Třetí část.
A.
Mlýnský tržní řad.
I.
II.
III.
IV.
Všeobecná ustanovení.
Předpisy o výrobě a ustanovení o jakosti.
Ustanovení pro obchodní mletí.
Zpracování ve mzdě pro samozásobení.
B.
Tržní řád pro mouku.
§ 98
Základní mlýnské ceny a vyrovnávací částky na dovozné.
Stanovené základní mlýnské ceny mlýnských výrobků I. lidské výživě, v dalším textu mlýnské výrobky, jsou uvedeny v příloze č. 5 a. Tyto ceny platí za 100 kg netto, i s daní z obratu, bez pytlů; při dodávce v lepených papírových pytlích netto, pytle v to, s příplatkem K 1.50 za každý pytel, při čemž se připočítávají tyto vyrovnávací částky na dovozné za každých 100 kg:
| u mlýnských výrobků z pšenice, žita a ječmene (s výjimkou krup a krupek) | K | 5.—, |
| u krup a krupek | K | 10.—, |
| u ovesných vloček a ovesné rýže | K | 15.—, |
franco přijímací stanice, u hrachové mouky franco vagon stanice výrobny.
§ 99
Ustanovení o cenách pro velkorozdělovače.
§ 100
Ustanovení o cenách pro podniky zpracovávající mlýnské, výrobky.
§ 101
Ustanovení o cenách při výdeji mlýnských výrobků malorozdělovačům a velkospotřebitelům.
§ 102
Ceny pro spotřebitele.
§ 103
Pevné a nejvyšší ceny.
§ 104
Příplatky za množství a za drobné balení.
§ 105
Provise za zprostředkování.
Zprostředkovací výlohy (provise nebo jiné náhrady) platí výhradně prodávající. Zprostředkovateli se zakazuje přijímati od kupujícího jakékoliv odměny.
§ 106
Platební podmínky.
Zaplacení dodaných mlýnských výrobků pro lidskou výživu se má státi zásadně v hotovosti ihned při převzetí zboží; platí-li se peněžním ústavem nebo poštovní spořitelnou musí býti celá částka složena u peněžního ústavu nebo u poštovního úřadu nejpozději druhého všedního dne po převzetí zboží. Přípustný je úvěr na dobu nejdéle 14 dnů za pevnou náhradu úroků v částce 50 haléřů za každých 100 kg dodaných mlýnských výrobků. Poskytování úvěru za jiných podmínek, zejména poskytování úvěru na delší dobu než 14 dnů, je pokládati za neoprávněnou výhodu poskytnutou proti ustanovením pod § 107. Požadovati placení předem je přípustné, jestliže je oprávněná pochybnost o platební schopnosti odběratelově. Platí-li se předem, musí býti zboží odesláno do 4 všedních dnů po dni, kdy se prodávající o zaplacení dozvěděl nebo dozvěděti musel.
§ 107
Cenové výhody.
§ 108
Účet.
§ 109
Vyvěšení cenové tabulky.
Osoby a podniky, které prodávají mlýnské výrobky spotřebitelům, jsou bez újmy jiných předpisů povinny vyvěsiti v prodejních místnostech na místě spotřebiteli dobře viditelném cenovou tabulku, na které musejí býti uvedeny ceny pro spotřebitele, platné pro veškeré mlýnské výrobky z obilí, které tyto osoby nebo podniky prodávají.
§ 64
Vymezení pojmů.
Podle tohoto řádu se rozumí:
a) mlýnem: každý podnik, který se zabývá opracováním nebo zpracováním obilí, luštěnin a soji na mlýnské výrobky, t. j. mouka, krupice, kroupy, krupky, vločky, jáhly, loupané obilí, loupaný hrách a pohanková krupice, šrot a otruby. Sem nespadá výrobna, která jest zařízena výhradně na drcení obilí, hrachu, prosa, pohanky a bobů ke krmným účelům (šrotovníky) pro spotřebu vlastního hospodářství,
b) obilím: pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice, pohanka, proso a směsi dvou nebo více druhů těchto plodin,
aa) semílání obilí ve mzdě na výrobky pro lidskou výživu,
cc) opracování a zpracování krmiv ve mzdě,
bb) výroba krup, ovesných vloček, ovesné rýže a jahel ve mzdě,
c) zpracování ve mzdě:
§ 65
Zpracování obilí.
Z obilí smějí býti k lidské výživě nebo k technickým účelům obchodně nebo pro samozásobení ve mzdě vyráběny a do oběhu uváděny jen mlýnské výrobky, které jsou uvedeny v příloze č. 4.
§ 66
Definice pšeničné krupice a pšeničné mouky hrubé.
Za typy pro výrobu pšeničných krupic a pšeničné mouky hrubé se pokládají tyto výrobky:
a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č 40,
(4) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a který je potažen mlýnským hedvábím na krupici nebo na mouku, potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.
(7) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky, vyskytující se při každém jednotlivém prosívání, jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%).
(6) Zkouška má v každém případě začíti na sítu, které jest opatřeno nejjemnějším hedvábím, určeným pro příslušnou hrubost (zrnění). Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sítem určeným pro největší hrubost (zrnění) a potom středním sítem.
