A.
Mlýnský tržní řad.
I.
II.
III.
IV.
Všeobecná ustanovení.
Předpisy o výrobě a ustanovení o jakosti.
Ustanovení pro obchodní mletí.
Zpracování ve mzdě pro samozásobení.

a) mlýnem: každý podnik, který se zabývá opracováním nebo zpracováním obilí, luštěnin a soji na mlýnské výrobky, t. j. mouka, krupice, kroupy, krupky, vločky, jáhly, loupané obilí, loupaný hrách a pohanková krupice, šrot a otruby. Sem nespadá výrobna, která jest zařízena výhradně na drcení obilí, hrachu, prosa, pohanky a bobů ke krmným účelům (šrotovníky) pro spotřebu vlastního hospodářství,

cc) opracování a zpracování krmiv ve mzdě,

bb) výroba krup, ovesných vloček, ovesné rýže a jahel ve mzdě,

aa) semílání obilí ve mzdě na výrobky pro lidskou výživu,

c) zpracování ve mzdě:

b) obilím: pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice, pohanka, proso a směsi dvou nebo více druhů těchto plodin,

(6) Zkouška má v každém případě začíti na sítu, které jest opatřeno nejjemnějším hedvábím, určeným pro příslušnou hrubost (zrnění). Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sítem určeným pro největší hrubost (zrnění) a potom středním sítem.

(5) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1 ½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku je vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.

(4) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a který je potažen mlýnským hedvábím na krupici nebo na mouku, potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.

(1) pšeničná krupice polévková, jestliže

(7) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky, vyskytující se při každém jednotlivém prosívání, jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%).

(3) pšeničná mouka hrubá, jestliže

(2) pšeničná krupice dětská, jestliže

c) mlýnským hedvábím na mouku čís. 10 + + + propadne nejvýše 10% celkového množství.

b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici čís. 54 je menší než 25% celkového množství,

a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 40,

c) mlýnským hedvábím na mouku čís. 7 + + + propadne nejvýše 10% celkového množství;

b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici čís. 54 činí více než 50% celkového množství a

a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č 40,

c) mlýnským hedvábím na mouku čís. 7 + + + propadne nejvýše 5% celkového množství;

b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábím na krupici čís. 40 činí více než 50% celkového množství a

a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 24,

(1) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a jež jsou potažena mlýnským hedvábím na krupici a mouku potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.

(4) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky vyskytující se při každém jednotlivém prosívání jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%), případně se nepokládá za závadu zbytek na zkušebním sítě opatřeném mlýnským hedvábím na krupici 46 až do 5%.

(2) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku jest vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.

(3) Zkouška má v každém případě začíti na sítu opatřeném mlýnským hedvábím na mouku 5 + + +. Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sít opatřeným mlýnským hedvábím na krupici čís. 46.

(1) Kroupy jsou výrobky z ječných obílek, zbavených všech znečištěnin, velmi pečlivě oloupaných a obroušených na tvar co možná zaoblený.

(2) Krupky (trhané krupky, lámanka) jsou rozřezané kroupy.

(3) Kroupy a krupky smějí obsahovati nejvýše 2% znečištěnin (příměsí) podle váhy, z čehož smí býti nejvýše 0.1% volných pluch a slupek, dále musí býti stejnoměrně dobře oloupané (nejvyšší přípustné množství nedostatečně oloupaných ječných obilek smí činiti 0.2% podle váhy) a prakticky mouky prosté, zdravé, nezávadného pachu a chuti a nesmí býti ani mastkované ani sířené nebo jinak upravené (krášlené a pod.).

(1) Kroupy č. 10 nesmějí při prosévací zkoušce podle § 73 propadnouti síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.50 mm.

