Vyhláška č. 9/1945 Svazu pro hospodaření s obilím, kterou se vydávají ustanovení pro hospodářský rok 1945/1946.

(2) Společnost jest povinna pověřiti prováděním určitých obchodních úkolů jiné osoby nebo podniky, rozhodne-li tak Svaz se souhlasem ministerstva výživy.

(1) Obchodní úkoly vyplývající z činnosti Svazu provádí Výsadní obilní společnost, v dalším Společnost, a to sama nebo prostřednictvím jiných osob nebo podniků.

(3) Pověření podle odst. 1 a 2 může býti uděleno pro určité druhy obchodních úkolů nebo jen pro jednotlivé obchodní úkoly, a to až do odvolání nebo na určitou dobu.

(1) Pověřeni opravňující k výkupu, skladování a dodávkám plodin, spadajících do hospodaření Svazu, mají vykupovači, jimiž jsou:
Pověření podle odst. a), b) a c) může býti uděleno jen se schválením Svazu. Pověření podle odst. b) a c) mimo to pouze na návrh příslušného hlavního komisionáře.

(2) Vykupovači uvedení v odstavci 1, písmeno a) a b) provádějí:

(5) a) Obilím se rozuměji všechny druhy vymlácené a nevymlácené pšenice, žita, ječmene, ovsa, pohanky a prosa, všechny druhy vyluštěné nebo nevyluštěné (dozrálé) kukuřice a směsi dvou nebo několika druhů obilí.

(4) Svaz může určiti druh a množství plodin, jež jednotliví vykupovači smějí nejvýše vykoupiti.

(3) Vykupovači-mlýny smějí vykupovati pouze pšenici, žito a směsi těchto druhů obilí. Ječmen průmyslový smějí vykupovati pouze ty mlýny, které se zabývají též výrobou krup, a proso pouze ty mlýny, které se zabývají opracováním prosa na jáhly. Ostatní druhy plodin nesmějí vykupovači-mlýny vykupovati. Při tom vykupovači-mlýny provádějí výkup vždy vlastním jménem a na vlastní účet.

(1) Vykupovačům sena, slámy, jiných krmiv a čekanky vydává Svaz průkaz. Vykupovačům ostatních plodin vydává průkaz Společnost. V tomto průkaze musí býti vždy uvedeno, na které druhy plodin se oprávnění vztahuje a zda vykupovač provádí činnost vlastním jménem na účet Společnosti či na účet vlastní. Vykupovač nesmí zahájiti činnost před doručením průkazu.

(2) Poměr vykupovače ke Společnosti se řídí touto vyhláškou, pokud v průkazu vykupovače (odst. 1) není ustanoveno jinak.

(1) Nakupovačem jest ten, kdo podle pověření uděleného vykupovačem jest oprávněn a povinen vykupovati plodiny, přejímati je co do množství a jakosti, vystavovati předepsané doklady o výkupu a prováděti předepsané zápisy. Osoby, které vykonávají pouze některou z uvedených činností, nebo jsou pověřeny vyřizovati u pěstitelů plodin jiné úkoly související s výkupem plodin, jsou pomocníky vykupovačů nebo nakupovačů.

(2) Vykupovačům-mlýnům jest zakázáno používati k výkupu nakupovačů a pomocníků.

(3) Vykupovači vydají nakupovačům a pomocníkům průkaz podle vzoru Společností stanoveného.

(4) Zjedná-li si vykupovač nakupovače k výkupu, jest vykupovač povinen takového nakupovače neprodleně oznámiti Společnosti prostřednictvím svého hlavního komisionáře. Vykupovači jsou povinni kdykoliv na vyzvání Společnosti okamžitě s nakupovačem rozvázati nakupovačský poměr. Vykupovači platí nakupovače ze svého a ručí za škody nakupovačem způsobené. Nakupovači nesmějí býti osoby nebo podniky zpracující plodiny, které patří do hospodaření Svazu.

(1) Pěstitelé chlebového obilí (pšenice, žita a soureže) smějí až do splnění podmínek pro jeho volný prodej podle § 4, odst. 2, vyhlášky ministra výživy a ministra zemědělství ze dne 9. srpna 1945, (běž. č. 145, Ú. l. č. 71/1945) zcizovati chlebové obilí výhradně Společnosti, po případě osobám, které Společnost pověřila výkupem těchto plodin. Toto ustanovení neplatí pro poskytování deputátů a výměnků podle platných předpisů o samozásobení obilím a pro výměnu chlebového obilí mezi pěstiteli pro získání vhodného osiva.

(2) Pěstitelé ječmene, ovsa, olejnatých semen a luštěnin smějí tyto plodiny zcizovati výhradně Společností anebo osobám, které Společnost pověřila výkupem těchto plodin. Toto ustanovení neplatí pro plnění deputátu a výměnků, pokud tím nebude ohroženo splnění dodávkových kontingentů, a pro výměnu za týž nebo jiný druh krmného obilí nebo krmných luštěnin mezi pěstiteli.
Pěstitelé ječmene a ovsa, kteří splnili svůj dodávkový kontingent ječmene i dodávkový kontingent ovsa a ponechali si potřebné množství na osev a krmení, smějí po úplném dodání celkového množství ječmene a ovsa, předepsaného k dodávce z celé obce, volně nakládati se zbývajícím množstvím těchto plodin.

(3) Osoby, které získaly obilí, luštěniny a mák od pěstitelů (jako deputát, výměnek a pod.), smějí tyto plodiny zcizovati výhradně Společnosti, případně osobám, které Společnost pověřila výkupem těchto plodin.

(4) Plodiny, které se smějí dodávati výhradně Společnosti je dovoleno kupovati jen od Společnosti nebo od osob, které je od Společnosti nabyly nebo které Společnost k prodeji zmocnila.

(5) Dovozci obilí, luštěnin a olejnatých semen jsou povinni prodávati a dodávati tyto plodiny jen podle pokynů Svazu.

(2) Osoby, které nejsou povinny míti obilní výkaz, avšak dávají si zpracovati chlebové obilí ve mzdě, jsou povinny míti mlecí výkaz vydaný Svazem.

(1) Pěstitelé obilí nebo olejnatých semen, kteří obhospodařují 2 ha nebo více orné půdy a pěstitelé, jimž byl stanoven dodávkový kontingent chlebového nebo krmného obilí nebo sena a slámy, i když obhospodařují méně než 2 ha orné půdy, jsou povinni vésti obilní výkaz vydaný Svazem.

(3) Obilní výkazy a mlecí výkazy vydané Svazem, doručuje pěstitelům a osobám jmenovaným v odstavcích 1 a 2 místní národní výbor (místní správní komise) příslušný podle sídla závodu, u nezemědělců podle jejich bydliště.

(2) Všechny prostředky potřebné ke splnění povinností vyplývajících z této vyhlášky, zejména k zaplacení výkupních cen, jsou hlavní komisionáři a vykupovači povinni opatřiti si sami.

(1) Z jednání s třetími osobami jsou hlavní komisionáři a vykupovači jediné oprávněni a zavázáni.

(1) Vykupovači kromě vykupovačů-mlýnů vykupují plodiny uvedené v § 2, odst. 2 a), s výjimkou uznaného osiva těchto plodin, výhradně na účet Společnosti; jsou povinni sjednati se Společností, že tyto plodiny se stávají okamžikem výkupu vlastnictvím Společnosti.

(2) K plodinám, jež jsou vlastnictvím Společnosti, nepřísluší vykupovačům a hlavním komisionářům zástavní ani retenční právo, a to ani tehdy, kdyby měli za Společností pohledávky jakéhokoliv druhu. Vykupovači s hlavní komisionáři nesmějí k vykoupeným plodinám zřizovati zástavní právo.

(3) Společnost jest oprávněna zříditi na vykoupené a dosud neprodané obilí zástavní právo podle zákona ze dne 28. června 1933, Sb. č. 107, o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích ve znění předpisů tento zákon pozměňujících. Totéž právo přísluší vykupovačům Společnosti ohledně obilí jimi vykoupeného a dosud neprodaného, jakož i osobám, které skladují obilí pro Společnost; tito jsou oprávněni vystavením obilního zástavního listu sjednati ve vlastním jméně a na vlastní účet, a to na množství nejméně 25 q téhož druhu, peněžní zápůjčku a zříditi pro ní věřiteli zástavní právo.

Vykupovači jsou povinni zaplatiti za plodiny do 8 dnů po jejich výkupu stanovenou výkupní cenu.
(1) Vykupovači jsou povinni při posuzování jakosti plodin postupovati podle platných ustanovení o výkupních cenách a výkupních podmínkách.

(2) Vykupovači a jejích nakupovači jsou povinni na přístupném místě ve svých kancelářích a ve svých skladech vyvěsiti přehlednou tabulku o výkupních cenách. Správnost cen na této tabulce potvrdí hlavní komisionář.

(3) Nevymlácené (nevyluštěné) plodiny nesmějí vykupovači vykupovati bez zvláštního souhlasu společnosti.

(1) Vykupovači a hlavní komisionáři mohou podle okolností případu ujednati s kupujícím takové platební podmínky, aby neutrpěli ztrátu. Mohou požadovati i zaplacení předem, něbo zřízení akreditivu nebo bankovní záruky, jestliže jest oprávněna pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Nesplní-li kupující stanovené platební podmínky, nejsou vykupovači a hlavní komisionáři povinni dodati kupujícímu plodiny, jež mu byly přiděleny. Dodávka nesmí býti odepřena z toho důvodu, že obilí bylo dáno do zástavy za úvěr na obilní zástavní listy. Za zaplacení prodejní ceny plodin Svaz ani Společnost neručí.

(2) Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni sjednati závěrku a dodati plodiny v určené lhůtě. Storno uzávěrky kromě případů uvedených v odstavci 1 bude uznáno pouze v případech insolvence kupujícího nebo zkázy podniku, který plodiny koupil.

(3) Vykupovači a hlavní komisionáři jsou oprávněni postupovati pohledávky za prodané a dodané plodiny.

(2) Hlavní komisionáři jsou povinni vystaviti při dodávce plodin z odlehčovacího skladu dodací lístek na předepsaném vzoru.

(1) Vykupovači jsou povinni u plodin domácího původu vystaviti při každém výkupu lístek o převzetí a při každé dodávce plodin dodací lístek na předepsaném vzoru podle pokynů, v nichž bude určen počet vyhotovení, způsob vyplňování a doručení.

(1) Vykupovač jest povinen skladovati, hlídati a opatrovati plodiny jako řádný obchodník a jest plně zodpovědný za vhodnost, způsobilost a únosnost jím používaných skladovacích prostorů. Jest povinen učiniti veškerá opatření k zachování dobré jakosti plodin. Zanedbá-li vykupovač tuto povinnost, jest Společnost oprávněna na jeho účet učiniti potřebná opatření k zachování dobré jakosti plodin. Vykupovač jest zejména povinen po vyprázdnění skladu postarati se na své útraty o řádné vyčištění a desinfekci skladiště, zejména od pilousů, roztočů a jiných škůdců dříve, než do skladiště počne uskladňovati plodiny.

V případě požáru jest vykupovač povinen učiniti vše, čeho jest potřebí, aby byly zachovány veškeré nároky proti pojišťovně a jest povinen vyrozuměti Společnost o požáru do 24 hodin telegraficky a písemně.
(2) Plodiny uložené ve skladišti musí býti pojištěny na útraty vykupovače proti požáru u československé pojišťovny ve výkupní ceně, je-li vyšší než cena prodejní, jinak v ceně prodejní.

(3) Skladiště vykupovačů musí býti vybavena potřebnými teploměry.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí též pro hlavní komisionáře skladující plodiny na odlehčovacích skladech.

(5) Hlavní komisionář jest povinen v každém skladě odlehčovacím vésti samostatný kontrolní deník, v němž jest povinen zapisovati manipulační úkony s obilím ve skladě uloženým. Tyto zápisy nutno vésti odděleně podle jednotlivých druhů obilí a nutno v nich označiti den, kterého byla manipulace provedena, způsob manipulace, počet osob při manipulaci zaměstnaných, dobu trvání manipulace a množství obilí podle jednotlivých partií, které bylo manipulováno. Do tohoto kontrolního deníku jest zapisovati podle potřeby denní teplotu vzduchu ve skladišti a teplotu jednotlivých partií ve skladišti uložených.

(1) Vykupovači smějí skladovati plodiny pouze v těch skladech, které Společnost předem schválila. Společnost schválí zásadně pouze takové sklady, u nichž jest zajištěno, že nájemní smlouva nemůže býti vypověděna do konce kalendářního roku, v němž končí ten který hospodářský rok.

