobném spotřebiteli a v námezdním mletí) neprodleně kupujícímu účet, pokud to není jinak předepsáno. Z účtu musí býti nesporně patrny podrobné cenové a dodací podmínky. Účet musí býti uschován kupujícím a propis účtu prodávajícím.
(2) Ustanoveními odstavce 1 není dotčena platnost zvláštních ustanovení v §§ 63, 108 a 150 a v příloze č. 8, číslo 7.
§ 172
Uschovávání dokladů.
Podniky vyjmenované pod § 151, odstavec 1, jsou povinny uschovávati své obchodní knihy, záznamy, doklady, jakož i závěrečné listy a dopravní doklady po dobu 5 let, pokud pro uschování není jinými ustanoveními předepsaná delší doba.
§ 173
Předkládání orgánům.
Předepsané knihy a hlášení musejí býti předloženy oprávněným orgánům.
§ 174
Hrazení výloh za revise podniku.
Výlohy za revise, které jsou nutné, že revise musela býti pro nepořádné vedení předepsaných knih nebo pro jiné zaviněné počínání držitele nebo vedoucího podniku přerušena a později opakována nebo prodloužena, mohou býti uloženy podniku.
ČÁST 6
§ 175
(1) Podle vládního nařízení o vyrovnávání vyšších a nižších výtěžků v obilním hospodářství jest odvésti Svazu částky, které členové Svazu docílili při obchodu a zpracování zboží obhospodařovaného Svazem v rámci platných cenových ustanovení nad stanovená rozpětí; částky, o které se docílí oproti pevným rozpětím stanoveným pro obchod a zpracování za stejných předpokladů méně, nahradí členům Svaz.
(2) Svaz ustanovuje podle § 1, odstavec 3, cit. vládního nařízení, že platební povinnost stanovenou v odstavci 1 a tamtéž uvedený nárok na doplatek mají jen členové Svazu uvedení v příloze č. 11 při dodávkách v téže příloze uvedených. Těmto členům náležejí za jejich útraty a zároveň jako odměna za jejich činnost rozpětí uvedená v příloze č. 11.
(3) Členové Svazu, na něž se nevztahují ustanovení odstavců 1 a 2, pokud jsou uvedeni v příloze č. 11. jsou povinni odváděti Svazu členské příspěvky uvedené v téže příloze. Členské příspěvky členů Svazu, na něž se vztahují ustanovení odstavců 1 a 2, jsou již súčtovány v částkách náležejících Svazu podle odstavce 1 i v částkách, jež uhrazuje Svaz.
(4) Vzájemné pohledávky Svazu a jeho členů budou zúčtovány kontokorentně. Kontokorentní účty vykupovačů plodin vedou hlavní komisionáři, na jejichž návrh bylo oprávnění k výkupu plodin uděleno. Pro ostatní osoby, jakož i pro hlavní komisionáře, vede tyto účty Svaz.
§ 176
(1) Částky účtované se členy Svazu jsou splatné posledního dne měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování provádí. částky, které podle ustanovení Svazu se vyúčtovávají za delší dobu než za 1 měsíc, jsou splatné posledního dne měsíce následujícího po súčtovacím období, za které se vyúčtování provádí.
(2) Částky příslušející členům Svazu z účtů, jež nebyly doručeny Svazu ve lhůtě k tomu stanovené nebo jež v této lhůtě jejich zaviněním nebyly doloženy předepsanými doklady, jsou splatné posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo vyúčtování nebo předepsané doklady Svazu předloženy.
(3) Peněžité nároky členů Svazu proti Svazu, které vyplývají z cit. vl. nař. a prováděcích předpisů k němu vydaných zanikají, jestliže nebyly předepsaným způsobem uplatněny u Svazu do 6 měsíců od posledního dne lhůty stanovené platnými předpisy k jejich vyúčtování.
(4) Kontokorentní účty se uzavírají pravidelně k 31. prosinci. Svaz je však oprávněn uzavříti kontokorentní účet i jindy. Zůstatky z kontokorentních účtů musí býti zaplaceny do 8 dnů ode dne doručení výpisu z kontokorentního účtu šekovým vplatním lístkem Poštovní spořitelny na účet č. 53.200 „Svaz pro hospodaření obilím, Účet příspěvků. Praha II.“.
(5) Hlavní komisionáři jsou povinni ujednati se Svazem, že zaplatí členům Svazu, pro něž vedou kontokorentní účty podle § 175, odstavec 4, všechny pohledávky vyplývající z těchto účtů.
(6) Pro kontokorentní styk se Svazem platí vzájemně úroková sazba 4 %.
§ 177
Svaz může se souhlasem ministra výživy rozvrhnouti odškodnění poskytovaná členům Svazu, kteří jeho opatřením utrpěli těžkou hospodářskou škodu, na ty členy Svazu, kteří mají z opatření, o něž jde, prospěch, a to podle míry jejich prospěchu.
§ 178
Dávky za zvláštní úkony.
(1) Za zvláštní úkony uvedené pod 1 až 9 jest zaplatiti Svazu tyto dávky:
| K | ||
|---|---|---|
| 1. | za schválení zřízení nového podniku nebo opětného uvedení do provozu takového podniku, jehož činnost nebyla jen přechodně za stavena, podle výše nákladů řízení a podle velikosti podniku, z něhož se dávka platí | 30.— až 3.000—, |
| 2. | za schválení rozšíření podniku, zvětšení jeho výkonnosti nebo jeho přeložení podle výše nákladů řízení a podle velikosti podniku, z něhož se dávka platí | 30.— až 3.000—, |
| 3. | za vydávání průkazů pro velkorozdělovače nebo pro průmyslový podnik, vyrábějící těstoviny nebo trvanlivé pečivo, k odběru mlýnských výrobků za velkorozdělovačské ceny | 200.—, |
| 4. | za vydání průkazu pro zprostředkovatele | 100.—, |
| 5. | za určení za vykupovače sena a slámy a za rozdělovače krmiv | 100.—, |
| 6. | za povolení k výrobě zvláštních mlýnských výrobků, speciálního chleba a speciálního pečiva a k jejich uvádění do oběhu | 500.—, |
| 7. | za povolení ke zpracování převzatého obilí v jiném mlýně | 50.—, |
| 8. | za zařazení do seznamu podniků s centrálním přídělem krmiv | 100.—, |
| 9. | za povolení udělená Svazem k další výrobě krmivových směsí | 30.— až 3.000.—. |
§ 179
Náhrada hotových výloh.
(2) Mlýny, u nichž podle vzorků tažených úředními kontrolními orgány bude zjištěno, že množství popela v sušině neodpovídá množství popela předepsanému pro ten který typ, jsou povinny bez újmy případného trestního stíhání zaplatiti Svazu za výlohy tažení vzorků a rozboru částku K 50.— včetně daně z obratu za každý vzorek, v němž byla zjištěna odchylka od předepsaného množství popela se zřetelem na ustanovení třetí části.
§ 180
Poplatky za upomínku.
V případě prodlení s placením peněžité částky dlužné Svazu jest zaplatiti Svazu za každou upomínku poplatek, který činí podle výše dlužné částky:
| až do | K 1.000.— | K | 5.—, |
| nad | K 1.000.— do K 5.000.— | K | 10.—, |
| nad | K 5.000.— do K 10.000.— | K | 20.—, |
| nad | K 10.000.— | K | 30.—. |
§ 181
Povinnost k zaplacení dávky.
§ 182
Splatnost.
(1) Dávka za zvláštní úkony jest splatna do 8 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, které bylo vydáno o zvláštním úkonu podléhajícím dávce; nebylo-li žadateli písemné vyhotovení vydáno, jest dávka za zvláštní úkony splatna do 8 dnů ode dne doručení výměru této dávky.
(2) Částka K 50.— podle § 179, odstavec 2, jest splatna do 8 dnů ode dne doručení nálezu o provedeném rozboru; nebyl-li mlýnu nález vydán, jest částka K 50.— splatna do 8 dnů ode dne doručení platebního výměru Svazu.
(3) Poplatek za upomínku jest splatný do 8 dnů ode dne doručení upomínky.
§ 183
Vymáhání plateb.
Včas nezaplacené částky vymáhá Svaz politickou exekucí.
ČÁST 7
§ 184
Účtování rozdělovačských rozpětí.
(1) Pokud se prodejní ceny zboží uvedeného v této vyhlášce tvoří připočtením rozdělovačských rozpětí, smí se v prodejní ceně vyskytnouti rozdělovačské rozpětí pro tentýž rozdělovačský stupeň pouze jednou.
(2) Dodává-li se zboží z nařízení Svazu prostřednictvím dvou velkorozdělovačů, protože nemůže býti dodáno malorozdělovači toliko jediným velkorozdělovačem, poskytne Svaz velkorozdělovači, který dodává zboží druhému velkorozdělovači, paušální příspěvek na výlohy ve výši, kterou určí Svaz se souhlasem nejvyššího úřadu cenového. V takových případech účtuje prvý velkorozdělovač druhému velkorozdělovači cenu platnou při prodeji velkorozdělovači. Dojde-li však bez nařízení Svazu k dodávce zboží prostřednictvím dvou velkorozdělovačů, kteří se o dodávce vzájemně dohodli, musí se oba na obchodě zúčastnění velkorozdělovači rozděliti o obchodní rozpětí stanovené pro velkorozdělovače. Dopravní výlohy vzniklé při těchto dodávkách ze stanice prvého velkorozdělovače do stanice druhého velkorozdělovače hradí oba zúčastnění velkorozdělovači na polovinu.
(3) Při prodeji zboží
a) vykupovačem, výrobcem nebo dovozcem přímo malorozdělovači nebo velkospotřebiteli platí prodejní ceny stanovené u velkorozdělovače;
b) vykupovačem, výrobcem, dovozcem nebo velkorozdělovačem přímo spotřebiteli platí prodejní ceny stanovené u malorozdělovače (spotřebitelské ceny).
(4) Při prodejích uvedených v odstavci 3 smí si prodávající s výjimkou výrobců ponechati z obchodních rozpětí obsažených v prodejní ceně pouze to obchodní rozpětí, které přísluší rozdělovačskému stupni, jehož prodejní cenu účtuje. Ostatní rozpětí jest odvésti podle části šesté.
§ 185
Zapojení rozdělovačů a omezení výloh.
(1) Rozdělovačská rozpětí, přirážky a výlohy za činnost velkorozdělovače nebo malorozdělovače přípustné podle této vyhlášky smějí býti účtovány jen s ohledem na požadavky úpravy odbytu a zásobování.
(2) Podle toho jest zakázáno
a) zařazovati rozdělovačské stupně uznané podle této vyhlášky, jestliže jejich zařazení není z odbytových nebo zásobovacích důvodů nezbytně nutné,
b) účtovati nejvýše přípustná obchodní rozpětí a přirážky, jestliže to není žádoucí podle výše zisku a výloh,
c) dáti vzniknouti výlohám, které lze sice započísti podle této vyhlášky při výpočtu prodejní ceny, kterým však musí býti zabráněno.
(3) Zprostředkovatel smí obdržeti odměnu za svoji činnost pouze od svého příkazce a jen z jeho rozpětí. Byl-li zprostředkovatel činný, nesmí mu býti poskytnuta při dalším rozdělování zboží odměna ještě jednou.
§ 186
Závaznost příloh.
Přílohy č. 1—11 jsou součástí této vyhlášky.
§ 187
Závaznost bursovních zvyklostí.
Pokud v této vyhlášce není jinak stanoveno, jsou pro dodávky zboží uvedeného v této vyhlášce rozhodující zvyklosti té plodinové bursy, v jejímž obvodě bylo zboží dodáno, pokud se smluvní strany nepodrobily zvyklostem jiné plodinové bursy.
§ 188
Výjimky.
Svaz může povoliti nebo naříditi výjimky z ustanovení této vyhlášky; pokud výjimečná úprava má nebo by mohla míti vliv na tvorbu cen, jest potřebí souhlasu nejvyššího úřadu cenového.
§ 189
Trestní ustanovení.
Pro porušení ustanovení této vyhlášky může Svaz podle platných předpisů uložiti pořádkovou pokutu, pokud se neukládá trest správními úřady v trestním řízení správním.
