1032/1946 Sb. — Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a platových (mzdových) podmínek zaměstnanců v živnostech hostinských a výčepních.

§ 1

Působnost.
Tato vyhláška platí:

1. pro země Českou a Moravskoslezskou,
Vyňaty jsou podniky, uvedené ve vyhlášce běž. č. 458 ze dne 18. května 1942 (Ú. l. č. 117 z 20. května 1942), a podniky, uvedené ve vyhlášce, běž. č. 25 z 9. ledna 1945 (Ú. l. č. 9 ze dne 12. ledna 1945).

a) pro všechny podniky, provozované na základě úplné nebo částečné koncese hostinské a výčepnické podle § 16 živn. řádu, případně licence podle § 20 a) živn. řádu,

b) pro všechny podniky obdobné, i když nepodléhají koncesní povinnosti, zejména pensiony, cizinecké a prázdninové domovy, spolkové a lázeňské domy, kantiny, jídelny, kasina, vojenská zátiší a pod., s výjimkou zařízení ryze charitativních (v pochybných případech rozhodne ministerstvo ochrany práce a sociální péče).

2. Pro všechny zaměstnance v těchto podnicích zaměstnané s výjimkou hudebníků a artistů.

§ 2

Pracovní doba.

1. Pracovní doba se řídí ustanoveními zákona ze dne 19. prosince 1918, čís. 91 Sb., a jeho prováděcími předpisy.

2. Rozdělení pracovní doby a přestávek jest ponecháno dohodě zaměstnavatele se závodní radou (důvěrníkem).

3. Pracovní doba může býti přerušena přestávkami pro stravování, které dohromady nesmějí přesahovati 1½ hodiny denně. Při dělené pracovní době jest dovoleno další přerušení, jestliže pracovní doba, přestávky pro stravování a ostatní přerušení dohromady včetně přípravných a závěrečných prací nepřekročí 12 hodin denně.

4. Polední přestávka má trvati nejméně ½ hodiny; všechny ostatní přestávky nejméně 15 minut.

5. Přestávky a přerušení pracovní doby jsou vyhrazeny zaměstnancům. Není-li tomu tak, jest zaměstnanec v pracovní pohotovosti, která se pokládá za pracovní dobu.

§ 3

Dny pracovního klidu.

1. Všem zaměstnancům musí býti poskytován každého týdne nerušený pracovní klid nejméně 32 hodiny. Pokud nejsou stanoveny v podnicích uzavírací dny připadající na neděli, budiž přihlédnuto při střídání zaměstnanců k tomu, aby volný den připadl jednou v měsíci na neděli.

2. Zaměstnancům, kteří mají nárok na stravu, přísluší ve volných dnech náhrada za stravu podle § 5, odst. 3, pokud si ji zaměstnanec nevybral in natura.

3. Zaměstnancům, pracujícím o t. zv. placených svátcích a památných dnech, nutno poskytnouti za tyto dny náhradní den volna, který určí správa podniku v dohodě se závodní radou (důvěrníkem).

§ 4

Práce přes čas, v noci a ve dnech pracovního klidu.

1. Práce přes čas je každá práce, konaná nad 48 hodin týdně, kterou nařídil nebo dodatečně schválil zaměstnavatel nebo jím zmocněný představený zaměstnanců. Každá započatá hodina se počítá za půl hodiny, překročí-li se půlhodina, počítá se za celou hodinu.

2. Jako odměna přísluší:

a) za každou hodinu práce přes čas ⅟₂₀₀ hrubého měsíčního platu s připočtením 25%,

b) administrativní, kancelářští (nikoliv provozní zaměstnanci) za každou hodinu noční práce (od 22 hodin do 6 hodin), nebo práci v neděli, ⅟₂₀₀ hrubého měsíčního platu s připočtením 50% (mimo pravidelnou směnu).

c) Přijde-li v úvahu více příplatků, platí se jen příplatek vyšší.

3. Základem pro výpočet příplatků za práci přes čas jest souhrn hrubých požitků zaměstnancových za pravidelnou pracovní dobu 48 hodin týdně.

4. Za práci přes čas, noční a ve dnech pracovního klidu může býti sjednána písemně přiměřená paušální odměna. Tato odměna má odpovídati výměře konané práce přes čas, v noci a ve dnech pracovního klidu.

5. Jestliže se pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech pravidelně zkracuje, může býti zbývající pracovní doba rozdělena na ostatní pracovní dny v témže týdnu, nesmí však překročiti 10 hodin v jednom pracovním dnu. Toto vyrovnání jest přípustno tehdy, vyžaduje-li povaha podniku nerovnoměrného rozdělení pracovní doby.

6. Zaměstnanci, zúčastnění na procentních příplatcích za obsluhu, obdrží 25% příplatek za práci přes čas ve všech případech z vlastních prostředků zaměstnavatele. Mzda za práci přes čas (bez 25% příplatku) se neplatí z vlastních prostředků zaměstnavatele, když příjem na procentech stačí ke krytí zaručené mzdy zvýšené o mzdu za práci přes čas (bez příplatku). Nevystačí-li příjem na procentech ke krytí zaručené mzdy, zvýšené o mzdu za práci přes čas (bez 25% příplatku), nese zaměstnavatel ze svého nejenom příplatek za práci přes čas, nýbrž také rozdíl mezi příjmem na procentech a zaručenou mzdou, zvýšenou o mzdu za práci přes čas (bez 25% příplatku).