(2) Kroupy č. 7 musí při prosévací zkoušce podle § 73 propadnouti beze zbytku síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.50 mm; nesmějí naproti tomu propadnouti síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 8.25 mm.

b) plevely, luštěniny a pod.,

c) vlastní (ječné) i cizí pluchy a volné slupky, klasová vřeténka, úlomky stébel a pod.,

d) hrudky hlíny, kaménky, kovové částice a pod.

a) cizí obilky,

a) Prosévá se jednoduchými pravoúhlými síty z děrovaného plechu, jejichž dřevěný rám jest dlouhý 22 cm, 15 cm široký a 5 cm vysoký a na tento rám jest připevněn děrovaný plech, nejlépe ocelový (na obou stranách hlazený), tloušťky 1 mm se stejnoměrnými kruhovými otvory velikosti předepsané pro kroupy nebo krupky. K zachycení propadu při prosévání se použije podložky připevněné pod plechem.

c) Hodnoty v definici stanovené jest pokládati za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Při každém jednotlivém stanovení (prosévání) jsou přípustné odchylky do 2 g (4%) jako možná chyba.

b) Při prosévání se uchopí plechové síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty se jím za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky jednak vodorovně krouží, jednak natřásá a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosévání se provede dvakrát s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. K zjištění výsledku jest vždy třeba zvážiti jak zbytek (přepad), který zůstal na zkušebním sítě, tak i propad; z hodnoty takto zjištěné se potom vypočte aritmetický průměr a vyjádří se v procentech podle váhy.

(2) Jáhly určené k lidské výživě nesmějí míti po uvaření cizí (zejména stuchlý) pach ani cizí (půdní, skladištní, zatuchlou, hořkou, palčivou a pod.) chuť. Množství znečištěnin nemá u dobrého zboží přesahovati 0.6% podle váhy a nesmí v žádném případě činiti více než 1.5% podle váhy.

(1) Proso určené k výrobě jahel k lidské výživě musí býti suché, zdravé, čisté, náležitě vyzrálé a bez snětivých zrn.

(1) Výrobky ze žita nebo z pšenice, které neodpovídají výše uvedeným ustanovením, smějí býti vyráběny, do oběhu uváděny, zpracovány nebo jinak používány pouze se zvláštním svolením Svazu.

(2) Výroba a uvádění do oběhu zvláštních výrobků (mlýnské výrobky, které se získávají zvláštním výrobním procesem, jímž nabývají zvýšené výživně-fysiologické hodnoty nebo jsou vyráběny za částečného použití jiných surovin, nebo mlýnské výrobky s přísadami jakéhokoliv druhu) jest přípustna — bez újmy všeobecných předpisů o povolování zřízení nových podniků — jen se zvláštním svolením Svazu. Tento předpis se nevztahuje na výrobky, které nejsou určeny k výrobě chleba, jiných druhů pečiva nebo těstovin (poživatin).

(1) Po dobu veřejného hospodaření se řídí zpracování obilí ve mlýnech mlecími poukazy Svazu, při čemž zásadně zůstávají v platnosti dosavadní přidělovací čísla mlýnů. Až do jiné úpravy rozsahu zpracování platí dosavadní přidělovací čísla v souvislosti s množstvím uvolněným pro to které období ke zpracování jako mlecí poukaz podle těchto ustanovení. Pro mlýny v pohraničním území Čech, Moravy a Slezska, platí až na další jako přidělovací čísla pro obchodní mletí jejich základní množství obchodního mletí ověřené podle vládního nařízení č. 168/1935 ze dne 20. července 1935.

(2) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí zaříditi všeobecně nebo v jednotlivých případech změnu mlecích poukazů. Semílání ve mlýnech musí se díti podle mlecích poukazů a podle jinak platných ustanovení; zejména jsou mlýny povinny zpracovati množství obilí, které má býti zpracováno podle uděleného mlecího poukazu, úplně ve stanovené lhůtě. Svaz může v jednotlivém případě mlýn úplně zprostiti od povinnosti splniti udělený mlecí poukaz nebo prodloužiti lhůtu ku splnění uděleného mlecího poukazu. V těchto případech není nárok na odškodnění.

(3) Přidělování obilí mlýnům provádí Svaz pro určitá období Svazem stanovená. Výši celkového přídělu určuje Svaz.