§ 190
Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1945. Týmž dnem pozbývají platnosti tyto vyhlášky Svazu:
č. 20/V, běž. č. 446, Úř. l. č. 178/1944, s výjimkou části čtvrté (§§ 128—157), části šesté (§§ 200—238) a části osmé (§§ 264 a 265),
č. 22/V, běž. č. 523, Úř. l. č. 205/1944,
č. 25/V, běž. č. 625, Úř. l. č. 242/1944,
č. 28/V, běž. č. 666, Úř l. č. 265/1944,
č. 29/V, běž. č. 669, Úř. l. č. 266/1944,
č. 30/V, běž. č. 673, Úř. l. č. 267/1944,
č. 32/V, běž. č. 705, Úř. l. č. 280/1944,
č. 33/V, běž. č. 715, Úř. l. č. 283/1944,
č. 1/VI, běž. č. 30, Úř. l. č. 11/1945,
č. 3/VI, běž. č. 56, Úř. l. č. 25/1945,
č. 4/VI, běž. č. 62, Úř. l. č. 28/1945,
č. 5/VI, běž. č. 79, Úř. l. č. 41/1945,
č. 7/VI, běž. č. 143, Úř. l. č. 74/1945,
č. 1/1945, běž. č. 20, Úř. l. č. 17/1945,
(k první části, §§ 22—25).
A. Skladování obilí.
1. Jakost obilí převáženého na odlehčovací sklady.
Hlavní komisionáři smějí převzíti na odlehčovací sklady obilí pokud se hodí k účelu, pro který se ten který druh obilí pravidelně dodává, jestliže počet porostlých zrn u pšenice, žita a ječmene není větší než 8%, u ovsa není větší než 6% podle počtu a pokud při jiných vadách musí býti ten který druh obilí kupujícím převzat podle zvyklostí plodinových burs při doložce o nižší ceně.
Hlavní komisionáři smějí převzíti na odlehčovací sklady obilí pokud se hodí k účelu, pro který se ten který druh obilí pravidelně dodává, jestliže počet porostlých zrn u pšenice, žita a ječmene není větší než 8%, u ovsa není větší než 6% podle počtu a pokud při jiných vadách musí býti ten který druh obilí kupujícím převzat podle zvyklostí plodinových burs při doložce o nižší ceně.
2. Skladovací náhrady související se skladováním pšenice, žita, ječmene a ovsa (v dalším obilí).
a) U obilí skladovaného na vykupovačských skladech hradí Svaz vykupovačům skladovací náhrady ve výši K 2.50 za každý započatý měsíc a každých 100 kg, za dobu počínající prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž obilí bylo vykoupeno,
b) u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech hradí Svaz hlavním komisionářům skladovací náhrady ve výši K 2.50 za každý započatý měsíc a každých 100 kg včetně měsíce, v němž bylo obilí převzato na odlehčovací sklad, a to z množství obilí v tom kterém měsíci v odlehčovacím skladě celkem uskladněného.
Ve skladovacích náhradách u obilí uskladněného na odlehčovacích skladech jest zahrnuta odměna hlavního komisionáře za převzetí obilí co do množství a jakosti, za pojištění proti požáru, transportní manko, za ošetřování nutné k udržení dobré jakosti obilí volně sypaného a občasné překládání zboží pytlovaného, po př. za přemístění obilí v témže odlehčovacím skladu za účelem získání prostoru a veškeré jiné práce, úkony a výlohy potřebné k tomu, aby obilí v žádném směru co do množství a jakosti neutrpělo.
Súčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na vykupovačských skladech provádějí hlavní komisionáři z příslušné počáteční zásoby toho kterého měsíce. Vyúčtování doručí hlavní komisionáři Svazu do 20. dne měsíce, za který se súčtování skladovacích náhrad provádí. Částky vyplývající z vyúčtování jsou splatny podle § 176, odstavec 1 (šestá část této vyhlášky).
Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech se provádí na účtovací tabulce I. Toto vyúčtování jest doručiti Svazu nejdéle do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování podává. Skladovací náhrady jsou splatny podle § 176, odstavec 1 (šestá část této vyhlášky).
Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na vykupovačských i odlehčovacích skladech provádí se zvlášť pro každý druh obilí a zvlášť pro každou sklizeň.
Ve skladovacích náhradách u obilí uskladněného na odlehčovacích skladech jest zahrnuta odměna hlavního komisionáře za převzetí obilí co do množství a jakosti, za pojištění proti požáru, transportní manko, za ošetřování nutné k udržení dobré jakosti obilí volně sypaného a občasné překládání zboží pytlovaného, po př. za přemístění obilí v témže odlehčovacím skladu za účelem získání prostoru a veškeré jiné práce, úkony a výlohy potřebné k tomu, aby obilí v žádném směru co do množství a jakosti neutrpělo.
Súčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na vykupovačských skladech provádějí hlavní komisionáři z příslušné počáteční zásoby toho kterého měsíce. Vyúčtování doručí hlavní komisionáři Svazu do 20. dne měsíce, za který se súčtování skladovacích náhrad provádí. Částky vyplývající z vyúčtování jsou splatny podle § 176, odstavec 1 (šestá část této vyhlášky).
Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech se provádí na účtovací tabulce I. Toto vyúčtování jest doručiti Svazu nejdéle do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování podává. Skladovací náhrady jsou splatny podle § 176, odstavec 1 (šestá část této vyhlášky).
Vyúčtování skladovacích náhrad u obilí skladovaného na vykupovačských i odlehčovacích skladech provádí se zvlášť pro každý druh obilí a zvlášť pro každou sklizeň.
c) Mlýnům, které převezmou se souhlasem Svazu pšenici, žito a ječmen v dřívějších měsících, než pro které jim byly k semletí na mouku po př. k výrobě krup (krupek) mlecími poukazy přikázány, nahradí Svaz skladovací náhrady v paušální částce K 2.— za měsíc a každých 100 kg takto skladovaného obilí.
Pro určení měsíce,ve kterém mlýn obilí převzal, jest směrodatný den dojití vagonu do přijímací stanice mlýna a při obilí jinak dodávaném než drahou den skutečného převzetí obilí ve skladišti mlýna.
Skladovací náhrady vypočítají se v tabulce II pro výpočet skladovacích náhrad při obilí skladovaném u mlýnů. Zpracuje-li mlýn z jakéhokoliv důvodu větší množství obolí, než množství jež mělo býti semleto, slouží pro výpočet skladného skutečně zpracované množství.
Mlýny jsou povinny předložiti vyúčtování Nákupnímu a prodejnímu družstvu mlýnů v ČSR v Praze I., Revoluční tř. 1, a to za dobu od 1. července do 31. prosince nejpozději do 8. ledna a za dobu od 1. ledna do 30. června nejpozději do 8. července. Toto družstvo předloží tato vyúčtování Svazu nejpozději do 20. ledna, po případě do 20. července.
Skladovací náhrady za pololetí od 1. července do 31. prosince budou splatny posledním dnem měsíce ledna a za pololetí od 1. ledna do 30. června posledním dnem měsíce července.
Bližší směrnice pro způsob vyúčtování náhrad, o počtu vyhotovení tabulek a vyúčtování, jakož i o předkládání příslušných dokladů stanoví Svaz.
Pro určení měsíce,ve kterém mlýn obilí převzal, jest směrodatný den dojití vagonu do přijímací stanice mlýna a při obilí jinak dodávaném než drahou den skutečného převzetí obilí ve skladišti mlýna.
Skladovací náhrady vypočítají se v tabulce II pro výpočet skladovacích náhrad při obilí skladovaném u mlýnů. Zpracuje-li mlýn z jakéhokoliv důvodu větší množství obolí, než množství jež mělo býti semleto, slouží pro výpočet skladného skutečně zpracované množství.
Mlýny jsou povinny předložiti vyúčtování Nákupnímu a prodejnímu družstvu mlýnů v ČSR v Praze I., Revoluční tř. 1, a to za dobu od 1. července do 31. prosince nejpozději do 8. ledna a za dobu od 1. ledna do 30. června nejpozději do 8. července. Toto družstvo předloží tato vyúčtování Svazu nejpozději do 20. ledna, po případě do 20. července.
Skladovací náhrady za pololetí od 1. července do 31. prosince budou splatny posledním dnem měsíce ledna a za pololetí od 1. ledna do 30. června posledním dnem měsíce července.
Bližší směrnice pro způsob vyúčtování náhrad, o počtu vyhotovení tabulek a vyúčtování, jakož i o předkládání příslušných dokladů stanoví Svaz.
3. Z titulu skladování obilí a všeho co s tím souvisí, není ani hlavní komisionář ani vykupovač oprávněn v žádném případě uplatňovati vůči Svazu a Společnosti jakékoliv nároky, pokud Svaz a Společnost podle tohoto řádu a jeho příloh nejsou k jejich zaplacení výslovně zavázáni nebo takových závazků výslovně nepřevzali.
B. Odměna vykupovačů a hlavních komisionářů.
1. Odměny vykupovačů činí:
| a) | za každých 100 kg pšenice a žita vykoupených v době od 1. července do 31. prosince 1945 včetně | K 2.— |
| b) | z každých 100 kg pšenice a žita vykoupených v době od 1. ledna 1946 do ukončení výkupu | K 1.— |
2. Odměna hlavních komisionářů činí:
| a) | u plodin uvedených v příloze č. 11 pod písm. B 1, které hlavní komisionář se Svazem súčtoval za každých 100 kg | K 1.— |
| b) | Nákupnímu a prodejnímu družstvu mlýnů v ČSR v Praze I., Revoluční tř. 1, za každých 100 kg obilí, ze kterého se mlýnům platí skladovací náhrady s výjimkou množství obilí skladovaného ve mlýnech, které vykupují obilí podle § 2. první části | K 0.05 |
C. Jiné náhrady u obilí skladovaného na odlehčovacích skladech.
1. Náhrady za uskladnění a vyskladnění obilí.
a) Náhrada za uskladnění pšenice, žita, ječmene a ovsa (v dalším obilí) na odlehčovacích skladech a za vyskladnění obilí z odlehčovacích skladů činí za 100 kg obilí dodaného z odlehčovacího skladu K 4.—.
V této částce jsou obsaženy:
Náhrada za veškeré úkony a výlohy spojené s převzetím a uskladněním, jakož i s dodávkou obilí z odlehčovacího skladu, zvláště také náhrada za odvoz z nádraží nebo na nádraží (vlečné), poplatky za zjištění váhy obilí, dovozné prázdných pytlů, dodání pytlů nebo záhražek na nádraží, půjčovné z pytlů, půjčovné ze záhražek, poselné, výlohy uskladnění a vyskladnění, prodejní odměny, jakož i všechny ostatní výlohy, vznikající při vyložení z vagonu a uskladnění, nebo při naložení do vagonu a vyskladnění, při podání nebo odeslání zásilky.
V této částce jsou obsaženy:
Náhrada za veškeré úkony a výlohy spojené s převzetím a uskladněním, jakož i s dodávkou obilí z odlehčovacího skladu, zvláště také náhrada za odvoz z nádraží nebo na nádraží (vlečné), poplatky za zjištění váhy obilí, dovozné prázdných pytlů, dodání pytlů nebo záhražek na nádraží, půjčovné z pytlů, půjčovné ze záhražek, poselné, výlohy uskladnění a vyskladnění, prodejní odměny, jakož i všechny ostatní výlohy, vznikající při vyložení z vagonu a uskladnění, nebo při naložení do vagonu a vyskladnění, při podání nebo odeslání zásilky.
2. Vyúčtování dovozného.
Kromě náhrady uvedené v odstavci 1, nahradí Svaz povinně zaplacené dovozné (bez vedlejších drážních poplatků) z nakládací stanice vykupovače do přijímací stanice odlehčovacího skladu. Při dodávkách povozy (auty) bude dovozné súčtováno jen na základě přiměřené, v převozním příkaze předem stanovené sazby dovozného. Tato sazba dovozného nesmí převyšovati sazbu dovozného, odpovídající vzdálenosti mezi nakládacími stanicemi vykupovače a odlehčovacího skladu vypočtené podle hlavní tarifní třídy 17 B 1. Dovozné bude Svazem uznáno jen po předložení originálních nákladních listů, pokud bylo hlavním komisionářem povinně hrazeno, po odečtení veškerých slev.
Přeplatky na dovozném jest hlavní komisionář povinen vyreklamovati sám.