(2) Schválení skladu Společností nemá vliv na ručení vykupovače za jakost plodin, za vhodnost, způsobilost a únosnost schváleného skladu.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí též pro hlavní komisionáře, pokud jde o odlehčovací sklady.

(1) Nemá-li vykupovač možnost skladovati vykoupené plodiny, požádá svého hlavního komisionáře o převzetí plodin na odlehčovací sklad. Zjistí-li hlavní komisionář důvodnost žádosti vykupovače, požádá Společnost o povolení převézti plodiny na odlehčovací sklad. Žádost jest podati na vzorci stanoveném Společností. Prováděti převozy obilí bez předchozího souhlasu Společnosti jest zakázáno.

(2) Na odlehčovací sklad mají býti zásadně převáženy jen plodiny způsobilé k dlouhodobému skladování. V žádostech o povolení k převozu plodin jest, vyznačiti, jde-li o plodiny jakosti popsané v bodě 1 přílohy č. 1 nebo o plodiny horší jakosti. Žádá-li hlavní komisionář o povolení převozu na odlehčovací sklad u plodin horší jakosti než jest popsána v bodě 1 přílohy č. 1, jest v žádosti o povolení převozu na tuto horší jakost upozorniti; Společnost oddisponuje takové plodiny přímo z vykupovačova skladu. Kdyby Společnost do 14 dnů od doručení žádosti potřebné nezařídila, jest míti za to, že povolila převzetí takových plodin na odlehčovací sklad. Takové plodiny musí býti skladovány odděleně od ostatních plodin. Převoz plodin může býti proveden pouze v době, která v povolení jest vyznačena, jinak pouze do 30 dnů od data povolení k převozu.

(3) Výlohy převozu pšenice, žita, ječmene a ovsa ze skladů vykupovačů na sklad odlehčovací hradí Svaz (příloha č. 1), pokud Společnost tyto převozy schválila podle ustanovení odst. 1.

(2) U zboží nevyjmenovaného v odstavci 1 se neplatí náhrady uvedené v odstavci 1.

(1) Náhrady skladného, manka a úroků u pšenice, žita, ječmene, ovsa a obilní směsi skladovaných na skladech vykupovačů a hlavních komisionářů, úroková míra pro kontokorentní styk, výlohy, spojené s uskladněním a vyskladněním obilí na odlehčovacích skladech, náhrady za fukarování a mimořádné přehazování obilí na odlehčovacích skladech a jiné další náhrady hradí Svaz podle ustanovení přílohy č. 1 a podle šesté části této vyhlášky.

(3) Placení náhrad uvedených v odstavci 1 odpadá, bude-li zjištěno, že hlavní komisionář skladuje na odlehčovacím skladě obilí (odst. 1), které se jeho vinou zkazilo tak, že by nemuselo býti převzato ani při doložce o nižší ceně.

(1) Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni při své činnosti dodržovati všechny platné předpisy a opatření vydaná k jejich provedení. Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni zejména vyhověti příkazům a směrnicím, jež vydají Svaz nebo Společnost, a jsou povinni zaříditi vše, aby shora zmíněné platné předpisy, směrnice a příkazy byly splněny. Vykupovači a hlavní komisionáři jsou povinni učiniti veškerá potřebná opatření, aby ustanovení této vyhlášky byla přesně zachovávána též jejich zaměstnanci a nakupovači

(2) Hlavní komisionáři a vykupovači jsou povinni při své výkupní a prodejní činnosti dodržovati přesně všechna platná cenová ustanovení.

(1) Opracovatelé, zpracovatelé a výrobci zboží obhospodařovaného Svazem s výjimkou olejnatých semen, jakož i obchodníci s tímto zbožím a obchodníci s kávou a čajem jsou povinni při odběru tohoto zboží z území Slovenska a jeho dovozu z ciziny hlásiti neprodleně písemně Svazu pro hospodaření obilím, Praha II., Senovážná ul. č. 3:

(2) O hlášení dovozu olejnatých semen z ciziny, po případě jejich odběru z území Slovenska, platí zvláštní předpisy.

(1) Mlýnské výrobky z pšenice a ze žita, určené k lidské výživě, kroupy, těstoviny, ovesné vločky, jedlé luštěniny, jáhly, pohanková krupice, rýže, mák, kávoviny, káva a čaj smějí býti za velkorozdělovačské ceny dodávány pouze podnikům, které mají od Svazu velkorozdělovačský průkaz na toto zboží.

(2) Zprostředkovati prodeje výrobků uvedených v odstavci 1 smějí pouze osoby a podniky (zprostředkovatelé) opatřené průkazem Svazu.

(1) Svaz vydá průkaz uvedený v § 29 jen těm osobám a podnikům, jichž jest z důvodů zásobovacích potřebí k rozdělování zboží uvedeného v § 29.

(2) Žadatel o průkaz jest povinen předložiti na požádání Svazu doklady a prokázati skutečnosti Svazem označené.

(1) Každý kupující výrobků, které se dodávají podle platných ustanovení netto bez pytlů, je povinen vrátiti prodávajícímu bez zaviněného prodlení tkaninové pytle, které prodávající kupujícímu dodal nebo stejný počet tkaninových pytlů téhož druhu a jakosti. Jestliže byly podle zvláštního ujednání mlýnské výrobky dodány v nových označených tkaninových pytlích, musí býti vždy vráceny tytéž pytle. Ohledně pytlů zaslaných k plnění a ohledně pytlů dodaných při dodávce obilí nebo luštěnin platí zvláštní ustanovení v §§ 37 a 38.

(2) Kupující jest povinen doručiti pytle prodávajícímu pokud se prodávající smluvně nezavázal je odebrati. Výlohy doručení nese vždy kupující. Jestliže na žádost mlýna kupující zašle mlýnu své pytle, nese výlohy doručení mlýn. Dodávající mlýny jsou povinny nahraditi velkorozdělovačům mouky za shromáždění prázdných pytlů částku K 0.30 za každý pytel.

(3) Pro případ, že pytle nebudou vráceny prodávajícímu do 2 měsíců po odeslání zboží, musí býti při vystavení účtu zaúčtována vrácením povinnému za každý pytel, který nebude vrácen včas, částka K 60.—. Tato částka musí býti zaplacena bez vyzvání ihned po uplynutí uvedené lhůty; nestane-li se tak, je prodávající povinen řádně ji vymáhati. Při dodávce velkorozdělovači počíná uvedená dvouměsíční lhůta prvním dnem měsíce následujícího po měsíci dodávky. Jestliže předepsaná lhůta byla překročena výlučně pro nepředvídané zdržení v dopravě, jest lhůta zachována, jestliže pytle byly prokazatelně odeslány tak včas, že v době odeslání mohlo býti počítáno s tím, že dojdou prodávajícímu ve lhůtě. Jestliže zboží musí býti podle úředního příkazu skladováno delší dobu, takže kupujícímu není možno vrátiti včas prázdné pytle, počíná lhůta teprve dnem uvolnění zboží k prodeji. Kupující musí tuto okolnost prokázati prodávajícímu potvrzením místa, které skladování nařídilo.

(4) Příjemcova povinnost vrátiti pytle trvá, i když musí býti pro nedodržení lhůty (odst. 3) zaplacena částka K 60.— za každý pytel stanovená v odstavci 3. Jestliže pytle byly dodatečně vráceny do měsíce po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3, snižuje se částka stanovená v odstavci 3 z K 60.— na K 30.—. Bylo-li překročení lhůty způsobeno prokazatelně okolnostmi, které kupující nezavinil, může prodavač pokládati lhůtu za dodrženou, jestliže uzná důvody oznámené kupujícím.

(5) Při dodávkách v lepených papírových pytlích (netto včetně pytle) předchozí ustanovení neplatí. V těchto případech jest účtovati kupujícímu za každý pytel příplatek K 1.50.

(1) S pytli musí býti nakládáno pečlivě, zejména při otvírání jest postupovati tak, aby se zabránilo poškození.

(2) Používání pytlů, které opatřil při dodávce zboží prodávající, v podniku kupujícího jest zakázáno.

(1) Předcházející ustanovení platí pro vracení pytlů, které kupující zaslal prodávajícímu k plnění, obdobně s tím, že pro ně jinak platí zvláštní úprava stanovená v odstavci 2.

(2) Jestliže při koupi obilí nebo luštěnin dodá kupující pěstiteli pytle k plnění, musí býti dodané pytle vráceny již ve lhůtě 6 týdnů od dodání. Kupující musí za dodání pytlů vybrati počínajíc 3. týdnem od dodání pytle — nejdříve však od 8. dne od doby sjednané pro dodávku zboží — až do uplynutí lhůty pro vrácení půjčovné 3 haléře za den a pytel. Po marném uplynutí lhůty pro vrácení musí býti vybráno vedle splatné částky K 60.— za další dobu až nejdéle do 4 týdnů půjčovné 50 haléřů za den a pytel.

(1) Pšenice, žito a sourež (směs pšenice a žita) se smí zpracovávati na mlýnské výrobky pro lidskou výživu pro samozásobení pouze na základě mlecího povolení.

(2) Mlecí povolení vystavuje na žádost místní národní výbor (místní správní komise) podle pokynů Svazu a na tiskopisech vydaných Svazem. Povolení musí obsahovati zejména tyto údaje:

(3) Pro vystavení mlecího povolení jest příslušným místní národní výbor (místní správní komise), v jehož obvodě jest sídlo zemědělského podniku žadatelova, u nezemědělců jejich bydliště.

(4) Jestliže se žadatel přistěhoval z jiné obce, vystaví mu místní nár. výbor (místní správní komise) nového bydliště mlecí povolení jen na úřední potvrzení místního národního výboru (místní správní komise) dřívějšího bydliště o tom, na jakou dobu tento místní národní výbor (místní správní komise) žadateli mlecí povolení již vydal.

(1) Mlecí povolení se vydává pouze na spotřební dobu, která není kratší než 4 týdny a delší než 12 týdnů, při čemž spotřební doba musí končiti vždy posledním dnem některého přídělového období.

(2) Spotřební doba začíná vždy tím dnem, který následuje po posledním dnu spotřební doby uvedené v předchozím mlecím povolení.

(3) Mlecí povolení platí po celou spotřební dobu v něm vyznačenou. V této době musí býti obilí předáno mlýnu ke zpracování a mlýnské výrobky mlýnem vydány.

(1) Kdo dopravuje chlebové obilí do mlýna ke zpracování ve mzdě nebo kdo dopravuje výrobky získané zpracováním tohoto obilí musí míti u sebe platné mlecí povolení a obilní výkaz nebo mlecí výkaz.

(2) Na mlecí povolení nesmí býti dopravováno více obilí, než je uvedeno v mlecím povolení.

(3) Osoba přejímající mlýnské výrobky potvrdí mlýnu jejich výdej v předepsané knize pro námezdní semílání.

(1) Samozásobitel je povinen vrátiti mlecí povolení místnímu národnímu výboru (místní správní komisi), který povolení vydal nejpozději 3 dny po odvezení mlýnských výrobků.

(2) Místní národní výbor (místní správní komise) povede v patrnosti v seznamu vydaných mlecích povolení zvlášť pro každého samozásobitele data o množství obilí, jež mu bylo postupně jednotlivými mlecími povoleními uvolněno k semletí, a o spotřební době, na kterou mlecí povolení bylo vydáno.

Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami žita výkupní ceny žita té které cenové skupiny stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945, (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), zvýšené o K 3.— při 100 kg.

a)	při dodávkách mlýnským podnikům
	při jakostní váze 69 kg a vyšší	K 170.—,
	při jakostní váze 68 kg a nižší	K 165.—,
b)	při dodávkách ke zpracování na jiné výrobky než mlýnské výrobky
	při jakostní váze 69 kg a vyšší	K 300.—,
	při jakostní váze 68 kg a nižší	K 295.—.

(2) Žito:
Prodejní ceny žita činí za 100 kg

(1) Pšenice:
Prodejní ceny pšenice činí při dodávkách mlýnským podnikům za 100 kg

při jakostní váze 79 kg a vyšší	K 202.—,
při jakostní váze 76 kg až 78 kg	K 198.—,
při jakostní váze 75 Kg a nižší	K 194.—.

Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva jsou prodejními cenami pšenice výkupní ceny pšenice té které cenové skupiny stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945, (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), zvýšené o K 3.— při 100 kg.

