569/1945 Sb. — Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o mzdových a pracovních podmínkách dělnictva zaměstnaného ve stavebnictví, pokryvačství, asfaltérství a dlaždičství.

§ 1

Působnost.

1. Vyhláška platí:

a) pro země Českou a Moravskoslezskou,

b) pro všechny pozemní a inženýrské stavby jakéhokoliv druhu: k nim patří zvláště stavby budov, stavby silniční, mostní, tunelové, železniční, zemní, vodní a vodohospodářské, práce kanalisační, kabelové a podobné práce; pro všechny závody pokrývačské a asfaltérské, jakož i na samostatná závodní oddělení, a pro všechny závody dlaždičské živnosti.
Této vyhlášce podléhají zejména veškeré druhy staveb z oboru inženýrského, stavitelského, zednického, tesařského, štukatérského, studnařského, pokrývačského, asfaltérského a dlaždičského, dále všechny druhy stavebních prací, prováděných ve vlastní režii soukromého nebo veřejného stavebníka.
Vyhláška se vztahuje také na všechny stavebním podnikům patřící dílny, sklady, ložiště a přípravny materiálu, dále na stavební práce konané pod dozorem odborných sil v podniku jiných oborů.
Přípravnami materiálu se rozumějí na příklad lomy, štěrkovny a pískovny, které jsou otevřeny nebo založeny výlučně pro příslušnou stavbu téhož podnikatele nebo téhož stavebníka.

c) Na všechny dělníky podléhající zákonu čís. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění, v platném znění.

2. Vyhláška se nevztahuje:

a) na zaměstnance státní správy a svazků zájmové a územní samosprávy, jejich ústavů, podniků a fondů, jakož i ústavů, podniků a fondů jimi spravovaných, jejichž služební a platové poměry jsou upraveny zvláštními zákonnými předpisy nebo jinými všeobecnými platovými úpravami či služebními řády, a na zaměstnance filmového průmyslu;

b) na obvyklé opravné nebo udržovací práce v závodech jiných oborů, nejsou-li prováděny pod dozorem odborných sil nebo na podkladě stavebního živnostenského oprávnění.

§ 2

Pracovní doba.

1. Pracovní doba řídí se ustanovením zákona ze dne 19. prosince 1918, čís. 91 Sb. a jeho prováděcími nařízeními v platném znění.

2. Při práci na tři směny jest započítati zákonně nařízenou přestávku ¼ hodiny do pracovní doby.

3. Pracovní doba počíná na staveništi, na staveništi většího rozsahu na shromaždišti.

§ 3

Dny pracovního klidu.
Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu.
Den pracovního klidu se počítá od 6 hodin do 6 hodin příštího dne.

§ 4

Práce přes čas, práce v noci a ve dnech pracovního klidu.

1. Za práci v časové a úkolové mzdě se platí příplatky v těchto případech:

a)	za práci přes čas, t. j. práci přesahující pracovní dobu zmíněnou v § 2	25%,
b)	za noční práci, t. j. od 22 do 5 hodin, pokud nejde o pravidelnou směnu	50%,
c)	za práci o nedělích a svátcích	50%.

Přijde-li v úvahu více příplatků, zaplatí se pouze příplatek nejvyšší.
Práce přes čas, noční a o dnech pracovního klidu se odměňuje jen tenkrát, jestliže ji nařídí správa závodu.

2. Základem pro výpočet příplatků jest:

a) u příjemce hodinových mezd hodinová mzda (čítajíc v to event. prémie), u dělníků v úkolu směrná úkolová sazba,

b) u příjemců týdenních mezd s pravidelnou 54, případně 60 hodinovou pracovní dobou ¹/₅₄, příp. ¹/₆₀ týdenní mzdy.

§ 5

Mzda při zameškání práce.
Při zameškání práce platí ustanovení §§ 1154 b) a násl. všeob. obč. zák. v platném znění.

§ 6

Rozvázání pracovního poměru.
Výpověď se řídí ustanoveními § 77 živnostenského řádu, příp. § 1159 obč. zák., nestanoví-li právní předpisy něco jiného.