Kromě náhrady uvedené v odstavci 1, nahradí Svaz povinně zaplacené dovozné (bez vedlejších drážních poplatků) z nakládací stanice vykupovače do přijímací stanice odlehčovacího skladu. Při dodávkách povozy (auty) bude dovozné súčtováno jen na základě přiměřené, v převozním příkaze předem stanovené sazby dovozného. Tato sazba dovozného nesmí převyšovati sazbu dovozného, odpovídající vzdálenosti mezi nakládacími stanicemi vykupovače a odlehčovacího skladu vypočtené podle hlavní tarifní třídy 17 B 1. Dovozné bude Svazem uznáno jen po předložení originálních nákladních listů, pokud bylo hlavním komisionářem povinně hrazeno, po odečtení veškerých slev.
Přeplatky na dovozném jest hlavní komisionář povinen vyreklamovati sám.
D. Společná ustanovení.
Tabulka I.
Tabulka 2
Tabulka I.
Tabulka 2
1. Mimořádné ošetřování obilí.
Svaz může ve zvláště odůvodněných případech naříditi mimořádné fukarování nebo mimořádné přehazování obilí. V takových případech určí Svaz všechny bližší podmínky k provedení těchto mimořádných opatření, zvláště způsob použití odpadu. Svaz může v takových případech poskytnouti vykupovači nebo hlavnímu komisionáři náhradu za provedení nařízených mimořádných opatření, která smí činiti za 100 q obilí nejvýše při fukarování K 100.— a při přehazování K 40.—.
Svaz může ve zvláště odůvodněných případech naříditi mimořádné fukarování nebo mimořádné přehazování obilí. V takových případech určí Svaz všechny bližší podmínky k provedení těchto mimořádných opatření, zvláště způsob použití odpadu. Svaz může v takových případech poskytnouti vykupovači nebo hlavnímu komisionáři náhradu za provedení nařízených mimořádných opatření, která smí činiti za 100 q obilí nejvýše při fukarování K 100.— a při přehazování K 40.—.
2. Knihovní vyskladnění manka.
Manko ve skladě odlehčovacím i komisionářském vykáže se jako vyskladněné dnem, kdy manko bylo skutečně zjištěno nebo s ohledem na skutečně skladované množství obilí mohlo býti bezpečně zjištěno, nejpozději však dnem vyklizení toho kterého druhu obilí té které sklizně a v tom kterém skladu.
Manko ve skladě odlehčovacím i komisionářském vykáže se jako vyskladněné dnem, kdy manko bylo skutečně zjištěno nebo s ohledem na skutečně skladované množství obilí mohlo býti bezpečně zjištěno, nejpozději však dnem vyklizení toho kterého druhu obilí té které sklizně a v tom kterém skladu.
3. Směrodatná váha.
Při expedici obilí drahou od vykupovačů na odlehčovací sklad platí pro vyskladnění u vykupovačů váha zjištěná podle zvyklostí plodinových burs ve stanici nakládací a pro uskladnění v odlehčovacích skladech váha zjištěná úředně ve stanici odlehčovacího skladu.
Při expedici zboží z odlehčovacího skladu drahou jest hlavní komisionář povinen postupovati podle ustanovení plodinových burs tak, aby pro súčtování byla rozhodnou váha, zjištěná úředně ve stanici podací.
Při expedici obilí drahou od vykupovačů na odlehčovací sklad platí pro vyskladnění u vykupovačů váha zjištěná podle zvyklostí plodinových burs ve stanici nakládací a pro uskladnění v odlehčovacích skladech váha zjištěná úředně ve stanici odlehčovacího skladu.
Při expedici zboží z odlehčovacího skladu drahou jest hlavní komisionář povinen postupovati podle ustanovení plodinových burs tak, aby pro súčtování byla rozhodnou váha, zjištěná úředně ve stanici podací.
4. Daň z obratu.
Veškeré odměny a náhrady uvedené v této příloze se rozumějí včetně daně z obratu.
Veškeré odměny a náhrady uvedené v této příloze se rozumějí včetně daně z obratu.
5. Zvláštní ustanovení.
Ustanovení uvedená v této příloze se nevztahují na uznané osivo.
Ustanovení uvedená v této příloze se nevztahují na uznané osivo.
(ke druhé části, § 51).
Sazba náhrad za dopravu chlebového obilí a ječmene do mlýna.
Za každý započatý kilometr ze skladu dodavatele do mlýna nebo jeho skladu při nejkratší cestě a za 100 kg:
Sazba náhrad za dopravu chlebového obilí a ječmene do mlýna.
Za každý započatý kilometr ze skladu dodavatele do mlýna nebo jeho skladu při nejkratší cestě a za 100 kg:
| Vzdálenost v km: | Sazby: |
|---|---|
| K | |
| 1 | 1.14 |
| 2 | 1.42 |
| 3 | 1.70 |
| 4 | 2.— |
| 5 | 2.28 |
| 6 | 2.52 |
| 7 | 2.76 |
| 8 | 2.98 |
| 9 | 3.18 |
| 10 | 3.38 |
| 11 | 3.56 |
| 12 | 3.78 |
| 13 | 3.98 |
| 14 | 4.16 |
| 15 | 4.32 |
| 16 | 4.48 |
| 17 | 4.72 |
| 18 | 4.92 |
| 19 | 5.12 |
| 20 | 5.36 |
| 21 - 23 | 5.72 |
| 24 - 26 | 6.32 |
| 27 - 29 | 6.84 |
| 30 - 32 | 7.40 |
| 33 - 35 | 8.— |
| 36 - 38 | 8.56 |
| 39 - 41 | 9.12 |
(ke druhé části, § 53, odst. 1).
Vzor objednacího listu pro objednávku obilí mlýnů u Svazu.
Schváleno podle vl. nař. Sb. č. 186/40. Státní úřad statistický č. P - 111/305, ze dne 3. února 1944.
Svazu pro hospodaření obilím,
Praha II., Senovážná ul. 3.
Objednací list
Vzor objednacího listu pro objednávku obilí mlýnů u Svazu.
Schváleno podle vl. nař. Sb. č. 186/40. Státní úřad statistický č. P - 111/305, ze dne 3. února 1944.
Svazu pro hospodaření obilím,
Praha II., Senovážná ul. 3.
Objednací list
(k třetí části, § 65).
Ustanovení o výrobě mlýnských výrobků.
Ustanovení o výrobě mlýnských výrobků.
1. Zpracování obilí.
(1) Pro účely jmenované ve třetí části, § 65 smějí býti vyráběny a uváděny do oběhu pouze tyto mlýnské výrobky:
a) Z pšenice:
pšeničná krupice (typ 550),
pšeničná mouka hrubá (typ 550),
pšeničná mouka hladká (typ 1050).
Způsob vymílání podle jednotlivých typů mouk v obchodním mletí Svaz vždy vyhlásí.
Pro zpracování pšenice ve mzdě platí ustanovení uvedená v čís. 4.
Mlýnské výrobky získané při zpracování pšenice na mouku, které nejsou určeny k lidské výživě, jest uváděti do oběhu s označením „jadrné pšeničné otruby“.
pšeničná krupice (typ 550),
pšeničná mouka hrubá (typ 550),
pšeničná mouka hladká (typ 1050).
Způsob vymílání podle jednotlivých typů mouk v obchodním mletí Svaz vždy vyhlásí.
Pro zpracování pšenice ve mzdě platí ustanovení uvedená v čís. 4.
Mlýnské výrobky získané při zpracování pšenice na mouku, které nejsou určeny k lidské výživě, jest uváděti do oběhu s označením „jadrné pšeničné otruby“.
b) Ze žita:
žitná mouka (typ 1370).
Při zpracování žita na mouku v obchodním mletí musí býti vyrobeno nejméně 85% žitné mouky (typ 1370). Pro zpracování žita ve mzdě platí ustanovení uvedená v čís. 4.
Mlýnské výrobky získané při zpracování žita, které nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „žitné otruby".
žitná mouka (typ 1370).
Při zpracování žita na mouku v obchodním mletí musí býti vyrobeno nejméně 85% žitné mouky (typ 1370). Pro zpracování žita ve mzdě platí ustanovení uvedená v čís. 4.
Mlýnské výrobky získané při zpracování žita, které nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „žitné otruby".
c) Z ječmene:
kroupy č. 10,
kroupy č. 7,
krupky.
Při zpracování ječmene na kroupy musí měsíční podíl výroby krup č. 10 činiti nejméně 15%, měsíční podíl výroby krup č. 7 nejvýše 20% z množství ječmene zpracovaného na kroupy a krupky.
Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ječmene na kroupy nebo krupky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ječné otruby“,
kroupy č. 10,
kroupy č. 7,
krupky.
Při zpracování ječmene na kroupy musí měsíční podíl výroby krup č. 10 činiti nejméně 15%, měsíční podíl výroby krup č. 7 nejvýše 20% z množství ječmene zpracovaného na kroupy a krupky.
Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ječmene na kroupy nebo krupky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ječné otruby“,
d) Z ovsa:
ovesná rýže,
ovesné vločky.
ovesná rýže,
ovesné vločky.
e) Z kukuřice:
mouka.
mouka.
f) Z prosa:
jáhly.
jáhly.
g) Z pohanky:
pohanková krupice.
pohanková krupice.
h) Z hrachu:
loupaný hrách,
hrachová mouka.
loupaný hrách,
hrachová mouka.
(2) Svaz může se souhlasem nejvyššího úřadu cenového naříditi odchylnou úpravu od předpisů o vymílání uvedených v odstavci 1.
2. Typy mlýnských výrobků.
(1) Množství popela udané u jednotlivých typů značí minerální, t. j. nespalitelnou část mlýnského výrobku. Množství popela předepsaná pro jednotlivé typy jsou vypočtena na sušinu. Mlýny nesmějí překročiti směrem dolů přípustné nejmenší množství popela, směrem nahoru přípustné největší množství popela.
(2) Vyrobené mlýnské výrobky musejí odpovídati dále uvedeným typům:
| Typ: | Předepsané množství popela v % | Přípustné nejmenší množství popela v % | Přípustné největší množství popela v % | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 550 | (pšeničná krupice) | 0,550 | 0,490 | 0,580 | ||
| 550 | (pšeničná mouka hrubá) | 0,550 | 0,490 | 0,580 | ||
| 1050 | (pšeničná mouka hladká) | 1,050 | 1,000 | 1,200 | ||
| 1370 | (žitná mouka) | 1,370 | 1,250 | 1,500 | ||
3. Odměny za zpracování a opracování obilí pro samozásobitele. Přípustný promelek.
(1) Odměna za opracování a zpracování obilí smí býti placena pouze v penězích, a to hotově. Tato odměna činí za 100 kg včetně daně z obratu:
Uvedené sazby nesmějí býti ani zvýšeny ani sníženy.
| a) | za mletí pšenice a ječmene | K | 36.—, |
| b) | za mletí žita | K | 32.—, |
| c) | za šrotování všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže | K | 12.—, |
| d) | za mačkání všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže | K | 8.—, |
| e) | za výrobu krup | K | 36.—, |
| f) | za zpracování prosa a pohanky | K | 30.—, |
| g) | za výrobu ovesných vloček | K | 40.—. |
Uvedené sazby nesmějí býti ani zvýšeny ani sníženy.
(2) Procento promelku je při semílání pšenice a žita 4%, při semílání ječmene 5%, při šrotování 2%, při mačkání 1% a při výrobě krup, ovesných vloček a zpracování prosa a pohanky 6%.
4. Výdej mlýnských výrobků z námezdního mletí.
(1) Mlýn vydá mleči z každých 100 kg převzatých ke zpracování ve mzdě:
a) u pšenice:
pšeničné krupice (typ 550) a pšeničné mouky hrubé dohromady 25 kg, z toho nejvýše 5 kg pšeničné krupice (typ 550), nejméně 53 kg pšeničné mouky hladké (typ 1050), zbytek do 96 kg pšeničných jadrných otrub,
pšeničné krupice (typ 550) a pšeničné mouky hrubé dohromady 25 kg, z toho nejvýše 5 kg pšeničné krupice (typ 550), nejméně 53 kg pšeničné mouky hladké (typ 1050), zbytek do 96 kg pšeničných jadrných otrub,
b) u žita:
nejméně 83 kg žitné mouky (typ 1370) a zbytek do 96 kg žitných otrub,
nejméně 83 kg žitné mouky (typ 1370) a zbytek do 96 kg žitných otrub,
c) u ječmene, ovsa, prosa a pohanky druh a množství výrobků podle dohody s mlečem.