(3) U pšenice jsou přípustny 3%, u žita 2% na vady vzrůstu, přísad, zlomků, slabých a nevyvinutých zrn (včetně snětivosti). Jestliže méněcennost za tyto vady převyšuje u pšenice 3%, u žita 2%, smí se sraziti za každé další procento K 1.— za 100 kg. Nezávisle na tom smí množství poškozených a nahlodaných zrn u pšenice a u žita činiti nejvýše 3%. Zjištění vzrůstu, přísady, zlomků a slabých zrn se děje způsobem v obchodě obvyklým. Procenta se zjišťují u vzrůstu podle počtu zrn, jinak vážením. Jakost sklizeného obilí nesmí býti měněna přimícháváním jiného druhu.

Tyto ceny se rozumějí za zdravý, suchý ječmen, ne s větším množstvím znečištěnin než 4% podle váhy a ne s větším množstvím porostlých zrn než 2½ % podle počtu.

a)	ke krmným účelům a výrobě melasového krmiva	K 214.—,
b)	k výrobě zeleného sladu	K 206.—

(1) Prodejní ceny krmného ječmene činí za 100 kg

a)	při dodávkách k výrobě krup
	při jakostní váze 66 kg a vyšší	K 195.50,
b)	při dodávkách výrobě obilné kávy
	při, jakostní váze 66 kg a vyšší	K 300.—,
	pří jakostní váže 60—65 kg	K. 296.—,
c)	při dodávkách k výrobě zeleného sladu
	při jakostní váze 66 kg a vyšší	K 206.—,
	při jakostní váze 60—65 kg	K 202.—
d)	při dodávkách k jiným průmyslovým účelům
	při jakostní váze 66 kg a vyšší	K 234.—,
	při jakostní váze 60—65 kg	K 230.—.

(2) Prodejní ceny průmyslového ječmene činí za 100 kg
Tyto ceny se rozumějí za ječmemn průmyslový (ječnen podle popisu v odstavci 1 hodící se k průmyslovému zpracování).

(4) Při náhradní dodávce pěstiteli uznaného osiva a při dodávkách zemědělcům se souhlasem nebo na příkaz Svazu, případně Společnosti bez nároku na zpětnou dodávku jsou prodejními cenami ječmene výkupní ceny ječmene té které cenové skupiny a té které kategorie stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945 (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), zvýšené o K 3.— při 100 kg.

(5) Při protidodávce pěstitelům za každých 100 kg sladovnického ječmene, dodaných po splnění dodávkového kontingentu sladovnickým ječmenem (§ 8, odst. 2, vyhlášky ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945 (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945), jsou prodejními cenami ceny výkupní ječmene té které cenové skupiny a té které kategorie stanovené vyhláškou ministerstva zemědělství a ministerstva výživy ze dne 1. srpna 1945 (běž. č. 131, Ú. l. č. 67/1945).

(3) Prodejní ceny ječmene sladovnického činí za 100 kg

a)	při dodávkách k výrobě pro pivovarské účely	K 260.—,
b)	při dodávkách k výrobě krup	K 199.50,
c)	při dodávkách k výrobě obilné kávy	K 300.—,
d)	při dodávkách k výrobě zeleného sladu	K 206.—,
e)	při dodávkách k jiným průmyslovým účelům	K 269.50.

Tyto ceny se rozumějí za ječmen sladovnický od 66 kg jakostní váhy (hodící se ke sladování). Prodejní cena stanovená pro sladovnický ječmen smí býti požadována pouze tehdy, když dodávaný sladovnický ječmen má normální klíčivost ročníku a když neobsahuje podle váhy více než 1% nečistot a 2% zlomků a mechanicky poškozených zrn a celkový odpad pod sítem 2.2 mm nečiní více než 4% podle váhy.

(1) Pokud není jinak stanoveno, rozumějí se prodejní ceny shora uvedené za obilí vymlácené, zdravé, suché, pročištěné a dobré jakosti.

(2) Při stanovení cen nepřihlíží se ke kilogramovým zlomkům jakostní váhy.

Prodejní ceny pšenice, žita, ječmene a ovsa ke zpracování v mlýnských podnicích na výrobky určené pro lidskou výživu se rozumějí franko vagon stanice mlýna (krupárny, loupárny, vločkárny), resp. franko člun překladiště mlýna, pokud vzdálenost mlýna od překladiště není větší než od jeho nakládací stanice. Je-li tato vzdálenost větší, přísluší mlýnu za tuto větší vzdálenost náhrada dovozného podle přílohy č. 2.
(3) Prodejní ceny jsou pevné, ve všech nakládacích stanicích stejné a rozumějí se včetně daně z obratu za zboží volně sypané, bez záhražek, nebo zboží pytlované bez pytlů, při celovagonových dodávkách, naložené do vagonu v nejbližší železniční (lodní) stanici prodávajícího.

(7) Při dodávkách volně sypaného obilí, při kterých bylo použito vlastních záhražek prodávajícího, jest kupující povinen vrátiti záhražky prodávajícímu vyplaceně do nakládací stanice, ze které bylo obilí odesláno, a to neprodleně, nejpozději však do 14 dnů ode dne dodávky (převzetí) obilí, pakliže si prodávající mezitím své záhražky neodebral. V tomto případě se nesmí kupujícímu účtovati dovozné. Použil-li prodávající při dodávce volně sypaného zboží vlastních záhražek, jest oprávněn účtovati částku K 200.— za každý jednotlivý vagon jako záruku. Nevrátí-li odběratel záhražky ve lhůtě shora určené, jest částka K 200.— splatna do 8 dnů bez újmy nároku prodávajícího na vrácení záhražek.

(6) Prodejní ceny pšenice, žita, ječmene a ovsa dodávaného k jiným účelům než uvedeno v odstavcích 3 a 5 se rozumějí franko vagon nakládací stanice prodávajícího.

(5) prodejní ceny žita a ječmene k výrobě obilné kávy se rozumějí franko vagon stanice výrobny. Ustanovení odst. 3 a 4 platí zde obdobně.

Společnost může v jednotlivých případech dodávajícího vykupovače nebo hlavního komisionáře zprostiti povinnosti uvedené v předešlém odstavci a povoliti dopravu drahou nebo přenésti tuto povinnost na kupující mlýn.
(4) a) Dodávky chlebového obilí a ječmene od vykupovačů a hlavních komisionářů Společnosti mlýnům na vzdálenost nepřesahující 20 km od skladu, z něhož se obilí dodává, do mlýna, kterému se obilí dodává, musí býti provedeny po nápravě (povozem, autem).
Dodává-li se chlebové obilí a ječmen mlýnu, jehož nakládací stanice jest totožná s nakládací stanicí skladu, z něhož se dodávka provádí, jest mlýn povinen odvésti obilí ze skladu vlastním povozem, nesjednal-li se svým dodavatelem, že dodavatel obstará dopravu sám.
Dodávati obilí na tuto vzdálenost železnicí jest dovoleno pouze s výslovným souhlasem Společnosti.
Provádí-li se doprava chlebového obilí a ječmene po nápravě ze skladu, jehož nejbližší nakládací stanice není totožná s nakládací stanicí mlýna, dopravcem (selským povozem), nahradí Svaz na dopravních výlohách dovozné, které bylo dopravci zaplaceno podle platných předpisů.
Provádí-li se doprava chlebového obilí a ječmene ze skladu, jehož nejbližší nakládací stanice není totožná s nakládací stanicí mlýna, do mlýna vlastním dopravním prostředkem dodavatele nebo mlýna, nahradí Svaz na dopravních výlohách částku uvedenou v příloze č. 2 pro příslušnou vzdálenost na dopravované množství obilí, při čemž se vzdálenost počítá po nejkratší cestě ze skladu, z něhož se obilí dodává, do přejímacího mlýna.

(1) Jakostní váha se zjišťuje podle „Srovnávacích tabulek pro obilní zkoušeče výrobních druhů až do 1937“, vydaných Ústředním inspektorátem pro službu cejchovní v Praze.

(2) Jakostní váha zboží musí býti zjištěna u každé dodávky a zapsána na dodacím lístku.

(3) Při dodávkách obilí po železnici jest dodávající vykupovač povinen zapsati do nákladního listu jakostní váhu dodávaného obilí. Nesplní-li dodávající vykupovač tuto povinnost, jest kupující oprávněn odebrati vzorky a předložiti je plodinové burse příslušné podle místa odebrání vzorků. Výlohy spojené s úředním vzorkováním, jakož i se zjištěním hektolitrové váhy provedeným bursou nese v takovém případě vždy dodávající vykupovač bez ohledu na výsledek provedeného zjištění váhy.

(2) Krupárny a výrobci ovesných vloček jsou povinni požádati o příděl obilí u Svazu ve lhůtě, kterou Svaz vždy určí.

Bližší předpisy k vyplňování objednacích listů vydá Svaz.
Vyplněný objednací list jest doručiti i tehdy, jestliže mlýn nežádá o příděl obilí ke splnění mlecích poukazů.
(1) Všechny mlýny, které mají přidělovací číslo pro obchodní mletí a obchodním mletím se zabývají, jsou povinny požádati u Svazu o příděl obilí, kterého se jim k splnění mlecích poukazů nedostává, na objednacím listě vyhotoveném podle přílohy č. 3. Tento objednací list musí býti Svazu doručen nejpozději 5. dne každého měsíce.

(4) Výrobci sladu jsou povinni požádati o příděl ječmene u Svazu pro chmel, slad a pivo podle směrnic stanovených tímto Svazem.

(5) Příkazní listy na dodávky obilí přiděleného podle odstavců 1 až 3 vystavuje Svaz. Svaz doručí po jednom vyhotovení příkazního listu podniku, který požádal o příděl a vykupovači, z jehož skladu se obilí přiděluje.

(3) O příděl obilí k výrobě obilné kávy a k technickým účelům jsou povinni výrobci požádati u Svazu.

(1) Pro dodávky obilí z vykupovačských a odlehčovacích skladů, pokud v příkazním listě není stanovena dodací lhůta jiná, platí dodací lhůta jednoho kalendářního měsíce ode dne vystavení příkazního listu. Den vystavení příkazního listu se nepočítá do dodací lhůty.

(2) Pokud uzávěrka na dodávku obilí podle příkazního listu nebude sjednána, jsou osoby (podniky), jimž bylo obilí přiděleno, povinny vrátiti příkazní list Svazu nejpozději do 8 dnů od data vystavení příkazního listu s oznámením důvodů, pro které uzávěrka nemohla býti sjednána. Ze sjednaných uzávěrek jsou jediné oprávněny a zavázány smluvní strany.

(3) Jestliže kupující žádá, aby dodávka obilí, která má býti provedena drahou, byla provedena v jeho pytlích a jestliže pytle nedojdou dodávajícímu vykupovači nebo hlavnímu komisionáři do 25 dnů ode dne vystavení příkazního listu, nesmí dodávající vykupovač nebo hlavní komisionář čekati s objednávkou vagonu na dojití pytlů od kupujícího, nýbrž jest povinen vagon včas objednati, aby zásilka mohla býti odevzdána dopravě nejpozději posledního dne platnosti příkazního listu. Jestliže pytle sice dojdou později než 25. dne po dni vystavení příkazního listu dodávajícímu vykupovači nebo hlavnímu komisionáři, avšak tak, že zboží může býti do nich napytlováno vzhledem k přistavení objednaného vagonu, odešle dodávající vykupovač nebo hlavní komisionář obilí v pytlích kupujícího, pokud již není napytlováno v pytlích prodávajícího.

(1) Nejvyšší prodejní ceny jedlých luštěnin činí

		u vykupovače a dovozce	u velkorozdělovače	u malorozdělovače
				(cena pro spotřebitele)
		za 100 kg	za 100 kg	za 1 kg
		K	K	K
1.	Hrách jedlý:
a)	velkozrnný (Viktoria) žlutý	520.—	570.—	6.90
	velkozrnný (Viktoria) zelený	545.—	595.—	7.20
b)	drobnozrnný žlutý	465.—	515.—	6.40
	drobnozrnný zelený	490.—	540.—	6.60
2.	Čočka:
a)	velkozrnná	650.—	700.—-	8.20
b)	drobnozrnná	590.—	640.—	7.60
3.	Fazole:
a)	jedlé	500.—	550.—	6.70
b)	druh Flagiolette	550.—	600.—	7.20

(2) Dodávají-li vykupovači nebo velkorozdělovači luštěniny nemocnicím, zaopatřovacím a veřejným ústavům a uznaným závodním kuchyním, platí ceny stanovené u velkorozdělovače, zvýšené o K 15.— za 100 kg.