(1) Mlýnské výrobky z pšenice, žita, ječmene a ovsa s výjimkou vedlejších výrobků pro krmné účely smějí býti uváděny do oběhu pouze s označením:

(2) Označení jest provésti zřetelně u každého pytle pytlovkou, která musí býti připevněna bezprostředně za uzlem motouzu, kterým se uzavírá pytel. Označení musí býti provedeno před vyklizením ze mlýna. Rozdělení nebo oddělené uvádění jednotlivých údajů je nepřípustné.

e) dne, kterého bylo zboží po dohotovení napytlováno k odeslání, nebo čísla zámelu.

d) jména adresy mlýna,

c) čisté váhy,

b) typu, u krup čísla,

a) výrobku z obilí (na př. pšeničná mouka, kroupy, ovesné vločky),

(3) Rozdělovač smí přidati k označení svoji firmu na zvláštní pytlovce, při drobném balení též na obalu.

(4) Osoby, které mlýnské výrobky z otevřených pytlů prodávají, zpracují nebo spotřebují, smějí odstraniti označení (pytlovku) teprve bezprostředně před prodejem, zpracováním nebo spotřebováním.

(5) Předpisů o označování jest použíti obdobně na tištěné i psané nabídky všeho druhu.

(6) K uzavření obalu se smí použíti pouze motouzu z jediného kusu, nenavazovaného ani jinak nastavovaného. Obal musí býti motouzem tak pevně uzavřen, aby nebylo možno motouz přetáhnouti.

a) mlýn smí převzíti odběrní listy jen na takové množství mlýnských výrobků, které může v době platnosti odběrních listů postupně dodati ze svých pohotových zásob a ze své běžné výroby, pokud Svaz o těchto mlýnských výrobcích neurčil jinak,

(1) Mlýnské výrobky smějí býti dodávány a odebírány pouze na předepsané doklady.

(2) Rozdělování mlýnských výrobků pro lidskou výživu a technické účely se děje podle těchto ustanovení:

b) velkorozdělovač mlýnských výrobků smí převzíti odběrní listy jen na takové množství mlýnských výrobků, které může dodati ze svých pohotových zásob a z přídělů prováděných v dosavadní výši.

(3) Mlýny a velkorozdělovači jsou povinni sjednávati prodej mlýnských výrobků k lidské výživě velkorozdělovačům a průmyslovým zpracovatelským podnikům na závěrečném listě vyhotoveném podle přílohy č. 6. Pro tyto obchody jsou závazné podmínky uvedené v příloze č. 6.

(1) Mlýny a velkorozdělovači jsou povinni vyznačiti na každém převzatém dokladu, opravňujícím k výdeji zboží, den převzetí. Mlýny i velkorozdělovači dodávají mlýnské výrobky zpravidla v tom pořadí, v jakém jim byly odběrní listy předloženy.

(2) Stanoví-li okresní národní výbor (okresní správní komise) nebo Svaz s ohledem na veřejné zásobování, že určité odběrní listy nebo disposice Svazu mají býti splněny v určité době, jsou mlýny nebo velkorozdělovači povinni splniti dodávku ve stanovené lhůtě.

(3) Mlýn ani velkorozdělovač mlýnských výrobků nesmí odepříti převzetí a splnění odběrního listu, jestliže splnění odběrního listu je v době jeho platnosti možné.

(4) Jestliže mlýn nebo velkorozdělovač po převzetí dokladů opravňujících k výdeji zboží zjistí, že včasná dodávka se stala pro vyšší moc nemožnou, je povinen tuto okolnost odběrateli písemně neprodleně po zjištění překážky oznámiti, potvrditi mu nemožnost splnění a vrátiti mu převzané doklady.

(2) Ustanovení odst. 1 se nevztahuje na výdej mlýnských výrobků získaných při zpracování obilí ve mzdě pro samozásobení, jsou-li dodržena ustanovení uvedená v prvé části, §§ 41 a 42 a na prodej mlýnských výrobků zaměstnancům mlýna na platné odběrní doklady.

(1) Mlýnům je zakázáno vydávati mlýnské výrobky k lidské výživě spotřebitelům. Svaz může povoliti na žádost mlýna výjimky z tohoto zákazu pro mlýny, které vydávají uvedené mlýnské výrobky v prodejnách oddělených od mlýna, vedou-li o těchto prodejnách zvláštní účtování.

a) jméno a adresu dodavatele,

(1) Osoby, které odvážejí od mlýnů nebo od rozdělovačů mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin povozem nebo autem, jsou povinny míti u sebe řádně vyplněný a dodavatelem podepsaný dodací lístek, který musí obsahovati alespoň tyto údaje:

(2) Pokud dodací lístek podle odstavce 1 nahrazuje řádný účet, jsou mlýny a velkorozdělovači povinni vyznačiti v dodacím lístku vedle údajů uvedených v odstavci 1 také ještě cenu dodaných mlýnských výrobků s podotknutím, zda mlýn nebo velkorozdělovač dodal mouku sám franko stanice příjemce nebo sklad kupujícího, či zda si příjemce odvezl mouku ze mlýna.