(2) Docílí-li mlýn většího výtěžku než jest uvedeno v odstavci 1, písm. a) a b), jest podle tohoto většího výtěžku zvýšiti množství uvedená v odst. 1.
(3) Vydané mlýnské výrobky k lidské výživě musí odpovídati předepsaným typům.
(4) Množství mlýnských výrobků, které má mlýn vydati podle odstavců 1 a 2, může býti zaokrouhleno tak, že množství nad půl kilogramu jest zaokrouhliti na nejbližší celý kilogram směrem nahoru a množství pod půl kilogramu na celý kilogram směrem dolů; množství o rovných půl kilogramech se nezaokrouhlují.
(k třetí části, § 98).
Základní mlýnské ceny mlýnských výrobků pro lidskou výživu.
Základní mlýnské ceny mlýnských výrobků pro lidskou výživu činí za 100 kg:
Ceny uvedené pod 1—4 josu ceny pevné. Ceny uvedené pod 5—7 jsou ceny nejvyšší.
Základní mlýnské ceny mlýnských výrobků pro lidskou výživu.
Základní mlýnské ceny mlýnských výrobků pro lidskou výživu činí za 100 kg:
| 1. | a) | pšeničná krupice (typ 550) | K 333.50, |
| b) | pšeničná mouka hrubá (typ 550) | K 328.50, | |
| c) | pšeničná mouka hladká (typ 1050) | K 283.—, | |
| 2. | žitná mouka (typ 1370) | K 226.—, | |
| 3. | a) | kroupy č. 10 | K 294.—, |
| b) | kroupy č. 7 | K 314.—, | |
| c) | krupky | K 314.—, | |
| 4. | a) | ovesné vločky volně sypané | K 433.50, |
| b) | ovesná rýže k lidské výživě | K 387.50, | |
| c) | ovesná rýže k výrobě ovesných vloček | K 377.50, | |
| 5. | jáhly k jídlu | K 480.—, | |
| 6. | pohanková krupice | K 480.—, | |
| 7. | a) | loupaný hrách (zrna celá i zlomky) | K 680.—, |
| b) | hrachová mouka | K 500.—, |
Ceny uvedené pod 1—4 josu ceny pevné. Ceny uvedené pod 5—7 jsou ceny nejvyšší.
(k třetí části, §§ 98—101).
Přehled prodejních cen mlýnských výrobků.
O vyjímkách z níže uvedených cen platí příslušná ustanovení této vyhlášky.
Mlýnské základní ceny, ceny pro velkorozdělovače, malorozdělovače a pekaře uvedené pod 1—9 jsou ceny pevné. Ceny uvedené pod 10—13 jsou ceny nejvyšší.
Prodejní ceny u velkorozdělovače při dodávkách malorozdělovačům platí též při odběru samozásobitelem u vykupovače.
Přehled prodejních cen mlýnských výrobků.
O vyjímkách z níže uvedených cen platí příslušná ustanovení této vyhlášky.
| Běžné číslo | Druh | Mlýnské zákl. ceny i s daní z obratu | Vyrovnávací částka na dovozné | Cena pro velko- rozdělovače | Obchodní rozpětí při dodávce malorozdělovačům A, pekařům B | Cena pro malorozdělovače A a pro pekaře B | Obchodní rozpětí | Nejvyšší cena pro spotřebitele za 1 kg | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| za 100 kg | |||||||||
| 1. | Pšeničná krupice (typ 550) | 333.50 | 5.— | 338.50 | A. 19.80 | A. 358.30 | 61.70 | 4.20 | |
| 2. | Pšeničná mouka hrubá (typ 550) | 328.50 | 5.— | 333.50 | A. 18.— | A. 351.50 | 63.50 | 4.15 | |
| 3. | Pšeničná mouka hladká (typ 1050) | 283.— | 5.— | 288.— | A. 18.— | A. 306.— | 64.— | 3.70 | |
| B. 16.50 | B. 304.50 | ||||||||
| 4. | Žitná mouka (typ 1370) | 226.— | 5.— | 231.— | A. 15.— | A. 246.— | 54.— | 3.— | |
| B. 13.— | B. 244.— | ||||||||
| 5. | Kroupy č. 10 | 294.— | 10.— | 304.— | A. 37.— | A. 341.— | 79.— | 4.20 | |
| 6. | Kroupy č. 7 | 314.— | 10.— | 324.— | A. 37.— | A. 361. — | 79.— | 4.40 | |
| 7. | Krupky | 314.— | 10.— | 324.— | A. 37.— | A. 361.— | 79.— | 4.40 | |
| 8. | Ovesné vločky (volně sypané) | 433.50 | 15.— | 448.50 | A. 40.— | A. 488.50 | 111.50 | 6.— | |
| 9. | Ovesná rýže (k lidské výživě) | 387.50 | 15.— | 402.50 | A. 40.— | A. 442.50 | 77.50 | 5.20 | |
| 10. | Jáhly k jídlu | 480.— | — | 480.— | A. 50.— *) | A. 530.— | 90.— | 6.20 | |
| 11. | Pohanková krupice | 480.— | — | 480.— | A. 50.—*) | A. 530.— | 90.— | 6.20 | |
| 12. | Loupaný hrách (zrna celá i zlomky) | 680.— | — | 680.— | A. 50.—*) | A. 730.— | 120.— | 8.50 | |
| 13. | Hrachová mouka | 500.— | — | 500.— | |||||
Mlýnské základní ceny, ceny pro velkorozdělovače, malorozdělovače a pekaře uvedené pod 1—9 jsou ceny pevné. Ceny uvedené pod 10—13 jsou ceny nejvyšší.
Prodejní ceny u velkorozdělovače při dodávkách malorozdělovačům platí též při odběru samozásobitelem u vykupovače.
(k třetí části, § 81, odst. 3).
Vzor závěrečného listu pro prodej mlýnských výrobků k lidské výžive.
Vzor závěrečného listu pro prodej mlýnských výrobků k lidské výžive.
(k čtvrté části, § 112).
Směrnice pro stanovení prodejních podmínek a cen krmivových směsí.
Směrnice pro stanovení prodejních podmínek a cen krmivových směsí.
(1) Prodejní cena krmivových směsí z nakládací stanice výrobny se počítá na základě těchto položek:
A. Pořizovací cena surovin.
Tato se skládá:
V takových případech se skladné, pojistné a úroky účtují ode dne převzetí na sklad až do konce toho měsíce, který předchází měsíci, v němž bylo zboží zpracováno. Na skladném včetně pojistného nesmí se počítati více než K 0.80 za každý započatý měsíc a 100 kg. Z nákupní ceny lze účtovati nejvýše půl procenta úroku za každý započatý měsíc.
Tato se skládá:
V takových případech se skladné, pojistné a úroky účtují ode dne převzetí na sklad až do konce toho měsíce, který předchází měsíci, v němž bylo zboží zpracováno. Na skladném včetně pojistného nesmí se počítati více než K 0.80 za každý započatý měsíc a 100 kg. Z nákupní ceny lze účtovati nejvýše půl procenta úroku za každý započatý měsíc.
a) z nákupní ceny jednotlivých krmiv, z nichž je krmivová směs vyrobena.
Nákupní cenou se rozumí:
Nákupní cenou se rozumí:
aa) u zboží (surovin) domácího původu:
cena účtovaná dodavatelem, která byla stanovena nebo schválena nejvyšším úřadem cenovým nebo na niž se vztahuje ustanovení nařízení předsedy vlády Sb. č. 175/1939, t. j. cena platná k 20. červnu 1939;
cena účtovaná dodavatelem, která byla stanovena nebo schválena nejvyšším úřadem cenovým nebo na niž se vztahuje ustanovení nařízení předsedy vlády Sb. č. 175/1939, t. j. cena platná k 20. červnu 1939;
bb) u zboží (surovin) dovezeného:
účtovaná prodejní cena, která musí býti schválena nejvyšším úřadem cenovým nebo úřadem jím pověřeným, pokud nebylo ustanoveno, že pro dovezené zboží má platiti táž cena jako pro zboží domácí. K nákupní ceně pokrutin, šrotů a kukuřice se může připočítati manko zjištěné úředním odvážením v nakládací stanici a ve stanici příjemce, pokud jde o zboží volně sypané a pokud toto manko nepřesahuje 2%;
účtovaná prodejní cena, která musí býti schválena nejvyšším úřadem cenovým nebo úřadem jím pověřeným, pokud nebylo ustanoveno, že pro dovezené zboží má platiti táž cena jako pro zboží domácí. K nákupní ceně pokrutin, šrotů a kukuřice se může připočítati manko zjištěné úředním odvážením v nakládací stanici a ve stanici příjemce, pokud jde o zboží volně sypané a pokud toto manko nepřesahuje 2%;
b) ze cla, z daně z obratu, z poplatku za úřední važení a z jiných prokazatelných skutečných a nutných výloh, pokud ovšem tyto položky nejsou již obsaženy v ceně nákupní podle odstavce a);
c) ze skutečně vzniklého dopravného, jakož i z přiměřené přirážky za dovozní výlohy do výrobny. Účtování přiměřené přirážky za dovozní výlohy bude uznáno za přípustné, jen pokud tyto výlohy jsou hospodářsky odůvodněny, avšak nejvýše K 0.50 za každý započatý kilometr za 100 kg, v krajním případě pak nejvýše K 10.— za 100 kg;
d) z výloh spojených s vyložením a eventuálním naplněním zboží do pytlů a uskladněním zboží (počítaje v to manko, které vznikne po převzetí zboží ve stanici příjemce), které úhrnem nesmějí přesáhnouti částku K 2.— za 100 kg;
e) ze skladného za krmiva, počítaje v to pojištění a úroky, a to jen tehdy, pokud krmiva určená k výrobě krmivových směsí byla uložena déle než 3 týdny.
B. Výlohy za opracování a zpracování krmiv použitých k výrobě krmivových směsí.
Tyto výlohy nesmějí přesáhnouti:
u ostatních krmivových směsí vždy sazbu stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.
Těmito sazbami jest kryto opracování a zpracování jednotlivých součástí (šrotování, mletí, míchání, loupání, klasňování, prosívání, pražení, pečení, lisování atd.), případně vzniklý výtrat při opracování a zpracování a při výrobě, jakož i výlohy za míchání, počítaje v to návěsky, plombování, vážení a uzavírání a výlohy za skladování hotové krmivové směsi, úroková ztráta tím vzniklá a naložení krmivové směsi na povoz atd.
Tyto výlohy nesmějí přesáhnouti:
| u melasové pokrutinové směsi (pro dojnice) za 100 kg, | K | 14.— |
| u melasové směsi, v níž je více než 15% semleté slámy nebo sena nebo vojtěšky za 100 kg, | K | 17.50 |
| u ostatních melasových směsí za 100 kg, | K | 15.— |
| u melasové příměsi (bez ovsa, po př. jiného krmného obilí) za 100 kg, | K | 13. — |
| u směsi pro kuřata, byly-li její součásti rozdrobeny za 100 kg, | K | 35.— |
| u formovaného krmiva pro drůbež za 100 kg, | K | 27.— |
u ostatních krmivových směsí vždy sazbu stanovenou nejvyšším úřadem cenovým.
Těmito sazbami jest kryto opracování a zpracování jednotlivých součástí (šrotování, mletí, míchání, loupání, klasňování, prosívání, pražení, pečení, lisování atd.), případně vzniklý výtrat při opracování a zpracování a při výrobě, jakož i výlohy za míchání, počítaje v to návěsky, plombování, vážení a uzavírání a výlohy za skladování hotové krmivové směsi, úroková ztráta tím vzniklá a naložení krmivové směsi na povoz atd.
C. Skutečná cena pytlů použitých při expedici hotového zboží.
D. Daň z obratu z hotového zboží.
E. Skutečné výlohy spojené s odvozem zboží z výrobny ke dráze (nakládací stanici) výrobny, které však nesmějí přesáhnouti sazby uvedené v odstavci 1, A, c),
(2) Výslední cena vypočtená podle předchozích ustanovení je cena prodejní za 100 kg čisté váhy z nakládací stanice výrobny včetně pytle a daně z obratu. Jestliže však byla stanovena pro jednotlivé krmivové směsi uvedené v odstavci 1 jednotná cena pro dodávky rozdělovačům, platí cena vypočtená podle příslušné věty jako základ pro súčtování cenového rozdílu prostřednictvím Společnosti.
