D.
Rozdělování krmiv.

§ 126

Příděl krmiv.

§ 127

Výdej lístků na krmiva.

§ 128

Přidělování krmiv Svazem.

§ 129

Rozdělování krmiv okresním národním výborem (okresní správní komisí).
Držitel hospodářských zvířat je povinen potvrditi místnímu národnímu výboru (místní správní komisi) příjem poukázek na krmiva.

§ 130

Výdej krmiv.

§ 131

Ztráta nároku na výdej krmiv.

§ 132

Zákaz zcizení lístků na krmiva a poukázek na krmiva, jakož i krmiv, která byla na ně vydána.
Majitelé lístků na krmiva a poukázek na krmiva smějí spotřebovati krmiva převzatá na tyto doklady pouze ve vlastním hospodářství. Zcizování lístků na krmiva a poukázek na krmiva, jakož i krmiv vydaných na tyto doklady jest zakázáno.

§ 133

Rozdělovači krmiv.

§ 134

Žádost o krmiva u Svazu a rozdělování krmiv ze sběrných vagonů.

§ 135

Cenová ustanovení.
Nejvyšší obchodní rozpětí a náhrady pro rozdělovače krmiv jsou stanoveny v příloze č. 8, ceny některých krmiv v příloze č. 9.

§ 136

Zcizování krmiv, jejich výroba ve mzdě a používání.

(1) Rozdělování krmiv nezemědělským držitelům tažných zvířat a psů se děje podle vyhlášky o zavedení lístků na krmiva. Jiným držitelům hospodářského zvířectva přiděluíe krmiva Svaz buď přímo (odst. 2) nebo prostřednictvím okresních národních výborů. (okresních správních komisí) (odst. 3), v jejichž obvodu mají držitelé hospodářského zvířectva bydliště (sídlo závodu).

b) sbory národní bezpečnosti a pod.,

(2) Do přídělů krmiv prováděných přímo Svazem náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:

c) státní a zemské hřebčíny a hříbárny,

a) Československá armáda a spojenecké armády,

e) výzkumné ústavy a držitelé pokusných zvířat,

d) průmyslové podniky, které používají krmiva při výrobě,

f) Českomoravský Jockey-club a ostatní držitelé závodních a turnajových koní,

g) Československý svaz kynologický,

h) zoologické zahrady,

i) nemocnice, sanatoria a charitativní instituce,

j) zemské skupiny chovatelů drůbeže a odborné skupiny chovatelů drobného hospodářského zvířectva při Svazu chovatelů hospodářských zvířat,

k) cirkusy Letná v Praze a Henry v Brně,

l) jiní spotřebitelé při zvláštních akcích.

c) držitelé tažných zvířat zaměstnaných odvozem dříví.

(3) Do přídělu krmiv prováděného prostřednictvím okresních národních výborů (okresních správních komisí) podle směrnic Svazu náležejí tito držitelé hospodářského zvířectva, po případě podniky:

a) držitelé hospodářského zvířectva s vlastními statkovými krmivy,

b) obchodníci dobytkem a koňmi a karantenní stanice hospodářských zvířat,

(4) Svaz může do skupin držitelů zvířectva uvedených v odstavcích 2 a 3 zařaditi i další držitele zvířectva, po případě přeřaditi držitele zvířectva ze skupiny, v níž jsou uvedeni, do skupiny jiné, nebo je z přídělu krmiv vyloučiti.

(5) Příděl krmiva prováděný držitelům zvířectva způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 3 provádí Svaz pro určitá časová období. Svaz současně určí druh a množství krmiv, jež budou v tom kterém časovém období vydána.

(6) Krmiva smějí býti dodávána a odebírána jen na předepsané doklady (příkazní listy a disposice Svazu, lístky na krmiva a poukázky na krmiva.

(1) Nezemědělští držitelé tažných zvířat a psů, kterým se vydávají lístky na krmiva, uplatňují svůj nárok na vydání lístků na krmiva u místního národního výboru (místní správní komise) obce, ve které jsou zvířata, pro něž jsou krmiva určena. Při tom musí býti udán počet a druh zvířat, pro která se žádá o vydání lístku na krmiva, po případě jiné údaje nutné k posouzení potřeby krmiv.