(5) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1 ½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku je vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.
c) mlýnským hedvábím na mouku čís. 10 + + + propadne nejvýše 10% celkového množství.
b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici čís. 54 je menší než 25% celkového množství,
a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 40,
c) mlýnským hedvábím na mouku čís. 7 + + + propadne nejvýše 10% celkového množství;
b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábí na krupici čís. 54 činí více než 50% celkového množství a
(3) pšeničná mouka hrubá, jestliže
c) mlýnským hedvábím na mouku čís. 7 + + + propadne nejvýše 5% celkového množství;
b) zbytek (přepad) na mlýnském hedvábím na krupici čís. 40 činí více než 50% celkového množství a
a) plně propadá mlýnským hedvábím na krupici č. 24,
(1) pšeničná krupice polévková, jestliže
(2) pšeničná krupice dětská, jestliže
§ 67
Definice žitné mouky typ 1370.
Za žitnou mouku typu 1370 jest pokládati výrobek, který pokud možno plně propadá mlýnským hedvábím na krupici čís. 46 a jehož propadne mlýnským hedvábím na mouku 5 + + + nejméně 60%, nejvýše však 80% celkového množství.
(1) Prosívání se má díti jednoduchými pravoúhlými ručními síty, jejichž dřevěný rám má rozměry 22 cm délky, 15 cm šířky a 5 cm výšky a jež jsou potažena mlýnským hedvábím na krupici a mouku potřebným ke zkoušce. K zachycení přepadu při prosívání se použije podložky připevněné pod sítem.
(3) Zkouška má v každém případě začíti na sítu opatřeném mlýnským hedvábím na mouku 5 + + +. Jestliže toto prosívání souhlasí s předpisem, budiž zkoušen získaný zbytek sít opatřeným mlýnským hedvábím na krupici čís. 46.
(4) Údaje stanovené v definici buďtež pokládány za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Odchylky vyskytující se při každém jednotlivém prosívání jsou však jako možná chyba ještě přípustné do 1 g (= 2%), případně se nepokládá za závadu zbytek na zkušebním sítě opatřeném mlýnským hedvábím na krupici 46 až do 5%.
(2) Při prosívání se uchopí síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky se jednak sítem vodorovně krouží, jednak natřásá, a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosívání se provede s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. Ke zjištění výsledku jest vždy třeba zvážiti zbytek, který zůstal na zkušebním sítu.
§ 68
Jakostní podmínky pro zpracování ječmene na kroupy a krupky.
Ječmen určený k výrobě krup a krupek musí býti zdravý, suchý a prostý pachu.
Na kroupy a krupky se ječmen o hektolitrové váze 68 kg zpracuje tak, aby úhrnný měsíční podíl vedlejších výrobků (t. j. ječných otrub, které musí obsahovati všechny vedlejší výrobky, vznikající při výrobě krup a krupek) činil nejméně 34%, nejvýše 38% podle váhy včetně promelku na váhu zpracovaného ječmene. Při zpracování ječmene o vyšší hektolitrové váze než 68 kg může býti výtěžek krup a krupek zvýšen o 2% za každý 1 kg, resp. může býti o 2% podíl vedlejších výrobků snížen.
§ 69
Vymezení pojmu krup a krupek.
(1) Kroupy jsou výrobky z ječných obílek, zbavených všech znečištěnin, velmi pečlivě oloupaných a obroušených na tvar co možná zaoblený.
(2) Krupky (trhané krupky, lámanka) jsou rozřezané kroupy.
(3) Kroupy a krupky smějí obsahovati nejvýše 2% znečištěnin (příměsí) podle váhy, z čehož smí býti nejvýše 0.1% volných pluch a slupek, dále musí býti stejnoměrně dobře oloupané (nejvyšší přípustné množství nedostatečně oloupaných ječných obilek smí činiti 0.2% podle váhy) a prakticky mouky prosté, zdravé, nezávadného pachu a chuti a nesmí býti ani mastkované ani sířené nebo jinak upravené (krášlené a pod.).
§ 70
Velikost a číslování krup.
(2) Kroupy č. 7 musí při prosévací zkoušce podle § 73 propadnouti beze zbytku síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.50 mm; nesmějí naproti tomu propadnouti síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 8.25 mm.
(1) Kroupy č. 10 nesmějí při prosévací zkoušce podle § 73 propadnouti síty z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.50 mm.
§ 71
U krupek nesmí býti při prosévací zkoušce podle § 73 žádný přepad (zbytek) na sítě z děrovaného plechu o průměru otvoru 3.25 mm a obsah propadu na sítě děrovaného plechu o průměru otvoru 2 mm smí činiti nejvýše 10% podle váhy.
Velikost krupek.
c) vlastní (ječné) i cizí pluchy a volné slupky, klasová vřeténka, úlomky stébel a pod.,
§ 72
Znečištěniny.
Znečištěniny se stanoví jako aritmetický průměr z výsledků tří zkoušek; ke každé zkoušce se naváží 50 g krup nebo krupek. Výsledek se vyjádří v procentech váhových.