(3) Použije-li se při výrobě krmivových směsí surovin různých pořizovacích cen, je dovoleno utvořiti průměrnou cenu. Tato průměrná cena musí býti zjištěna se zřetelem na množství, tedy váženým průměrem.
Výpočet průměrné ceny musí býti připojen jako příloha k příslušné položce cenové kalkulace.
Výpočet průměrné ceny musí býti připojen jako příloha k příslušné položce cenové kalkulace.
(4) Výrobci krmivových směsí jsou povinni poříditi na podkladě ustanovení odst. 1—3 cenové kalkulace té či oné krmivové směsi, kterou budou vyráběti ve složení schváleném Svazem.
Výrobci zašlou při vyhotovení kalkulace Svazu, který po přezkoušení jim vrátí jedno vyhotovení opatřené schvalovací doložkou.
Veškeré body obsažené ve vzorci cenové kalkulace musí býti podle jednotlivých otázek vyplněny přesně a pravdivě.
Nesprávné údaje jsou trestné.
Veškeré údaje ve vzorci cenové kalkulace musí býti doloženy nákupními účty a jinými doklady, které výrobce je povinen uschovávati. Není přípustno předkládati kalkulace odhadnuté nebo nedostatečně doložené.
Výrobce ručí jak za správnost vykalkulované prodejní ceny, tak i za složení směsi vyráběné podle schválení Svazu.
Výrobci zašlou při vyhotovení kalkulace Svazu, který po přezkoušení jim vrátí jedno vyhotovení opatřené schvalovací doložkou.
Veškeré body obsažené ve vzorci cenové kalkulace musí býti podle jednotlivých otázek vyplněny přesně a pravdivě.
Nesprávné údaje jsou trestné.
Veškeré údaje ve vzorci cenové kalkulace musí býti doloženy nákupními účty a jinými doklady, které výrobce je povinen uschovávati. Není přípustno předkládati kalkulace odhadnuté nebo nedostatečně doložené.
Výrobce ručí jak za správnost vykalkulované prodejní ceny, tak i za složení směsi vyráběné podle schválení Svazu.
(k čtvrté části, § 135).
Nejvyšší obchodní rozpětí a náhrady pro rozdělovače krmiv.
Nejvyšší obchodní rozpětí a náhrady pro rozdělovače krmiv.
1.
(1) Při prodeji jadrných a jiných krmiv domácího a zahraničního původu smí se počítati jako nejvyšší cena i s daní z obratu:
a) při prodeji spotřebitelům: stanovená základní cena nejvyšší (cena), zvýšená o nejvyšší obchodní rozpětí pro rozdělovače podle čís. 2;
b) při prodeji rozdělovačům: stanovená základní cena (nejvyšší cena).
(2) Podle této vyhlášky jsou:
A. jadrnými krmivy:
a) krmné obilí (kukuřice v to), krmné luštěniny, krmné mouky, šroty, otruby a jiné vedlejší mlýnské výrobky,
b) pokrutiny, pokrutinové šroty a sušené výpalky všeho druhu,
c) sladový květ, sladový prach, sušené mláto a splavky,
d) sušená řepa a vyloužené řepné řízky sušené,
e) melasa ke krmení a denaturovaný cukr ke krmení,
f) melasová krmiva všeho druhu,
g) směsi výše uvedených druhů krmiv.
(3) Podniky zpracovávající krmiva (výrobce krmivových směsí), jakož i vojenské útvary, stráž národní bezpečnosti a podobné veřejné orgány, odebírají-li krmiva přímo z výrobny nebo od dovozce, krmné obilí a krmné luštěniny též od vykupovače, třeba pokládati ve smyslu této vyhlášky za rozdělovače.
(4) Veškeré cenové výhody poskytnuté rozdělovači třeba pokládati za snížení základních cen a tyto výhody třeba poskytovati dále spotřebiteli.
2.
(1) Nejvyšší obchodní rozpětí pro rozdělovače činí za 100 kg:
| a) | při odběru vedlejších mlýnských výrobků samozásobitelem ze skladu vykupovačova na základě mlecího povolení | K 8.—, |
b) při ostatních dodávkách:
| A. | B. | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| u jadrných krmiv podle čís. 1, odstavec 2, A: | u jiných krmiv podle čís. 1, odstavec 2, B: | ||||
| kg | kg | K | K | ||
| pod | 50 | 30.— | 35.— | ||
| od | 50 | do | 500 | 10.— | 16.— |
| přes | 500 | do | 1.500 | 8.— | 14.— |
| přes | 1.500 | do | 2.500 | 6.— | 12.— |
| přes | 2.500 | do | 5.000 | 5.— | 10.— |
| přes | 5.000 | 4.50 | 8.— | ||
(2) Pro výpočet nejvyššího obchodního rozpětí podle odstavce 1 b) je rozhodující množství krmiv, které má býti podle příkazu Svazu nebo podle poukázky na krmiva dodáno a najednou převzato. Dodávka najednou v celku je uskutečněna, je-li zboží kupujícím během jednoho kalendářního dne na jednom přejímacím místě převzato nebo prodávajícím do jednoho přejímacího místa dodáno. Ve všech ostatních případech není dodávka najednou uskutečněna ani tehdy, bylo-li celkové k dodání určené množství ihned zaplaceno. V takových případech nebo neodebral-li spotřebitel Svazem přidělené mu množství nebo množství, na které má podle poukázky na krmiva nárok, najednou, řídí se obchodní rozpětí skutečně odebraným množstvím.
(3) Při společných dodávkách různých krmiv je pro výpočet obchodního rozpětí rozhodující součet množství dodaných krmiv náležejících do téže skupiny (A nebo B).
(4) Stanovené obchodní rozpětí smí býti sníženo, nesmí však býti překročeno.
(5) Neprošlo-li zboží, dodané spotřebiteli, skladem rozdělovače, snižuje se obchodní rozpětí o částku K 1.50 za každých 100 kg.
(6) Je-li v případě hospodářsky odůvodněné nutnosti v zájmu řádného zásobování žádoucí, aby byl zapojen další rozdělovač, náleží mu ze shora uvedeného obchodního rozpětí (čís. 2, odst. 1), částka K 1.50 za 100 kg.
(7) V jiných případech se musí účastníci dohodnouti o rozdělení obchodního rozpětí pro rozdělovače (čís. 2, odst. 1); stanovené obchodní rozpětí se smí v prodejní ceně projeviti toliko jednou.
3.
(1) Rozdělovač smí kromě obchodního rozpětí podle čís. 2, odstavec 1, k ceně připočísti:
a) nutné dopravní výlohy při dopravě drahou nebo silničními vozidly ve skutečné výši, nikoli však vyšší částkou, než by činily při dopravě drahou;
b) výlohy dopravní ze stanice rozdělovače nebo z přístavu rozdělovače do skladu rozdělovače ve skutečné výši, nejvýše však:
aa) při dopravě na vzdálenost do 10 km celkem K 4.— za 100 kg,
bb) za jedenáctý a každý další kilometr do 40 km K 0.50 za 100 kg a za kilometr,
cc) při vzdálenosti přes 40 km celkem K 20.— za 100 kg;
c) výlohy spojené s dopravou ze skladu rozdělovače do nejbližší nakládací stanice skladu nebo výlohy spojené s dodávkou zboží franko dům nebo sklad kupujícího ve skutečné výši, nejvýše však částkami uvedenými pod b);
d) při dodávkách po vodě kromě dopravních výloh též výlohy za pojištění a kontrolu.
(2) Skladné nesmí býti účtováno; Svaz může v odůvodněných případech povoliti se souhlasem nejvyššího úřadu cenového výjimky.
4.
(1) Příjemci sběrných vagonů (čtvrtá část, § 134) jsou oprávněni zaúčtovati rozdělovačům, kteří mají podíl na dodávce, tyto částky:
a) poměrný díl dovozného,
b) poměrný díl vlečného,
c) poměrný díl z poplatku za úřední vážení v přijímací stanici,
d) poměrný díl skutečně zjištěného schodku na váze. Příjemce sběrného vagonu je však povinen v případech, kdy jsou nároky na náhradu schodku na váze, schodek na váze u příslušných míst reklamovati a rozdělovačům, kteří mají podíl na dodávce, nahrazené částky poměrně rozděliti,
e) skutečné a nutné výlohy telefonní a telegrafní,
f) výlohy inkasní ve výši ½% z účtované částky.
(2) Náhrady uvedené pod d)—f) jdou na vrub obchodního rozpětí dotčeného rozdělovače a nesmějí proto býti připočteny k pořizovací ceně.
(3) Jestliže příjemce sběrného vagonu vyložil a uložil zboží na účet některého jiného rozdělovače, který má podíl na sběrné dodávce, jest příjemce sběrného vaganu oprávněn zaúčtovati takovému rozdělovači kromě částek podle odstavce 1 ještě skutečné výlohy, a to těmito paušálními částkami:
a) náhradu za vyložení zboží z vagonu do skladu ve výši 60 h za každých 100 kg a dopravní výlohy podle čís. 3, odst. 1 b);
b) náhradu za event. plnění do pytlů ve výši 80 h za každých 100 kg;
c) náhradu skladného a pojistného ve výši 80 h za jeden skladovací měsíc a za každých 100 kg (započatý skladovací měsíc se počítá za celý skladovací měsíc);
d) náhradu úroků ve výši 6%, pokud příjemce sběrného vagonu zboží sám zaplatil;
e) náhradu za vyskladnění zboží ve výši 60 h za každých 100 kg;
f) půjčovné z pytlů ve výši 3 h za 1 kus a den;
g) jiné zvláštní výlohy, které byly nutné vzhledem k povinnosti opatrovati zboží s péčí řádného obchodníka, pokud byly takové jednotlivé případy ověřeny příslušnou úřadovnou cenové kontroly a schváleny nejvyšším úřadem cenovým nebo zmocněným úřadem.
(4) Výlohy uvedené v předchozím odstavci jdou na vrub obchodního rozpětí toho rozdělovače, který se opozdil s odebráním zboží, takže prodejní cena nesmí býti o tyto výlohy zvýšena.
5. Ceny pro spotřebitele a pro rozdělovače se rozumějí při placení za hotové při převzetí zboží. Při dodávkách na úvěr smí býti počítán nejvýše 6% úrok. Požadovati placení předem je přípustné, jestliže je oprávněná pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Platí-li se předem, musí býti zboží odesláno (odevzdáno) do 4 všedních dnů po dni, kdy se prodávající o zaplacení dověděl nebo dověděti musil.
6. Bylo-li zboží, určené k rozdělení, dodáno za různé nákupní ceny, jsou rozdělovači povinni vypočísti vážený průměr ceny a zboží za tuto cenu spotřebitelům prodávati. Dotčený výpočet ceny, který musí býti prokazatelný záznamy povinně vedenými (pátá část), třeba zaslati ke kontrolním účelům příslušnému okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) a příslušné úřadovně cenové kontroly.
7. Prodavač je povinen vydati kupujícímu při dodávce většího množství krmiv než 50 kg řádný účet. Na tomto účtě musí býti jasně zřejmé jednotlivosti, z nichž se skládá cena, zejména nákupní cena (s event. poskytnutop slevou), obchodní rozpětí rozdělovače, dopravní výlohy atd. Kupující je povinen uschováti účet a prodávající jeho průpis.
(k čtvrté části, § 135).
Ceny krmiv.
I.
Pokrutiny a extrahovaný šrot.
Kromě toho smí býti zaúčtována poměrná část skutečné výše dovozného z výrobny do přijímací stanice rozdělovače.
II.
Vedlejší mlýnské výrobky.
III.
Krmiva získaná při výrobě sladu a piva.
IV.
Krmiva získaná při výrobě cukru.
Pro dále uvedená krmiva se stanoví tyto nejvyšší prodejní ceny:
V.
Fosforečno-vápenatá krmiva.
VI.
Masná a krevní moučka.
VII.
Krmná řepa a krmná mrkev.
VIII.
Koňské kaštany a krmné žaludy.
Ceny krmiv.
I.
Pokrutiny a extrahovaný šrot.
Kromě toho smí býti zaúčtována poměrná část skutečné výše dovozného z výrobny do přijímací stanice rozdělovače.
II.
Vedlejší mlýnské výrobky.
III.
Krmiva získaná při výrobě sladu a piva.
IV.
Krmiva získaná při výrobě cukru.