7. Odměna za případnou práci přes čas, práci noční a práci ve dnech pracovního klidu jest obsažena v platech nad Kčs 10.000.— měsíčně hrubých.

§ 5

Strava a byt.

1. Při uzavírání pracovní smlouvy musí býti písemně sjednáno, bude-li zaměstnanci poskytována strava a byt nebo obojí. Ženatí zaměstnanci nejsou povinni bydleti v podniku ani se v podniku stravovati (s výjimkou kuchyňských zaměstnanců).

2. Poskytuje-li se ubytování, má zaměstnanec nárok na ubytování v čistém pokoji, který se dá dobře větrati, s vlastní postelí, zamykatelnou skříní a dostatečnou možností k umývání. Pokoj musí býti vzdušný. Ložní prádlo musí býti vyměňováno nejméně jednou za 14 dnů, ručníky týdně.
Byt musí býti vytápěn a osvětlován na účet zaměstnavatele. O tom, že ubytování zaměstnanců je prováděno podle těchto směrnic, musí se zaměstnavatel nebo jeho zástupce přesvědčit.

3. Neposkytují-li se zaměstnanci naturální požitky, stanovené touto vyhláškou anebo poskytují-li se jen částečně v době služby zaměstnance v podniku, přísluší zaměstnanci náhrada za nevybrané naturální požitky podle vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 29. ledna 1946, běž. č. 320.

4. Náhradu podle odstavce 3 nelze vypláceti z příjmu ha procentních příplatcích.

§ 6

Dovolená.
Dovolená se řídí zákonnými předpisy.

§ 7

Překážky v práci.
Nemohl-li zaměstnanec pracovati z důvodů uvedených v § 1154 b a násl. všeobecného občanského zákona, řídí se jeho nároky těmito ustanoveními. Zaměstnancům, kteří podléhají zákonu čís. 154/34 Sb., náleží náhrada podle ustanovení tohoto zákona.

§ 8

Pracovní oděv, prádlo a pracovní pomůcky.

1. Livreje nebo t. zv. podnikový úbor (kroje obsluhujících zaměstnanců) opatří zaměstnavatel svým nákladem a zůstávají jeho majetkem. Udržování těchto úborů (livrejí, krojů) provádí se na náklad zaměstnavatele.

2. Za podnikový úbor se nepovažuje obvyklý běžný oděv pokojských, kuchařů, hotelových sluhů, nosičů zavazadel, dále frak, smoking a obvyklý černý úbor číšníků.

3. Pracovní úbor, na př. pracovní šaty, zástěrky, čepec, pracovní kalhoty, bluzy, pracovní pláště; u číšníků: bílou blůzu, zástěru, frakovou košili s límci, frakovou vestu — jest zaměstnavatel povinen dát práti. Jinak přísluší zaměstnancům tento příspěvek na praní prádla:

a) kuchařům, kuchyňským řezníkům, cukrářům, moučníkářům, kuchařkám a pomocným kuchařkám (fickám) Kčs 150.— měsíčně,

b) číšníkům, vrchním číšníkům, číšnicím, mixérům, mixérkám, prodavačům a prodavačkám při obsluze Kčs 100.— měsíčně,

c) ostatním zaměstnancům, kteří mají nárok na praní pracovního prádla Kčs 80.— měsíčně.

4. Utěrky, ručníky a ochranný oděv opatři zaměstnavatel.

5. Zaměstnavatel opatří též potřebné nářadí, nože kuchařům a hotelovým zřízencům čisticí prostředky.

§ 9

Nezaplacení útraty a poskytování úvěru.

1. Není-li v podniku nebo v oddělení, ve kterém zaměstnanec pracuje, zaměstnavatelem nebo jeho zástupcem povoleno okamžité inkasování, nebo není-li v něm obvyklé, ručí zaměstnanec za nezaplacení útraty, jen když je úmyslně nebo z nedbalosti a nepozornosti jím zaviněno. Zaměstnanec však ručí bez ohledu na zavinění, jestliže případ nezaplacení útraty neohlásí ihned po zjištění zaměstnavateli nebo jeho zástupci.

2. Poskytování úvěru hostům je výlučně věcí zaměstnavatele; poskytne-li přesto zaměstnanec úvěr, činí tak na vlastní nebezpečí.

§ 10

Kauce.
Požadování a přijímání kauce v hotovosti jest nepřípustné.

§ 11

Náhrada za rozbití inventáře (náhrada škody).

1. Náhrada za rozbití nebo ztrátu předmětu a jiná poškození inventáře smí býti vymáhána jen tehdy, byla-li škoda zaviněna zaměstnancem úmyslně nebo jeho nedbalostí nebo nepozorností. V takovém případě má zaměstnavatel nárok jen na náhradu pořizovací hodnoty v ceně stanovené NÚC.

2. Obnosy inkasované od hostů za poškození nebo zničení inventáře odvádějí se zaměstnavateli.

§ 12

Nakupování potřeb pro podnik.
Zaměstnavatel nesmí požadovati, aby zaměstnanec ze svých prostředků opatřoval nebo přispíval na potřeby pro podnik, jako na př. časopisy, zápalky, párátka a pod.

§ 13

Rozvázáni pracovního poměru.

1. Pro rozvázání pracovního poměru zaměstnanců, kteří jsou soukromými zaměstnanci ve smyslu zákona ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb., platí ustanovení tohoto zákona.