§ 7

Mzdové oblasti.
Mzdová oblast I.
Mzdová oblast II.
Statutární města: Praha, Brno, Moravská Ostrava, Plzeň, Olomouc, Liberec a Opava, správní okresy: Fryštát, Mariánské Lázně, Most, Praha-venkov-jih, Praha-venkov-sever, Teplice-Šanov, Český Těšín, Ústí n. L., Karlovy Vary, soudní okres Zlín a obec Chodov ze správního okresu říčanského.
Správní okresy: Benešov, Beroun, Bílina, Mladá Boleslav, Brandýs n. Lab., Český Brod, České Budějovice, Domažlice, Duchcov, Hořovice, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Jablonec n. Nisou, Jáchymov, Jílové, Kladno, Klatovy, Kolín, Kralupy n. Vlt., Liberec-venkov, Česká Lípa, Litoměřice, Louny, Mělník, Nymburk, Pardubice, Plzeň-venkov, Podbořany, Poděbrady, Rakovník, Rokycany, Roudnice n. Lab., Říčany, Semily, Slaný, Stříbro, Trutnov, Žatec, Bílovec, Boskovice, Brno-venkov, Hlučín, Hodonín, Hranice, Jihlava, Krnov, Místek, Olomouc-venkov, Opava-venkov, Přerov, Prostějov, Zábřeh a Znojmo a města Strakonice a Vsetín.
Mzdová oblast III.
Všechna ostatní místa.

§ 8

Mzdové skupiny.
Pro určení výše mzdy podle § 10 se zařaďují jednotlivé druhy dělnictva ve stavebnictví, pokrývačství, asfaltérství a dlaždičství do těchto mzdových skupin:

A.
Zedníci, betonáři, strojníci nevyučení, řemeslníci, obedňovači při stavbách z betonu a železobetonu, pomocní ohýbači železa, asfaltéři, pomocní minéři, kladeči potrubí, temovači, pažiči obtížných pažení, lešenáři, vyučení dělníci jiných řemesel (kováři, zámečníci, elektrikáři, truhláři, kameníci a ostatní řemeslníci), kopáči stok, vodovodů, parovodů, plynovodů a kabelů, plavci nebo lodníci, strojiči, pokrývači-pomocníci, asfaltéři-pomocníci.

B.
Štětaři, dělníci provádějící dlažbu z lomového kamene na sucho, lamači kamene, betonářští dělníci, pomocníci kovářů, pažiči jednoduchých pažení, dělníci při stavbě silnic, mostů, tunelů, železnic, vodních a vodohospodářských cest a ostatních prací zemních, kopáči základových jam nebo rýh pro pozemní stavby, strojníci-nevyučení řemeslníci (kováři, zámečníci), dělníci při plavení.

C.
Pomocní dělníci a dělnice.

D.
Řidiči s ukončenou učební dobou jako zámečníci nebo mechanici.

E.
Řidiči, kteří nesplňují předpokladů uvedených pod písm. D.

F.
Závozníci, kočí.

G.
Hlídači.

§ 9

Druhy dělnictva.
Pro účely této vyhlášky se vymezují druhy dělnictva takto:

1. fasádníci jsou vyučení zedníci, provádějící tažení říms, dále štukové a cementové fasády, omítky, prokáží-li vysvědčením, že na těchto pracích pracovali nejméně 2 roky. Do této kategorie jest započítati zedníky, pracující na žebříkovém a visutém lešení.

2. Zedníci při stavbě vysokých komínů a zazdívání kotlů jsou samostatně pracující dělníci, vykonávající práce svého oboru, prokáží-li, že na těchto pracích pracovali nejméně 2 roky.

3. Zedníci a betonáři při obezdívkách tunelů a vyzdívání cihelných stok jsou dělníci provádějící tyto práce, prokáží-li, že na těchto pracích pracovali nejméně 2 roky.

4. Odborní studnařští dělníci jsou dělníci provádějící samostatně veškeré práce svého oboru, nebo některou z těchto prací, prokáží-li, že byli na těchto pracích zaměstnáni již po dobu 3 let.

5. Teracáři jsou dělníci provádějící obklady podlah a stěn teracem, prokáží-li, že byli na těchto pracích zaměstnáni alespoň 3 roky.

6. Xylolitáři jsou dělníci provádějící obklady podlah a stěn xylolitem, prokáží-li, že byli těmito pracemi zaměstnáni alespoň 3 roky.

7. Isolatéři jsou dělníci, kteří provádějí samostatně veškeré práce svého oboru, nebo některou z těchto prací a prokáží-li, že byli na těchto pracích zaměstnáni nejméně 3 roky.