K znečištěninám (příměsím) se počítají:
Neoloupaná (případně jen obroušená) celá zrna ječmene se k znečištěninám nepočítají a zjišťují se zvlášť. Za „nedostatečně oloupané“ ječné obilky se pokládají obilky, oloupané méně než z poloviny.
a) cizí obilky,
b) plevely, luštěniny a pod.,
d) hrudky hlíny, kaménky, kovové částice a pod.
c) Hodnoty v definici stanovené jest pokládati za nejvyšší a nejnižší číselné hodnoty. Při každém jednotlivém stanovení (prosévání) jsou přípustné odchylky do 2 g (4%) jako možná chyba.
b) Při prosévání se uchopí plechové síto zároveň s podložkou jednou rukou a po dobu 1½ minuty se jím za stálého oklepávání o dlaň druhé ruky jednak vodorovně krouží, jednak natřásá a to stále stejnoměrně několika zkouškami za sebou provedenými. Prosévání se provede dvakrát s 50 g výrobku určeného k prozkoumání. K zjištění výsledku jest vždy třeba zvážiti jak zbytek (přepad), který zůstal na zkušebním sítě, tak i propad; z hodnoty takto zjištěné se potom vypočte aritmetický průměr a vyjádří se v procentech podle váhy.
a) Prosévá se jednoduchými pravoúhlými síty z děrovaného plechu, jejichž dřevěný rám jest dlouhý 22 cm, 15 cm široký a 5 cm vysoký a na tento rám jest připevněn děrovaný plech, nejlépe ocelový (na obou stranách hlazený), tloušťky 1 mm se stejnoměrnými kruhovými otvory velikosti předepsané pro kroupy nebo krupky. K zachycení propadu při prosévání se použije podložky připevněné pod plechem.
§ 73
Prosévací zkouška.
K zjištění, zda zrnitost krup nebo krupek odpovídá předpisům, se použije prosévací zkoušky, jak je uvedeno dále v odstavcích a) až c).
§ 74
Při zachování výrobního postupu obvyklého v tomto průmyslovém odvětví, t. j. mimo jiné co nejpečlivějšího čištění, loupání, paření a sušení, musí býti poživatiny z ovsa vyráběny a dodávány v bezvadné jakosti. Ovesné vločky musí býti prosty pluch až na nejnižší přípustné množství, jehož se při této výrobě technicky nelze vyvarovati. Nejvyšší přípustný obsah pluch smí činiti u ovesných vloček k lidské výživě 0.1%.
Poživatiny z ovsa: ovesná rýže, ovesné vločky.
(2) Jáhly určené k lidské výživě nesmějí míti po uvaření cizí (zejména stuchlý) pach ani cizí (půdní, skladištní, zatuchlou, hořkou, palčivou a pod.) chuť. Množství znečištěnin nemá u dobrého zboží přesahovati 0.6% podle váhy a nesmí v žádném případě činiti více než 1.5% podle váhy.
§ 75
Jáhly.
(1) Proso určené k výrobě jahel k lidské výživě musí býti suché, zdravé, čisté, náležitě vyzrálé a bez snětivých zrn.
§ 76
Předpisy o výrobě a odbytu poživatin.
Výroba preparovaných poživatin jest přípustná pouze se souhlasem Svazu.
(2) Výroba a uvádění do oběhu zvláštních výrobků (mlýnské výrobky, které se získávají zvláštním výrobním procesem, jímž nabývají zvýšené výživně-fysiologické hodnoty nebo jsou vyráběny za částečného použití jiných surovin, nebo mlýnské výrobky s přísadami jakéhokoliv druhu) jest přípustna — bez újmy všeobecných předpisů o povolování zřízení nových podniků — jen se zvláštním svolením Svazu. Tento předpis se nevztahuje na výrobky, které nejsou určeny k výrobě chleba, jiných druhů pečiva nebo těstovin (poživatin).
(1) Výrobky ze žita nebo z pšenice, které neodpovídají výše uvedeným ustanovením, smějí býti vyráběny, do oběhu uváděny, zpracovány nebo jinak používány pouze se zvláštním svolením Svazu.
§ 77
Zvláštní výrobky.
§ 78
Mlýny jsou povinny kontrolovati běžně obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků. Pokud nejsou s to prováděti samy běžnou kontrolu a prokazovati výsledky kontroly řádnými záznamy, jsou povinny dáti alespoň jednou čtvrtletně na vlastní útraty odborně přezkoušeti obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků u místa určeného Svazem. Dobrozdání míst, která provedla přezkoušení, musí býti uschovávána a předložena úředním kontrolním orgánům.
Kontrola obsahu popela.
Právo úředních kontrolních orgánů bráti vzorky za účelem zjištění obsahu popela tím není dotčeno.
§ 79
Mlecí poukaz.
(2) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí zaříditi všeobecně nebo v jednotlivých případech změnu mlecích poukazů. Semílání ve mlýnech musí se díti podle mlecích poukazů a podle jinak platných ustanovení; zejména jsou mlýny povinny zpracovati množství obilí, které má býti zpracováno podle uděleného mlecího poukazu, úplně ve stanovené lhůtě. Svaz může v jednotlivém případě mlýn úplně zprostiti od povinnosti splniti udělený mlecí poukaz nebo prodloužiti lhůtu ku splnění uděleného mlecího poukazu. V těchto případech není nárok na odškodnění.
(1) Po dobu veřejného hospodaření se řídí zpracování obilí ve mlýnech mlecími poukazy Svazu, při čemž zásadně zůstávají v platnosti dosavadní přidělovací čísla mlýnů. Až do jiné úpravy rozsahu zpracování platí dosavadní přidělovací čísla v souvislosti s množstvím uvolněným pro to které období ke zpracování jako mlecí poukaz podle těchto ustanovení. Pro mlýny v pohraničním území Čech, Moravy a Slezska, platí až na další jako přidělovací čísla pro obchodní mletí jejich základní množství obchodního mletí ověřené podle vládního nařízení č. 168/1935 ze dne 20. července 1935.
