(1) Zaměstnanci, který je nepřetržitě zaměstnán v témž podniku nebo u téhož zaměstnavatele alespoň 6 měsíců, náleží v roce 1946 placená dovolená na zotavenou, nejde-li o činnost vykonávanou se zřetelem k jinému jeho zaměstnání jako zaměstnání vedlejší nebo o zaměstnání příležitostné.

(2) Zaměstnanci pracujícímu v hornictví pod zemi náleží po šestiměsíčním nepřetržitém zaměstnání v témž oboru (skupině povolání) v roce 1946 placená dovolená na zotavenou.

(3) Přerušení zaměstnání po dobu až do šesti týdnů staví, ale nepřerušuje čekací dobu, pokud zaměstnanec po tuto dobu nebyl zaměstnán jinde.