(3) Při dodávkách luštěnin výrobcům polévkových kostek a polévkového koření platí ceny stanovené u velkorozdělovače.

(4) Prodejní ceny se rozumějí za tyto jakosti:
čočka:
vyzrálý, zdravý, suchý, pročištěný, jednotný, vařivý a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše K 35.— za 100 kg. Hrách velkozrnný je ten, jehož zrno jest kulaté a z něhož propadá sítem s kruhovitými otvory o průměru 5 mm nejvýše 20% podle váhy. Hrách, z něhož uvedeným sítem propadá více než 20% podle váhy, považuje se za drobnozrnný;
zdravé, suché a pročištěné.
vyzrálá, netříděná (přírodní), zdravá, suchá, pročištěná, jednotná a bez mušek. Za muškovitost do 3% podle počtu zrn se sráží nejvýše K 36.— za 100 kg. čočka velkozrnná je ta, z níž propadá sítem s kruhovitými otvory v průměru 6 mm nejvýše 20% podle váhy. Čočka, z níž uvedeným sítem propadá více než 20 % podle váhy, považuje se za drobnozrnnou;
hrách jedlý žlutý a zelený:
fazole jedlé a fazole druhu Flagiolette:

(1) Nejvyšší prodejní ceny krmných luštěnin činí za 100 kg:

krmný hrách						K 255.—,
krmné fazole						K 255.—,
krmná vikev						K 255.—,
peluška						K 255.—,
lupina	a) sladká					K 285.—,
	b) hořká					K 245.—,
koňský bob						K 255.—.

(2) Prodejní ceny se rozumějí za tyto jakosti:
zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 1% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna hrachu jiné barvy se nepočítají do znečištění;
krmný hrách:
krmné fazole:
netříděná (přírodní), zdravá. suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy. z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy;
krmná vikev:
zdravé, suché. jež nesmějí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho minerální znečištění nejvýše 2% podle váhy, při čemž poškozená zrna (zlomky) a zrna jiné barvy se nepočítají do znečištění;
lupina:
peluška:
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy. Do znečištění se nepočítají semena kulturních plodin do 10% podle váhy;
netříděná (přírodní), zdravá, suchá, jež nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy;
koňský bob:
netříděný (přírodní), zdravý, suchý, jenž nesmí míti větší znečištění než 6% podle váhy, z toho znečištění minerální nejvýše 1% podle váhy.

(1) Prodejní ceny jedlých luštěnin u vykupovače, dovozce a velkorozdělovače se rozumějí za vyluštěné zboží, čistou váhu, s daní z obratu, bez pytlů a bez záhražek, a to při prodeji:

(2) Prodejní ceny u malorozdělovače (ceny pro spotřebitele) se rozumějí brutto za netto, s daní z obratu a s papírovým sáčkem.

(3) Dal-li kupující příkaz k dodávce menšího množství než 50 kg, zvyšuje se prodejní cena u vykupovače, dovozce nebo u velkorozdělovače o příplatek K 10.— za 100 kg; tento příplatek jde na vrub obchodního rozpětí toho rozdělovače, který dal příkaz k dodávce menšího množství než 50 kg.

(4) Srážky učiněné při výkupu (nákupu) za horší jakost nutno poskytnouti v plném rozsahu při dalším prodeji, pokud se zboží téže horší jakosti dodává dále.

(5) Prodejní ceny krmných luštěnin se rozumějí za vyluštěné zboží, čistou váhu, bez pytlů a bez záhražek, s naložením do vagonu v kterékoliv nakládací stanici.

(6) Při prodeji krmných luštěnin spotřebiteli platí ustanovení přílohy č. 8 k čtvrté části.

(7) Vykupovači, dovozci, velkorozdělovači a malorozdělovači jsou povinni vyznačovati na účtech, cenících a pod. vždy také druh jedlých luštěnin [na př. velkozrnný (Viktoria) žlutý hrách].

(1) Prodejní ceny olejnatých semen činí za 100 kg:

řepka a řepice	K	616.—,
hořčice	K	620.—,
lněné semeno	K	525.—,
mák	K	1.021.—,
slunečnice	K	411.50,
konopné semeno	K	525.—,
soja	K	711.50.

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 se zvyšují o příplatek za skladování, který činí za každých dodaných 100 kg:

(3) Příplatek za skladování nahrazuje ztrátu na úrocích a výdaje za skladování a udržování zboží v dobré jakosti. Při dodávkách provedených před dobou nebo po době shora pod a) až d) uvedené příplatek za skladování nepřísluší.

(4) Prodejní ceny se rozumějí vždy za tyto jakosti:
zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejvýše 12.5%, pročištěná, bez plísně a pachu, neobsahující více než 3% přísad (cizích semen, plodin a pod.). Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼ % obsahu vlhkosti K 1.50 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼ % se nepřihlíží:
zdravé, suché, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%, pročistěné. Smí míti nejvýše 5% znečistění podle váhy a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li však obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 1.30 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
zdravá, suchá, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%. Smí míti nejvýše 4% znečištění podle váhy, z toho ½% podle váhy zemin. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne, k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 1.50 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží;
lněné semeno.
řepka a řepice:
hořčice:
zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 9% podle váhy znečištěnin včetně hluchých zrn;
mák:
zdravý, suchý, pročištěný, s obsahem vlhkosti nejvýše 10.5%. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než bude stanoveno, učiní se s ceny srážka, po případě se poskytne k ceně příplatek. Tato srážka, po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 2.40 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíži;
semeno slunečnice:
zdravá, suchá, pročištěná, která smí obsahovati nejvýše 3% podle váhy znečištěnin a mimo to nejvýše 10% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků. Je-li obsah vlhkosti vyšší nebo nižší než 14%, jest nutno učiniti s ceny srážku po případě poskytnouti k ceně příplatek. Tato srážka po případě tento příplatek činí za každé ¼% obsahu vlhkosti K 1.50 za 100 kg. Ke zlomkům obsahu vlhkosti až do ¼% se nepřihlíží.
soja:
zdravé, suché, pročištěné, které smí obsahovati nejvýše 5% podle váhy znečištěnin a mimo to nejvýše 5% podle váhy mechanicky poškozených zrn a zlomků;
konopné semeno:

(5) Vlhkost při prodeji vykupovače olejárně určí Ústav pro zkoušení semen Praha X., Královská tř. č. 1, pokud místo, v němž byly vzaty vzorky, jest v Čechách, aneb Oddělení pro zkoušení semen Zemských výzkumných ústavů zemědělských, Brno, Květná ul. č. 19, pokud místo, v němž byly vzaty vzorky jest v zemi Moravskoslezské, nedohodnou-li se strany o jiném způsobu zjištění vlhkosti.

(3) pšeničná mouka hrubá, jestliže

(7) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky, vyskytující se při každém jednotlivém prosívání, jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%).

(6) Zkouška má v každém případě začíti na sítu, které jest opatřeno nejjemnějším hedvábím, určeným pro příslušnou hrubost (zrnění). Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sítem určeným pro největší hrubost (zrnění) a potom středním sítem.

(5) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1 ½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku je vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.

(1) pšeničná krupice polévková, jestliže

(2) pšeničná krupice dětská, jestliže

(4) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a který je potažen mlýnským hedvábím na krupici nebo na mouku, potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.

(1) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a jež jsou potažena mlýnským hedvábím na krupici a mouku potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.

(4) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky vyskytující se při každém jednotlivém prosívání jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%), případně se nepokládá za závadu zbytek na zkušebním sítě opatřeném mlýnským hedvábím na krupici 46 až do 5%.

(2) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku jest vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.

(3) Zkouška má v každém případě začíti na sítu opatřeném mlýnským hedvábím na mouku 5 + + +. Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sít opatřeným mlýnským hedvábím na krupici čís. 46.

(2) Krupky (trhané krupky, lámanka) jsou rozřezané kroupy.

(1) Kroupy jsou výrobky z ječných obílek, zbavených všech znečištěnin, velmi pečlivě oloupaných a obroušených na tvar co možná zaoblený.

(3) Kroupy a krupky smějí obsahovati nejvýše 2% znečištěnin (příměsí) podle váhy, z čehož smí býti nejvýše 0.1% volných pluch a slupek, dále musí býti stejnoměrně dobře oloupané (nejvyšší přípustné množství nedostatečně oloupaných ječných obilek smí činiti 0.2% podle váhy) a prakticky mouky prosté, zdravé, nezávadného pachu a chuti a nesmí býti ani mastkované ani sířené nebo jinak upravené (krášlené a pod.).

(1) Kroupy č. 10 nesmějí při prosévací zkoušce podle § 73 propadnouti síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.50 mm.

(2) Kroupy č. 7 musí při prosévací zkoušce podle § 73 propadnouti beze zbytku síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.50 mm; nesmějí naproti tomu propadnouti síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 8.25 mm.

(1) Proso určené k výrobě jahel k lidské výživě musí býti suché, zdravé, čisté, náležitě vyzrálé a bez snětivých zrn.

(2) Jáhly určené k lidské výživě nesmějí míti po uvaření cizí (zejména stuchlý) pach ani cizí (půdní, skladištní, zatuchlou, hořkou, palčivou a pod.) chuť. Množství znečištěnin nemá u dobrého zboží přesahovati 0.6% podle váhy a nesmí v žádném případě činiti více než 1.5% podle váhy.

(1) Výrobky ze žita nebo z pšenice, které neodpovídají výše uvedeným ustanovením, smějí býti vyráběny, do oběhu uváděny, zpracovány nebo jinak používány pouze se zvláštním svolením Svazu.

(2) Výroba a uvádění do oběhu zvláštních výrobků (mlýnské výrobky, které se získávají zvláštním výrobním procesem, jímž nabývají zvýšené výživně-fysiologické hodnoty nebo jsou vyráběny za částečného použití jiných surovin, nebo mlýnské výrobky s přísadami jakéhokoliv druhu) jest přípustna — bez újmy všeobecných předpisů o povolování zřízení nových podniků — jen se zvláštním svolením Svazu. Tento předpis se nevztahuje na výrobky, které nejsou určeny k výrobě chleba, jiných druhů pečiva nebo těstovin (poživatin).

(1) Po dobu veřejného hospodaření se řídí zpracování obilí ve mlýnech mlecími poukazy Svazu, při čemž zásadně zůstávají v platnosti dosavadní přidělovací čísla mlýnů. Až do jiné úpravy rozsahu zpracování platí dosavadní přidělovací čísla v souvislosti s množstvím uvolněným pro to které období ke zpracování jako mlecí poukaz podle těchto ustanovení. Pro mlýny v pohraničním území Čech, Moravy a Slezska, platí až na další jako přidělovací čísla pro obchodní mletí jejich základní množství obchodního mletí ověřené podle vládního nařízení č. 168/1935 ze dne 20. července 1935.

(2) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí zaříditi všeobecně nebo v jednotlivých případech změnu mlecích poukazů. Semílání ve mlýnech musí se díti podle mlecích poukazů a podle jinak platných ustanovení; zejména jsou mlýny povinny zpracovati množství obilí, které má býti zpracováno podle uděleného mlecího poukazu, úplně ve stanovené lhůtě. Svaz může v jednotlivém případě mlýn úplně zprostiti od povinnosti splniti udělený mlecí poukaz nebo prodloužiti lhůtu ku splnění uděleného mlecího poukazu. V těchto případech není nárok na odškodnění.

(3) Přidělování obilí mlýnům provádí Svaz pro určitá období Svazem stanovená. Výši celkového přídělu určuje Svaz.

(1) Mlýnské výrobky z pšenice, žita, ječmene a ovsa s výjimkou vedlejších výrobků pro krmné účely smějí býti uváděny do oběhu pouze s označením:

(2) Označení jest provésti zřetelně u každého pytle pytlovkou, která musí býti připevněna bezprostředně za uzlem motouzu, kterým se uzavírá pytel. Označení musí býti provedeno před vyklizením ze mlýna. Rozdělení nebo oddělené uvádění jednotlivých údajů je nepřípustné.

(5) Předpisů o označování jest použíti obdobně na tištěné i psané nabídky všeho druhu.

(6) K uzavření obalu se smí použíti pouze motouzu z jediného kusu, nenavazovaného ani jinak nastavovaného. Obal musí býti motouzem tak pevně uzavřen, aby nebylo možno motouz přetáhnouti.

(3) Rozdělovač smí přidati k označení svoji firmu na zvláštní pytlovce, při drobném balení též na obalu.