(3) Přidělování obilí mlýnům provádí Svaz pro určitá období Svazem stanovená. Výši celkového přídělu určuje Svaz.
§ 80
Označování, nabízení a uzavírání.
c) čisté váhy,
e) dne, kterého bylo zboží po dohotovení napytlováno k odeslání, nebo čísla zámelu.
(1) Mlýnské výrobky z pšenice, žita, ječmene a ovsa s výjimkou vedlejších výrobků pro krmné účely smějí býti uváděny do oběhu pouze s označením:
(2) Označení jest provésti zřetelně u každého pytle pytlovkou, která musí býti připevněna bezprostředně za uzlem motouzu, kterým se uzavírá pytel. Označení musí býti provedeno před vyklizením ze mlýna. Rozdělení nebo oddělené uvádění jednotlivých údajů je nepřípustné.
a) výrobku z obilí (na př. pšeničná mouka, kroupy, ovesné vločky),
b) typu, u krup čísla,
d) jména adresy mlýna,
(3) Rozdělovač smí přidati k označení svoji firmu na zvláštní pytlovce, při drobném balení též na obalu.
(4) Osoby, které mlýnské výrobky z otevřených pytlů prodávají, zpracují nebo spotřebují, smějí odstraniti označení (pytlovku) teprve bezprostředně před prodejem, zpracováním nebo spotřebováním.
(5) Předpisů o označování jest použíti obdobně na tištěné i psané nabídky všeho druhu.
(6) K uzavření obalu se smí použíti pouze motouzu z jediného kusu, nenavazovaného ani jinak nastavovaného. Obal musí býti motouzem tak pevně uzavřen, aby nebylo možno motouz přetáhnouti.
§ 81
Dodávka mlýnských výrobků — přejímání odběrních listů.
b) velkorozdělovač mlýnských výrobků smí převzíti odběrní listy jen na takové množství mlýnských výrobků, které může dodati ze svých pohotových zásob a z přídělů prováděných v dosavadní výši.
a) mlýn smí převzíti odběrní listy jen na takové množství mlýnských výrobků, které může v době platnosti odběrních listů postupně dodati ze svých pohotových zásob a ze své běžné výroby, pokud Svaz o těchto mlýnských výrobcích neurčil jinak,
(1) Mlýnské výrobky smějí býti dodávány a odebírány pouze na předepsané doklady.
(2) Rozdělování mlýnských výrobků pro lidskou výživu a technické účely se děje podle těchto ustanovení:
(3) Mlýny a velkorozdělovači jsou povinni sjednávati prodej mlýnských výrobků k lidské výživě velkorozdělovačům a průmyslovým zpracovatelským podnikům na závěrečném listě vyhotoveném podle přílohy č. 6. Pro tyto obchody jsou závazné podmínky uvedené v příloze č. 6.
§ 82
Předkládání hromadných odběrních listů.
Velkorozdělovači mlýnských výrobků jsou povinni předkládati hromadné odběrní listy na mlýnské výrobky z obilí Svazu. K předložení jest použíti výhradně krycích listů předepsaných Svazem. Svaz určí, kdo má provésti dodávku.
§ 83
Přednostní splnění.
(1) Mlýny a velkorozdělovači jsou povinni vyznačiti na každém převzatém dokladu, opravňujícím k výdeji zboží, den převzetí. Mlýny i velkorozdělovači dodávají mlýnské výrobky zpravidla v tom pořadí, v jakém jim byly odběrní listy předloženy.
(2) Stanoví-li okresní národní výbor (okresní správní komise) nebo Svaz s ohledem na veřejné zásobování, že určité odběrní listy nebo disposice Svazu mají býti splněny v určité době, jsou mlýny nebo velkorozdělovači povinni splniti dodávku ve stanovené lhůtě.
(3) Mlýn ani velkorozdělovač mlýnských výrobků nesmí odepříti převzetí a splnění odběrního listu, jestliže splnění odběrního listu je v době jeho platnosti možné.
(4) Jestliže mlýn nebo velkorozdělovač po převzetí dokladů opravňujících k výdeji zboží zjistí, že včasná dodávka se stala pro vyšší moc nemožnou, je povinen tuto okolnost odběrateli písemně neprodleně po zjištění překážky oznámiti, potvrditi mu nemožnost splnění a vrátiti mu převzané doklady.
(2) Ustanovení odst. 1 se nevztahuje na výdej mlýnských výrobků získaných při zpracování obilí ve mzdě pro samozásobení, jsou-li dodržena ustanovení uvedená v prvé části, §§ 41 a 42 a na prodej mlýnských výrobků zaměstnancům mlýna na platné odběrní doklady.
§ 84
Výdej mlýnských výrobků ve mlýnech.
(1) Mlýnům je zakázáno vydávati mlýnské výrobky k lidské výživě spotřebitelům. Svaz může povoliti na žádost mlýna výjimky z tohoto zákazu pro mlýny, které vydávají uvedené mlýnské výrobky v prodejnách oddělených od mlýna, vedou-li o těchto prodejnách zvláštní účtování.
§ 85
Odbytové oblasti mlýnů a velkorozdělovačů.