2. Pro všechny ostatní zaměstnance činí výpovědní lhůta:
dva týdny, byl-li zaměstnanec zaměstnán v témže podniku méně než 3 roky,
tři týdny, byl-li zaměstnanec zaměstnán v témže podniku od 3 do 5 let,
čtyři týdny, byl-li zaměstnanec zaměstnán v témže podniku přes 5 roků.
Výpověď budiž dána tak, aby pracovní poměr končil koncem kalendářního měsíce.

3. Zkušební doba nesmí býti sjednána na dobu delší jednoho měsíce a nesmí býti prodloužena. Ujednání o délce zkušební doby má se státi písemně a pracovní poměry sjednané na zkoušku mohou býti oběma stranami kdykoliv rozvázány.

4. Služební poměry uzavřené na určitou dobu končí uplynutím této doby; je-li v nich dále pokračováno vzniká pracovní poměr bez určení času.

5. Předpisy o předčasném rozvázání pracovního poměru nejsou těmito ustanoveními dotčeny. Zrušení pracovního poměru jest v každém případě předem projednati se závodní radou (důvěrníkem). Při tom nutno dbáti předpisů o řízení práce, zejména pokud se týče souhlasu okresního úřadu ochrany práce, potřebného k zrušení (rozvázání) pracovního poměru.

§ 14

Výkonnostní příplatek.

1. Zaměstnancům, s výjimkou zaměstnanců platové skupiny A 5, mohou býti za zvláštní výkony nebo za spolehlivost poskytovány výkonnostní příplatky nad platovou (mzdovou) sazbu vyhlášky podle ustanovení odst. 2 a 3.

2. Správa podniku může za součinnosti závodní rady (důvěrníka) jednotlivým zaměstnancům poskytnouti podle jejich výkonu a podle přiděleného rozsahu odpovědnosti výkonnostní příplatky odstupňované až do 25% nad platové (mzdové) sazby vyhlášky. Celková částka těchto výkonnostních příplatků nesmí býti vyšší než 15% celkového hrubého platového (mzdového) nákladu.

3. Při banketech, promočních hostinách, svatebních hostinách, společných slavnostních obědech, večeřích a pod. bude kuchařský personál odměněn zvláštním příplatkem. Příplatek, který zaplatí zaměstnavatel z vlastních prostředků, činí nejméně 10% z účtu jídel, podávaných při těchto příležitostech. Rozdělovacím klíčem tohoto příplatku jsou hrubé měsíční platy (mzdy) zaměstnanců.

§ 15

Jazykový příplatek.
Zaměstnanci, kteří znají cizí řeči, mají nárok na příplatek k platovým sazbám této vyhlášky, požaduje-li zaměstnavatel jejich znalost. Příplatek činí Kčs 200 měsíčně za každou cizí řeč a jde-li o němčinu, Kčs 100 měsíčně.

Příloha.
Platový (mzdový) řád.
Čl. I.
Čl. II.
Čl. III.
Čl. IV.
Čl. V.
Čl. VI.
Čl. VII.
Čl. VIII.
Všeobecně.
Všichni zaměstnanci se přijímají — pokud není v pracovní smlouvě nic jiného výslovně stanoveno — pro určitý závod.
Místní třídy.
Pro platovou (mzdovou) úpravu stanoví se tři místní třídy.
Administrativní (obchodní) zaměstnanci.
Obsluhující personál.
Zaručené platy (mzdy):

1. Vrchní číšník, pracující s jedním nebo více přidělenými vyučenými číšníky, pokojový číšník a mixér		Kčs 2400.—,


2. rayonový, účtující a obsluhující číšník:
		Kčs
do 1. roku po vyučení		1000.—,
po 1. roce po vyučení		1250.—,
po 3. roce po vyučení		1500.—,
po 5. roce po vyučení		1750.—,
po 10. roce po vyučení		2200.—,
3. prodavači cukroví, čokolády, zákusků		Kčs 1200.—.

Používá-li podnik, v němž se čepuje více než 600 hl piva ročně, k čepování obsluhujících číšníků, placených z procentní přirážky, vloží zaměstnavatel do výnosu procentních příplatků ze svého částku Kčs 20.— za každý, číšníky vyčepovaný 1 hl piva.
Vyučené obsluhující ženské síly obdrží příslušné mzdové sazby vyučeného mužského obsluhujícího personálu.
U nevyučeného obsluhujícího personálu činí mzdová srážka 10% z příslušných sazeb. U této kategorie zaměstnanců nutno považovati při zařadění za dobu „po vyučení“ dobu, ztrávenou v tomto povolání.
		Kčs
4. Denní vrátní		1920.—,
5. Ostatní vrátní		1760.—.
6. Zřízenec v ubytovacím podniku:
a) v prvním až třetím roce v povolání		1440 —,
b) po třech letech v povolání		1600.—.
7. Obsluhovači osobních výtahů		1200.—.
8. Pokojská:
a) v prvním až třetím roce v povolání		960.—,
b) po třech letech v povolání		1200.—.
Pro ubytovací podniky s kvalifikací třídy A a B zvyšují se sazby, uvedené ad 4. — 8. o 25%.
Mimo zaručenou mzdu obdrží tito zaměstnanci stravu.
Pokojské mají mimo to nárok na byt včetně otopu a světla a praní pracovního prádla.
Číšníci, vrchní číšníci, mixéři, mixerky, prodavači a prodavačky zákusků mají taktéž nárok na praní prádla.

Kuchyňský personál.
Byt, otop a světlo nutno poskytnouti všem kuchyňským zaměstnancům bez rozdílu v lázeňských a rekreačních místech.
Kuchyňským zaměstnancům přísluší kromě stanovené mzdy strava a příplatek na praní prádla, nevyučeným kuchařkám (fickám) ad 8. přísluší kromě toho ještě byt, otop a světlo.

