754 Zkouška citlivosti při teplotě červeného žáru a zapálení plamenem
(viz bod 704, 705, 706 až 713).
Zkouška hořením pod uzavřením.

a) Zkouška v železné misce do červena rozžhavené (viz bod 704, 705, 706, 707 a 709 až 713).

(1) Do železné polokulovité misky o síle 1 mm a průměru 120 mm, rozžhavené do červena, se vhazují zkušební vzorky výbušiny postupně asi od 0,5 g až do 10 g.
Výsledky pokusů se rozlišují takto:

1. zapálení s pomalým hořením (amonoledková výbušina),

2. zapálení s rychlým hořením (chlorečnanová výbušina),

3. zapálení s prudkým hořením a hořením podobným výbuchu (černý prach),

4. detonace (fulminát).

(2) Přihlédne se ke vlivu použitého množství výbušiny na průběh úkazů.

(3) Zkoušená výbušina nesmí vykazovati podstatné rozdíly proti srovnávací výbušině.

(4) Železné misky musí býti před každým pokusem pečlivě vyčištěny a též často vyměněny.

b) Zkouška zápalnosti (viz bod 704, 705, 706 až 713).

(1) Zkoušená výbušina se nasype na hromádku do ploché železné misky, a to - podle výsledku pod a) - vzestupně v malých množstvích od 0,5 g nejvýše do 100 g.

(2) Vrchol malé hromádky se uvede v dotyk s plamenem sirky a pozoruje se, zda se výbušina zapálí a pomalu spaluje, třaskne nebo vybuchne a zda-li, zapálená, hoří dále i po odstranění sirky. Nedojde-li k zapálení, provede se podobný pokus tím, že se výbušina přivede do styku s plynovým plamenem 10 mm vysokým a 5 mm širokým a provedou se tatáž zjištění.

(3) Výsledky pokusu se srovnají s výsledky pokusů na srovnávací výbušině.

c) Zkouška hořením pod uzavřením.

(1) Pokusy k a) a b) se doplní zkouškou hořením pod uzávěrem ve skřínce ze železného plechu o čtvercovém průřezu, délce hrany 8 cm při síle stěny 1 mm. Skřínka (podle dole uvedeného náčrtku) se zhotoví ze žíhaného měkkého železného plechu a ohrnutím okrajů víka se pokud možno těsně uzavře.
Skříňka

(2) U výbušin citlivých k tření musí býti přikrytím horní vrstvy listem papíru zabráněno, aby se částice výbušiny nedostaly mezi spáry a nebyly při ohrnutí okraje přiskřípnuty. Skřínka se výbušinou zcela naplní, a to tak, aby měla pokud možno tutéž hustotu jako v hotových nábojích. Skřínka se uloží opatrně, na př. několikráte obalena balicím papírem, do ohně, aby bylo zabráněno okamžitému vznícení výbušiny.

(3) Jest uvésti, zda výbušina třaská, vybuchuje, jak dlouho trvá spalování a za jakých zjevů probíhá, dále jaké změny nastaly na skřínce.

(4) Pokus se provede dvakrát. Připojí se fotografie použitých skříněk ze železného plechu.