Bez zvláštního povolení Svazu smějí mlýny a velkorozdělovači dodávati mlýnské výrobky na odběrní listy jim předložené zásadně jen v okruhu až do 30 km od stanoviště mlýna, po případě od přijímací stanice sídla velkorozdělovače. Místní potřeba tohoto okruhu má býti v prvé řadě kryta mlýny majícími provozovny v tomto okruhu. Z důvodů zásobovacích a dopravních může Svaz předepsati mlýnům určité odbytové oblasti. Dodávky na větší vzdálenosti než 30 km smějí býti prováděny pouze s předchozím povolením Svazu. Toto povolení se udělí pro jednotlivé případy nebo všeobecně na určitou dobu. S žádostí o individuální povolení musí býti Svazu předložen odběrní list. Jestliže Svaz povolení neudělí, určí zároveň, kdo má dodávku provésti.
§ 86
Stálá zásoba mlýnských výrobků.
Svaz může uložiti mlýnům a velkorozdělovačům povinnost udržovati stálou zásobu mlýnských výrobků v množství a typu Svazem stanoveném k jeho disposici.
§ 87
Jestliže při dodávce mlýnských výrobků z pšenice, žita a ječmene, s výjimkou krup a krupek, provedené na základě disposice Svazu, převyšuje povinně zaplacené dovozné částku K 7.— za 100 kg, nahradí se mlýnu dovozné nad tuto částku.
Náhrada vyššího dovozného.
(1) Osoby, které odvážejí od mlýnů nebo od rozdělovačů mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin povozem nebo autem, jsou povinny míti u sebe řádně vyplněný a dodavatelem podepsaný dodací lístek, který musí obsahovati alespoň tyto údaje:
(3) Tiskopisy dodacích lístků jest obstarati výhradně tam, kde Svaz určí.
a) jméno a adresu dodavatele,
§ 88
Dodací lístek.
e) prohlášení dodavatele tohoto znění:
„Prohlašuji (Prohlašujeme), že dodávka se děje na doklady opravňující podle platných předpisů k odběru shora uvedeného zboží“,
d) datum dodávky a způsob dopravy,
c) druh a množství mlýnských výrobků,
b) jméno a adresu příjemce,
(2) Pokud dodací lístek podle odstavce 1 nahrazuje řádný účet, jsou mlýny a velkorozdělovači povinni vyznačiti v dodacím lístku vedle údajů uvedených v odstavci 1 také ještě cenu dodaných mlýnských výrobků s podotknutím, zda mlýn nebo velkorozdělovač dodal mouku sám franko stanice příjemce nebo sklad kupujícího, či zda si příjemce odvezl mouku ze mlýna.
f) razítko a podpis dodavatele.
§ 89
Vystavování dodacích lístků.
(2) Dodavatelé jsou povinni vyhotovovati dodací lístky trojmo. Příjemce zboží potvrdí na jednom vyhotovení svým podpisem příjem zboží a toto vyhotovení vrátí dodavateli, druhé vyhotovení si ponechá, třetí vyhotovení zůstává u dodavatele. Dodavatel i příjemce zboží jsou povinni dodací lístky uschovávati k účelům kontrolním.
(1) Každý dodavatel musí vystavené dodací lístky označovati běžnými pořadovými čísly.
§ 90
Osoby, které dovážejí z dráhy mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin, jsou povinny míti u sebe nákladní listy týkající se dodávky.
Dovoz mlýnských výrobků z dráhy.
§ 91
Skladovací povinnost mlýnů.
Svaz může uložiti mlýnům povinnost skladovati pšenici a žito, po případě pšenici nebo žito v množstvích Svazem určených. Bližší předpisy o této povinnosti vydá Svaz.
§ 92
Námezdní kontingenty určené mlýnům Společností, zůstávají v platnosti pokud Svaz neurčí jinak.
Námezdní kontingenty.
§ 93
Pokud okresní národní výbor (okresní správní komise) použil zmocnění podle § 41, smí mlýn přijímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati výrobky z něho pouze v určených dnech a pouze od osob, jež mu byly mletím přiděleny.
Styk s mlýnem.
§ 94
Chlebové obilí se smí zpracovávati na mlýnské výrobky pro lidskou výživu ve mzdě pro samozásobení pouze na základě mlecího povolení a pouze v množství na něm vyznačeném.
Mlecí povolení.
(1) Mlýn smí přijmouti chlebové obilí ke zpracování ve mzdě jen tehdy, jestliže osoba, která dává obilí zpracovati ve mzdě odevzdá zároveň platné mlecí povolení a obilní výkaz nebo mlecí výkaz. Mlýn nesmí přijmouti více chlebového obilí ke zpracování ve mzdě, než kolik je uvedeno v mlecím povolení.
§ 95
Převzetí ve mlýně.
(2) Převzaté množství potvrdí mlýn ihned po převzetí odděleně podle druhů v obilním výkaze nebo v mlecích výkazech v rubrikách určených pro námezdní mletí a v mlecím povolení. Pokud mlýn nevydává výrobky z obilí odevzdaného mu ke zpracování ve mzdě ihned po převzetí tohoto zboží, musí mlecí povolení zůstati ve mlýně až do vydání výrobků získaných zpracováním přijatého zboží.
(5) Mlýn smí přijímati obilí ke zpracování ve mzdě a vydávati výrobky z něho pouze v mlýnské budově. Jest tudíž zakázáno přejímati obilí ke zpracování a vydávati mlýnské výrobky z něho jinde než ve mlýně, zejména jest zakázáno přejímati obilí a vydávati mlýnské výrobky prostřednictvím třetích osob nebo ke zpracování ve mzdě svážeti (dáti svážeti) obilí od zemědělců a rozvážeti (dáti rozvážeti) jim mlýnské výrobky. Tento zákaz se nevztahuje pouze na záměrnou činnost rázu pravidelného. Nevztahuje se na případy přivážení obilí nebo odvoz mlýnských výrobků provedený ojediněle jako na př sousedská výpomoc.