8. Strojníci jsou obsluhovači bagrů, parních strojů a beranidel, lokomobil a lokomotiv, jeřábů, rýpadel a výbušných motorů, jsou-li schopni odstraniti závady na svěřených jim strojích.

9. Tesaři jsou dělníci, kteří se prokáží výučním listem tesařským a vykonávají práce svého oboru.

10. Omítkáři jsou dělníci, kteří se prokáží výučním listem a vykonávají práce svého oboru.

11. Tuneláři stok jsou dělníci, kteří provádějí výkopy tunelů kanalisačních s použitím tunelových rámů, s příslušným vydřevením tunelů, prokáží-li, že na tunelech stok pracovali nejméně po dobu 6 měsíců mimo předepsanou praxi kopáčů stokových.

12. Střelmistři jsou zkoušení dělníci, obeznámení s technickými vlastnostmi trhavin a s ochrannými předpisy pro jejich používání, prokáží-li svou odbornou způsobilost.

13. Zedníci jsou dělníci, kteří se prokáží výučním listem zednickým a vykonávají práce svého oboru.

14. Betonáři jsou dělníci, provádějící samostatně veškeré práce z betonu a železobetonu, jednoduché dřevění a bednění, jednoduché ohýbání a osazování výstužek, jakož i jednoduché práce z umělého kamene, obyčejnou a vodotěsnou omítku a potěr, nebo některou z uvedených prací a prokáží-li, že byli na těchto pracích zaměstnáni již po dobu 2 let.

15. Obedňovači při stavbách z betonu a železobetonu jsou dělníci nevyučení tesařskému řemeslu, provádějící samostatně veškeré dřevění a bednění na těchto stavbách a prokáží-li, že pracovali 2 roky při stavbě dřevění a bednění.

16. Pomocní ohýbači želez jsou dělníci, kteří provádějí jednoduché práce tohoto oboru.

17. Asfaltéři jsou dělníci, vykonávající veškeré práce spojené se zřizováním asfaltových vozovek a chodníků z dusaného a litého asfaltu, jsou-li alespoň 2 roky zaměstnáni dusáním asfaltu nebo spárováním dlažeb s asfaltem.

18. Minéři pomocní jsou minéři v tunelech a v otevřených skalních výkopech (ruční vrtači, vrtači strojními kladivy a vrtačkami), prokáží-li, že pracovali na těchto pracích alespoň 1 rok.

19. Kladeči potrubí jsou dělníci, provádějící odborné kladení trub (bez montáže), prokáží-li, že při této práci byli již zaměstnáni nejméně 2 roky. Do této mzdové skupiny jest zařaditi i kladeče drenážního potrubí.

20. Temovači jsou dělníci, kteří provádějí temovací práce a prokáží-li, že je ovládají.

21. Pažiči obtížných pažení jsou dělníci, provádějící obtížná pažení, na př. v tekutém písku, stokách a pod., nebo obtížná pažení podle plánu, prokáží-li, že pracovali nejméně 2 roky na těchto pracích.

22. Lešenáři jsou dělníci provádějící odbornou výstavbu lešení, prokáží-li, že pracovali nejméně 2 roky na těchto pracích.

23. Odbornými dělníky na staveništích, ve skladištích, v dílnách a přípravnách materiálu k nim příslušejících, nejsou-li zvlášť uvedeni v této vyhlášce, je rozuměti vyučené dělníky jiných řemesel, vykonávající skutečně práci svého oboru.

24. Kopáči stok, vodovodů a parovodů, plynovodů a kabelů jsou dělníci, provádějící výkopy otevřených rýh do jakýchkoliv hloubek a v jakémkoliv výkopovém materiálu s příslušnými odbornými pracemi (s pažením neb bez), prokáží-li, že na nich pracovali po dobu nejméně 2 roků.

25. Štětaři jsou dělníci, kladoucí odborně štět na silnici, prokáží-li, že byli na těchto pracích zaměstnáni alespoň 1. rok. Do této kategorie patří též dělníci provádějící dlažby z lomového kamene na sucho, prokáží-li, že pracovali na těchto pracích alespoň 1 rok.

