(1) Vojenským gážistům v činné službě náleží vojenský přídavek v této roční výměře:

důstojníkům v 1. platové stupnici
se služným stupně c).	30.000 Kčs,
se služným stupně a) a b)	24.000 Kčs,
důstojníkům v 2. platové stupnici
se služným stupně c)	18.000 Kčs,
se služným stupně a) a b)	15.000 Kčs,
důstojníkům v 3. platové stupnici
se služným stupně c) a d)	13.800 Kčs,
se služným stupně a) a b)	11.400 Kčs,
důstojníkům v 4. platové stupnici
se služným stupně c) a vyšším	10.800 Kčs,
se služným stupně a) a b)	9.600 Kčs,
důstojníkům v 5. platové stupnici
se služným stupně c) a vyšším	7.800 Kčs,
se služným stupně a) a b)	7.200 Kčs,
důstojníkům v 6. platové stupnici	6.600 Kčs,
důstojníkům v 7. platové stupnici	6.000 Kčs,
důstojníkům v 8. platové stupnici	5.400 Kčs,
důstojníkům v 9. platové stupnici	4.800 Kčs,
důstojníkům čekatelům	4.200 Kčs,
gážistům mimo služební třídy	3.000 Kčs.

(2) Celkové odpočivné (zaopatřovací) platy vojenských (četnických) gážistů a jejich pozůstalých, uvedených v odstavci 1, nesmějí však býti nižší, než jaké by jim s vyloučením použivatelnosti novely platového zákona č. 15/1944 Sb. příslušely, kdyby se tento zákon na jmenované nevztahoval; pro tento účel se vdovská pense sčítá s příspěvky na výchovu. Případný rozdíl přísluší jako přídavek k odpočivným (zaopatřovacím) platům.

(3) Změní-li se počet oprávněných příslušníků, provede se srovnání odpočivných (zaopatřovacích) platů podle odstavce 2 znovu podle změněného stavu.

a) vojenským gážistům z povolání československé armády v zahraničí;

b) vojenským osobám, které byly dne 29. září 1938 vojenskými gážisty z povolání nebo se jimi po tomto dnu staly a byly podle zákona ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci, ministrem národní obrany povolány (převzaty) do činné služby a ji nastoupily nebo byly v činné službě ponechány;

c) vojenským osobám, které byly 29. září 1938 vojenskými gážisty z povolání nebo se jimi po tomto dnu staly, konaly po osvobození republiky činnou službu, nebyly však podle uvedeného zákona povolány (převzaty) ministrem národní obrany do činné služby nebo nebyly v ní ponechány, protože překročily stanovenou věkovou hranici nebo z jiných důvodů, které neměly za následek odnětí vojenské hodnosti opatřením správním anebo v řízení před kárným výborem podle zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění vyhlášky ministra národní obrany ze dne 8. dubna 1935, č. 65 Sb., o novém znění vojenského kárného zákona; toto ustanovení platí jen, nezůstává-li těmto gážistům zachován jejich služební poměr ve státní nebo jiné veřejné službě;

d) vojenským gážistům v záloze a ve výslužbě, kteří za účinnosti tohoto zákona konali vojenskou činnou službu (§§ 119 a 120 platového zákona);

e) četnickým gážistům.

(4) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně také pro příjemce darů z milosti, pensí z milosti a odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy.

(5) Za den výplaty odpočivných (zaopatřovacích) platů jakéhokoliv druhu, darů z milosti, pensí z milosti, jakož i odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy se určuje první den každého měsíce. Je-li první den měsíce nedělí nebo zákonem uznaným svátkem (památným dnem), v který vyplácející úřady neprovádějí výplatu odpočivných (zaopatřovacích) platů, je dnem výplaty předcházející pracovní den.

a) z povolání v činné službě,

b) z povolání, kteří byli přeloženi do výslužby nebo jejichž vojenský služební poměr se skončil podle části III (§§ 20, 21, 22) vládního nařízení ze dne 6. června 1939, č. 139 Sb., o umisťování a jiném zaopatření zaměstnanců vojenské správy a předpisů je doplňujících, bez ohledu, zda byli převedeni do jiných státních a veřejných služeb podle části II téhož vládního nařízení či nikoli,

c) z povolání, kteří byvše převedeni do jiných státních a veřejných služeb podle části II vládního nařízení č. 139/1939 Sb. nebo vládního nařízení ze dne 23. června 1939, č. 145 Sb., o převádění důstojníků justiční služby z povolání do občanské soudní služby, byli popraveni, usmrceni nebo zemřeli ve vazbě (zajištění) nebo zemřeli po propuštění z vazby (zajištění), avšak předčasně v pravděpodobné příčinné souvislosti s vazbou (zajištěním),

d) ve výslužbě, pokud jde o poškození z jejich pensijního poměru.