(4) Osoby, které mlýnské výrobky z otevřených pytlů prodávají, zpracují nebo spotřebují, smějí odstraniti označení (pytlovku) teprve bezprostředně před prodejem, zpracováním nebo spotřebováním.

(2) Rozdělování mlýnských výrobků pro lidskou výživu a technické účely se děje podle těchto ustanovení:

(1) Mlýnské výrobky smějí býti dodávány a odebírány pouze na předepsané doklady.

(3) Mlýny a velkorozdělovači jsou povinni sjednávati prodej mlýnských výrobků k lidské výživě velkorozdělovačům a průmyslovým zpracovatelským podnikům na závěrečném listě vyhotoveném podle přílohy č. 6. Pro tyto obchody jsou závazné podmínky uvedené v příloze č. 6.

(1) Mlýny a velkorozdělovači jsou povinni vyznačiti na každém převzatém dokladu, opravňujícím k výdeji zboží, den převzetí. Mlýny i velkorozdělovači dodávají mlýnské výrobky zpravidla v tom pořadí, v jakém jim byly odběrní listy předloženy.

(2) Stanoví-li okresní národní výbor (okresní správní komise) nebo Svaz s ohledem na veřejné zásobování, že určité odběrní listy nebo disposice Svazu mají býti splněny v určité době, jsou mlýny nebo velkorozdělovači povinni splniti dodávku ve stanovené lhůtě.

(4) Jestliže mlýn nebo velkorozdělovač po převzetí dokladů opravňujících k výdeji zboží zjistí, že včasná dodávka se stala pro vyšší moc nemožnou, je povinen tuto okolnost odběrateli písemně neprodleně po zjištění překážky oznámiti, potvrditi mu nemožnost splnění a vrátiti mu převzané doklady.

(3) Mlýn ani velkorozdělovač mlýnských výrobků nesmí odepříti převzetí a splnění odběrního listu, jestliže splnění odběrního listu je v době jeho platnosti možné.

(1) Mlýnům je zakázáno vydávati mlýnské výrobky k lidské výživě spotřebitelům. Svaz může povoliti na žádost mlýna výjimky z tohoto zákazu pro mlýny, které vydávají uvedené mlýnské výrobky v prodejnách oddělených od mlýna, vedou-li o těchto prodejnách zvláštní účtování.

(2) Ustanovení odst. 1 se nevztahuje na výdej mlýnských výrobků získaných při zpracování obilí ve mzdě pro samozásobení, jsou-li dodržena ustanovení uvedená v prvé části, §§ 41 a 42 a na prodej mlýnských výrobků zaměstnancům mlýna na platné odběrní doklady.

(1) Osoby, které odvážejí od mlýnů nebo od rozdělovačů mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin povozem nebo autem, jsou povinny míti u sebe řádně vyplněný a dodavatelem podepsaný dodací lístek, který musí obsahovati alespoň tyto údaje:

(2) Pokud dodací lístek podle odstavce 1 nahrazuje řádný účet, jsou mlýny a velkorozdělovači povinni vyznačiti v dodacím lístku vedle údajů uvedených v odstavci 1 také ještě cenu dodaných mlýnských výrobků s podotknutím, zda mlýn nebo velkorozdělovač dodal mouku sám franko stanice příjemce nebo sklad kupujícího, či zda si příjemce odvezl mouku ze mlýna.

(3) Tiskopisy dodacích lístků jest obstarati výhradně tam, kde Svaz určí.

(2) Dodavatelé jsou povinni vyhotovovati dodací lístky trojmo. Příjemce zboží potvrdí na jednom vyhotovení svým podpisem příjem zboží a toto vyhotovení vrátí dodavateli, druhé vyhotovení si ponechá, třetí vyhotovení zůstává u dodavatele. Dodavatel i příjemce zboží jsou povinni dodací lístky uschovávati k účelům kontrolním.

(1) Každý dodavatel musí vystavené dodací lístky označovati běžnými pořadovými čísly.

(1) Mlýn smí přijmouti chlebové obilí ke zpracování ve mzdě jen tehdy, jestliže osoba, která dává obilí zpracovati ve mzdě odevzdá zároveň platné mlecí povolení a obilní výkaz nebo mlecí výkaz. Mlýn nesmí přijmouti více chlebového obilí ke zpracování ve mzdě, než kolik je uvedeno v mlecím povolení.

(2) Převzaté množství potvrdí mlýn ihned po převzetí odděleně podle druhů v obilním výkaze nebo v mlecích výkazech v rubrikách určených pro námezdní mletí a v mlecím povolení. Pokud mlýn nevydává výrobky z obilí odevzdaného mu ke zpracování ve mzdě ihned po převzetí tohoto zboží, musí mlecí povolení zůstati ve mlýně až do vydání výrobků získaných zpracováním přijatého zboží.

(3) Mlýn jest oprávněn odepříti převzetí takového obilí, které není způsobilé ke zpracování na mlýnské výrobky určené k lidské výživě. Jestliže nechce převzíti obilí pro špatnou jakost, jest povinen tuto skutečnost poznamenati na mlecím povolení.

(4) Uschovávati ve mlýnech pro jiného obilí a výrobky z něho, které nejsou doloženy mlecím povolením, je zakázáno. Obilí a výrobky z něho, které jsou skladovány ve mlýně z vlastní sklizně nebo pro vlastní hospodářství, musí býti odděleně uloženy a vedeny v evidenci ve skladní knize na zvláštním listě.

(5) Mlýn smí přijímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati výrobky z něho pouze v mlýnské budově. Jest tudíž zakázáno přejímati obilí ke zpracování a vydávati mlýnské výrobky z něho jinde než ve mlýně, zejména jest zakázáno přejímati obilí a vydávati mlýnské výrobky prostřednictvím třetích osob nebo ke zpracování ve mzdě svážeti (dáti svážeti) obilí od zemědělců a rozvážeti (dáti rozvážeti) jim mlýnské výrobky. Tento zákaz se nevztahuje pouze na záměrnou činnost rázu pravidelného. Nevztahuje se na případy přivážení obilí nebo odvoz mlýnských výrobků provedený ojediněle jako na př sousedská výpomoc.

(2) Při výdeji výrobků potvrdí mlýn na mlecím povolení, že výrobky byly vydány a vydaná množství výrobků zapíše do obilního výkazu nebo do mlecího výkazu v rubrikách určených pro zápisy o zpracování obilí ve mzdě. Povolení a obilní výkaz nebo mlecí výkaz odevzdá mlýn mleči, který mu potvrdí výdej výrobků v předepsané knize o námezdním mletí.

(1) Veškeré výrobky, které byly získány nebo se obvykle získávají zpracováním odevzdaného zboží, musí býti vydány najednou.

(1) Pro prodeje velkorozdělovačům, t. j. podnikům a osobám, které mají velkorozdělovačský průkaz vydaný Svazem, platí ceny stanovené podle § 98, bude-li objednáno a odebráno najednou vcelku:

a)	ovesných vloček a ovesné rýže dohromady nejméně	25 q,
b)	krup a krupek dohromady, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu nejméně	50 q,
c)	jiných mlýnských výrobků dohromady nejméně	100 q.

(2) Dodávkou vcelku nebo odběrem vcelku se rozumí dodávka nebo odběr:

(3) a) Odebírá-li velkorozdělovač méně než 100 q mlýnských výrobků s výjimkou krup, krupek, ovesných vloček, ovesné rýže, jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu, avšak alespoň 50 q najednou, je povinen nahraditi dodavateli

aa)	u mlýnských výrobků ze žita	1 K,
bb)	u mlýnských výrobků z pšenice	2 K
	za každých 100 kg jako příplatek a vyšší dovozné způsobené menším odběrem.

(4) Dodávku pro velkorozdělovače je provésti zásadně franko přijímací stanice, určené Svazem v příkazním listě. Pouze na přání kupujícího může býti sjednáno, že dodávka bude provedena franko sklad kupujícího nebo že si velkorozdělovač sám odveze mlýnské výrobky ze mlýna nebo ze skladu mlýna, při čemž musí býti dodrženy stanovené ceny.

(5) Pro sjednání podle odstavce 4 platí tato ustanovení:

(6) Ceny pro velkorozdělovače platí též pro průmyslové podniky vyrábějící těstoviny a trvanlivé pečivo.

(7) Ceny a podmínky, platné pro velkorozdělovače, platí i pro dodávky mlýna jinému mlýnu, jestliže jsou prováděny z rozhodnutí Svazu.

(1) Při dodávkách prováděných mlýnem nebo velkorozdělovačem podnikům zpracovávajícím mlýnské výrobky, na př. pekařům, pekárnám, výrobcům dětské moučky a pod. (vyjma ty, které jsou uvedeny pod § 99, odst. 6) platí ceny stanovené podle § 98, k nimž je připočísti obchodní rozpětí:
K 13.— za každých 100 kg žitné mouky (typ 1370).
K 16.50 za každých 100 kg pšeničné mouky hladké (typ 1050),

(2) Tyto ceny se rozumějí za netto, s daní z obratu, bez pytlů, franko sklad kupujícího, bylo-li odebráno mlýnských výrobků všech druhů dohromady méně než 100 q.

(3) Dodavatelé (mlýny nebo velkorozdělovači) jsou povinni poskytnouti při odběru vcelku nejméně 100 q všech mlýnských výrobků dohromady za každých 100 kg tyto slevy z cen podle odstavce 1:

(4) Ceny stanovené podle odstavce 3 se rozumějí franko přijímací stanice. Bude-li však dohodnuta dodávka franko sklad kupujícího, platí obdobně ustanovení pod § 99, odstavec 5, písmeno a).

(5) Odveze-li si kupující zboží sám ze skladu prodávajícího — pokud je sklad prodávajícího v témže místě, v kterém je sklad kupujícího — nebo odveze-li si je sám ve stanici přijímací (z nádraží na svůj sklad), musejí mu býti nahrazeny K 2.— za každých 100 kg. Odveze-li si kupující sám mlýnské výrobky ze mlýna nebo ze skladu prodávajícího, které leží mimo místo kupujícího, je dodávající povinen poskytnouti kupujícímu slevu uvedenou pod § 99, odstavec 5, písmeno b), bb).

(6) O odběru vcelku platí zde obdobně ustanovení pod § 99, odstavec 2.

(1) Dodávky prováděné mlýny nebo velkorozdělovači malorozdělovačům a velkospotřebitelům (t. j. hostincům, restauracím, kavárnám, bufetům, cukrárnám, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům a podobným podnikům a ústavům) je prováděti za ceny stanovené podle § 98 (s připočtením vyrovnávací částky na dovozné), k nimž je připočísti obchodní rozpětí:

a)	K 19.80	za každých 100 kg pšeničné krupice (typ 550),
b)	K 18.—	za každých 100 kg pšeničné mouky, hrubé (typ 550), pšeničné mouky hladké (typ 1050),
c)	K 15.—	za každých 100 kg žitné mouky (typ 1370),
d)	K 37.—	za každých 100 kg krup a krupek,
e)	K 40.—	za každých 100 kg ovesných vloček a ovesné rýže volně sypaných,
f)	nejvýše	K 50.— při dodávkách malorozdělovačům za každých 100 kg jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu,
g)	nejvýše	K 65.— při dodávkách nemocnicím, zaopatřovacím a veřejným ústavům a uznaným závodním kuchyním za každých 100 kg jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu.

(2) Tyto ceny se rozumějí za netto, s daní z obratu, bez pytlů, franko sklad kupujícího, při odběru méně než 25 q ovesných vloček a ovesné rýže dohromady, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu, nebo méně než 50 q krup a krupek dohromady, nebo méně než 100 q jiných mlýnských výrobků dohromady.

		při prodeji malorozdělovačům	při prodeji velkospotřebitelům
		K	K
a)	u žitné mouky (typ 1370)	7.50	5.—,
b)	u pšeničné krupice (typ 550), pšeničné mouky hrubé (typ 550), pšeničné mouky hladké (typ 1050)	9. —	7.50,
c)	u krup, krupek, ovesných vloček, ovesné rýže, jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu	17.50	16. —.

(3) Dodavatelé podle odstavce 1 jsou povinni poskytnouti při odběru vcelku (§ 99, odstavec 2) nejméně 25 q ovesných vloček a ovesné rýže dohromady, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu, nebo nejméně 50 q krup a krupek dohromady, nebo nejméně 100 q jiných mlýnských výrobků dohromady za každých 100 kg tyto slevy s cen podle cit. odstavce:

(4) Ceny stanovené podle odstavce 3 se rozumějí franko přijímací stanice kupujícího, Bude-li však dohodnuta dodávka franko sklad kupujícího, platí obdobně ustanovení pod § 99, odstavec 5, písm. a). Pro odvoz kupujícím platí zde obdobně ustanovení pod § 100, odstavec 5.

