1. Pro rozvázání pracovního poměru zaměstnanců, kteří jsou soukromými zaměstnanci ve smyslu zákona ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb., platí ustanovení tohoto zákona.

2. Pro všechny ostatní zaměstnance činí výpovědní lhůta:
dva týdny, byl-li zaměstnanec zaměstnán v témže podniku méně než 3 roky,
tři týdny, byl-li zaměstnanec zaměstnán v témže podniku od 3 do 5 let,
čtyři týdny, byl-li zaměstnanec zaměstnán v témže podniku přes 5 roků.
Výpověď budiž dána tak, aby pracovní poměr končil koncem kalendářního měsíce.

3. Zkušební doba nesmí býti sjednána na dobu delší jednoho měsíce a nesmí býti prodloužena. Ujednání o délce zkušební doby má se státi písemně a pracovní poměry sjednané na zkoušku mohou býti oběma stranami kdykoliv rozvázány.

4. Služební poměry uzavřené na určitou dobu končí uplynutím této doby; je-li v nich dále pokračováno vzniká pracovní poměr bez určení času.

5. Předpisy o předčasném rozvázání pracovního poměru nejsou těmito ustanoveními dotčeny. Zrušení pracovního poměru jest v každém případě předem projednati se závodní radou (důvěrníkem). Při tom nutno dbáti předpisů o řízení práce, zejména pokud se týče souhlasu okresního úřadu ochrany práce, potřebného k zrušení (rozvázání) pracovního poměru.