(3) Tiskopisy dodacích lístků jest obstarati výhradně tam, kde Svaz určí.

e) prohlášení dodavatele tohoto znění:
„Prohlašuji (Prohlašujeme), že dodávka se děje na doklady opravňující podle platných předpisů k odběru shora uvedeného zboží“,

f) razítko a podpis dodavatele.

b) jméno a adresu příjemce,

c) druh a množství mlýnských výrobků,

d) datum dodávky a způsob dopravy,

(2) Dodavatelé jsou povinni vyhotovovati dodací lístky trojmo. Příjemce zboží potvrdí na jednom vyhotovení svým podpisem příjem zboží a toto vyhotovení vrátí dodavateli, druhé vyhotovení si ponechá, třetí vyhotovení zůstává u dodavatele. Dodavatel i příjemce zboží jsou povinni dodací lístky uschovávati k účelům kontrolním.

(1) Každý dodavatel musí vystavené dodací lístky označovati běžnými pořadovými čísly.

(2) Převzaté množství potvrdí mlýn ihned po převzetí odděleně podle druhů v obilním výkaze nebo v mlecích výkazech v rubrikách určených pro námezdní mletí a v mlecím povolení. Pokud mlýn nevydává výrobky z obilí odevzdaného mu ke zpracování ve mzdě ihned po převzetí tohoto zboží, musí mlecí povolení zůstati ve mlýně až do vydání výrobků získaných zpracováním přijatého zboží.

(1) Mlýn smí přijmouti chlebové obilí ke zpracování ve mzdě jen tehdy, jestliže osoba, která dává obilí zpracovati ve mzdě odevzdá zároveň platné mlecí povolení a obilní výkaz nebo mlecí výkaz. Mlýn nesmí přijmouti více chlebového obilí ke zpracování ve mzdě, než kolik je uvedeno v mlecím povolení.

(4) Uschovávati ve mlýnech pro jiného obilí a výrobky z něho, které nejsou doloženy mlecím povolením, je zakázáno. Obilí a výrobky z něho, které jsou skladovány ve mlýně z vlastní sklizně nebo pro vlastní hospodářství, musí býti odděleně uloženy a vedeny v evidenci ve skladní knize na zvláštním listě.

(3) Mlýn jest oprávněn odepříti převzetí takového obilí, které není způsobilé ke zpracování na mlýnské výrobky určené k lidské výživě. Jestliže nechce převzíti obilí pro špatnou jakost, jest povinen tuto skutečnost poznamenati na mlecím povolení.

(5) Mlýn smí přijímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati výrobky z něho pouze v mlýnské budově. Jest tudíž zakázáno přejímati obilí ke zpracování a vydávati mlýnské výrobky z něho jinde než ve mlýně, zejména jest zakázáno přejímati obilí a vydávati mlýnské výrobky prostřednictvím třetích osob nebo ke zpracování ve mzdě svážeti (dáti svážeti) obilí od zemědělců a rozvážeti (dáti rozvážeti) jim mlýnské výrobky. Tento zákaz se nevztahuje pouze na záměrnou činnost rázu pravidelného. Nevztahuje se na případy přivážení obilí nebo odvoz mlýnských výrobků provedený ojediněle jako na př sousedská výpomoc.

(2) Při výdeji výrobků potvrdí mlýn na mlecím povolení, že výrobky byly vydány a vydaná množství výrobků zapíše do obilního výkazu nebo do mlecího výkazu v rubrikách určených pro zápisy o zpracování obilí ve mzdě. Povolení a obilní výkaz nebo mlecí výkaz odevzdá mlýn mleči, který mu potvrdí výdej výrobků v předepsané knize o námezdním mletí.

(1) Veškeré výrobky, které byly získány nebo se obvykle získávají zpracováním odevzdaného zboží, musí býti vydány najednou.