Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o mzdových a pracovních podmínkách dělnictva zaměstnaného při výrobě cementu.

1. pro země Českou a Moravskoslezskou,

2. pro všechny závody, které vyrábějí cementy jakéhokoli druhu;
pro vápenice a vápencové lomy Králodvorské cementárny, akc. společnosti, a to pro vápenice v Králově Dvoře a v Berouně a vápencové lomy v Kosově, pro „Modrý lom“ v Tetíně, „Císařský lom“ v Koněprusích, kteréžto závody jsou vyjmuty z působnosti platné vyhlášky o mzdových a pracovních podmínkách dělnictva zaměstnaného ve Vápenicích a vápencových lomech; pro vápencové lomy, které se závody na výrobu cementu souvisí, konečně pro struskové cihelny Králodvorské cementárny, a. s. v Králově Dvoře a na Kladně a pro výrobu lehkých stavebních desek ve Štrambersko-Vítkovické cementárny ve Vítkovicích,

3. pro všechny, zaměstnance podléhající zákonu č. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

1. Za práci v časové i úkolové mzdě se platí příplatky v těchto případech:

a)

za práci přes čas, t. j. za práci přesahující zákonnou pracovní dobu

25%.

b)

Za noční práci, t, j. od 22 do 5 hodin jestliže nejde o pravidelné směny.

50%,

c)

Za práci ve dnech pracovního klidu

50%.

Na příplatek za práci přes čas nemají nároku řidiči motorových vozidel, kočí a závozníci, pokud jejich týdenní pracovní doba včetně pomocných prací a pracovní pohotovosti nečiní více než. 54 hodin, dále vrátní a hlídači, pokud jejich pracovní doba není delší než 60 hodin týdně, včetně případné práce přes čas a práce pomocné.

2. Přijde-li v úvahu několik příplatků současně, platí se jen příplatek nejvyšší. Příplatek za práci noční a za práci ve dnech pracovního klidu nepřísluší vrátným a hlídačům.

3. Základem pro výpočet příplatků jest:
u dělníků v časové mzdě hodinová mzda,
u dělníků pracujících za prémie, hodinová mzda s prémií, nejvýše však směrná úkolová sazba,
u dělníků pracujících v úkolu směrná úkolová sazba.

1. Pracuje-li se v úkolu, jest úkolové sazby stanoviti tak, aby dělníci, pracující v úkolu, vydělali si při průměrném výkonu a za pracovních podmínek v závodě obvyklých o 15 % více, než činí jejich touto vyhláškou stanovená hodinová mzda (směrná úkolová sazba).

2. Výdělek jednotlivého v úkolu pracujícího dělníka nesmí klesnout pod hodinovou mzdovou sazbu, nejsou-li příčiny nižšího výdělku prokazatelně v osobě dělníkově.

3. Snížení úkolových sazeb jest jen tehdy přípustné, kromě případů očividně nesprávně propočtení úkolové sazby, je-li odůvodněno změnou pracovního postupu, druhem a jakostí materiálu, technickým zlepšením a pod. Úkolové sazby musí býti oznámeny dělníkům před započetím práce. Dohodou správy závodu se závodní radou se stanoví, kdy a zda se pracuje v úkolu nebo v hodinové mzdě.

1. Dělníkům se zmenšenou tělesnou nebo duševní zdatností mohou býti placeny nižší časové mzdy, stanovené podle stupně zmenšené výkonnosti.

2. Toto ustanovení nižší časové mzdy musí býti písemně oznámeno příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotyčným dělníkům. Stanovení nižší časové mzdy je právně neúčinné, projeví-li okresní úřad ochrany práce nesouhlas do 30 dnů ode dne, kdy mu oznámení došlo.