(4) Uschovávati ve mlýnech pro jiného obilí a výrobky z něho, které nejsou doloženy mlecím povolením, je zakázáno. Obilí a výrobky z něho, které jsou skladovány ve mlýně z vlastní sklizně nebo pro vlastní hospodářství, musí býti odděleně uloženy a vedeny v evidenci ve skladní knize na zvláštním listě.
(3) Mlýn jest oprávněn odepříti převzetí takového obilí, které není způsobilé ke zpracování na mlýnské výrobky určené k lidské výživě. Jestliže nechce převzíti obilí pro špatnou jakost, jest povinen tuto skutečnost poznamenati na mlecím povolení.
§ 96
Výdej výrobků ve mlýně.
(1) Veškeré výrobky, které byly získány nebo se obvykle získávají zpracováním odevzdaného zboží, musí býti vydány najednou.
(2) Při výdeji výrobků potvrdí mlýn na mlecím povolení, že výrobky byly vydány a vydaná množství výrobků zapíše do obilního výkazu nebo do mlecího výkazu v rubrikách určených pro zápisy o zpracování obilí ve mzdě. Povolení a obilní výkaz nebo mlecí výkaz odevzdá mlýn mleči, který mu potvrdí výdej výrobků v předepsané knize o námezdním mletí.
§ 97
Zvláštní způsob mletí pro samozásobitele.
Semílati obilí ve mzdě pod zodpovědností jiných osob než provozovatele mlýna, t. j. dáti mlýn k disposici samozásobitelům, aby si sami obilí semílali, jest zakázáno.
(1) Pro prodeje velkorozdělovačům, t. j. podnikům a osobám, které mají velkorozdělovačský průkaz vydaný Svazem, platí ceny stanovené podle § 98, bude-li objednáno a odebráno najednou vcelku:
| a) | ovesných vloček a ovesné rýže dohromady nejméně | 25 q, |
| b) | krup a krupek dohromady, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu nejméně | 50 q, |
| c) | jiných mlýnských výrobků dohromady nejméně | 100 q. |
(2) Dodávkou vcelku nebo odběrem vcelku se rozumí dodávka nebo odběr:
a) při nichž zboží objednané najednou je v jednom kalendářním dnu odebráno kupujícím v jednom místě převzetí nebo dodáno do jednoho místa převzetí;
b) při nichž je zboží objednané najednou dodáno povozem nebo autem v jednom kalendářním dnu. Jestliže je dodávka prováděna těmito dopravními prostředky bez viny smluvních stran ve více dnech, jest jí pokládati přesto za dodávku vcelku;
c) při nichž mlýn dodá najednou méně než množství uvedená v odstavci 1, ačkoliv měl podle uzávěrky mezi ním a velkorozdělovačem a podle disposice velkorozdělovače dodati nejméně minimální množství uvedená v odstavci 1. Velkorozdělovač je však povinen podati důkaz, že cena byla oprávněná, a to tím, že uschová při účtu závěrečný list a propis dopisu, kterým byla disposice potvrzena.
(3) a) Odebírá-li velkorozdělovač méně než 100 q mlýnských výrobků s výjimkou krup, krupek, ovesných vloček, ovesné rýže, jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu, avšak alespoň 50 q najednou, je povinen nahraditi dodavateli
| aa) | u mlýnských výrobků ze žita | 1 K, |
| bb) | u mlýnských výrobků z pšenice | 2 K |
| za každých 100 kg jako příplatek a vyšší dovozné způsobené menším odběrem. | ||
zvyšuje se cena stanovená pro 100 kg přiměřeně o vyšší dovozné způsobené menším odběrem.
b) Odebírá-li velkorozdělovač najednou krup a krupek dohromady nebo loupaného hrachu méně než 50 q, avšak alespoň 10 q, jahel nebo pohankové krupice méně než 50 q, avšak alespoň 5 q, ovesných vloček a ovesné rýže dohromady méně než 25 q, avšak alespoň 5 q
c) Odebírá-li velkorozdělovač najednou krup a krupek dohromady nebo loupaného hrachu méně než 100 q, ovesných vloček a ovesné rýže dohromady nebo jahel nebo, pohankové krupice méně než 5 q, jiných mlýnských výrobků z obilí dohromady méně než 50 q, platí pro dodávky těchto množství prodejní ceny a prodejní podmínky pro malorozdělovače (§ 101).
(4) Dodávku pro velkorozdělovače je provésti zásadně franko přijímací stanice, určené Svazem v příkazním listě. Pouze na přání kupujícího může býti sjednáno, že dodávka bude provedena franko sklad kupujícího nebo že si velkorozdělovač sám odveze mlýnské výrobky ze mlýna nebo ze skladu mlýna, při čemž musí býti dodrženy stanovené ceny.