Pro dále uvedená krmiva se stanoví tyto nejvyšší prodejní ceny:
V.
Fosforečno-vápenatá krmiva.
VI.
Masná a krevní moučka.
VII.
Krmná řepa a krmná mrkev.
VIII.
Koňské kaštany a krmné žaludy.
(1) Nejvyšší prodejní cena u všech olejáren činí za 100 kg čisté váhy bez pytlů včetně daně z obratu:
| a) | pro nemleté pokrutiny z tuzemské řepky s obsahem nejméně 38% hrubého proteinu a tuku, nejvýše 0.3% silice hořčičné, jinak podle zvyklostí Pražské plodinové bursy | K | 137.—, |
| b) | pro mleté pokrutiny o jakosti popsané pod a) | K | 142.—, |
| c) | pro extrahovaný pokrutinový šrot z tuzemské ozimé řepky s obsahem nejméně 33% hrubého proteinu a tuku, nejvýše 0.3% silice hořčičné, jinak podle zvyklostí Pražské plodinové bursy | K | 187.—, |
| d) | pro lněné mleté pokrutiny s obsahem nejméně 38% hrubého proteinu a tuku a pro lněný extrahovaný šrot s obsahem nejméně 36% hrubého proteinu a tuku z tuzemského lněného semene, jinak podle zvyklosti Pražské plodinové bursy | K | 158.—, |
| e) | pro nemleté pokrutiny z tuzemského máku s obsahem nejméně 38% hrubého proteinu a tuku, jinak podle zvyklostí Pražské plodinové bursy | K | 137.—, |
| f) | pro mleté pokrutiny o jakosti popsané pod e) | K | 142.—, |
| g) | pro extrahovaný pokrutinový šrot z tuzemského máku s obsahem nejméně 35% hrubého proteinu a tuku, jinak podle zvyklostí Pražské plodinové bursy | K | 137.—, |
| h) | pro nemleté hořčičné pokrutiny z tuzemské hořčice s obsahem nejméně 35% hrubého proteinu a tuku, jinak podle zvyklostí Pražské plodinové bursy | K | 137.—, |
| i) | pro mleté hořčičné pokrutiny o jakosti popsané pod h) | K | 142.—, |
| j) | pro extrahovaný hořčičný šrot z tuzemské hořčice s obsahem nejméně 35% hrubého proteinu a tuku, jinak podle zvyklostí Pražské plodinové bursy | K | 137.—, |
| k) | pro extrahovaný slunečnicový šrot s obsahem nejméně 22% hrubého proteinu a tuku | K | 90.—, |
| jestliže obsah proteinu a tuku u slunečnicového šrotu je větší nebo menší než 22%, zvyšuje se nebo snižuje se prodejní cena za každé procento vyššího nebo nižšího obsahu proteinu a tuku o K 2.— za 100 kg. Při zlomcích procenta se prodejní cena zvyšuje nebo snižuje přiměřeně, | |||
| l) | pro extrahovaný šrot z ohnice | K | 100.—. |
(1) Základní mlýnské ceny (nejvyšší ceny) činí za 100 kg:
| a) | pšeničné a žitné otruby | K | 105.—, |
| b) | pšeničné a žitné omelky | K | 50.—, |
| c) | ječné otruby | K | 140.—, |
| d) | ječné omelky | K | 80.—, |
| e) | ovesné otruby | K | 120.—, |
| f) | ovesné slupky | K | 40.—, |
| g) | krmné jáhly | K | 340.—, |
| h) | zadní proso | K | 250.—, |
| i) | prosné omelky | K | 70.—, |
| j) | pohanková krmná mouka | K | 105.—, |
| k) | pohanková otruby | K | 70.—, |
| l) | šrotovaný hrachový odpad | K | 230.—. |
(1)
Tyto ceny se rozumějí za 100 kg čisté váhy (bez obalu), s daní z obratu a platí pro zboží v jakosti podle zvyklostí tuzemské plodinové bursy, v jejímž obvodě bylo zboží dodáno, pokud se strany nepodrobily zvyklostem jiné plodinové bursy, a to při zásilkách nejméně 50 q franko vagon železniční stanice výrobny, při prodeji v množství pod 50 q z výrobny.
| a) | za vyloužené řízky sušené | K | 84.—, |
| b) | za melasované řízky sušené | K | 70.—, |
| c) | za melasované řízky sušené, lisované v drátě | K | 80.—, |
Tyto ceny se rozumějí za 100 kg čisté váhy (bez obalu), s daní z obratu a platí pro zboží v jakosti podle zvyklostí tuzemské plodinové bursy, v jejímž obvodě bylo zboží dodáno, pokud se strany nepodrobily zvyklostem jiné plodinové bursy, a to při zásilkách nejméně 50 q franko vagon železniční stanice výrobny, při prodeji v množství pod 50 q z výrobny.
(2) Prodejní ceny stanovené v odstavci 1 platí při zásilkách nejméně 5000 kg a rozumějí se franko vagon stanice výrobny. Při zásilkách menších než 5000 kg nebo odebírá-li se zboží v menších množstvích než 5000 kg z výrobny, zvyšuje se cena o K 3.— za 100 kg.
(2) Ceny se rozumějí při placení za hotové při dodávce — ve tkaninových pytlích netto bez pytle, v lepených papírových pytlích netto včetně pytle (s příplatkem K 1.50 za každý lepený papírový pytel) — ze mlýna včetně výloh naložení ve mlýně.
(2) a) Prodejní cena melasy ke krmení činí pro prvého odběratele K 52.— za 100 kg čisté váhy.
(3) Použije-li pěstitel při zpětné dodávce pokrutin a extrahovaného šrotu (část čtvrtá, § 139) rozdělovače při odběru pokrutin nebo extrahovaného šrotu z výrobny, smí rozdělovač požadovati za takovou službu totéž nejvyšší obchodní rozpětí, které je uvedeno v příloze č. 78, čís. 2, písmeno b), sloupec A.
(3) Cena za čisté klíčky získané při zpracování — pokud jsou určeny ke krmným účelům — nesmí činiti více než
K 145.— za 100 kg u žitných klíčků,
K 155.— za 100 kg u pšeničných klíčků.
Toto ustanovení neplatí pro čisté klíčky, které jsou určený k jiným než ke krmným účelům. Pro tyto výrobky platí ustanovení nařízení o zákazu zvýšení ceny.
Pro klíčky, které nejsou určeny ke krmným účelům, platí tyto směrné ceny:
Klíčky, které jsou určeny k získání oleje, smějí býti prodány a dodány jen bezprostředně mezi vyrábějícím mlýnem a zpracující olejnou bez zapojení rozdělovače nebo zprostředkovatele.
Klíčky smějí býti odebírány a dodávány pouze na příkazní listy vystavené Svazem. Mlýny, které samy zpracovávají klíčky na zvláštní výrobky, potřebují k tomuto výslovného povolení, které udílí Svaz.
Zvláštní odstraňování klíčků ke krmným účelům jest až na další zakázáno.
K 145.— za 100 kg u žitných klíčků,
K 155.— za 100 kg u pšeničných klíčků.
Toto ustanovení neplatí pro čisté klíčky, které jsou určený k jiným než ke krmným účelům. Pro tyto výrobky platí ustanovení nařízení o zákazu zvýšení ceny.
Pro klíčky, které nejsou určeny ke krmným účelům, platí tyto směrné ceny:
| žitné a pšeničné klíčky s obsahem otrub až do 25% a o vlhkosti až do 15% = | K | 200.—, |
| s obsahem otrub asi 10% = | K | 250.— |
| za 100 kg ze mlýna. | ||
Klíčky, které jsou určeny k získání oleje, smějí býti prodány a dodány jen bezprostředně mezi vyrábějícím mlýnem a zpracující olejnou bez zapojení rozdělovače nebo zprostředkovatele.
Klíčky smějí býti odebírány a dodávány pouze na příkazní listy vystavené Svazem. Mlýny, které samy zpracovávají klíčky na zvláštní výrobky, potřebují k tomuto výslovného povolení, které udílí Svaz.
Zvláštní odstraňování klíčků ke krmným účelům jest až na další zakázáno.
(4) Nejvyšší prodejní cena pro smetenou a vyklepanou mouku činí za 100 kg:
netto bez pytle, z domu prodávajícího.
| a) | smetená mouka | K | 60.—, |
| b) | vyklepaná mouka | K | 80.— |
netto bez pytle, z domu prodávajícího.
(5) Nejvyšší prodejní cena pro mouku, která podle nálezu zdravotního ústavu se nehodí k lidskému požívání a používá se ke krmným účelům, činí za 100 kg:
netto, bez pytle, z domu prodávajícího.
| a) | typy 550, 1050, 1370, 1790, 1800 | K | 160.—, |
| b) | typy 2300, 2800, 3500 | K | 140.— |
netto, bez pytle, z domu prodávajícího.
1.
(1) Pro dále uvedená krmiva se stanoví tyto nejvyšší prodejní ceny:
| a) | sladový květ | K | 110.— |
| b) | odpadky sladového kvetu | K | 60.— |
| c) | zadní a zlomkový ječmen | K | 160.— |
| d) | mokré mláto | K | 20.— |
| e) | sušené mláto | K | 115.— |
| f) | mokré splavky | K | 45.— |
| g) | sušené splavky | K | 75.— |
| h) | plevy | K | 18.— |
| ch) | lisované pivovarské kvasnice s obsahem sušiny 25% | K | 30.— |
| i) | sušené kvasnice | K | 300.— |
(2) Uvedené ceny se rozumějí za 100 kg čisté váhy toho kterého druhu zboží, bez obalu, s daní z obratu, a to při zásilce nebo odběru najednou nejméně 30 q podle volby kupujícího buď franko vagon stanice výrobny nebo z výrobny; při menší zásilce nebo při menším odběru než 30 q najednou — z výrobny.
(3) a) Cena zadního a zlomkového ječmene uvedená v odstavci 1, písmeno c), se rozumí za zboží zdravé, suché, nikoliv pod 59 kg jakostní váhy, ne s větším množstvím znečištěnin než 6% podle váhy a ne s větším množstvím porostlých zrn než 2½% podle počtu.
b) U zboží o jakostní váze pod 59 kg a při znečištění nad přípustné množství se sníží cena podle ustanovení zvyklostí té plodinové bursy, v jejímž obvodě má býti zboží dodáno. Nedocílí-li se mezi stranami dohody o výši srážky, rozhodne o ní znalecká komise plodinové bursy, v jejímž obvodě byl zadní nebo zlomkový ječmen dodán. V tomto případě jest nutno postupovati podle všeobecných bursovních ustanovení o vzorkování při jakostních námitkách. Rozhodnutí znalecké komise je konečné a pro obě strany závazné.
(4) Pokud se zboží dodává v pytlích, je povinen pytle opatřiti kupující, na jehož vrub jde též dovozné za pytle, jež zaslal prodavači. Pokud dodává prodavač zboží ve svých pytlích, je kupující povinen pytle neprodleně prodavači vyplaceně vrátiti, nejpozději však do 30 dnů po převzetí zboží.
1. Pro dále uvedená fosforečno-vápenatá krmiva se stanoví tyto nejvyšší prodejní ceny:
| precipitát (dikalciumfosfát) | K | 165.— | za | 100 | kg, |
| kostní moučka kalcinovaná (trikalciumfosfát) | K | 3.20 | za | 1 | kg/% |
| veškeré kyseliny fosforečné, | |||||
| krmný kostní šrot (zrnitý) | K | 140.— | za | 100 | kg, |
| krmný kostní šrot (jemný) | K | 130.— | za | 100 | kg, |
| krmná kostní moučka vyklížená | K | 2.40 | za | 1 | kg/% |
| veškeré kyseliny fosforečné. | |||||
1. Nejvyšší prodejní cena:
| b) | krevní moučky je | K | 150.—. |
a) masná moučka obsahující
| přes 60% bílkovin je | K | 250.—, |
| přes 55—60% bílkovin je | K | 240.—, |
| přes 50—55% bílkovin je | K | 230.—, |
| přes 44—50% bílkovin je | K | 200.—, |
| méně než 44 % bílkovin je | K | 160.—, |
1.
(1) Nejvyšší výkupní ceny u pěstitele za 100 kg jsou tyto:
| krmná řepa | K | 15.—, |
| krmná mrkev bílá | K | 21.—, |
| krmná mrkev žlutá | K | 24.—. |
(2) Výkupní ceny se rozumějí za zdravé a nenahnilé zboží, ne s větším množství hlíny než 3%, franko vagon nejbližší nakládací stanice výrobcova.
