§ 11

Úkolová mzda.

1. Stanovení úkolu má se provésti tak, aby dělníkovi byl umožněn při průměrném výkonu a za pracovních podmínek na staveništi obvyklých, obzvláště se zřením na sestavení pracovních skupin (čítajíc v to i pomocné dělníky), výdělek o 20% vyšší než jest jeho touto vyhláškou stanovená hodinová mzda (směrná úkolová sazba) s omezeními podle ustanovení § 4 vyhlášky ze dne 19. června 1942, č. běž. 555, Úř. l. č. 146 o placení mzdy dělnictva zaměstnaného ve stavebnictví podle výkonu.

2. Nedosáhne-li se v průměru směrné úkolové sazby (při jednotlivém úkolu u jednotlivého dělníka, při skupinovém úkolu u pracovní skupiny), musí býti úkolová sazba přiměřeně opravena.

3. Nedosáhne-li dělník pracující v úkolu za výplatního období ani své časové mzdy, musí mu býti zaplacena směrná úkolová sazba, není-li důvod toho prokazatelně v osobě dělníkově.

4. Před započetím práce v úkolu musí býti vývěskou oznámeny úkolové podmínky, obzvláště sazby. Sjednaný úkol mají obě smluvní strany podepsati.

5. Dělníci, kteří pracují obvykle v úkolu, nebo jsou přijati pro úkolovou práci, nemají nároku na vyplacení úkolového výdělku, jsou-li zaměstnáni v časové mzdě.