(2) Držitelé hospodářského zvířectva jsou povinni potvrditi místnímu národnímu výboru (místní správní komisi) příjem vydaných lístků na krmiva.

(1) Držitelé hospodářského zvířectva a podniky uvedené v § 126, odst. 2, jsou povinni ohlašovati potřebu krmiv u Svazu ve lhůtách a způsobem Svazem stanoveným.

(2) Svaz určí příkazním listem druh a množství přiděleného krmiva a dodavatele, u něhož přidělené krmivo musí býti odebráno, nebo vydá poukázku na krmiva.

(1) Pokud není příděl upraven jinak ve formě všeobecných norem, vydaných ministerstvem výživy nebo Svazem, jsou držitelé hospodářského zvířectva, uvedení v § 126, odst. 3, kteří žádají o příděl krmiv, povinni, podati žádost s udáním potřeby krmiv u místního národního výboru (místní správní komise) politické obce, v níž jest sídlo jejich zemědělského závodu nebo jejich bydliště, a současně předložiti doklady k odůvodnění své žádosti.

(2) Místní národní výbor (místní správní komise) osvědčí přiměřenost potřeby krmiv udané v žádosti a předloží žádost okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) nejpozději osmého dne po podání žádosti.

(3) Okresní národní výbor (okresní správní komise) na základě žádostí, které jim byly předloženy podle odstavce 2 vydá jednotlivým držitelům hospodářských zvířat Poukázky na krmiva. Poukázky na krmiva doručuje okresní národní výbor (okresní správní komise) držitelům hospodářských zvířat prostřednictvím místních národních výborů (místních správních komisí).

(1) Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva může podle svého rozhodnutí zvoliti libovolného rozdělovače, u něhož zamýšlí krmiva odebrati a jest povinen odevzdati dozdělovači krmiv lístek na krmiva nejpozději v době platnosti vyznačené v lístku a poukázku na krmiva nejpozději do 21 dnů ode dne vystavení poukázky. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky může voliti pouze takového rozdělovače, jehož sídlo podniku leží v témž politickém okrese, v němž je zemědělský závod majitele lístku na krmiva nebo poukázky nebo v sousedním politickém okrese. Majitel lístku na krmiva nebo poukázky na krmiva jest povinen odebrati celé množství krmiv, na které zní ústřižek lístku na krmiva nebo poukázky u toho rozdělovače krmiv, kterému odevzdal ústřižek lístku na krmiva nebo poukázky, i když výdej krmiv se neděje najednou. Majitel poukázky jest povinen při převzetí krmiv potvrditi v příslušné rubrice poukázky příjem krmiv vlastnoručním podpisem.

(2) Zní-li poukázka na krmiva na dva nebo více měsíců, má majitel poukázky v každém měsíci nárok pouze na výdej množství krmiv, které na tento měsíc připadá. Ve výjimečných případech, na př. je-li přidělené množství malé nebo vzdálenost mezi sídlem rozdělovače a bydlištěm oprávněného odběratele příliš veliká, může býti vydáno větší množství, než které na každý měsíc připadá, po případě celé přidělené množství. Předpokladem jest, že stav zásob rozdělovače zaručuje nerušené zásobování ostatních majitelů poukázek.

(3) Rozdělovači krmiv jsou povinni odevzdati vždy do středy prvního týdne ústřižky lístků na krmiva a poukázek na krmiva v předchozím přídělovém období přijaté okresnímu národnímu výboru (okresní správní komisi) za účelem vystavení odběrního listu.

b) neodebral krmiva nejpozději do konce přídělového období následujícího po přídělovém období, na které mu byl lístek na krmiva vydán.

a) v době platnosti vyznačené na ústřižku lístku na krmiva neodevzdal ústřižek lístku na krmiva rozdělovači krmiv,

(1) Majitel lístku na krmiva ztrácí nárok na výdej krmiv, jestliže:

a) do 21 dnů od data vystavení (§ 130, odst. 1) neodevzdal poukázku na krmiva rozdělovači krmiv,

b) neodebral krmiva nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po zásobovacím období, pro které mu byla přidělena.

