556/1945 Sb.

Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o tvoření cen výrobků dřevozpracovávajícího průmyslu.

Poslední dostupné znění: 1946-03-151946-07-01 · 2 znění v historii →

§ 1

(1) Ustanovení této vyhlášky platí pro:
a) veškeré výrobky a polotovary, které jsou zhotoveny převážně ze dřeva,
b) zboží kartáčnické, štětkařské a košťata,
c) zboží soustružnické a řezbářské všeho druhu, s výjimkou výrobků z umělých hmot,
d) zboží řešetářské,
e) zboží ze slámy, třtiny, lýka, loubků a podobných surovin, s výjimkou brašnářských výrobků,
f) zboží košíkářské,
g) hudební nástroje všeho druhu,
h) zboží korkové.
(2) Ustanovení této vyhlášky se použije obdobně při stanovení úplaty za výrobu nebo zpracování výrobků uvedených v odstavci 1 ve mzdě.
(3) Tato vyhláška se nevztahuje na dříví surové, palivové, řezivo, dřevěné pražce a telegrafní tyče.

§ 2

Nejvyšší přípustná cena výrobků a úkonů (dále jen výkonů) u výrobce se tvoří:
a) z nákladů na výrobní materiál,
b) z výrobních mezd,
c) z pomocných mezd,
d) z režie,
e) ze zisku (včetně podnikatelského risika),
f) ze zvláštních prodejních nákladů.

§ 3

(1) Náklady na výrobní materiál jsou náklady na suroviny a pomocné látky i s nakoupenými hotovými dílci a polotovary použitými přímo na výkonu. Ke skutečným a prokazatelným ztrátám na materiálu smí být přihlédnuto.
(2) Tyto náklady je dovoleno započísti skutečnou a přípustnou pořizovací cenou. Pořizovací cena je účtovaná cena i s dopravným, dovozným, náklady za obal a pojištění, clem, náklady celního odbavení, po odečtení případných slev a rabatů.

§ 4

(1) Výrobní mzdy jsou mzdové náklady, které mohou být přímo na jednotlivém výkonu zjištěny.
(2) Výrobní doba smí být počítána jen časem, který je odůvodněn při normální pracovní výkonnosti.
(3) Jako hodinové mzdy smějí být započítány jen mzdy skutečně vyplacené, a to ve výši odpovídající platným zákonným předpisům.
(4) Při výkonech prováděných v úkolu smí být započtena pouze mzda nepřesahující mzdu podle zákona přípustnou o více než 30%.

§ 5

(1) Pomocné mzdy jsou mzdové náklady, které nemohou být přímo na jednotlivém výkonu zjištěny, jakož i odměna majitele závodu a příslušníků rodiny v. podniku trvale zaměstnaných. K pomocným mzdám náležejí také platy a sociální dávky, které nese podnikatel.
(2) Jako pomocné mzdy smějí být započítány jen částky skutečně vyplacené a to ve výši odpovídající platným zákonným předpisům.
(3) Pomocné mzdy smějí být započteny jen skutečnou a prokazatelnou výší, a to přirážkou k výrobním mzdám. Tato přirážka nesmí však překročit 50% z výrobních mezd.
(4) Výpočet pomocných mezd a jejich porovnání s výrobními mzdami je třeba provést podle posledního kalendářního čtvrtletí.

§ 6

(1) Režie (věcné náklady výrobní, správní a odbytové) smí být započítána jako přirážka k výrobním mzdám jen skutečnou a prokazatelnou výší, nejvýše však 55% z výrobních mezd.
(2) Podniky, které do 31. prosince 1944 měly při výrobě stejného zboží větší režii než odpovídá 55% z výrobních mezd, smějí započítati režii vyšší částkou než odpovídá 55% z výrobních mezd, až do dalšího rozhodnutí nejvyššího úřadu cenového, jestliže výši této režie oznámí nejvyššího úřadu cenovému do 15. ledna 1946 a jestliže do 28. února 1946 tuto vyšší režii podrobně prokáží.

§ 7

Jako zisk (i s podnikatelským risikem) smí být připočítána k součtu složek ceny a)—d) podle § 2 přirážka nejvýše 7%.

§ 8

Zvláštní prodejní náklady jako daň z obratu, dopravné za odeslání zboží a jiné náklady na dodání, materiál na balení, je třeba ve výpočtu ceny vykázati odděleně; tyto náklady se započítávají do ceny bez režijní a ziskové přirážky.

§ 9

Ostatní prodejní, platební a dodací podmínky nesmějí být měněny v neprospěch odběratelů.

§ 10

Překročí-li cena výrobku vypočtená podle ustanovení této vyhlášky trojnásobek převážně účtované ceny za tentýž anebo srovnatelný výrobek v roce 1938, smí býti požadován nejvýše tento trojnásobek.

§ 11

(1) Na každý výkon musí být vydán zákazníku účet. Průpis účtu je nutno uschovat.
(2) Veškeré obchodní knihy, záznamy a doklady jako nákupní účty, opisy vydaných účtů, mzdové výplatní listiny, výpočty cen, musejí být uschovány nejméně po dobu 5 let, pokud jiné předpisy nenařizuji delší dobu uschování.

§ 12

Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím pověřená mohou povolit anebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů, vydaných k jejímu provedení.

§ 13

Přestupky této vyhlášky se trestají podle čtvrté části vládního nařízeni o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem. 1. prosince 1945. Týmž dnem se zrušuje použivatelnost níže uvedených předpisů pro zboží, na které se vztahují ustanovení této vyhlášky a použivatelnost výjimek povolených podle těchto předpisů:
a) ustanovení nařízení předsedy vlády ze dne 20. dubna 1940, č. 145 Sb., o tvoření cen výrobků dřevozpracujícího průmyslu a dřevozpracujících řemesel,
b) ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 16. srpna 1941, běž. č. 665, o zákazu dalšího zvyšování cen textilií, železného a jiného kovového zboží, výrobků dřevozpracujícího průmyslu a dřevozpracujících řemesel a koženého zboží (Ú. l. č. 192/1941), ve znění vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 22. prosince 1941, běž. č. 1101 (Ú. l. č. 302/1941),
c) ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 11. ledna 1941, běž. č. 33, o nejvyšších cenách domácí dřevité vlny (Ú. l. č. 11/1941).