(5) Pro sjednání podle odstavce 4 platí tato ustanovení:
a) Je-li mlýn nebo sklad mlýna v témže místě, v kterém je sklad velkorozdělovače, a byla-li dodávka ujednána franko sklad kupujícího, nesmí mlýn účtovati za dovoz mlýnských výrobků k dříve stanoveným cenám (odstavec 4) žádnou přirážku. Dodá-li mlýn mlýnské výrobky franko sklad velkorozdělovače, který je mimo sídlo mlýna nebo mimo sklad mlýna, může mlýn k dříve stanoveným cenám (odstavec 4) účtovati sjednanou přirážku za dovoz, nejvýše však K 2.— za 100 kg mlýnských výrobků.
bb) odveze-li si zboží do místa, které leží mimo mlýn nebo mlýnský sklad, činí srážky se stanovených cen (podle odstavce 4) 100% železničního dopravného pro kryté vozy, vypočítaného podle nejkratší vzdálenosti po silnici od prodávajícího ke kupujícímu, při čemž třeba bráti za základ dopravní sazby za 10tunový náklad, nejméně však K 2.—.
aa) Odveze-li si mlýnské výrobky z místního mlýna nebo z místního skladu mlýna K 2.—,
b) Bylo-li smluvními stranami dohodnuto, že si velkorozdělovač (kupující) sám obstará odvoz zboží, musí mu mlýn s cen stanovených podle odstavce 4 poskytnouti tyto srážky za každých 100 kg:
(6) Ceny pro velkorozdělovače platí též pro průmyslové podniky vyrábějící těstoviny a trvanlivé pečivo.
(7) Ceny a podmínky, platné pro velkorozdělovače, platí i pro dodávky mlýna jinému mlýnu, jestliže jsou prováděny z rozhodnutí Svazu.
(1) Při dodávkách prováděných mlýnem nebo velkorozdělovačem podnikům zpracovávajícím mlýnské výrobky, na př. pekařům, pekárnám, výrobcům dětské moučky a pod. (vyjma ty, které jsou uvedeny pod § 99, odst. 6) platí ceny stanovené podle § 98, k nimž je připočísti obchodní rozpětí:
K 13.— za každých 100 kg žitné mouky (typ 1370).
K 16.50 za každých 100 kg pšeničné mouky hladké (typ 1050),
(2) Tyto ceny se rozumějí za netto, s daní z obratu, bez pytlů, franko sklad kupujícího, bylo-li odebráno mlýnských výrobků všech druhů dohromady méně než 100 q.
a) K 7.50 u pšeničné mouky hladké (typ 1050),
(3) Dodavatelé (mlýny nebo velkorozdělovači) jsou povinni poskytnouti při odběru vcelku nejméně 100 q všech mlýnských výrobků dohromady za každých 100 kg tyto slevy z cen podle odstavce 1:
b) K 7.— u žitné mouky (typ 1370).
(4) Ceny stanovené podle odstavce 3 se rozumějí franko přijímací stanice. Bude-li však dohodnuta dodávka franko sklad kupujícího, platí obdobně ustanovení pod § 99, odstavec 5, písmeno a).
(5) Odveze-li si kupující zboží sám ze skladu prodávajícího — pokud je sklad prodávajícího v témže místě, v kterém je sklad kupujícího — nebo odveze-li si je sám ve stanici přijímací (z nádraží na svůj sklad), musejí mu býti nahrazeny K 2.— za každých 100 kg. Odveze-li si kupující sám mlýnské výrobky ze mlýna nebo ze skladu prodávajícího, které leží mimo místo kupujícího, je dodávající povinen poskytnouti kupujícímu slevu uvedenou pod § 99, odstavec 5, písmeno b), bb).
(6) O odběru vcelku platí zde obdobně ustanovení pod § 99, odstavec 2.
(1) Dodávky prováděné mlýny nebo velkorozdělovači malorozdělovačům a velkospotřebitelům (t. j. hostincům, restauracím, kavárnám, bufetům, cukrárnám, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím, zaopatřovacím ústavům a podobným podnikům a ústavům) je prováděti za ceny stanovené podle § 98 (s připočtením vyrovnávací částky na dovozné), k nimž je připočísti obchodní rozpětí:
| a) | K 19.80 | za každých 100 kg pšeničné krupice (typ 550), |
| b) | K 18.— | za každých 100 kg pšeničné mouky, hrubé (typ 550), pšeničné mouky hladké (typ 1050), |
| c) | K 15.— | za každých 100 kg žitné mouky (typ 1370), |
| d) | K 37.— | za každých 100 kg krup a krupek, |
| e) | K 40.— | za každých 100 kg ovesných vloček a ovesné rýže volně sypaných, |
| f) | nejvýše | K 50.— při dodávkách malorozdělovačům za každých 100 kg jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu, |
| g) | nejvýše | K 65.— při dodávkách nemocnicím, zaopatřovacím a veřejným ústavům a uznaným závodním kuchyním za každých 100 kg jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu. |
(2) Tyto ceny se rozumějí za netto, s daní z obratu, bez pytlů, franko sklad kupujícího, při odběru méně než 25 q ovesných vloček a ovesné rýže dohromady, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu, nebo méně než 50 q krup a krupek dohromady, nebo méně než 100 q jiných mlýnských výrobků dohromady.
| při prodeji malorozdělovačům | při prodeji velkospotřebitelům | ||
|---|---|---|---|
| K | K | ||
| a) | u žitné mouky (typ 1370) | 7.50 | 5.—, |
| b) | u pšeničné krupice (typ 550), pšeničné mouky hrubé (typ 550), pšeničné mouky hladké (typ 1050) | 9. — | 7.50, |
| c) | u krup, krupek, ovesných vloček, ovesné rýže, jahel, pohankové krupice a loupaného hrachu | 17.50 | 16. —. |
(3) Dodavatelé podle odstavce 1 jsou povinni poskytnouti při odběru vcelku (§ 99, odstavec 2) nejméně 25 q ovesných vloček a ovesné rýže dohromady, jahel, pohankové krupice nebo loupaného hrachu, nebo nejméně 50 q krup a krupek dohromady, nebo nejméně 100 q jiných mlýnských výrobků dohromady za každých 100 kg tyto slevy s cen podle cit. odstavce:
(4) Ceny stanovené podle odstavce 3 se rozumějí franko přijímací stanice kupujícího, Bude-li však dohodnuta dodávka franko sklad kupujícího, platí obdobně ustanovení pod § 99, odstavec 5, písm. a). Pro odvoz kupujícím platí zde obdobně ustanovení pod § 100, odstavec 5.