26. Lamači kamene jsou dělníci zaměstnaní rozpojováním skály, prokáží-li, že pracovali na těchto pracích alespoň 1 rok.

27. Strojníci-nevyučení řemeslníci jsou obsluhovači pohonných strojů s jednoroční praxí.

28. Betonářští dělníci jsou pomocní dělníci, kteří vypomáhají při pracích betonářů nebo ohýbačů železa.

29. Pomocníky kovářů se rozumějí nevyučení kovářští dělníci.

30. Pažiči jednoduchých pažení jsou dělníci, kteří provádějí jednoduchá pažení a prokáží, že pracovali alespoň 1 rok na těchto pracích.

31. Dělníky při stavbě železničního svršku se rozumějí dělníci zaměstnaní při úpravě štěrkového a škvárového lože, při podbíjení, vrtání pražců a kolejnic, kladení pražců a kolejiva, vyrovnávání a pod., prokáží-li, že byli těmito pracemi zaměstnáni alespoň 1 rok.

32. Vozíčkáři jsou pomocní dělníci pracující při vedlejších pracích v tunelech.

33. Kopáči základových jam nebo ryh pro pozemní stavby jsou dělníci, provádějící výkopy základů a jiné otevřené výkopy na staveništích pozemních staveb, pro úzké základy a široké prostory s pažením nebo bez pažení, prokáží-li, že pracovali na těchto pracích alespoň 1 rok. Mezi ně je počítati i dělníky při stavbě silnic, mostů, tunelů, železnic, vodních a vodohospodářských cest a ostatních pracích zemních.

34. Kapitán je vedoucí lodi s motorovým pohonem a se zkouškou plavecké způsobilosti pro uvedenou činnost.

35. Kormidelník je vedoucí vlečné lodi bez pohonu s plaveckou zkouškou způsobilosti.

36. Plavec či lodník je zaměstnanec s plaveckou zkouškou po 3 letech plaveckého učení a s plaveckou knížkou.

37. Dělník při plavení je dělník bez plavecké zkoušky, ale vykonávající tuto práci nejméně 2 roky.

38. Pokrývači jsou zvlášť kvalifikovaní tovaryši, kteří ovládají samostatně veškeré práce svého oboru a jsou případně pověřeni dozorem.

39. Pokrývači-tovaryši jsou vyučení dělníci s tovaryšskou zkouškou.

40. Pokrývači-pomocníci jsou vyučení dělníci bez tovaryšské zkoušky.

41. Zvlášť kvalifikovaní asfaltéři jsou dělníci samostatně pracující na všech pracích svého oboru a jsou případně pověřeni dozorem.

42. Asfaltéři jsou dělníci, ovládající veškeré práce svého oboru.

43. Asfaltéři-pomocníci jsou dělníci, ovládající část svého oboru.

44. Dlaždiči jsou dělníci s ukončenou učební dobou v dlaždičské živnosti, vykonávají-li samostatně veškeré práce svého oboru.

45. Strojiči jsou dělníci, kteří připravují samostatně a odborně podklad pro dlažbu vlastním nářadím, jsou-li zaměstnáni nejméně 2 roky na těchto pracích.

§ 10

Mzdový sazebník.

1. Mzdové skupiny podle § 8:

Dělníci s hodinovou mzdou	Mzdová oblast:
	I.	II.	III.
	Kčs
A	12.40	11.90	11.40
B	11.30	10.80	10.30
C	10.30	9.80	9.30
Dělnici s týdenní mzdou
D	570.—	550.—	530.—
E	540.—	520.—	500.—
F	500.—	480.—	460.—
G	500,—	480.—	460.—

Týdenní mzdy se platí za týdenní pracovní dobu (čítajíc v to práci přes čas a pomocné práce podle § 7 zák. č. 91/1918 Sb.) až do 54 hodin u řidičů motorových vozidel, traktorů, závozníků a kočí, až do 60 hodin u hlídačů.
Řidiči, kteří pomáhají při nakládání a skládání obdrží příplatek 10% ke shora uvedeným mzdovým sazbám.

2. Zásadně jest platiti mzdu místa staveniště. Dělník vyslaný vedením podniku nebo jeho splnomocněncem přechodně (nejdéle však 3 měsíce) na jiné staveniště téhož podniku, než na které byl přijat, dostane mzdu podle té z obou mzdových oblastí, která jest vyšší.
Zasahuje-li staveniště (stavební úsek) do více mzdových oblastí, platí mzdy té mzdové oblasti, kde se provádí převážná část stavebních prací. Ve sporných případech rozhodne ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

3. Dělníci dostanou svou dosavadní mzdu i tehdy, když byli přechodně nejvýše ½ výplatního období zaměstnáni pracemi, za něž se platí nižší mzda.