			Kčs
1.	Mistr kuchař (šéf kuchyně) v podniku s pěti nebo více kuchaři kuchařkami — obdrží mzdu podle volné dohody po předchozím schválení ministerstva ochrany práce a sociální péče.
2.	Mistr kuchař (šéf kuchyně) v podniku se třemi nebo čtyřmi kuchaři (kuchařkami)		3400.—,
3.	mistr kuchař (šéf kuchyně) v podniku s jedním až dvěma kuchaři		3100.—,
4.	první kuchař (zástupce šéfa kuchyně) v podniku s pěti nebo více kuchaři — kuchařkami		3600.—,
5.	První kuchař (zástupce šéfa) v podniku se třemi až čtyřmi kuchaři — kuchařkami		3200.—,
6.	Kuchař:
	po vyučení do jednoho roku		1200—,
	po jednom roce po vyučení		1400—,
	po třech letech po vyučení		1600—,
	po pěti letech po vyučení		2000—,
	po deseti letech po vyučení		2400—,
	po patnácti letech po vyučení		2900.—.
7.	Kuchař v podniku samojediný:
	po vyučení do jednoho roku		1400.—,
	po jednom roce po vyučení		1600,—,
	po třech letech po vyučení		1800.—,
	po pěti letech po vyučení		2200.—,
	po deseti letech po vyučení		2600.—,
	po patnácti letech po vyučení		3100.—.
8.	Kuchařka nevyučená (ficka):
	a)	Ficka:
		do šesti let v tomto povolání	1250.—,
		po šesti letech v tomto povolání	1400.—.
	b)	Samojediná v podniku:
		do šesti let v tomto povolání	1800.—,
		po šesti letech v tomto povolání	2000.—.
	c)	Kávová kuchařka a salátka:
		do šesti let v tomto povolání	1600.—,
		po šesti letech v tomto povolání	1800.—.
9.	Mistr cukrář (šéfkuchař) moučníkář		2900.—.
10.	Cukrář moučníkář:
	po vyučení do jednoho roku		1100.—,
	po jednom roce po vyučení		1300.—,
	po třech letech po vyučení		1500.—,
	po pěti letech po vyučení		1800.—,
	po deseti letech po vyučení		2200.—,
	po patnácti letech po vyučení		2600. —,
11.	Kuchyňský řezník		2000.—.

Pevné mzdy.
Mzdy odborně vyučených zaměstnanců jiných řemesel nutno upraviti podle příslušné mzdové vyhlášky, vydané pro ten který obor v tom případě, je-li na nich tato odborná práce požadována.
Všem zaměstnancům přísluší strava nebo stravné, zaměstnancům ad 6, 8, 10, byt včetně otopu a světla, služebným a poklizečkám příplatek na praní prádla.

1.	Sklepník — výčepník:	Kčs
	a) samojediný v podniku	2400.—,
	b) ostatní	2200.—,
2.	sklepník (výčepník), který má pivo na účet, obdrží Kčs 20.— z každého hl, nejméně	2200.—,
3.	čističi stříbra, měděného nádobí, příborů, umývači sklenic a nádobí, sluhové pro domácí práce v ubytovacích podnicích a v ostatních hostinských živnostech	1600.—.
4.	Vrátní (při pracovní době až do 54 hodin týdně):
	a) personální	1700.—,
	b) restaurační a kavárenský	1600.—,
	c) barový	1500.—.
5.	Hlídači (při pracovní době až do 60 hodin týdně):	1
	a) denní	1500.—,
	b) noční	1500.—.
6.	Domovník v ubytovacích podnicích (při pracovní době až do 54 hodin týdně):	1300.—,
7.	Topiči:
	a) vyučení kovodělnému řemeslu	1900.—,
	b) ostatní.	1700.—.
8.	Pradleny:
	a) v podniku bez strojního zařízení	1500.—,
	b) v podniku se strojním zařízením	1300.—,
9.	Švadleny, žehlířky, mandlovačky	1250.—.
10.	Poklizečky a služebné:
	do 17. roku věku	720.—,
	do 19. roku věku	960.—,
	do 21. roku věku	1080.—,
	po 21. roce věku	1200.—.
11.	Personál v šatnách a toaletách:
	a) který je zúčastněn na úklidu a jiných pomocných pracech v podniku mimo šatny a toalety, trvají-li tyto práce méně než 4 hodiny denně	850.—,
	b) trvají-li výše uvedené práce v podniku mimo šatnu a toaletu více než 4 hodiny denně	1200.—,
	c) zaměstnanci, kteří nevykonávají další práce uvedené pod písmenou a) a b)	600.—.

Pomocný personál.
Výpomocný personál.
Učňové.

I. místní třída:
místa: Praha, Liberec, Plzeň, Brno, Olomouc, Opava, Moravská Ostrava, Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Jáchymov, Teplice-Šanov, Luhačovice, Poděbrady, Gräfenberg, Teplice n. Beč., Jánské Lázně, Karlova Studánka, Darkov a Bohdaneč, dále všechny ubytovací podniky s klasifikací tř. A.
I. Mladiství do 20 let věku.
Zaměstnancům až do ukončeného 20. roku stanoví se plat procentní sazbou podle věku z platové sazby té skupiny, jejíž činnost vykonávají, školní vzdělání ve smyslu § 18, odst. 6, písm. e) se započítává pro stanovení platu.
Procentní sazby podle věku se stanoví takto:

až do ukončeného 15. roku věku	70%,
až do ukončeného 16. roku věku	75%,
až do ukončeného 17. roku věku	80%,
až do ukončeného 18. roku věku	85%,
až do ukončeného 19. roku věku	90%,
až do ukončtného 20. roku věku	95%.

