Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v lesním hospodářství.

1. místně:
pro země Českou a Moravskoslezskou,

2. věcně:
pro všechny závody lesního hospodářství a vedlejší lesní závody zemědělských a jiných podniků, jakož i pro lesy vojenské správy,

3. osobně:
pro dělníky, zaměstnané v lesním hospodářství, čítajíc v to šoféry, závozníky a kočí, zaměstnané při odvážení dříví z lesa a pro zemědělské dělníky a dělníky z jiných podniků téhož zaměstnavatele, pokud jsou zaměstnáni v lesním hospodářství, jakož i pro dělníky na dřevařských skladech lesních hospodářství a pro dělníky, kteří provádějí v režii lesního závodu stavby lesních cest a práce opravné a udržovací, pokud všechny v tomto odstavci uvedené osoby podléhají zákonu čís. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění předpisů tento zákon měnících a doplňujících.

1. stálé lesní dělníky, kteří pracují v lese alespoň 200 dní v roce,

2. nestálé lesní dělníky, kteří pracují v lese alespoň 100 dní v roce,

3. dělníky příležitostné, kteří pracují v lese méně než 100 dní v roce.

1. Pracovní doba se řídí zákonem čís. 91/1918 Sb.

2. Pravidelná pracovní doba dělníků stálých, nestálých i příležitostných může býti zaměstnavatelem v dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem upravena tak, aby nepřesahovala v období čtyřnedělním celkem 192 hodiny a v jednom dni 10 hodin.

1. Neděle a zákonem stanovené svátky a památné dny jsou zásadně dny pracovního klidu,

2. Den pracovního klidu začíná v 6 hodin ráno a končí v 6 hodin ráno příštího dne.

A. Dělníci s hodinovou mzdou:

	Kčs
do 16. roku věku	7.50
do 18. roku věku	8.—
do 20. roku věku	8.50
po 20. roku věku	9.50.

Lehčí práce (vykonávané obvykle ženami):

do 16. roku věku	5.60
do 18. roku věku	6.30
po 18. roku věku	7.—.

B. Dělníci s týdenní mzdou do 54 hodin, v níž jsou obsaženy případné práce přes čas a práce pomocné do uvedeného počtu hodin:

	Kčs
šoféři vyučení kovodělnému řemeslu	550.—
ostatní šoféři	520.—
kočí	480.—
závozníci	480.—.

Kočí má nárok kromě týdenní mzdy na paušální odměnu Kčs 150.— za krmení a ošetřování jednoho páru potahu.

1. Úkolové mzdové sazby jest stanoviti tak, aby plně výkonný zapracovaný dělník vydělal při normálním výkonu za pracovních podmínek v závodě obvyklých o 20% více než činí stanovená hodinová mzda (směrná úkolová sazba), ledaže by důvody nižšího výdělku byly prokazatelně v osobě dělníkově. Úkolové mzdové sazby sjedná — pokud možno před započetím práce — zaměstnavatel se závodními zástupci dělníků, kteří mohou přizvati zástupce odborové organisace.

2. Úkolové mzdové sazby vypočtené podle ustanovení odst. 1 platí pro normální poměry. Za zvláště obtížné výkony při ztížených pracovních podmínkách poskytnou se přiměřené příplatky, které sjedná před započetím práce zaměstnavatel obdobně, jako je uvedeno v odst. 1.

3. Za zvlášť příznivých pracovních poměrů mohou býti smluveny přiměřeně nižší sazby. Dohoda podléhá schválení příslušného okresního úřadu ochrany práce.

4. Nové úkolové mzdové sazby musí býti propočítány na podkladě nových v § 5 stanovených časových mzdových sazeb nejdéle do 1 měsíce po nabytí platnosti této vyhlášky.

1. Není-li dohodnuto nic jiného, vyplácí se mzda měsíčně; není-li ještě možno ve výplatní den přesně zjistiti výdělek, vyplatí se podle výměru nebo odhadu vykonané práce záloha, která musí přibližně odpovídat i skutečně vydělané mzdě po odečtení zákonných srážek. Na přání dělníka vyplácí se 14denní záloha.

2. Mzdu jest vypláceti podle možnosti na pracovišti nebo v jeho blízkosti.

3. Zaměstnavatel nebo jeho zástupce jest povinen převzíti do 14 dnů práci vykonanou v úkolu, a to při kácení dříví po skončení práce v jednotlivých lesních odděleních, při jiných pracích po skončení jednotlivých dílů.

4. Nejpozději do 4 týdnů po převzetí práce v úkolu vykonané provede zaměstnavatel konečné vyúčtování. Není-li to výjimečně možné, musí se poslední záloha rovnati přibližně zbývajícímu výdělku.

5. Při výplatě zbývající mzdy za převzatou práci jest zaměstnavatel povinen provésti řádné vyúčtování, z něhož jest patrné množství a druhy zpracovaného dříví a jednotlivé sazby za toto dříví, jakož i příslušné zákonné srážky a zálohy.

1. Za práci v časové i úkolové mzdě se platí příplatky v těchto případech:

a)	za práci přes čas, t. j. za práci přesahující 48 hodin týdně	25 %,
b)	za práci noční, t. j. od 22 do 5 hodin	50 %,
c)	za práci ve dnech pracovního klidu	50 %,

pokud zvláštními předpisy není stanoven příplatek vyšší.