4. Dělníci uvedení v § 9 této vyhlášky pod čís. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 12, 34, 38, 41, 44 a tesaři na specielních pracích, minéři zaměstnaní v tunelech, kteří prokáží, že pracovali alespoň 2 roky při těchto pracích, a ohýbači želez, kteří ohýbají samostatně podle plánu výstuž a ukládají hotovou do bednění, jsou-li těmito pracemi zaměstnáni, dostanou časovou mzdu dělníků skupiny A zvýšenou o 20%, dělníci uvedení v témže § pod č. 9, 10, 11, 35, 39, 42 mzdu skupiny A zvýšenou o 10%.

5. Přední dělníci dostanou příplatek 10% ke mzdovým sazbám onoho druhu dělníků, jež vedou a s nimiž spolupracují.

6. Pro mzdy platí toto odstupňování:

a)	řemeslní dělníci s ukončenou učební dobou dostanou:
	v 1. roce po vyučení	75%,
	ve 2. roce po vylíčení	85%,
	ve 3. roce po vyučení	95%,
	po 3. roce po vyučení	100%,
	mzdy dělníka své skupiny s plnou mzdou.
b)	dělníci, kteří ke své kvalifikaci nepotřebují průkazy o vyučení, dostanou:
	do dokončeného 15. roku	40%,
	do dokončeného 16. roku	50%,
	do dokončeného 17. roku	60%,
	do dokončeného 18. roku	70%,
	do dokončeného 19. roku	80%,
	do dokončeného 20. roku	90%,
	po dosažení 20. roku	100%
	mzdy dělníka své skupiny s plnou mzdou.

Pracovní síly zaměstnané jen úklidem, čištěním, posilkami a pod., dostanou 75% mzdy pomocného dělníka své věkové stupnice.

§ 11

Úkolová mzda.

1. Stanovení úkolu má se provésti tak, aby dělníkovi byl umožněn při průměrném výkonu a za pracovních podmínek na staveništi obvyklých, obzvláště se zřením na sestavení pracovních skupin (čítajíc v to i pomocné dělníky), výdělek o 20% vyšší než jest jeho touto vyhláškou stanovená hodinová mzda (směrná úkolová sazba) s omezeními podle ustanovení § 4 vyhlášky ze dne 19. června 1942, č. běž. 555, Úř. l. č. 146 o placení mzdy dělnictva zaměstnaného ve stavebnictví podle výkonu.

2. Nedosáhne-li se v průměru směrné úkolové sazby (při jednotlivém úkolu u jednotlivého dělníka, při skupinovém úkolu u pracovní skupiny), musí býti úkolová sazba přiměřeně opravena.

3. Nedosáhne-li dělník pracující v úkolu za výplatního období ani své časové mzdy, musí mu býti zaplacena směrná úkolová sazba, není-li důvod toho prokazatelně v osobě dělníkově.

4. Před započetím práce v úkolu musí býti vývěskou oznámeny úkolové podmínky, obzvláště sazby. Sjednaný úkol mají obě smluvní strany podepsati.

5. Dělníci, kteří pracují obvykle v úkolu, nebo jsou přijati pro úkolovou práci, nemají nároku na vyplacení úkolového výdělku, jsou-li zaměstnáni v časové mzdě.

§ 12

Příplatky za obtížné práce.
Dělníci mají nárok na tyto příplatky k hodinové mzdě za níže uvedené práce:

