751 Zkouška chemické stálosti při teplotě
(viz bod 701, 702 a 703).

a) Zkouška látek vyjmenovaných v bodě 701 a 703.

(1) Do každé z obou zkumavek

o délce	350 mm,
vnitřním průměru	16 mm,
síle stěn	1,5 mm,

dá se 1 g výbušiny, sušené nad chloridem vápenatým. Obě zkumavky, které se těsně, ale volně přikryjí, se vloží do zahřívacího přístroje tak, aby alespoň ⁴/₅ jejich délky byly viditelné a ponechají se po dobu 30 minut ve stálé teplotě 132° C. Zjišťuje se, zda se během této doby vylučují nitrosové plyny, takže vznikají žlutohnědé páry, které jsou patrné zejména na bílém pozadí.

(2) Látka se považuje za stálou, jestliže se tyto páry neobjeví.

b) Zkouška prachů jmenovaných v bodě 702.

(1) Nitrocelulosový prach bez nitroglycerinu, želatinovaný nebo neželatinovaný: 3 kg prachů se dají do týchž zkumavek jako pod a) a tyto zkumavky se pak vloží do zahřívacího zařízení se stálou teplotou 132° C.

(2) Nitrocelulosové prachy obsahující nitroglycerin: 1 g prachu se dá do týchž zkumavek jako pod a) a tyto zkumavky se pak vloží do zahřívacího přístroje se stálou teplotou 110° C.

(3) Zkumavky s prachy pod (1) a (2) zůstanou jednu hodinu v zahřívacím přístroji. Po tuto dobu se nesmí objeviti žádné nitrosové plyny. Pozorování a posudek jako pod a).