(5) Ceny pro malorozdělovače platí i pro taková množství mlýnských výrobků, která odebírají podniky zpracovávající mlýnské výrobky za účelem dalšího prodeje spotřebitelům.
(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za 1 kg:
| a) | pšeničné krupice (typ 550) | K 4.20, |
| b) | pšeničné mouky hrubé (typ 550) | K 4.15, |
| c) | pšeničné mouky hladké (typ 1050) | K 3.70, |
| d) | žitné mouky (typ 1370) | K 3.—, |
| e) | krup č. 10 | K 4.20, |
| f) | krup č. 7 a krupek | K 4.40, |
| g) | ovesných vloček (volně sypaných) | K 6.—, |
| h) | ovesné rýže (k lidské výživě) | K 5.20, |
| i) | jahel k jídlu | K 6.20, |
| j) | pohankové krupice | K 6.20, |
| k) | loupaného hrachu (zrna celá i zlomky) | K 8.50. |
(2) Ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto s papírovým sáčkem a s daní z obratu.
(1) Základní mlýnské ceny (§ 98, příloha č. 5a), ceny pro velkorozdělovače (§ 99), ceny pro podniky zpracovávající mlýnské výrobky (§ 100) a ceny pro malorozdělovače a velkospotřebitele (§ 101) jsou ceny pevné s výjimkou cen za jáhly, pohankovou krupicí a loupaný hrách, kteréžto ceny jsou nejvyšší.
(2) Ceny pro spotřebitele jsou ceny nejvyšší.
| při množství pod 75 kg až do 50 kg v to 1 K za každé balení | |
| při množství pod 50 kg až do 25 kg v to | K 1.50 za každé balení, |
| při množství pod 25 kg avšak více než 5 kg | K 2.— za každé balení, |
| při množství od 5 kg do 2½ kg v to | K 0.10 za 1 kg. |
| při množství pod 2½ kg avšak více než 1 kg | K 0.20 za 1 kg, |
| při množství nejvýše 1 kg avšak více než ½ kg | K 0.45 za 1 kg, |
| při množství ½ kg nebo méně | K 0.60 za 1 kg. |
(1) Mlýny a velkorozdělovači, kteří jsou se zřetelem k objednaným množstvím mlýnských výrobků podle odběrních a hromadných odběrních listů nuceni odbaviti zásilku tak, že vedle nebo místo originálních pytlů musí určité množství mlýnských výrobků z plného originálního pytle vybrati, zvlášť baliti a tímto množstvím dodávku plných pytlů na plné objednané množství doplniti (při čemž při každé zásilce jednoho a téhož druhu mlýnských výrobků se může vyskytnouti nejvýše jedno balení menší než je balení originální), mohou účtovati tyto příplatky za drobné balení
(2) Cena pro spotřebitele nesmí býti zvýšena o příplatky za drobné balení.
(3) Mlýny a velkorozdělovači nesmějí snižovati dosavadní ustálené originální balení proto, aby mohli účtovati zmíněné příplatky na drobné balení.
(4) Tytéž příplatky za drobné balení mohou býti mlýnem nebo velkorozdělovačem účtovány kupujícímu, požaduje-li výslovně jiné než originální balení, t. j. drobné balení.
(1) Je zakázáno slibovati, poskytovati, žádati nebo přijímati při prodeji a dodávkách mlýnských výrobků cenové výhody odporující této vyhlášce nebo jiné výhody jakéhokoliv druhu.
(2) Pro porušení tohoto ustanovení může Svaz dotčeným mlýnům zastaviti na určitou dobu příděly a velkorozdělovačům a zprostředkovatelům odníti průkaz na přechodnou dobu nebo na trvalo.
(1) Na každou dodávku vystaví prodávající účet s datem dne dodávky a označením způsobu dodávky (§ 88, odst. 2). Při dodávkách velkorozdělovačům je v účtě uvésti číslo a datum příkazního listu Svazu. Účet může býti nahrazen dodacím lístkem. V tom případě musí dodací lístek obsahovati údaje uvedené v odstavci 3.
(2) Pokud účet za zboží dodávané rozdělovačem má náležitosti dodacího lístku [§ 88, litera a) až f)], nahrazuje tento účet dodací lístek.
b) den uzávěrky a dodávky,
a) jméno a bydliště kupujícího a prodávajícího,
e) způsob dodávky.
(3) Děje-li se prodej a dodávka téhož dne nebo ve dvou všedních dnech následujících po sjednání prodeje v menších množstvích, nahrazuje účet závěrečný list (§ 81, odstavec 3), obsahuje-li alespoň tyto údaje:
d) prodejní cenu za 100 kg a úhrnnou částku,
c) druh a množství prodaných a dodaných mlýnských výrobků,