1. Za výpomocnou práci nutno považovati práci, netrvá-li déle než 6 dnů, jinak nutno posuzovati pracovní poměr za řádný.
1. Vychovávací příspěvky učňů jsou upraveny vyhláškou ministra ochrany práce a sociální péče, běž. čís. 543 ze dne 1. prosince 1945.

všechna města nad 15.000 obyvatel, dále Hradec Králové s Pražským Předměstím a po dobu lázeňské sezony všechna lázeňská místa, pokud nejsou zařazena do I. místní třídy, je-li v nich alespoň jeden hotel s klasifikací tř. B.
II. místní třída:
Platová skupina A 1.
Znaky činnosti:
Zaměstnanci s převážně mechanickou nebo jednoduchou obchodní (administrativní) činností:
Psaní strojem podle předlohy; písaři bez znalosti těsnopisu; psaní adres; rozmnožování; zařaďování a zakládání písemnosti; telefonisté, kteří obsluhují nejvýše dvě státní linky; pomocní výpravčí pošty; zcela jednoduché práce s počítacím strojem; pomocné síly při kartování; prodavači a prodavačky v automatech; účtující pokladní-(stoličné):
Příklady:

			Kčs
v 1. — 2. roce povolání			1900.—,
v 3. — 4. roce povolání			2000.—,
v 5. — 6. roce povolání			2100.—,
v 7. — 8. roce povolání			2250.—,
v 9. — 11. roce povolání			2400.—.
v 12 — 15. roce povolání			2550.—,
po 15. roce povolání			2700.—.

II. Zaměstnanci po dokončeném 20. roku věku.
Platová skupina A 3.
Znaky činnosti:
Zaměstnanci se samostatnou činností, která vyžaduje speciálních obchodních nebo administrativních vědomostí a praktických zkušeností.
Platová skupina A 4.
nad to podle volné dohody se souhlasem ministerstva ochrany práce a sociální péče.
Příklady:

			Kčs
v 1. — 2. roce povoláni			2850.—,
v 3. — 4. roce povoláni			3050.—,
v 5. — 6. roce povolání			3250.—,
v 7. — 8. roce povolání			3450.—,
v 9. — 11. roce povoláni			3700.—,
v 12. — 15. roce povolání			4100.—,
v 16. — 20. roce povolání			4400.—,
po 20. roce povolání			4700.—.

Příklady:
Platová skupina A 5.
Příklady:
Ředitelé; prokuristé; disponenti; přednostové oddělení; vedoucí oddělení (kontrolního, korespondenčního, nákupního, prodejního a pod.); kuchyňští ředitelé; přednostové (vedoucí) osobních oddělení v podnicích nad 10O stálých zaměstnanců; vedoucí přednostové (správci) ústředních skladů; první samostatní nákupčí.
Zaměstnanci s jednoduchou samostatnější obchodní nebo administrativní činností.
Platová skupina A 2.
Zaměstnanci, kteří podle všeobecných pokynů samostatně a odpovědně vyřizuji obtížnější práce.

			Kčs
v 1. — 2 roce povolání			2100,—,
v 3. — 4 roce povolání			2250.—,
v 5. — 6 roce povolání			2400.—,
v 7. — 8. roce povolání			2550.—,
v 9. — 11 roce povolání			2700.—,
v 12. — 15 roce povolání			2950.—,
v 16. — 20 roce povolání			3250.—,
po 20. roce povolání			3500.—.

Samostatní kalkulanti; samostatní účetní; první samostatní korespondenti; vedoucí vedlejších účtáren (mzdová nebo skladová účtárna, saldokonta, fakturní oddělení); cizojazyční korespondenti se znalostí dvou cizích řečí (za znalost každé další řeči přísluší příplatek podle §u 15); vedoucí skladů, pokud dozírají alespoň na 15 stálých zaměstnanců; samostatní vedoucí prodejních oddělení; inspektoři filiálek; hlavní pokladníci; vedoucí prodejen, kteří včetně učňů dohlížejí alespoň na 7 zaměstnanců; personální vedoucí; nákupčí; šéfové recepce v podnicích s klasifikací třídy A:
Znaky činnosti:
Příklady:

			Kčs
v 1. — 2. roce povoláni			2450.—,
v 3. — 4. roce povoláni			2600.—,
v 5. — 6. roce povolání			2750.—.
v 7. — 8. roce povolání			2900.—,
v 9. — 11. roce povoláni			3200.—,
v 12. — 15. roce povolání			3450.—,
v 16. — 20. roce povolání			3800.—,
po 20. roce povolání			4000.—.