a) práce ve vodě:
Práce, při nichž dělníci stojí trvale ve vodě, nebo v bahně, či v tekuté (nedusané) betonové hmotě, nebo přicházejí-li jinak ve značné míře v dotyk s vodou nebo kalem	Kčs	2.—,
při poskytnutí nepropustných bot	„	1.—;
b) práce ve výškách:
Postavení a odstranění vnějšího a vnitřního lešení, práce na jednoduchých žebříkových lešeních, nebo lešeních, jejichž fošnová podlaha je široká méně než 90 cm, pokud dělník pracuje při tom ve výši větší než 20 m nad zemí.	Kčs	2.50,
za každých dalších 5 m výšky příplatek	„	1.—,
práce na továrních komínech a pod. ve výši větší než 20 m nad zemí	„	2.50,
za každých dalších 5 m výšky příplatek	„	1.—;
c) nečisté práce:
práce v používaných záchodech	„	3.—,
práce, které jsou mimořádně nečisté v poměru k ostatním pracím, jež dělník pro- vádí v živnostenském odvětví, ve kterém jest činný podle svého oboru	„	1.50,
práce, při nichž dělník pracuje ve větší míře v kouři, prachu, sazích nebo popelu	„	1.50,
práce při adaptacích a bouračkách	„	1.—;
d) práce v horku:
práce v prostorech, v nichž je teplota vyšší než 40° C, jakož i práce u topenišť v provozu, nebo vyřaděných krátce před tím z provozu, při nichž nemůže býti zdivo bráno pouhou rukou	„	1.50,
je-li teplota na pracovišti vyšší než 60°, jakož i při práci na regenerátorech, jsoucích v provozu, při práci na plynových kanálech a při připojování pecí	„	2.—;
e) práce s kyselinami:
práce, při nichž dělník přichází ve styk s karbolinem, xylamonem, dehtem, leptavým nátěrem, kyselinami, leptajícími látkami nebo výpary kyselin, mezi něž patří mimo jiné také práce s čerstvě napuštěnými dřevy, barví-li ještě	„	1.50,
při poskytnutí ochranného oděvu	„	1.—,
odkyselování budov	„	1.—,
práce s asplitem	„	2.—;
f) práce s cementem:
práce s cementem za obzvláště silného vývinu prachu	„	1.50;
g) práce spojené s otřesy:
práce, při nichž se užívá nářadí, způsobujícího značné otřesy těla	„	1.50;
h) práce v šachtách a studních:
práce v šachtách, které mají průřez do 4 m² a jsou hlubší než 2 m až do 5 m	„	1.50,
za každých dalších započatých 5 m hloubky	„	1.—,
práce, které mají průřez přes 4 m² a jsou hlubší než 2 m až do 5 m	„	1.—,
za každých dalších započatých 5 m hloubky	„	0.50,
práce ve studních, které mají průřez do 4 m²a jsou hlubší něž 2 m až do 5 m	„	1.50,
za každých dalších započatých 5 m hloubky	„	1.—,
práce ve studních, které mají průřez více nežli 4 m² a jsou hlubší než 2 m až do 5 m	„	1.—,
za každých dalších započatých 5 m hloubky	„	0.50,
práce v tunelech, štolách a horem uzavřených stokách	„	3.—,
práce na dolech pod zemí, nepodléhají-li hornickému pojištění	„	2.—;
i) podchycovací a zajišťovací práce:
podchycovací a zajišťovací práce v úzkých jamách o hloubce větší než 2 m pod podjížděnou a zajištěnou stavbou	Kčs	1.—.
Platí-li se příplatek podle odst. h), odpadá příplatek podle tohoto odstavce;
k) práce při pneumatickém stříkání:
tím se rozumí práce na fasádách a stropech všeho druhu pískovým dmychadlem, dmychadlem s přehřatou parou nebo strojně poháněnými stříkacími přístroji všeho druhu	„	1.50;
l) práce s ostnatým drátem:
práce s ostnatým drátem	„	1—;
m) práce pod tlakem vzduchu:
do 0.50 kg cm² přetlaku	„	2.50,
do 1.50 „ „ „	„	5.—,
do 2.— „ „ „	„	7.50,
do 2.50 „ „ „	„	10.—,
do 3.— „ „ „	„	15.—;
n) pro práce pokrývačské a asfaltérské:
1. za odhazování sněhu se střech a rozmrazování střešních žlabů 40% hodinové mzdy;
2. za práce při sklonu větším než 60° a za práce s pojízdnou stolicí 50% hodinové mzdy;
3. za práce na věžích 75% hodinové mzdy.

Příplatky za obtížné práce platí jen za dobu, po kterou je obtížná práce konána. Přijdou-li v úvahu příplatky časové a za obtížnou práci, musí býti oboje vyplaceny.
Pro práce pokryvačské a asfaltérské není možno použíti ustanovení § 12, písmene b, c, d, e, f, g, h, i, k, l, m, pro ostatní obory pak ustanovení téhož § písmene n, č. 1, 2 a 3.