(2) Majitel poukázky na krmiva ztrací nárok na výdej krmiv, jestliže:

(3) Rozdělovači krmiv nesmějí přijímati lístky na krmiva a poukázky na krmiva, u nichž zanikl nárok na výdej podle odstavce 1 a 2 a vydávati krmiva na takovéto doklady.

(1) Krmiva smějí rozdělovati pouze osoby a podniky (rozdělovači krmiv), kteří byli Svazem pověřeni rozdělováním krmiv a mají pro to Svazem vystavený průkaz.

(2) Mlýny smějí rozdělovati pouze vedlejší mýnské výrobky, po případě také jiná krmiva, která se získávají při opracování nebo zpracování plodin ve mlýně, při čemž musí býti dodržena ustanovení vydaná v části třetí, § 84.

(1) Rozdělovači krmiv nesmějí žádati o krmivo přímo u výrobců, nýbrž výhradně u Svazu. V žádosti musí uvésti množství krmiv odděleně podle těch druhů, na něž jim byly vystaveny odběrní listy (§ 130, odst. 3), jakož i zásobu těchto krmiv, kterou mají na skladě v den objednávky. V objednávce mohou navrhnouti výrobce, od něhož si přejí krmiva odebrati.

(2) Rozdělovači, kteří na základě množství krmiv, na něž zní jim vystavené odběrní listy, nemohou odebrati najednou alespoň jeden celý vagon, jsou povinni dohodnouti se společně o tom, na adresu kterého rozdělovače má býti dodána celovagonová zásilka krmiv. Nedohodnou-li se takoví rozdělovači uvedeným způsobem, určí příjemce sběrného vagonu Svaz se zřetelem na nejvýhodnější železniční stanici.

(4) Jestliže rozdělovač, který jest zúčastněn na zásilce sběrným vagonem, včas na telegrafické nebo telefonické, písemně potvrzené vyzvání krmiva neodebéře nebo s nimi nedisponuje, jest příjemce sběrného vagonu povinen uskladniti zboží na účet takového rozdělovače. V takovém případě jest příjemce sběrného vagonu oprávněn vyúčtovati rozdělovači skutečně vzniklé výlohy, a to paušálními částkami, které jsou stanoveny v příloze č. 8. Uskladnění musí býti okamžitě Svazu oznámeno.

(3) Příjemce sběrného vagonu je povinen co nejrychleji (telefonicky, telegraficky) vyrozuměti všechny rozdělovače zúčastněné na zásilce o příchodu sběrného vagonu včas tak, aby tito byli s to krmiva z vagonu v železniční stanici ihned odebrati. Příjemce sběrného Vagonu jest povinen inkasovati od jednotlivých zúčastněných rozdělovačů před výdejem zboží cenu vyúčtovanou za zboží a poukázati ji odesílajícímu výrobci. Příjemce sběrného vagonu není oprávněn zaúčtovati zúčastněným rozdělovačům jiné částky, než které jsou stanoveny v příloze č. 8.

(5) Ustanovení tohoto paragrafu odst. 2—4 se nevztahují na dodávky krmiv silničními vozidly.

(1) Výrobci krmiv uvedených v § 110, jakož i osoby a podniky, které získávají tato krmiva jako vedlejší výrobky při výrobě jiného zboží nebo jako odpad při výrobě nebo při čištění, smějí pouze podle pokynů Svazu tato krmiva zcizovati a dodávati nebo používati jich ve vlastním hospodářství ať ve stavu původním nebo po dalším opracování nebo zpracování. Toto ustanovení neplatí pro zpětné dodávky melasy ke krmení a řepných řízků pěstitelům řepy, bramborových vloček, pěstitelům, brambor a ohledně dodávky melasy k technickému použití.

(2) Výroba krmiv uvedených v § 110 ve mzdě jest zakázána. Toto ustanovení neplatí pro opracování a zpracování plodin pro pěstitele ve mzdě a pro výrobu ve mzdě těch výrobků, které jsou vhodné ke krmným účelům a jsou obhospodařovány podle ustanovení Svazu pro mléko a tuky, pro řepu a cukr, pro brambory a škrob a pro chmel, slad a pivo.