Znaky činnosti:
Znaky činnosti:

Počáteční plat

Kčs 5000.—,

Samostatní korespondenti; saldokontisté; kalkulanti; mzdoví výpočtáři a mzdoví účetní; účetní síly, pracující s účtovacími stroji; pokladníci, kteří vedle své činnosti jako pokladníci vykonávají ještě jinou administrativní činnost; samostatní skladníci s pomocnými silami; vedoucí prodejen; první prodavači, kteří vedle své činnosti jako prodavači vykonávají ještě jinou administrativní činnost; šéfové recepce v podnicích s klasifikací třídy B; sklepmistři a vinní manipulanti s odbornou školou; správci vozového parku v podnicích s více jak 5 vozy:
Zaměstnanci v odpovědném postavení s eventuelní disposiční činností nebo s dozorčím oprávněním na několik zaměstnanců platových skupin A 3 a A 4.
Pomocné účtárenské síly; pomocný skladní účetní; výpravčí pošty; zaměstnanci při knihování zakázek; administrativní zaměstnanci při přijímání a vydávání zboží; příručí ve skladech; pomocní skladnici; pomocné síly při kalkulaci a pro statistiku; telefonisté, kteří obsluhují alespoň tři státní linky; krámští pokladní; stenotypisté; vyučení prodavači s 3letou činností, započítatelnou do let v povolání; nevyučení prodavači, prodavačky v automatech a bufetech s 5letou činností, započítatelnou do let v povolání; pokladní v automatech a bufetech, přijímající peníze; korespondenti, kteří podle návodu a podle záznamu vedou obchodní korespondenci; sklepmistři a vinní manipulanti bez odborné školy; dozírající hospodyně; hospodyně-direktrice; správci vozového parku v podnicích do 5 vozů:
2. Za každý den výpomocné práce obdrží zaměstnanec jednu šestadvacetinu měsíční mzdy příslušné skupiny s přirážkou 25%, mimo to stravu a pokud jde o výpomocného zaměstnance při nejméně dvoudenní výpomoci mimo své stálé bydliště, obdrží i byt včetně otopu a světla.
2. V každém případě jest zaměstnavatel povinen poskytnouti učňům stravu, byt včetně otopu a světla a příspěvek na praní prádla (pracovního).

III. místní třída:
všechna ostatní místa.
Platové sazby, stanovené v dále uvedeném platovém (mzdovém) řádu, platí pro I. místní třídu. U II. místní třídy se snižují základní platy o 5%, u III. místní třídy se snižují základní platy o 10%.
3. Jestliže výpomocní zaměstnanci nemohli konati práci bez vlastního prokazatelného zavinění přes to, že se do zaměstnání dostavili, obdrží místo mzdy uvedené v odst. 2, mzdu ve výši Kčs 50.— za den a náhradu jízdného.
3. Vyučení cukráři, kteří se dále učí kuchařství, obdrží tyto vychovávací příspěvky:

		Kčs
v 1. roce		800.—,
ve 2. roce		1000.—.

§ 16

Úmrtné.

1. Příslušníci rodiny zaměstnancovy kteří mají zákonný nárok, aby jim zaměstnanec poskytoval výživu, mají po jeho smrti vůči zaměstnavateli nárok na částku, odpovídající poslednímu platu zaměstnancovu za dobu 1 měsíce, byl-li v témže podniku zaměstnán alespoň 6 měsíců.

2. Byl-li zaměstnanec v témže podniku zaměstnán 3 roky, zvyšuje se tento nárok na částku za 1½ měsíce; byl-li zaměstnán v témže podniku více než 5 let, na částku za 2 měsíce.

§ 17

Zvláštní ustanovení.

1. Poplatek za čištění bot ve výši nejméně Kčs 1 za jeden pár nutno odvésti do procentní pokladny, obstarávají-li čištění bot v ubytovacích podnicích zaměstnanci, placení z výnosu procentních příplatků. V tomto případě čisticí prostředky k cídění obuvi se hradí z procentní pokladny.

2. V ubytovacích podnicích, ve kterých je více než 20 pokojů, nutno zaměstnávati mimo zaměstnance k obsluze hostí (vrátné, pokojské, zřízence) potřebné síly k úklidu, na př. uklizečky, příručí pokojských a sluhy pro domácí práce, které platí zaměstnavatel ze svého. Pokud z nedostatku pracovních sil vykonává tyto práce obsluhující personál, nutno mu za tuto činnost poskytnoti přiměřenou peněžitou odměnu.

3. Obsluhují-li zaměstnanci v podniku osobní hosty zaměstnavatele, jímž není vydán účet, jest zaměstnavatel povinen zaplatiti ze svého příslušný procentní příplatek za obsluhu do společné procentní pokladny.

4. Za jídla odebraná zaměstnanci pro jejich osobní potřebu během pracovní doby, mimo zaručenou stravu, smí zaměstnavatel účtovati ceny platné za jídlo v první cenové skupině se slevou nejméně 10%.

§ 18

Administrativní (obchodní) zaměstnanci.

A.
Platové zařazení.

1. Zaměstnanci se zařaďují do zaměstnaneckých skupin, které jsou rozčleněny na platové skupiny. Směrodatným je platový řád, který tvoří podstatnou součást této vyhlášky.

2. Pro zařadění zaměstnanců do platových skupin A-1 až A-5 je rozhodující pouze povaha a druh jejich činnosti. Příklady uvedené u platových skupin, nejsou ani vyčerpávající ani pro každý závod plně výstižné. Při zařaďování je třeba zásadně přihlížeti ke znakům činnosti uvedeným v příslušné skupině.

3. O zařadění je třeba uvědomiti zaměstnance písemně při nástupu zaměstnání a při každé změně hrubých služebních požitků. Po vydání této vyhlášky jest o zařadění vyrozuměti všechny zaměstnance. Toto oznámení musí obsahovati platovou skupinu, počet let v povolání v příslušné platové skupině k určitému dni, základní plat podle vyhlášky (pokud existují též výkonnostní příplatek, jazykový příplatek, paušální odměna za práci přes čas a pod.). Totéž platí o potvrzení, které má býti zaměstnanci vydáno při zrušení pracovního poměru.