(5) Ceny pro malorozdělovače platí i pro taková množství mlýnských výrobků, která odebírají podniky zpracovávající mlýnské výrobky za účelem dalšího prodeje spotřebitelům.

(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za 1 kg:

a)	pšeničné krupice (typ 550)	K 4.20,
b)	pšeničné mouky hrubé (typ 550)	K 4.15,
c)	pšeničné mouky hladké (typ 1050)	K 3.70,
d)	žitné mouky (typ 1370)	K 3.—,
e)	krup č. 10	K 4.20,
f)	krup č. 7 a krupek	K 4.40,
g)	ovesných vloček (volně sypaných)	K 6.—,
h)	ovesné rýže (k lidské výživě)	K 5.20,
i)	jahel k jídlu	K 6.20,
j)	pohankové krupice	K 6.20,
k)	loupaného hrachu (zrna celá i zlomky)	K 8.50.

(2) Ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto s papírovým sáčkem a s daní z obratu.

(1) Základní mlýnské ceny (§ 98, příloha č. 5a), ceny pro velkorozdělovače (§ 99), ceny pro podniky zpracovávající mlýnské výrobky (§ 100) a ceny pro malorozdělovače a velkospotřebitele (§ 101) jsou ceny pevné s výjimkou cen za jáhly, pohankovou krupicí a loupaný hrách, kteréžto ceny jsou nejvyšší.

(2) Ceny pro spotřebitele jsou ceny nejvyšší.

při množství pod 75 kg až do 50 kg v to 1 K za každé balení
při množství pod 50 kg až do 25 kg v to	K 1.50 za každé balení,
při množství pod 25 kg avšak více než 5 kg	K 2.— za každé balení,
při množství od 5 kg do 2½ kg v to	K 0.10 za 1 kg.
při množství pod 2½ kg avšak více než 1 kg	K 0.20 za 1 kg,
při množství nejvýše 1 kg avšak více než ½ kg	K 0.45 za 1 kg,
při množství ½ kg nebo méně	K 0.60 za 1 kg.

(1) Mlýny a velkorozdělovači, kteří jsou se zřetelem k objednaným množstvím mlýnských výrobků podle odběrních a hromadných odběrních listů nuceni odbaviti zásilku tak, že vedle nebo místo originálních pytlů musí určité množství mlýnských výrobků z plného originálního pytle vybrati, zvlášť baliti a tímto množstvím dodávku plných pytlů na plné objednané množství doplniti (při čemž při každé zásilce jednoho a téhož druhu mlýnských výrobků se může vyskytnouti nejvýše jedno balení menší než je balení originální), mohou účtovati tyto příplatky za drobné balení

(2) Cena pro spotřebitele nesmí býti zvýšena o příplatky za drobné balení.

(3) Mlýny a velkorozdělovači nesmějí snižovati dosavadní ustálené originální balení proto, aby mohli účtovati zmíněné příplatky na drobné balení.

(4) Tytéž příplatky za drobné balení mohou býti mlýnem nebo velkorozdělovačem účtovány kupujícímu, požaduje-li výslovně jiné než originální balení, t. j. drobné balení.

(1) Je zakázáno slibovati, poskytovati, žádati nebo přijímati při prodeji a dodávkách mlýnských výrobků cenové výhody odporující této vyhlášce nebo jiné výhody jakéhokoliv druhu.

(2) Pro porušení tohoto ustanovení může Svaz dotčeným mlýnům zastaviti na určitou dobu příděly a velkorozdělovačům a zprostředkovatelům odníti průkaz na přechodnou dobu nebo na trvalo.

(1) Na každou dodávku vystaví prodávající účet s datem dne dodávky a označením způsobu dodávky (§ 88, odst. 2). Při dodávkách velkorozdělovačům je v účtě uvésti číslo a datum příkazního listu Svazu. Účet může býti nahrazen dodacím lístkem. V tom případě musí dodací lístek obsahovati údaje uvedené v odstavci 3.

(2) Pokud účet za zboží dodávané rozdělovačem má náležitosti dodacího lístku [§ 88, litera a) až f)], nahrazuje tento účet dodací lístek.

(3) Děje-li se prodej a dodávka téhož dne nebo ve dvou všedních dnech následujících po sjednání prodeje v menších množstvích, nahrazuje účet závěrečný list (§ 81, odstavec 3), obsahuje-li alespoň tyto údaje:

(1) Krmivové směsi smějí se vyráběti a uváděti do oběhu pouze s písemným povolením Svazu a ve složení, které Svaz určuje.

(2) Výrobci krmivové směsi musí povolení uvedené v odstavci 1 uschovati a předložiti na požádání kontrolním orgánům Svazu nebo jiných úředních míst.

(3) Svaz může uložiti výrobcům krmivových směsí povinnost udržovati stálou zásobu surovin potřebných k výrobě krmivových směsí v množství Svazem stanoveném k jeho disposici.

(1) V žádosti o schválení výroby krmivové směsi musí býti uvedeny veškeré součásti, z nichž má býti krmivová směs vyráběna, poměr, v jakém mají tyto součásti býti dohromady smíchány, postup výroby a zamýšlené pojmenování krmivové směsi. K žádosti musí býti připojena cenová kalkulace ve trojím vyhotovení.

(2) Veškeré údaje uvedené v žádosti musí býti úplné a pravdivé. Na vyzvání musí býti předloženy veškeré potřebné doklady.

(3) Směrnice pro stanovení prodejních cen a prodejních podmínek krmivových směsí jsou stanoveny v příloze č. 7.

(1) Stanovený podíl jednotlivých součástí, z nichž jest složena krmivová směs, musí býti dodržen.

(2) Svaz může u některých krmivových směsí předepsati nejnižší nebo nejvyšší obsah určitých živin.

(3) Svaz si vyhrazuje určiti přípustné výkyvy podílu jednotlivých součástí krmivové směsi, případně obsahu jednotlivých živin.

(1) Krmivové směsi smějí býti uváděny do oběhu pouze v uzavřených obalech, které jsou opatřeny plombou předepsanou Svazem, pokud Svaz neustanovil v písemném povolení k výrobě krmivové směsi jinak.
Tento předpis o balení neplatí bez újmy dalších ustanovení o označování pro tato krmiva:

(2) Na plombě musí býti uvedeno číslo, které přidělí výrobci krmivové směsi Svaz, pokud toto číslo není s povolením Svazu uvedeno na pytlovce (odstavce 3).

(3) Pokud Svaz jinak neustanoví, musí na každém obalu, po případě pytlovce připevněné k obalu, býti vytištěno:

(4) Nejsou-li údaje uvedené v odstavci 3 vytištěny na obalu, musí býti kromě pytlovky připevněné na obalu ještě vložena do každého balení pytlovka se stejnými údaji.

(1) Krmivové směsi v balení pod 25 kg smějí se uváděti do oběhu pouze v drobném balení, jaké Svaz ve svém povolení schválil (§ 111).

(2) Ustanovení pod § 115 o plombování a označování platí i pro drobná balení.

(1) Při převzetí zboží jest rozdělovač oprávněn otevříti nezbytně potřebný počet obalů za účelem zjištění složení a jakosti zboží. Rozdělovač jest povinen vydávati odběratelům nejdříve krmiva z takto otevřených obalů.

(2) Rozdělovač, který při otevření obalu zjistí, že dodané zboží neodpovídá předepsanému složení a jakosti, jest povinen zboží okamžitě písemně pozastaviti výrobci a sděliti to Svazu. Výdej zboží z takové pozastavené dodávky musí býti zastaven až do vysvětlení nebo obdržení souhlasu Svazu. Rozdělovač, který jedná proti těmto ustanovením, jest zodpověden za jakost zboží stejně jako výrobce.

hořčičné pokrutiny,
olivové pecky,
ořech kamenáč, mouka z ořechu kamenáče,
tabákový prach a tabákové semeno,
kakaové slupky a extrahované odpadky z kakaových slupek,
extrakční odpad při výrobě polévkových kostek,
ovocná jádra, pokrutiny z ovocných jader, též extrahované,
plevy všeho druhu a odpadky všeho druhu při mlácení s výjimkou nerozdrcených lněných tobolek a slupek špaldy (prach a smetky),
ricinové odpady nezbavené jedu,
rýžové pluchy,
(1) Ke krmným účelům se nesmějí uváděti do oběhu ať ve stavu zpracovaném či nezpracovaném nebo ve směsi s jinými krmivy zejména tyto látky:
rohy, paznehty a odpadky z nich,
pohankové slupky,
prosné slupky,
datlové pecky,
ořechové slupky všeho druhu,
galalit a galalitové odpadky, umělá rohovina a odpadky z ní,
pluchy a osiny všeho druhu, též rozemleté,
řepné stonky,
kůže a kožené odpadky,
prach řepných řízků s vyšším obsahem popela ve vzduchosuché substanci než 10%, který vykazuje více než pouhé stopy siřičitých kyselin a sirníku.
řepkové lusky,
koukol,
mořská tráva,
kávová usazenina, kávové odpadky a kávové slupky (včetně náhražek),
nečištěné odpady vzniklé při skladování nebo čištění obilí a semen,
zkažená krmiva všeho druhu,

(2) Výrobci krmivových směsí a ostatní podniky opracovávající nebo zpracovávající krmiva a rozdělovači krmiv nesmějí látky uvedené v odstavci 1 opracovávati nebo zpracovávati, skladovati nebo jich ve zpracovaném nebo opracovaném stavu nabývati a je zcizovati.

(3) Odchylkou od ustanovení v odstavcích 1 a 2 smějí některé Svazem výslovně určené podniky nabývati nečištěných odpadů vzniklých při skladování nebo čištění obilí a semen a odpadů po aspiraci a je opracovati nebo zpracovati. Tyto odpady smějí býti po přečištění uváděny do oběhu pouze podle ustanovení Svazu.

(4) Na žádost může Svaz povoliti výjimky z ustanovení odstavců 1 a 2.

(1) Procipitát ke krmení (dikalciumfosfát) jest střední fosforečňan vápenatý, získaný vyloužením čištěných kostí kyselinou solnou nebo kyselinou siřičitou a srážením rozpuštěné kyseliny fosforečné vápenným mlékem. Do obchodu smí býti uváděn pouze sušený a mletý, prakticky prostý sloučenin fluoru, arsenu, kyseliny siřičité a jiných látek zdraví škodlivých, jichž smí obsahovati pouze stopy.

(2) Jako kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek bílé barvy z odtučněných, vyklížených a pálených kostí.

(3) Jako krmný kostní šrot smí býti uváděn do obchodu pouze sušený a mletý výrobek z odtučněných, nikoliv však vyklížených kostí.

(4) Jako krmná kostní moučka vyklížená smí býti uváděn do obchodu sušený a mletý výrobek z odtučněných a vyklížených kostí.

(1) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, krmný kostní šrot a krmná kostní moučka vyklížená, kterých se používá ke přikrmování, musí odpovídati těmto jakostním podmínkám:

(2) Precipitát ke krmení, kostní moučka kalcinovaná ke krmení, kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená musí býti bakterielně nezávadné a technicky prosty chlupů a jiných nečistot.

(3) Míchání přídavkových krmiv uvedených v § 120 navzájem jest nepřípustno.

(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát) a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti vyráběny pouze v jemném mletí. Další označování jako „hrubá“ nebo „jemná“ není přípustno.

(2) Kostní šrot krmný smí býti vyráběn v hrubém (zrnitém) a jemném (moučka) mletí. Krmný kostní šrot hrubý nesmí při prosívání 5milimetrovým čtyřhranným sítem zanechati žádných hrubých zbytků.

(1) Precipitát ke krmení (dikalciumfosfát), kostní moučka kalcinovaná ke krmení (trikalciumfosfát), kostní šrot krmný a krmná kostní moučka vyklížená smějí býti uváděny do oběhu pouze v plombovaných pytlích.

(2) Každý pytel musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati:
Mimo to může býti natištěna ochranná známka výrobce. Pouze výrobce jest oprávněn používati ochranné známky na zboží jím vyrobené a do oběhu uváděné.