1.
(1) Pevná sběračská cena činí za 100 kg čisté váhy:
| a) | koňské kaštany | K | 40.—, |
| b) | krmné žaludy | K | 100.—, |
(2) Cena stanovená v odstavci 1 se rozumí bez obalu, franko nejbližší nákládací stanice sběrače.
2. K prodejním cenám stanoveným pod čís. 1 nesmějí výrobci účtovat obchodní rozpětí stanovená v příloze č. 8, a to ani tehdy, dodávají-li zboží přímo spotřebiteli.
2. Tyto ceny se rozumějí netto, v tkaninových pytlích bez pytlů, v lepených papírových pytlích s pytli s příplatkem K 1.50 za každý papírový pytel, s výlohami za naložení, i s daní z obratu, a to: při zásilce nebo odběru nejméně 30 q najednou podle volby kupujícího buď franko vagon stanice výrobny nebo z výrobny, při menší zásilce nebo při menším odběru než 30 q najednou z výrobny.
2. Tyto ceny platí za 100 kg čisté váhy v zapůjčených pytlích, franko nakládací stanice výrobcova.
2.
(1) Při prodeji zboží uvedeného v čís. 1 smí se k pořizovací ceně, t. j. k výkupní ceně zvýšené o skutečné výlohy dopravní, které nesmí přesahovati železniční dopravní sazby, ještě účtovati toto obchodní rozpětí
a) rozdělovač, který zboží vykoupil:
aa) prodává-li jinému rozdělovači, nejvýše K 3.— za 100 kg,
bb) prodává-li přímo spotřebiteli: do 100 kg nejvýše K 6.— za 100 kg, přes 100 kg nejvýše K 4.— za 100 kg;
b) další rozdělovač:
částky jako za bb).
částky jako za bb).
(2) Obchodní rozpětí uvedená v předchozím odstavci smějí se v prodejní ceně vyskytnout toliko jednou.
(3) Při prodeji krmné řepy nebo krmné mrkve přímo spotřebiteli smí pěstitel požadovati jen stanovenou cenu výkupní (čís. 1, odst. 1).
(4) Nemá-li rozdělovač ve své nejbližší přijímací stanici skladiště nebo vlečky, smí připočísti k prodejní ceně jako náhradu za skutečné dovozné z této přijímací stanice do svého skladiště nejvýše částku K 0.40 za 100 kg a 1 km.
2.
(1) Nejvyšší prodejní cena činí za 100 kg čisté váhy:
| a) | koňské kaštany | K | 55.—, |
| b) | krmné žaludy | K | 130,—. |
(2) Cena stanovená v odstavci 1 rozumí se bez obalů z nakládací stanice.
(k čtvrté části, § 149).
Výkupní a prodejní ceny a výkupní a prodejný podmínky sena a slámy domácího původu.
I.
Nejvyšší výkupní ceny a výkupní podmínky.
II.
Prodejní ceny a prodejní podmínky.
III.
Dodávka sena a slámy výrobcem spotřebiteli.
Výrobce, který dodává seno a slámu mimo dodávkovou povinnost přímo spotřebiteli, smí požadovati nebo si dáti zaplatiti jen výkupní ceny uvedené v čís. I. odst. 1 a 2, případně též odst. 3 a při prodeji do 250 kg rozpětí pro malorozdělovače podle čís. II, odst. 3 č. 3. Dodává-li franko dům kupujícího, náleží mu náhrada za dovoz, která smí býti účtována až do vzdálenosti nejvýše 50 km, a to:
Výkupní a prodejní ceny a výkupní a prodejný podmínky sena a slámy domácího původu.
I.
Nejvyšší výkupní ceny a výkupní podmínky.
II.
Prodejní ceny a prodejní podmínky.
III.
Dodávka sena a slámy výrobcem spotřebiteli.
Výrobce, který dodává seno a slámu mimo dodávkovou povinnost přímo spotřebiteli, smí požadovati nebo si dáti zaplatiti jen výkupní ceny uvedené v čís. I. odst. 1 a 2, případně též odst. 3 a při prodeji do 250 kg rozpětí pro malorozdělovače podle čís. II, odst. 3 č. 3. Dodává-li franko dům kupujícího, náleží mu náhrada za dovoz, která smí býti účtována až do vzdálenosti nejvýše 50 km, a to:
| za prvních 5 km nejvýše částku | K | 4.— |
| za 100 kg, | ||
| za každý další km nejvýše částku | K | 0.30 |
| za 100 kg. |
(1) Nejvyšší výkupní ceny za 100 kg sena zdravého, suchého, čistého, nikoliv podkaleného a prašného, nezapařeného, sklizni přiměřené barvy, které musí míti vůni dobrého, zdravého sena a smí obsahovati nejvýše 3% senných strusek, jsou tyto:
Ceny uvedené pod a) až c) platí též pro otavu.
Sláma z vymláceného jetele se nepokládá za seno jetelové.
| a) | seno luční sladké, nelisované | K | 68.—, |
| b) | seno luční polosladké, nelisované | K | 63.—, |
| c) | seno luční kyselé a seno lesní, nelisované | K | 58.—, |
| d) | seno jetelové a vojtěškové, nelisované | K | 80.—. |
Ceny uvedené pod a) až c) platí též pro otavu.
Sláma z vymláceného jetele se nepokládá za seno jetelové.
(1) Při dodávkách sena a slámy smějí býti účtovány vedle pořizovací ceny dále uvedené nejvyšší rozpětí a příplatky.
(2) Nejvyšší výkupní ceny za 100 kg slámy zdravé, suché, čisté, nezaprášené, ročníku a původu přiměřené barvy, bez zápachu a neobsahující dohromady více než 3% koukolu a jiných plevelů v obilí vyrostlých a nepromíšené plevami a ouhrabky, jsou tyto:
| a) | sláma pšeničná a žitná, nelisovaná, strojem mlácená | K | 35.—, |
| b) | sláma ječná, nelisovaná, strojem mlácená | K | 38.—, |
| c) | sláma ovesná, nelisovaná, strojem mlácená | K | 43.—, |
| d) | žitná dlouhá sláma strojem na široko mlácená | K | 55.—, |
| e) | sláma žitná, otýpková (cepem mlácená) | K | 57.—, |
| f) | sláma řepková | K | 20.—. |
(2) Pořizovací cenou podle této vyhlášky se rozumí:
a) u vykupovače: výrobci skutečně zaplacená nákupní cena s připočtením skutečně zaplacených výloh za odvoz podle čís. I, odst. 4;
b) u velkorozdělovače: vykupovači skutečně zaplacená cena s připočtením nutných dopravních výloh při dopravě drahou (lodí) ze stanice nakládací do stanice přijímací ve skutečné výši;
(3) Dodá-li výrobce seno a slámu lisované nebo v otýpkách vázané, zvyšují se výkupní ceny sena a slámy téže jakosti uvedené v odstavcích 1 a 2 (s výjimkou písm. d) a e) v odstavci 2) za 100 kg:
| a) | u ručně lisovaného zboží v drátě nejvýše o | K | 12.—, |
| b) | u strojem lisovaného zboží v drátě nejvýše o | K | 10.—, |
| c) | u sena vázaného v otýpkách nejvýše o | K | 6.—, |
| d) | u slámy lisované v motouzu a u slámy vázané v otýpkách nejvýše o | K | 1.—. |
(3) Nejvyšší prodejní rozpětí se stanoví za 100 kg takto:
1. pro vykupovače při prodeji jinému velkorozdělovači:
| seno: | sláma: | |||
|---|---|---|---|---|
| lisované, v drátě vázané | K | 3.50 | K | 2.50 |
| volné, lisované v motouzu nebo vázané v otýpkách | K | 6.— | K | 5.— |
| zboží volné, lisované v motouzu nebo vázané v otýpkách, kterého vykupovač v této formě nabyl od výrobce a lisoval a drátem vázal | K | 5.— | K | 4.—; |
2. pro velkorozdělovače při prodeji jinému rozdělovači:
Rozpětí pro velkorozdělovače smí býti účtováno jen tehdy, jestliže včlenění velkorozdělovače je národohospodářsky oprávněné.
| seno: | sláma: | |||
|---|---|---|---|---|
| lisované v drátě vázané | K | 3.50 | K | 2.50 |
| volné, lisované v motouzu neb vázané v otýpkách | K | 4.— | K | 3.50 |
Rozpětí pro velkorozdělovače smí býti účtováno jen tehdy, jestliže včlenění velkorozdělovače je národohospodářsky oprávněné.
3. Pro malorozdělovače při prodeji zboží spotřebiteli:
Toto rozpětí pro malorozdělovače nastupuje místo rozpětí pro vykupovače uvedeného v č. 1, jestliže vykupovač prodává zboží bezprostředně spotřebiteli, a na místo rozpětí pro velkorozdělovače uvedeného v č. 2, jestliže velkorozdělovač prodává zboží bezprostředně spotřebiteli.
| při dodávce | u sena lisovaného | u sena volného lisovaného v motouzu nebo vázaného v otýpkách | u slamy lisované | u slamy volné lisované v motouzu nebo vázané v otýpkách | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| K | K | K | K | |||||
| do | 50 | kg | 13. — | 14. — | 12. — | 12. — | ||
| nad | 50 | do | 250 | kg | 8.50 | 10. — | 8. — | 9. — |
| nad | 250 | do | 500 | kg | 7.50 | 9. — | 7. — | 8. — |
| nad | 500 | do | 1500 | kg | 6.50 | 8. — | 6. — | 7. — |
| nad | 1500 | do | 2500 | kg | 6. — | 7.50 | 5. — | 6. — |
| nad | 2500 | kg | 3.50 | 6. — | 2.50 | 5. — | ||
Toto rozpětí pro malorozdělovače nastupuje místo rozpětí pro vykupovače uvedeného v č. 1, jestliže vykupovač prodává zboží bezprostředně spotřebiteli, a na místo rozpětí pro velkorozdělovače uvedeného v č. 2, jestliže velkorozdělovač prodává zboží bezprostředně spotřebiteli.
(4) Ceny uvedené v odstavcích 1 až 3 se rozumějí za dodávky od výrobce s daní z obratu, franko vagon naložený v nejbližší nakládací stanici pěstitelově nebo franko jiné místo určení podle pokynů Svazu.
Až na další smí se účtovati za výlohy odvozu ze dvora výrobce do místa převzetí až do vzdálenosti 50 km za každých 100 kg:
Až na další smí se účtovati za výlohy odvozu ze dvora výrobce do místa převzetí až do vzdálenosti 50 km za každých 100 kg:
| a) | za prvých 5 km až do | K | 4.—, |
| b) | za každý další km až do | K | 0.30. |
(4) Každé rozpětí pro rozdělovače uvedené v odstavci 3, č. 1 až 3, se smí vyskytnouti v prodejní ceně vždy jen jednou. Prodejní rozpětí obsahuje veškerá s rozdělováním spojená vydání, zejména výtrat, manko, úroky a daň z obratu (s odměnou za případnou činnost zprostředkovatelů).
(5) a) Provede-li naložení do vagonu sám kupující nebo není-Ii naložení do vagonu prodávajícím provedeno podle železničních dopravních předpisů, srazí kupující s výkupní ceny v prvém případě K 2—. v druhém K 1.— za 100 kg.
(5) Vojenské útvary, sbory národní bezpečnosti a pod., kterým se dodává seno a sláma na základě dodávkové povinnosti, nejsou při účtování prodejních rozpětí spotřebiteli, nýbrž rozdělovači ve smyslu této přílohy. Žádají-li vojenské útvary, sbory národní bezpečnosti od rozdělovače kvitanci, může býti prodejní rozpětí zvýšeno o kvitanční poplatek.
(6) Jestliže vykupovač vykoupí prokazatelně čerstvé (nevypařené) seno, musí učiniti po předchozím upozornění výrobce srážku s výkupní ceny za vypaření, a to přiměřenou době sklizně a výkupu, nejvýše však 15%.
(6) K prodejním rozpětím uvedeným v odstavci 3 smějí býti účtovány nejvýše tyto příplatky za úkony skutečně provedené a výlohy skutečně vynaložené:
nebylo-Ii naložení do vagonu prodávajícím provedeno podle železničních dopravních předpisů.