4. Vykonává-li zaměstnanec více činností, které jsou uvedeny v různých platových skupinách, třeba jeho platové zařadění provésti do té platové skupiny, jež odpovídá jeho převážné činnosti. Koná-li zaměstnanec práce platové skupiny vyšší a nižší ve stejném rozsahu, zařadí se do platové skupiny vyšší.

5. Jako léta v povolání u administrativních (obchodních) zaměstnanců se počítají jen léta po ukončeném 20. roce věku.

6. a) Jako léta v povolání započítají se plně léta ztrávená v podnicích, spadajících pod tuto vyhlášku v některé příslušné zaměstnanecké skupině. Právě tak je třeba započítati rovnocennou činnost v podnicích, na něž se nevztahuje tato vyhláška, získal-li si v nich zaměstnanec znalosti, které odpovídají jeho nynější činnosti.

c) Doba zaměstnání, kterou ztrávil zaměstnanec v dělnickém pracovním poměru se započítává, jestliže znalosti při tom získané to odůvodňují pro ocenění nynější jeho činnosti, avšak toliko až do nejvyšší výměry 10 let povolání.

b) Plně se též započítávají léta, po která byli zaměstnanci prokazatelně vězněni v době nesvobody v koncentračních táborech nebo vězeních z důvodů politických, národnostních nebo rasových, dále léta ztrávená v čsl. zahraniční armádě, v pres. vojenské službě v čsl. nebo bývalé t. zv. slovenské armádě a partyzánských oddílech a léta, pokud byli zaměstnanci přikázáni k práci podle vl. n. ze dne 4. května 1942, čís. 154 Sb., jímž se činí některá opatření o řízení práce, nebo přiděleni podle dekretu presidenta republiky ze dne 1. října 1945, čís. 88 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti.

e) Do let v povolání je nutno také započítati za školní vzdělání nejméně na dvouleté odborné škole 1 rok, na střední se zkouškou dospělosti a jí na roveň postavené škole 2 roky, za ucelené dvouleté studium na vysoké škole 3 roky a za ucelené vysokoškolské vzdělání 5 roků. Za ukončenou učební dobu se započítává 1 rok do let v povolání. Léta školního vzdělání se nesčítají.

f) Do let v povolání po 20. roce věku se počítá polovinou též doba trávená v zaměstnání, jež není rovnocennou činností podle této vyhlášky u zaměstnanců, kteří přestoupili z jiného povolání.

d) Zaměstnacům jest nutno započítati do let v povolání celou dobu, ztrávenou v pracovním poměru, podléhajícím povinnému, pensijnímu pojištění, i když nepodléhají zákonu, číslo 154/34 Sb.

g) Doba nezaviněné nezaměstnanosti po 20. roce věku a doba ztrávená v náhradním zaměstnání, může býti po jednom roce opětné činnosti v povolání při patřičném zapracování a osvědčení se zaměstnacově započítána do let v povolání.

7. Při zařadění po vydání této vyhlášky započtou se zaměstnanci znovu všechna léta dosavadní činnosti podle ustanovení této vyhlášky a to do let v povolání té platové skupiny, která mu podle této vyhlášky náleží v den účinnosti této vyhlášky.

8. Pii zastupování zaměstnance vyšší platové skupiny zaměstnancem nižší platové skupiny není nároku na přeřadění do této vyšší platové skupiny. Po dobu zastupování přísluší zastupujícímu zaměstnanci 10% příplatek k jeho dosavadnímu základnímu platu. Při zastupování, trvajícím déle než 3 měsíce, musí býti zaměstnanec přeřaděn do vyšší platové skupiny.

9. Při událostech, které podmiňují změnu příjmových požitků vstupuje změna v účinnost od prvního dne běžného měsíce.

10. Při přestupu z nižší do vyšší platové skupiny zůstává počet let v povolání nezměněn. Je však nepřípustno, aby hrubý plat nové platové skupiny v témže podniku byl nižší než byl dosavadní hrubý plat.

B
Výše platu.

1. Platové sazby, uvedené v platovém řádu, jsou měsíční základní platy.

2. Plat podle této vyhlášky může sestávati z pevného peněžitého služného, příplatků podle této vyhlášky, provise, podílu na zisku, nebo z jiných peněžitých nebo naturálních požitků. Hodnotu naturálních požitků, která se započítává do platu (byt, strava a pod.), je nutno stanovití písemně podle úředního ocenění pro veřejnoprávní pojištění.

3. Platy se vyplácejí nejpozději koncem každého měsíce. O výplatě musí býti vydáno zaměstnanci písemné vyúčtování.

4. Zaměstnanci, přijatí na dobu přechodné potřeby, obdrží za každý pracovní den ⅟₂₅ měsíčního platu své skupiny, pokud nemají jiného výhodnějšího ujednání.

§ 19

Obsluhující, kuchyňský, pomocný a výpomocný personál.

1. Platy (mzdy) zaměstnanců se řídí podle připojeného platového (mzdového) řádu.

2. Platy (mzdy) uvedené v tabulkách, jsou měsíční platy (mzdy) při 48 hodinové pracovní době týdenní. K těmto platům (mzdám) obdrží všichni zaměstnanci celodenní stravu nebo stravné.

3. Platy (mzdy) se vyplácejí ke konci kalendářního měsíce a zaměstnavatel je povinen vystaviti zaměstnancům řádné mzdové zúčtování s vyznačením příplatků a zákonných srážek.