(1) Jako vápenatá krmiva smějí býti kromě směsí vápenatých krmiv schválených Svazem uváděny do oběhu pouze:
Stupeň jemnosti mletého vápence ke krmení musí býti nejméně takový, aby moučka prošla sítem o světlosti 0.09 mm, což odpovídá 4.900 ok na 1 cm². Zbytek nesmí činiti více než 20% a musí zcela propadnouti sítem o světlosti 0.2 mm, což odpovídá 900 ok na 1 cm².
Obsah písku a hlíny nesmí býti vyšší než 3% dohromady a jeho výše musí býti při prodeji uvedena kromě obsahu uhličitanu vápenatého (CaCO₃).
Obsah uhličitanu vápenatého (CaCO₃) u sráženého uhličitanu vápenatého a plavené křídy musí činiti nejméně 90%, u mletého vápence musí činiti obsah uhličitanů vápenatého a hořečnatého nejméně 90%, z čehož smí činiti obsah uhličitanu hořečnatého nejvýše 15%.

(2) Za vápenaté krmivo ve smyslu odstavce 1 platí také vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit.

(3) Jako chlorid vápenatý (chlorkalcium) ke krmení smí býti uváděn do oběhu jen chlorid vápenatý v pevné (suché) formě. Obsah bezvodého chloridu vápenatého musí býti nejméně 70% a musí býti prakticky prost zdraví škodlivých součástí.

(4) Krmiva uvedená v odstavcích 1—3 smějí býti uváděna do oběhu pouze s tímto přesným označením:
chlorid vápenatý ke krmení.
vápenec pro drůbež (šrot z lastur nebo moučka z lastur) a grit,
mletý vápenec ke krmení,
plavená křída ke krmení,
srážený uhličitan vápenatý ke krmení,

(1) Srážený uhličitan vápenatý, plavená křída a mletý vápenec smějí býti uváděny do oběhu ke krmným účelům pouze v plombovaných pytlích. Toto ustanovení neplatí pro otevřené zboží vydávané v prodejnách. Také obal chloridu vápenatého musí býti opatřen plombou.

(2) Každý obal musí býti opatřen pytlovkou, která bude připevněna zevně a kromě toho pytlovkou, která bude vložena dovnitř naplněného pytle a musí obsahovati tyto údaje:

(1) Rozdělování krmiv nezemědělským držitelům tažných zvířat a psů se děje podle vyhlášky o zavedení lístků na krmiva. Jiným držitelům hospodářského zvířectva přiděluíe krmiva Svaz buď přímo (odst. 2) nebo prostřednictvím okresních národních výborů. (okresních správních komisí) (odst. 3), v jejichž obvodu mají držitelé hospodářského zvířectva bydliště (sídlo závodu).

(2) Do přídělů krmiv prováděných přímo Svazem náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:

(3) Do přídělu krmiv prováděného prostřednictvím okresních národních výborů (okresních správních komisí) podle směrnic Svazu náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:

(4) Svaz může do skupin držitelů zvířectva uvedených v odstavcích 2 a 3 zařaditi i další držitele zvířectva, po případě přeřaditi držitele zvířectva ze skupiny, v níž jsou uvedeni, do skupiny jiné, nebo je z přídělu krmiv vyloučiti.

(5) Příděl krmiva prováděný držitelům zvířectva způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 provádí Svaz pro určitá časová období. Svaz současně určí druh a množství krmiv, jež budou v tom kterém časovém období vydána.

(6) Krmiva smějí býti dodávána a odebírána jen na předepsané doklady (příkazní listy a disposice Svazu, lístky na krmiva a poukázky na krmiva.

(1) Nezemědělští držitelé tažných zvířat a psů, kterým se vydávají lístky na krmiva, uplatňují svůj nárok na vydání lístků na krmiva u místního národního výboru (místní správní komise) obce, ve které jsou zvířata, pro něž jsou krmiva určena. Při tom musí býti udán počet a druh zvířat, pro která se žádá o vydání lístku na krmiva, po případě jiné údaje nutné k posouzení potřeby krmiv.

(2) Držitelé hospodářského zvířectva jsou povinni potvrditi místnímu národnímu výboru (místní správní komisi) příjem vydaných lístků na krmiva.

(1) Držitelé hospodářského zvířectva a podniky uvedené v § 126, odst. 2, jsou povinni ohlašovati potřebu krmiv u Svazu ve lhůtách a způsobem Svazem stanoveným.

(2) Svaz určí příkazním listem druh a množství přiděleného krmiva a dodavatele, u něhož přidělené krmivo musí býti odebráno, nebo vydá poukázku na krmiva.

(1) Pokud není příděl upraven jinak ve formě všeobecných norem, vydaných ministerstvem výživy nebo Svazem, jsou držitelé hospodářského zvířectva, uvedení v § 126, odst. 3, kteří žádají o příděl krmiv, povinni, podati žádost s udáním potřeby krmiv u místního národního výboru (místní správní komise) politické obce, v níž jest sídlo jejich zemědělského závodu nebo jejich bydliště, a současně předložiti doklady k odůvodnění své žádosti.

(2) Místní národní výbor (místní správní komise) osvědčí přiměřenost potřeby krmiv udané v žádosti a předloží žádost okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) nejpozději osmého dne po podání žádosti.

(3) Okresní národní výbor (okresní správní komise) na základě žádostí, které jim byly předloženy podle odstavce 2 vydá jednotlivým držitelům hospodářských zvířat Poukázky na krmiva. Poukázky na krmiva doručuje okresní národní výbor (okresní správní komise) držitelům hospodářských zvířat prostřednictvím místních národních výborů (místních správních komisí).

(1) Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva může podle svého rozhodnutí zvoliti libovolného rozdělovače, u něhož zamýšlí krmiva odebrati a jest povinen odevzdati dozdělovači krmiv lístek na krmiva nejpozději v době platnosti vyznačené v lístku a poukázku na krmiva nejpozději do 21 dnů ode dne vystavení poukázky. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky může voliti pouze takového rozdělovače, jehož sídlo podniku leží v témž politickém okrese, v němž je zemědělský závod majitele lístku na krmiva nebo poukázky nebo v sousedním politickém okrese. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva jest povinen odebrati celé množství krmiv, na které zní ústřižek lístku na krmiva nebo poukázky u toho rozdělovače krmiv, kterému odevzdal ústřižek lístku na krmiva nebo poukázky, i když výdej krmiv se neděje najednou. Majitel poukázky jest povinen při převzetí krmiv potvrditi v příslušné rubrice poukázky příjem krmiv vlastnoručním podpisem.

(2) Zní-li poukázka na krmiva na dva nebo více měsíců, má majitel poukázky v každém měsíci nárok pouze na výdej množství krmiv, které na tento měsíc připadá. Ve výjimečných případech, na př. je-li přidělené množství malé nebo vzdálenost mezi sídlem rozdělovače a bydlištěm oprávněného odběratele příliš veliká, může býti vydáno větší množství, než které na každý měsíc připadá, po případě celé přidělené množství. Předpokladem jest, že stav zásob rozdělovače zaručuje nerušené zásobování ostatních majitelů poukázek.

(3) Rozdělovači krmiv jsou povinni odevzdati vždy do středy prvního týdne ústřižky lístků na krmiva a poukázek na krmiva v předchozím přídělovém období přijaté okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) za účelem vystavení odběrního listu.

(1) Majitel lístku na krmiva ztrácí nárok na výdej krmiv, jestliže:

(2) Majitel poukázky na krmiva ztrací nárok na výdej krmiv, jestliže:

(3) Rozdělovači krmiv nesmějí přijímati lístky na krmiva a poukázky na krmiva, u nichž zanikl nárok na výdej podle odstavce 1 a 2 a vydávati krmiva na takovéto doklady.

(1) Krmiva smějí rozdělovati pouze osoby a podniky (rozdělovači krmiv), kteří byli Svazem pověřeni rozdělováním krmiv a mají pro to Svazem vystavený průkaz.

(2) Mlýny smějí rozdělovati pouze vedlejší mýnské výrobky, po případě také jiná krmiva, která se získávají při opracování nebo zpracování plodin ve mlýně, při čemž musí býti dodržena ustanovení vydaná v části třetí, § 84.

(1) Rozdělovači krmiv nesmějí žádati o krmivo přímo u výrobců, nýbrž výhradně u Svazu. V žádosti musí uvésti množství krmiv odděleně podle těch druhů, na něž jim byly vystaveny odběrní listy (§ 130, odst. 3), jakož i zásobu těchto krmiv, kterou mají na skladě v den objednávky. V objednávce mohou navrhnouti výrobce, od něhož si přejí krmiva odebrati.

(2) Rozdělovači, kteří na základě množství krmiv, na něž zní jim vystavené odběrní listy, nemohou odebrati najednou alespoň jeden celý vagon, jsou povinni dohodnouti se společně o tom, na adresu kterého rozdělovače má býti dodána celovagonová zásilka krmiv. Nedohodnou-li se takoví rozdělovači uvedeným způsobem, určí příjemce sběrného vagonu Svaz se zřetelem na nejvýhodnější železniční stanici.

(4) Jestliže rozdělovač, který jest zúčastněn na zásilce sběrným vagonem, včas na telegrafické nebo telefonické, písemně potvrzené vyzvání krmiva neodebéře nebo s nimi nedisponuje, jest příjemce sběrného vagonu povinen uskladniti zboží na účet takového rozdělovače. V takovém případě jest příjemce sběrného vagonu oprávněn vyúčtovati rozdělovači skutečně vzniklé výlohy, a to paušálními částkami, které jsou stanoveny v příloze č. 8. Uskladnění musí býti okamžitě Svazu oznámeno.

(3) Příjemce sběrného vagonu je povinen co nejrychleji (telefonicky, telegraficky) vyrozuměti všechny rozdělovače zúčastněné na zásilce o příchodu sběrného vagonu včas tak, aby tito byli s to krmiva z vagonu v železniční stanici ihned odebrati. Příjemce sběrného Vagonu jest povinen inkasovati od jednotlivých zúčastněných rozdělovačů před výdejem zboží cenu vyúčtovanou za zboží a poukázati ji odesílajícímu výrobci. Příjemce sběrného vagonu není oprávněn zaúčtovati zúčastněným rozdělovačům jiné částky, než které jsou stanoveny v příloze č. 8.

(5) Ustanovení tohoto paragrafu odst. 2—4 se nevztahují na dodávky krmiv silničními vozidly.

(1) Výrobci krmiv uvedených v § 110, jakož i osoby a podniky, které získávají tato krmiva jako vedlejší výrobky při výrobě jiného zboží nebo jako odpad při výrobě nebo při čištění, smějí pouze podle pokynů Svazu tato krmiva zcizovati a dodávati nebo používati jich ve vlastním hospodářství ať ve stavu původním nebo po dalším opracování nebo zpracování. Toto ustanovení neplatí pro zpětné dodávky melasy ke krmení a řepných řízků pěstitelům řepy, bramborových vloček, pěstitelům, brambor a ohledně dodávky melasy k technickému použití.

(2) Výroba krmiv uvedených v § 110 ve mzdě jest zakázána. Toto ustanovení neplatí pro opracování a zpracování plodin pro pěstitele ve mzdě a pro výrobu ve mzdě těch výrobků, které jsou vhodné ke krmným účelům a jsou obhospodařovány podle ustanovení Svazu pro mléko a tuky, pro řepu a cukr, pro brambory a škrob a pro chmel, slad a pivo.

(1) Jest zakázáno zkrmovati:

(2) Ze zákazu uvedeného v odstavci 1 jsou vyňaty zkažené plodiny a výrobky z nich, jejichž jakost neodvratnými vlivy tak utrpěla, že jejich použití k lidské výživě nebo k technickým účelům není už možné, jestliže zkrmení bylo povoleno; povolení vydává na žádost příslušný okresní národní výbor (okresní správní komise).

(3) Míchati různé druhy plodin, u nichž jest dodávková povinnost, k jiným účelům než k setí, jest zakázáno.

(1) Pěstitelé řepky, řepice a máku mají proti zaplacení ceny stanovené v příloze č. 9 nárok na zpětnou dodávku 0.5 kg pokrutin nebo extrahovaného šrotu takových druhů, jak určí Svaz, za 1 kg řepky nebo řepice o vlhkosti 10% nebo máku o vlhkosti 7%, který dodali vykupovačům nebo jako uznané osivo. Pěstitelé, kteří dodali řepku, řepici nebo mák s vyšší nebo nižší vlhkostí, obdrží větší nebo menší množství pokrutin nebo extrahovaného šrotu než je uvedeno v předchozí větě; toto množství se určí podle poměru sušiny v plodinách dodaných pěstitelem k sušině v řepce a řepici o vlhkosti 10%, po po případě v máku o vlhkosti 7%.