2. Přijde-li v úvahu více příplatků, zaplatí se jen příplatek nejvyšší.

3. Dělníci jsou povinni pracovati přes čas, v noci a ve dnech pracovního klidu, pokud toho lesní hospodářství nezbytně vyžaduje. O nutnosti a důležitosti těchto prací rozhoduje zaměstnavatel v dohodě s předsedou závodní rady nebo jeho zástupcem, po př. v dohodě s důvěrníkem.

4. Základem pro vypočtení příplatků za práci přes čas, práci noční a za práci ve dnech pracovního klidu jest:

1. Za zvláštní pracovní výkony (na př. předáků, rubačů, předních dělníků, obsluhovačů motorových pil a pod., jakož i kvalifikovaných dělníků, kteří jsou používáni k různým pracím mimo zpracování dříví, t. j. zejména tesařů a zedníků) přísluší 20% příplatek k časové mzdě za pracovní dobu na zvláštní pracovní výkony vynaloženou, trvá-li taková práce alespoň 2 hodiny v pracovním dnu.

2. Za pomocné úkony při měření a číslování dříví, při odběru dříví z pasek a při vyměřování sečí zaplatí se při přerušení práce v časové mzdě příplatek 15 %, při přerušení práce úkolové 30 % k časové mzdě za pracovní dobu k tomu vynaloženou.

3. Zvláštní příplatky za mimořádně obtížné a nebezpečné práce, jako práce s výbušninami, trhání šišek, postřikování chemickými prostředky a pod., stanoví vždy zvlášť ve výši přiměřené obtížnosti nebo nebezpečnosti práce zaměstnavatel V dohodě se závodními zástupci dělníků.

1. Stálí lesní dělníci, kteří obývají naturální byt, neplatí nájemné. Stálí dělníci, kteří nebydlí v naturálním bytě, obdrží příbytečné ve výši Kčs 400.— ročně, nestálí lesní dělníci (§ 2, č. 2) příbytečné ve výši Kčs 200.— ročně.

2. Stálí lesní dělníci (§ 2, č. 1), zaměstnaní zpracováním dříví, mají přednostní právo na nákup palivového dříví od zaměstnavatele, a to při zpracování každých 40 prm kulatiny nebo 40 plm rovnaného dříví na nákup 1 prm palivového dříví, nejvýše však na nákup 8 prm palivového dříví ročně za prodejní cenu v lese. Ostatní stálí dělníci, kteří vykonávají jiné důležité práce (stavbu cest, měření a číslování dříví), mají přednostní právo na nákup 8 prm palivového dříví ročně za prodejní cenu v lese.

3. Nestálí lesní dělníci (§ 2, č. 2), zaměstnaní zpracováním dříví, mají přednostní právo na nákup palivového dříví od zaměstnavatele, a to při zpracování každých 40 prm kulatiny nebo 40 prm rovnaného dříví na nákup 1 prm palivového dříví, nejvýše však na nákup 4 prm palivového dříví ročně, za prodejní cenu v lese. Ostatní stálí dělníci, kteří vykonávají jiné důležité práce (na př. stavbu cest, měření a číslování dříví), mají přednostní právo na nákup 4 prm palivového dříví ročně za prodejní cenu v lese.

4. Všichni stálí i nestálí lesní dělníci mají také přednostní právo na nákup odpadového dříví (klest) za sjednanou cenu. Přednostní právo ke koupi jak palivového, tak odpadového dříví dohromady mají jen ke krytí vlastní spotřeby.

5. Příležitostní lesní dělníci (§ 2, č. 3) mají přednostní právo na nákup odpadového dříví (klest) pro svou spotřebu v poměru k odpracované době rovněž za sjednanou cenu.

6. Přednostní právo na nákup odpadového dříví je omezeno množstvím vyrobeného odpadového dříví, při čemž musí býti uspokojeni postupně nejprve stálí, potom nestálí a konečně příležitostní lesní dělníci. O přidělení odpadového dříví rozhoduje zaměstnavatel po dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem.

7. Další obvyklé věcné požitky mohou býti i nadále poskytovány. Za tyto požitky zaplatí dělníci úředně stanovené ceny a pokud by jich nebylo, cenu v místě obvyklou.

8. Naturální požitky mohou býti poskytovány jen, pokud tomu nebrání předpisy zásobovací.

1. Není-li o ubytování postaráno na pracovišti, má dělník nárok při práci na místech vzdálených od hranice polesí, po případě od ubikace zřízené v polesí, na náhradu za cestu do práce a z práce (jednou denně) ve výši ¼ hodinové mzdy za dokončený čtvrtý a každý další km od hranice polesí.

2. Za hranici polesí, rozhodnou pro určení vzdálenosti, platí ta hranice, kterou dělník na své obvyklé cestě do práce nejprve překročí.

1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.

2. Zároveň pozbývá účinnosti vyhláška ze dne 15. října 1941, běž. č. 852, o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v lesním hospodářství (Ú. l. č. 244/1941) a mzdové řády v pohraničním území, jakož i jednotlivé podnikové úpravy stanovící mzdové a pracovní podmínky dělnictva, zaměstnaného v lesním hospodářství.