4. Obsluhující zaměstnanci zúčastnění na procentních příplatcích obdrží jako odměnu, která se započte do zaručených platů (mezd):

a)	z cen jídel, nápojů (kromě vín, šumivých vín a likérů) a jiného na účet zaměstnavatele prodávaného zboží, z příjmu dovolených her, všeobecně	10 %,
b)	v kavárnách, kavárenských zahradách a barech	15 %,
c)	z účtovaných cen pokojů v ubytovacích podnicích	15%,
d)	z jídel a nápojů (kromě vín, šumivých vín a likérů), podávaných na pokoje	15%,
e)	v pensionech bez zaopatření	15%,
f)	v ubytovacích podnicích při plném zaopatření	10%,
g)	z cen vín, šumivých vín a likérů [a)—f)]	5%.

5. Způsob placení.
Přípustné způsoby placení těchto zaměstnanců jsou:
Z procentního systému se vylučují:

a) práce na vlastní účet (rayonový systém),

b) práce pro společnou procentní pokladnu.

bb) Zaměstnanci, na něž se vztahuje procentní systém a kteří pracují pro společnou procentní pokladnu (jednotlivá pracovní oddělení) jsou:

1. v ubytovacích podnicích:
vrátní, pokojoví číšníci, zřízenci v přímém styku s hosty, obsluhovači osobních výtahů a pokojské,

2. v kavárnách, restauracích a pod.:
vrchní číšníci, rayonoví číšníci, obsluhující číšníci, mixéři a mixérky, prodavači a prodavačky zákusků.

aa) Pracuje-li zaměstnanec na vlastní účet v rayonovém systému, odvede výnos procentní přirážky denně zaměstnavateli. Vyúčtování bude provedeno ke konci každého měsíce.

6. Při dovolené zaměstnanců, zúčastněných na procentních příplatcích za obsluhu, obdrží tito od zaměstnavatele za každý den dovolené peněžitou náhradu včetně náhrady za naturální požitky, vyjma náhradu za byt, pokud je zaměstnanci v době dovolené k použití a to ve výši platu (mzdy), kterého by zaměstnanec dosáhl, kdyby pracoval. Náhradu platí zaměstnavatel ze svého.

5. Závodní rada (důvěrník) má právo se přesvědčiti jednak o celkovém výnosu procentních příplatků za obsluhu, dále pak o tom, jak tento výnos procentních příplatků byl rozdělen a jednotlivým zaměstnancům vyúčtován.

4. Rozdělovacím klíčem procentních příplatků jest zaručená mzda včetně odměny za práci přes čas (bez 25% příplatku).

3. Z příplatků za obsluhu, vybraných zaměstnanci, zaplatí se zaručené mzdy, které na zaměstnance připadají. Nestačí-li procentní příplatky na krytí těchto částek, jest zaměstnavatel povinen doplniti tento rozdíl při výplatě platu (mzdy) a to nejdéle do třetího dne následujícího měsíce. Převyšují-li vybrané procentní příplatky v některém měsíci částku stanovených platů (mezd), jest zaměstnavatel povinen rozděliti přebývající částku v každém měsíci při výplatě platu (mzdy) podle procentního poměru zaručených mezd všem zaměstnancům, zúčastněným na příplatcích za obsluhu.

2. Není dovoleno, aby zaměstnanci ubytovacích podniků, t. j. pokojské, zřízenci, vrátní ubytovacích podniků, byli účastni na výnosu procentního systému restaurace nebo aby byli pokojoví číšníci účastni na procentech, vybraných za ubytování. Pokojoví číšníci mají účast na procentech z jídel, které sami na pokoje podávají. Vybraná procenta v tom kterém oddělení náležejí výhradně zaměstnancům v dotyčném oddělení pracujícím. V podnicích, které v sobě slučují oddělení restaurační, kavárnu, vinárnu, bar a podobná oddělení, jakož i oddělení ubytovací, musí býti pro každé toto oddělení zřízena zvláštní procentní pokladna.

1. Úředníci, zúčastnění kancelářských prací při, obsluze v pokojích a inkasování, receptionáři a jiní zaměstnanci, kteří se výhradně zabývají touto prací. Dále nejsou účastni na procentním systému příručí pokojských (t. zv. ficky), sluhové pro domácí práci, telefonisté a telefonistky, jakož i učňové všeho druhu.

§ 20

Závěrečná ustanovení.

1. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1946.

2. Zároveň se zrušuje použivatelnost vyhlášky ze dne 30. ledna 1940, běž. č. 41 (Úřední, list č. 24 z 30. ledna 1940), jakož i výnosu býv. ministerstva hospodářství a práce, č. j. A-II-2161/8-15/9-1942 ze dne 28. září 1942, kterým se upravují mzdy nevyučených ženských sil k obsluze hostů.

3. Použivatelnost nařízení t. zv. říšského protektora z 20. května 1940 o 50 hal. příplatku se ruší.

4. Dosud právoplatné vyšší platy (mzdy) včetně 50 hal. příplatku zůstávají touto vyhláškou nedotčeny. Částky, o které tyto platy (mzdy) převyšují platy (mzdy) stanovené touto vyhláškou, nutno poskytnouti a zaúčtovati jako vyrovnávací příplatek.

5. Zaměstnanci, kteří v době od 1. února 1946 až do uveřejnění této vyhlášky sami vypověděli nebo zrušili pracovní poměr, nemají nároku na platové doplatky podle předpisů této vyhlášky, ledaže by byli měli zákonný důvod pro zrušení pracovního poměru bez dodržení výpovědní lhůty.