(1) Zůstala-li vedle vdovy, mající nárok na důchod vdovský, i rozloučená manželka, rozdělí se požitky mezi vdovu a rozloučenou manželku, která měla nárok na výživné, v poměru počtu let jejich manželství se zemřelým. Každý započatý rok manželství se považuje za dokonaný. Poměrná část vdovských požitků nesmí býti v žádném případě nižší než jedna čtvrtina celých vdovských požitků, při čemž však část, připadající rozloučené manželce, nesmí býti větší než výživné, na které měla nárok.