Dovozní výlohy za plachty do nakládací stanice zboží mohou býti rovněž účtovány; dovozné za plachty při jejich vrácení jde ve všech případech k tíži kupujícího. Dodá-li plachty železnice, smí býti účtováno půjčovné železnici skutečně zaplacené.
| 2. | Srážky učiněné podle čís. I, odst. 5, pokud zboží nebylo převzato na sklad, a to buď | K | 2.—, |
| provede-li kupující sám naložení do vagonu, nebo | K | 1.—, |
nebylo-Ii naložení do vagonu prodávajícím provedeno podle železničních dopravních předpisů.
| 3. | Náhrada za provázky k upevnění plachet a půjčovné za provazy, kterými jsou plachty přivázány za každých 100 kg sena nebo slámy | K | 0.20, |
| provazy, jimiž jsou plachty přivázány, je příjemce povinen vrátiti vyplaceně dodavateli. |
| 4. | Náhrada za půjčení plachet | K | 120.— |
| za každý vagon. |
Dovozní výlohy za plachty do nakládací stanice zboží mohou býti rovněž účtovány; dovozné za plachty při jejich vrácení jde ve všech případech k tíži kupujícího. Dodá-li plachty železnice, smí býti účtováno půjčovné železnici skutečně zaplacené.
1. Při dodávkách ze skladu vykupovače nebo jiného rozdělovače:
| a) | příplatek za skladování lisovaného sena a lisované slámy | K | 5.— |
| za 100 kg, | |||
| sena volného nebo vázaného v otýpkách, slámy volné, lisované v motouze nebo vázané v otýpkách, a to též při dodávce koupeného volného zboží po provedeném uskladnění a lisování | K | 6.— | |
| za 100 kg. | |||
| Tímto příplatkem za skladování jsou uhrazeny veškeré výdaje vznikající skladováním a dovozem zboží z přijímací stanice rozdělovače do jeho skladu (čítajíc v to naložení na povozy a složení s povozů, jakož i zmenšení výtratem). Účtování tohoto příplatku je přípustné jen tehdy, jestliže nebylo možno dodati zboží bez předchozího převzetí na sklad. | |||
| b) | Za dovoz ze skladu do nejbližší nakládací stanice, dále u dodávek „franko dům kupujícího“ jako dovozné skutečně vzniklé výdaje, nejvýše však za každých 100 kg: | ||
| za prvních 5 km | K | 4.— | |
| za každý další km | K | 0.30 | |
| a to až do vzdálenosti nejvýše 50 km. | |||
| c) | Za naložení zboží převzatého ha sklad, | ||
| za 100 kg: | |||
| u dodávky zboží lisovaného v drátě až do | K | 3.— | |
| u dodávky ostatního zboží až do | K | 5.— |
5. Náhrada za vážení a tarování vagonu K 32.— za 1 vagon.
6. Náhrady za lisování sena a slámy nebo za vázání sena do otýpek, uvedené pod č. I. odst. 3, písm. a), b), c) a d), pokud bylo lisování nebo vázání do otýpek provedeno vykupovačem nebo jiným rozdělovačem.
7. Příplatek za vypaření sena, které vykupovač prokazatelně v čerstvém (nevypařeném) stavu koupil a skladoval, a to v částce úměrné době skladování, avšak toliko do výše srážky, kterou vykupovač sám učinil při výkupu podle čís. I, odst. 6.
(7) Při prodeji slámy z vymlácených lučních travin, z vymláceného jetele a z vymlácené vojtěšky, jakož i jejích senných strusek (odpad při mlácení k získání semen), nesmí býti překročena částka dvou třetin ceny odpovídajícího druhu sena. Pro rozdělování těchto výrobků platí rozdělovačská rozpětí a přirážky stanovené pro seno.
(8) Prodejní ceny, vypočítané připočtením prodejních rozpětí a přípustných příplatků k pořizovací ceně, se rozumějí při dodávkách v železničních vagonech franko nakládací stanice prodávajícího, při jiných dodávkách a při prodejích bezprostředně spotřebiteli ze skladu vykupovače nebo jiného rozdělovače.
(k šesté části).
Členské příspěvky, obchodní a výrobní rozpětí.
Členské příspěvky, obchodní a výrobní rozpětí.
A. Členské příspěvky.
Členské příspěvky činí:
Členské příspěvky činí:
1. U členů Svazu, na něž se vztahují ustanoveni § 175, odst. 1 a 2 platebního řádu:
| a) | u výrobců mlýnských výrobků pro obchodní účely z každých 100 kg obilí a obilních směsí převzatých k opracování nebo zpracování | K | 2.50, |
| b) | u výrobců krmivových směsí z každých vyrobených 100 kg krmivové směsi bez rozdílu druhu a složení krmivové směsi | K | 1.50. |
2. U členů Svazu, na něž se nevztahují ustanoveni uvedené v odst. 1.:
| a) | u výrobců kávovin z každých 100 kg obilí převzatých k výrobě kávovin a obilné kávy | K | 1.—; |
| tento příspěvek vybírají vykupovači Společnosti přirážkou k prodejní ceně obilí; | |||
| b) | u sušáren čekanky a řepy z každých 100 kg dodaná sušené čekanky a řepy | K | 0.50, |
| c) | u opracovatelů a zpracovatelů. sušené čekanky, sušené řepy, sušených fíků, carobe a směsí těchto plodin, jakož i jiných surovin zpracovávaných na kávové přísady z každých převzatých 100 kg uvedeného zboží. | K | 2.—, |
| d) | u výrobců těstovin z každých 100 kg mouky převzaté ke zpracováni na těstoviny, i když mouka byla převzata z vlastní výroby | K | 3.50. |
B. Obchodní rozpětí.
Obchodní rozpětí činí u 100 kg zboží:
Obchodní rozpětí činí u 100 kg zboží:
1. Vykupovači:
V uvedených rozpětích jest zahrnuta náhrada za veškeré výkony a výlohy spojené s výkupem a převzetím, prodejem a dodávkou odběrateli (na odlehčovací sklad), zprostředkování výkupu a prodeje a za event. daň z obratu z prodejní ceny.
V uvedených částkách jest dále zahrnuta náhrada za skladování a opatrování včetně úroků a manka (v dalším skladovací náhrady), a to:
| a) | u pšenice | K | 2.30, |
| b) | u žita | K | 2.30, |
| c) | u ječmene | K | 2. — |
| d) | u ovsa | K | 2.— |
| e) | u obilních směsí se řídí obchodní rozpětí podle jednotlivých druhů obilí ve směsi obsažených, | K | |
| f) | u pohanky a prosa | K | 6.—, |
| g) | u jedlých luštěnin (u jedlého hrachu, čočky a jedlých fazolí) | K | 24.—, |
| h) | u krmných luštěnin (u krmného hrachu, krmných fazolí, vikve, pelušky, lupiny, koňského bobu a u směsi luštěnin) | K | 5.—, |
| i) | u směsky řídí se rozpětí podle plodin obsažených ve směsce, | ||
| j) | u řepky a řepice | K | 12. —, |
| k) | u lněného a konopného semene | K | 16.50, |
| l) | u hořčice | K | 15. — |
| m) | u máku | K | 18.50, |
| n) | u sóji | K | 6.—, |
| o) | u semen slunečnice | K | 6. —. |
V uvedených rozpětích jest zahrnuta náhrada za veškeré výkony a výlohy spojené s výkupem a převzetím, prodejem a dodávkou odběrateli (na odlehčovací sklad), zprostředkování výkupu a prodeje a za event. daň z obratu z prodejní ceny.
V uvedených částkách jest dále zahrnuta náhrada za skladování a opatrování včetně úroků a manka (v dalším skladovací náhrady), a to:
a) u pšenice, žita, ječmene a ovsa za měsíc, ve kterém bylo toto obilí vykoupeno,
b) u ostatních plodin za celou dobu od převzetí až do dodávky, při čemž rozdíl mezi skladovacími příplatky zaplacenými při výkupu řepky, řepice, lněného semene, hořčice a máku a skladovacími příplatky přijatými při dodávce u těchto plodin, jde ve prospěch skladujícího vykupovače nebo skladujícího hlavního komisionáře.
2. Vykupovači — mlýny:
V uvedených rozpětích jest zahrnuta náhrada za veškeré výkony a výlohy spojené s výkupem a převzetím a za event. daň z obratu s prodejní ceny.
V uvedených částkách jest dále zahrnuta náhrada za skladování a opatrování včetně úroků a manka (v dalším skladovací náhrady), a to:
| a) | u pšenice | K | 2. —, |
| b) | u žita | K | 2. —, |
| c) | u ječmene průmyslového | K | 2. —, |
| d) | u prosa | K | 3. —. |
V uvedených rozpětích jest zahrnuta náhrada za veškeré výkony a výlohy spojené s výkupem a převzetím a za event. daň z obratu s prodejní ceny.
V uvedených částkách jest dále zahrnuta náhrada za skladování a opatrování včetně úroků a manka (v dalším skladovací náhrady), a to:
a) u pšenice, žita a průmyslového ječmene za měsíc, ve kterém bylo toto obilí vykoupeno,
b) u prosa za celou dobu od převzetí až do zpracování.
3. Velkorozdělovači.
Velkorozdělovačům mlýnských výrobků náleží obchodní rozpětí, jež jsou uvedena v příloze č. 5 b).
U velkorozdělovačů, kteří dodávají těstoviny malorozdělovačům a velkospotřebitelům, činí obchodní rozpětí nejvýše K 73.— u 100 kg těstovin.
U velkorozdělovačů jedlých luštěnin činí obchodní rozpětí u 100 kg jedlých luštěnin nejvýše:
Velkorozdělovačům mlýnských výrobků náleží obchodní rozpětí, jež jsou uvedena v příloze č. 5 b).
U velkorozdělovačů, kteří dodávají těstoviny malorozdělovačům a velkospotřebitelům, činí obchodní rozpětí nejvýše K 73.— u 100 kg těstovin.
U velkorozdělovačů jedlých luštěnin činí obchodní rozpětí u 100 kg jedlých luštěnin nejvýše:
| a) | při dodávkách malorozdělovačům | K | 50.—, |
| b) | při dodávkách nemocnicím, zaopatřovacím a veřejným ústavům a uznaným závodním kuchyním | K | 65.—. |
C. Výrobní rozpětí.
Výrobní rozpětí činí u 100 kg zboží zpracovaného nebo vyrobeného k obchodním účelům:
Výrobní rozpětí činí u 100 kg zboží zpracovaného nebo vyrobeného k obchodním účelům:
1. Mlýny:
| a) | za mletí pšenice | K | 40.34, |
| b) | za mletí žita | K | 32.01; |
| c) | výrobní rozpětí při semílání soureže se vypočítá poměrně z výrobního rozpětí u pšenice a žita; | ||
| d) | výrobní rozpětí při semílání obilní směsi se vypočítá poměrně z výrobních rozpětí u jednotlivých druhů obilí obsažených v obilní směsi; | ||
| e) | za zpracování ovsa na ovesné vločky (ovesnou rýži) | K | 50.35, |
| f) | za výrobu krup a krupek | K | 41.28, |
| g) | za zpracování pohanky | K | 36.50, |
| h) | za šrotování všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže | K | 8.—, |
| i) | za mačkání všech druhů obilí kromě pšenice, žita a soureže | K | 6.—, |
| j) | za zpracování prosa na jáhly | K | 36.50, |
| k) | za loupání hrachu | K | 40.—, |
| l) | za zpracování hrachu na hrachovou mouku | K | 40.—. |
2. Výrobci krmiv:
| a) | za opracování a zpracování krmiv při výrobě melasové pokrutinové směsi (pro dojnice), nejvýše | K | 14.—, |
| b) | za opracování a zpracování krmiv při výrobě melasové směsi, která obsahuje více než 15% semleté slámy, sena nebo vojtěšky, nejvýše | K | 17.50, |
| c) | při výrobě ostatních melasových směsí, nejvýše | K | 15.—, |
| d) | při výrobě bílkovinné směsi pro vepře rozpětí stanovené čas od času nejvyšším úřadem cenovým; | ||
| e) | při výrobě směsí pro kuřata, byly-li jejich součásti rozdrobeny, nejvýše | K | 35.—, |
| f) | při výrobě formovaného krmivá pro drůbež, nejvýše | K | 27.—, |
| g) | při výrobě melasové příměsi | K | 13.—. |