(2) Pěstitelé lnu mají nárok na zpětnou dodávku 0.50 kg pokrutin nebo extrahovaného šrotu takových druhů, jak určí Svaz, za každý 1 kg lněného semene dodaného jimi vykupovačům nebo jako uznané osivo, po odečtení množství osiva odebraného bez protidodávky, proti zaplacení ceny stanovené v příloze č 9.

(1) Pěstitelé smějí odebrati krmiva, na která mají nárok podle § 139, u vykupovače, jemuž dodali plodiny. Pěstitelé uznaného osiva jsou povinni přihlásiti se k odběru krmiv, na která mají nárok podle § 139 u vykupovače, kterého si sami zvolí, a to u řepky a řepice do 31. prosince, u máku a lněného semene do 30. dubna. Nebyla-li přihláška učiněna v předepsané lhůtě, zaniká nárok na výdej zboží.

(2) Krmiva, na která mají pěstitelé nárok podle § 155, musí býti odebrána do 30 dnů po vyzvání vykupovačově. Nebylo-li zboží v této lhůtě odebráno, zaniká nárok na výdej zboží.

(1) Výkup a převzetí sena a slámy na povinnou dodávku provádějí vykupovači určení Svazem. Vykupovač smí prováděti výkup a převzetí sena a slámy na povinnou dodávku pouze v těch obcích, které mu Svaz k tomu účelu přidělil.

(2) Výrobci smějí dodávati seno a slámu na povinnou dodávku jen tomu vykupovači, který byl určen k výkupu sena a slámy v obci, ve které je zemědělský závod (bydliště) výrobce.

(3) Vykupovači jsou povinni vykoupiti a převzíti seno a slámu, odpovídají-li stanoveným jakostním podmínkám.

(1) Držitelé skladišť a lisů na seno a slámu jsou povinni přenechati je nakupovačům k používání na výzvu okresního národního výboru (okresní správní komise).

(2) Prokáží-li držitelé, že skladišť a lisů na seno a slámu sami nutně potřebují, mohou býti zbaveni povinnosti přenechati je k používání.

(3) Za přenechání skladišť a lisů na seno a slámu přísluší držitelům přiměřená náhrada, jejíž výši, nebude-li docíleno dohody, určí okresní národní výbor (okresní správní komise).

(1) Výrobci sena smějí zcizovati mimo uloženou povinnou dodávku seno pouze s písemným svolením místního národního výboru (místní správní komise) v této době:

(2) Povolení podle odstavce 1 smí býti vydáno jen tehdy, není-li ohroženo splnění povinné dodávky sena.

(1) Na každou dodávku sena a slámy v množství nejméně 40 kg musí býti kupujícímu vydán účet. Tento účet musí obsahovati alespoň: datum dodávky, jméno prodávajícího a kupujícího, váhu, druh zboží a cenu, při zásilkách drahou kromě toho odděleně pořizovací cenu, prodejní rozpětí, náhradu a půjčovné za provazy k upevnění plachet, půjčovné za plachty, náhradu za vážení a tárování a skutečně vzniklé železniční a dovozní výlohy, které třeba podrobně uvésti.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro výkup sena a slámy na povinnou dodávku, jestliže byl při výkupu vystaven lístek o převzetí předepsaný Svazem.

(1) Ve všech podnicích, které
musí býti vedeny řádně a přehledně dále uvedené knihy, z nichž musí býti kdykoliv patrny veškeré obchodní úkony podle množství a hodnoty, zejména podrobnosti nabytí, skladování (odděleně podle vlastních a cizích zásob), opracování a zpracování, přimíchávání, výroby, zcizení a zprostředkování vyjmenovaného zboží. Knihy musí býti uzavřeny sečtením na konci každého kalendářního měsíce. U skladních knih musí býti zásoby na konci každého měsíce přeneseny.

(2) Další ustanovení o vedení zvláštních knih jsou uvedena pod § 152 a násl.

(3) Od povinnosti vésti zvláštní knihy jsou osvobozeny:

(1) Kdo přijímá zboží uvedené v § 151 za účelem dalšího zcizení, uskladnění, opracování nebo zpracování, jest povinen vésti knihu o příjmu došlého zboží, z níž jsou patrny odděleně pro jednotlivé druhy zboží tyto údaje:

(2) Zápis údajů pod 5, 7, 8, 9, 10, 12 a 14 odstavce 1 nemusí býti proveden, jestliže tyto údaje jsou nesporně patrny z přejímacích lístků a došlých účtů. V tomto případě musí býti přejímací lístky a došlé účty opatřené pořadovými čísly uschovány ve svazcích. V knize o příjmu musí býti odkaz na číslo svazku.

(3) Zápisy do knihy o příjmu musejí býti provedeny i tehdy, když zboží neprochází skladem.

(1) Kdo prodává zboží uvedené v § 151, jest povinen vésti knihu o výdeji, z níž jsou patrny odděleně pro jednotlivé druhy zboží tyto údaje:

(2) Zápis výdajů pod 5, 7, 8, 9, 10, 12 a 14 odstavce 1 nemusí býti proveden, jestliže tyto údaje jsou nesporně patrny z propisů vydaných účtů. V tomto případě musí býti tyto propisy, opatřené pořadovými čísly, uschovány ve svazcích. V knize o výdeji musí býti odkaz na číslo svazku.

(3) Výdeje zboží spotřebitelům v množství pod 50 kg lze zapisovati týdně jednou položkou bez uvedení jména a adresy kupujícího.

(4) Zápisy do knihy o výdeji nutno provésti bez ohledu na to, zda se zboží vydává z vlastního skladu či nikoliv.

odvolání na položku knihy o výdeji, pod kterou jest odběrní doklad zapsán, množství zboží, na které odběrní doklad zní, datum výdeje, vydané množství zboží, odvolání na položky knihy o výdeji.
(5) Jestliže se nevydává najednou to množství zboží, na které zní odběrní doklad (odst. 1, č. 4), musí býti veden pro každého odběratele zvláštní účet odběrních dokladů podle jednotlivých druhů zboží. V tomto účtě jest uvésti:

(1) Mlýny, které zpracovávají pšenici, žito, ječmen nebo oves obchodně nebo ve mzdě a krupárny jsou povinny vésti zámelovou knihu s těmito údaji:

(2) Výrobci ovesných vloček, loupárny luštěnin a prosa, výrobci kávových náhražek a přísad, výrobků z pohanky nebo těstovin a sušárny čekanky jsou povinni vésti zvláštní knihu, z níž jsou patrny odděleně pro jednotlivé druhy výrobků tyto údaje:

(3) Podniky vyrábějící krmivové směsi jsou povinny vésti knihu o míchání, z níž musejí býti patrny tyto údaje:

(4) Pekařské podniky jsou povinny zaznamenávati denně vyrobené množství chleba všeho druhu a žitného pečiva v kg. Tento záznam musí býti uzavřen posledního dne každého přídělového období.

(1) Kdo vyměňuje chléb nebo pečivo za mouku, jest povinen vésti o této výměně knihu, která musí obsahovati tyto údaje:

(2) Výměnu mouky za chléb a pečivo v množství, které v jednotlivých případech nepřesahuje 10 kg lze zapisovati týdně úhrnem bez uvedení jména a adresy dodavatelovy.

(1) Mlýny (s výjimkou mlýnů uvedených v odstavci 3) a krupárny jsou povinny doručovati Svazu na předepsaném vzoru „O“ hlášení o příjmu, výdeji a zásobách obilí, mouky a mlýnských výrobků z obchodního mletí a hlášení o příjmu, výdeji a zásobách obilí určeného k mletí ve mzdě pro samozásobitele a o příjmu, výdeji a zásobách mouky a mlýnských výrobků z tohoto mletí, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.

(2) Mlýny, jejichž přidělovací číslo pšenice a žita pro obchodní mletí činí dohromady nejméně 3000 q jsou povinny podávati hlášení o zásobách pšenice, žita a ječmene a mlýnských výrobků z pšenice, žita a ječmene vždy podle stavu v sobotu ve 12 hodin v poledne na předepsaném vzoru tak, aby hlášení bylo ještě v sobotu, ke které se hlášení podává, odevzdáno k poštovní dopravě.

(3) Mlýny s pouhým námezdním kontingentem a šrotovníky jsou povinny doručovati Svazu na předepsaném vzoru „N“ hlášení o příjmu, výdeji a zásobách obilí určeného k mletí ve mzdě pro samozásobitele a o příjmu, výdeji a zásobách mouky a mlýnských výrobků z tohoto mletí, a to vždy do 10. listopadu, 10. února, 10. května a 10. srpna za uplynulé tři měsíce.

(4) Výrobci ovesných vloček jsou povinni podávati hlášení o zásobách ovsa a ovesných vloček vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí na předepsaném vzoru „VI“.

(1) Výrobci krmných mouček živočišného původu jsou povinni doručovati Svazu hlášení o výrobě, dodávkách a zásobách krmných mouček živočišného původu na předepsaném vzoru „KM“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.

(2) Výrobci krmivových směsí jsou povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách surovin použitých k výrobě a množství vyrobených krmivových směsí, jejich výdeji a zásobách odděleně podle druhů vyrobených krmivových směsí na předepsaném vzoru „KS“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.

(1) Velkorozdělovači mlýnských výrobků k lidské výživě, těstovin, jedlých luštěnin, rýže a kávových náhražek jsou povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách tohoto zboží na předepsaném vzoru „V“, a to vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí.

(2) Dovozci zboží uvedeného v § 151, odstavec 1, s výjimkou olejnatých semen jsou bez újmy povinnosti hlášení stanovené v prvé části § 27, povinni doručovati Svazu hlášení o příjmu, výdeji a zásobách tohoto zboží na předepsaném vzoru „D“, a to vždy do 10. ledna a 10. července za uplynulé kalendářní pololetí.

(1) a) Vykupovači obilí, luštěnin a olejnatých semen jsou povinni doručovati vždy do 5. dne každého měsíce za měsíc předchozí svému hlavnímu komisionáři dvojmo sestavení o převzetí na vzoru KOM 2 a sestavení o dodávkách na vzoru KOM 4. K sestavení o převzetí musí býti připojeny příslušné první propisy lístku o převzetí. K sestavení o dodávkách musí býti připojeny první propisy dodacího lístku a u dodávek provedených drahou ještě duplikáty nákladních listů.

a to nikoliv za každý jednotlivý sklad, nýbrž toliko každý sklad, který samostatně monopolně účtuje. Hlášení jest vyhotoviti podle konečného stavu zásob 15. a posledního dne každého měsíce a doručiti Svazu nejpozději do 20. dne měsíce, resp. do 5. dne měsíce následujícího.
(2) Vykupovači včetně hlavních komisionářů jsou povinni doručovati Svazu v jednom vyhotovení hlášení

(3) Podrobné pokyny a vzory pro hlášení předepsaná v odstavcích 1 a 2 vydá Společnost se souhlasem Svazu.

(1) Kdo provozuje dva nebo více podniků, je povinen podávati předepsaná hlášení pro každý jednotlivý podnik zvláště.

(2) Předepsaná hlášení jest vyhotovovati průpisem. Prvopis a pokud je tak nařízeno, předepsaný počet průpisů, musí býti odeslán tak, aby byl doručen ve stanovených lhůtách. Jeden propis musí býti uložen v podniku po dobu 5 let ke kontrolním účelům.

(4) Předepsaná hlášení není třeba podávati, jestliže provoz podniku, za který má býti hlášení podáno, byl zastaven na dobu delší 3 měsíců, pokud zastavení podniku bylo Svazu ohlášeno a v podniku nejsou zásoby zboží, kterých se hlášení týká.

(3) Předepsaná hlášení musí býti úplná a správná.

(5) Tiskopisy hlášení, předepsaných pod §§ 160— 167 se objednávají u Svazu, tiskopisy hlášení předepsaných pod § 168 u hlavních komisionářů.

(1) Podniky vyjmenované pod § 151, odstavec 1, jsou povinny vydati na každou dodávku zboží tam uvedeného druhu (s výjimkou výdeje při prodeji v drobném spotřebiteli a v námezdním mletí) neprodleně kupujícímu účet, pokud to není jinak předepsáno. Z účtu musí býti nesporně patrny podrobné cenové a dodací podmínky. Účet musí býti uschován kupujícím a propis účtu prodávajícím.

(2) Ustanoveními odstavce 1 není dotčena platnost zvláštních ustanovení v §§ 63, 108 a 150 a v příloze č. 8, číslo 7.