§ 13

Cestné, odlučné, ubytovné.
Cestné, odlučné a ubytovné se řídí vyhláškou, ze dne 10. října 1941, běž. č. 836, Úř. l. č. 240, o cestném, odlučném a ubytovném dělnictva na veřejných stavbách.

§ 14

Výkonnostní příplatky a ohraničení mzdy.
Nově přijatí dělníci pracující v časové mzdě dostanou nejméně v prvých 4 mzdových týdnech jen hodinovou mzdu stanovenou vyhláškou, ledaže byli v posledních dvou letech zaměstnáni prokazatelně u jednotlivého zaměstnavatele nejméně 2 měsíce a splňují předpoklady žádané odst. 1. pro poskytnutí výkonnostního příplatku.

1. K hodinovým mzdám podle této vyhlášky smějí býti poskytnuty výkonnostní příplatky jen při zřejmě nadprůměrných výkonech. Tyto příplatky smějí býti vypláceny nejvýše 30% zaměstnaných dělníků příslušné mzdové skupiny a nesmějí u jednotlivého dělníka překročiti 15% jeho mzdy vyhláškou stanovené.

2. Jest nepřípustno platiti příplatky jakéhokoliv druhu (cestné, odlučné, nocležné, příplatky za obtížné práce a pod.) kromě těch, jež jsou touto vyhláškou zavedeny, nebo které ministerstvo ochrany práce a sociální péče povolilo, nebo povolí.

3. Zaměstnavatel jest povinen při poklesu výkonnosti odvolati povolení k výplatě výkonnostních příplatků podle odst. 1.

4. Každý zaměstnavatel jest povinen míti po ruce a na požádání předložiti ministerstvu ochrany práce a sociální péče nebo jím pověřenému úřadu doklady, z nichž jsou patrny:

a) hodinová mzda,

b) výkonnostní příplatky na staveništi jednotlivě a v celkové jejich výši,

c) úhrn mezd na staveništi, počítáno podle časových mezd stanovených vyhláškou,

d) sazby v úkolu,

e) počet pracovních hodin vykonaných v časové nebo úkolové mzdě,

f) výkon a výdělek v úkolu v zúčtovacím období.

§ 15

Naturální požitky.
Poskytuje-li se dělnictvu bez úplaty byt, otop, světlo a pod., započítávají se tyto požitky do mezd stanovených v § 10.
Hodnota naturálních požitků se oceňuje podle směrnic platných pro nemocenské pojištění.

§ 17

Závěrečná ustanovení.

1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.

2. Téhož dne pozbývají účinnosti vyhláška ze dne 8. května 1941, běž. č. 350, Úř. l. č. 108 o mzdových a pracovních podmínkách dělnictva zaměstnaného ve stavebnictví, dále vyhláška ze dne 18. května 1942, běž. č. 459, Úř. l. č. 117 o pracovních a mzdových podmínkách dělnictva zaměstnaného v pokrývačství a asfaltérství a §§ 1 až 8 a §§ 10 až 15 vyhlášky ze dne 10. července 1942, běž. č. 631, Úř. l. č. 162 o mzdových a pracovních podmínkách dělnictva zaměstnaného v dlaždičství, a vyhláška ze dne 7. září 1945, běž. č. 216. Úř. l. č. 95 o mzdovém přídavku na veřejných a některých jiných naléhavých stavbách.

§ 16

Výplata mzdy.
Mzdy se zpravidla vyplácejí týdně, a to v pracovní době nebo přímo po skončení práce. Zpozdí-li se počátek výplaty mzdy zaviněním zaměstnavatele nebo jeho zástupce přes ½ hodiny po ukončení práce, třeba plně zaplatiti každou započatou hodinu. Onemocnělým dělníkům třeba zaslati výplatu na požádání neprodleně.
Je-li zavedeno jiné než týdenní vyúčtování mezd, je vyplatiti po uplynutí každého týdne běžného výplatního období zálohu nejméně ve výši 90% výdělku.
Konečné propočtení úkolu jest provésti nejpozději v týdnu po ukončení úkolové práce.
Podnikatel jest povinen při výplatě oznámiti přesný výpočet mzdy, příplatků a srážek.